Když partner žárlí na koně :-(

Už od začátku co jsme spolu jsem si za koníkem tvrdě stála a on mě podporoval a sliboval že ano, že s tím počítá že tady u domečku koník jednou stát bude.. Akorát se to nějak pořád oddalovalo. Teď když se už jen dokončuje a může se dodělat stáj, najednou je problém :-( Já osobně mám spíš pocit, že bude žárlit na to, že si budu trávit volný čas po svém a jinak než jak si on představoval. Jednou mi řekl, že mám prý radči psa než jeho. Je pravda, že ke zvířatům tíhnu více než k lidem (dost zklamání), prostě to tak mám nastavené a spousta lidí taky, ale on ne no.

Unlucky napsal(a):
Už od začátku co jsme spolu jsem si za koníkem tvrdě stála a on mě podporoval a sliboval že ano, že s tím počítá že tady u domečku koník jednou stát bude.. Akorát se to nějak pořád oddalovalo. Teď když se už jen dokončuje a může se dodělat stáj, najednou je problém :-( Já osobně mám spíš pocit, že bude žárlit na to, že si budu trávit volný čas po svém a jinak než jak si on představoval. Jednou mi řekl, že mám prý radči psa než jeho. Je pravda, že ke zvířatům tíhnu více než k lidem (dost zklamání), prostě to tak mám nastavené a spousta lidí taky, ale on ne no.

Tak možná mu došlo že to nebude jeden kůň ale dva a vic. Coz je jiná věc než 1 zvíře v ustajeni a taky to ze kdyz bude doma vše se podřizuje koni narozdil od toho kdyz je někde ustajenej. Popravde zalezi i na tom ci je dum, kdo ma jakej plat a kdo kolik za svy koníčky utraci.
Pokud on tahne vsecko a vy byste si tahla jen kone treba muze to vadit. Pokud jedete napul. Na kone zbejva a on si vse cpe treba do motorek kdy je x krat do mesice na srazech asi je to taky jiny.
Zalezi na mnoha faktorech. U nas chlap taky zvirata az tak nemusi a ted nadsene jasa ze omezuju hady ale je smirenej ze vetsina mejch oenez jde na zvirata, ze sice hadi ubejvaj ale nezmiznou a papousci probejvaj. A ze jak nebudou hadi v mnozstvi jak z hororu do 3 let je "doma" kůň. A to buhvi co na me kamaradky vymyslej k narozkam. Ale ze to bude naky zvire si jista sem. Posledne to byla andulka. Z jedne jich je 20😂😂😂

Víte.....je potřeba na to koukat z té lepší strany. Pokud jste doma budovali zázemí pro koně a on se tvářil "jakože dobrý" a najednou změna, tak to k radosti není. Faktem ale je, že je lepší, když to řekl teď, než když už by kůň stal doma. To už by bylo na nějaká jednání dost pozdě.
Víte, ono je pro člověka, který nežere koně (i když je má rád, ale prostě to není jeho vášeň), život s nekoňákem dost záhul. Pokud přijde kůň a "užívá" ho jen jeden člen, je to vždycky velká zátěž, časová i do rozpočtu. A je jedno, jestli kůň stojí doma nebo v ustájení. A jemui to třeba prostě došlo, že "teď je to tady" a prostě se toho lekl. Co s tím dělat moc neporadím. Dle mého to chce teď obří kus komunikace a vyjednávání.
Máte obrovskou výhodu, že máte k ruce maminku, která ví, o co jde, to znamená, že máte náhradníka, to je fakt výhra. Tohle vše je mu potřeba vysvětlit, že bude možné odjet na víkend, na dovolenou, že prostě s tím koněm (nebo vlastně s koňmi, jednoho mít doma je blbost) život neskončí. Dále je důležité se z těch koní "nepodělat" - je super, že je milujete, ale dost chlapů si dost oprávněně přijde na druhé koleji, jelikož jejich partnerky pečují o koně stokrát víc než o vlastní vztah.
Pak je tu ještě varianta mít i přes vybudované zázemí koně v ustájení, kde byste se s mamkou střídala....sežere to více peněz, ale zase budete mít více času....já vím, že jste si to představovala jinak, ale život je o kompromisech. My to máme třeba taky takhle, koně bychom doma mít mohli, ale chlap prostě nechce. Ale koně má rád a je smířenej s tím, že každý měsíc bude díra v rozpočtu dalších deset 15 let. Splnila jsme si sen, chlap můj životní styl respektuje, a zároveň já respektuji jeho, a co bych to neudělala - dalšího takového bych mohla hledat lupou.
Další variantou je samozřejmě i částečný pronájem, vím, že to slyšet nechcete, ale naplnění koňákovi duše není jen vlastní kůň, to je třeba si uvědomit a nestavět na tom svoje životní štěstí.

Pokud i přes tyto varianty řekne ne, tak těžko říci. Samozřejmě tam může být i problém ten, že si Vás prostě chce přivlastňovat víc než je zdrávo, kecat Vám do života atd...ale to my nevíme. To musíte vědět Vy, jak to ve Vašem vztahu chodí a je, on se ten charakter vztahu s příchodem koně nikdy nezmění, ale spíš opravdu vyplave na povrch, jak to mezi Vámi opravdu je a kdo jaký jste....jsou ženy, které toto celé, co popisujete, řeší "výměnou" partnera, což už je však na zvážení na základě výše zmíněného a to musíte vědět sama.

Díky moc za reakce, abych řekla pravdu, do té doby než se začal řešit koník víc hlouběji, šlapalo to víc. Teď to nějak pokulhává. Dům a pozemky jsou psané na mě, takže na jednu stranu i kdybych tady měla žirafu, nemá mi do toho kdo mluvit a koník už tady mohl stát dávno, ale nejsem hulvát a věřila jsem mu že to myslí vážně, bohužel mám teď pocit, že to bral jinak (že mě to třeba přejde a bude mě bavit něco jiného...) :-( Co se týká rozpočtu, jedeme na třetiny (inkaso+topení+voda) a co se týká jídla, máma si jede svoje (má svoji domácnost) a my se tak nějak dělíme i když mi přijde že to táhnu více než přítel...

