Kobyla na sebe nenechá sáhnout

To si právě nemyslím, lidem co chodí kolem ohrad si nevšímá a dokonce nepřijde ani pro pamlsek. Jinak ve stáji je parta skvělých lidí, kteří by jí nijak neublížili.
Zvláštní je právě to, že si nejsem vědoma jakýkoli špatné zkušenosti co by s lidmi mohla mít ¯\_(•~•)_/¯
Nicméně kdyby si něčím podobným prošla, tak by na sebe přece nenechala sáhnout ani ode mě? :-/

Ta kobyla vám něco říká. A jasně sděluje, že od cizích lidí nic dobrého nečeká. Taky bych to tipovala na lidi ve stáji, ono i ti, o kterých si člověk myslí, že by nikdy neublížili, to dokážou, pokud je příležitost a myslí si, že se na to nepřijde.

Jak bere udidlo? Může se jednat o nějakou chronickou bolest ať v hubě(kaz, přerostlý zub, zlomený zub) nebo pohybovém aparátu- a tam kdekoliv, záda(obratle kissing spines) kříž, klouby...zubař, fyzioterapeut....lidi má asi spojené s ježděním a to jí asi bolí....

Zuby má v pořádku, udidlo si vezme v klidu. Taky jsem si nejprve myslela, že ji něco bolí, vet teda nic nenašel.
Ale kdyby to bylo Kvůli bolesti, tak by se stejně chovala i ke mně.
Problém je i při práci ze země, jenom oddekování jiným člověkem se rovnalo rodeu...

Možné je všechno, ale nejsem tam 24/7, takže prostě nevím. Nechci nikoho obviňovat, protože když vidím jak se chovají ke svým koním, tak bych byla opravdu velice překvapená, že by té mojí něco záměrně udělali, spíš nám dělají prostor, aby se kobyla zbytečně nestresovala s tuctem lidí co by se kolem ní motali.
Nicméně co se stalo, stalo se. Mně už ale došly nápady jak kobyle ukázat že jí od ostatních taky nic nehrozí...

Luka61 napsal(a):
Možné je všechno, ale nejsem tam 24/7, takže prostě nevím. Nechci nikoho obviňovat, protože když vidím jak se chovají ke svým koním, tak bych byla opravdu velice překvapená, že by té mojí něco záměrně udělali, spíš nám dělají prostor, aby se kobyla zbytečně nestresovala s tuctem lidí co by se kolem ní motali.
Nicméně co se stalo, stalo se. Mně už ale došly nápady jak kobyle ukázat že jí od ostatních taky nic nehrozí...

A někdo cizí, kdo leze do výběhu? Třeba děti z okolí, je to možné? Jinak možná vybrat jednoho člověka, který se ji bude snažit přesvědčit, že mu může věřit?

Dotaz napsal(a):
A někdo cizí, kdo leze do výběhu? Třeba děti z okolí, je to možné? Jinak možná vybrat jednoho člověka, který se ji bude snažit přesvědčit, že mu může věřit?

Snáší majitelku.

Dotaz napsal(a):
A někdo cizí, kdo leze do výběhu? Třeba děti z okolí, je to možné? Jinak možná vybrat jednoho člověka, který se ji bude snažit přesvědčit, že mu může věřit?

K úplně cizím lidem se vůbec nepřiblíží a výběhy jsou dostatečně velké aby se chytit nenechala.
To jsem také zkoušela, ale dostali jsme se do bodu, kdy když jsem u toho já, tak se kobyla nechá třeba i zadekovat od kamaráda, jenomže když u toho nejsem tak jako kdyby jí přeplo a nenechá si nic

Zkusila bych pozitivku, pro tyto případy je velmi vhodná. Nejdřív s vámi jako majitelkou a potom můžete zkusit třeba kamarádku a tak dále. Vše pomaličku a ať si to kobyla sama dávkuje.

sisi58 napsal(a):
Snáší majitelku.

Nerozumím.

Skuśte sa pozrieť tu na videiu, či nepozorujete nejaké výrazy bolestivosti. https://horsesandpeople.com.au/the-equine-pain-face/
Tiež sa ale prikláňam k tomu, źe sa niekto nespráva ku kobyle dobre vo vašej nepríjemnosti.

