Zdravím vás.
Moc ráda bych byla za různé rady a tipy, jak uklidnit moji kobylu, když je sama.
Jaký máme konkrétně problém?
Když chci s moji kobylou pracovat sama ze země, nebo sedla v jízdárně, je strašně neklidná, že v okolí není žádný jiný kůň. Toto se nám děje i na procházkách. Jdu já s moji kobylou Čt a kamarádka s Belgičkou například. Když se však kamarádka s její kobylou vzdálí, můj kůň začne být dost neklidný. Vzdoruje, naklusává (takže ji musím stáčet do kruhu) a pořád se tak motá. S respektem ani naším osobním prostorem nemáme za normálních okolností problém, ale když nastane taková situace, kobyla jak kdyby vypla a vůbec nevnímala, že tam jsem.
Potkali/potýkate se s něčím takovým?
Za rady budu moc ráda.
Protože je kůň stádové zvíře, je to zcela normální reakce. Máte asi normální kobylu:)
To že jí zvládnete stočit na kruh, je fajn, když s váma nezdrhá domů, můžete pokračovat dál. Ze začátku kratší výlety, popást, sem tam pamlsek a postupně prodlužovat. Když se snaží otočit, ale poslechne Vás, pamlsek, pochvala. Když už jste psychicky unavená nebo začínáte mít v sedle strach, sesednout, popojít. Jestli se za zamě bojíte, že Vás převálcuje nebo zdrhne, zůstaňte v sedle. Když cestou domu žene, chodit cik cak, nebo dovnitř plecí. Hned jak, zpomalí, narovnat, pochválit. Domú se jede na Váš pokyn a po správně vykonaném požadavku (klidně zastavit stát a krok dva dopředu), ne že už nemáte náladu se dohadovat, tak uhnete. Mělo by se to lepšit, jestli ne, ať jde někdo s vámi pěšky a mrkne na to.
Zkoušejte se s kámoškou vzdalovat postupně. Prodlužujte vzdálenost mezi vámi na vyjížďce tak, aby byly vždy kousek dál a dál od sebe, ale aby na druhou kobylu ta vaše viděla. Vždy jen tu vzdálenost, dokud je ta vaše v klidu. Odměňovat ji, ukázat ji, že i bez té druhé se nic neděje, chválit, pamlsek třeba.
kallisto
napsal(a):
Zkoušejte se s kámoškou vzdalovat postupně. Prodlužujte vzdálenost mezi vámi na vyjížďce tak, aby byly vždy kousek dál a dál od sebe, ale aby na druhou kobylu ta vaše viděla. Vždy jen tu vzdálenost, dokud je ta vaše v klidu. Odměňovat ji, ukázat ji, že i bez té druhé se nic neděje, chválit, pamlsek třeba.
Tak to já mám tu zkušenost, že spíše naučíte koně vyjíždět samotného, než to, že se dva koně někde v terénu rozdělí a každý půjde někam sám. Zažila jsem takového koně jednoho.
Všichni ostatní byli vydivočení a ve většině případu k oddělení koní na vyjížďce vůbec nedošlo. Pokud bylo koní víc a jeden se oddělil, skupina bylo ok, blbl ten odcházející.
sisi58
napsal(a):
Tak to já mám tu zkušenost, že spíše naučíte koně vyjíždět samotného, než to, že se dva koně někde v terénu rozdělí a každý půjde někam sám. Zažila jsem takového koně jednoho.
Všichni ostatní byli vydivočení a ve většině případu k oddělení koní na vyjížďce vůbec nedošlo. Pokud bylo koní víc a jeden se oddělil, skupina bylo ok, blbl ten odcházející.
To můžu potvrdit, mám flegmatika, chodíme 90 % času ven sami a je v pohodě. Ale když náhodou jedeme s někým, tak kdybychom se chtěli rozdělit, tak dělá neskutečnej bordel a je úplně mimo. Stačí, když potkáme v terénu cizího koně a už může být problém.
kallisto
napsal(a):
Tak já taky netvrdím, že to má proběhnout během jedné vyjížďky, ale v průběhu času postupně. Věřte, že i toto je vhodné koně naučit pro případy, že se něco stane a jeden z vás bude muset od ostatních odjet zpět, pro pomoc nebo tak.
Určitě. Ale vzhledem k tomu, v jaké fázi se teď zadavatelka nachází, bych to viděla jako hudbu budoucnosti.