Co mám tak zkušenost, tak problémem bývají buď finance - protože ruku na srdce, kůň odkrojí hodně z rodinného rozpočtu - anebo nemožnost ženskou 100% ovládat a kontrolovat - najednou si dělá sama podle svého něco, co chlap nemůže/neumí ovlivnit. Bod jedna lze pochopit, bod dvě by byl pro mě velkým vykřičníkem. Takže zkuste zjistit, co přesně je důvodem jeho náhlého odmítání.

No pokud je dům vaší rodiny potažmo váš, tak jste ve výhodě. Ale z vlastní zkušenosti vám řeknu, že tahat do domácnosti zvíře, se kterým nesouhlasím všichni, je cesta do pekel, osobně jsem tohle zažila se psem, a to je menší zlo něž kůň.

Ono také z vaší strany není dobrý tah to, že máte partnera, který není nijak na holku od koní evidentně zvyklý - pochopila jsem, že momentálně nikde nejezdí, a tak je to 10 let - a předpokládáte, že ihned naskočí do úplně nového životního stylu (ano, koně by byli asi vaše, ale jak jsem již říkala, i jeho se to bude dost dotýkat, pokud to dopadne). Žiju tedy v domnění, že jste se dali dohromady během těch deseti let, co máte koňskou "výluku". Opravdu si myslím, že po něm možná chcete moc. Vím, o čem mluvím, sama jsem také měla koňskou pauzu, během které jsem si našla kluka, co znal koně tak možná z obrázku. Také jsem toužila po vlastním zvířeti, ale na něj to bylo moc. Tak jsem si zkusila vzít koně na rok do plného pronájmu a když jsem viděla, že to zvládá, tak jsme koupila koně svého. Pro mně to byl zároveň dobrý trénink na vlastního koně.

Každopádně pokud je to opravdu tak, že zatím nikde pravidelně nejezdíte, začala bych tím. Z vlastní zkušenosti říkám, že koňák potřebuje být hlavně s koňmi, kdo zvíře vlastní už není tak podstatné....a vás trochu živí především idealismus, že bez svého koně nelze mít šťastný život. Lze. I když je pravda, že mu něco chybí, ale to se dá saturovat, prostě to není nezbytnost.

JanaJanaJanaJana napsal(a):
No pokud je dům vaší rodiny potažmo váš, tak jste ve výhodě. Ale z vlastní zkušenosti vám řeknu, že tahat do domácnosti zvíře, se kterým nesouhlasím všichni, je cesta do pekel, osobně jsem tohle zažila se psem, a to je menší zlo něž kůň.

Ono také z vaší strany není dobrý tah to, že máte partnera, který není nijak na holku od koní evidentně zvyklý - pochopila jsem, že momentálně nikde nejezdí, a tak je to 10 let - a předpokládáte, že ihned naskočí do úplně nového životního stylu (ano, koně by byli asi vaše, ale jak jsem již říkala, i jeho se to bude dost dotýkat, pokud to dopadne). Žiju tedy v domnění, že jste se dali dohromady během těch deseti let, co máte koňskou "výluku". Opravdu si myslím, že po něm možná chcete moc. Vím, o čem mluvím, sama jsem také měla koňskou pauzu, během které jsem si našla kluka, co znal koně tak možná z obrázku. Také jsem toužila po vlastním zvířeti, ale na něj to bylo moc. Tak jsem si zkusila vzít koně na rok do plného pronájmu a když jsem viděla, že to zvládá, tak jsme koupila koně svého. Pro mně to byl zároveň dobrý trénink na vlastního koně.

Každopádně pokud je to opravdu tak, že zatím nikde pravidelně nejezdíte, začala bych tím. Z vlastní zkušenosti říkám, že koňák potřebuje být hlavně s koňmi, kdo zvíře vlastní už není tak podstatné....a vás trochu živí především idealismus, že bez svého koně nelze mít šťastný život. Lze. I když je pravda, že mu něco chybí, ale to se dá saturovat, prostě to není nezbytnost.

OPRAVA: chtěla jsem napsat, že těch 10 let nikde nejezdíte Vy, ne on.

Zažila jsem v předchozím vztahu ..
Od začátku věděl, že mám koně a co pro mě znamenají. Oba koně jsem měla od hříbat. Prvně se tvářil, že dobrý a všechno šlo...nevadilo, že jsem u koní nebo když jsme spolu začaly bydlet, že denně ke koním jezdím. Postupně se to ale horšilo a horšilo.... Ve výsledku mi řekl, že jsou koně pro mě víc ( ano, to měl pravdu ). Pak mi řekl, že když mám koně tak si přece nemůžu dovolit mít s ním dítě ( no to už jsem ani s ním dite nechtěla ) protože on mi TO NEBUDE PLATIT - jenže to po něm nikdy nikdo nechtěl. Po 3letech vztahu to dospělo do fáze, že jsem se bála říct kolik byl vydaj za veterinární ošetření apod. A pak už se navaloval jeden problém za druhym. Když nemel přehled byl nepříčetnej. Nakonec jsem se sbalila a odešla. Někteří chlapy to proste nezvládnou vždycky NĚCO najdou co bude špatně protože KŮŇ.
A teď mám chlapa , který koně plně respektuje, poklidi je když já nemůžu ( i seno zaplatil ) a máme i to mimco a chce druhý. Takze jde to.

Za mě můžu říct - pokud není schopem už teď respektovat na čem jste se hned domluvili, tak už to bude jen a jen horší ... Pak už je na zvážení co dál.

PS: řekla bych, že platí ono známe - kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod.

