Jak postupovat když mi kobyla nechce jít první na vyjížďku. prostě se zastaví a člověk ji ze sedla nedonutí jít.
Jako, ne že by mi to vadilo, já se klidně zahákuju za druhého koně. Ale často jezdím se slečnami které nedovršily 18,a prostě bych raději ten lot vedla první já.
Přemýšlím jak začít.... Na ruce při vodění to jde v pohodě, ať už na ní člověk sedí či nesedí. To jde klidně i bez dalších koní a plně jí stačí že s ní jdu já. Ale ze sedla je to problém a nepomůže ani pobídka holení či patou. Jak se postupuje při navykání koně na to jít první?
A vedle sebe s koněm jde? Já bych šla vedle, mezi stromy tak nějak vedle – každá se proplétá svým slalomem, koně na sebe stále vidí, občas se sejdou, seřadí a zase vlastní slalomek. Pak se na známé trase jednou cestička zúží a těch pár metrů jde první jeden, jindy ten druhý. A pak zase hezky vedle sebe. Pokud kobyla neutíká, tak na cestě klusat vedle sebe, druhý koník se o metr chvilku opozdí a zase se vrátí a tak dál. Tohle bych zkoušela teda v případě, že je to pro koně problém.
Ještě mne napadlo, dělá to jen vám, nebo i ostatním?
Dotaz
napsal(a):
A vedle sebe s koněm jde? Já bych šla vedle, mezi stromy tak nějak vedle – každá se proplétá svým slalomem, koně na sebe stále vidí, občas se sejdou, seřadí a zase vlastní slalomek. Pak se na známé trase jednou cestička zúží a těch pár metrů jde první jeden, jindy ten druhý. A pak zase hezky vedle sebe. Pokud kobyla neutíká, tak na cestě klusat vedle sebe, druhý koník se o metr chvilku opozdí a zase se vrátí a tak dál. Tohle bych zkoušela teda v případě, že je to pro koně problém.
Ještě mne napadlo, dělá to jen vám, nebo i ostatním?
jo, vedle koníka taky kráčí. Fakt jen jít první jí dělá problém. Dneska sem s holčinama dala 7 km vyjížďku a úplně paráda ve všem ostatním, dokonce i přes betonový mostek, terého se bála přešla absolutně na jedniču, jen jít první nechce.
Teda, na našem skalnatém terénku nějaký slalomek moc v úvahu nepřipadá ale běžně na vyjížďce poklusáváme předjíždíme se apod když to jde Občas uprostřed vyjížďy jdeme i první, ale jakmile dorazíme na nějakéh bubáka, zarazí se a prostě ne-e, dokud nejde jinej kamarád tak ona kolem toho dědy na odpočívadle prostě nepude!
Jestli to dělá ostatním netuším, ale někoho poprosím jestli by to s ní zkusil někdo zkušenější. Teď jak jezdím tak vpodstatě Sáru jezdím výhradně já.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokud na vyjížďce se dá přemluvit, aby ve známém prostředí šla první do prvního bubáka, tak to v klidu využívejte :-) U bubáka to chce hlavně dát najevo, že si věříš, že v tom koně nenecháš, a že ho podpoříš. A že bubák je pro děti (pro hříbátka) :-) Ideál řekla bych slézt, vzít koně k bubákovi (když ze země jde bez problémů), nacpat kokinem nebo podrbat nebo popást, vylézt, a jet dál (to už je jedno, jestli první nebo druhá).
