šmoula

XXX.XXX.40.31
Dobrý den,
mám 9 letou klisnu ČT po Le Patronovi. Celkově je jiná, ale to prý mají v krvi.
Ale teď, co mě zajímá. Při skokových trénincích odmítá bez důvodu skákat. Záda, zuby, sedlo, ... , prostě vše v pořádku. Na začátku tréninku funguje, skáče vše. Potom si vybere pár překážek a ty odmítá skočit (většinou úplně jednoduchý skok s rovným nájezdem, skoky na oblouku, bedny, vodu neřeší). Až třeba na pátý nájezd překážku přeskočí a pak zase skáče vše v pohodě...
Čím to může být, přijde mi, že si z nás jen dělá srandu.. je celkem silná osobnost.
Za rady předem děkuji
šmoula

XXX.XXX.40.31
Skaceme cca 2x do měsíce překážky do metru. Když skáče častěji, zlobí ještě víc. Když skáče s velkými pauzami, je jak utržená ze řetězu, strašně letí a je to o úraz..
Ne s každým koněm jde absolvovat vysloveně skokovou hodinu - důležité je skončit, dokud toho kůň nemá plný brejle a udržet si motivaci koně na příště. Protože každou zkušeností s tím, že toho kůň měl dost a "dokopal" se ke spolupráci si ten problém akorát upevňujete a kůň se ujišťuje, že skoky jsou otrava.
šmoula

XXX.XXX.40.31
I po roční pauze stejné.
Z jejího chování je složité něco usuzovat. Kobyla je lehce asociální (vyrůstala po odstavu sam bez společnosti koní) a možná i autistická. Ve stáji, kde dříve byla byla zlá, kolikrát vykopala člověka z výběhu nebo boxu atd.
Já jsem s ní měl vždycky dobrý vztah, rozumíme si, cítíme společně... Vím, že jsou věci, které pro nás nejsou jako třeba kavalety atd, skoky, které se jí vyloženě nelíbí (hodně do červena)... Ale jsou věci které si myslím dělá ze své paličatosti.. například 10x projde stejnou louží a po 11x dělá, že ji louže sežere..
Uživatel s deaktivovaným účtem

šmoula
napsal(a):
Skaceme cca 2x do měsíce překážky do metru. Když skáče častěji, zlobí ještě víc. Když skáče s velkými pauzami, je jak utržená ze řetězu, strašně letí a je to o úraz..
A jak přiježďujete? Kdysi dávno vyšel na equichannelu moc pěkný článek, jak nenechat koně letět na skok.
Uživatel s deaktivovaným účtem

šmoula
napsal(a):
I po roční pauze stejné.
Z jejího chování je složité něco usuzovat. Kobyla je lehce asociální (vyrůstala po odstavu sam bez společnosti koní) a možná i autistická. Ve stáji, kde dříve byla byla zlá, kolikrát vykopala člověka z výběhu nebo boxu atd.
Já jsem s ní měl vždycky dobrý vztah, rozumíme si, cítíme společně... Vím, že jsou věci, které pro nás nejsou jako třeba kavalety atd, skoky, které se jí vyloženě nelíbí (hodně do červena)... Ale jsou věci které si myslím dělá ze své paličatosti.. například 10x projde stejnou louží a po 11x dělá, že ji louže sežere..
A to mi připomíná mou kobylu, je lehce nervově labilní. A proto ji jezdí kamarádka, protože já na ni psychicky nemám.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Autismus, i "autismus" u koní se řeší především tak, že se nastaví rutina, pevně daná pravidla, pevně dané podmínky. Vyhýbáme se diskomfortu (to děláte dobře, např. u červených překážek), ale pravidla se dodržují, takoví lidé (koně) potřebují řád - životně nutně.
Takže já hlasuji pro, že byste si ty skokové hodiny, když už je zařadíte, sestavili tak, aby se všechna cvičení stále opakovala, klidně i postavit pokaždé identický parkur se stejnými vzdálenostmi i bariérami. Dá se to postavit tak, aby proběhla gymnastika symetricky na obě strany - tedy předpokládám, že skáčete kvůli zdraví koně. Na začátku takové skokové lekce dát jasně najevo, že tentokrát bude skokovka - např. u vjezdu do jízdárny položit bariéru, přes kterou kůň do jízdárny vkročí. Aby věděl, co ho čeká. V opracování zařadit standardizované cvičení tak, aby proběhla optimální příprava na skákání, cvičení zvolit tak, aby se dalo kdykoli o sekvenci zkrátit nebo prodloužit, podle nálady koně (počet opakování činnosti je důležitý jak pro které autisty, vzhledem k tomu, že kůň neumí počítat, závislost na počtu opakování bych nepředpokládala). A stejně tak parkur zvolit tak, aby jeho absolvování samotné nebylo náročné, náročnost bude tkvět případně v opakování - a jak řečeno, utnout skákání předtím, než kůň dojde do bodu nepohodlí. Autisti se taky neumějí dlouho soustředit na to, co jim není vlastní, a rychle se jejich pozornost unaví - na to je třeba myslet.
Ohledně autismu jsem jen laik, vycházím tak nějak z všeobecně známých informací.
A blbej dotaz: pokud vám nedělala problémy pauza rok ve skákání, je nějak nutné vůbec skákat? Co si zaskákat na jiném koni? Dvakrát do měsíce to skutečně u té kobyly jiný než protahovací efekt nemá...