A to jste poníka pro dítě koupili jen tak?
Žádné zkoušení?
Žádné předvedení?
Jste neviděli toho poníka ani na fotkách a videu s dítětem?
OMG.
Musela byste mít ve smlouvě, že poník je vhodný pro děti a prokázat, že není.
Nebo najít skrytou zdravotní vadu.
Jinak je to asi jen o dobré vůli prodávajícího, že si poníka vezme zpět.
Hana.Kubatova89@seznam.cz
napsal(a):
Dobrý den,
mám doma týden poníka, koupila jsem je s tím, že Ponická vozila děti. Bohužel mimo box se nenechá chytit, všeho se bojí, pod sedlem nechodí, prostě blbý kup. Že by se na ní jezdilo, se mi teda nezdá.
Je možnost ji vrátit?
Díky za info.
Koně se většinou po převozu, v jiném prostředí a u cizích lidí chovají o dost jinak,než kde byli zvyklí.
Pokud ponička ,když jste si jí nechávala předvést a zkoušela jí ,u původních majitelů fungovala normálně,pak bych se snažila najít si k ní cestu.
Třeba zavolat prodejci a poptat se na nějaký "manuál" na co byla kobyla zvyklá a režim pro začátek zachovat.
Ovšem jestli jste jí vy jen tak dovezla, bez bližšího pohledu ,vyzkoušení, či trošky zájmu,není to blbý kup,ale chyba je jinde
Vrátit by se dát měla,ovšem ,jak vám Kallisto,je to na vůli prodejce a na tom,co máte přesně v kupní smlouvě
Já bych jí určitě dala nějaký čas na to,aby si zvykla na nové prostředí,nové stádo,nové lidi....dejte jí ten prostor k tomu, aby měla čas se zžít s tou změnou,která pro ni nastala...
Nikam ji nevoďte,nechte ji ve výběhu,ať si vyjasní hierarchii..neberte ji pod sedlo..prostě jí dejte prostor...
Vžijte se do toho,kdyby vás někdo odvezl odněkud,kde jste celou dobu zvyklá a vzal vám vaše kamarády,navyklé prostředí,vaše denodenní rituály..prostě vaše jistoty..jak by jste se cítila?Taky by jste potřebovala čas na aklimatizaci
Hana.Kubatova89@seznam.cz
napsal(a):
Předvést jsme si ji nechali, manipulovala s ní školní holčina. Než jsme jeli viděli jsme foto i video, pár poníků jsme už objeli, nebyl to kup na slepo.... Tam byla dobrá. Tady je už týden a stále se bojí. Je pořád napjatá.
U koní týden není nic. Změnu můžete čekat v řádu měsíců
Máte zjištěno,jaký měla režim ? A má u vás podobný?
Jste vy kompetentní ,nebo máte někoho ,kdo trochu pozná ,co ponice potřebuje?
Nenechá se mimo box chytit .Takže jí neodvedete z výběhu od koní?
Všeho se bojí,to se nemůžete divit. Zkuste jí z boxu každý den i vícekrát ,na ruce vyvést a v klidu postupně seznámit s novým prostředím ?Napadlo vás něco takového?
Pod sedlem nechodí,znamená co? Posadíte na ní dítě a ona mu nefunguje? Nebo ho shodí? Třeba mu nerozumí ,je jinak přiježděná,na jiné pomůcky naučená
Já bych se velmi podrobně vyptala u prodejce ,jak to tam přesně chodilo a najela na něco podobného .Až se rozkouká a trošku otrká,pak můžete najet na váš systém
Vracení koně je takový český nešvar. Není to normální. Kůň se vrací v případě skryté vady (např. měsíční slepota, neplodnost kobyly zařazené do chovu). To že Vám doma kůň neposlouchá není jeho vada, ale vaše neschopnost.
Poníci bývají velmi inteligentní zvířata. Často poslouchají dospělého na zemi a ne dítě na svém hřbetě. Vlastním dva a fungují mi takhle - když dělá děcko chyby, kouknou po mě co vlastně mají dělat... A naprosto typické je, že na změnu stáje si přivykají cca půl roku. (jo ten první byl tak vyšokován změnami co se mu děli, že dokonce šel přes dospělého, ale klidný pravidelný režim to urovnal)
Kdosi tady v podobné diskusi uvedl trefné přirovnání. Takový prodej a převoz jinam je pro koně změna asi jako když by Vás někdo z ničeho nic zavezl třeba do Číny. Srovnat se prostě trvá. A je na člověku aby koníkovi pomohl, vyšel mu vstříc - třeba i tím, že chytat ho venku bude chodit s kyblíkem moc dobrého krmení...
To že Vám doma kůň neposlouchá není jeho vada, ale vaše neschopnost.
Tak ono to záleží, že. Jsou prodejci, kteří dokážou koně na předvedení a předání zdrogovat. A pak se nový majitel diví, co si to vlastně pořídil.
To chce znát pravdu; protože z toho popisu jednoznačně nevyplývá, že to zadavatelka s koněm neumí. Možná ano, možná ne.
Varaxi
napsal(a):
To že Vám doma kůň neposlouchá není jeho vada, ale vaše neschopnost.
Tak ono to záleží, že. Jsou prodejci, kteří dokážou koně na předvedení a předání zdrogovat. A pak se nový majitel diví, co si to vlastně pořídil.
