Uživatel s deaktivovaným účtem

Jak se vám jeví myšlenka paní v článku, že opora nánosníku je užitečná při odžvýknutí nebo přežvykování? https://equichannel.cz/o-prilnuti-se-susanne-miesner
Mě zaskočilo, že dáma propaguje utažení nánosníku větší, než na dva prsty (zřejmě tedy na pracovní část drezurní lekce?). Předpokládám, že míní dva prsty naplocho, tj. vůli řekněme 1,5 cm od nosní kosti. To mi rozhodně přijde osobně jako dostatečná opora, vzhledem k tomu, že kůň může přežvýknout (pást se), ale nemůže zívnout. Nejsem si jistá, zda pevnější dotažení by pro koně bylo komfortní, přeci pro přežvýknutí potřebuje v první řadě zuby od sebe oddálit, a při délce čelisti koně prostě nějaký prostor potřebuje, aby mohl "zamlít hubou".
Umím si představit, že při větším dotažení se třeba kůň nebude moci olíznout. Tedy vyplazit jazyk.
Ale hlavně mě zaujala myšlenka, že by koním mělo být prospěšné nebo příjemné otevírat hubu proti nějakému tlaku. Máte někdo teorii, proč by jim to mělo být příjemné? Já jsem naopak v jednu dobu s nánosníkem přestala jezdit úplně, a beru ho opravdu pouze na drezurní úlohy (případně dvě tři lekce předtím, aby to nebylo takové překvapení pro koně). Zapnutý tak, že div neplandá. Samozřejmě také nepovažuji za dobré, když plandá a ruší koně na hlavě.
Starý trenér ("zezadu kopej, vepředu drž") razil teorii, že s nánosníkem bude kůň poslušnější. Předpokládám, že kvůli tomu, že se nemůže vyhnout otevřením huby působení udidla, ale mám za to, že to v drezurní přípravě není podstatný důvod.
Věřím tomu, že pro některé koně bude příjemná podpínka nebo hannoverský - protože polohuje udidlo a snad i zmírňuje zásahy ruky (to teda nemám ze své hlavy, a u toho mírnění zásahů ruky si tím vůbec nejsem jistá). Ale že by třeba švédský měl takové pozitivní ohlasy u koní?
Ráda si počtu vaše názory na tu myšlenku nebo nánosníky obecně, tohle mě jen zaujalo, a ráda bych si rozšířila obzory děkuji
Uživatel s deaktivovaným účtem

A ještě mě napadlo - jestli by tuhle funkci "opory" nevyřešil pružný nánosník? Máme už gumová udělátka na kde co - vyvazovací gumy, gumy jako pomocné otěže na několik způsobů, gumové vsadky do podbřišníků i otěží, ale gumový díl v nánosníku jsem zatím nezaregistrovala :-) Mohla bych na tom nadělat prachy
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já si to taky nějak neumím představit, proč by nemohl pohodlně odžvýknout kůň bez nánosníku. Nadto, když cílem odžvýknutí není samotné odžvýknutí, ale uvolnění, kterého se dá dosáhnout i jinými způsoby, než mletím hubou (bez udidla třeba). Ale třeba je tam nějaký aspekt, který mě nenapadl, tak doufám, že třeba někdo nějakou teorii napíše. Paní v článku jinak působí skutečně velmi přemýšlivě a rozumně, jen tahle informace mě zaskočila, škoda, že tam není nějak víc rozvedená.
Uživatel s deaktivovaným účtem

O uvolnění kde?
Mě tedy po letmém pročtení připadá spíš,že paní se snaží vysvětlit,že dva prsty ,podle toho co učili mě tak tři , je zažité pravidlo.
Ale ona to bere,že každý kůň potřebuje k dobré a pohodové práci něco jiného .Protože každý je individualita ,což s ní vřele souhlasím .Takže by,ona osobně, uvolnila dosud daná pravidla.
