Jak se zbavit strachu z ježdění

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
18.8.2020 19:00
Kriss.

XXX.XXX.72.113

Dobrý den,

Před 4 lety jsem vážně spadla z koně. Od té doby se bojím jezdit. ( hlavně na své kobyle z které jsem spadla, dala jsem ji do pronajmu aby jen nestála). Strašně mne mrzí, ze na ni nemohu jezdit. ( je trosku lekavá)
Nemáte prosím, nějakou radu jak se zbavit strachu?
Nebo neznáte někdo nějakého trenéra/ jezdeckou školu kde mají opravdu flegmatické koně a pomohli by mi se pomalu vrátit do sedla? (Praha a okolí nebo okolí Písku)
Děkuji moc 😊

18.8.2020 19:40
Dotaz

XXX.XXX.25.236

Dream team Praha. Koně fakt spolehliví, mám vyzkoušeno osobně, taky jsem po úrazu. Milý přístup, na nic se nepospíchá, nikam se netlačí. Vyjížďku zvládl i nejezdec. Akorát nejezdí na sedlech, ale na padech a parelkách, což může být pro někoho problém. Vedle kobyly Belly by mohlo vzlétat letadlo a bude v pohodě, je fakt flegmatická. :) Na lidi po ošklivých pádech se specializují, jestli se to tak dá říct, s nimi bych se nebála.

https://www.facebook.com/dreamteampraha/

Uživatel s deaktivovaným účtem

18.8.2020 19:58
Uživatel s deaktivovaným účtem

Konkrétní tip nemám, ale všeobecný tip je: jezdit. Hned ale následuje tip: nelámat to přes koleno. Pokud se bojíte jezdit rychle, jezděte rok jen v kroku. Sama třeba za pár měsíců budete chtít si zaklusat ...

Není možné se domluvit, že by vás na vaší kobyle někdo třeba vodil na na procházky? Ať maká pod b-riderem a vás ať aspoň povozí, když už ji živíte ;) Třeba se časem odhodláte na víc.

Já se na svém prvním koni také nechávala vodit venku, protože se lekal a já se lekala, že se leká ... kůň má oporu ve vodiči, vy máte oporu v tom, že zodpovědnost za řízení koně má někdo jiný.

18.8.2020 20:02
bongani

XXX.XXX.8.40

Nevím, jestli pomůže ježdění na cizích klidných koních. Jezdila jsem na lekavé a nervózní kobyle, ze které jsem několikrát spadla. Zkoušela jsem si zaplatit ježdění jinde, když byl kůň klidný, tak to pomohlo, ale i tak jsem byla vystresovaná, jakmile se někde něco šustlo, kůň trochu popoběhl, bála jsem se cválat a podobně. Hlavně jsem se ale nezbavila strachu z té konkrétní kobyly. Naštěstí nebyla moje, takže jsem mohla jít jezdit jinam, pronajala jsem si flegmatickou irskou cobku a strachu jsem se zbavila. Ale s vlastním koněm je to asi mnohem složitější. :-(

19.8.2020 06:45
Kriss.

XXX.XXX.18.34

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Konkrétní tip nemám, ale všeobecný tip je: jezdit. Hned ale následuje tip: nelámat to přes koleno. Pokud se bojíte jezdit rychle, jezděte rok jen v kroku. Sama třeba za pár měsíců budete chtít si zaklusat ...

Není možné se domluvit, že by vás na vaší kobyle někdo třeba vodil na na procházky? Ať maká pod b-riderem a vás ať aspoň povozí, když už ji živíte ;) Třeba se časem odhodláte na víc.

Já se na svém prvním koni také nechávala vodit venku, protože se lekal a já se lekala, že se leká ... kůň má oporu ve vodiči, vy máte oporu v tom, že zodpovědnost za řízení koně má někdo jiný.

No já se bojím i na flegmatických koních, pořad čekám na to až se kůň lekne, uskočí nebo vyhodí. Ona už je moje kobylka hodna ale pořad je to sportak a pozná když je na ni jezdec nervózní, pak je taky nervózní a začne po všem koukat, je to takový nekonečný kolotoč. Proto chci nejdříve odbourat strach z ježdění celkově. :)
Děkuji moc za radu, určitě teď začnu někde jezdit a zkusim nejdřív vyjížďky s vodičem :)

19.8.2020 07:11
sisi58

XXX.XXX.191.1

Kriss. napsal(a):
Dobrý den,

Před 4 lety jsem vážně spadla z koně. Od té doby se bojím jezdit. ( hlavně na své kobyle z které jsem spadla, dala jsem ji do pronajmu aby jen nestála). Strašně mne mrzí, ze na ni nemohu jezdit. ( je trosku lekavá)
Nemáte prosím, nějakou radu jak se zbavit strachu?
Nebo neznáte někdo nějakého trenéra/ jezdeckou školu kde mají opravdu flegmatické koně a pomohli by mi se pomalu vrátit do sedla? (Praha a okolí nebo okolí Písku)
Děkuji moc 😊