Také zažito, když někam šel, vytahoval se, že mám koně "máme", ač byl kůň můj a dříve než on, všechno jsem si platila sama, maximálně, když nevěděl co k narozkám, Vánocům, řekla jsem si něco na koně. Stupňovalo se narcistní manipulování typu, jsi pořád u koní (on pořád v práci, takže mu to mohlo být jedno), začal vydírat děckama, na kterých jsme se domluvili, že mít s nikým nebudu, že nechci a měla bych i zdravotní problémy.
Po pár letech naléhal více, že se mám zbavit koně a rodit, i přes naší jasnou domluvu na začátku - že se koně nezbavím a že jsem koňák a že děti nechci. Mno tak jsem se odstěhovala, poslala mu žádost o rozvod, čuměl jako puk, začal, že koně miluje a že se omlouvá atd, smůla. Teď mám milujicího muže co má své děti v plné péči, já koně, jsme pořád jak s dětma tak s koněm, ke koním chodí o volnu se mnou a baví ho to. Je nadšen, že nejsem typ co chodí na nehty a párty, ale má svůj pevný každodenní zájem a on si může v klidu taky dělat co ho baví a nebo, když se nudí, být se mnou u koní.

jenže ono najít si b.lbce, když už koně mám, a když ho ještě nemám a ani na něm možná ani nikde nejezdím, je fakt rozdíl....
ostatně zakladatelka ani nenapsala, jak se žárlivost partnera projevuje, krom toho, že jí vyčetl, že má psa radši než jeho....a to ještě nemusí nic znamenat, co znám holky ze cvičáků, tak se těm chlapům kolikrát ani nedivím....
tady chce fakt zjistit, jestli se šprajcnul ze strachu ze zodpovědnosti a totální změny životního stylu nebo jestli je to opravdu hajzlík, který chce mít zakladatelku pod drobnohledem. každopádně ano, tato situace může být katalizátor a může ukázat, jestli jsou opravdu kompatibilní pro život...

píšu to z té pozice, že u nás byl taky kůň velké ne, a nakonec ho již nějaký ten pátek mám a klape to...proto by bylo škoda se hned zbavovat jinak fajn chlapa, kdyby to u nich třeba bylo podobně jako u nás

Unlucky napsal(a):
Už od začátku co jsme spolu jsem si za koníkem tvrdě stála a on mě podporoval a sliboval že ano, že s tím počítá že tady u domečku koník jednou stát bude.. Akorát se to nějak pořád oddalovalo. Teď když se už jen dokončuje a může se dodělat stáj, najednou je problém :-( Já osobně mám spíš pocit, že bude žárlit na to, že si budu trávit volný čas po svém a jinak než jak si on představoval. Jednou mi řekl, že mám prý radči psa než jeho. Je pravda, že ke zvířatům tíhnu více než k lidem (dost zklamání), prostě to tak mám nastavené a spousta lidí taky, ale on ne no.

Pro mě by tohle jednání bylo hodně závažné .Taková varující červená.
Dokud kůň nehrozil reálně ,tak to byla legrace,to se to kecalo
Ovšem teď se příteli asi rozsvítilo ,že tahle věc je reálně za rohem a plaší se.
Jestli je všecko psané na vás a máte maminku ,co je ke koním ,asi bych vyměnila přítele.
Samozřejmě až po vzájemném probrání aspektu,proč najednou vadí něco, o čem léta mluvíte a léta to řešíte .
Jestli máte i přes takové cukání dojem,že přítel je ten pravý,neberte si koně domů,ale někam do ustájka .Pak s vámi možná zůstane a budete mít i ten pocit klidu v rodině
Ovšem aby ve finále koně v ustájku,pro klid ve vašem vztahu ,neplatila výhradně maminka

Tak jo, on taky upustí od všech svých zálib, zábav a koníčků. K tomu je ochoten, nebo to platí jen pro vás?

víte přesný důvod proč koně nechce?

Ono je to složité, několik let jsme teď opravovali domeček a dvorek se zahradou, takže moc času na velkou zábavu ani nebylo (ale ani jeden z nás nic extra nevyhledává). Po příchodu z práce nás doma čekala druhá směna. Ale každý z nás to bral s nadhledem, že si to děláme pro sebe aby se nám žilo líp. On je neskutečně zručný a šikovný na tady ty práce, takže jsme na nic nepotřebovali firmu/odborníky (kromě elektriky). Je to fajn chlap, moc se nehádáme, snažíme najít nějaký kompromis, jen jsem si všimla, že jak se blíží to že si splním sen, tak se chová jinak.

Když jsem o koníkovi uvažovala už před x lety, důvodů proč to nešlo - musíme opravit domek, pak dvorek a nebudeš mít na něj čas - jasně to se dalo pochopit. Když se to po těch x letech chýlí ke konci a už už by to šlo, najednou vytáhl téma děti....
Já jsem děti chtěla je to pár let zpět, na to mi řekl že se ještě necítí a že mě ještě potřebuje abych pomáhala s úpravou toho dvora a zahrady.......
No a když už můžu mít svého 4nohého kamaráda, tak najednou si vzpomněl že by chtěl rodinu :-(

Přijde mi to že to prostě oddaluje schválně a hledá si důvody proč to "teď" nejde a snaží se mi to cpát do hlavy. Na jednu stranu je to racionální a pochopitelný důvod, ale z mého pohledu mě prostě jen manipuluje tam kam potřebuje....
Dala jsem se ním dohromady když už byl koník pryč, takže mě nezažil takovou jaká jsem byla - svá...
V dost věcech jsem ustupovala spíše já.
Zvířata respektuje, ale není k nim tak vřelý jak třeba já.

Pořád přemýšlím jestli je to opravdu jen jeho racionální strach, že to časově nedáme až budou děti ( i když mám za sebou mámu která se dokáže postarat), nebo ho prostě nikdy chtít nebude a háže mi klacky pod nohy s vidinou, že mě zlomí (však ona si zvykne když už to vydržela 10 let).
Co se financí týká, tak nejsme zatížení hypo a máme jednu nemovitost k prodeji....

On se svých koníčků na chvíli vzdal aby se mohlo opravovat, ale teď od ledna znovu začal chodit do bojového umění, kdy je pryč až do večera 2x v týdnu.. Mě to nikdy nevadilo, jsem ráda že něco dělá a že nechodí do hospody. Jezdí i často na kole, nebo chodí vypomáhat kamarádům když nárazově potřebují... Prostě do jeho volného času jsem mu nikdy nezasahovala, nevyčítala mu to. Jen mi přijde že on si může dělat co chce a já abych doma seděla a vařila....

