Když mi bylo 10 let začínala jsem s jezdeckou kariérou a koho by napadlo že mě neštěstí taky bude dopřávat samé naschvály,v JK Drásov mě půjčovali poníky protože jsem v 10 letech nebyla vysoká ostatně jako ostatní děcka v tomto věku,větší welsch se semnou vždy vyblbl a dost často jsem z něj bývala na zemi byla to klisna bíla jménem Tina.Jednou se mnou vjela do oranice a tam se mnou tak dlouho blbla až jsem spadla a utekla mě.Ale docela co mě dostalo byli holky...jak mohli být tak blbý a pouštěť mě na ní samotnou když věděli jak se chová???To bylo od nich trochu nezodpovědné třeba mi to dělali naschvál ale mě už to nevadí,chodila jsem tam rok a pak jsem odsud odešla,stejně jsem pořád mohla jezdit jen na ponclech a na velký mě nepustili asi kvůli věku a služku bych jim tam jako nedělala...a jaký máte zkušennosti s jezdeckými kluby vy?pište pište
nelina
napsal(a):
Když mi bylo 10 let začínala jsem s jezdeckou kariérou a koho by napadlo že mě neštěstí taky bude dopřávat samé naschvály,v JK Drásov mě půjčovali poníky protože jsem v 10 letech nebyla vysoká ostatně jako ostatní děcka v tomto věku,větší welsch se semnou vždy vyblbl a dost často jsem z něj bývala na zemi byla to klisna bíla jménem Tina.Jednou se mnou vjela do oranice a tam se mnou tak dlouho blbla až jsem spadla a utekla mě.Ale docela co mě dostalo byli holky...jak mohli být tak blbý a pouštěť mě na ní samotnou když věděli jak se chová???To bylo od nich trochu nezodpovědné třeba mi to dělali naschvál ale mě už to nevadí,chodila jsem tam rok a pak jsem odsud odešla,stejně jsem pořád mohla jezdit jen na ponclech a na velký mě nepustili asi kvůli věku a služku bych jim tam jako nedělala...a jaký máte zkušennosti s jezdeckými kluby vy?pište pište
no budu asi dost hnusna, ale podle te fotografie by ti mozna nejaky jezdecky klub a s nim spojeny trener (nebo aspon ten trener) pomohl... jinak tohle je bezna praxe, ... zacina se z nejhorsiho, ale kdyz mluvis o welshikovi jako o ponclovi, tak sis mela najit klub, kde poniky nemaji. nebo jsi nemela jezdit na pole, ale na jizdarnu....
nelina
napsal(a):
Když mi bylo 10 let začínala jsem s jezdeckou kariérou a koho by napadlo že mě neštěstí taky bude dopřávat samé naschvály,v JK Drásov mě půjčovali poníky protože jsem v 10 letech nebyla vysoká ostatně jako ostatní děcka v tomto věku,větší welsch se semnou vždy vyblbl a dost často jsem z něj bývala na zemi byla to klisna bíla jménem Tina.Jednou se mnou vjela do oranice a tam se mnou tak dlouho blbla až jsem spadla a utekla mě.Ale docela co mě dostalo byli holky...jak mohli být tak blbý a pouštěť mě na ní samotnou když věděli jak se chová???To bylo od nich trochu nezodpovědné třeba mi to dělali naschvál ale mě už to nevadí,chodila jsem tam rok a pak jsem odsud odešla,stejně jsem pořád mohla jezdit jen na ponclech a na velký mě nepustili asi kvůli věku a služku bych jim tam jako nedělala...a jaký máte zkušennosti s jezdeckými kluby vy?pište pište
Já budu taky hnusná Nevidím nic špatnýho na tom, když desetiletý děcka začínají na poníkách, nota bene když na to mají výšku. To, že si ten poník s tebou dělal co chtěl je věc jiná, ale on by s tebou pravděpodobně zametal i velkej kůň
nelina
napsal(a):
