Vlastni kun?

bongani napsal(a):
Já bych nekupovala. Mám vlastního koně 6,5 roku, a kdybych se teď měla znovu rozhodnout, nešla bych do toho. Pominu teď finanční stránku, ale všechny ty nervy, starosti, shánění veterinářů, kovářů a podobně, prostě na to nemám. Každou chvíli zpráva, že kůň kulhá nebo je zraněný a zase znovu to kolečko starostí a ošetřování. Za tu dobu, co ho mám, jsem stejně víc nejezdila než jezdila. Teď mám starého koně, samozřejmě se o něj postarám až do konce, ale klidně se přiznám, prostě mě to nějak nenaplňuje. Fungujeme spolu dobře, nemáme žádné problémy, ale stejně mám celou dobu pocit, že to není ta správná "láska", nikdy tam nevznikl ten vztah, o kterém tady často čtu. Jestli máte kam chodit, zůstala bych u toho, je to mnohem jednodušší. :-) Omlouvám se za trochu pesimistický názor, určitě si přečtete i názory od šťastných majitelů, kteří by neměnili. Ale asi co člověk, to názor, nakonec se stejně musíte rozhodnout sama, jestli jste ten koňák srdcem, který bez koní nemůže být.

Dekuji moc. Toho se taky bojim. Tak moc od toho ocekavam, ze mam strach, abych nebyla zklamana. Dochazet mam kam, nicmene se musim podrizovat casu ostatnich a nekdy to proste nejde. Takhle bych byla panem sveho casu a nemusela se i o kone “delit”..

koně jsem si koupila, až když byly děti skoro z domu, ...do té doby jsem chodila a jezdila kde to šlo..placené i za práci. získáte zkušenosti, vlastní vhled, trochu finanční jistoty a máte ve finále i více času, pokud vám dcera neoznámí , že budete babičkou...
Je paráda si o koně pečovat po svém, dát mu žrát co chcete vy, ne majitel, který tomu třeba až tak nehoví, zavolat si veta, dělat si kopyta po svojom, a.t.d. ale kdo chce mít opici, musí mít na banány, na půl to nejde.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
koně jsem si koupila, až když byly děti skoro z domu, ...do té doby jsem chodila a jezdila kde to šlo..placené i za práci. získáte zkušenosti, vlastní vhled, trochu finanční jistoty a máte ve finále i více času, pokud vám dcera neoznámí , že budete babičkou...
Je paráda si o koně pečovat po svém, dát mu žrát co chcete vy, ne majitel, který tomu třeba až tak nehoví, zavolat si veta, dělat si kopyta po svojom, a.t.d. ale kdo chce mít opici, musí mít na banány, na půl to nejde.

Psala jsem, ze po financni strance je to v poradku.

Tak já patřím k těm,kteří vás od toho zrazovat nebudou
Ale podotýkám,že nemám děti a ani je neplánuju..

Určitě je základ mít finance..bez toho to bohužel nejde..protože bez toho to u koní prostě nejde..píšete,že finance nejsou problém,ale na druhou stranu jste na mateřské,a to je opravdu málo peněz na uživení dětí a koně..nemyslím to samozřejmé zle,ale taková je realita..a pokud máte manžela/přítele,který nyní finančně vypomáhá,tak je to ok,ale je důležité zvážit,že se může stát cokoliv a vy budete schopná platit všechny poplatky včetně koně i bez manželovo pomoci...

Já jsem si prošla několika stájemi a několika zkušenostmi a za sebe můžu říct,že koupě vlastního koně bylo to nejlepší,co jsem udělala..nikdo mi nekecá do péče,krmení,do toho,kdy s koněm a jsem a kdy ne...všechno si člověk udělá podle svého a ke své nejlepší spokojenosti...tím,že budete mít koně v ustájení a ne na vlastním(já mám na vlastním),tak nebudete ani limitována nedostatkem času,protože o koně se vám vždy ustajovatel postará..takže nebudete muset řešit,kdy za koněm přijdete nebo ne,jestli jste nemocná a nemůžete za koněm,jestli jedete na dovolenou a tak..