Tak to už je na vás, zvážiť si, ako veľmi súhlasite s tým zasahovaním do života a ako veľmi vás to obmedzuje. A čo je ešte racionálne "brzdenie" v rozlete a čo už manipulátorstvo.

Z môjho pohľadu je teraz fakt blbá doba na to, aby som si zadovážila niečo, čo bude stáť fakt veľa peňazí a ešte viacej času. Vrátane trebárs toho dieťaťa. Takže z jednej strany chápem obavy.

No ale prostě bez pořádného vyříkání si všech skutečností a vyložení karet se nehnete. Anebo jo, bude mezi váma dusno a povede to do háje. Kam to možná povede i tak, ale aspoň budete mít 100% jistotu.

Unlucky napsal(a):
On se svých koníčků na chvíli vzdal aby se mohlo opravovat, ale teď od ledna znovu začal chodit do bojového umění, kdy je pryč až do večera 2x v týdnu.. Mě to nikdy nevadilo, jsem ráda že něco dělá a že nechodí do hospody. Jezdí i často na kole, nebo chodí vypomáhat kamarádům když nárazově potřebují... Prostě do jeho volného času jsem mu nikdy nezasahovala, nevyčítala mu to. Jen mi přijde že on si může dělat co chce a já abych doma seděla a vařila....

A co začít prvně někam chodit jezdit? Aby viděl že "nesedite" doma tak jak by si představoval...protože pokud by mu vadilo toto, tak to tím určitě zjistíte.
Jinak výmluva , že koně a děti nejdou dohromady je opravdu kec. U nás to jde a určitě vám tu hodně ženskejch řekne to stejný.

Osobně jsem taky toho názoru, že byste opravdu měla nejdříve začít někde jezdit, navyknout ho na "modelovou situaci" a mezi tím jednat. Proč vlastně nejezdíte, když koně tak milujete? Víte, já se na jednu stranu nedivím, že mu Vaše přání přijde bláhové, kůň je obrovský závazek, žrout času a peněz a řečma svůj opravdový zájem nedokážete, bohužel. V patnácti jezdil kde kdo. Ono prostě když ke koním patříte, tak od nich třeba na čas utečete, ale oni si Vás stejně stáhnou a Vy jste bez nich vydržela 10 let...to prostě není přesvědčivé, když s emá udělat takovéto rozhodnutí.
Pro nekoňáka je pořízení koně velmi iracionální věc a do jisté míry je to pochopitelné.
Ještě dodám - pořád mluvíte o koníkovi, ale pokud chcete být zodpovědný chovatel, tak by to nebyl koník jeden, ale dva - a to už ukrojí dost času a peněz z rozpočtu.
Omlouvám se, že jsem tak příkrá, ale nemám ráda, když se z chlapů dělají hned bestie, když ženě "nepovolí koně". Ta věc má více úhlů, není to rozhodnutí jen tak a už vůbec není ekonomicky příznivá doba. Každej chlap, kterej podporuje ženskou v koních, by měl být velmi chválen do nebes :)) ale to, že je nechce, ještě nemusí znamenat, že je to zmetek.

Radila bych vám začít jezdit, postupně ho na to přivykat, jak by to vypadalo...a koně si pořídit časem zprvu do ustájení. Když ho budete mít s maminkou "na půl" a koník bude nenáročný, moc Vám do toho mluvit nemůže, nebudete tam muset být každý den...a pokud to půjde z Vaší kapsy, tak je druhý. Takto to v pohodě zvládnete i s dítětem.

Je důležité si jít za svým snem, to ano, ale chce to i s tím druhým rezonovat, naslouchat mu, cvítit se do něj. Uvědomit si, že mít koně v rodině opravdu ovlivní všechny. Vychytat, kde jsou jeho připomínky oprávněné a kde je to už přes hranu. Vědět, kde jsem to já a v čem mě musí přijmout (ano, lidé se mění), ale zároveň nedělat věci na truc. Z toho, co zatím popisujete, já moc "bič a pryč" nevidím a zatím se nejeví jako špatný člověk...ale možná máme málo informací.

Tohle vše je třeba zvážit, než uděláte unáhlené rozhodnutí, jako je třebas rozchod. Myslím, že máte šanci svoji situaci vyřešit k Vaší radosti a i ke spokojenosti vztahu, ale chce to být i vnímavá, ne jen ukřivděná.

Nezzie napsal(a):
A co začít prvně někam chodit jezdit? Aby viděl že "nesedite" doma tak jak by si představoval...protože pokud by mu vadilo toto, tak to tím určitě zjistíte.
Jinak výmluva , že koně a děti nejdou dohromady je opravdu kec. U nás to jde a určitě vám tu hodně ženskejch řekne to stejný.

Chvíli jsem to praktikovala, šlo to, nijak to nenarušilo běh domácnosti a nevypadalo to že by mu něco vadilo. Ale musela jsem s ježděním cizích koní skončit pro neshody s majitelem, každý jsme si to představoval nějak jinak.

Jinak moc dobře vím jaký je to závazek, nechodila jsem si jen vozit zadek :-)

A děti - myslím že když se chce, všechno jde, jak píšete.

pokud má on koníčky nemusí mu vadit, že v tu dobu i vy bude u koníka. ano sežerete to čas = váš čas na relax. peníze ..... musíte na to mít.
pokud nechcete koně trápit musíte mít koně minimálně dva, ideálně tři (ať se ten jeden neposere až pojedete s jedním pryč), to berete v potaz?
no a nebo bych nechala at si ho pořídí mamka. to pak těžko něco zmůže.
taky mi přijde nejideálnější zatím někam chodit at si zvykne že chodíte ke koním než to budete mít doma

etnies86 napsal(a):
pokud má on koníčky nemusí mu vadit, že v tu dobu i vy bude u koníka. ano sežerete to čas = váš čas na relax. peníze ..... musíte na to mít.
pokud nechcete koně trápit musíte mít koně minimálně dva, ideálně tři (ať se ten jeden neposere až pojedete s jedním pryč), to berete v potaz?
no a nebo bych nechala at si ho pořídí mamka. to pak těžko něco zmůže.
taky mi přijde nejideálnější zatím někam chodit at si zvykne že chodíte ke koním než to budete mít doma

Koník by chodil do výběhu s ostatními koníky s okolí (mlaďoši i důchodci co už nejsou na ježdění) a doma by měl box s výběhem.
Mamka nad tím taky uvažovala že si ho prostě pořídí na sebe a hotovo, ale nechce mezi nás 3 zbytečně házet vidle apod. Je to prostě na další diskuzi v rodině. Mě hlavně zajímalo jestli tady mají holky stejnou zkušenost, kdy to partnerovi prostě z nějakého důvodu nevonělo.