Když mi bylo 10 let začínala jsem s jezdeckou kariérou a koho by napadlo že mě neštěstí taky bude dopřávat samé naschvály,v JK Drásov mě půjčovali poníky protože jsem v 10 letech nebyla vysoká ostatně jako ostatní děcka v tomto věku,větší welsch se semnou vždy vyblbl a dost často jsem z něj bývala na zemi byla to klisna bíla jménem Tina.Jednou se mnou vjela do oranice a tam se mnou tak dlouho blbla až jsem spadla a utekla mě.Ale docela co mě dostalo byli holky...jak mohli být tak blbý a pouštěť mě na ní samotnou když věděli jak se chová???To bylo od nich trochu nezodpovědné třeba mi to dělali naschvál ale mě už to nevadí,chodila jsem tam rok a pak jsem odsud odešla,stejně jsem pořád mohla jezdit jen na ponclech a na velký mě nepustili asi kvůli věku a služku bych jim tam jako nedělala...a jaký máte zkušennosti s jezdeckými kluby vy?pište pište
No já v 10ti už byla taky na hřbetě,ale moc dobře si pamatuju že jsem jela jen to na co jsem se cítila.Taky jsem byla ve věku kdy jsem si zas až tak neuvědomovala rizika,ale teda když jsem věděla že s tím koněm mám co dělat v ohradě bylo mi jasné že venku by byl maras tak jsem nejela.A taky jsem nezačínala zrovna na svatoušcích.Taky jsi mohla říct že na ni nechceš jet ven, ty holky možná blbé byly ale ty taky(teda nemyslím to ve zlém),když jsi věděla jaká je na jízdárně nemusela jsi jet ven,nikdo tě nemůže nutit k tomu co nechceš.Znám případy že děcka ven jedou že si chtějí zajezdit co to jde a taky to bývá tak že se bojí starších a neumí říct co si o tom myslí a stydí se vůbec promluvit
thesis
napsal(a):
No já v 10ti už byla taky na hřbetě,ale moc dobře si pamatuju že jsem jela jen to na co jsem se cítila.Taky jsem byla ve věku kdy jsem si zas až tak neuvědomovala rizika,ale teda když jsem věděla že s tím koněm mám co dělat v ohradě bylo mi jasné že venku by byl maras tak jsem nejela.A taky jsem nezačínala zrovna na svatoušcích.Taky jsi mohla říct že na ni nechceš jet ven, ty holky možná blbé byly ale ty taky(teda nemyslím to ve zlém),když jsi věděla jaká je na jízdárně nemusela jsi jet ven,nikdo tě nemůže nutit k tomu co nechceš.Znám případy že děcka ven jedou že si chtějí zajezdit co to jde a taky to bývá tak že se bojí starších a neumí říct co si o tom myslí a stydí se vůbec promluvit
No vidíš, já nikdy jinýho než poníka nechtěla. Jinak musim souhlasit s holkama nademnou.
tadik
napsal(a):
No vidíš, já nikdy jinýho než poníka nechtěla. Jinak musim souhlasit s holkama nademnou.
ja jsem zacinala sice na velkym koni (ale to bylo 14 dni) a pak jsem presedla na soukrome poniky 4. Všichni byli vyborni, i kdyz jeden byl hrebec a strašnej ale strašnej hajzl, jediny zvire, ktery me opravdu shazovalo (jinak jsem padala:-))) shodil, lehnul si na me a tak, jeste dneska mam jizvu po kousnuti pres mikinu a zimni bundu... ale mela jsem ho rada. byl to milacek... dalsi byla kobylka, ale ta mi moc nevyhovovala, byla takova tenoucka, a hodnoucka, s tou jsem pracovala radsi ze zeme takovy mazlik. no pak mi kamaradka pujcovala ponika, ktery byl neprekonatelny. byl mi do pasu a skakal se mnou devadesatky jako nic. toho mam nejradsi. tim, ze jsem na nem jezdila dva roky bez sedla, jsem si srovnala sed apod. pak jsem jezdila jeste na jednom ponikovi -hrebci. ale s tim jsme si moc do oka nepadli. byl hodny, respektovali jsme se, ale laska to nebyla. a pak kjsem presedlala na prvniho velkeho konika....
poníky miluju.
tadik
napsal(a):
No vidíš, já nikdy jinýho než poníka nechtěla. Jinak musim souhlasit s holkama nademnou.
