Xxxx1234
XXX.XXX.27.188
Zdravím, chtěla bych se zeptat, mám valacha kříženou app.
Ze země je valach úplně v pohodě, spolupracuje, vše bez problémů, rok byl ustájený u kamarádky, tam nevím jestli se něco stalo nebo nestalo, ale venku máme problém, po chvilce venku se mu asi nechce jít dál a začne couvat a couvá a couvá. Couval by klidně i ze srázu dolů, hlava nehlava, násílím to ani nezkouším je cíťa a jakmile by dostal bičem tak by byla hrůza.
Zkoušela jsem teda dělat malé kolečka furt dokola a pak rozejít, ale bohužel, zkoušela jsem ho teda pobízet k couvání, jak jsem tady někde četla a po nějaké době rozejít, ale bez úspěchu, tak teda slezu a pokračuji v cestě aspoň ze země, ať si nezvykne že se otočíme a půjdeme domů…
Dělá mi to jak na cestě, tak na lesní cestě, tak na louce, prostě všude, druhého koně k dispozici nemáme, jelikož je ve výběhu s mladým neobsedlým valachem, předem mockrát děkuji.
XXX.XXX.191.1
Může být, že jste lehce předkloněná. Vy myslíte, že ne. Ovšem stačí být jen trochu před kolmicí, trochu mít odlehčený sed, držet trochu víc pevněji otěže a více pobízet. A máte couvajícího koně.
Mám kamarádku, jezdí od 10 let. Desítky let. A ta má stejný problém. Kobyla jí nechce jít dopředu. Ovšem pokud zaujme korektní sed a použije správné pobídky, kobylka jde.
Jezdíte sama, nevidíte se. Ženy a dívky mají od přírody tendenci, pokud je problém, choulit se. Pánové naopak, vyprsit se. Proto jim to s koňmi jde lépe.
Ono vypnutí hrudníku, vystrčení brady, ruce v místech pasu a zapřené nohy, koni dává najevo, že jezdec ví, co chce a že si na tom trvá. A to koníci potřebují. Jistého jezdce. Nikoli schoulenou postavičku, co neví....
Takže až zase začnete couvat, zastavte koně, porovnejte ho i sebe, můžete se i kochat. I stání je cvik. A ne každý kůň ho zvládá.
A pak suverénně a správně koně pobídněte. Můžete se i malinko zaklonit.
Na fotce máte tři jezdce. Dívka vlevo je předkloněná(může být,že jezdí dobře a v tuto chvíli se předklonila) dívka vpravo je na to lépe, ale taky tomu krapítek chybí. Ovšem mládenec sedí na zadku, neřeší a jede. A koukněte na hlavu jeho koně a hlavy koní slečen. A i myslím, že ten pánův ryzáček si bude hezky nést ocas.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Naučila jste si (někdo vám naučil) koně chodit proti pobídce.
Pokud nepomůže postup výše samotný (ale pochopitelně je to základ, který byste měla zařadit do své standardní sebereflexe), využijte práci ze země, a naučte koně naprosto samostatný povel na vykročení dopředu, ze země ho zautomatizujte, aby nad ním nepřemýšlel, a teprve, až ho bude umět ze země kdykoli kdekoli na 100% reflexně, ho začněte v krizi používat ze sedla. To může být třeba slovní povel.
A naučte koně, co to znamená pobídka bičem. Naučte koně chodit od biče ze země tak, aby když pobídnete po zadku, kůň vykročil dopředu. Bič není primárně trest, bič je primárně ukazovátko a pomůcka, stejná jako nohy. Některým (citlivějším) koním může i více vyhovovat pobídka bičem, který udá jasný směr, než pobídka oběma nohama, která je nesměrová a koně sevře nepříjemným způsobem z obou stran.
Váš kůň ve vaše pomůcky a ve vás ztratil důvěru, je třeba to obejít a naučit ho, že vám má věřit ze sedla na jiném základě.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Xxxx1234
napsal(a):
Zdravím, chtěla bych se zeptat, mám valacha kříženou app.