Jen tedy poradím,aby jste pečlivě koníka vybírala i s veterinářem,aby se vám nestalo,že místo zdravého koně si přivezete koně s nějakou skrytou vadou,do kterého budete strkat jen další peníze..a taky aby jste pořádně zvážila tu finančni situaci(je zapotřebí mít i určitou finanční rezervu,kdyby kůň onemocněl - vet nebývá většinou levná záležitost).A v neposlední řadě určitě vybrat kvalitní ustájeni,které obhlídnete předem,aby jste mohla bý v klidu,když za koněm třeba 14 dní nebudete moct,že bude mít kvalitní péči..teď je ideální čas,protože podzim/ zima vždy ukáže ,,pravou tvář,, ustájení - bahno,voda,seno ve výběhu....

S vlastnictvím koně nastávají spousty problémů, které teď a ani jako spolujezdec cizího koně řešit nemusíte. Chtějí často spoustu času, nervů, peněz a rozhodování. Je to obrovská zodpovědnost.

Dokud není kůň váš, neřešíte (alespoň ne 100%), že byste chtěla pro něj víc sena, pobránovanou jízdárnu častěji než dvakrát do roka, že vám cizí kůň rozkousal deku, že váš kůň roztrhal ohradník, že se frfňá ve žrádle, jestli má správně upravovaná kopyta, jestli ho netlačí sedlo nebo zuby, čím odčervit, zda není potřeba fyzio, že v přístřešku je málo nastláno atd atd. Nedej bože, abyste musela koně přestěhovat, protože zjistíte, že to supr ustájko zas tak úplně podle vašich představ není a nemůžete chtít, aby bylo všechno podle vás a vašeho koně. To pak jedeme kolečko zase jen v jiné maštali, kde budou zase úplně jiné starosti.

A až začnete děti rozvážet do kroužků několikrát týdně, zjistíte, že na něj ani nemáte čas.

Tak za mě mam doma 4 sví na 3 ha a žadny problem to časove není ani nervy netrpí

Tak jestli na to máte finance a čas - hlídání dětí.proč by ne
Položila bych si otázky
- uživila bych ho i kdyby se něco stalo, rozchod....
- budete mit na něj čas až budete chodit do práce?

kallisto napsal(a):
S vlastnictvím koně nastávají spousty problémů, které teď a ani jako spolujezdec cizího koně řešit nemusíte. Chtějí často spoustu času, nervů, peněz a rozhodování. Je to obrovská zodpovědnost.

Dokud není kůň váš, neřešíte (alespoň ne 100%), že byste chtěla pro něj víc sena, pobránovanou jízdárnu častěji než dvakrát do roka, že vám cizí kůň rozkousal deku, že váš kůň roztrhal ohradník, že se frfňá ve žrádle, jestli má správně upravovaná kopyta, jestli ho netlačí sedlo nebo zuby, čím odčervit, zda není potřeba fyzio, že v přístřešku je málo nastláno atd atd. Nedej bože, abyste musela koně přestěhovat, protože zjistíte, že to supr ustájko zas tak úplně podle vašich představ není a nemůžete chtít, aby bylo všechno podle vás a vašeho koně. To pak jedeme kolečko zase jen v jiné maštali, kde budou zase úplně jiné starosti.

A až začnete děti rozvážet do kroužků několikrát týdně, zjistíte, že na něj ani nemáte čas.

Jasne, to prave resim. Mam strach, abych nebyla pak zklamana, ze jsem od toho cekala moc.
Nicmene ustajeni vim, ze je dobry Tam vim, jak se majitelka o kone stara. Maji nonstop peci. Navic to neni komercni staj, takze nejake zabomysi valky nehrozi. Sama tam chodim vypomahat.

A krouzky taky nejsou v planu. Krouzky ma behem skolky dopoledne. A to stejne je v planu s druhou.

Nicmene, co bude treba za 5 let nejsem schopna rici.

Gurtas napsal(a):
Jasne, to prave resim. Mam strach, abych nebyla pak zklamana, ze jsem od toho cekala moc.
Nicmene ustajeni vim, ze je dobry Tam vim, jak se majitelka o kone stara. Maji nonstop peci. Navic to neni komercni staj, takze nejake zabomysi valky nehrozi. Sama tam chodim vypomahat.

A krouzky taky nejsou v planu. Krouzky ma behem skolky dopoledne. A to stejne je v planu s druhou.

Nicmene, co bude treba za 5 let nejsem schopna rici.