Děkuji všem za reakce

Máme hrozně málo informací Vám do hlavy nevidíme, stejně tak jako jemu... moje rada je: Sedněte si s partnerem a proberte to horem, dolem... žádný nátlak "já chci"... prostě jste partneři, tak ať má každý prostor říct k tomu svoje. Případně se můžete domluvit na nějakém kompromistu (třeba dočasný pronájem, apod...)

Pokud máte problém společně komunikovat už teď (a neříkám, že máte - nebydlím s Vámi)... na děti bych ani nemyslela.

Přeji hodně štěstí, ať se Vám sen splní...

Unlucky napsal(a):
Chvíli jsem to praktikovala, šlo to, nijak to nenarušilo běh domácnosti a nevypadalo to že by mu něco vadilo. Ale musela jsem s ježděním cizích koní skončit pro neshody s majitelem, každý jsme si to představoval nějak jinak.

Jinak moc dobře vím jaký je to závazek, nechodila jsem si jen vozit zadek :-)

A děti - myslím že když se chce, všechno jde, jak píšete.

Nevím o tom, že by někdo řekl že jste si vozila zadek...
Určitě to není jediný kůň v okolí, zkusila bych se podívat po koni k pronájmu a byla u něj denně ( i kdyby jen na hodinu ) aby partner viděl co to obnáší. Klidně mu to ukázat i reálně, ať si to zazije a treba ten názor přehodnoti.
JanaJana: určitě je lepší racionálně si to s partnerem probrat co jak zač nač. Samozřejmě, že pokud vztah funguje a jediný problém je "chci/nechci koně" měl by se najít kompromis. Ovšem někteří chlapy jsou tak moc racionální, že se s nima nedá domluvit ( neříkám, že je to zrovna tento ).
Jediný kdo daného muže zná je zadavatelka.

Nezzie napsal(a):
Nevím o tom, že by někdo řekl že jste si vozila zadek...
Určitě to není jediný kůň v okolí, zkusila bych se podívat po koni k pronájmu a byla u něj denně ( i kdyby jen na hodinu ) aby partner viděl co to obnáší. Klidně mu to ukázat i reálně, ať si to zazije a treba ten názor přehodnoti.
JanaJana: určitě je lepší racionálně si to s partnerem probrat co jak zač nač. Samozřejmě, že pokud vztah funguje a jediný problém je "chci/nechci koně" měl by se najít kompromis. Ovšem někteří chlapy jsou tak moc racionální, že se s nima nedá domluvit ( neříkám, že je to zrovna tento ).
Jediný kdo daného muže zná je zadavatelka.

Já se jen snažím kouknout na věci z více stran. U koní jsem hodně dlouho, potkala jsem řadu lidí a vím, že chlapi dokážou být na ženský parchanti. Jenže za to nemůže kůň, ale špatný výběr, to, co chlapům jsme schopné tolerovat a průšvih si uvědomíme, až když to zajde tak dalkeo, že nám dotyčný začne hrabat na to, co je nám nejdražší (v tomto případě kůň). Vesměs jsem se ale setkala s holkama, kde to fungovalo nebo to alespoň tak nějak šlo, většinou ty chlapi pyskovaly, když už to šlo moc do peněz - a není se čemu divit, obzvlášť když je ženská na mateřský, děti, hypo...chlap se prostě musí otáčet kvůli koni daleko víc, a to prostě občas každýmu rupnou nervy, není to příjemné, ale je to realita.
Hulvátů bylo méně, ale ano, byli. Jak je to u zakladatelky ví jen ona sama. Nicméně si stojím ještě více za tím, aby začala někde pravidelně jezdit (protože jak píšete, není jediný kůň v okolí) a pak si dala s mamkou koně do ustájení a má klid. To, jak to mají vymyšlené, je optimální tak pro ně dvě, ne pro koně.

Koník by chodil do výběhu s ostatními koníky s okolí (mlaďoši i důchodci co už nejsou na ježdění) a doma by měl box s výběhem.

Jak to v praxi má vypadat? Vzdálenost od výběhu, kůň bude okey, že bude na noc dál od koní apod.?


Začla bych polovičním pronájmem nebo koupi koně do ustájení. Nezdá se mi, že byste to měla pevně vyřešené (ať už s partnerem, tak i s koněm) a ty představy jsou takové pohádkové.

evcusik napsal(a):
Koník by chodil do výběhu s ostatními koníky s okolí (mlaďoši i důchodci co už nejsou na ježdění) a doma by měl box s výběhem.

Jak to v praxi má vypadat? Vzdálenost od výběhu, kůň bude okey, že bude na noc dál od koní apod.?


Začla bych polovičním pronájmem nebo koupi koně do ustájení. Nezdá se mi, že byste to měla pevně vyřešené (ať už s partnerem, tak i s koněm) a ty představy jsou takové pohádkové.

A z čeho prosim vás usuzujete že to nemám pevně vyřešené? Nepsala jsem o tom jaké mám prostory a možnosti.
Koně jsme kdysi měli samotného ve stáji a na den se dával i s druhým dohromady na pastvinu, nikdy nebyl problém jednoho nebo druhého vzít samotného domů nebo na vyjížďku.

No a já bych zde nebyla tak optimistická v tom, že koně s dětma jdou.

