Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
Já jsem svého první koně no spíše poníka dostala od rodičků ke svím 18 narozeninám.no byla jsem tak štastná až jsem skákal dost vysoko.tedka mám už koní 5 a bude mi 22.svého prvního koně stále mám je do rodinný maskot a tátáa říká nesmíš ho prodat.nedá na něj dopustit.u koní moc není,ale za honzík rád zajde na kus řeči a na podrbání.
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
já sem svýho prvního koníka dostala k 18. a mám ho půl roku. Rodičema sem podporována od tý doby co jezdim (10let). ale některý věci sem si musela vynutit....
nikiska
napsal(a):
já sem svýho prvního koníka dostala k 18. a mám ho půl roku. Rodičema sem podporována od tý doby co jezdim (10let). ale některý věci sem si musela vynutit....
Já mám svého koně teď je mi 16 skoro 17..u koní jsem 7 let..
Rodiče mne ze začátku podporovaly tak v tom,že mě ráno vzbudily ke koním...
nebo mi to i nekdy zakazovaly..
Ale potom spíše mamka má ráda ty zvířata tak se rozhodla mi koupit koníka...:)
Byla se vším smířená že to není jeom jako kdybych si koupila kalhoty ktery zachvili vyhodim..TAk ted mam prďolku 3 mesice a jsme spokojená rodinka..:)
Ten koník se á líp než já:D:DMá všechno very good:D:D:D
nicynka
napsal(a):
Já mám svého koně teď je mi 16 skoro 17..u koní jsem 7 let..
Rodiče mne ze začátku podporovaly tak v tom,že mě ráno vzbudily ke koním...
nebo mi to i nekdy zakazovaly..
Ale potom spíše mamka má ráda ty zvířata tak se rozhodla mi koupit koníka...:)
Byla se vším smířená že to není jeom jako kdybych si koupila kalhoty ktery zachvili vyhodim..TAk ted mam prďolku 3 mesice a jsme spokojená rodinka..:)
Ten koník se á líp než já:D:DMá všechno very good:D:D:D
Tak já jsem u koní cca 13 let, když počítám oddíly a soukromníky...A svého koníka jsem si koupila loni, to mi bylo 23...leto mám 24 a plánuju ke koníkovi koňokamaráda..rodiče mě v koních nepodporovali nikdy (koně jsme měla tajně měsíc ustájeného u kamaráda), ale dneska jsou s Kerkou smíření, tak snad nám projde i koňokamarád..:))
na vše kolem koní si vydělávám sama...koně jsem zaplatila z brigád, na kterých jsem při studiu VŠ trávila volný čas, s jasným cílem..po koupě koníka v 5. ročníku na VŠ jsme nastoupila na částečný úvazk do práce v oboru, aby ho bylo z čeho živit..
No, zvládli sjme spolu zkouškové, diplomku i státnice...a 18. září máme první společné výročí..:))
kukinatost
napsal(a):
Tak já jsem u koní cca 13 let, když počítám oddíly a soukromníky...A svého koníka jsem si koupila loni, to mi bylo 23...leto mám 24 a plánuju ke koníkovi koňokamaráda..rodiče mě v koních nepodporovali nikdy (koně jsme měla tajně měsíc ustájeného u kamaráda), ale dneska jsou s Kerkou smíření, tak snad nám projde i koňokamarád..:))
na vše kolem koní si vydělávám sama...koně jsem zaplatila z brigád, na kterých jsem při studiu VŠ trávila volný čas, s jasným cílem..po koupě koníka v 5. ročníku na VŠ jsme nastoupila na částečný úvazk do práce v oboru, aby ho bylo z čeho živit..
No, zvládli sjme spolu zkouškové, diplomku i státnice...a 18. září máme první společné výročí..:))
jani gratuluji.a co už jsi našla nákého koníka poblíž škoda,že nejsem s ferdou blíž
woldemortik
napsal(a):
jani gratuluji.a co už jsi našla nákého koníka poblíž škoda,že nejsem s ferdou blíž
No maťo, už jsem pevně rozhodnuta pro tuhle kobylku, dokonce jí budeme mít "zapůjčenou" na dva měsíce, páč paní si na ní zlomila klíční kost..
Toť ona..
Ferďas je úžasný, nádherný hucul - popravdě ne všichni se mi líbí:)
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
tak a tady ještě jedna fotečka, ať to tu zbytečně nezaplácám:)
kukinatost
napsal(a):
tak a tady ještě jedna fotečka, ať to tu zbytečně nezaplácám:)
moc pěkná doufám,že bude dobrý trojka
.a bude vám to spolu moc klapat,a taky přeji a by dma nebil rachot
tady foto ferdy ještě
kukinatost
napsal(a):
tak a tady ještě jedna fotečka, ať to tu zbytečně nezaplácám:)
Tak já měla prvního koníka - poníka v 15letech, předtím jsem k němu půl roku chodila.Dostala jsem ho zadarmo jelikož bývalým majitelům páchal neplechy.Bohužel skoro před třemi lety jsem o něj přišla.Moji vinou dostal černé močení a už se z toho nedostal, nicméně rodiče mě nikdy nepodporovali, to bylo jen furt se někde flákáš na koni atd.Jednou mám zařídila okory na ohradu, jenže opět to muselo být postavené dle ní a tudíž to do měsíce s koníkovou pomocí lehlo,tak jsem si zas kutila po svém.Akorát táta mi pomáhal se vším co se dalo udělat.Seno jsem si musela dělat sama, jen mi to pokosili, ale pro mě bylo stejně nejdůležitější že ho můžu mít doma a měl vše co potřeboval.S černým močením se u mě potvrdilo pravidlo že méně je někdy více.Nechce se mi to rozepisovat už jsem to psala stokrát a nikdy se na tom nezmění fakt že jsem za to mohla já (oves, málo práce,pak vyjížďka,dny strachu malých procházek až po skoro uzdravení a pak neuhlídaný útěk z boxu atd.)Ovšem stále bude mít v mém srdci to největší místo a ne proto že byl první ale pro jeho charakter a naše zážitky.