To nikdo. Je fajn mit nejen na koupi kone a bezny provoz ale i rezervu. To je zaklad. Kdyz za par let bude na koně méně času. On neumře ani nebude strádat že tam nebudete každý den.
Když vybírat koně tak se znalcem. Ideálně i s vetem co ho zkoukne a vy vyzkousite. Ale pokud vas nepraští stylem jo bez tohohle nemůžu bejt i když rozum řekne dobrý nebrala bych. Obráceně ale platí to samé. Pokud bude kůň starší mebo mladší či jiné plemeno než bylo v plánu... S tím se poprat dá. Když budete rozumná.
Za mne k cizim ne. Nic neni podle vas. Člověk se musi prizpusobovat a s vecma co se mu nelibi nehne. Vlastni kun je starost a zodpovednost. Ale kdyz neni clovek vůl tak i hodně radosti.
Bongami. Tak koně prodejte. Nevidim duvod trait aebe i kone kvuli falesnemu pocitu zodpovědnosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To nikdo. Je fajn mit nejen na koupi kone a bezny provoz ale i rezervu. To je zaklad. Kdyz za par let bude na koně méně času. On neumře ani nebude strádat že tam nebudete každý den.
Když vybírat koně tak se znalcem. Ideálně i s vetem co ho zkoukne a vy vyzkousite. Ale pokud vas nepraští stylem jo bez tohohle nemůžu bejt i když rozum řekne dobrý nebrala bych. Obráceně ale platí to samé. Pokud bude kůň starší mebo mladší či jiné plemeno než bylo v plánu... S tím se poprat dá. Když budete rozumná.
Za mne k cizim ne. Nic neni podle vas. Člověk se musi prizpusobovat a s vecma co se mu nelibi nehne. Vlastni kun je starost a zodpovednost. Ale kdyz neni clovek vůl tak i hodně radosti.
Bongami. Tak koně prodejte. Nevidim duvod trait aebe i kone kvuli falesnemu pocitu zodpovědnosti.

Jasne, byla jsem se na par podicat behem toho roku a zatim teda nic. Veterinare a znamyho trenera mam zaloze vzdy, az kdyz bych se jela podivat znova.
Cekam na pomyslne “wow”. To je ono. Uvidim. Zitra na jednoho jedu, tak uvidim.

Kazdopadbe moc dekuju!

Vlastný kôň je veľká zodpovednosť a dosť príťaž. Ak sa zraní, platíte veta, ak je to trvalé, platíte do konca jeho života kosačku na trávu (ahoj, tu som). Vtedy je fakt lepšie mať iba spolujazdu, proste odidete inde. Na jednej strane chápem túžbu po vlastnom koni, na druhej strane, ak máte kde jazdiť a realizovať sa, tak by som to ešte zvážila. Ceny ustajnenia pôjdu hore (náklady na výrobu sena, energie sa premietnu v cenách), ceny koní tiež šplhajú, o bežnej údržbe ani nehovorím- strúhanie mi zdraželo od vlaňajška o 1/4 a mám pocit, že zdražie znovu. Máte malé deti a pravdepodbne nepracujete, ak budete v práci celý deň a k tomu decká v škole, na krúžkoch, bude veľmi zložité kombinovať domácnosť a koňa. A to som optimista, ktorý si myslí, že časť rovnako dobre obstará otec detí. Aby ste sa nedostali do situácie, keď časť rodinného rozpočtu vycucne kôň, na ktorého máte vo finále čas jeden-dva dni v týždni.

Finančně rozhodně počítejte s nejhorším scénářem, možná máte známou s levným supr pastevkem, ale nikdy nevíte, co se může stát (prodej pozemku,..). Budete schopná platit jiné dražší ustájení? Pokud nebudete schopna pravidelně každý měsíc spořit něco stranou, je vlastnictví koně nezodpovědnost.
Pokud si financemi jste na 100% jistá a cítíte, že pronájem vám nestačí, že nehledáte koně “na ježdění”, ale parťáka do života, pak do toho jděte. Ano, nikdy dopředu nevíte, jestli to bude správný krok, může vás to přestat bavit, můžete koupit nevhodného koně, ale taky se v tom můžete najít a objevit ten chybějící díl skládačky :) Když to nezkusíte, nikdy se to nedozvíte a zestárnete s myšlenkou “co kdyby….” Berete tím na sebe ale zodpovědnost zajistit tomu koni nejlepší možný život a budete ho muset často upřednostnit před jinými aspekty vašeho života. Zároveň bych ráda řekla, že žádný pronájem vás nepřipraví na to, co vlastnictví koně doopravdy obnáší, chce to zkušeného člověka/trenéra pro radu. Aby radost z koně nepřerostla v noční můru :) Hodně štěstí!