Ze země je valach úplně v pohodě, spolupracuje, vše bez problémů, rok byl ustájený u kamarádky, tam nevím jestli se něco stalo nebo nestalo, ale venku máme problém, po chvilce venku se mu asi nechce jít dál a začne couvat a couvá a couvá. Couval by klidně i ze srázu dolů, hlava nehlava, násílím to ani nezkouším je cíťa a jakmile by dostal bičem tak by byla hrůza.
Zkoušela jsem teda dělat malé kolečka furt dokola a pak rozejít, ale bohužel, zkoušela jsem ho teda pobízet k couvání, jak jsem tady někde četla a po nějaké době rozejít, ale bez úspěchu, tak teda slezu a pokračuji v cestě aspoň ze země, ať si nezvykne že se otočíme a půjdeme domů…
Dělá mi to jak na cestě, tak na lesní cestě, tak na louce, prostě všude, druhého koně k dispozici nemáme, jelikož je ve výběhu s mladým neobsedlým valachem, předem mockrát děkuji.
Podle mě máte problém, který bez pomoci člověka, koukajícího na vás na zemi, těžko vyřešíte. Nepíšete nic o vašich dosavadních jezdeckých zkušenostech. Kůň není auto - brzda, spojka, plyn a jedu. Od klávesnice se prostě blbě radí, když nevidíme vás ani koně.
XXX.XXX.80.73
Ešte by som k ostatným komentárom doplnila len to, že by bolo vhodné vylúčiť zdravotné problémy, či nepadnúci výstroj, aby ste mali istotu, že je to reakcia, ktorá sa dá vyriešiť zo sedla.
Od zubov, cez rôzne blokády po metabolické ochorenie.
XXX.XXX.173.127
Souhlasím s komentáři výše..
Jen mě ještě napadlo - dělá to i při cestě k domovu, nebo jen od domova? Pracujete i na jízdárně? Jak se chová? Aby nebyl zakopaný pes v závislosti na koni, který zůstává doma.
Zkoušela jste vzít s sebou na vyjížďku vodiče?
XXX.XXX.27.178
Jezdíte na koni jenom Vy anebo ještě další jezdci?
Pokud někdo další, jak chodí pod jiným člověkem?
Ale předpokládám, že když je to Váš kůň, tak asi jenom Vy.
Vše zmíněno výše - zkontrolovat zdravotně a sehnat si člověka, který kouká pod povrch - a zkušenější kamarádka/majitel stáje nemusí být vždy to pravé ořechové.
Dám Vám dobrou radu - snažte se jít po niti vždy ve sledu věcí zpět (pokud máte koně týden, tak je to problém, pravda). Uvědomte si, že kůň trpí dlouho tiše. Couvání pod jezdcem je poslední předstupeň toho, že s Vámi někde třískne o zem. Tomuto musely předcházet jiné, další signály, které jste s úspěchem přehlížela a teď to vyeskalovalo. Příklad - problém se zuby - kůň nechtěl přijímat udidlo, při uždění třeba lehce couval. Někdo si řekne, že je neposlušný...ale on už k nám hovoří. Bolavá záda - ošívání se při sedlání je už výrazný nesouhlas a signalizace problému. Dále to opět může být couvání před udidlem, drobivý krok, citlivost při čištění, neklid při nasedání překládaný člověkem jako neposlušnost......člověk musí lavírovat, kde věc nehrotí a kde je dobré zavolat odborníka. Víte, ony ty jejich pravidelné návštěvy sice lezou do peněz, ale nejsou v měřítku toho, co stojí ustájený kůň, jsou vlastně jen zlomková položka. I u prahy, která je nejdražší, zvládnete fyzio za 1500, zuby za 1500, kontrola sedlářem i za méně (u cesťák tedy, ale ten je hodně individuální). Plus Vás jednou za měsíc až dva navštíví kovář. I toho můžete využít, nemusíte mít jen k ruce veta nebo trenéra. Já jsme na tohle hrozná, ale jakmile přijede někdo na něco k mému koni, tak naprosto záměrně mu o tom koni začnu mlít a vyprávět, pokud je jen trochu vůle, jelikož daní odborníci mají často přesah svého oboru, těch koní viděli mraky a také vám mohou dát dobrou radu/mohou vychytat problém, který Vy nevidíte. JÁ se třeba se svojí zubařkou o udidlech a dost mi poradila :)
Takže v kostce, do pravidlených kontrol se vyplatí investovat daleko více, než do pravidelného trenéra (a teď mě tu třeba někdo sežere, ale to je prostě moje zkušenost).