Proto radí aby trenéři a hlavně taky rozhodčí ,koukali na hubu ,samozřejmě kromě celého koně a neřešili striktně podle pravidel jestli je nánosník na akorát jeden dámský prst ,dva pánské ,nebo sotva zapnut..Ale jestli je huba a celý projev koně v pohodě
Takhle jsem to pochopila já ,ale nejsem drezúrní jezdec ,ani neprodukuji koně do Grand Prix ,tak mi možná unikl nějaký odbornější podtext
Uživatel s deaktivovaným účtem

No tak nějak, já v těch článcích velkou pomoc pro mě nehledám, protože se nepohybuju v tak perfektním jezdeckém stylu. To co platí obecně beru, ale perfektní přilnutí já a moje kobyla se mnou nenajdem nikdy a snažit se každý týden o jiný styl jí bude mást, nánosník mám utažený podle mě akorát, co jí vyhovuje, z pěny má rtěnku...jen jí dostat níž. (do prodloužení)
k tomu uvolnění- myslím, že pisatelce článku jde o uvolnění v čelistním kloubu a poklesu spodní čelisti ..a tomu uvolnění v žuchvách.
Uživatel s deaktivovaným účtem

koně: jo, určitě, ten aspekt, že se má situace řešit individuálně, jsem tam zaznamenala. Mě zaujala zcela neletmo tahle část:
"Susanne měla také výhrady proti utažení nánosníků na dva prsty...
„V Německu nyní vedeme diskusi, že nánosník by měl být natolik volný, aby se pod něj vešly dva prsty.“
To je fajn, ne?
„To si nemyslím. Je to jako pásek, co máte na kalhotách. Pokud tam není jen pro parádu, pak by měl mít nějaký smysl a musí být dost napnutý, aby ty kalhoty opravdu držel nahoře. Pokud je příliš volný, nedává to smysl.“
Takže si myslíte, že by měl být nánosník utažený?
„Ne utažený, ale je rozdíl mezi tím být utažený a poskytnout koni určitou oporu kolem čelisti. Vyzkoušeli jsme to doma, pokud dáte dva prsty pod přední část nánosníku, pak už ho nepotřebujete – nemluvím o zasunutí prstů z boku, ale nahoře. Pak je tak volný, že je tam zbytečný.“"
Oni tam to pravidlo o utažení nánosníků ještě nemají, podle popisu, takže momentálně je to tak, že si každý může zapnout nánosník jak chce - dle individuálních potřeb koně. Ale diskutují o pravidle. Mám za to, že chtějí zavést pravidlo "minimálně na dva prsty" (nebo ekvivalent) právě proti tomu, aby se utahovalo více. Ale paní je naopak pro utahování na těsno.
Asi to může být ok, pokud to tak bude na deset minut na úlohu. Ale na hodinu od nasedlání po odsedlání, celá práce na opracovišti?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
O uvolnění kde?
Co to? Nerozumím otázce. Teda pokud je na mě.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No tak nějak, já v těch článcích velkou pomoc pro mě nehledám, protože se nepohybuju v tak perfektním jezdeckém stylu. To co platí obecně beru, ale perfektní přilnutí já a moje kobyla se mnou nenajdem nikdy a snažit se každý týden o jiný styl jí bude mást, nánosník mám utažený podle mě akorát, co jí vyhovuje, z pěny má rtěnku...jen jí dostat níž. (do prodloužení)
k tomu uvolnění- myslím, že pisatelce článku jde o uvolnění v čelistním kloubu a poklesu spodní čelisti ..a tomu uvolnění v žuchvách.
Tak já taky neaspiruji na ježdění v takových výkonnostních výšinách. Ale není špatné číst rady zkušenějších a brát inspiraci - leckdy se mi stalo, že zamyšlení na úrovni Grand Prix mi otevřelo nějaké souvislosti při plácání na jízdárně. Navíc já za přilnutí nutně nepovažuji hned napnutou otěž. Já přilnutí vnímám spíš jako komunikační kanál mezi koněm a jezdcem (lonžérem, vodičem) jako takový.