Úplně té touze rozumím :D
Já jsem taky takhle lavírovala, až jsem se jednoho krásného podzimu zbláznila a prostě si koně začala vybírat a vybrala.
Jenže já nemám děti, zatím tedy.
Osobně jsme zastánce toho, že člověk by si měl sny plnit, ale měl by mít vše rozmyšlené do puntíku. Věci se nedají předjímat ani plánovat do detailu, ale štěstí přeje připraveným. Zaprvé jsem si nejdřív našla plný pronájem, abych si opravdu zkusila, co to doopravdy obnáší finančně i časově. Nejhorší je, že to nikdy nekončí cenou ustájení a i když platíte třeba 5 000, tak stejně dost často vysolíte o dvojku navíc, jelikož tu kovář, tu dojdou vitamíny, dojde pytel se žrádlem, tady se podělá deka blablabla....a to upozorňuju, že můj pronajatý + následně vlastní kůň se pohybují v kategorii tzv. bezúdržboví, čili v kvalitním ustájení se nerozbijou a nevyžadují zbytečné finance navíc.
Čili mít řešení, když se nedejbože rafnete se známou. Jelikož řada ustájení s e jako spolujezdci jeví úplně jinak než když do něj přivede vlastní zvíře....on se i ten ustajovatel kolikrát začne chovat trochu jinak, ten vztah se prostě změní. To znamená vědět, že koně dokážu dát jinam a případně zaplatit i tržní cenu, ne jen tu přátelskou.
Další věcí je rezerva a další věcí je, jestli tohle vše utáhnete s bydlením a výdaji na děti. Já třeba nejsem nijak bohatá, ale mám celkem dobrou práci, kterou budu moct dělat částečně i při mateřské, dobrého šéfa, nějakou rezervu, dobrého partnera, který podrží, a kdyby se z něj vyklubal blbec, tak podpoří rodina (a to i kdybych měla dítě a potřebovala bych azyl). Tohle je totiž taky další faktor, jak to unese chlap.
Dalším faktorem je opravdu dobrý výběr koně pro vlastní situaci. Žádný kůň na stání ve výběhu obecně nezdechl, ale řadě dnešních koní klasické pastevko bez pravidelného pohybu neprospívá. Nebo někteří vsadí na líbivost a podcení charakter. To je taky třeba zvážit.

Na konci tohoto motivačního příspěvku, ale musím konstatovat, že teď bych koně ve své situaci nekupovala ani bez dětí. Nejistota cen, která nás čeká, dává těžko predikovat, kolik co bude stát a obzvlášť se dvěma malýma dětma bych na to "neměla koule". A to nemluvím o starosti s dětmi a sžívání s koněm (on totiž první vlastní kůň fakt stres je). Vlastně mi to přijde jako to nejhorší období na koupi koně, jelikož je to období, kdy Vás děti opravdu nejvíce potřebují fyzicky a na mateřské nebudete pořád. A kůň je opravdu i velmi časově náročná zátěž, aby to mělo smysl i finančně. Nejen že dnes dobrého, vychovaného a zdravého koně koupíte za 100 000 plus, ale vše půjde děsně nahoru a doposud nikdo neví o kolik. V dnešní době bych do toho šla jen v tu chvíli, kdybych byla opravdu zajištěná...jelikož by mi utrhlo srdce, kdybych musela z finančních důvodů prodat.

Každopádně to zakončím tím, že koupě koně je pro sebevraha. Jedním z mých životních mott je ten od Bukowskeho: “Find What You Love, and Let It Kill You” a pro mne jsou to prostě ty koně. A ty prachy za to prostě stojí. Do jisté míry dokážu být pragmatik, ale ve finále u mně stejně vždy zvítězí to, po čem prahnu.