Jinak neuvedla jste - dělá to i na jízdárně? Dokud bych tohle všechno výše uvedené neměla vyřešené, zbytečně bych na koně nelezla, stejně jen hrajete o čas, kdy dojdete k úrazu (klidně oba). Proto minimálně na vyjížďky zatím zapomeňte. Musí vás vidět někdo, kdo kdo má opravdu něco za sebou . A zase - zde není nutní mít jednoho trenéra každý týden. Dám příklad - mám kamarádku, co trénuje s Vaškem Bořánkem, jelikož jí nikdo jiný nesedl (bez komentáře, konstatuji). A dělá to tak, že když je někde seminář, naloží koně a jede. Takže je to jednou za měsíc, jednou za dva. A fakt se posouvají, vždy dostane nějaký domácí úkol a na tom v mezičase pracuje. Tento systém je lepší, než špatný trenér každý týden. I jedna hodina s dobrým trenérem vám může celkově změnit situaci (vyzkoušeno). A Vy/jiný jezdec dost možná děláte jezdecky něco naprosto zásadního špatně, což se opět projevovalo v minulosti. Uvědomte si ale, že nemusíte jezdit podle Záliše, když máte svého koně sama pro sebe, tak je to stejně často hodně velká symbioza a ke "korektnímu" ježdění to mývá hodně daleko. Jenže oba si rozumí, a to je hlavní. Jenže Vám Váš kůň dost možná nerozumí, matete ho svými nekoordinovanými pohyby/ vlastní nejistotou/emočním vypětím/svým nesebevědomím.... a tak kapituluje, nechce s Vámi mít nic společného. Proto je pravděpodobně ze země v pohodě, jelikož je to pro něj bezpečná zóna, rozumí. V sedle se asi možná ale karta obrací.
Závěrem bych řekla jednu věc - jezdectví se od jiných sportů a hobby liší tím, že je v něm trochu umění, trocha filosofie a trocha psychologie. A v tom je ta unikátnost a když tohle pochopíte, užijete si "koně" daleko více. Další věc, kterou je nutné si uvědomit, že NENÍ NUTNÉ NIKAM SPĚCHAT. Z charakteru dotazu chápu, že nemáte sporťáka, nepřiježďujete na výkonostky blablabla, tak si prostě dejte čas. Opravdu nemáte kam spěchat. Ten kůň vám to vrátí. Já mám pětiletou kobylu, jezdíme od května. Věřila byste, že skoro zatím necváláme, jen občas výjimečně venku? A zatím ještě nějakou dobu nebudeme. A mně je to putna. Teprve teď pochopila, co jeto rytmus. Nebo spíš já jí to až teď dokázala vysvětlit. A to je úžasný pokrok - nemusím totiž skoro vůbec pobízet. Proč to říkám - je důležité si stavět malé schůdky, malé cíle a z nich tvořit ty velké. Když jedete na koni a chcete opravit jednu věc a při tom se soustředíte na milion dalších, které vidíte, že jsou blbě, tak to zvíře matete a ničeho nakonec skoro nedosáhnete.
Držím palce a pardon za elaborát, ale mám pocit, že zde to bylo třeba :D
brrr
XXX.XXX.240.169
byl ustájený u kamarádky... tzn.že je teď někde v novém? jen s jedním koníkem? co třeba nově závislost? nejistota, nedůvěra ve vás? kousek jde a pak už jen couvá...to nemusí být jezdecký problém
XXX.XXX.27.178
brrr
napsal(a):
byl ustájený u kamarádky... tzn.že je teď někde v novém? jen s jedním koníkem? co třeba nově závislost? nejistota, nedůvěra ve vás? kousek jde a pak už jen couvá...to nemusí být jezdecký problém
Anebo tak, ale opět je to o tom sledování vlastního koně a o důvěře v člověka/jezdce. Stále mám pocit, že zakladatelka nedokáže dostatečně sama analyzovat situaci (jelikož problém, že kůň nechce jít od stáda hloubavější člověk prostě pozná), a proto by se jí hodila nějaká odborná pomoc.