Tak já bych se teda hned k poníkům vrátila dycky sem jezdila na poníkách protože sem byla skoro nejmenší v JK.. byla sice doba kdy mě to štvalo furt jen na jedné poničce ale většinou sem poníka chtěla.. skoro všichni poncli co sem kdy v různých Jk jezdila byly svině ale aspon sem se naučila pořádně držet nohama a teď už mě nějaký ten kozel hozený mým konouchem nevyvede z míry.. S tou prací to byl asi každý na začátku spíš na hnoje a tak.. teda u nás to tak bylo. Ale když to vydržíš a naučíš se potom pořádně jezdit tak už je to o něčem jiném(jen to nesmí být takový klub kde tě posadí na koně a jeď-už jim je jedno jak-nejlíp hned cvalem od stáje a celou cestu i po betonu
)
pilgrisek
napsal(a):
Tak já bych se teda hned k poníkům vrátila dycky sem jezdila na poníkách protože sem byla skoro nejmenší v JK.. byla sice doba kdy mě to štvalo furt jen na jedné poničce ale většinou sem poníka chtěla.. skoro všichni poncli co sem kdy v různých Jk jezdila byly svině ale aspon sem se naučila pořádně držet nohama a teď už mě nějaký ten kozel hozený mým konouchem nevyvede z míry.. S tou prací to byl asi každý na začátku spíš na hnoje a tak.. teda u nás to tak bylo. Ale když to vydržíš a naučíš se potom pořádně jezdit tak už je to o něčem jiném(jen to nesmí být takový klub kde tě posadí na koně a jeď-už jim je jedno jak-nejlíp hned cvalem od stáje a celou cestu i po betonu
)
já jsem v žádnej jk nebila naučila jsem se jezdit na škole.Pak jsem si koupila vlastního koně a začala jedit doma u nás je nejbližší jk tak 40km a to je moc nic.nic jiného mi nezbývalo a tak jsem také poníka hucla anemůžu si na něj vůbec stěžovat pak přibil další hucl apak čmb ačjp na poníky já nedám dopustit jsou to kone jako každý jiný
woldemortik
napsal(a):
já jsem v žádnej jk nebila naučila jsem se jezdit na škole.Pak jsem si koupila vlastního koně a začala jedit doma u nás je nejbližší jk tak 40km a to je moc nic.nic jiného mi nezbývalo a tak jsem také poníka hucla anemůžu si na něj vůbec stěžovat pak přibil další hucl apak čmb ačjp na poníky já nedám dopustit jsou to kone jako každý jiný
Copak v JK rozhodují "holky" kdo na kom, kam a kdy pojede? To je přece práce někoho zodpovědného, nejlíp dospělého a k tomu určeného. Ten může rozhodnout, jestli jezdec má na konkrétního koně a situaci. A co se týká práce, tak ta ke koním snad patří, pokud nemáš majetné a velmi přející rodiče, co hodiny zaplatí a ty si můžeš připadat užitečná, když koníkovi přejedeš srst kartáčem a zapleteš copy.
danar
napsal(a):
Copak v JK rozhodují "holky" kdo na kom, kam a kdy pojede? To je přece práce někoho zodpovědného, nejlíp dospělého a k tomu určeného. Ten může rozhodnout, jestli jezdec má na konkrétního koně a situaci. A co se týká práce, tak ta ke koním snad patří, pokud nemáš majetné a velmi přející rodiče, co hodiny zaplatí a ty si můžeš připadat užitečná, když koníkovi přejedeš srst kartáčem a zapleteš copy.
Jen tak pro info ty jsi si ty hodiny platila že se rozčiluješ že jsi jim dělala služku?
danar
napsal(a):
Copak v JK rozhodují "holky" kdo na kom, kam a kdy pojede? To je přece práce někoho zodpovědného, nejlíp dospělého a k tomu určeného. Ten může rozhodnout, jestli jezdec má na konkrétního koně a situaci. A co se týká práce, tak ta ke koním snad patří, pokud nemáš majetné a velmi přející rodiče, co hodiny zaplatí a ty si můžeš připadat užitečná, když koníkovi přejedeš srst kartáčem a zapleteš copy.