Já a Kaťan (přefoceno z papírové fotky)
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
Když mi bylo 15, tak mi rodiče koupili koně - byl to magor, tak mi po několika měsících koupili "normálního" koně a toho prvního jsme prodali. Teď mi za chviličku bude 18 a mám dva koně - toho "normálního" a ještě kobylku.
avecaesar
napsal(a):
Když mi bylo 15, tak mi rodiče koupili koně - byl to magor, tak mi po několika měsících koupili "normálního" koně a toho prvního jsme prodali. Teď mi za chviličku bude 18 a mám dva koně - toho "normálního" a ještě kobylku.
Mě bylo 22 let, kdy jsem si koupila svého prvního koníka. Byl to 10-letý plňas a mám ho 10.rokem. Je to moc milý a hodný koník.
Na koně jsem si musela sama ušetřit , k němu po nějaké době přibyl další koník a poník pro děti. Staráme se sami s manželem.
Rodiče nám na koně nikdy nic nedali, leda kromě sena a slámy od tchána, které si musíme nasušit a sklidit. A nelituju, člověk si toho jinak váží, ¨než když mu vše pěkně spadne do klína. Nikdy by mě nenapadlo si od rodičů něco vynucovat.
thesis
napsal(a):
Tak já měla prvního koníka - poníka v 15letech, předtím jsem k němu půl roku chodila.Dostala jsem ho zadarmo jelikož bývalým majitelům páchal neplechy.Bohužel skoro před třemi lety jsem o něj přišla.Moji vinou dostal černé močení a už se z toho nedostal, nicméně rodiče mě nikdy nepodporovali, to bylo jen furt se někde flákáš na koni atd.Jednou mám zařídila okory na ohradu, jenže opět to muselo být postavené dle ní a tudíž to do měsíce s koníkovou pomocí lehlo,tak jsem si zas kutila po svém.Akorát táta mi pomáhal se vším co se dalo udělat.Seno jsem si musela dělat sama, jen mi to pokosili, ale pro mě bylo stejně nejdůležitější že ho můžu mít doma a měl vše co potřeboval.S černým močením se u mě potvrdilo pravidlo že méně je někdy více.Nechce se mi to rozepisovat už jsem to psala stokrát a nikdy se na tom nezmění fakt že jsem za to mohla já (oves, málo práce,pak vyjížďka,dny strachu malých procházek až po skoro uzdravení a pak neuhlídaný útěk z boxu atd.)Ovšem stále bude mít v mém srdci to největší místo a ne proto že byl první ale pro jeho charakter a naše zážitky.
Já a Kaťan (přefoceno z papírové fotky)
no poprvý sem seděla na koni v 8 letech, to se mi zrovna nepáčilo paxme začaly shánět nějaký jezdecký oddíl /když jsme bydlali ještě v Ostravě/, nakonec jsem chvíli jezdila z Fors Předklášteří no a v 15 jsme si koupili vlastního koníka kobylku
marketka
napsal(a):
Mě bylo 22 let, kdy jsem si koupila svého prvního koníka. Byl to 10-letý plňas a mám ho 10.rokem. Je to moc milý a hodný koník.
Na koně jsem si musela sama ušetřit , k němu po nějaké době přibyl další koník a poník pro děti. Staráme se sami s manželem.
Rodiče nám na koně nikdy nic nedali, leda kromě sena a slámy od tchána, které si musíme nasušit a sklidit. A nelituju, člověk si toho jinak váží, ¨než když mu vše pěkně spadne do klína. Nikdy by mě nenapadlo si od rodičů něco vynucovat.
takže já si koupila prvního koníka v 19 letech na půjčku s polovinou mi pomohli rodiče ,sedlo jsem měla půjčené,uzdečka udělaná doma i postroje krom chomoutu ,vozíky též doma udělané ,koník tahal obracel seno a nahraboval a supr pod sedlem byli jsme sehraná dvojka .Vítězil i ve vozíčkách na Hubertových jízdách.Byli jsme spolu 16 let zdůvodu nemoci musel být utracen dožil se 21let.Nyní mám kobylku už 7let.Seno jsme vždy sušili sami .Letos mi bude 38 a mím velkým pomocníkem je můj otec který ač mu je přes 60 je pracant a jakmile vidí že se v něčem vrtám tak je tam taky.
jurasek
napsal(a):
takže já si koupila prvního koníka v 19 letech na půjčku s polovinou mi pomohli rodiče ,sedlo jsem měla půjčené,uzdečka udělaná doma i postroje krom chomoutu ,vozíky též doma udělané ,koník tahal obracel seno a nahraboval a supr pod sedlem byli jsme sehraná dvojka .Vítězil i ve vozíčkách na Hubertových jízdách.Byli jsme spolu 16 let zdůvodu nemoci musel být utracen dožil se 21let.Nyní mám kobylku už 7let.Seno jsme vždy sušili sami .Letos mi bude 38 a mím velkým pomocníkem je můj otec který ač mu je přes 60 je pracant a jakmile vidí že se v něčem vrtám tak je tam taky.