Zdědila jsem velkou kobylu po starším synovi. V lotu jsem se nebála, ale sama na vyjížďce ano. Tak se mnou chodil mladší syn. Dali jsme řeč, chodili jen v kroku,ani náhodou by kobyle normální člověk v klusu nestačil. A to blbé období jsem takto překonala.
Šlo vlastně o to, že se mnou někdo byl. To stačilo.
Ale pokud se na své kobyle bojíte opravdu hodně a je to koník zdravý a ne starý, pošlete ji dál.
Mám možnost denně sledovat majitelky kobyly, která obě nehezky odložila v terénu.Ženy se na ní jezdit bojí a jedna z nich se snad i bojí s ní manipulovat. Z kobyly se stává teroristka. Ženy jezdí jen v kroku,hlavně na jízdárně a kobyla stárne.
S jiným jezdcem je ok, takže by mohla s novým majitelem normálně fungovat.To ji ovšem nedopřejí, neboť jsou zabejčené a přesvědčené,že bude lépe.
Nebude.

Uživatel s deaktivovaným účtem

19.8.2020 09:52
Uživatel s deaktivovaným účtem

sisi58 napsal(a):
Zdědila jsem velkou kobylu po starším synovi. V lotu jsem se nebála, ale sama na vyjížďce ano. Tak se mnou chodil mladší syn. Dali jsme řeč, chodili jen v kroku,ani náhodou by kobyle normální člověk v klusu nestačil. A to blbé období jsem takto překonala.
Šlo vlastně o to, že se mnou někdo byl. To stačilo.
Ale pokud se na své kobyle bojíte opravdu hodně a je to koník zdravý a ne starý, pošlete ji dál.
Mám možnost denně sledovat majitelky kobyly, která obě nehezky odložila v terénu.Ženy se na ní jezdit bojí a jedna z nich se snad i bojí s ní manipulovat. Z kobyly se stává teroristka. Ženy jezdí jen v kroku,hlavně na jízdárně a kobyla stárne.
S jiným jezdcem je ok, takže by mohla s novým majitelem normálně fungovat.To ji ovšem nedopřejí, neboť jsou zabejčené a přesvědčené,že bude lépe.
Nebude.

Aneb k čemu mít koně, na kterém se bojím jezdit? Ani jedné straně to přece nic nepřináší.

19.8.2020 10:13
sovicka

XXX.XXX.63.191

Kriss. napsal(a):
Dobrý den,

Před 4 lety jsem vážně spadla z koně. Od té doby se bojím jezdit. ( hlavně na své kobyle z které jsem spadla, dala jsem ji do pronajmu aby jen nestála). Strašně mne mrzí, ze na ni nemohu jezdit. ( je trosku lekavá)
Nemáte prosím, nějakou radu jak se zbavit strachu?
Nebo neznáte někdo nějakého trenéra/ jezdeckou školu kde mají opravdu flegmatické koně a pomohli by mi se pomalu vrátit do sedla? (Praha a okolí nebo okolí Písku)
Děkuji moc 😊

A kobyla je lekavá i na jízdárně, co začít v klidu a na jízdárně, vyjížďky mi v tomto teda nepřijdou úplně nápomocné. Co si na ni zkusit sednout třeba když je po tréninku na vykrokování...
Určitě je fajn mít někde lekce na klidném koni, ale chtělo by to zapojit i toho vlastního, pokud se ho nechete zbavit (což nevypadá, když k tomu nedošlo za 4 roky;-))

19.8.2020 16:50
deauville

XXX.XXX.46.69

Kriss. napsal(a):
No já se bojím i na flegmatických koních, pořad čekám na to až se kůň lekne, uskočí nebo vyhodí. Ona už je moje kobylka hodna ale pořad je to sportak a pozná když je na ni jezdec nervózní, pak je taky nervózní a začne po všem koukat, je to takový nekonečný kolotoč. Proto chci nejdříve odbourat strach z ježdění celkově. :)
Děkuji moc za radu, určitě teď začnu někde jezdit a zkusim nejdřív vyjížďky s vodičem :)

Tak sporťák bohužel není úplně ideální kůň pro nejistého jezdce, ale pokud kobylu nechcete prodat (což chápu, důvody můžou být různé), pak se vyplatí chodit jezdit na klidnějších koních a s kobylou pracovat ze země...

Okolí Písku - doporučuji Ranč Ixion a jejich merénské koně, opravdu flegmatici, na někoho až příliš, pokud půjdete s průvodcem v kroku či v klusu, v podstatě nemůžete spadnout - několikrát jsem tam byla na vyjížďce i s nejezdci, a to i v klusu... Pokud se snad někomu podaří i z nich spadnout, pak je opravdu lepší začít s jiným sportem:-)