Možná asi v některých případech jdou, ale je tam nutná obrovská tolerance a pomoc partnera, a to nejen fyzická, ale hlavně finanční, protože ruku na srdce, pokud ta ženská nemá jiný zdroj peněz, prostě to v době mateřský bohužel celý komplet táhne chlap. To tak bohužel je. Holky, koně z mateřský neutáhnete.

A to zase věřím, že pro někoho, kdo s tím odzačátku nesouhlasil, je nefér to po něm chtít.
Včetně fyzické dřiny okolo toho.
Mám koně doma víc než 25 let, s tím, že si to všechno dělám sama, takže co to je za dennodenní dřinu...a jaká obrovská komplikace když člověk že zdravotních důvodů vypadne, byť jen na blbej den, dva.

Opravdu si nedokážu představit, tohle "přehodit" na někoho, kdo to prvoplánově nechtěl, vztah k tomu nemá, není to jeho životní smysl a nebaví ho to.
A strašně nerada bych někomu brala iluze o tom, jak si to při mateřský bude dělat sám, jaká to bude pohoda, červánky, sladké spící miminko odložené v kočárku vedle....
ne, představte si chcanec, vichr, bahno, zimu, děcko nemocný, nepříčetně řvoucí, vy se od něho nehnete ani na minutu, nebude nikdo kdo by vám pohlídal, koně budou potřebovat žrát, navozit vodu, vykydat hnůj...a do toho přijdou výčitky "my jsme ti to říkali". "teď máš, cos chtěla".

Nedokážu si představit mít zároveň děti a koně, pokud : 1)nemám naprosto nadstandardní hlídání "jsem vždy připraven" ve formě partnera nebo babiček
2) nebudu muset řešit finance, takže buď mám nějakou hodně, hodně velkou rezervu, ze které si budu tento obrovsky finančně nákladný koníček táhnout sama po dobu, kdy nebudu mít příjem (tak ty 3-4 roky) , anebo benevolentní partner, co SOUHLASÍ s tím, že to po tu dobu bude finančně na vícenéně celý na něm. A tohle taky ne každý chlap dá, a zcela upřímně, se jim nemůžeme divit.

Anebo to řešit nějakými kompromisy, kamarádka na spoluježdění, částečný pronájem atd.

Ale jako snadný to není.
Od partnera, co se cuká hned na začátku, bych podporu nečekala, a hodně, fakt hodně si rozmyslela, jestli do toho jít, protože raději vždycky počítejte s horším. Co se může pos.rat, se většinou posere a třeba rovnou dvakrát.

Unlucky napsal(a):
A z čeho prosim vás usuzujete že to nemám pevně vyřešené? Nepsala jsem o tom jaké mám prostory a možnosti.
Koně jsme kdysi měli samotného ve stáji a na den se dával i s druhým dohromady na pastvinu, nikdy nebyl problém jednoho nebo druhého vzít samotného domů nebo na vyjížďku.

Kde máte jistotu, že to s konkrétním jedincem takto bude fungovat?

Jen píšu, že v jednom člověku je kůň náročný (nebo 2 ženských, ale hádám že prim hrajete vy.) Kór pokud si to stizim tím, že musím 2x denne koně převádět. Spousta lidí skončí u toho, že kůň doma znamená nekonečna práce (péče o stáj, opravy, v zimě řešení vody a sena,..a času na ježdění po málu - taky vzhledem ke světlu v zimě). A chlap k ruce při koních je sakra pomoc. Co do síly i případných oprav.

A je vhodné myslet na zadní kolečka, úrazy a nemoci lidí i zvířat. Nedejboze to ještě prokombinovat s dětmi, aby se člověk věnoval i jim.

(Nechci vám brát sny, to chraň bůh. Jen je vhodné se dobře přesvědčit proč co chci, jak to chci, jak to může být pro druhého schůdné a vhodné, případně kompromisy. Mluvím jen že své zkušenosti, mám 2 koně, 2 děti)

Nedokážu si představit mít zároveň děti a koně, pokud : 1)nemám naprosto nadstandardní hlídání 2) nebudu muset řešit finance

Tohle jsem měla vyřešené děsně jednoduše: děcka chtěl chlap, tak si je taky zavobstará. Tj. jasně, první rok chca nechca musím být doma já, to se neokecá, ale po práci mladej dorazí a dítě bude hlídat a já si budu juchat po koníčkách. Další dva roky on bude doma se svou vymodlenou milovanou ratolestí, a já potáhnu po tu dobu rozpočet (vydělávala jsem víc, dávalo to i smysl) a po práci budu juchat po koníčkách, a když přijdu večer znavena domů, budu očekávat teplý na stole a žádné noční vstávání k potomkovi

Je to zvláštní, ale tuhle sestavu si nějak pánové vůbec neuměli představit Přitom je to jen otočená denní realita většiny ženských na rodičovské.

No děti nemám a mít nebudu, takže se to vyřešilo samo

Já si teda upřímně taky nedovedu představit zkloubení dětí a koní....už přesně jen z důvodu financí...byť budu mít koně na svém...děti teda nemám a mít nebudu,ale mám teď čerstvou zkušenost z mého okolí....

Kamarádka má moc ráda koně...žije s přítelem v rodinném domku,který je přítelův..ona s ním má dítě..je na mateřské.. A chtěla by vlastního koně....a představovala si,jak ho koupí a dá ke mě za tisícovku Tak jsme si to myslím vyříkali spolu...jasně jsem jí řekla,že ke mě koně určitě ne,pozemek a příštřešky jsou tak akorát.pro zvěrstvo,co mám...čili by si koně musela ustájit..u nás v okolí se teď ceny pohybují mezi 4000 až 5000,- kč měsíčně + platba kováře,veterináře,nečekaných výdajů,výbava na koně..že musí mít i finanční rezervu pro případ nemoci koně..koukala na mě jak na zjevení,že myslela,že největší investice bude koupě koně..tak jsem se zasmála a řekla jíže to bude ve finále zanedbatelná položka Taky jsem jí předhodila,že ze své mateřské by neměla šanci to utáhnout a že by jí musel pomoci přítel,který už tak rodinu musí živit,když mateřská je spíš almužna...tak to doma nadhodila a bylo vymalováno a vyřešeno Přítel jí řekl,že jestli se zbláznila,že táhne hypotéku na barák,živení rodiny,pohonné hmoty a energie a ještě by měl táhnout koně?Že už prostě není z čeho..Řekl,že si měla teda vybrat,jestli chce dítě nebo koně,že obojí mít prostě nebude...nebo až si na to vydělá...

canka napsal(a):
Já si teda upřímně taky nedovedu představit zkloubení dětí a koní....už přesně jen z důvodu financí...byť budu mít koně na svém...děti teda nemám a mít nebudu,ale mám teď čerstvou zkušenost z mého okolí....