XXX.XXX.173.31
sisi58
napsal(a):
Může být, že jste lehce předkloněná. Vy myslíte, že ne. Ovšem stačí být jen trochu před kolmicí, trochu mít odlehčený sed, držet trochu víc pevněji otěže a více pobízet. A máte couvajícího koně.
Mám kamarádku, jezdí od 10 let. Desítky let. A ta má stejný problém. Kobyla jí nechce jít dopředu. Ovšem pokud zaujme korektní sed a použije správné pobídky, kobylka jde.
Jezdíte sama, nevidíte se. Ženy a dívky mají od přírody tendenci, pokud je problém, choulit se. Pánové naopak, vyprsit se. Proto jim to s koňmi jde lépe.
Ono vypnutí hrudníku, vystrčení brady, ruce v místech pasu a zapřené nohy, koni dává najevo, že jezdec ví, co chce a že si na tom trvá. A to koníci potřebují. Jistého jezdce. Nikoli schoulenou postavičku, co neví....
Takže až zase začnete couvat, zastavte koně, porovnejte ho i sebe, můžete se i kochat. I stání je cvik. A ne každý kůň ho zvládá.
A pak suverénně a správně koně pobídněte. Můžete se i malinko zaklonit.
Na fotce máte tři jezdce. Dívka vlevo je předkloněná(může být,že jezdí dobře a v tuto chvíli se předklonila) dívka vpravo je na to lépe, ale taky tomu krapítek chybí. Ovšem mládenec sedí na zadku, neřeší a jede. A koukněte na hlavu jeho koně a hlavy koní slečen. A i myslím, že ten pánův ryzáček si bude hezky nést ocas.
Když chlapi to maj s tím zadkem taky o něco jednodušší.... Když by neseděli na něm, seděli by na koulích. 😂
Coudas
XXX.XXX.87.254
xanti
napsal(a):
Jezdíte na koni jenom Vy anebo ještě další jezdci?
Pokud někdo další, jak chodí pod jiným člověkem?
Ale předpokládám, že když je to Váš kůň, tak asi jenom Vy.
Vše zmíněno výše - zkontrolovat zdravotně a sehnat si člověka, který kouká pod povrch - a zkušenější kamarádka/majitel stáje nemusí být vždy to pravé ořechové.
Dám Vám dobrou radu - snažte se jít po niti vždy ve sledu věcí zpět (pokud máte koně týden, tak je to problém, pravda). Uvědomte si, že kůň trpí dlouho tiše. Couvání pod jezdcem je poslední předstupeň toho, že s Vámi někde třískne o zem. Tomuto musely předcházet jiné, další signály, které jste s úspěchem přehlížela a teď to vyeskalovalo. Příklad - problém se zuby - kůň nechtěl přijímat udidlo, při uždění třeba lehce couval. Někdo si řekne, že je neposlušný...ale on už k nám hovoří. Bolavá záda - ošívání se při sedlání je už výrazný nesouhlas a signalizace problému. Dále to opět může být couvání před udidlem, drobivý krok, citlivost při čištění, neklid při nasedání překládaný člověkem jako neposlušnost......člověk musí lavírovat, kde věc nehrotí a kde je dobré zavolat odborníka. Víte, ony ty jejich pravidelné návštěvy sice lezou do peněz, ale nejsou v měřítku toho, co stojí ustájený kůň, jsou vlastně jen zlomková položka. I u prahy, která je nejdražší, zvládnete fyzio za 1500, zuby za 1500, kontrola sedlářem i za méně (u cesťák tedy, ale ten je hodně individuální). Plus Vás jednou za měsíc až dva navštíví kovář. I toho můžete využít, nemusíte mít jen k ruce veta nebo trenéra. Já jsme na tohle hrozná, ale jakmile přijede někdo na něco k mému koni, tak naprosto záměrně mu o tom koni začnu mlít a vyprávět, pokud je jen trochu vůle, jelikož daní odborníci mají často přesah svého oboru, těch koní viděli mraky a také vám mohou dát dobrou radu/mohou vychytat problém, který Vy nevidíte. JÁ se třeba se svojí zubařkou o udidlech a dost mi poradila :)
Takže v kostce, do pravidlených kontrol se vyplatí investovat daleko více, než do pravidelného trenéra (a teď mě tu třeba někdo sežere, ale to je prostě moje zkušenost).
