Do naší stáje přibyl před dvěma týdny pětiletý teplokrevný hřebec, z hřebčince, čili poslední dva roky pouze boxovaný, zvyklý pouze na valachy, nikdy nepřipouštěl, takže s kobylami nepřišel do styku. U nás vykastrován, cca 10 dní pobýval na "marodce" v boxu a nyní podle ustajovatelky nastal čas ho pomalu integrovat do stáda (volné ustájení, smíšené stabilní stádo cca 10-12 koní).
Pro účely integrace byl vždy využíván můj valach jakožto vůdce tohoto stáda. Tzn. nejdřív se nový kůň vždycky seznámil s mým valachem, a když si vše "řekli" a byli v klidu, pustili jsme k nim další koně.
Neměla jsem tedy ani teď problém zapůjčit svého valacha za účelem seznamování. Ale o víkendu jsem byla pryč, a co jsem viděla po návratu, to se mi fakt nelíbilo. Můj valach si nepřišel pro kyblík (!!!), když jsem ho chtěla vyvést z výběhu, aby se nažral, mlaďoch na něj dvakrát zaútočil (přičemž to, že jsem tam i já, jaksi přehlédl), takže můj valach se mi vytrhl a dalo mi práci ho chytit... Můj valach okousaný, pokopaný atd. Takže jsem požadovala okamžitý návrat mého valacha do stáda.
Samozřejmě přišly na řadu emoce, ustajovatelka mi řekla, že jsem hysterka, že je to přece normální a že to bude chvíli trvat, můj názor je, že můj valach boj o dominanci prohrál a nemá smysl, aby si na něm mlaďoch dál honil své ego a rostlo mu sebevědomí, až bude moci jít i mezi kobyly, začnou boje nanovo... Krom toho je tam i fyzický nepoměr, mlaďoch je mohutný teplokrevník, můj valach patří ještě mezi poníky...
Evidentně ale nikdo z nás nemá dost zkušeností, jak mladého čerstvě kastrovaného hřebce, který navíc poslední dva roky ve stádě nežil, natož ve smíšeném, zapojit do stáda, aniž by došlo k úrazům atd. Jak tohle řešit? Máme je nechat do sebe mydlit? Co je vlastně normální? Nějaké to pokopání a kousance beru, ale tohle na mě bylo moc... Díky.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Správně jste se ozvala, kdyby nic jiného, povinností ustajovatele je zajistit pohodu svěřeným zvířatům, a je jen vaše dobrá vůle, že dovolíte ustajovateli začleňovat nové koně do stáda přes toho vašeho. Kdybyste odmítla, musel by to ustajovatel řešit jinak. Pokud ustajovatel nemá na podobný proces dostatek zkušeností, nezbývá mu (a nikoli vám, tedy samozřejmě v dobré vůli se můžete také angažovat, ale není to pro vás nikterak závazné) než pořídit si ku radě zkušenější osobu. Stejně jako to děláme všichni, kdo jsme u koní nějaký pátek, a narazíme na nějakou situaci, se kterou si sami neumíme poradit. Pokud se jeden kůň druhého vyloženě bojí tak, že vzniká trvalý stres, je to prostředí, ve kterém ten kůň prospívat nebude. Ve stádu si pak mladíka nejspíš koně srovnají. Jsem daleka nějakých doporučení, protože sama s tím kdovíkolik zkušeností nemám, ale asi bych uvažovala o tom, naopak strčit frajera ke dvěma, třem starším zkušenějším kobylám. Aby se naučil chovat. Nicméně, třeba to nepůjde. Mladí hřebečci v přírodě tahnou za stádem a nezačleňují se, doufají, že někde pokoutně něco obskočí nebo odloudí, drtivá většina jich zůstane celý život bez této možnosti a sežerou je vlci. Takže ani varianta "hřebčí výběh - samotka" s výhledem na ostatní mi nepřijde nepřiměřená. A samozřejmě takový kůň se ještě pořád cítí hřebcem, bude potřeba na odeznění ještě třeba měsíc počkat, našemu starému to trvalo asi půl roku, než mu došlo, že už je valach, ale ten byl podstatně starší při kastraci (a ještě stále na cizí koně hřebčí). Třeba pak bude použitelný. Já bych ho k vašemu valachovi osobně zařadila hned po kastraci (nebo jak by veterinář dovolil), aby si ho valach srovnal, dokud je nový kůň oslabený. No ale třeba by to taky bylo špatně, jak říkám, nejsem žádný profík.