To bych se skoro vsadil že kobylce někdo něco nepěkného udělal ve vaší nepřítomnosti.🙁 Ve Vaší situaci bych rozhodně víc sledoval co se děje s kobylkou v mé nepřítomnosti a to třeba i za pomoci malé kamery umístěné kdekoli. Jsem taky měl u jednoho ze svých svěřenců pro jistotu kameru do doby než jsem se k nim nastěhoval trvale.🙂

Dotaz napsal(a):
Nerozumím.

Dotaz napsal(a):
A někdo cizí, kdo leze do výběhu? Třeba děti z okolí, je to možné? Jinak možná vybrat jednoho člověka, který se ji bude snažit přesvědčit, že mu může věřit?

Snáší majitelku.
Proč by měla být přesvědčována aby snášela další lidi?

sisi58 napsal(a):
Dotaz napsal(a):
A někdo cizí, kdo leze do výběhu? Třeba děti z okolí, je to možné? Jinak možná vybrat jednoho člověka, který se ji bude snažit přesvědčit, že mu může věřit?

Snáší majitelku.
Proč by měla být přesvědčována aby snášela další lidi?

Protože majitelka řeší, že má problém s cizími, byť hodnými, lidmi, po kterých pálí, když ji jen vedou do výběhu? Tak mi přijde lepší zkusit ji přesvědčit, že jiný člověk může být fajn a zvolna problém odstranit. Kdyby se s majitelkou něco stalo a nemohla se postarat, tak to pro toho koně bude problém a spousta stresu. Pokud je kobča na lidi takhle nepříjemná, tak i najít dobrovolníka, co by majitelku zastoupil, může být oříšek.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zkusila bych pozitivku, pro tyto případy je velmi vhodná. Nejdřív s vámi jako majitelkou a potom můžete zkusit třeba kamarádku a tak dále. Vše pomaličku a ať si to kobyla sama dávkuje.

Tohle jsem už také zkoušela, ale když jsme se dostali do fáze, že kobyla snesla od kamaráda, při mé přítomnosti, veškeré doteky a práci ze země, tak po prvním pokusu beze mě se kobyla chovala přesně jako na začátku

neverend napsal(a):
To bych se skoro vsadil že kobylce někdo něco nepěkného udělal ve vaší nepřítomnosti.🙁 Ve Vaší situaci bych rozhodně víc sledoval co se děje s kobylkou v mé nepřítomnosti a to třeba i za pomoci malé kamery umístěné kdekoli. Jsem taky měl u jednoho ze svých svěřenců pro jistotu kameru do doby než jsem se k nim nastěhoval trvale.🙂

Kamerou to v tuhle chvíli už asi ani nemá cenu řešit, kdo ke kobyle vyloženě nemusí jít k ní stejně raději nejde :/

Dotaz napsal(a):
Protože majitelka řeší, že má problém s cizími, byť hodnými, lidmi, po kterých pálí, když ji jen vedou do výběhu? Tak mi přijde lepší zkusit ji přesvědčit, že jiný člověk může být fajn a zvolna problém odstranit. Kdyby se s majitelkou něco stalo a nemohla se postarat, tak to pro toho koně bude problém a spousta stresu. Pokud je kobča na lidi takhle nepříjemná, tak i najít dobrovolníka, co by majitelku zastoupil, může být oříšek.

Máme ošku, pro kterou není problém manipulace s jakýmkoliv koněm. Prostě jde a udělá potřebné.
Netvrdím, že je to tento případ, neznám majitelku ani kobylu, ale mnohdy je to v přístupu člověka. Někdy je kůň zbytečně démonizován nebo je mu ustupováno, až to přeroste v problematické chování.
Znovu píšu,že nevím, zda je to tak tu.
Já koně ukecávám, většinou jsou nakonec tak udolaní, že vyhoví. Kterému koni by se chtělo, poslouchat ty mé řeči déle, než je nutné. A jsou lidé, co prostě koně vezmou a jdou, a ještě mají v druhé ruce zapálenou cigaretu.
Možná by si zadavatelka měla sehnat takového machra. Ne,aby ji kobylu učil, ale aby se zjistilo, jak to s ní je.

Dobry den,

mam 5letou klisnu ktera se chovala jak popisujete. Koupila jsem ji loni jako nejezditelnou, nechytitelnou, ale jinak STRASNE hodnou...
Ano v jistym slova smyslu hodna byla :D

Nyni klisna lidskou spolecnost vyhledava, prijde se na rozlehle pastvine pomazlit. Chytne ji i decko.
Obsedam ji znova od zacatku.