Ale stejně se musíte nakonec rozhodnout sama. Držím palce, ať se rozhodnete jakkoli

Vlastního koně jsem si pořídila ve 36ti letech. Koupila jsem si hříbě norika. Cipískovi bylo v květnu 18 let, bydlí 24/7, chodí bos, zatím musím zaklepat, je to bezúdržbový kůň. Najezdili jsme se spolu hodně kilometrů a ještě najezdíme. Zatím nejdražší pastevko bylo za 2.500,-/měsíc. Ale nemám žádné velké nároky, nepotřebuju halu, kruhovku, jízdárnu....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Gurtas napsal(a):
Jasne, byla jsem se na par podicat behem toho roku a zatim teda nic. Veterinare a znamyho trenera mam zaloze vzdy, az kdyz bych se jela podivat znova.
Cekam na pomyslne “wow”. To je ono. Uvidim. Zitra na jednoho jedu, tak uvidim.

Kazdopadbe moc dekuju!

Ve Vašem případě na "wow" nečekala, pokud se opravdu rozhodnete pořizovat vlastní zvíře".
U mně to "wow" většinou přišlo u koní, kteří pro mně nakonec byli nevhodní. Naštěstí jsem v případu vlastního koně uvažovala tak, že jsem měla zásadní priority a z těch jsme s ohledem na případné moje případné mateřství neslevovala. čili přátelský vychovaný kůň s nadhledem, zdravý. Tím se vyeliminuje 60 % koní. A teď se mi to vrací. Mám koně, který mně pronese peklem a když měsíc nepřijdu, unese ten čas bez práce naprosto v klidu, i když se pak těší ven, na změnu.
Kdybych šla do koní, kde bylo to "wow", tak si zadělám na pěknej průšvih. Jelikož ty "wow" koně opravdu většinou nebyli stavění na to, že by se po nich plazily děti anebo že je vytáhnu dvakrát týdně do lesa.
Tady vybírejte především hlavou, ne srdcem, je to kůň a ne chlap.

Ahojte, ja by som si druhýkrat určite koníka kúpila, ale záleží veľmi od okolností. Nemala som skoro žiadne skúsenosti s chovom, všetko som sa postupne naučila. Našla som si lúku, ktorú mame spolu s ďalšími koniarmi. Za mesiac toho veľa neplatíme, na všetko sa skladáme a na kŕmenie sa striedame. O koňa je postarané aj keď chodím na týždenné dovolenky. U mňa je ale výhodou, že môj koník je zdravý, takže nemám žiadne iné výdavky. U vlastného koňa je aj výhoda, že môže voziť napr. na akciách detičky, to si vždy koník zarobí aj na celý mesiac, alebo dať koníka do prenájmu+ človeka nikto nebuzeruje, robí si s ním čo chce, kedy chce, dokedy chce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To nikdo. Je fajn mit nejen na koupi kone a bezny provoz ale i rezervu. To je zaklad. Kdyz za par let bude na koně méně času. On neumře ani nebude strádat že tam nebudete každý den.
Když vybírat koně tak se znalcem. Ideálně i s vetem co ho zkoukne a vy vyzkousite. Ale pokud vas nepraští stylem jo bez tohohle nemůžu bejt i když rozum řekne dobrý nebrala bych. Obráceně ale platí to samé. Pokud bude kůň starší mebo mladší či jiné plemeno než bylo v plánu... S tím se poprat dá. Když budete rozumná.
Za mne k cizim ne. Nic neni podle vas. Člověk se musi prizpusobovat a s vecma co se mu nelibi nehne. Vlastni kun je starost a zodpovednost. Ale kdyz neni clovek vůl tak i hodně radosti.
Bongami. Tak koně prodejte. Nevidim duvod trait aebe i kone kvuli falesnemu pocitu zodpovědnosti.

Ad Bongani - radíte, prodat starého koně? Jsem v podobné situaci, mám koně a nejezdím. Z mých zdravotních důvodů. Momentálně je b - reiter, platící polovinu ustájení. Kdyby nebyl a já už nemohla platit, dám kobylu utratit.