Nadto neříkám, že to tak někdo hned má dělat. Jde mi jen o teoretické zamyšlení. Pakliže se nad výrokem vůbec nechcete zamýšlet, je to v pohodě :-)
A ano, mám také za to, že dámě jde o uvolnění v čelisti, potažmo kloubech celé hlavy (klasicky týlu). Myslíte, že se koni může uvolnit čelist, která je přitažená nánosníkem k protější čelisti? Nikoli uvolnit ve smyslu zavěsit do nánosníku, ale ve smyslu, v jakém mluví dáma - tedy uvolnit "proti tlaku"? Já si to jen neumím představit. Na mě když působí někde tlak, tak se v tom místě jen velmi těžko uvolním, pořád mě ten tlak na to místo upozorňuje (vezmu-li třeba když mě tlačí bota nebo když si moc utáhnu řemínek od helmy). Třeba mi to někdo vysvětlí, třeba koně potřebuji protitlak k uvolnění - neznám fyziologii koňské hlavy, třeba jsou tam svaly, které se uvolní právě a pouze jen při fixaci čelistí, protože dokud jsou čelisti volně pohyblivé, tak se tyto svaly musejí starat třeba o jejich správnou polohu nebo nevím.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
koně: jo, určitě, ten aspekt, že se má situace řešit individuálně, jsem tam zaznamenala. Mě zaujala zcela neletmo tahle část:
"Susanne měla také výhrady proti utažení nánosníků na dva prsty...
„V Německu nyní vedeme diskusi, že nánosník by měl být natolik volný, aby se pod něj vešly dva prsty.“
To je fajn, ne?
„To si nemyslím. Je to jako pásek, co máte na kalhotách. Pokud tam není jen pro parádu, pak by měl mít nějaký smysl a musí být dost napnutý, aby ty kalhoty opravdu držel nahoře. Pokud je příliš volný, nedává to smysl.“
Takže si myslíte, že by měl být nánosník utažený?
„Ne utažený, ale je rozdíl mezi tím být utažený a poskytnout koni určitou oporu kolem čelisti. Vyzkoušeli jsme to doma, pokud dáte dva prsty pod přední část nánosníku, pak už ho nepotřebujete – nemluvím o zasunutí prstů z boku, ale nahoře. Pak je tak volný, že je tam zbytečný.“"
Oni tam to pravidlo o utažení nánosníků ještě nemají, podle popisu, takže momentálně je to tak, že si každý může zapnout nánosník jak chce - dle individuálních potřeb koně. Ale diskutují o pravidle. Mám za to, že chtějí zavést pravidlo "minimálně na dva prsty" (nebo ekvivalent) právě proti tomu, aby se utahovalo více. Ale paní je naopak pro utahování na těsno.
Asi to může být ok, pokud to tak bude na deset minut na úlohu. Ale na hodinu od nasedlání po odsedlání, celá práce na opracovišti?
Jakože doteď bylo pravidlem ,nánosník utažený na krev ?
Nebo oni dosud na tohle neměli,pravidla ?
A někdo z funkcionářů ho chtěl povolit a téhle paní se to nelíbí ?
Vidíte ,čteme jeden stejný text (já tedy nedbale ,přiznávám se ) a jak si vyložíme každá jinak
Respektive,každá jsme si vybrala část textu, a podle té paní hodnotila
Za mě pokroková žena uznávající individuality
Za vás osoba,co tvrdí,že nánosník má být dotažen na krev,aby držel čelist pohromadě A na dva prsty už vlaje ,on i čelist a všecko postrádá smysl ....
Pak něco někam napište
Ještě ,že si jezdím do lesa
Uživatel s deaktivovaným účtem

koně: "oni na tohle dosud neměli pravidla" myslím, že to tak je. Myslím si, že zatím jsou stejně benevolentní, jako u nás, a zabývají se tím právě ve smyslu welfare, kdy chtějí zajistit, aby se nánosníky příliš neutahovaly. A paní Miesner s tím nesouhlasí a argumentuje tím, že někteří koně potřebují pro (příjemné?) žvýkání ten nánosník více utažený, než by povolila nějaká norma.
Já nehodnotím paní, pouze ta myšlenka mě zaskočila. Paní používám jen jako označení někoho, kdo tu myšlenku přednesl, ale o paní vlastně nic nevím, a zbytek jejích názorů se mi zdá sympatický :-)
Vůbec nepolemizuji o tom, co je a co není paní zač nebo jaký mám na ni názor. Paní je paní.
Snažila jsem se přijít na to, kde se vzala myšlenka, že pevně utažený nánosník je pro koně přínosem. Třeba je to opravdu tak! Proto se ptám. Že to dělám jinak, nemusí znamenat, že to dělám správně.
Taky si jezdím v podstatě jen do lesa a fakt mě to netrápí.