já sem byla u koní od svích 6 let jelikož naši mněly známého který koně choval,táta mi sliboval k 12 tinám že mi koupí koníka nedočkala sem se naši se rozvedly a tak sem si na koníka musela vydělat sama prvního koníka sem si koupila v 18 teď je mi 22 a koníky mám 3 plánuji koupit dalšího do rodiny rodiče mně podporovali poze do 12 let a to jen umožněním ježdění a starání se ve stáji svého známého pak už podpora nebyla žádná
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
Bylo mi 24, teď je mi 30. Rodiče mě podpořili půjčkou - kupovala jsem koně z vyšší cenové kategorie, ale vydělávala jsem dost, abych mohla platit ustájení i splácet.
pegaska
napsal(a):
Bylo mi 24, teď je mi 30. Rodiče mě podpořili půjčkou - kupovala jsem koně z vyšší cenové kategorie, ale vydělávala jsem dost, abych mohla platit ustájení i splácet.
jsem u koní od 13 let, vždycky jsem snila o vlastním, ten sen jsem si splnila před rokem, koupila jsem mladého sportáka, obsedla ho a ted jsou z nás super partaci, rodiče neměli 14 dní potuchy že mám koně, podpořila mě babička půjčkou.jinak si všechno obstarávám sama, rodiče mě nijak finančně nepodpurují, jsem již samostatná, jen mi to tolerují.
klawdie
napsal(a):
jsem u koní od 13 let, vždycky jsem snila o vlastním, ten sen jsem si splnila před rokem, koupila jsem mladého sportáka, obsedla ho a ted jsou z nás super partaci, rodiče neměli 14 dní potuchy že mám koně, podpořila mě babička půjčkou.jinak si všechno obstarávám sama, rodiče mě nijak finančně nepodpurují, jsem již samostatná, jen mi to tolerují.
Já dostala svou první kobylku v 17-ti. Byla poněkud prudší a malinko zlejší na cizí lidi. no nakonec jsme ji museli prodat kvůli neshodám ve stáji. V 18-ti jsem si KOUPILA ( za své ) jinou, jenže to už mě naši nějak přestali podporovat a ejhle- teď už mi otevřeně hážou klacky pod nohy. Včera mi matka oznámila že školné( v lednu byla ze školy nadšená a školné jí vůbec nevadilo- Jen se přihlaš to je dobrý aspoň budeš doma.) si budu platit z jedné třetiny samaza své. No mám rozestavěnou boudu pro kobylku aby jsem jí mohla mít na svém-jen mi to samotné jde moc pomalu- mámin přítel mi slíbil pomoc ale ta se nekoná pořád jen nemůžu a nejde to. Ale stejně mě to neporazí- teď už jen čekám kdy mě rodiče oznámí, že by bylo lepší kobylu prodat- NEPRODÁM! Omlouvám se za až takovou zpověď ale tak to prostě mám já.
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
Já jsem zlehka začala v 8 letech, rodiče domluvili u známých na chalupě svezení skoro každý víkend, od 10 do 14let jsem měla pauzu kvůli úrazu (na lyžích), od 14 let po klubech s podporou rodičů (členství jsem platila z kapesného, ale občas odvoz autem apod.), od 16 u soukromníků, v 18 jsem se nachomejtla k soukromýmu koni, kterýho jsem si ve svých 19 letech koupila na splátky, všechno za svoje peníze, ve22 jsem koníka musela prodat, pak rok a něco zas soukromníci a loni mi máma půjčila peníze na Saxíka, všechno platím sama, naši už to moc neřešej, u mámy mám jen případnou možnost půjčky, kdyby se něco stalo, páč pořád nějak nemůžu vybudovat vlastní rezervy
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
Tak já jsem mela svoji první kobylku v 15 letech, koupila ji mamka a cca polovinu kobči jsem jí i splatila. Moji bráchové se totiž věnují časově i finnčně velmi náročnému sportu, tak nejspíš ačkoli původně o koni nechtěli ani slyšet , svědomí jim nedalo a enchali se přemluvit
Jinak druhou kobylku co mám jsme si již koupila sama a taktéž na vše potřebné si vydělávám sama. Začínala jsem se 100 letým sedlem z půdy a podomácku vyrobenými cajky... Akorát v případě nutnosti mám to štěstí, že vím že mi rodiče (nejen finančně) pomohou. Nyní je mi 19 let
zazika
napsal(a):
Já dostala svou první kobylku v 17-ti. Byla poněkud prudší a malinko zlejší na cizí lidi. no nakonec jsme ji museli prodat kvůli neshodám ve stáji. V 18-ti jsem si KOUPILA ( za své ) jinou, jenže to už mě naši nějak přestali podporovat a ejhle- teď už mi otevřeně hážou klacky pod nohy. Včera mi matka oznámila že školné( v lednu byla ze školy nadšená a školné jí vůbec nevadilo- Jen se přihlaš to je dobrý aspoň budeš doma.) si budu platit z jedné třetiny samaza své. No mám rozestavěnou boudu pro kobylku aby jsem jí mohla mít na svém-jen mi to samotné jde moc pomalu- mámin přítel mi slíbil pomoc ale ta se nekoná pořád jen nemůžu a nejde to. Ale stejně mě to neporazí- teď už jen čekám kdy mě rodiče oznámí, že by bylo lepší kobylu prodat- NEPRODÁM! Omlouvám se za až takovou zpověď ale tak to prostě mám já.