Koni se nechce ze špice, protože tobě, a potažmo sobě, nevěří. Takže to bude chtít čas a ukázat, že vzájemnou spoluprací lecčeho dosáhnete. Děláte bubáky na jízdárně? Možná by stálo za to zavést nějaké cvičení na upevnění důvěry ze sedla ve známém prostředí - s pomocníkem :-) Přejít koberec na zemi, projít zmuchlané novinové papíry, zaťukat na barel, projít mezi barely, které jsou blízko sebe, nechat koně nacouvat do gymnastického míče, oblíbený je slalom mezi otevřenými deštníky :-)
To je, co mě napadlo. Neviděla jsem vás v té situaci samozřejmě a nevím, co v té chvíli děláš, takže spíš jen pro inspiraci :-)
Chodíte ven pod sedlo samotné? Pokud ne, tak vzít někoho pěšky s sebou, jít malý důvěrně známý okruh (čtvrthodinový bohatě stačí) a na zpáteční cestě si na koně sednout. Nechat ji jít první (pěší pomocník za vámi) a postupně vzdálenost v sedle na rutinním okruhu prodlužovat. My jsme koně ze špice prostě učili chodit tak nějak "bez přemýšlení" a neplánovitě, když se vodili do výběhu (asi půl kilometru) - to je příklad takové té těžce rutinní cesty, kde se dá s koněm pracovat, aniž by přemýšlel, co kde lítá :-)
No a poslední - chození na opratích. Nejprve po jízdárně, aby se naučila chodit první, potom obcházet ten rutinní okruh, nejprve třeba s pomocníkem před koněm, potom s pomocníkem vedle koně, za koněm, pak už samostatně :-) Ne každý kůň se ovšem k opratím staví radostně - pozor na to, aby nebyla lekavá na šmrdlání provázků kolem zadních nohou. Tak pokud by tě tahle možnost zaujala, velmi pečlivě ji předem navykni na to, že se jí oprať (zezačátku vodítko třeba tenkým provázkem připnuté k obřišníku - aby se to uvolnilo při panice) šmrdlá o zadní nohy, nasimulovat situaci, kdy si do opratě šlápne a nebo se do ní "zamotá". A nepřijít k úrazu. Samozřejmě existuje i varianta chodit na delších otěžích "z ruky", kdy kůň jde jasně hlavou první, a jezdec ho vede z pozice vedle sedla, ale tam má kůň pořád hodně psychické podpory a nenasimuluje to ten efekt "jsem tu vepředu sama a paničku nevidím".
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Pokud na vyjížďce se dá přemluvit, aby ve známém prostředí šla první do prvního bubáka, tak to v klidu využívejte :-) U bubáka to chce hlavně dát najevo, že si věříš, že v tom koně nenecháš, a že ho podpoříš. A že bubák je pro děti (pro hříbátka) :-) Ideál řekla bych slézt, vzít koně k bubákovi (když ze země jde bez problémů), nacpat kokinem nebo podrbat nebo popást, vylézt, a jet dál (to už je jedno, jestli první nebo druhá).
Koni se nechce ze špice, protože tobě, a potažmo sobě, nevěří. Takže to bude chtít čas a ukázat, že vzájemnou spoluprací lecčeho dosáhnete. Děláte bubáky na jízdárně? Možná by stálo za to zavést nějaké cvičení na upevnění důvěry ze sedla ve známém prostředí - s pomocníkem :-) Přejít koberec na zemi, projít zmuchlané novinové papíry, zaťukat na barel, projít mezi barely, které jsou blízko sebe, nechat koně nacouvat do gymnastického míče, oblíbený je slalom mezi otevřenými deštníky :-)
To je, co mě napadlo. Neviděla jsem vás v té situaci samozřejmě a nevím, co v té chvíli děláš, takže spíš jen pro inspiraci :-)
Chodíte ven pod sedlo samotné? Pokud ne, tak vzít někoho pěšky s sebou, jít malý důvěrně známý okruh (čtvrthodinový bohatě stačí) a na zpáteční cestě si na koně sednout. Nechat ji jít první (pěší pomocník za vámi) a postupně vzdálenost v sedle na rutinním okruhu prodlužovat. My jsme koně ze špice prostě učili chodit tak nějak "bez přemýšlení" a neplánovitě, když se vodili do výběhu (asi půl kilometru) - to je příklad takové té těžce rutinní cesty, kde se dá s koněm pracovat, aniž by přemýšlel, co kde lítá :-)
No a poslední - chození na opratích. Nejprve po jízdárně, aby se naučila chodit první, potom obcházet ten rutinní okruh, nejprve třeba s pomocníkem před koněm, potom s pomocníkem vedle koně, za koněm, pak už samostatně :-) Ne každý kůň se ovšem k opratím staví radostně - pozor na to, aby nebyla lekavá na šmrdlání provázků kolem zadních nohou. Tak pokud by tě tahle možnost zaujala, velmi pečlivě ji předem navykni na to, že se jí oprať (zezačátku vodítko třeba tenkým provázkem připnuté k obřišníku - aby se to uvolnilo při panice) šmrdlá o zadní nohy, nasimulovat situaci, kdy si do opratě šlápne a nebo se do ní "zamotá". A nepřijít k úrazu. Samozřejmě existuje i varianta chodit na delších otěžích "z ruky", kdy kůň jde jasně hlavou první, a jezdec ho vede z pozice vedle sedla, ale tam má kůň pořád hodně psychické podpory a nenasimuluje to ten efekt "jsem tu vepředu sama a paničku nevidím".
