Manmat

XXX.XXX.8.138
Ahoj lidičky, prosím o radu.
Slečna si kupovala koně, má ho přes půl roku, a v kupní smlouvě je jasně psáno, že mám vědět veškeré info jak se kůň má, v jakém je stavu apod. Slečinka nereaguje a všude si nás zablokovala.
Je možnost od odebrání koně?
Manmat

XXX.XXX.8.138
Děkuji za info, bohužel jsme to s právníkem neprojednali, je možné to řešit s právníkem teď??
quenierajot

XXX.XXX.27.178
:) Takovou smlouvu bych s Vámi klidně podepsala.....a pak bych Vás v duchu poslala do háje.
Prodej koně je jako když prodáte auto. Podepíšete smlouvu a podle občanského zákoníku Vám oficiálně může být putna, jak se s majetkem nakládá dál....jedině pokud byste nějakou cestou zjistila týrání, tak můžete nahlásit, nicméně v tuto chvíli Vás neopravňuje naprosto nic nárokovat si informace o věci, které Vám nepatří.
Pokud máte takovou péči, tak jste měla dát do plného pronájmu s odvozem do vlastní stáje. Tam pak nárok na informace a přístup ke zvířeti máte. Je jen dobrá vůle nového majitele, pokud Vás informuje, ale osobně pokud bychom si nějak nepadli do oka během prodeje či byste nebyla známá, tak taky informovat nebudu, nejste moje máma :D
Poučení pro příště, pokud si nejste jistí, sehnat právníka na konzultaci, pokud neumím číst zákony. Lidé to neustále podceňují a pak se diví. Jenže ty prachy za to většinou stojí.
Proč jste nadala koně pouze do pronájmu, když jste ho chtěla mít pod kontrolou?
Protože by jste za něj nedostala žádné peníze? Tohle já nechápu, jak někdo může prodávat koně za nejspíš běžnou kupní cenu a pak po kupujícím chtít milion podmínek...Zodpovědnost přehodit na jiného, vydělat, ale práva na všechno možné si nechat....
Manmat
napsal(a):
Ahoj lidičky, prosím o radu.
Slečna si kupovala koně, má ho přes půl roku, a v kupní smlouvě je jasně psáno, že mám vědět veškeré info jak se kůň má, v jakém je stavu apod. Slečinka nereaguje a všude si nás zablokovala.
Je možnost od odebrání koně?
Samozrejme a keď predáte dom a nebude sa vám páčiť, že nový majiteľ vášho domu kosí trávnik iba 2x za mesiac, máte právo mu ho odobrať.
Predali ste koňa, neriešte to, nikto nie je povinný vám dávať informácie, nie je to právne vymáhateľné.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Teď mě tak přepadla myšlenka, že proto chtěla ta slečna s tím hnědým slepým lipicánem dát koně k adopci - protože podmínky adopce umožňují vyžadovat další dohled nad zvířetem, a pokud se "dárci" nebude nový majitel zamlouvat, může si zvíře zřejmě i zpět vzít....
Nicméně k tématu: určitě zkonzultujte situaci s právníkem, konzultace bude stát tisícovku, a budete přesně vědět, na čem jste. Netušíme, jak máte smlouvu sepsanou, takže se k ní konkrétně ani nemůžeme vyjádřit, a beztak by to byl pouze názor laika. Konzultace s právníkem je určitě na místě, pokud chcete mít relevantní informace.
Ale nějaký cca půl rok zpět tu proběhl příběh, kdy paní prodala a nová majitelka se ke koni nechovala OK, s pomocí právníka našla chybu ve smlouvě a na základě ní si koně dovezla zpět (jen prodělala peníze, ale koník byl zpět doma).
Tedy jak doporučují ostatní, zajít k právníkovi...
Jen bych tedy počítala s variantou kůň zpět a náklady jdou za vámi.
M.Nb.