No abych ještě dodala, já začínala na chladnokrevné kobyle,spíš jsme se jen tak vozili a pak sami jezdili po ohradě,vždy bez sedla.Neplatila jsem nic,dělala jsem kolem ní pořádek ale i tak mi to bylo hloupé že se vozím a skoro nic nedělám,tak jsem se pouštěla i do úklidu dvora,jak šel čas střídala jsem soukromníky,jezdila jsem sice vždy ale za to jsem uklidila vždycky a koník byl čistý,když bylo třeba šli jsme i s majiteli dělat na pole.Jsem celý život na vesnici a práce mi nevadí,spíš naopak, obzvlášť kolem zvířat.Na škole mě víc bavila ta práce kolem,než samotné ježdění a nějak mi to zůstalo.Navíc ke mě nikdo nechodí,sice chodili ale nějak jsem se jich postupně zbavila,co se týče mých koní nejsem moc příjemný člověk,práci kolem nich si dělám jedině sama(krom nemoci že nejsem schopna chodit to ovšem jen dají vodu krmení a přistelou,naštěstí bývám hodně nemocná tak jednou za ruský rok).Ježdění se mi nelíbilo,buď koně mlátili,nebo naopak neuměli ani pobídnout a stokrát někomu něco vysvětlovat taky nebylo moc na mé nervy a to zacházení za mými zády které jsem se vždy stejně od někoho dověděla,no nikdy více.Tak jsem to vyřešila, mám kousavého valacha kterého se všichni bojí - můj zlatý koník a hříbě kobylku takže to sem naštěstí nikoho netáhne,vše si dělám sama jako vždy a je mi takhle moc fajn,nesportujeme ani nebudeme(někteří tohle stále nemohou pochopit).A takhle je mi fajn
Práci si musí oddřít každý a kdo má k práci kolem koní odpor vůbec k nim nepatří,nemluvím samozřejmě o těch co jsou majiteli stájí s více koňma.Myslím začátky každého.
thesis
napsal(a):
No abych ještě dodala, já začínala na chladnokrevné kobyle,spíš jsme se jen tak vozili a pak sami jezdili po ohradě,vždy bez sedla.Neplatila jsem nic,dělala jsem kolem ní pořádek ale i tak mi to bylo hloupé že se vozím a skoro nic nedělám,tak jsem se pouštěla i do úklidu dvora,jak šel čas střídala jsem soukromníky,jezdila jsem sice vždy ale za to jsem uklidila vždycky a koník byl čistý,když bylo třeba šli jsme i s majiteli dělat na pole.Jsem celý život na vesnici a práce mi nevadí,spíš naopak, obzvlášť kolem zvířat.Na škole mě víc bavila ta práce kolem,než samotné ježdění a nějak mi to zůstalo.Navíc ke mě nikdo nechodí,sice chodili ale nějak jsem se jich postupně zbavila,co se týče mých koní nejsem moc příjemný člověk,práci kolem nich si dělám jedině sama(krom nemoci že nejsem schopna chodit to ovšem jen dají vodu krmení a přistelou,naštěstí bývám hodně nemocná tak jednou za ruský rok).Ježdění se mi nelíbilo,buď koně mlátili,nebo naopak neuměli ani pobídnout a stokrát někomu něco vysvětlovat taky nebylo moc na mé nervy a to zacházení za mými zády které jsem se vždy stejně od někoho dověděla,no nikdy více.Tak jsem to vyřešila, mám kousavého valacha kterého se všichni bojí - můj zlatý koník a hříbě kobylku takže to sem naštěstí nikoho netáhne,vše si dělám sama jako vždy a je mi takhle moc fajn,nesportujeme ani nebudeme(někteří tohle stále nemohou pochopit).A takhle je mi fajn
Práci si musí oddřít každý a kdo má k práci kolem koní odpor vůbec k nim nepatří,nemluvím samozřejmě o těch co jsou majiteli stájí s více koňma.Myslím začátky každého.
thesis tak to jsme na topm stějne taky jsem takový podážený a neduklivý člověk když jde o koně mám jich pět.také ke mě chocily jezdit holky,ale nechtěla jsem je nechat jedit po silnici a do města teda na náves(chtěky se chubyt) tak jsem řekla ne a už se u koní neukazaly pak mě začay pomlouvat,že to s konma neumi a mám je podvyživený a jezdim jak petiletí díte na poníkovy na pouti.no nevim neříkám že jsem nákej aleš patrný,ale jedit umim,ale ne moc dobře koně ve všech chodek udržim a v terénu taky.a byl klid tedka ke mě chodí jen holčina už skoor třetím rokem a stou jsem moc spokojená a ostaní mě nějak nezajmaj.