A nějaká brigádka ¨by se nenašla, abys ji nemusela prodávat?
microfon
napsal(a):
Tak já jsem mela svoji první kobylku v 15 letech, koupila ji mamka a cca polovinu kobči jsem jí i splatila. Moji bráchové se totiž věnují časově i finnčně velmi náročnému sportu, tak nejspíš ačkoli původně o koni nechtěli ani slyšet , svědomí jim nedalo a enchali se přemluvit Jinak druhou kobylku co mám jsme si již koupila sama a taktéž na vše potřebné si vydělávám sama. Začínala jsem se 100 letým sedlem z půdy a podomácku vyrobenými cajky... Akorát v případě nutnosti mám to štěstí, že vím že mi rodiče (nejen finančně) pomohou. Nyní je mi 19 let
tak já jsme u koní cca let, ale pořád to byli hlavně nějjací soukromníci a já jezdila stylem: sedni a udrž se....A dnes je mi skoro 19 (8.října) a od 6.dubna 2007 má svojí kobylku, se kterou se letos na podzim chystáme na první hobby
marketka
napsal(a):
A nějaká brigádka ¨by se nenašla, abys ji nemusela prodávat?
Mám brigádu, celý víkendy trávím v hospodě. Díky tomu mám za co kobylu živit. Prodávat jí nebudu je to moje štestí. Jen prostě potřebuju dostavit ten bejvák aby jsem mohla být ve svém to stojí míň teď dávám 3 000,- měsíčně, ve svým mě to vyjde na 1200,- a bude to 1000x lepší. Tam se pořád hádám a stojí to za houby.
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
V 19ti letech jsem si koupila vysněný hříbátko..
Nikdo mě nepodporuje, spoléhám jen sama na sebe.
nikita11
napsal(a):
V 19ti letech jsem si koupila vysněný hříbátko.. Nikdo mě nepodporuje, spoléhám jen sama na sebe.
Naši si pořídili hřebečka poníčka z cirkusu ještě než jsme se narodila a já na něm jezdila dřív než jsem uměla chodit. V 11letech mi koupili druhýho hřebečka 2letého, chvíli na to poníček stářím zemřel. Bob je taky poník, 138KV, toho budu mít teď 8.9. 13let, no a 2.6. jsme si k němu přivezla 3,5letého valáška ČT. Pomaličku sjem ho obsedla a teď jezdím na obou, jeden den jde pod sedlo poník a druhý na volno, další den opačně. Krmení jsme měli vždycky svoje a do doby než jsem začala pracovat, mi naši vše platili. Od 19le si vydělávám, je mi 24, tak už si vše platím sama a jsme šťastná, že kluky mam
Neregistrovaný uživatel
nikita11
napsal(a):
V 19ti letech jsem si koupila vysněný hříbátko.. Nikdo mě nepodporuje, spoléhám jen sama na sebe.
Tak u mě to bylo uplně jinak, ted je mi 20 let, u koní jsem se motala od malička, jezdili jsem s kámoškama na poníky atd ale pod dohledem trenéra jsem začla jezdit až od 12 let na jedné jízdárně, bohužel nebo bohu dík jsem od tamtud po dvou letech odešla jelikož podmínky tam byli celkem pekelné a přešla jsem do soukromé stáje kousek odemně, tam mě k mému přepvapení hned první den posadili na koně, naopak v předchozí stáji sem musela 8 měsíců makat aby se zjistilo jestli koně opravdu mám ráda a hlavně nás tam bylo hrozně moc a jezdili starší holky a prckové museli čekat. V nové stáji to bylo supr, dokonce mě majitel bral na neoficiální závody v parkuru atd. Jenže i tam to začlo skřípat jelikož holčina která tam jezdila už hodně dlouho mě začla přímo nesnášet a dělat naschvály,majitel mě začal mít v oblibě a jí to evidentně pěkně štvalo. No a když sem v této stáji asi po dvou letech mohla poprvé sama na vyjíždku naprosto mě to okouzlilo a chtěla jsem jezdit takhle častěji. od rodičů jsem sice měla slíbené že kůn bude až za maturitu ale i přesto jsem začla pátrat s vymysleli jsme si s kámoškou pronájem koně na půl. Našli jsem krásného ryzáka někde na druhym konci republiky, vše již bylo dohodnuté jenže ženská nakonec cukla. No a pak mě táta řekl že mě koně koupí, at si najdu nějakýho okolo prahy at se na něj můžem zajet mrknout. No málem mě to vyrazilo dech. Začala jsem pátrat opět po inzerátech až sem našla ježdení na nějakém valachovi. Přesto že jsem měla možnost vybrat si koně vydala jsem se ještě okouknout tohoto koníka. No a byla to láska na první pohled. Stál tam ohromný plavák. Nyní k němu chodím už 4 rokem a jsem naprosto nadšená. Sice není jenom můj ale žádný rozdíl v tom nepocituju. Jezdím si ho kdy chci jenom já, jen občas (1-2 do roka) přijde majitel si zajezdit. Koník byl zpočátku celkem magor jelikož si prošel své ale ted je to beránek, je to koník co moc nemusí cizí lidi a už vůbec ne chlapy. No a k maturitě jsem dostala místo koně auto aby jsem se mohla ke koníkovi vozit :)
leennyy
napsal(a):