XXX.XXX.162.189
Pipilota
napsal(a):
Ale nějaký cca půl rok zpět tu proběhl příběh, kdy paní prodala a nová majitelka se ke koni nechovala OK, s pomocí právníka našla chybu ve smlouvě a na základě ní si koně dovezla zpět (jen prodělala peníze, ale koník byl zpět doma).
Tedy jak doporučují ostatní, zajít k právníkovi...
Jen bych tedy počítala s variantou kůň zpět a náklady jdou za vámi.
To byla ta diskuze, ke se ozvala i nová majitelka s tím, že původní majitelka vlastně koně v noci ukradla a teď se o něj soudí? To bych jako přiklad asi nedávala.
https://www.ifauna.cz/kone/diskuse/detail/3800444/nedostatecna-pece-o-kone-u-noveho-majitele
Též souhlasím, že si myslím že by mělo být právně pokryto, pokud se kůň prodá s tím, že má nějaký zdravotní problém, který ho činí nejezditelným či má výrazná omezení, pokud je to vše uvedeno ve smlouvě, protože se vpodstatě dá hovořit o týrání zvířete... Ale nezlobte se na mě nikdo, abych musela podávat info o "Svém" koni někomu cizímu... To je jak kdybych měla říkat bejvalce mého přítele jak se semnou má 🤷♀️....
Souhlasím s ostatními, prodejem se přece stává kůň majetkem kupujícího a pokud jej nevrátí kvůli skrytým vadám tak je to bez šance. Docela by mě taky zajímalo vyjádření odborníka.
Už jen kvůli tomu, že představa že dlouho šetřím abych si koně mohla koupit, pak ho konečně objevím a třeba za dva měsíce si někdo vzpomene že by ho vlastně chtěl zpět protože se mu to rozleželo? dostal lepší nabídku? koně původně moc prodávat vlastně nechtěl? ...je úplně tragická.
Shodou okolností kamarádka sháněla asi tři měsíce? možná dýl, byla i na Slovensku, u nás na x místech a u některých prodávajících bylo vyloženě znát že očekávají "přesné reporty" apod. nejednalo se o koně k chovu, sháněla valáška v ceně okolo 100 tisíc. Zmiňovala určitou "diktaturu" už při prvních kontaktech po telefonu, že tohle musí být tak, a toto zase jinak... nejsem si úplně jistá že bych do podobné koupě šla.
Další věc - představa že mi původní majitel chodí "ukazovat" jak ho jeho bývalý kůň miluje, to bych asi taky nedala. Ale tam je to můj osobní problém... byla bych ráda kdyby to bylo na dobrovolnosti obou stran a ne na tlaku původního majitele.
My byli s původním majitelem naší kobylky v kontaktu po celou dobu, byl to fajn chlapík, posílali jsme si fotky, sdíleli co se nám povedlo, věděl že když pojede z Čech na Moravu rádi ho uvidíme, ale nebyl tam ten tlak. Představa že by si ten prodej rozmyslel na základě nějakých svých pocitů, to by mě asi tehdy kleplo...
Takže shrnutí? Je to o nervy až najdeš ideálního koně, tak tě odradí majitel
Uživatel s deaktivovaným účtem

funnyfjord
napsal(a):
Souhlasím s ostatními, prodejem se přece stává kůň majetkem kupujícího a pokud jej nevrátí kvůli skrytým vadám tak je to bez šance. Docela by mě taky zajímalo vyjádření odborníka.
Už jen kvůli tomu, že představa že dlouho šetřím abych si koně mohla koupit, pak ho konečně objevím a třeba za dva měsíce si někdo vzpomene že by ho vlastně chtěl zpět protože se mu to rozleželo? dostal lepší nabídku? koně původně moc prodávat vlastně nechtěl? ...je úplně tragická.
Shodou okolností kamarádka sháněla asi tři měsíce? možná dýl, byla i na Slovensku, u nás na x místech a u některých prodávajících bylo vyloženě znát že očekávají "přesné reporty" apod. nejednalo se o koně k chovu, sháněla valáška v ceně okolo 100 tisíc. Zmiňovala určitou "diktaturu" už při prvních kontaktech po telefonu, že tohle musí být tak, a toto zase jinak... nejsem si úplně jistá že bych do podobné koupě šla.
Další věc - představa že mi původní majitel chodí "ukazovat" jak ho jeho bývalý kůň miluje, to bych asi taky nedala. Ale tam je to můj osobní problém... byla bych ráda kdyby to bylo na dobrovolnosti obou stran a ne na tlaku původního majitele.
My byli s původním majitelem naší kobylky v kontaktu po celou dobu, byl to fajn chlapík, posílali jsme si fotky, sdíleli co se nám povedlo, věděl že když pojede z Čech na Moravu rádi ho uvidíme, ale nebyl tam ten tlak. Představa že by si ten prodej rozmyslel na základě nějakých svých pocitů, to by mě asi tehdy kleplo...
Takže shrnutí? Je to o nervy až najdeš ideálního koně, tak tě odradí majitel
Anebo se rozhodnete nakoupit u profíka, na kterého existují nějaké reference, přizvete si veterináře a smlouvu si necháte prohlídnout právníkem.
A pak když u soukromého, tak toho veta a dobré právní ošetření, jinak bych nekupovala. Ono se to ohánění právníkem už na začátku trochu upozorní případné vykuky, že nebude tak jednoduché mazat si člověka na chleba.
Je to ve finále celkem snadné, jen lidé sami si to nevědomostí/hloupostí/leností komplikují.
Jana48