Leithian, koni bude na jaře 22 let a upřímně se obávám, že by ho nikdo koupit nechtěl. A hlavně bych mu to neudělala, aby se musel na stará kolena někam stěhovat. Jemu rozhodně nic nechybí, má péči, jakou potřebuje, kamarády, výběh, seno, deky, veterináře, zubaře atd. Chodím za ním, co nejvíc můžu, ale zase v tomhle je výhoda koně, že když zrovna nemám čas přijít, tak mu nescházím. A já jsem si ho pořídila, takže tu odpovědnost prostě mám a postarám se o něj, jak bude potřebovat. Že jsem si vlastnictví koně představovala trochu jinak? Ano, představovala. Ale ten kůň za to nemůže a nebudu se ho kvůli tomu zbavovat. Kdyby mu bylo 10, byla by to jiná situace.

bongani napsal(a):
Leithian, koni bude na jaře 22 let a upřímně se obávám, že by ho nikdo koupit nechtěl. A hlavně bych mu to neudělala, aby se musel na stará kolena někam stěhovat. Jemu rozhodně nic nechybí, má péči, jakou potřebuje, kamarády, výběh, seno, deky, veterináře, zubaře atd. Chodím za ním, co nejvíc můžu, ale zase v tomhle je výhoda koně, že když zrovna nemám čas přijít, tak mu nescházím. A já jsem si ho pořídila, takže tu odpovědnost prostě mám a postarám se o něj, jak bude potřebovat. Že jsem si vlastnictví koně představovala trochu jinak? Ano, představovala. Ale ten kůň za to nemůže a nebudu se ho kvůli tomu zbavovat. Kdyby mu bylo 10, byla by to jiná situace.

Mám to stejně. Viz výše. Kobyle je 18.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mám to stejně. Viz výše. Kobyle je 18.

A teď si představte, že ten kůň tu bude ještě průměrně 10 let a část z toho bude nepojízdný, tudíž nebude b-reiter. Tohle si málokdo, kdo si pořizuje prvního koně, uvědomí.

Caty napsal(a):
A teď si představte, že ten kůň tu bude ještě průměrně 10 let a část z toho bude nepojízdný, tudíž nebude b-reiter. Tohle si málokdo, kdo si pořizuje prvního koně, uvědomí.

Já si to nemusím představovat. Viz výše.

bongani napsal(a):
Leithian, koni bude na jaře 22 let a upřímně se obávám, že by ho nikdo koupit nechtěl. A hlavně bych mu to neudělala, aby se musel na stará kolena někam stěhovat. Jemu rozhodně nic nechybí, má péči, jakou potřebuje, kamarády, výběh, seno, deky, veterináře, zubaře atd. Chodím za ním, co nejvíc můžu, ale zase v tomhle je výhoda koně, že když zrovna nemám čas přijít, tak mu nescházím. A já jsem si ho pořídila, takže tu odpovědnost prostě mám a postarám se o něj, jak bude potřebovat. Že jsem si vlastnictví koně představovala trochu jinak? Ano, představovala. Ale ten kůň za to nemůže a nebudu se ho kvůli tomu zbavovat. Kdyby mu bylo 10, byla by to jiná situace.

Jo, tohle je asi nejlepší příspěvek na téma "vlastní kůň". Obrovská odpovědnost, která na člověka nejvíc dolehne, když se všechno nevyvíjí tak, jak čekal. Pak si majitel může rvát vlasy a nadávat si, ale pokud je odpovědný, holt svůj úděl ponese statečně:-)

Všechno, co tu bylo řečeno, je pravda. Ať už od příspěvků, které podporují koupi vlastního koně, i těch opačných. To nejtěžší, tedy rozhodnutí, je na zadavatelce:-)

A ještě na závěr: pokud na vlastního koně dojde, přikláním se variantě nespoléhat na "wow". Ale přemýšlet hlavou.

deauville napsal(a):
Jo, tohle je asi nejlepší příspěvek na téma "vlastní kůň". Obrovská odpovědnost, která na člověka nejvíc dolehne, když se všechno nevyvíjí tak, jak čekal. Pak si majitel může rvát vlasy a nadávat si, ale pokud je odpovědný, holt svůj úděl ponese statečně:-)

Všechno, co tu bylo řečeno, je pravda. Ať už od příspěvků, které podporují koupi vlastního koně, i těch opačných. To nejtěžší, tedy rozhodnutí, je na zadavatelce:-)

A ještě na závěr: pokud na vlastního koně dojde, přikláním se variantě nespoléhat na "wow". Ale přemýšlet hlavou.

a veterináře s sebou!