Kamarádka má moc ráda koně...žije s přítelem v rodinném domku,který je přítelův..ona s ním má dítě..je na mateřské.. A chtěla by vlastního koně....a představovala si,jak ho koupí a dá ke mě za tisícovku Tak jsme si to myslím vyříkali spolu...jasně jsem jí řekla,že ke mě koně určitě ne,pozemek a příštřešky jsou tak akorát.pro zvěrstvo,co mám...čili by si koně musela ustájit..u nás v okolí se teď ceny pohybují mezi 4000 až 5000,- kč měsíčně + platba kováře,veterináře,nečekaných výdajů,výbava na koně..že musí mít i finanční rezervu pro případ nemoci koně..koukala na mě jak na zjevení,že myslela,že největší investice bude koupě koně..tak jsem se zasmála a řekla jíže to bude ve finále zanedbatelná položka Taky jsem jí předhodila,že ze své mateřské by neměla šanci to utáhnout a že by jí musel pomoci přítel,který už tak rodinu musí živit,když mateřská je spíš almužna...tak to doma nadhodila a bylo vymalováno a vyřešeno Přítel jí řekl,že jestli se zbláznila,že táhne hypotéku na barák,živení rodiny,pohonné hmoty a energie a ještě by měl táhnout koně?Že už prostě není z čeho..Řekl,že si měla teda vybrat,jestli chce dítě nebo koně,že obojí mít prostě nebude...nebo až si na to vydělá...

Samozřejmě, že to není na žádný vyskakování ( při mateřské) a jsem ráda, že chlap s tím nemá problém. Upřímně mít koně v ustájení a ne doma, tak bych asi hledala někoho kdo by si je vzal do pronájmu a určitě bych neměla dva.
Ale určitě to zkombinovat jde. Mám několik kamarádek co mají koně i rodinu, jedna má s koňmi i velblouda

Nezzie napsal(a):
Samozřejmě, že to není na žádný vyskakování ( při mateřské) a jsem ráda, že chlap s tím nemá problém. Upřímně mít koně v ustájení a ne doma, tak bych asi hledala někoho kdo by si je vzal do pronájmu a určitě bych neměla dva.
Ale určitě to zkombinovat jde. Mám několik kamarádek co mají koně i rodinu, jedna má s koňmi i velblouda

Jasně, ale táhne jim to chlap, předpokládám s pravděpodobností hraničící s jistotou 😉.

Což je od těch chlapů krásný, ale ne samozřejmost.

A nejen finance, ale i těžkou fyzickou práci, kterou prostě x měsíců před porodem ženská nedá, a to stejný v šestinedělí (jasně, znám pár Xen, co házely hnůj do posledního dne, ale jsou to spíš výjimky, a fakt ne pravidlo).

Ne každej chlap to dá, a ty ženský by v tomhle měly být aspoň trošku realistky, protože bez obrovskýho zázemí a podpory (toho chlapa) je to fakt mazec, až utopie.

Začala bych někde jako B-rider aspoň 3x týdně, pomáhala u kování, jezdila koně krmit i mimo placené dny, starat se v době nemoci, kdy majitel nemůže atd. Prostě jako o vlastního. A vidělo by se, jak moc jste schopni to dát.

Jinak taky nějak nechápu management koně, který mu chystáte. Jak dlouho bude sám? Na jakém prostoru? Jak daleko to má k těm druhým koním?

Muj chlap mi vzdycky rikal, ze nejhorsi jsou konarky a pejskarky. A popravde ho vcelku chapu, protoze on ten pes a kun byva hodne nahore v prioritach (dost casto i nad chlapem a casem stravenym s nim popr. s rodinou). Samostatně zajmy jsou samozrejme fajn, ale kun doma je silny kalibr a silne zavani denodenni nekolikahodinovou rutinou, ktera se nekde v souziti projevi.

A dalsi faktor jsou deti (nečetla jsem vse a nevim, jestli planujete). Většině lidi klesne prijem a uplne vsem ubyde volny cas. S chlapem odhadujeme, ze ho mame tak tretinu, a to mame oba hodne flexibilní praci. A nejhur se cas hleda na aktivity, co se nedaji delat s malym ditetem, jako je prave jezdeni na koni. Chcete-li hlavne jezdit, zlate si zaplatit parkrat za tyden hodinku na cizim.

Ouško4 napsal(a):
Jasně, ale táhne jim to chlap, předpokládám s pravděpodobností hraničící s jistotou 😉.

Což je od těch chlapů krásný, ale ne samozřejmost.

A nejen finance, ale i těžkou fyzickou práci, kterou prostě x měsíců před porodem ženská nedá, a to stejný v šestinedělí (jasně, znám pár Xen, co házely hnůj do posledního dne, ale jsou to spíš výjimky, a fakt ne pravidlo).

Ne každej chlap to dá, a ty ženský by v tomhle měly být aspoň trošku realistky, protože bez obrovskýho zázemí a podpory (toho chlapa) je to fakt mazec, až utopie.

Řekla bych , že přesně z těchto důvodu je lepší když to chlap ví od začátku ( že má žena koně ) Je to pro něj něco co má čas si dostatečně promyslet, jestli vůbec něco takového on v životě snese. Pokud k tomu má přijít jak slepej k houslím tak chápu, že se mu to nelíbí. Protože výdaje jsou kolikrát extrémní, což všechny známe.
Každopádně si ale stojí za tím, že vše jde když se chce. Samozřejmě musí s tim souhlasit oba.