Zkušenější osoba, známý koňák, řekl, že to můj valach zvládne a že se prostě musejí utkat.. (chlap, no). Problém je, že tento koňák, přizvaný na konzultaci, viděl mého valacha dvakrát v životě a nového valacha jednou... Čili nikoliv individuální posouzení, ale pouze nějaká obecná zkušenost.
Mezi kobyly mlaďoch ještě nemůže.
Já vím, že ta věc má tisíc řešení, s ustajovatelkou jsme kamarádky, je mi jasné, že má z toho taky nervy, ale každá to samozřejmě vidíme jinak. Svého valacha už k mlaďochovi nepůjčím, i když ano, je to možná hysterie, ale teď mi jde spíš o to, jak nejlépe postupovat, aby, až bude moci mlaďoch do stáda, nenastal další masakr (mám ve stádě ještě valacha důchodce:-). Protože už teď si přes pásku hlídá "své" stádo a útočí na všechny koně, které se k pásce přiblíží... Jasně, třeba ho to přejde, ale co když ne...
Uživatel s deaktivovaným účtem

I když zkušenější osoba řekne, že to váš valach zvládne, není vaší povinností k tomu valacha zapůjčit. Prostě řekněte, že to znovu zkusíte, až bude valach zahojený (rány, kopance) a psychicky v pořádku. A nebo řekněte, že je vám líto, ale že to nedopadlo dobře, ať to zkusí s jiným koněm, že svého k tomu již nepropůjčíte, protože nechcete, aby došlo k dalším zraněním. To je naprosto legitimní požadavek, vy se musíte starat, vy pak nemůžete třeba jezdit, vy máte vyšší náklady na ošetření, váš kůň ztrácí na užitkovosti (když to řeknu blbě).
Děláte správně. Když jste kamarádky, musí to ustajovatelka pochopit. Co bych vyzdvihla, jsou racionální argumenty a oproštění od emocí, potom se už nechytí na tom, že jste hysterka. Mimochodem, takové nařčení mi od kamarádky vůči vašemu členovi rodiny teda nepřijde moc fér - asi to bude taková ta kamarádka-známá....
Pokud mladému někdo nevysvětlí, co a jak, nebo mu nespadne hřebínek, až odezní hormony, tak ho to přejít vůbec nemusí. Proto jsem zmiňovala ten hřebčí výběh. To není pro takového koně odsouzení k smrti. Uvidíte, jak se to bude vyvíjet.
A pokud ustajovatelka bude chtít mermomocně začleňovat nebezpečného koně do stáda, tak pak bych tedy asi žádala naopak vyčlenění těch mých dvou koní, které nechci mrzačit, a zařízení vhodného separé pro ně. Dost možná nebudete v tomhle požadavku sama. Co další majitelé ustájených koní, kdo k tomu mlaďochovi dá svého koně na zkoušku, hm? Asi se celí třesou...
Můj valach už nového vychovávat nepůjde, to už je vyřešeno. I když v tom samozřejmě hrají velkou roli emoce, vždycky jsme se s ustajovatelkou dohodly, bude to tak i tentokrát.
A mlaďoch zase asi nebude taková stvůra, jen s ním teď prostě ještě mlátí hormony, poprvé se ocitl u kobyl (i když jen přes pásku), teď se mu trochu zvýšilo sebevědomí... Není to tak dramatické, jak to vypadá, ale já to pochopitelně vidím víc dramaticky než ustajovatelka…
Ale OK, hřebčí výběh vypadá jako dobrý nápad, vlastně ho teď má, takže holt k němu nebudeme nikoho dávat a až se mu to všechno trochu srovná v hlavě (jestli někdy), uvidíme...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Viz. kallisto. Stádo ho srovná (hlavně kobyly), ten Váš valach se bude mít za koho schovat a mlaďocha to poučí. K nám někdy před rokem taky přišel hřebec, ještě daleko starší a dostihák, vykastroval se a pustil po čase do stáda. Měla jsem z toho strach, ale kobyly si ho srovnaly a s dalším valachem byli a jsou v pohodě.