woldemortik
napsal(a):
thesis tak to jsme na topm stějne taky jsem takový podážený a neduklivý člověk když jde o koně mám jich pět.také ke mě chocily jezdit holky,ale nechtěla jsem je nechat jedit po silnici a do města teda na náves(chtěky se chubyt) tak jsem řekla ne a už se u koní neukazaly pak mě začay pomlouvat,že to s konma neumi a mám je podvyživený a jezdim jak petiletí díte na poníkovy na pouti.no nevim neříkám že jsem nákej aleš patrný,ale jedit umim,ale ne moc dobře koně ve všech chodek udržim a v terénu taky.a byl klid tedka ke mě chodí jen holčina už skoor třetím rokem a stou jsem moc spokojená a ostaní mě nějak nezajmaj.
Přesně tak,jak jim člověk nedovolí jezdit tak jak chtějí je hned zle,pomluví a kdesi cosi.Podvyživené?No jestli je třeba Lavina podvyživená tak to mě kobyla za chvíli chcípne hlady(je ještě hříbě tak toho na sobě zas moc nemá).Ale to neřeš já koně taky týrám a poslouchají mě jen pod bičem jinak ne a vůbec mě koně nemají rádi atd.No to pak nevím proč zamnou furt oba chodí, asi vyžadujou ten bič.Pár holek ke mě chodilo,jenže přišla zima.. téhda jsem měla březí kobylu a hříbě... a tak s tou zimou dohromady nějak nemohly chodit a rodiče je prý nepustí(sice jsem je viděla všude možně se flákat) ale tak co.I já byla těhotná a téhdy bych pomoc uvítala,ale kdeže.Pak jsem měla po porodu,dovezla Lupa, kobyla porodila přišlo léto a bylo na čem jezdit,juj to se sem zas hnaly a strašně jestli nechci s koníkama pomoct,no ale tak to já samo "takého" ani náhodou.Byla tu jen jedna dobrá,ta tady ale měla u mě vlastního a pak ho prodala takže už nic.Ostatní stáli za houby a jen rajtovat,tílečka úplné džíny a jedeme mezi kluky.Takže jak říkám nikdy více.
thesis
napsal(a):
Přesně tak,jak jim člověk nedovolí jezdit tak jak chtějí je hned zle,pomluví a kdesi cosi.Podvyživené?No jestli je třeba Lavina podvyživená tak to mě kobyla za chvíli chcípne hlady(je ještě hříbě tak toho na sobě zas moc nemá).Ale to neřeš já koně taky týrám a poslouchají mě jen pod bičem jinak ne a vůbec mě koně nemají rádi atd.No to pak nevím proč zamnou furt oba chodí, asi vyžadujou ten bič.Pár holek ke mě chodilo,jenže přišla zima.. téhda jsem měla březí kobylu a hříbě... a tak s tou zimou dohromady nějak nemohly chodit a rodiče je prý nepustí(sice jsem je viděla všude možně se flákat) ale tak co.I já byla těhotná a téhdy bych pomoc uvítala,ale kdeže.Pak jsem měla po porodu,dovezla Lupa, kobyla porodila přišlo léto a bylo na čem jezdit,juj to se sem zas hnaly a strašně jestli nechci s koníkama pomoct,no ale tak to já samo "takého" ani náhodou.Byla tu jen jedna dobrá,ta tady ale měla u mě vlastního a pak ho prodala takže už nic.Ostatní stáli za houby a jen rajtovat,tílečka úplné džíny a jedeme mezi kluky.Takže jak říkám nikdy více.