XXX.XXX.2.148
funnyfjord
napsal(a):
Souhlasím s ostatními, prodejem se přece stává kůň majetkem kupujícího a pokud jej nevrátí kvůli skrytým vadám tak je to bez šance. Docela by mě taky zajímalo vyjádření odborníka.
Už jen kvůli tomu, že představa že dlouho šetřím abych si koně mohla koupit, pak ho konečně objevím a třeba za dva měsíce si někdo vzpomene že by ho vlastně chtěl zpět protože se mu to rozleželo? dostal lepší nabídku? koně původně moc prodávat vlastně nechtěl? ...je úplně tragická.
Shodou okolností kamarádka sháněla asi tři měsíce? možná dýl, byla i na Slovensku, u nás na x místech a u některých prodávajících bylo vyloženě znát že očekávají "přesné reporty" apod. nejednalo se o koně k chovu, sháněla valáška v ceně okolo 100 tisíc. Zmiňovala určitou "diktaturu" už při prvních kontaktech po telefonu, že tohle musí být tak, a toto zase jinak... nejsem si úplně jistá že bych do podobné koupě šla.
Další věc - představa že mi původní majitel chodí "ukazovat" jak ho jeho bývalý kůň miluje, to bych asi taky nedala. Ale tam je to můj osobní problém... byla bych ráda kdyby to bylo na dobrovolnosti obou stran a ne na tlaku původního majitele.
My byli s původním majitelem naší kobylky v kontaktu po celou dobu, byl to fajn chlapík, posílali jsme si fotky, sdíleli co se nám povedlo, věděl že když pojede z Čech na Moravu rádi ho uvidíme, ale nebyl tam ten tlak. Představa že by si ten prodej rozmyslel na základě nějakých svých pocitů, to by mě asi tehdy kleplo...
Takže shrnutí? Je to o nervy až najdeš ideálního koně, tak tě odradí majitel
Přesně s Vámi souhlasím. Prodala jsem kobylku, říkala novým majitelům, že bych chtěla zůstat v kontaktu, pokud to pro ně není problém. Žádný teror, jen občas poslat fotku jak se kobylka má, když pojedou okolo nás, kdykoli když budou chtít, můžou se zastavit, dát vědět jak dojeli do své stáje (jeli daleko, přes celou republiku, kobyla mladá). S ničím problém neměli, říkali, jak samozřejmě chápou a budou rádi a od té doby jsem o nich neslyšela. Nedali vědět jak dorazili, zdali je vše v pořádku. Kobylku převážela známá, tak mi referovala, že dorazili ok. Smířila jsem se s tím, že v kontaktu být nechtějí, rozhodně je nebombarduji zprávami a neuháním, jejich kůň a jejich rozhodnutí.
Z druhé strany, do dnes jsem v kontaktu s bývalou majitelkou jedné kobyly a s bývalou ustajovatelkou další kobylky. Napíšeme si rády, ráda pošlu nějakou fotku, sdílíme zážitky.
Já si upřímně nedovedu představit,že bych svého koně měla prodat....nevědět,jak se potom má,jestli někde netrpí...nedokázala bych to...v tom mají koně u mě výhodu,že mají u mě jistotu dožití
Samozřejmě chápu,že může nastat jak už situace v soukromém životě nebo prostě finanční potíže,ale všechno se dá řešit....
Dodnes jsem v kontaktu se všemi ,,novými majiteli,, koz,které jsme prodali....taky neopruzuji,ale prostě jednou za čas napíšu a vždy dostanu i foto..
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nojo. Kovid vytříbil hodně vztahů myslím:D
Já si koupila koně, kterého jsem už předtím jezdila a znala. Tudíž jsme se znaly i s majitelkou. Ale zůstala jsem první tři měsíce ve stáji, kde měla ona druhého koně a to se teprve děly věci. Ona si to možná ani neuvědomovala a myslela to dobře, ale pořád mi do všeho kecala, chtěla mi radit, objednala např. veterináře bez mého vědomí (ale peníze pak samozřejmě chtěla po mně) nebo vzala koně na procházku... Tak jsem našla nové ustájení, koně naložila a odvezla. Od té doby si několikrát ročně napíšeme, pokecáme o koních, pošlu jí fotky a je klid.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Manmat
napsal(a):
Ahoj lidičky, prosím o radu.
Slečna si kupovala koně, má ho přes půl roku, a v kupní smlouvě je jasně psáno, že mám vědět veškeré info jak se kůň má, v jakém je stavu apod. Slečinka nereaguje a všude si nás zablokovala.
Je možnost od odebrání koně?
Ne.