Ahoj mám pětiletou kobču. Má hrůzu z kamionů, dodávek, velkých aut, traktorů... atd... Někdy jí to ani zas tak moc nevadí... třeba když je s ostatními koňmi, nebo když má asi nějakou zamyšlenou náladu.. Ale jindy by dala snad i život za to aby ten kamion zmyzel... Je to docela i nebezpečné. A zvlášť začíná šílet, když jede víc (třeba i obyč. osobáků) za sebou. Nevím co se jí stalo. Když jsem ji dovezla, sice z toho strach měla, ale časem si zvykla jak na náklaďáky, traktory tak i na autobusy.. Chodila v páře v maratoňáku a to mohlo jet cokoliv a ani necukla.. Pak jsem ji měla nějakou dobu na ranči na samotě kde provoz nebyl... když jsem ji odtamtud odvezla, zjistila jsem že se panicky bojí všeho co jede... časem se to zlepšilo ale pořád to není ono... A zdá se se to ani moc nezlepšuje... Když ji mám na vodítku, je to o ušlapání. Když na ní jedu jakš takš, to ještě zvládáme... Ale dlouho po tom co projede nějaký náklaďák, je ještě taková vyplašená a nejradši by pořád utíkala... Jak ji mám odnaučit strachu?
P.S.: to stejné se mi u ní stalo i s šustícími věcmi a petkama.. Jindy jsem s ní normálně vozila např. oběd v igelitce a ona byla uplně v pohodě, pila jsem na ní pití z flaška a ona tu flašku viděla když mi ji někdo podával, a taky třeba kýblík do sadu (na nasbírání meruněk) jsem s ní vezla... A pak jednoho dne z ničeho nic, když jsem s ní vezla oběd, se v půlce cesty té tašky jakoby lekla a začala před ní zdrhat... (já ji z ruky nepustila protože tam byl hrnec se skleněnou pokličkou a nechtěla jsem ho rozbít)... tak jsme se proběhly a zastavily zpátky tam odkud jsme vyjížděly... slezla jsem a šla pěšky. Od té doby nenávidí tašky, taky pet lahve (s těmi se mi žádná příhoda nestala prostě se jich začla bát, a taky kýblíků se bojí.. ale to naštěstí jen bojí... po nějakých x minutách když zjistí že jí kyblík nic neudělá je v pohodě...
alabama17
napsal(a):
Ahoj mám pětiletou kobču. Má hrůzu z kamionů, dodávek, velkých aut, traktorů... atd... Někdy jí to ani zas tak moc nevadí... třeba když je s ostatními koňmi, nebo když má asi nějakou zamyšlenou náladu.. Ale jindy by dala snad i život za to aby ten kamion zmyzel... Je to docela i nebezpečné. A zvlášť začíná šílet, když jede víc (třeba i obyč. osobáků) za sebou. Nevím co se jí stalo. Když jsem ji dovezla, sice z toho strach měla, ale časem si zvykla jak na náklaďáky, traktory tak i na autobusy.. Chodila v páře v maratoňáku a to mohlo jet cokoliv a ani necukla.. Pak jsem ji měla nějakou dobu na ranči na samotě kde provoz nebyl... když jsem ji odtamtud odvezla, zjistila jsem že se panicky bojí všeho co jede... časem se to zlepšilo ale pořád to není ono... A zdá se se to ani moc nezlepšuje... Když ji mám na vodítku, je to o ušlapání. Když na ní jedu jakš takš, to ještě zvládáme... Ale dlouho po tom co projede nějaký náklaďák, je ještě taková vyplašená a nejradši by pořád utíkala... Jak ji mám odnaučit strachu?
P.S.: to stejné se mi u ní stalo i s šustícími věcmi a petkama.. Jindy jsem s ní normálně vozila např. oběd v igelitce a ona byla uplně v pohodě, pila jsem na ní pití z flaška a ona tu flašku viděla když mi ji někdo podával, a taky třeba kýblík do sadu (na nasbírání meruněk) jsem s ní vezla... A pak jednoho dne z ničeho nic, když jsem s ní vezla oběd, se v půlce cesty té tašky jakoby lekla a začala před ní zdrhat... (já ji z ruky nepustila protože tam byl hrnec se skleněnou pokličkou a nechtěla jsem ho rozbít)... tak jsme se proběhly a zastavily zpátky tam odkud jsme vyjížděly... slezla jsem a šla pěšky. Od té doby nenávidí tašky, taky pet lahve (s těmi se mi žádná příhoda nestala prostě se jich začla bát, a taky kýblíků se bojí.. ale to naštěstí jen bojí... po nějakých x minutách když zjistí že jí kyblík nic neudělá je v pohodě...