Jé, milá zlatá, pokud hledáte "koně snů", kde přeskočí jiskra, tak se na to rovnou vykašlete! Jelikož Vy jste teď v životní fázi, kdy jsou ty malé děti na prvním místě, a pokud si s nimi/po nich chcete jít vyčistit hlavu a jste velmi hobby jezdce (což předpokládám, že jste, zkušený rajťák by se takto neptal), potřebujete "bezúdržbového" koně salámistického typu, a to většinou bývá ve stájích ta "vizuální šeď":)) A počítejte s tím, že po převozu i jinak spolehlivý kůň může být nějakou dobu problematický, jelikož se mu jako zvířeti zvyku totálně zhoupne svět a nic v něm nezůstane, jak bylo...což je stres jako prase.
Dále mi přijde, že se moc spoléháte, že Vám někdo...ustájí, přijezdí atd...je dobré mít dobré startovací místoa mít s ekoho zeptat, ale věřte, že s vlastním koněm přichází nový obzor spolubytí s koňmi, najdete třeba nějakou svoji cestu, začnete řešit koně individuálně a jako svoji zodpovědnost za své peníze, takže s emůže stát, že přestanete být spoko s ustájením, vetem, kovářem...já taky bývala spokojená v řadě stájí a spolujízd, kůň se tam vlastně špatně neměl, ale vlastního bych tam třeba nedala z důvodu xy. To samé to přiježďování, také jsem se svým koněm začínala ve stájí známé, která má velmi kvalitní jezdeckou školu, nicméně jsem pod ní přestala jezdit, když mi z důvodu naohybání koně začala vnucovat vyvazování.
Takže radím: kůň není blbost, jelikož znám dost lidí i od rodin, kteří prokouří a prochlastají ty peníze, které já vrazím do koně, ale chce to daleko víc rozumového chápání. Zatím snílkovsky blouzníte.

deauville napsal(a):
Jo, tohle je asi nejlepší příspěvek na téma "vlastní kůň". Obrovská odpovědnost, která na člověka nejvíc dolehne, když se všechno nevyvíjí tak, jak čekal. Pak si majitel může rvát vlasy a nadávat si, ale pokud je odpovědný, holt svůj úděl ponese statečně:-)

Všechno, co tu bylo řečeno, je pravda. Ať už od příspěvků, které podporují koupi vlastního koně, i těch opačných. To nejtěžší, tedy rozhodnutí, je na zadavatelce:-)

A ještě na závěr: pokud na vlastního koně dojde, přikláním se variantě nespoléhat na "wow". Ale přemýšlet hlavou.

Ja nerikala spolehat jen na wow!! Nevytrhavejte to. Jen rikam ze kone ktery splnuke rozumova kritetia bych nebrala uplne prvniho ale toho kde to wow bude. A ano ze z nekterych kriterii lze pripadne slevit a nasledny vliv to zas mit nebude a z jiných (zdravi, povaha) zas slevit nejde. Apod.
Proslo mi rukama 5 vlastnich koni. Z toho 3 byli trefa na cernou a posledni nad kterou vsichni zpocatku kroutili hlavou jak muzu bejt tak pito ma trefa nejvetsi a nepotentovat se vse je doma dodnes a klape to. Ale za to dik cloveku co mi je nabidl a vedel moc dobre co a proc a koho mi dava do rukou a jak se s tim popasuju.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja nerikala spolehat jen na wow!! Nevytrhavejte to. Jen rikam ze kone ktery splnuke rozumova kritetia bych nebrala uplne prvniho ale toho kde to wow bude. A ano ze z nekterych kriterii lze pripadne slevit a nasledny vliv to zas mit nebude a z jiných (zdravi, povaha) zas slevit nejde. Apod.
Proslo mi rukama 5 vlastnich koni. Z toho 3 byli trefa na cernou a posledni nad kterou vsichni zpocatku kroutili hlavou jak muzu bejt tak pito ma trefa nejvetsi a nepotentovat se vse je doma dodnes a klape to. Ale za to dik cloveku co mi je nabidl a vedel moc dobre co a proc a koho mi dava do rukou a jak se s tim popasuju.

Ale to vůbec nebyla reakce na Vás... poprvé "wow" použila zadavatelka, reagovala jsem na ni. Není třeba všechno hned brát jako útok na vlastní osobu

deauville napsal(a):
Ale to vůbec nebyla reakce na Vás... poprvé "wow" použila zadavatelka, reagovala jsem na ni. Není třeba všechno hned brát jako útok na vlastní osobu

To jsem přehlédla. Omlouvám se.