Jinak neuvedla jste - dělá to i na jízdárně? Dokud bych tohle všechno výše uvedené neměla vyřešené, zbytečně bych na koně nelezla, stejně jen hrajete o čas, kdy dojdete k úrazu (klidně oba). Proto minimálně na vyjížďky zatím zapomeňte. Musí vás vidět někdo, kdo kdo má opravdu něco za sebou . A zase - zde není nutní mít jednoho trenéra každý týden. Dám příklad - mám kamarádku, co trénuje s Vaškem Bořánkem, jelikož jí nikdo jiný nesedl (bez komentáře, konstatuji). A dělá to tak, že když je někde seminář, naloží koně a jede. Takže je to jednou za měsíc, jednou za dva. A fakt se posouvají, vždy dostane nějaký domácí úkol a na tom v mezičase pracuje. Tento systém je lepší, než špatný trenér každý týden. I jedna hodina s dobrým trenérem vám může celkově změnit situaci (vyzkoušeno). A Vy/jiný jezdec dost možná děláte jezdecky něco naprosto zásadního špatně, což se opět projevovalo v minulosti. Uvědomte si ale, že nemusíte jezdit podle Záliše, když máte svého koně sama pro sebe, tak je to stejně často hodně velká symbioza a ke "korektnímu" ježdění to mývá hodně daleko. Jenže oba si rozumí, a to je hlavní. Jenže Vám Váš kůň dost možná nerozumí, matete ho svými nekoordinovanými pohyby/ vlastní nejistotou/emočním vypětím/svým nesebevědomím.... a tak kapituluje, nechce s Vámi mít nic společného. Proto je pravděpodobně ze země v pohodě, jelikož je to pro něj bezpečná zóna, rozumí. V sedle se asi možná ale karta obrací.
Závěrem bych řekla jednu věc - jezdectví se od jiných sportů a hobby liší tím, že je v něm trochu umění, trocha filosofie a trocha psychologie. A v tom je ta unikátnost a když tohle pochopíte, užijete si "koně" daleko více. Další věc, kterou je nutné si uvědomit, že NENÍ NUTNÉ NIKAM SPĚCHAT. Z charakteru dotazu chápu, že nemáte sporťáka, nepřiježďujete na výkonostky blablabla, tak si prostě dejte čas. Opravdu nemáte kam spěchat. Ten kůň vám to vrátí. Já mám pětiletou kobylu, jezdíme od května. Věřila byste, že skoro zatím necváláme, jen občas výjimečně venku? A zatím ještě nějakou dobu nebudeme. A mně je to putna. Teprve teď pochopila, co jeto rytmus. Nebo spíš já jí to až teď dokázala vysvětlit. A to je úžasný pokrok - nemusím totiž skoro vůbec pobízet. Proč to říkám - je důležité si stavět malé schůdky, malé cíle a z nich tvořit ty velké. Když jedete na koni a chcete opravit jednu věc a při tom se soustředíte na milion dalších, které vidíte, že jsou blbě, tak to zvíře matete a ničeho nakonec skoro nedosáhnete.