Pokud chcete muzu Vam s Vasi kobylkou pomoci. Hezky den :)

sisi58 napsal(a):
Máme ošku, pro kterou není problém manipulace s jakýmkoliv koněm. Prostě jde a udělá potřebné.
Netvrdím, že je to tento případ, neznám majitelku ani kobylu, ale mnohdy je to v přístupu člověka. Někdy je kůň zbytečně démonizován nebo je mu ustupováno, až to přeroste v problematické chování.
Znovu píšu,že nevím, zda je to tak tu.
Já koně ukecávám, většinou jsou nakonec tak udolaní, že vyhoví. Kterému koni by se chtělo, poslouchat ty mé řeči déle, než je nutné. A jsou lidé, co prostě koně vezmou a jdou, a ještě mají v druhé ruce zapálenou cigaretu.
Možná by si zadavatelka měla sehnat takového machra. Ne,aby ji kobylu učil, ale aby se zjistilo, jak to s ní je.

V tom možná i kus problému bude, protože většina už ke kobyle přistupuje s vědomím, že jim něco vyvede...
Problém je hlavně v jejím záseku co se týče ostatních lidí, které zná prakticky celý život.
Nechci aby se to časem dostalo do fáze kdy bude kobyla vyloženě zlá.
Já jsem typ člověka co se snaží věci řešit po dobrém, takže kobyle sice prostor dávám ale zase v určitých mezích, nechci aby zjistila, že když bude potvora tak ji necháme napokoji úplně.

měla jsem kobylu, která byla hodně citlivá a všeobecně na sebe nechtěla moc nechat sahat. Vůbec nesnášela hlazení po hlavě - klasicky nechtěla stát u kování, dokud jsem jednoho dne nezdjistila v podstatě náhodou (měla jsem zpoždění a ve stáji nebyl žádný držič a kovář pospíchal tak začal sám, kobyle která při kování pořád pochodovala jen přehodil vodítko přes krk, že zkusí jestli aspoň sundá podkovy) a kobyla stála, ale v okamžiku, kdy přišel držič a začal kobylu uklidňovat aby stála, zase se proměnila v pochodující megeru. Náš problém se tím vyřešil.
Ono to odcházení může mít asi milion důvodů. Nejčastěji vídám že lidi koně pouští z ruky hned za vchodem do výběhu a koně jsou zvbyklí hned po sundání ohlávky odtryskat. Někdo to ještě podpoří máváním rukama a odháněním, když koniček nechce běžet, protože pohled na běžícího koně hezčí než na herku která vypadá že si každou chvílí lehne a usne...
Já koně do výběhu nikdy nepouštím, nikdy neodháním. Dojdu do výběhu, pomalu zavřu vchod (čím víc tuším že by se mohl vyskytnout problém tím pomaleji a tanečně komplikovaněji), přitom si vyzkouším následování a ustupování v pleci, a jestli si kůň dává pozor aby na mě nešlápl nebo nenarazil.
Poušítm zásadně s hlavou otočenou ke vchodu a ke mě. Od koně odcházím já, nikdy ne kůň ode mě. Když mám koně který tohle nezná, a nacvičujeme, tak mám sebou dobrotu a koníček který počká dostane mrkvičku, nebo v létě drbání. Když nepočká, a také se to občas stane, protože ani já ani kůň nejsme stroje, tak si pro něj dojdu, nasadím ohlávku a jdeme zpět ke vchodu, zkusit to znovu. Nácvik mi zabere víc času než hned pouštění, ale na druhou stranu později mě pouštění a chytání nezabere čas žádný.
Druhý způsob jak se vyrábí koně o kterém píšete, tj. koně nebezpečný při vodění do výběhu a chytání, nastává, když s koněm manipuluje člověk který nemá na vodění čas a nervy a potřebuje odvést rychle. A kůň nespolupracuje, některý se moc loudá, tak se mu cestou nějaká lupne aby šel rychleji, některý jde zase moc rychle anebo poskakuje a tak se pěkně vycuká, aby nepředbíhal, nenarážel, neposkakoval (nejlépe na štajgru), dostane pár fláků tušírkou do prsou a pro koně i pro lidi se pak 50m do výběhu stane utrpením, protože kůň ví, že dostane nakládačku a člověk ví, že kůň bude prudit.
Za mě bych vám doporučila pár dní být u vodění do výběhu a koukat po každém malém náznaku hrubosti ze strany vodiče a pokud můžete tak si sama si začít s nácvikem vodění a pouštění do výběhu z klidu, jako majitel koně jste první na řadě.