19.8.2020 19:47
lenacia

XXX.XXX.168.148

měla jsem to podobně. Spadla sem, byla v nemocnici. Bála jsem se jezdit. Moje ježdění bylo krok, max pár kroků klus, bála jsem se při každém naklusání, nervila se...
Teprve až letos jsem se odhodlala poprosit o pomoc. Vpodstatě mi pomohlo vzít na lonž a začít klusat a už sem byla víc a víc statečná.
Ale největší zlom přišel, když sem se tak jednou letmo zmínila, že by mě zajímalo, jestli někdy budu cválat... A druhý den trenérka hop do sedla, na lonž a budeme cválat... Brečela sem, málem se počůrala :D, byla sem vyděšená že bylo k podivu že sem nedostala infarkt ale nic nepomohlo, prostě sem šla cválat. A najednou sem zjistila, že to není tak hrozný, že vlastně sem se nervila úplně zbytečně. Teď mi kobyla uskočí od ohrady že se lekne a já jen zabalancuju v sedle a oznámím kobyle, že je to máslo. Žádný zděšení, žádné vyjeknutí strachem.
Takže u mě... léčba šokem :D

19.8.2020 20:12
Dotaz

XXX.XXX.110.178

Jen ještě poznámka. Klidný kůň je dobrý na to, aby člověk rozklíčoval, čeho přesně se bojí. Jestli samotného pobytu v sedle, pak bych se "zocelovala" na tom spolehlivém hodném koni. Možná přijdete ale na to, že je to spíš o typu koně než o samotném jezdectví.

Upřímně mne lekaví koně taky nenaplňují štěstím, vyjížďku se zbytečnými stresovými prvky už nevyhledávám, člověk moc při uskakování 4 metry do stromu nezrelaxuje. :) Sice to většinou ujezdím, ale že bych po tom toužila a libovala si v tom, to fakt ne. Raději na plný knedlík na méně temperamentním koni, než se staženými půlkami brzdit stříkačku a doufat, že při setkání s bažatem nevystoupím.

Pokud se bojíte na vlastním koni, tak bych pouvažovala zatím o jeho pronájmu, třeba částečném a sama bych zdolavávala strach jinde. Nebo bych zkusila popracovat s tou kobylinou lekavostí ze země, pokud to u kobči nějak půjde.

21.8.2020 10:17
Kriss.

XXX.XXX.2.140

sisi58 napsal(a):
Zdědila jsem velkou kobylu po starším synovi. V lotu jsem se nebála, ale sama na vyjížďce ano. Tak se mnou chodil mladší syn. Dali jsme řeč, chodili jen v kroku,ani náhodou by kobyle normální člověk v klusu nestačil. A to blbé období jsem takto překonala.
Šlo vlastně o to, že se mnou někdo byl. To stačilo.
Ale pokud se na své kobyle bojíte opravdu hodně a je to koník zdravý a ne starý, pošlete ji dál.
Mám možnost denně sledovat majitelky kobyly, která obě nehezky odložila v terénu.Ženy se na ní jezdit bojí a jedna z nich se snad i bojí s ní manipulovat. Z kobyly se stává teroristka. Ženy jezdí jen v kroku,hlavně na jízdárně a kobyla stárne.
S jiným jezdcem je ok, takže by mohla s novým majitelem normálně fungovat.To ji ovšem nedopřejí, neboť jsou zabejčené a přesvědčené,že bude lépe.
Nebude.

Kobylu rozhodne neprodam, mám ji 8 let a když jsem přišla na to ze se bojím dala jsem ji do pronajmu jedné holčině která s ni sportuje a opravdu se ji věnuje. Neumím si představit, ze bych ji neměla. A ona není zákeřná, jen proste byla mladá a lekavá. Ale děkuji za názor. Chci se nejdřív zbavit strachu obecně. Mám na to rok jelikož si ji za rok budu brát zpět. :)

21.8.2020 20:01
sisi58

XXX.XXX.191.1

Kriss. napsal(a):
Kobylu rozhodne neprodam, mám ji 8 let a když jsem přišla na to ze se bojím dala jsem ji do pronajmu jedné holčině která s ni sportuje a opravdu se ji věnuje. Neumím si představit, ze bych ji neměla. A ona není zákeřná, jen proste byla mladá a lekavá. Ale děkuji za názor. Chci se nejdřív zbavit strachu obecně. Mám na to rok jelikož si ji za rok budu brát zpět. :)

Vaše hlava, Váš rozum,Vaše kobyla.
Jde o to, zda ji budete držet dál, i když se nepřestanete bát. Proto jsem napsala, že koně stárnou rychle. A že je potřeba si rozmyslet,co uděláte, pokud je ještě čas. Nikoli pro Vás, ale pro koně.

Uživatel s deaktivovaným účtem

22.8.2020 17:58
Uživatel s deaktivovaným účtem

Buď mě "svědí pr*del" a jezdit chci i za cenu, že to bude-může bolet, (já to taky nevyhledávám, při prvních terénech na vlastní kobyle jsem se prostě držela nákrčáku, aby mě to nebolelo-to že by mě to bolelo mě drží docela statečně v sedle) nebo budete jen opečovávač, zbavení strachu na konkrétním koni je skoro nereálné, pokud na něm nebudete jezdit a znát jeho reakce.
Pomáhá: si prozpěvovat, pískat, mluvit s kolegou nebo koněm mít koně naučeného na slovní ovládání-uklidnění, nemít koně celou vyjížďku "pevně na otěži" ale i relaxovat a předvídat. Jezdit a jezdit, nic jiného nepomáhá.

Přidejte reakci

Přidat smajlík