Naši si pořídili hřebečka poníčka z cirkusu ještě než jsme se narodila a já na něm jezdila dřív než jsem uměla chodit. V 11letech mi koupili druhýho hřebečka 2letého, chvíli na to poníček stářím zemřel. Bob je taky poník, 138KV, toho budu mít teď 8.9. 13let, no a 2.6. jsme si k němu přivezla 3,5letého valáška ČT. Pomaličku sjem ho obsedla a teď jezdím na obou, jeden den jde pod sedlo poník a druhý na volno, další den opačně. Krmení jsme měli vždycky svoje a do doby než jsem začala pracovat, mi naši vše platili. Od 19le si vydělávám, je mi 24, tak už si vše platím sama a jsme šťastná, že kluky mam
No a jak sem to teda měla já, když už jsem to forum založila. Jezdila jsem od soukromníka, což jsem si teda vybulila. Mamka mě tam vozila a ten soukromník mě trénoval. Jezdila jsem na jeho koni společně s kámošem, kterej jezdil na jeho pravým bratroj. Jezdili sme závody skoro každej vejkend. Soukromník pak řekl mojí a kamarádovi mamině, že má chov, takže tam nesmí mít valachy-oba dva jsou valaši. Kamarádova mamka ukecala moji, aby je koupili. Tak se tak stalo-mě bylo ASI 14 let. Pořád byli ustájeni u toho soukromníka a on nás taky pořád trénoval. Pak se vyprd na nás a posléze i na koně. Dino se prodal, protože kamarád se na to vykašlal, ale prodal se známý, kam jsem já tejden po prodeji Dina utekla i s Diegem. Rodiče mi všechno platí-teda spíš mamina, táta zvířata nerad, ale nejsem podporována tak, jak jsem byla, když jsem před koněma dělala závodně tenis. Koně jsou časově šíleně nároční. Snažím se najít si brigošku, ale zase bych neměla čas na mýho Diega a to by mě srdce rvalo, když si s ním ted dávám tolik práce, nehledě nato, že ho nemám doma. Jak ste si všichni mohli najednou pořídit koníka za vlastní a měli ho kam dát? Vůbec by mi nevadilo mít ještě jednoho, protože Diegovi je už 12 ale je pořád čilej, veselej a magor..:D ale jezdit dva koně denně je pro někoho, kdo to myslí se sportovním jezdectvím vážně, jedině dobře..:)
to je můj miláček po Ascotoj
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak u mě to bylo uplně jinak, ted je mi 20 let, u koní jsem se motala od malička, jezdili jsem s kámoškama na poníky atd ale pod dohledem trenéra jsem začla jezdit až od 12 let na jedné jízdárně, bohužel nebo bohu dík jsem od tamtud po dvou letech odešla jelikož podmínky tam byli celkem pekelné a přešla jsem do soukromé stáje kousek odemně, tam mě k mému přepvapení hned první den posadili na koně, naopak v předchozí stáji sem musela 8 měsíců makat aby se zjistilo jestli koně opravdu mám ráda a hlavně nás tam bylo hrozně moc a jezdili starší holky a prckové museli čekat. V nové stáji to bylo supr, dokonce mě majitel bral na neoficiální závody v parkuru atd. Jenže i tam to začlo skřípat jelikož holčina která tam jezdila už hodně dlouho mě začla přímo nesnášet a dělat naschvály,majitel mě začal mít v oblibě a jí to evidentně pěkně štvalo. No a když sem v této stáji asi po dvou letech mohla poprvé sama na vyjíždku naprosto mě to okouzlilo a chtěla jsem jezdit takhle častěji. od rodičů jsem sice měla slíbené že kůn bude až za maturitu ale i přesto jsem začla pátrat s vymysleli jsme si s kámoškou pronájem koně na půl. Našli jsem krásného ryzáka někde na druhym konci republiky, vše již bylo dohodnuté jenže ženská nakonec cukla. No a pak mě táta řekl že mě koně koupí, at si najdu nějakýho okolo prahy at se na něj můžem zajet mrknout. No málem mě to vyrazilo dech. Začala jsem pátrat opět po inzerátech až sem našla ježdení na nějakém valachovi. Přesto že jsem měla možnost vybrat si koně vydala jsem se ještě okouknout tohoto koníka. No a byla to láska na první pohled. Stál tam ohromný plavák. Nyní k němu chodím už 4 rokem a jsem naprosto nadšená. Sice není jenom můj ale žádný rozdíl v tom nepocituju. Jezdím si ho kdy chci jenom já, jen občas (1-2 do roka) přijde majitel si zajezdit. Koník byl zpočátku celkem magor jelikož si prošel své ale ted je to beránek, je to koník co moc nemusí cizí lidi a už vůbec ne chlapy. No a k maturitě jsem dostala místo koně auto aby jsem se mohla ke koníkovi vozit :)
Začala jsem v 9letech v JK , dědeček mi prvního koníka koupil ve 13letech. Prarodiče mě hodně podporovali. Po jejich smrti jsem se ale musela postarat sama, i když maminka za mnou vždy stála a když bylo potřeba( jednu dobu jsem měla i 3 koně), tak hodně pomohla. Dnes je mi 20let a koníkama se živím
Moje nýnější klisna Parma po Przedswit, z matky po Quoniam.