Napadlo mě to podobné co dsj.

Vodění a odvádění do a z výběhu je opravdu, alespoň,co tak koukám, velký malér. Snad nikdo už neotáčí koně hlavou k bráně. A málo se vidí vodění tak, že má kůň hlavu vedle vodiče. Většina vodí koně za sebou popř. ho táhne jak mulu.
Jedna věc je jistá, když spěchám, mám se na manipulaci s koněm vyprdnout. K čemu to je, když budu o 2-3 minuty rychlejší, když si tím rozhodím koně?
A koně si to pamatují, ne, že ne.

sisi58 napsal(a):
Vodění a odvádění do a z výběhu je opravdu, alespoň,co tak koukám, velký malér. Snad nikdo už neotáčí koně hlavou k bráně. A málo se vidí vodění tak, že má kůň hlavu vedle vodiče. Většina vodí koně za sebou popř. ho táhne jak mulu.
Jedna věc je jistá, když spěchám, mám se na manipulaci s koněm vyprdnout. K čemu to je, když budu o 2-3 minuty rychlejší, když si tím rozhodím koně?
A koně si to pamatují, ne, že ne.

Já se taky vždycky divím, u koní jsem jenom deset let, ale první, co mě naučili, že vodím koně vedle sebe, kůň má udržovat odstup a sledovat, co dělám, já zase sleduju koně a nepíšu si třeba SMS, prostě i to vedení koně je práce. Jednou jsem viděla slečnu, co táhla koně na dlouhém vodítku za sebou, nedávala pozor a koně něco vyděsilo, popoběhl, slečnu porazil a šlápl na ni. Někdy se nestačím divit, co všechno lidi vymyslí, i hodný a vychovaný kůň je pořád kůň. Nedávno jsem potkala paní, vedla za sebou dva koně v jedné ruce, zároveň tlačila kočárek a hlídala další dítě, co se motalo kolem. Nebo jsem možná úzkostlivá, ale pořád mám při práci s koněm velký respekt.

bongani napsal(a):
Já se taky vždycky divím, u koní jsem jenom deset let, ale první, co mě naučili, že vodím koně vedle sebe, kůň má udržovat odstup a sledovat, co dělám, já zase sleduju koně a nepíšu si třeba SMS, prostě i to vedení koně je práce. Jednou jsem viděla slečnu, co táhla koně na dlouhém vodítku za sebou, nedávala pozor a koně něco vyděsilo, popoběhl, slečnu porazil a šlápl na ni. Někdy se nestačím divit, co všechno lidi vymyslí, i hodný a vychovaný kůň je pořád kůň. Nedávno jsem potkala paní, vedla za sebou dva koně v jedné ruce, zároveň tlačila kočárek a hlídala další dítě, co se motalo kolem. Nebo jsem možná úzkostlivá, ale pořád mám při práci s koněm velký respekt.

Tohle je už extrém. Nicméně já taky vodím koně (jednoho) za sebou. Vycházím z praxe, že vychovaný kůň člověka neválcuje, že i v případě leknutí ho na delším vodítku oběhne.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle je už extrém. Nicméně já taky vodím koně (jednoho) za sebou. Vycházím z praxe, že vychovaný kůň člověka neválcuje, že i v případě leknutí ho na delším vodítku oběhne.

Kdyby to bylo prase, věřím,že mě oběhne. U koní jsem spíše skeptická. Vzhledem k tomu, čeho všeho jsou koně schopni se leknout....

sisi58 napsal(a):
Kdyby to bylo prase, věřím,že mě oběhne. U koní jsem spíše skeptická. Vzhledem k tomu, čeho všeho jsou koně schopni se leknout....

Já vím, koně jsou lekaví. Ale ty, které znám (jako že léta a vím, jak se chovají), vodím za sebou na delším vodítku (3,5 m) a funguje to. U cizích nebo mladých bych to neriskovala.