Ahojky,sice ti asi moc neporadím,ale můj kun se taky hrozně bojí kamionu a byl schopnej cválat na cestě.Odnaučila jsem ho to ale jednoduše.všimla jsem si totiž,že když je před námi nebo slyším,že za námi jede větší auto,tak bud na něj udělám ,,ššš" a nebo potichu zapískám a on je v klidu,ale nevím jestli to bude fungovat i na tvou kobču.ale zkusit to můžeš,přeji hodně štěstí
causinka2
napsal(a):
Ahojky,sice ti asi moc neporadím,ale můj kun se taky hrozně bojí kamionu a byl schopnej cválat na cestě.Odnaučila jsem ho to ale jednoduše.všimla jsem si totiž,že když je před námi nebo slyším,že za námi jede větší auto,tak bud na něj udělám ,,ššš" a nebo potichu zapískám a on je v klidu,ale nevím jestli to bude fungovat i na tvou kobču.ale zkusit to můžeš,přeji hodně štěstí
Ahojky, určitě se tu objeví, někdo kdo zas vyrukuje ale slečna třeba nechce mít s parellim nic společného..!... Je to můj názor a naučila jsem podle tohoto systému zatím alespoň částečně myslet a jinak problémy řešit neumím...Začla bych u těch "menších věcí" jako je například ta igelitka. Jestli je zvíře schopné Tě zajet, musíš si vyjasnit svůj osobní prostor.To je to nejdůležitější a jen o tom bych tady toho mohla napsat spoustu. Pak jde už pouze o přátelskou hru, kdy vysvětlíš, že se koníkovi nic nestane a že ho ta taška neukousne. Je to zase na dýl, princip je v rytmickém pohybu, aby zvíře vědělo co následuje. A vždy se přestává v moment, kdy se koník uklidní.Začínáš třeba v určité vzdálenosti, kterou zmenšuješ a skončíš tím že igelitka koně vůbec nevzruší, nechá se s ní pohladit,...S tím kamionem, to bude složitější a na dýl...ale není problém...
prezdivka
napsal(a):
Ahojky, určitě se tu objeví, někdo kdo zas vyrukuje ale slečna třeba nechce mít s parellim nic společného..!... Je to můj názor a naučila jsem podle tohoto systému zatím alespoň částečně myslet a jinak problémy řešit neumím...Začla bych u těch "menších věcí" jako je například ta igelitka. Jestli je zvíře schopné Tě zajet, musíš si vyjasnit svůj osobní prostor.To je to nejdůležitější a jen o tom bych tady toho mohla napsat spoustu. Pak jde už pouze o přátelskou hru, kdy vysvětlíš, že se koníkovi nic nestane a že ho ta taška neukousne. Je to zase na dýl, princip je v rytmickém pohybu, aby zvíře vědělo co následuje. A vždy se přestává v moment, kdy se koník uklidní.Začínáš třeba v určité vzdálenosti, kterou zmenšuješ a skončíš tím že igelitka koně vůbec nevzruší, nechá se s ní pohladit,...S tím kamionem, to bude složitější a na dýl...ale není problém...
No tak jak píšeš tu igelitku, tak přesně tak jsme se přestaly bát biče.. ale ten je o dost jednodušší než igelitka.. A osobní prostor... no... je to tak, že se naučila aby mě nepředbíhala, zastavovala a rozcházela se zároveň se mnou, chodí za mnou i navolno... ale ty kamiony...
alabama17
napsal(a):
No tak jak píšeš tu igelitku, tak přesně tak jsme se přestaly bát biče.. ale ten je o dost jednodušší než igelitka.. A osobní prostor... no... je to tak, že se naučila aby mě nepředbíhala, zastavovala a rozcházela se zároveň se mnou, chodí za mnou i navolno... ale ty kamiony...
to je opravdu na dlouhé povídání ,ale na Horsemanu najdeš spoustu otázek a odpovědí .Koník potřebuje důvěru vždy věci nejdřív očichat a pak pokládat na koně stylem přiblížení oddálení .Ale nejdřív si musí nechat hladit rukou a to všude.A opravdu si vyřeš osobní prostor koník tě velmi dobře vidí ,ale co by nešel přestebe když mu uhneš http://www. youtube.com/watch?v= N034nazYeo0 mezera před youtube a před N a zesil si zvuk.Hodně štěstí