to jo nci stím nenaděláme.koně si budu radči jezdit sama ,kdyt ,čistit a vyvážet a zbýrat bobany po pastvyně taky než tam pustit další podobný rádby holčiny co akortá machrujou ,že jeudí na koni,ne neříkám že všechny jsou stejný
woldemortik
napsal(a):
to jo nci stím nenaděláme.koně si budu radči jezdit sama ,kdyt ,čistit a vyvážet a zbýrat bobany po pastvyně taky než tam pustit další podobný rádby holčiny co akortá machrujou ,že jeudí na koni,ne neříkám že všechny jsou stejný
Tak to znám taky Musím přiznat že já bych pomocníka uvítala ale pořád se nenašel někdo podle mých představ z okolí.. Většinou jsem si jak se říka nasrala do vlastního hnízda..Myslíte že chci moc když by to měl být něko plnoletý,spolehlivý a samostatný.. Někdo komu nemusíte stát věčně za zadkem
koki
napsal(a):
Tak to znám taky Musím přiznat že já bych pomocníka uvítala ale pořád se nenašel někdo podle mých představ z okolí.. Většinou jsem si jak se říka nasrala do vlastního hnízda..Myslíte že chci moc když by to měl být něko plnoletý,spolehlivý a samostatný.. Někdo komu nemusíte stát věčně za zadkem
¨tk až ho nejdeš zeptej se jestly nemá stejnýho kamaráda
koki
napsal(a):
No já myslím že nenajdu ale kdyby náhodou tak půjdu demonstrovat za povolení ke klonování
Já sem zacala jezdit na kalisti na chladakach obcas me povodily na čt a jinych konich ale sem za to rada ted muzu uz jezdit i na tich čt tady fotka dvou chladaku co me naucily jezdit a za to jim patří velký dííííík
kubeska
napsal(a):
Já sem zacala jezdit na kalisti na chladakach obcas me povodily na čt a jinych konich ale sem za to rada ted muzu uz jezdit i na tich čt tady fotka dvou chladaku co me naucily jezdit a za to jim patří velký dííííík
A ted jezdim vetsinou na ty ryzce i kdyz je to taky zlobydlo menuje se Flora jinak na ty tmavy hnedce je kamoska
nelina
napsal(a):
Když mi bylo 10 let začínala jsem s jezdeckou kariérou a koho by napadlo že mě neštěstí taky bude dopřávat samé naschvály,v JK Drásov mě půjčovali poníky protože jsem v 10 letech nebyla vysoká ostatně jako ostatní děcka v tomto věku,větší welsch se semnou vždy vyblbl a dost často jsem z něj bývala na zemi byla to klisna bíla jménem Tina.Jednou se mnou vjela do oranice a tam se mnou tak dlouho blbla až jsem spadla a utekla mě.Ale docela co mě dostalo byli holky...jak mohli být tak blbý a pouštěť mě na ní samotnou když věděli jak se chová???To bylo od nich trochu nezodpovědné třeba mi to dělali naschvál ale mě už to nevadí,chodila jsem tam rok a pak jsem odsud odešla,stejně jsem pořád mohla jezdit jen na ponclech a na velký mě nepustili asi kvůli věku a služku bych jim tam jako nedělala...a jaký máte zkušennosti s jezdeckými kluby vy?pište pište
No, mám podobnu zkušenost, takže bych zadavatelku až tak neodsoudila.
Vůbec poprvý jsem ke koním čichla někdy před nějakými 15ti lety u jednoho soukromníka. Tam všemu taky vládly holky, který tam chodili dýl jak já. A to bylo: Chceš se svízt? A šouply mě na Ditu, což byla taková čubka rezavá, která mě pokaždý sundala (podařilo se jí mi zlomit klíční kost). Navíc mě nutili jezdit jen cvalem tam a zpátky po louce. A helma? No nenechte se vysmát. To v tý době snad ještě ani neexistovalo.
V dnešní době si tohle už asi nedovedete představit, ale dřív to tak holt na vesnicích chodilo. Pravdou ovšem je, že jezdit i starat se o koně jsem se tam naučila vcelku slušně.
kovbojicek
napsal(a):
no budu asi dost hnusna, ale podle te fotografie by ti mozna nejaky jezdecky klub a s nim spojeny trener (nebo aspon ten trener) pomohl... jinak tohle je bezna praxe, ... zacina se z nejhorsiho, ale kdyz mluvis o welshikovi jako o ponclovi, tak sis mela najit klub, kde poniky nemaji. nebo jsi nemela jezdit na pole, ale na jizdarnu....