samotnou ven bych ji nedokopala. Naposledy, co sem vzala a vyjížďku svou momentální pánskou známost, tak odmítala jít i s tím druhým koněm, protože na zemi ležela rukavice! Musela mi ji vyvést holčina...
Bubáky žádné nemáme, ale ráda bych nějaké postavila, děkuji za nápady...
Ale sem si mohla myslet, že na to bude potřeba ještě další člověk při práci ... Já se teda na vyjížďkách aspoň snažím třeba Sáru naklusat, všechny předjet a jít první. Ale jak s námi jezdí i méně zkušené holčiny tak ne vždycky to jde. Ale slalom mezi stromy příště taky zkusím.
Opratě tyjo už sme dlouho netrénovaly, ale je pravda že v té době sem byla u koní výhradně sama, takže to co uměla na jízdárně tak v terénu samozřejmě sama dělat odmítala. Možná bych mohla zase vyzkoušet
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak šlo by to určitě i bez pomocníka, jen to bude trvat déle. Výhoda je, že umíte pracovat na těch opratích, to pomůže :-) Takový pěkný bubák může být i kus igelitu přehozený přes ohradu, pláštěnka :-) Igelitový pytel nafoukaný vzduchem :-) Fáborky :-) No a tyhle srandy lze zavést postupně i venku na tom rutinním okruhu :-)
Co se samostatné jízdy venku týče, stačí obcházet ten rutinní okruh, a sednout si na koně, když už vidí na stáj. To by mělo jít :-) Dojde v klidu ke stáji, bude spokojená. Takhle párkrát zopakovat, a příště nasednout za rohem od místa, kde vidí na stáj. A postupně prodlužovat. Při troše štěstí si nevšimne, že jsi nasedla ještě před polovinou vyjížďky
Třeba ještě někdo přihodí lepší rady. Já bych řešila asi podle konkrétní situace, podle toho, jak by se choval kůň... Ale že nevidím, jak to probíhá, můžu takhle od stolu jen nadhodit nápady.
Dobrý den, no měli jsme stejný problem. Mladá ponicka nám nechtela jít první když mi to potřebujeme například na dostihy a tak podobne. Začali jsme tak ze první kůň stal a snažili jsme se ho obejít což nefungovala, v kroku to same. Avšak když jsme klusali tak jsme se cvalem první zařadili. Jinak určitě jsem několikrát použili silnou pobidku holení , nakopnuti a bič. :-)
kacka106
napsal(a):
Dobrý den, no měli jsme stejný problem. Mladá ponicka nám nechtela jít první když mi to potřebujeme například na dostihy a tak podobne. Začali jsme tak ze první kůň stal a snažili jsme se ho obejít což nefungovala, v kroku to same. Avšak když jsme klusali tak jsme se cvalem první zařadili. Jinak určitě jsem několikrát použili silnou pobidku holení , nakopnuti a bič. :-)
jako, naše poslední vyjížďka fakt stála zato :D
Tři kobyly a ani jedna nechtěla jít první... tak teda jako Sára velice statečně za pomoci chválení ušla prvních 100 metrů a zásek a dlouho nic a ani jedna nechtěla jít. Pak teda šla Alina, a za dalších 100 metrů zásek. Pak vyrazila první Sára spolu vedle s Betynou. Do kopce přerušovaný klus, ale na konic, hrůza! odpočívadlo. Takže zásek a všechny tři zase stály... a takhle to pokračovalo po částech po celé vyjížďkové trase . Pak u teda zjistily že se jde domů a už to bylo ok a dokonce sem si poprvé vycváala kopeček venku.