A váš mladší valach byl v pozici, že byly " jeho kobyly"? Jestli o ně přijde, moc mu to na radosti nepřidá.
Mám zkušenost ze svým valachem. V mládí snášel přivandrovalce v pohodě a měl vždy tak navrch, že málokdy došlo na fyzický souboj. Jak začal stárnout, už mu to nedělalo dobře na těle ani na duši. Poté co se ho snažil převálcovat veliký mladší valach, upadl do deprese a odmítal żrát. Hned šel na box a do jiného stáda. Byl to jeden z důvodů, proč jsem chtěla koně doma.
"Jeho kobyly" se zvysoka vyprdly, aby něco řešily a šly s tím, kdo vyhrál. A stárnoucí vůdce si to moc dobře uvědomil.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Proto náš ustajovatel to řeší tak, že kobyly zvlášť a valachy také...max. ke kobylám jen jednoho strejdu.
Rif Du Madon
napsal(a):
A váš mladší valach byl v pozici, že byly " jeho kobyly"? Jestli o ně přijde, moc mu to na radosti nepřidá.
Mám zkušenost ze svým valachem. V mládí snášel přivandrovalce v pohodě a měl vždy tak navrch, že málokdy došlo na fyzický souboj. Jak začal stárnout, už mu to nedělalo dobře na těle ani na duši. Poté co se ho snažil převálcovat veliký mladší valach, upadl do deprese a odmítal żrát. Hned šel na box a do jiného stáda. Byl to jeden z důvodů, proč jsem chtěla koně doma.
"Jeho kobyly" se zvysoka vyprdly, aby něco řešily a šly s tím, kdo vyhrál. A stárnoucí vůdce si to moc dobře uvědomil.
Ne, můj valach o kobyly moc nestojí, resp. jen o jednu, v tom to nebude. Samozřejmě mu nedělá dobře, že je tu někdo další, kdo nerespektuje hierarchii, kterou vytvořil on, ale tak to už je život, s tím se srovná, zamlada taky nebyl hned první...
Spíš mě zlobí ta zvýšená agresivita ze strany mlaďocha, dosud veškeré navykání a zvykání probíhalo tak, že koně se párkrát kopli, párkrát si hrábli a bylo po všem. Mlaďoch na to prostě jde ostřeji.
deauville
napsal(a):
Ne, můj valach o kobyly moc nestojí, resp. jen o jednu, v tom to nebude. Samozřejmě mu nedělá dobře, že je tu někdo další, kdo nerespektuje hierarchii, kterou vytvořil on, ale tak to už je život, s tím se srovná, zamlada taky nebyl hned první...
Spíš mě zlobí ta zvýšená agresivita ze strany mlaďocha, dosud veškeré navykání a zvykání probíhalo tak, že koně se párkrát kopli, párkrát si hrábli a bylo po všem. Mlaďoch na to prostě jde ostřeji.
Co jsem měla možnost pozorovat v různých ustájeních, pohodové stádo co nemělo problém přijmout nového člena, časem rozbil nějaký nováček, co nezapadl. Nikdy to nebylo stádem ale novým koněm. Nezávisle na pohlaví a velikosti. Ustajovatelé to řešili často nijak a pak jim odcházeli lidi, co tam byli léta spokojení. Nebo jsem zažila, že si nový nezapadlý kůň musel hledat nové ustájení po té, co zrasil pár domácích, to mi přišlo rozumnější.