V jiné diskuzi tady byl, ač tedy v negativním světle, zmíněn Radek Líbal a ten třeba vyloženě učí vodit koně za sebou tak, aby vás následoval a nikoliv vedle sebe, což může lehko sklouznout k tomu, že kůň vlastně vede vás :)

Musím říct, že vodění za sebou se mi v několika případech osvědčilo, například když máte čumivého koně v novém prostředí, tak hrozně jednoduché a efektivní cvičení je mít ho na vodítku a rázně se rozejít jedním směrem, otočit se, jít zase jinam, pak chvíli dokola, zastavit, pak zase doprava a pak hned doleva, popoběhnout atd. - nic jiného přitom neděláte, nemlaskáte, nepobízíte, nemluvíte s koněm, jen držíte vodítko --- a rázem jste centrem pozornosti vy. Na druhou stranu zas ale musí kůň respektovat osobní prostor a nešlapat po vás, ale to bych řekla, že by měl být základ každého mezidruhového dialogu ;)

EDIT: Mám lekavého koně, který reaguje popoběhnutím dopředu - když ho ale vedu, tak mě buď elegantním skokem oběhne nebo sebou chudák jen tak cukne, musím říct, že mám 99,9% důvěru, že do mě nevrazí ... jsou to lekavá zvířata, ale osobní prostor chápou velmi dobře. Cizího koně bych ale např. užším prostorem těsně za sebou nevedla ... stejně jako cizího koně neobcházím zezadu ani mu nepodlézám pod hlavou, když je uvázaný.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V jiné diskuzi tady byl, ač tedy v negativním světle, zmíněn Radek Líbal a ten třeba vyloženě učí vodit koně za sebou tak, aby vás následoval a nikoliv vedle sebe, což může lehko sklouznout k tomu, že kůň vlastně vede vás :)

Musím říct, že vodění za sebou se mi v několika případech osvědčilo, například když máte čumivého koně v novém prostředí, tak hrozně jednoduché a efektivní cvičení je mít ho na vodítku a rázně se rozejít jedním směrem, otočit se, jít zase jinam, pak chvíli dokola, zastavit, pak zase doprava a pak hned doleva, popoběhnout atd. - nic jiného přitom neděláte, nemlaskáte, nepobízíte, nemluvíte s koněm, jen držíte vodítko --- a rázem jste centrem pozornosti vy. Na druhou stranu zas ale musí kůň respektovat osobní prostor a nešlapat po vás, ale to bych řekla, že by měl být základ každého mezidruhového dialogu ;)

EDIT: Mám lekavého koně, který reaguje popoběhnutím dopředu - když ho ale vedu, tak mě buď elegantním skokem oběhne nebo sebou chudák jen tak cukne, musím říct, že mám 99,9% důvěru, že do mě nevrazí ... jsou to lekavá zvířata, ale osobní prostor chápou velmi dobře. Cizího koně bych ale např. užším prostorem těsně za sebou nevedla ... stejně jako cizího koně neobcházím zezadu ani mu nepodlézám pod hlavou, když je uvázaný.

Tak nějak jsem to myslela, že kůň respektuje můj osobní prostor. A pro mě je příjemnější, když se lekne na delším vodítku - uskočí, popoběhne, ale má prostor a většinou mi ani necukne s rukou, protože se mezitím zastaví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak nějak jsem to myslela, že kůň respektuje můj osobní prostor. A pro mě je příjemnější, když se lekne na delším vodítku - uskočí, popoběhne, ale má prostor a většinou mi ani necukne s rukou, protože se mezitím zastaví.

Jj, chápu a souhlasím, taky takto vodím.