Unlucky napsal(a):
Ono je to složité, několik let jsme teď opravovali domeček a dvorek se zahradou, takže moc času na velkou zábavu ani nebylo (ale ani jeden z nás nic extra nevyhledává). Po příchodu z práce nás doma čekala druhá směna. Ale každý z nás to bral s nadhledem, že si to děláme pro sebe aby se nám žilo líp. On je neskutečně zručný a šikovný na tady ty práce, takže jsme na nic nepotřebovali firmu/odborníky (kromě elektriky). Je to fajn chlap, moc se nehádáme, snažíme najít nějaký kompromis, jen jsem si všimla, že jak se blíží to že si splním sen, tak se chová jinak.

Když jsem o koníkovi uvažovala už před x lety, důvodů proč to nešlo - musíme opravit domek, pak dvorek a nebudeš mít na něj čas - jasně to se dalo pochopit. Když se to po těch x letech chýlí ke konci a už už by to šlo, najednou vytáhl téma děti....
Já jsem děti chtěla je to pár let zpět, na to mi řekl že se ještě necítí a že mě ještě potřebuje abych pomáhala s úpravou toho dvora a zahrady.......
No a když už můžu mít svého 4nohého kamaráda, tak najednou si vzpomněl že by chtěl rodinu :-(

Přijde mi to že to prostě oddaluje schválně a hledá si důvody proč to "teď" nejde a snaží se mi to cpát do hlavy. Na jednu stranu je to racionální a pochopitelný důvod, ale z mého pohledu mě prostě jen manipuluje tam kam potřebuje....
Dala jsem se ním dohromady když už byl koník pryč, takže mě nezažil takovou jaká jsem byla - svá...
V dost věcech jsem ustupovala spíše já.
Zvířata respektuje, ale není k nim tak vřelý jak třeba já.

Pořád přemýšlím jestli je to opravdu jen jeho racionální strach, že to časově nedáme až budou děti ( i když mám za sebou mámu která se dokáže postarat), nebo ho prostě nikdy chtít nebude a háže mi klacky pod nohy s vidinou, že mě zlomí (však ona si zvykne když už to vydržela 10 let).
Co se financí týká, tak nejsme zatížení hypo a máme jednu nemovitost k prodeji....

Já jsem se trochu ztratila. Vy chcete mít doma jenom jednoho koně?

Já jsem podobným rozhodováním prošla, a rozhodla jsem se pro koně. Když jsem byla v Anglii, v jednu chvíli to vypadalo, že tam zůstanu. Ale když jsem si řekla jaký život by mě tam čekal – fajn a bez koní, tak jsem se vrátila do Čech a do týdne jsem měla koně. Bez koní by mě byla jen půlka. Když jsem se seznámila s manželem, hned věděl, že mám a budu mít koně. Bral si mě s jednou kobylou, dnes máme 4 a jeden čas jsme jich měli 6… ale to už bylo moc i na mě. Koně mu nic neříkají, nemusí je, ale na druhou stranu má rád práci kolem koní – ježdění s traktorem, tvoření a stavění (=uvádění mých bláznivých nápadů do reality).
Dnes mě často vytáhne ke koním, říká, že si venku kolem ohrad odpočine víc než na gaučíku. Myslím že je to hodně o kompromisu – jestli si váš partner dokáže najít i v životě s koňařkou a koňma najít pro sebe nějaké misto, práci, smysl a zábavu, nebo je ten typ pro kterého koně jsou jen problémy a špinavá práce a vyhozené peníze.
Na druhou stranu vy, jaký bude váš život když koně nebudete mít? Budete šťastná? Nešťasná ženská je pro vztah pohroma. Některé moje kamarádky se koní vzdaly kvůli chlapovi, a jsou spokojené, a některé se vzdaly a nakonec to stejně s chlapem nedopadlo… tohle nikdo neví…

V Čechách je fakt pekelný zvyk, že ženy "musí" být několik let s dítětem a rodinu zatím "živí" chudák muž.
Já vám nevím, ale kdyby se tomu muži účtovaly činnosti, které žena zpravidla pro rodinu dělá, většina z nich by si u ženy začala rychle půjčovat...
V momentě, kdy se s někým rozhodnu mít děti a budoucnost (a nemovitosti a zvířata) tak prostě máme peníze naše. A zvířata pořizujeme po vzájemné dohodě, nicméně ta, která už máme, považujeme za členy rodiny. Z hlediska "šizení" dětí kvůli (třeba) koním - považuju za důležitější předat informaci, že jsme zodpovědní za to, co jsme k sobě připoutali, než dopřát dětem všechna lákadla dnešního světa.
Nicméně peníze a nakládání s nimi jsou věcí společnou (a to bez ohledu na to, kdo je vydělal - protože ten druhý mezitím pečuje o potomstvo a domácnost a je to v našich očích hodnotnější a mnohdy náročnější, než chození do práce... )

JaL napsal(a):
V Čechách je fakt pekelný zvyk, že ženy "musí" být několik let s dítětem a rodinu zatím "živí" chudák muž.
Já vám nevím, ale kdyby se tomu muži účtovaly činnosti, které žena zpravidla pro rodinu dělá, většina z nich by si u ženy začala rychle půjčovat...
V momentě, kdy se s někým rozhodnu mít děti a budoucnost (a nemovitosti a zvířata) tak prostě máme peníze naše. A zvířata pořizujeme po vzájemné dohodě, nicméně ta, která už máme, považujeme za členy rodiny. Z hlediska "šizení" dětí kvůli (třeba) koním - považuju za důležitější předat informaci, že jsme zodpovědní za to, co jsme k sobě připoutali, než dopřát dětem všechna lákadla dnešního světa.
Nicméně peníze a nakládání s nimi jsou věcí společnou (a to bez ohledu na to, kdo je vydělal - protože ten druhý mezitím pečuje o potomstvo a domácnost a je to v našich očích hodnotnější a mnohdy náročnější, než chození do práce... )

Ano, takhle většinou uvažuje žena.
Chlapi takhle bohužel neuvažují (až na čestné výjimky, kterých je jako šafránu).