Zatím mi přijde, že všichni pouze vyjádřili souhlas nebo nesouhlas, a dál nad tím nepřemýšleli. Možná se nějak špatně ptám... Mě by fakt zajímalo pro a proti. Taky může být, že ten názor je tady v tom článku prostě vytržený z kontextu, a ve skutečnosti to má nějak podložené pro určitou situaci nebo pro určité koně (plemena se neustále vyvíjejí, metody také). To bych ale musela asi pohrabat v nějakých análech, a to už se mi asi nechce
No nic. Já se takových blbých dotazů pro příště holt zdržím
A nemyslí ona žena takto -- když koni stáhnete hubu hodně ,tak logicky se brání a mele hubou,což vyvíjí ten onen ,jí kýžený efekt ?
Naopak ,máte li nánosník běžně na dva ,tři prsty,koně to většinou k nijakým akcím nenutí ,sám od sebe žvýkat nezačne .
Ženě tam v tomto případě efekt chybí a nějako vydedukovala,že stažení rovná se příjemné žvýkání a navolno nánosník je zcela demotivující a žvýkání nepodporující ?
Uživatel s deaktivovaným účtem

koně
napsal(a):
A nemyslí ona žena takto -- když koni stáhnete hubu hodně ,tak logicky se brání a mele hubou,což vyvíjí ten onen ,jí kýžený efekt ?
Naopak ,máte li nánosník běžně na dva ,tři prsty,koně to většinou k nijakým akcím nenutí ,sám od sebe žvýkat nezačne .
Ženě tam v tomto případě efekt chybí a nějako vydedukovala,že stažení rovná se příjemné žvýkání a navolno nánosník je zcela demotivující a žvýkání nepodporující ?
Já bych chtěla, aby kůň mlel hubou, protože je mu příjemná moje ruka. A ne, že mu ji sešněruju. Ale nečetla jsem článek pozorně a nezamyslela se nad ním.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Buggyra: uvolnit "proti tlaku"? Já si to jen neumím představit. Na mě když působí někde tlak, tak se v tom místě jen velmi těžko uvolním....
Tak příklad ze života o uvolnění proti tlaku a hned třeba s tím páskem u kalhot.
Můj manžel si dá pásek do kalhot a pak se proti tomu tlaku uvolní a vystrčí přes pásek pupek, na rozdíl ode mne, která ještě to břicho trochu zatahuje (sotva dýchám) , říkám mu, že já si ho tím na rozdíl od něj posiluju
Jo taky ty články pro mne pak ztrácí efekt, když tomu nerozumím. Ne že bych nechtěla a nepřemýšlím, ale netrápím se tím, jedu si svoje zažité, co si myslím, že nám vyhovuje.
edit: nánosník je na uzdečce, aby se koni třeba při pádu přes překážku nezranila spodní čelist, prostě aby se "nezakous" do drnu...tak nějak jsem to někde četla, slyšela...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Třeba si ten kůň tu čelist povolí zrovna jako můj manžel ten břuch. prostě se nemusí starat držet hubu u sebe....jen úvaha, škoda, že nám tu nepřispívá drezurista.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já bych za stabilizaci považovala tu podpínku- řemínek z nánosníku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Buggyra: uvolnit "proti tlaku"? Já si to jen neumím představit. Na mě když působí někde tlak, tak se v tom místě jen velmi těžko uvolním....
Tak příklad ze života o uvolnění proti tlaku a hned třeba s tím páskem u kalhot.
Můj manžel si dá pásek do kalhot a pak se proti tomu tlaku uvolní a vystrčí přes pásek pupek, na rozdíl ode mne, která ještě to břicho trochu zatahuje (sotva dýchám) , říkám mu, že já si ho tím na rozdíl od něj posiluju
Jo taky ty články pro mne pak ztrácí efekt, když tomu nerozumím. Ne že bych nechtěla a nepřemýšlím, ale netrápím se tím, jedu si svoje zažité, co si myslím, že nám vyhovuje.
edit: nánosník je na uzdečce, aby se koni třeba při pádu přes překážku nezranila spodní čelist, prostě aby se "nezakous" do drnu...tak nějak jsem to někde četla, slyšela...