a kde asi?hele mě je 18 let tak se tady nehodlám hádat a když jste v tom klubu nebyli tak nevíte co ti poníci byli zač,no prostě sundali každýho,já měla jezdit spíš na té menší ale oni mě holky pokaždý schválně strčili tu,co dělala bordel no.....tak se nedivte....(to je pro všechny)
widle
napsal(a):
Já budu taky hnusná Nevidím nic špatnýho na tom, když desetiletý děcka začínají na poníkách, nota bene když na to mají výšku. To, že si ten poník s tebou dělal co chtěl je věc jiná, ale on by s tebou pravděpodobně zametal i velkej kůň
dá se říct že většinou jo ale pak už ne,zvykla jsem si a nepadala...ale aspoň mě mohli učit jezdit a né takhle mě bezohledně nechat ať si semnou kůň dělá co chce....
pilgrisek
napsal(a):
Tak já bych se teda hned k poníkům vrátila dycky sem jezdila na poníkách protože sem byla skoro nejmenší v JK.. byla sice doba kdy mě to štvalo furt jen na jedné poničce ale většinou sem poníka chtěla.. skoro všichni poncli co sem kdy v různých Jk jezdila byly svině ale aspon sem se naučila pořádně držet nohama a teď už mě nějaký ten kozel hozený mým konouchem nevyvede z míry.. S tou prací to byl asi každý na začátku spíš na hnoje a tak.. teda u nás to tak bylo. Ale když to vydržíš a naučíš se potom pořádně jezdit tak už je to o něčem jiném(jen to nesmí být takový klub kde tě posadí na koně a jeď-už jim je jedno jak-nejlíp hned cvalem od stáje a celou cestu i po betonu
)
Tak přesně takhle to dělali u mě,nasedni a jeď a o více se už nezajímali...
impact
napsal(a):
No, mám podobnu zkušenost, takže bych zadavatelku až tak neodsoudila.
Vůbec poprvý jsem ke koním čichla někdy před nějakými 15ti lety u jednoho soukromníka. Tam všemu taky vládly holky, který tam chodili dýl jak já. A to bylo: Chceš se svízt? A šouply mě na Ditu, což byla taková čubka rezavá, která mě pokaždý sundala (podařilo se jí mi zlomit klíční kost). Navíc mě nutili jezdit jen cvalem tam a zpátky po louce. A helma? No nenechte se vysmát. To v tý době snad ještě ani neexistovalo.
V dnešní době si tohle už asi nedovedete představit, ale dřív to tak holt na vesnicích chodilo. Pravdou ovšem je, že jezdit i starat se o koně jsem se tam naučila vcelku slušně.
já sem začínala jezdit v Patokryjích u Mostu, kde to dříve byla svinčická hříbárna a teď sou tam dostiháci, ale jezdili sme na velkejch koních nebo na březích kobčách jen v kroku a ani nevíte co bych v tu chvíli dala za poníka, jako osmiletý děcko se udržet na kobyle vysoký 180 v kohoutku a obvodem pupku přes 240cm nebylo snadný. Jinak sme samozřejmě pořád makali, kydali, zametali, uklízeli, učili sme hříbata zvedat nohy, chodit na vodítku, a tak podobně. Ale vždycky když sme byli v nějaký stáji se podívat nebo se svíst tak sem upřednostňovala poníky, jelikož sem nikdy neměla možnost vyzkoušet si jaký to na nich je
nikiska
napsal(a):
já sem začínala jezdit v Patokryjích u Mostu, kde to dříve byla svinčická hříbárna a teď sou tam dostiháci, ale jezdili sme na velkejch koních nebo na březích kobčách jen v kroku a ani nevíte co bych v tu chvíli dala za poníka, jako osmiletý děcko se udržet na kobyle vysoký 180 v kohoutku a obvodem pupku přes 240cm nebylo snadný. Jinak sme samozřejmě pořád makali, kydali, zametali, uklízeli, učili sme hříbata zvedat nohy, chodit na vodítku, a tak podobně. Ale vždycky když sme byli v nějaký stáji se podívat nebo se svíst tak sem upřednostňovala poníky, jelikož sem nikdy neměla možnost vyzkoušet si jaký to na nich je
to je pravda ale pokud ste jezdili jen v kroku tak to bylo ok ne?ja vim jaky to je sedet na takovem koni a sama bez nikoho,sedela jsem v 7 letech na 180 cm kobyle ktera sice byla v pohode ale i tak houpala jsem se ze strany na stranu pač jsem neměla asi ještě rovnováhu...a jinak do tech 9 let na konich po poutích a tak...