Ale v sobotu sem pozvala přítele na vyjížďku a vážně netuším co budu dělat
Jo a při tom záseku nefunguje nic, silnější pobídka, tušírka... Jednou už sme plánovaly že dáme kámen nůžk papír, která z nás slezeme a povedeme je
Uživatel s deaktivovaným účtem

lenacia
napsal(a):
jako, naše poslední vyjížďka fakt stála zato :D
Tři kobyly a ani jedna nechtěla jít první... tak teda jako Sára velice statečně za pomoci chválení ušla prvních 100 metrů a zásek a dlouho nic a ani jedna nechtěla jít. Pak teda šla Alina, a za dalších 100 metrů zásek. Pak vyrazila první Sára spolu vedle s Betynou. Do kopce přerušovaný klus, ale na konic, hrůza! odpočívadlo. Takže zásek a všechny tři zase stály... a takhle to pokračovalo po částech po celé vyjížďkové trase . Pak u teda zjistily že se jde domů a už to bylo ok a dokonce sem si poprvé vycváala kopeček venku.
Ale v sobotu sem pozvala přítele na vyjížďku a vážně netuším co budu dělat
Jo a při tom záseku nefunguje nic, silnější pobídka, tušírka... Jednou už sme plánovaly že dáme kámen nůžk papír, která z nás slezeme a povedeme je
chodíte ven pravidelně cca každý týden nebo vyjížďka mimo areál je spíše "náhlé rozhodnutí přítomných" ....pobídku použít v počátku zbystření koně ne až zastaví , prostě koník přizvedne hlavu, nastraží uší a začne zpomalovat...pobídka holení, hlasem, pomlasknutí, případně i zrychlení (z kroku klus, moje kobyla nemusí hráze a raději než krokem překlusávám-nemá čas vymejšlet a rozhlížet se, čeho se jako lekne) když vedoucí koník na vyjížďce zastaví z důvodu bubáka, nebrzdím za ním a pobídnu - nevystresnou všechny zůčasněné
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
chodíte ven pravidelně cca každý týden nebo vyjížďka mimo areál je spíše "náhlé rozhodnutí přítomných" ....pobídku použít v počátku zbystření koně ne až zastaví , prostě koník přizvedne hlavu, nastraží uší a začne zpomalovat...pobídka holení, hlasem, pomlasknutí, případně i zrychlení (z kroku klus, moje kobyla nemusí hráze a raději než krokem překlusávám-nemá čas vymejšlet a rozhlížet se, čeho se jako lekne) když vedoucí koník na vyjížďce zastaví z důvodu bubáka, nebrzdím za ním a pobídnu - nevystresnou všechny zůčasněné
poslední dobou jezdíme pravidelně, mě osobně to venku baví. Plus sem s ní vžycky chodila na procházky apod.
Třeba u toho odpočívadla mi to hamstla z klusu zničehonic, a to sem mlaskala i pobízela dál... Sára je taková... no prostě svoje. Když si usmyslí je jedno co za pobídky člověk dělá, přepne si na autopilota a jede si svoje.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lenacia
napsal(a):
poslední dobou jezdíme pravidelně, mě osobně to venku baví. Plus sem s ní vžycky chodila na procházky apod.
Třeba u toho odpočívadla mi to hamstla z klusu zničehonic, a to sem mlaskala i pobízela dál... Sára je taková... no prostě svoje. Když si usmyslí je jedno co za pobídky člověk dělá, přepne si na autopilota a jede si svoje.