Držím palce a pardon za elaborát, ale mám pocit, že zde to bylo třeba :D
Já se omlouvám že jsem zase out, ale když tady kdykoliv čtu zmínku o panu Bořánkovi, evokuje to ve mne vzpomínku na hlášku Atly někdy letos na jaře tady v nějaké diskuzi. Že Bořánkovo DVD Obě oči poletí oknem, aniž by jej viděla 😄 Jak si může tenhle neuměl dovolit vůbec něco takového napsat. Až bude aspoň v desetině toho, co ví a zná člověk, kterýmu prošlo rukama tisíce koní, pak může soudit, zatim se jí akorát podařilo podělat 7 hříbat. Že se tomu DVD smála Buggyra s kamarádkou, to chápu. Ono tady na frýdlantsku tyhle věci nemají pochopení, a když se nechce, je horší, než když to nejde. Mně bylo taky řečeno, že si mám kamarády hledat mezi těmi, co dělaj přirozenou komunikaci, že si budeme rozumět, že "oni jsou rychlostkáři", no tak asi holt jiná liga, a asi si mám konícky honit po kruhovce a ostatní neotravovat. Proto jsem tu asi žádný ty kamarády nenašla 🙂 Škoda, že se stále vše tak škatulkuje, a to lidi rozděluje. Není nic jednoduššího, než vyslechnout, vybrat, nepotřebné zahodit. Ano, taky "odsuzuji" klikr, ale něco málo jsem si zjistila, byla se podívat v bývalé práci jak to funguje a vyslechla si komentář člověka, který to přímo praktikuje, závěr jsem si udělala sama. A ona to paní instruktorka řekla vcelku správně, nemůžete používat metodu, které nevěříte. No, zrovna v tom výcviku, když vám nedaj vybrat a prostě metodika jasně daná, tak makej. Já jako instruktor jsem se vždy koujala na psa a jeho výkon a další se snažila konzultovat s psivodem. No však se to taky setkalo s těžkým nepochopením, ale co už, škola života. A to není jen u tohohle, klikru, je to všeobecně. Taky pana Bořánka nežeru všema deseti, taky nejedu jen Parelliho, protože to před 25 lety byl malý zázrak, atd. Ale určité věci mi v určitých situacích pomáhaj, tak skládám a nejedu fanaticky jen jedno. Když nefunguje, vyzkouším druhé, také proto zkouknu dostupné věci, abych si vybrala a měla přehled. Vyzkouším, funguje, nefunguje, líbí, nelíbí. A co funguje na 10 koní, potažmo psů, na 11tého nefunguje, prostě a jednoduše individualita, hledáme další způsob. Mám koně, mám ho 8 let. A teprve vloni jsem zjista, že ten kůň se se mnou v dubnu prostě nekamarádí. Než jsem došla k nějakému poznání, obrečela jsem to, zjištovala jak se věci mají, vyslechla si rady, bohužel ani pan Bořánek neporadil, ale přes internet těžko radit, když nevidíte, chtěla jsem jej i prodat, aby si našel člověka, který mu bude povahově vyhovovat, ať tu se mnou tyranem netrpí. Trpí měsíc v roce, po zbytek jsme kámoši, tak to neřeším a duben vypouštím, at se tedy stará on.
No ale to jsem se zase dostala úplně jinam, ještě jednou omluva, ale slovo Bořánek na ifauně mné vždy pobaví.
Bettymw
XXX.XXX.148.101
Ahoj, nečetla jsem si celou diskuzi. Jenom původní příspěvek.
Já jsem si před cca dvěma lety vzala do pronájmu kobču na vyjížďky do přírody.
Ušla vždycky pár set metrů a pak to dopředu už nešlo.
Jednou mi to udělala na dost frekventované cestě, takže to jsem se za sebe styděla, protože lidi nekoňáci si museli říkat jaký chudáček koníček...
S kobylou jsem se mohla tahat klidně 20 minut. Jo stopovala jsem si to.
Párkrát jsem dokonce sesedla a šla dál pěšky aby si nemyslela že vyjížďka končí jakmile si řekne.
Já jsem jí teda párkrát švihla otěžema a taky dokud jsem pobízela couvala a nacouvala by klidně ze strmého srazu do potoka nebo by spadla z mostu...
Jednou jsem se fakt naštvala, zakřičela na ní a kobyla se najednou vzpamatovala a šla jako kdyby se nic nestalo 😀
Takže stačilo opravdu zakřičet a bylo po problému, mlácením jsem nikdy nic nevyřešila, ale jakmile někdo zvýšil hlas šla jak hodinky 😀
Uživatel s deaktivovaným účtem
Bettymw: to nebyl ten křik, co koně přesvědčilo, že vám vaše spravedlivé rozhořčení má konečně věřit Bylo to nastavení ve vaší hlavě.