dsj napsal(a):
měla jsem kobylu, která byla hodně citlivá a všeobecně na sebe nechtěla moc nechat sahat. Vůbec nesnášela hlazení po hlavě - klasicky nechtěla stát u kování, dokud jsem jednoho dne nezdjistila v podstatě náhodou (měla jsem zpoždění a ve stáji nebyl žádný držič a kovář pospíchal tak začal sám, kobyle která při kování pořád pochodovala jen přehodil vodítko přes krk, že zkusí jestli aspoň sundá podkovy) a kobyla stála, ale v okamžiku, kdy přišel držič a začal kobylu uklidňovat aby stála, zase se proměnila v pochodující megeru. Náš problém se tím vyřešil.
Ono to odcházení může mít asi milion důvodů. Nejčastěji vídám že lidi koně pouští z ruky hned za vchodem do výběhu a koně jsou zvbyklí hned po sundání ohlávky odtryskat. Někdo to ještě podpoří máváním rukama a odháněním, když koniček nechce běžet, protože pohled na běžícího koně hezčí než na herku která vypadá že si každou chvílí lehne a usne...
Já koně do výběhu nikdy nepouštím, nikdy neodháním. Dojdu do výběhu, pomalu zavřu vchod (čím víc tuším že by se mohl vyskytnout problém tím pomaleji a tanečně komplikovaněji), přitom si vyzkouším následování a ustupování v pleci, a jestli si kůň dává pozor aby na mě nešlápl nebo nenarazil.
Poušítm zásadně s hlavou otočenou ke vchodu a ke mě. Od koně odcházím já, nikdy ne kůň ode mě. Když mám koně který tohle nezná, a nacvičujeme, tak mám sebou dobrotu a koníček který počká dostane mrkvičku, nebo v létě drbání. Když nepočká, a také se to občas stane, protože ani já ani kůň nejsme stroje, tak si pro něj dojdu, nasadím ohlávku a jdeme zpět ke vchodu, zkusit to znovu. Nácvik mi zabere víc času než hned pouštění, ale na druhou stranu později mě pouštění a chytání nezabere čas žádný.
Druhý způsob jak se vyrábí koně o kterém píšete, tj. koně nebezpečný při vodění do výběhu a chytání, nastává, když s koněm manipuluje člověk který nemá na vodění čas a nervy a potřebuje odvést rychle. A kůň nespolupracuje, některý se moc loudá, tak se mu cestou nějaká lupne aby šel rychleji, některý jde zase moc rychle anebo poskakuje a tak se pěkně vycuká, aby nepředbíhal, nenarážel, neposkakoval (nejlépe na štajgru), dostane pár fláků tušírkou do prsou a pro koně i pro lidi se pak 50m do výběhu stane utrpením, protože kůň ví, že dostane nakládačku a člověk ví, že kůň bude prudit.
Za mě bych vám doporučila pár dní být u vodění do výběhu a koukat po každém malém náznaku hrubosti ze strany vodiče a pokud můžete tak si sama si začít s nácvikem vodění a pouštění do výběhu z klidu, jako majitel koně jste první na řadě.

Ano, myslím že jste popsala hlavní důvody proč se takhle kobyla chová při odvádění do výběhu, nicméně netuším jak tohle vyřešit. Já s kobylou při odvádění problém nemám ale zase na druhou stranu tam nemohu být při každém odvádění abych si ji vzala v klídku sama.
Kobyla ostatní odmítá respektovat a nemám tušení, co by udělala, kdyby se ji snažili u brány zadržet a kdyby ji pustili s tím, že si pro ní dojdou, tak se chytit nenechá.
Nechci na to jít skrz kobčiny hranice a vystavit jí panice nebo velkému stresu.

Luka61 napsal(a):
Ano, myslím že jste popsala hlavní důvody proč se takhle kobyla chová při odvádění do výběhu, nicméně netuším jak tohle vyřešit. Já s kobylou při odvádění problém nemám ale zase na druhou stranu tam nemohu být při každém odvádění abych si ji vzala v klídku sama.
Kobyla ostatní odmítá respektovat a nemám tušení, co by udělala, kdyby se ji snažili u brány zadržet a kdyby ji pustili s tím, že si pro ní dojdou, tak se chytit nenechá.
Nechci na to jít skrz kobčiny hranice a vystavit jí panice nebo velkému stresu.

Já bych zrovna dala pozor na ty hranice. Takové to "nechci jít za kobčiny hranice" - to má být co? Kobyla je dávno za hranicemi slušné komunikace s lidmi. Jako majitelka jste zodpovědná za nastavení s dodržování těchto "hranic" (dobrých zvyklostí). Já bych nějaké to nepohodlí na straně kobyly strpěla, pokud ji to má vrátit zpšt ke slušnému chování. Např. nechce se nechat chytit v ohradě - dobrá všichni koně postupně odejdou a až si tam z 10 minut sama vystresuje, vrátím se pro ni v klidu s druhým koněm, uvnitř ohrady připnu vodítko a spořádaně se odejde do stáje. To samo cestou do výběhu, je možné brát koně po dvou a manipulovat v klidu se dvěma. Případně se za druhého klidného schovávat, aby mě fuj kobyla nezkopala. Ale trvat na pravidlech: do ohrady se vejde, otočí se hlavou ke vchodu, počká až si ohradu zavřu a až JÁ odepnu vodítko a dám pokyn volno (sundám uzdečku). Případně se v ten moment kryji za toho klidného koně.