jenysimons
napsal(a):
No a jak sem to teda měla já, když už jsem to forum založila. Jezdila jsem od soukromníka, což jsem si teda vybulila. Mamka mě tam vozila a ten soukromník mě trénoval. Jezdila jsem na jeho koni společně s kámošem, kterej jezdil na jeho pravým bratroj. Jezdili sme závody skoro každej vejkend. Soukromník pak řekl mojí a kamarádovi mamině, že má chov, takže tam nesmí mít valachy-oba dva jsou valaši. Kamarádova mamka ukecala moji, aby je koupili. Tak se tak stalo-mě bylo ASI 14 let. Pořád byli ustájeni u toho soukromníka a on nás taky pořád trénoval. Pak se vyprd na nás a posléze i na koně. Dino se prodal, protože kamarád se na to vykašlal, ale prodal se známý, kam jsem já tejden po prodeji Dina utekla i s Diegem. Rodiče mi všechno platí-teda spíš mamina, táta zvířata nerad, ale nejsem podporována tak, jak jsem byla, když jsem před koněma dělala závodně tenis. Koně jsou časově šíleně nároční. Snažím se najít si brigošku, ale zase bych neměla čas na mýho Diega a to by mě srdce rvalo, když si s ním ted dávám tolik práce, nehledě nato, že ho nemám doma. Jak ste si všichni mohli najednou pořídit koníka za vlastní a měli ho kam dát? Vůbec by mi nevadilo mít ještě jednoho, protože Diegovi je už 12 ale je pořád čilej, veselej a magor..:D ale jezdit dva koně denně je pro někoho, kdo to myslí se sportovním jezdectvím vážně, jedině dobře..:)
to je můj miláček po Ascotoj
Tak já asi měla to štěstí, že jsem si našla přítele, jehož rodiče měli statek a jeden koník se tam v pohodě uživil. Ale samozřejmě, nic nebylo zadarmo. Musela jsem tam tvrdě makat a poslouchat a ještě jsem měla pocit, že koník není můj. Většina věcí se řídila podle tchána. Mezitím jsme se totiž s přítelem vzali.
Poté jsme postavili za kopcem domek a koníky si po 8 letech odstěhovali tam. , čímž se mi výrazně ulevilo. Tedˇ už v tom ,,jede,, celá rodina včetně dětí, i tchán, který si pořídil svého koně.Zní to jako pohádka, ale nelituji toho času a námahy, stojí to zato.
barletka
napsal(a):
Začala jsem v 9letech v JK , dědeček mi prvního koníka koupil ve 13letech. Prarodiče mě hodně podporovali. Po jejich smrti jsem se ale musela postarat sama, i když maminka za mnou vždy stála a když bylo potřeba( jednu dobu jsem měla i 3 koně), tak hodně pomohla. Dnes je mi 20let a koníkama se živím
Moje nýnější klisna Parma po Przedswit, z matky po Quoniam.
cca v 5 jsem dostala svého prvního poníka ted mi je 15 a má koní mooooc:)
werca
napsal(a):
cca v 5 jsem dostala svého prvního poníka ted mi je 15 a má koní mooooc:)
já si platím na koníka jen odčervení, očkování a pokud potřebuje něco nového do výbavy. Kování a ustájení mi platí rodiče.
Jelikož se mi blíží doba očkování a podle očkováku to vypadá, že koník nebyl očkovanej proti tetanu, tak sem se chtěla zeptat jestli očkujete proti tetanu a kolik vás to stojí a kolik vás tak průměrně stojí očkování proti chřipce. Díky moc
werca
napsal(a):
cca v 5 jsem dostala svého prvního poníka ted mi je 15 a má koní mooooc:)
mi bylo 10 když jsem dostala Jessulku, te´dka je mi 14 =)
jezabel
napsal(a):
mi bylo 10 když jsem dostala Jessulku, te´dka je mi 14 =)
Já jsem cca od 11ti let jezdila k soukromníkovi kde jsem nejdříve jezdila jako zákazník a od 15ti jako instruktor.V 18ti jsem začala vydělávat a koupila jsem si svého oblíbence kterého už jsem čtyři roky jezdila.V té době mu bylo šest.Měla jsem ho na splátky a poslední splátku mi zaplatil táta.Občas mi z něčím rodiče pomohli,jako že mi jeden rok táta sehnal seno ....v létě měli naši koně na zahradě na chalupě,ale jinak jsem si všechno platila vždy sama..Teď je mi 23 a koníkovi 10.teď po dlouhé době potřebuji zase pomoct půjčkou jelikož kupuji nové western sedlo na které samo nemám
v v
napsal(a):
Já jsem cca od 11ti let jezdila k soukromníkovi kde jsem nejdříve jezdila jako zákazník a od 15ti jako instruktor.V 18ti jsem začala vydělávat a koupila jsem si svého oblíbence kterého už jsem čtyři roky jezdila.V té době mu bylo šest.Měla jsem ho na splátky a poslední splátku mi zaplatil táta.Občas mi z něčím rodiče pomohli,jako že mi jeden rok táta sehnal seno ....v létě měli naši koně na zahradě na chalupě,ale jinak jsem si všechno platila vždy sama..Teď je mi 23 a koníkovi 10.teď po dlouhé době potřebuji zase pomoct půjčkou jelikož kupuji nové western sedlo na které samo nemám
a kam sis toho prvního koníka dala? To sis jen tak řekla,že si koupíš koně a udělala jsi to? To mě taky šíleně zajímá. Nebo máte doma stodolu a ten prostor tam pro toho koně prostě byl a je..???
woldemortik
napsal(a):
jani gratuluji.a co už jsi našla nákého koníka poblíž škoda,že nejsem s ferdou blíž
Tak ja si sveho konika poridila sama,bez podpory rodicu.Nasi kone nemusi a byly razne proti,ale nakonec se smirili s tim,ze ja si jdu za svym.Ale podporil me muj pritel.Mela jsem strach,ze to nezvladnu,jak financne tak i psychicky.Vsichni vime,ze mit kone neni sranda.Konika jsem chtela od detstvi,ale ted kdyz jsem si ho porizovala jsem mela strach,aby me to treba neprestalo bavit.Ale presvedcila jsem se,ze me to bavit neprestane... Takze diky memu priteli ho mam...presvedcil me,ze to zvladneme..Je mi 22.A s mym Royem mame 26.9. nase prvni vyroci.. :-)
jenysimons
napsal(a):
a kam sis toho prvního koníka dala? To sis jen tak řekla,že si koupíš koně a udělala jsi to? To mě taky šíleně zajímá. Nebo máte doma stodolu a ten prostor tam pro toho koně prostě byl a je..???