máš vlastně hucula Hele ale to je náhodou dobré. Daleko lepší opatrný kůň, který do ničeho nevletí, než magor, který když se ohřeje, tak to s tebou napálí do zdi nebo vlítne tryskem do lesa mezi stromy... Důležité je, že nakonec to vždycky nějak vyřešíte. Musíš si uvědomit, že Sára chodí ze sedla ven a samostatná práce (chodit ze špice) se po ní chce jen velmi krátce, takže to prostě bude trvat... třeba půl roku, klidně rok :-) ale je vidět posun, a to je základ. Trpělivost, a společně najdete cestu. Nezapomínat obrovsky chválit a oceňovat koně, když učiní cokoli vstřícného k vyřešení problému! To je moc důležité. Koně umějí cítit spokojenost z dobře odvedené práce a skutečně na ně pochvala působí úžasně. Jen se naučit řádně chválit :-)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
máš vlastně hucula Hele ale to je náhodou dobré. Daleko lepší opatrný kůň, který do ničeho nevletí, než magor, který když se ohřeje, tak to s tebou napálí do zdi nebo vlítne tryskem do lesa mezi stromy... Důležité je, že nakonec to vždycky nějak vyřešíte. Musíš si uvědomit, že Sára chodí ze sedla ven a samostatná práce (chodit ze špice) se po ní chce jen velmi krátce, takže to prostě bude trvat... třeba půl roku, klidně rok :-) ale je vidět posun, a to je základ. Trpělivost, a společně najdete cestu. Nezapomínat obrovsky chválit a oceňovat koně, když učiní cokoli vstřícného k vyřešení problému! To je moc důležité. Koně umějí cítit spokojenost z dobře odvedené práce a skutečně na ně pochvala působí úžasně. Jen se naučit řádně chválit :-)
jooo tak to když Sára se ohřeje :D....
Včera trénink na jízdárně. Nasednu. Jdeme. Kobyla uvolněná, volnáotěž hlava povolená. Chci udělat kruh, vnější holeň zatlačím vnitřní nohou lehounce přiťukuji. Otěžemi ani nehnu a ona přesto ohne krk a udělá kroužek. Zasednu, zakloním řeknu WOU, otěže jen lehce přitáhnu, Sára zastaví jak profík.... "15 minutes later"... po zahřátí... sebemenší přítlak holeně = klusat! Nějaký wou? Cožeee???
Ale a chválení sem taky přišla jak teď jezdíme. Hlavně ve cvalu na kruhu. To já tam na ní "Joo Sáro, drž ten kruh! Výborně, šikovná!" a ta tam pendlí ušima dopředu dozadu jak mě poslouchá a současně je úplně nadšená že 'jooo já sem dobrá' Jooo!' Máráda pochvau o tom že je úžasná pomalu jako hřebec.
Tak novinky sou takový, že když už jdeme první i směrem domu, tak chvilku jde, cca tak 100 metrů, a pak se zastaví a stojí.
Je jedno jestli ji před tím pobizim nebo ne. Stejně zastaví a pak při každé další povídce udělá krok dozadu a další a další a prostě raději bude couvat než aby šla. 🤷♀️ Mírně se predklonim, otěže úplně povolené a vepředu a ona de dozadu 🤦♀️😅
Uživatel s deaktivovaným účtem

lenacia
napsal(a):
Tak novinky sou takový, že když už jdeme první i směrem domu, tak chvilku jde, cca tak 100 metrů, a pak se zastaví a stojí.
Je jedno jestli ji před tím pobizim nebo ne. Stejně zastaví a pak při každé další povídce udělá krok dozadu a další a další a prostě raději bude couvat než aby šla. 🤷♀️ Mírně se predklonim, otěže úplně povolené a vepředu a ona de dozadu 🤦♀️😅
Předklon a povolené otěže nefungují, jak vidíte. Co zkusit pohyb do strany?
Uživatel s deaktivovaným účtem

No když se předkloníte, koni se couvá líp, mladí koně se tak učí couvat, resp. i staří, prostě přeženete předklon, uvolníte koni záda a ten jde pak snáz dozadu. Když kůň dělá něco co nechci, automaticky jdu spíš do záklonu... zablokovat záda, stisknout koleny, prostě ať radši stojí, než aby couvala. Situaci bych řešila spíš stočením do strany a ať hýbe nožičkama aspoň po kruhu, když nechce dopředu.