Je otázka jak je ten kůň spokojený vůbec se svým životem. K nám přišla miniponice, asi nic moc úžasného nezažila a byla hnusná na koně. Začala se chovat normálně, když jsem se jí přes zimu hodně věnovala, že měla i práci, co jí bavila, tahala sáně. Když není sníh, nemám s ní co dělat a ani na to nemám čas a zas kope po koních, ale hnusně. Tak skončila vyvřená v extra výběhu. Musel k ní i shetland, kterému odrostl jezdec a zapřahání mu neodčerpá tolik energie, aby se mohl non stop pást. Toho prudila taky, ale jednou jí rozkopnul držku a teď už si na něj nedovolí. Šeťákovi ale stejně nedělá dobře být jen s ní, tak ho pouštíme i za velkými, aby si vylepšil náladu. Prostě musí být hrozně nepříjemné být zavřen v prostoru s nepříjemným agresorem. Buď bych ho vyvřela, aby na koně viděl, nebo ať zkusí štěstí jinde.
My jsme zažili valacha,kastrovaného až někdy skoro v 5 letech,mohutný cob D. Přišel do stabilního,smíšeného stáda,kde byl klid a mír a rozhodl se,že kobyly jsou jeho a nemilosrdně masakroval všechny valachy . I přes velikost pozemku byl schopný útočit a honit koně na druhou stranu,nacpat do rohu a zbít.
Když jsem to viděla poprvé,ihned jsem informovala majitelku,tak se fakt snažila koně "socializovat",ale nakonec musela odejít do jiného ustájení,kde byl kůň oddělený. Pak šla ještě do jednoho pastevka,kde ho šoupli k hřebcům a byl klid. Srovnali ho,dali mu vychování a od té doby se chová slušně :)
Já jako majitel pobitých valachů jsem byla samozřejmě hodně naštvaná,viděla jsem jak strádají hlavně psychicky,ale zase chápu,že fakt koně ve stádě převychovat majitelka nemohla.
Díky všem. Zatím je to tak, že svého valacha jsem samozřejmě u mlaďocha nenechala, ustajovatelka mu zatím do výběhu dala jiného valacha, se kterým se mlaďoch překvapivě snese. A až bude mlaďoch moci mezi kobyly (čili ještě cca 14 dní), tak to asi začne nanovo, ale to už na mlaďocha bude přece jenom víc koní... tak jsem zvědavá, jak to dopadne.
jesie
napsal(a):
My jsme zažili valacha,kastrovaného až někdy skoro v 5 letech,mohutný cob D. Přišel do stabilního,smíšeného stáda,kde byl klid a mír a rozhodl se,že kobyly jsou jeho a nemilosrdně masakroval všechny valachy . I přes velikost pozemku byl schopný útočit a honit koně na druhou stranu,nacpat do rohu a zbít.
Když jsem to viděla poprvé,ihned jsem informovala majitelku,tak se fakt snažila koně "socializovat",ale nakonec musela odejít do jiného ustájení,kde byl kůň oddělený. Pak šla ještě do jednoho pastevka,kde ho šoupli k hřebcům a byl klid. Srovnali ho,dali mu vychování a od té doby se chová slušně :)
Já jako majitel pobitých valachů jsem byla samozřejmě hodně naštvaná,viděla jsem jak strádají hlavně psychicky,ale zase chápu,že fakt koně ve stádě převychovat majitelka nemohla.
No právě, toho se bojím, že až přijde do stáda, bude dělat bugr. Taky jsme tam takového valacha už měli. Tenhle mlaďoch nikdy nebyl ve smíšeném stádě, kastrován v pěti letech (i když nikdy nepouštěl), testosteron s ním ještě mlátí... taky jsem zvědavá, jak to celé dopadne a myslím, že ustajovatelka je zvědavá ještě víc:-(
My si ve stáji taky vycházíme vstříc, chápeme, že při začleňování nových koní vždycky nějaké ty drobnější konflikty budou, kousance, kopance, ale tohle je trochu jiná liga... možná jen maluju čerty na zeď.
Kobyly si ho vyriešia. Ale ďalšieho valacha v zmiešanom stáde bude dusiť stále. Na fotke je ten bez deky moj Áro, keď bol 3-4 ročiak a do zmiešaného stáda strčili nového valacha (na deke je vidieť dosť). Mám tú fotku rada, lebo je tam krásny. Kupodivu majiteľka ani ustajovatel neriešili, ja tiež nie, lebo z toho vychádzal ako víťaz a bez ujmy. Ale aj tak v tom stáde nebol rád.