No já ho koupila s tím že zůstane tam kde je a budu platit nájem a jezdit dál jako instruktor.Jsem z paneláku takže stodola nehrozí.Koupila jsem ho bez rozmyšlení když mi majitel řekl že ho bude prodávat,tak jsem hned ten den podepsala smlouvu....a koupla ho.Doma byl poprask.Za rok jsem ho potřebovala odstěhovat jinam a tak šel ke kamarádce do města na zahradu,pak na chalupu na louku....prostě jsem si jen pronajala louku a dala ohradu a tam byl.Mám koně pořád venku takže může být kdekoliv a vyjde to docela levně.Teď už se se mnou zase stěhoval a je zase na louce s novou kámoškou a nic za to neplatím,ale musíme se sami starat.
jezabel
napsal(a):
mi bylo 10 když jsem dostala Jessulku, te´dka je mi 14 =)
Očkování proti tetanu vyjde na 390 Kč pro jednoho koně + cesta veterináře
marketka
napsal(a):
Očkování proti tetanu vyjde na 390 Kč pro jednoho koně + cesta veterináře
No tak já začala v 6 letech na poníkách.Svého 1 vlastního koně jsem dostala od táty ve 12 letech-byl to poník,takový hajzlík ale pro mě byl miliónový.. V 18 jsem si koupila prvního velkého koně a dnes ve 28 letech máme s manželem 7 koní
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
Tak já jsem začala jezdit asi tak v 9 letech. Rodiče mi hodně podporovali. když mi bylo 13 koupili mi koníka. Ale po jejich rozvodu se začalo všechno komplikovat... Ale naneštěstí se to vyřešilo všichni pochopily že bez NĚJ být nemohu. Teď je mi 17 skoro 18 a prožili jsme spolu mnoho krásných chvil:)
dalajlama
napsal(a):
Tak já jsem začala jezdit asi tak v 9 letech. Rodiče mi hodně podporovali. když mi bylo 13 koupili mi koníka. Ale po jejich rozvodu se začalo všechno komplikovat... Ale naneštěstí se to vyřešilo všichni pochopily že bez NĚJ být nemohu. Teď je mi 17 skoro 18 a prožili jsme spolu mnoho krásných chvil:)
Já začala jezdit aktivn asi v 10ti letech, do té doby to bylo takové vození s někým na ruce nebo na poníkovi u cirkusu . Asi 3 roky jsem jezdila v oddíle (anglie, western tu nikde nebyl). A to díky známostem maminky, která se koní bojí jako čert kříže . Pak jsme přešla k soukromníkovi a jezdila jsem haflingy a jezdeckou pony (148cm), která nám dala hříbátko, kobylku ,kterou jsem jejím jednom roce koupila, mě bylo tehdy skoro 18 . Měla jsem ji asi 3 roky a loni jsem ji prodala. Měla a mám ji moc ráda, ale má se úžasně a s dětmi závodí v parkurech, což by se mnou nikdy nedělala. Taď je mi 22 a ve 21 jsem si pořídila valacha appa x A1/1 na leasing a pak mám ještě kobylku quartera. Mezitím jsem jezdila na školním statku mojí střední školy, což mi svým způsobem také něco dalo. Taky samozřejmě po známých, na dostihácích, poníkách atd.
Jinak rodiče mě vždycky podporovali, dokonce půlka rodiny se podílí na stavbě stáje a i finanční injekce jsem se dočkala , což mi dost pomohlo a jsem za to strašně vděčná. Jen mamka mi vždycky vyhrožovala, A´t si nemyslím, ž až se mi něco stane, že mě poveze do nemocnice, ale pokaždé při polhedu na mě mě tam vždycky odvezla. Sice jsem ji vždycky litovala, protože jsem měla hodněkrát na vlásku, při mém stěstí. Ale koně mě drží dál a tak to snad dlouho bude..
ladys
napsal(a):
Já začala jezdit aktivn asi v 10ti letech, do té doby to bylo takové vození s někým na ruce nebo na poníkovi u cirkusu . Asi 3 roky jsem jezdila v oddíle (anglie, western tu nikde nebyl). A to díky známostem maminky, která se koní bojí jako čert kříže . Pak jsme přešla k soukromníkovi a jezdila jsem haflingy a jezdeckou pony (148cm), která nám dala hříbátko, kobylku ,kterou jsem jejím jednom roce koupila, mě bylo tehdy skoro 18 . Měla jsem ji asi 3 roky a loni jsem ji prodala. Měla a mám ji moc ráda, ale má se úžasně a s dětmi závodí v parkurech, což by se mnou nikdy nedělala. Taď je mi 22 a ve 21 jsem si pořídila valacha appa x A1/1 na leasing a pak mám ještě kobylku quartera. Mezitím jsem jezdila na školním statku mojí střední školy, což mi svým způsobem také něco dalo. Taky samozřejmě po známých, na dostihácích, poníkách atd.