Jo, to byl původní záměr pro nánosník - aby si v bitvě koně nevylamovali spodní čelist, protože to potom jaksi byli dále nepoužitelní. Taky ty nánosníky sloužily spolu s dalším řemením jako ochrana hlavy koně (byly různě zdobně okované, upevňovaly ochrannou zbroj). A samozřejmě stahovaly koním huby, aby byli lépe ovladatelní (na těch středověkých pákách ti koně museli uplně levitovat - když jsem viděla některé ty můstky).
S tím páskem je to fajn, protože je přes měkké tkáně. Tam se uvolnit dá (a já to taky umím - v lecjakých vietlácích ani nemám pásek, jako spíš provázek, který mě ani neškrtí). Kdyby to bylo přes kost (utažené bokovky přes boky - určitě se nějak ty konce pánve nad kyčlemi jmenují, nejsou to náhodou kyčelní hrboly?), tak je to uvolnění asi náročnější. Myslím, že tam by obstálo to přirovnání k utaženému řemínku na helmě. Když se mi pod něj vejdou dva prsty, je to ok, můžu kecat s lidmi, napít se vody, ale když se mi pod něj nic nevejde, určitě nemám blízko k pocitu uvolnění - a nejsem na to zvyklá, takže po hodině takového zapnutí by mě jistotně ty dvě ostré spodní hrany čelisti bolely. Často se ale říká, že kůň není člověk, takže těžko si představím, jak to vnímá kůň.
A jo. Když tomu nerozumím, je to vytržené z kontextu a podobně, tak pro mě také článek ztrácí efekt. Proto se tady tomu snažím přijít na kloub. Vzhledem k tomu, že nánosníky ani nehodlám používat (jsem líná zapínat a udržovat další řemení), tak se tím moc netrápím. Jen mě to zajímalo, zda o tom někoho nenapadne něco víc. A hle kolik se tu sešlo nakonec myšlenek :-) super
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já bych chtěla, aby kůň mlel hubou, protože je mu příjemná moje ruka. A ne, že mu ji sešněruju. Ale nečetla jsem článek pozorně a nezamyslela se nad ním.
Já jsem zase za to, aby kůň hubou nemlel. Resp. aby si "odžvýknul", když se dostane do tenze, a uvolnil se, a následně dokud je uvolněný, tak klidně může mít hubu nehybnou, vůbec s tím nemám problém. A dokud mu do té huby nemusím sáhnout (pro další "žvejk"), tak jsem spoko :-) Docela jsme se na tom shodly i s trenérkou, v našem konkrétním případě.
Máme jednoho koně, který mele hubou furt a furt něco řeší, ten má pěknou rtěnku kolem huby (ovšem i se začátečníkem nebo na procházce ze země - a uvolněný na začátku vyjížďky rozhodně není). A pak tu máme "mého" plnokrevníka, který má hubu zavřenou, já jsem ho nikdy soustavně mlet hubou neučila, pouze jako reakci na zásah otěží.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Děkuji, že se zamýšlíte se mnou
Nemám, s kým to probrat S holkama tady z okolí si o těhle věcech nepošpitám...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já jsem zase za to, aby kůň hubou nemlel. Resp. aby si "odžvýknul", když se dostane do tenze, a uvolnil se, a následně dokud je uvolněný, tak klidně může mít hubu nehybnou, vůbec s tím nemám problém. A dokud mu do té huby nemusím sáhnout (pro další "žvejk"), tak jsem spoko :-) Docela jsme se na tom shodly i s trenérkou, v našem konkrétním případě.
Máme jednoho koně, který mele hubou furt a furt něco řeší, ten má pěknou rtěnku kolem huby (ovšem i se začátečníkem nebo na procházce ze země - a uvolněný na začátku vyjížďky rozhodně není). A pak tu máme "mého" plnokrevníka, který má hubu zavřenou, já jsem ho nikdy soustavně mlet hubou neučila, pouze jako reakci na zásah otěží.
Já měla na mysli taky spíš to odžvýknutí. Ale jsou koně, kteří si pořád "povídají" stejně jako ti, co mají hubu suchou. Pro mě je nejpodstatnější dojem z ježdění - když mám pocit, že kůň funguje na myšlenku, hezky šlape, občas si odfrkne - pro mě je to znamení, že to asi dělám dobře. Jo a jsou to kyčelní hrboly. A ano, kůň není člověk ale bolest a nepříjemné pocity vnímá. A dává je najevo, stačí se umět dívat.