Já měla s koníkem úplně stejný problém, když jsme chodili ven sami - cca půl roku jsem ho prostě musela od stáje odvést na ruce a nasednout až pak, prostě neměl ve mě tu důvěru, že je bezpečné se mnou odejít ... nasedla jsem vždy až třeba kilometr od stáje a vracela se různými oklikami, až z toho postupem času byla vyjížďka i s tím odchodem ;)
Podle mě je lepší se těm konfliktním situacím spíše vyhýbat, pokud je nezvládnete vyřešit hned, kůň se tím akorát pak kazí a fixuje si ty špatné návyky. Takže ven jít nejdřív za koňmi, a až pak zkusit jít vedle, nějaké vlnovky, nenápadně se na chvíli dostat do čela, chválit ... časem se to určite poddá. Kolikrát když se zaměříte právě jen na jeden konkrétní problém, který nutně potřebujete vyřešit, kůň se jakoby zabejčí proti vám (asi proti té skryté nervozitě, že prostě jako musíte a přes
to vlak nejede) a nehnete se z místa.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No když se předkloníte, koni se couvá líp, mladí koně se tak učí couvat, resp. i staří, prostě přeženete předklon, uvolníte koni záda a ten jde pak snáz dozadu. Když kůň dělá něco co nechci, automaticky jdu spíš do záklonu... zablokovat záda, stisknout koleny, prostě ať radši stojí, než aby couvala. Situaci bych řešila spíš stočením do strany a ať hýbe nožičkama aspoň po kruhu, když nechce dopředu.
Já měla s koníkem úplně stejný problém, když jsme chodili ven sami - cca půl roku jsem ho prostě musela od stáje odvést na ruce a nasednout až pak, prostě neměl ve mě tu důvěru, že je bezpečné se mnou odejít ... nasedla jsem vždy až třeba kilometr od stáje a vracela se různými oklikami, až z toho postupem času byla vyjížďka i s tím odchodem ;)
Podle mě je lepší se těm konfliktním situacím spíše vyhýbat, pokud je nezvládnete vyřešit hned, kůň se tím akorát pak kazí a fixuje si ty špatné návyky. Takže ven jít nejdřív za koňmi, a až pak zkusit jít vedle, nějaké vlnovky, nenápadně se na chvíli dostat do čela, chválit ... časem se to určite poddá. Kolikrát když se zaměříte právě jen na jeden konkrétní problém, který nutně potřebujete vyřešit, kůň se jakoby zabejčí proti vám (asi proti té skryté nervozitě, že prostě jako musíte a přes
to vlak nejede) a nehnete se z místa.
Ale jo, já to nějak nehrotim. Teď stejně už s ježděním končíme a budeme pak řešit zase jiné problémy než chůzi první. Už sem se domluvila s trenérkou a budeme na tom pracovat.... Kedr, ale pak jí hrozně vadilo, že se musela courat za poníkem, no máš smůlu, mohla si jít první....
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No když se předkloníte, koni se couvá líp, mladí koně se tak učí couvat, resp. i staří, prostě přeženete předklon, uvolníte koni záda a ten jde pak snáz dozadu. Když kůň dělá něco co nechci, automaticky jdu spíš do záklonu... zablokovat záda, stisknout koleny, prostě ať radši stojí, než aby couvala. Situaci bych řešila spíš stočením do strany a ať hýbe nožičkama aspoň po kruhu, když nechce dopředu.
Já měla s koníkem úplně stejný problém, když jsme chodili ven sami - cca půl roku jsem ho prostě musela od stáje odvést na ruce a nasednout až pak, prostě neměl ve mě tu důvěru, že je bezpečné se mnou odejít ... nasedla jsem vždy až třeba kilometr od stáje a vracela se různými oklikami, až z toho postupem času byla vyjížďka i s tím odchodem ;)
Podle mě je lepší se těm konfliktním situacím spíše vyhýbat, pokud je nezvládnete vyřešit hned, kůň se tím akorát pak kazí a fixuje si ty špatné návyky. Takže ven jít nejdřív za koňmi, a až pak zkusit jít vedle, nějaké vlnovky, nenápadně se na chvíli dostat do čela, chválit ... časem se to určite poddá. Kolikrát když se zaměříte právě jen na jeden konkrétní problém, který nutně potřebujete vyřešit, kůň se jakoby zabejčí proti vám (asi proti té skryté nervozitě, že prostě jako musíte a přes
to vlak nejede) a nehnete se z místa.
Horsana
napsal(a):
Veď o chvíľu rodí, je nutné, aby si na nej ešte jazdila?
No prvá ti určite nepôjde, ak sa zasekáva aj keď nemá ísť prvá.
Zrejme by ten výcvik mal mať takú postupnosť, aby sa kobyla nezasekávala ako druhá, tretia, piata.
když nemusí jít první tak se nezastavuje. Ve dvou koních jde normálně.
Jezdíme teď jenom občas krokem takový malý okružík a jak sem řekla, už vpodstatě končíme.