Jinak rodiče mě vždycky podporovali, dokonce půlka rodiny se podílí na stavbě stáje a i finanční injekce jsem se dočkala , což mi dost pomohlo a jsem za to strašně vděčná. Jen mamka mi vždycky vyhrožovala, A´t si nemyslím, ž až se mi něco stane, že mě poveze do nemocnice, ale pokaždé při polhedu na mě mě tam vždycky odvezla. Sice jsem ji vždycky litovala, protože jsem měla hodněkrát na vlásku, při mém stěstí. Ale koně mě drží dál a tak to snad dlouho bude..
v 15ti mi máma koupila mýho oblíbenýho A1/1 aby nemusel na jatka další už jsem si platila i živila sama. je mi 39 a mám jich 7kousků
Uživatel s deaktivovaným účtem
jenysimons
napsal(a):
Ahojda, kolik Vám bylo, když ste měli svého prvního koně a kolik je Vám ted? Zajímalo by mě i, jestli jste byli rodiči podporováni nebo si to museli všechno vymanit?
tak pri konoch som sa zacala motat ked som mala cca.8 rokov,zacina som s voltizom.nejaky rok som sa motala po svete bez koni,ked sa rozpadol odiel a potom som zacala chodit na to iste miesto,akurat k sukromnikovi,ktory mal snad v stajni vsetky druhy koni,od A 1/1 cez teplasov,klusakov az po noniusy,tu som dostala zaklady jazdenia v sedle no a ked som mala 18,dostala som do daru rocneho zrebca,ktoreho ustajnenie mi platia rodicia,o zvysne naklady sa snazim starat sama a tento rok som si do najmu zobrala este jednu kobylu,ktoru planujem na rok pripustit,takze idem zhanat brigadu aby som nezabudla,teraz mam 20
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
tak pri konoch som sa zacala motat ked som mala cca.8 rokov,zacina som s voltizom.nejaky rok som sa motala po svete bez koni,ked sa rozpadol odiel a potom som zacala chodit na to iste miesto,akurat k sukromnikovi,ktory mal snad v stajni vsetky druhy koni,od A 1/1 cez teplasov,klusakov az po noniusy,tu som dostala zaklady jazdenia v sedle no a ked som mala 18,dostala som do daru rocneho zrebca,ktoreho ustajnenie mi platia rodicia,o zvysne naklady sa snazim starat sama a tento rok som si do najmu zobrala este jednu kobylu,ktoru planujem na rok pripustit,takze idem zhanat brigadu aby som nezabudla,teraz mam 20
svýho prvního koníka sem si koupila před pěti lety,když mi bylo 21. všechno si platim sama, rodiče mě vůbec nepodporovali,naopak byli proti koupi a když sem ho jela platit,ještě mě přesvědčovali ať si to rozmyslím.dodnes mi na koně nepřispěli ani korunu,ale poctivě suší pečivo o vánocích to budou dva roky,co mám koníka druhýho a max.spokojenost.akorát mě mrzí,že je nemůžu mít doma,ale myslím,že nás je víc,kdo za koňma dojížděj...
ferdice
napsal(a):
svýho prvního koníka sem si koupila před pěti lety,když mi bylo 21. všechno si platim sama, rodiče mě vůbec nepodporovali,naopak byli proti koupi a když sem ho jela platit,ještě mě přesvědčovali ať si to rozmyslím.dodnes mi na koně nepřispěli ani korunu,ale poctivě suší pečivo o vánocích to budou dva roky,co mám koníka druhýho a max.spokojenost.akorát mě mrzí,že je nemůžu mít doma,ale myslím,že nás je víc,kdo za koňma dojížděj...
no tak toho bych se nebála...je mi jasný, že ke koním nebudu muset dojíždět, jakmile budu mít nějakej ten peníz a odstěhuju se do svýho, kde určo budu chtít mít stání minimálně pro dva koně a samozřejmě plný jinak dojíždím od tej doby, co jezdím a dost mě to mrzí, je prostě něco úplně jinýho mít koně 5 kroků přes dvůr, než 5 minut cesty autem a taky bejt s ním kdykoli chceš, ne si jet zajezdit, s něčím pomoct a zase domů...už se na to těším přesto, že to je hoznej závazek. Nejspíš nebudu moct jezdit nikam na dovolený, ale to tomu klidně objetuju
jenysimons
napsal(a):
no tak toho bych se nebála...je mi jasný, že ke koním nebudu muset dojíždět, jakmile budu mít nějakej ten peníz a odstěhuju se do svýho, kde určo budu chtít mít stání minimálně pro dva koně a samozřejmě plný jinak dojíždím od tej doby, co jezdím a dost mě to mrzí, je prostě něco úplně jinýho mít koně 5 kroků přes dvůr, než 5 minut cesty autem a taky bejt s ním kdykoli chceš, ne si jet zajezdit, s něčím pomoct a zase domů...už se na to těším přesto, že to je hoznej závazek. Nejspíš nebudu moct jezdit nikam na dovolený, ale to tomu klidně objetuju
No já to mám ještě trochu složitějši jelikož koně nemám doma já,ale budoucí tchýně,takž je sice máme jakoby doma,ale musím k nim dojíždět 12km autem,bydlím v centru města a v parku mi koně nechtěj povolitnechápu.
v v
napsal(a):
No já to mám ještě trochu složitějši jelikož koně nemám doma já,ale budoucí tchýně,takž je sice máme jakoby doma,ale musím k nim dojíždět 12km autem,bydlím v centru města a v parku mi koně nechtěj povolitnechápu.
hmm, tak to se hodně divím, že ti ho tam nechtěj povolit
Je mi 23 a letos v září to už bude rok a čtvrt,co se mi splnil sen.Koníka mi zaplatili babička s dědou,nechtělo se mi čekat až dostuduju a postavila si hlavu.Moji blízcí ví...Vše ostatní od ustájení,granulky,veterinářem konče si už platím hezky ze svého.Chodím na brigádky víc než bych měla,ale co bych pro mého mazla neudělala
na fotce jako roček,kdy jsem si ho kupovala