To chce znát pravdu; protože z toho popisu jednoznačně nevyplývá, že to zadavatelka s koněm neumí. Možná ano, možná ne.
Přiznám se, že nevím o žádné statistice, jak často se děje ovlivňování koně léky před prodejem. (upřímně jsou typy lidí u kterých bych to čekala) Ale nemyslím, že to bude nějak moc časté.
A je to jako se vším. Pokud kupuji s rozmyslem a po několika návštěvách, se smlouvou která je opravdu o tom co kupuji - riziko vracení je v řádu promile.
Jen bych chtěla paní tazatelce říct ...
Sama jsem v listopadu dovezla nového koně ( mladou kobylku ) po úhynu mého, aby nebyla moje kobyla sama. A i když jsou to již tři a půl měsíce, ještě stále si kobca zvyká. Netlačíme na ni a snažíme se jí pochopit, že to pro ni je velká změna. Všechno chce svůj čas.
Uživatel s deaktivovaným účtem

A navíc každý kůň si zvyká jinak dlouho, některému to bude třeba trvat i rok
pohled z druhý strany: před časem mě dostihly poměrně vážné zdravotní potíže trvalého charakteru. rozhodla jsem se zrušit chovné stádo a rozprodávala chovné kobyly. ceny jsem nastavila podle chovné kvality koně a také podle toho, co umí. spíš nižší, každou vadu, kterou jsem na kobyle viděla nebo o které jsem věděla, jsem v ceně samozřejmě zohlednila.
jednu klisnu si koupila paní. zkušená jezdkyně, snad i závodnice. trochu mě překvapilo, že si ji vyzkoušela jen na cca 100 metrech. rozejít se, zastavit se, naklusat. hotovo. dobrý.
chtěla koně pro děti. kobyla byla hodná, spolehlivá - jen měla jednu vadu, na kterou jsem upozorňovala - rok nebyla pod sedlem. měla pod sebou hříbě.
odstav proběhl odvozem kobyly. a za dva týdny mi paní chtěla kobylu vrátit. že na ní posadila dítě, vzala ji na lonž a kobyla dítě shodila. říkala jsem jí, že lonž vůbec nezná. že kobyla nejdřív potřebuje uvyknout novému prostředí, pak se citlivě vrátit k práci se zkušeným jezdcem a pak že bude pro děti v pohodě.
paní dala kobyle další týden klidu a pak ji znovu vytáhla na lonž s děckem na zádech.
a znovu ji chtěla vrátit.
nevzala jsem ji zpátky. prostě se mi zdálo, že u nového majitele neudělali nic, čím by kobyle ulehčili život. že chtěli hotového houpacího koně. že koupili narychlo bez zkoušení a počítali s tím, že koně kdyžtak vrátí.
stepak
napsal(a):
pohled z druhý strany: před časem mě dostihly poměrně vážné zdravotní potíže trvalého charakteru. rozhodla jsem se zrušit chovné stádo a rozprodávala chovné kobyly. ceny jsem nastavila podle chovné kvality koně a také podle toho, co umí. spíš nižší, každou vadu, kterou jsem na kobyle viděla nebo o které jsem věděla, jsem v ceně samozřejmě zohlednila.
jednu klisnu si koupila paní. zkušená jezdkyně, snad i závodnice. trochu mě překvapilo, že si ji vyzkoušela jen na cca 100 metrech. rozejít se, zastavit se, naklusat. hotovo. dobrý.
chtěla koně pro děti. kobyla byla hodná, spolehlivá - jen měla jednu vadu, na kterou jsem upozorňovala - rok nebyla pod sedlem. měla pod sebou hříbě.
odstav proběhl odvozem kobyly. a za dva týdny mi paní chtěla kobylu vrátit. že na ní posadila dítě, vzala ji na lonž a kobyla dítě shodila. říkala jsem jí, že lonž vůbec nezná. že kobyla nejdřív potřebuje uvyknout novému prostředí, pak se citlivě vrátit k práci se zkušeným jezdcem a pak že bude pro děti v pohodě.
paní dala kobyle další týden klidu a pak ji znovu vytáhla na lonž s děckem na zádech.
a znovu ji chtěla vrátit.
nevzala jsem ji zpátky. prostě se mi zdálo, že u nového majitele neudělali nic, čím by kobyle ulehčili život. že chtěli hotového houpacího koně. že koupili narychlo bez zkoušení a počítali s tím, že koně kdyžtak vrátí.
jojo to je ta česká specialita - když tak koně vrátím (naprostá bezohlednost k zvířeti i k původnímu majiteli)
Kůň není věc. Vracet koně, že nefunguje je špatně. Chyba je jinde. Mluvím z vlastní zkušenosti. Několikrát jsem začínala s novým koněm úplně od začátku, ikdyž byl obsednutý a prokazatelně uměl x věcí. Buď něco nefungovalo nebo se mi nelíbilo, jakým způsobem to funguje.
Za mě rovněž představa, že se přestěhuji někam, kde nikoho neznám a chtějí po mně nějakou těžkou práci co neumím...no fíha.
Nejsem zastáncem přirozeného výcviku apod, ale vždycky se snažím vcítit do koně a jeho pocitů. A hlavně ověřuji - Rozumí mi? Může udělat co po něm žádám - schopnosti, fyzické zdraví? A v neposlední řadě, chce se mnou být? Celý život miluji poníky a jsou osobnosti, řeknou si poměrně důrazně. Hodně štěstí, zkuste to!