Pipilota napsal(a):
Já bych zrovna dala pozor na ty hranice. Takové to "nechci jít za kobčiny hranice" - to má být co? Kobyla je dávno za hranicemi slušné komunikace s lidmi. Jako majitelka jste zodpovědná za nastavení s dodržování těchto "hranic" (dobrých zvyklostí). Já bych nějaké to nepohodlí na straně kobyly strpěla, pokud ji to má vrátit zpšt ke slušnému chování. Např. nechce se nechat chytit v ohradě - dobrá všichni koně postupně odejdou a až si tam z 10 minut sama vystresuje, vrátím se pro ni v klidu s druhým koněm, uvnitř ohrady připnu vodítko a spořádaně se odejde do stáje. To samo cestou do výběhu, je možné brát koně po dvou a manipulovat v klidu se dvěma. Případně se za druhého klidného schovávat, aby mě fuj kobyla nezkopala. Ale trvat na pravidlech: do ohrady se vejde, otočí se hlavou ke vchodu, počká až si ohradu zavřu a až JÁ odepnu vodítko a dám pokyn volno (sundám uzdečku). Případně se v ten moment kryji za toho klidného koně.

Problém je v tom, že v mé přítomnosti se kobyla chová dobře. Vedu ji do výběhu, jde klidným tempem, počká až jí odepnu vodítko a krokem odejde. Když se pro ni vracím jde mi naproti, nechá se připnout a v pohodě odcházíme. Jakmile ji vezme na ruku kdokoliv jiný panikaří a snaží se vyrvat. Po vypuštění klidně po člověku i vykopne, jen aby byla co nejdřív pryč od lidí.
Když bych ji nechala “vystresovat” samotnou v ohradě, tak by se akorát přizabila o ohradníky nebo zídky.
Upřímně, není snadný najít dobrovolníky co se ochotně vystaví kopancům od cizího koně. A sama s tím moc neudělám, když se ke mně takto neprojevuje
To spojení že nechci jít za její hranice znamená, že ji nehodlám týrat ve stavech do kterých se pravděpodobně dostala kvůli lidem. Raději na to půjdu po dobrém, než ji začít rvát do situací ze kterých očividně panikaří a riskovat tak, že ztratí důvěru i ve mě.

Luka61 napsal(a):
Problém je v tom, že v mé přítomnosti se kobyla chová dobře. Vedu ji do výběhu, jde klidným tempem, počká až jí odepnu vodítko a krokem odejde. Když se pro ni vracím jde mi naproti, nechá se připnout a v pohodě odcházíme. Jakmile ji vezme na ruku kdokoliv jiný panikaří a snaží se vyrvat. Po vypuštění klidně po člověku i vykopne, jen aby byla co nejdřív pryč od lidí.
Když bych ji nechala “vystresovat” samotnou v ohradě, tak by se akorát přizabila o ohradníky nebo zídky.
Upřímně, není snadný najít dobrovolníky co se ochotně vystaví kopancům od cizího koně. A sama s tím moc neudělám, když se ke mně takto neprojevuje
To spojení že nechci jít za její hranice znamená, že ji nehodlám týrat ve stavech do kterých se pravděpodobně dostala kvůli lidem. Raději na to půjdu po dobrém, než ji začít rvát do situací ze kterých očividně panikaří a riskovat tak, že ztratí důvěru i ve mě.

Tak pročítám zběžně vaše téma
Padlo tu dost smysluplných rad.Od vás odezva de fakto žádná
Pořád dokola čtu ,že vás respektuje a to vám dělá dobře.
Když by jí měl někdo připamatovat ,odborník za peníze ,to byste jí přeci vystavila stresu, a to nee ,chuděrku
Jinak k ní nikdo nechce.
Vaše chuděrka je však dávno za čarou slušného a akceptovatelného chování k lidem.A pokud jí opravdu chcete dostat do lajny snesitelnosti,bude stresu vystavena určitě.
Vychovat zkaženého koně,aby byl vstřícný a slušný ,a to k většině ,ideálně ke všem lidem kolem,není úplně jednoduché a vůbec rychlé.
Takže je na vás abyste přehodnotila situaci a jednala racionálně,nikoli v rovině lovískování

Tak ono těžko radit když nikdo neví co se vlastně v okolí kobylky dělo a možná i děje. Ono nejsem si jist jestli by výcvik mohl pomoci když můžou být příčinou takového chování zcela jiné okolnosti. Kobča může mít vážný důvod proč věří jen Vám a ostatních lidí se straní či snad bojí? Že by od nich nečekala nic dobrého?