Nebo jak lididčky zabývající se horsemanshipem nazvat
Horsemani, parellisti... Ráda bych tady poznala co nejvíc lidiček, zabývajících se touto metodou
www.gabrielle.wbs.cz
gabrielle
napsal(a):
Nebo jak lididčky zabývající se horsemanshipem nazvat Horsemani, parellisti... Ráda bych tady poznala co nejvíc lidiček, zabývajících se touto metodou www.gabrielle.wbs.cz
Něco jako horsemanship dělám taky. Základy mám převzaté od Hempflinga, ale dneska už dělám spíš podle sebe, ono z jedné knížky se toho zas tak moc nenaučíš;o)
Tak trochu jsem koukala na tvoje stránky, ty děláš Parelliho?
Takže ahoj
gabrielle
napsal(a):
Nebo jak lididčky zabývající se horsemanshipem nazvat Horsemani, parellisti... Ráda bych tady poznala co nejvíc lidiček, zabývajících se touto metodou www.gabrielle.wbs.cz
Ahoj.Mrkni se na http://www.tomsychra.com/blog/?p=355 a http://www.tomsychra.com/blog/?p=329 a http://www.tomsychra.com/blog/?p=182 a srdečně zdravím ostaní.
fairyhorse
napsal(a):
Něco jako horsemanship dělám taky. Základy mám převzaté od Hempflinga, ale dneska už dělám spíš podle sebe, ono z jedné knížky se toho zas tak moc nenaučíš;o)
Tak trochu jsem koukala na tvoje stránky, ty děláš Parelliho?
Takže ahoj
No, nenazvala bych to přímo parellim, ale něco z toho je tam taky. nesnažím se dělat přímo podle někoho...
equisychra
napsal(a):
Ahoj.Mrkni se na http://www.tomsychra.com/blog/?p=355 a http://www.tomsychra.com/blog/?p=329 a http://www.tomsychra.com/blog/?p=182 a srdečně zdravím ostaní.
Zdravíčko, tak abych se nepřidala, co? Akorát mě už Gábi znáš 
- http://ranchtraplice.estranky.cz
ettelwen
napsal(a):
Zdravíčko, tak abych se nepřidala, co? Akorát mě už Gábi znáš - http://ranchtraplice.estranky.cz
Co to meleš? Neznám!
No, tak jo, znám...
equisychra
napsal(a):
Ahoj.Mrkni se na http://www.tomsychra.com/blog/?p=355 a http://www.tomsychra.com/blog/?p=329 a http://www.tomsychra.com/blog/?p=182 a srdečně zdravím ostaní.
kuk, sem taky nahlídnu - www.kunicek.ic.cz
olga visnakova
kunicek
napsal(a):
kuk, sem taky nahlídnu - www.kunicek.ic.cz
http://www.youtube.com/watch?v=eYU-TYRpPiI
My máme super zkušenost s p.Nyklem a také sympatizuji s p.Bořánkem. Video je sestřih kurzu u nás s p.Nyklem minulého měsíce. Kurz z tohoto je ve výrobě...............
olga visnakova
napsal(a):
http://www.youtube.com/watch?v=eYU-TYRpPiI
My máme super zkušenost s p.Nyklem a také sympatizuji s p.Bořánkem. Video je sestřih kurzu u nás s p.Nyklem minulého měsíce. Kurz z tohoto je ve výrobě...............
linci.rajce.net
jurasek
napsal(a):
linci.rajce.net
tyjo tý Berušce ta oranžová ohlávka fakt sekne:-) Jste moc šikovný;)
kunicek
napsal(a):
tyjo tý Berušce ta oranžová ohlávka fakt sekne:-) Jste moc šikovný;)
jej díky Míšo,koukala jsem že měli někteří námitky když si měla kurz,nic si z toho nedělej ,já mít možnost jít na tvůj kurz tak jsem tam hned,no holt v našich končinách asi nemá nikdo zájem o uspořádání myslím s tebou ,já ted byla na panu Nyklovi,člověk se má co učit pořád
jurasek
napsal(a):
jej díky Míšo,koukala jsem že měli někteří námitky když si měla kurz,nic si z toho nedělej ,já mít možnost jít na tvůj kurz tak jsem tam hned,no holt v našich končinách asi nemá nikdo zájem o uspořádání myslím s tebou ,já ted byla na panu Nyklovi,člověk se má co učit pořád
Zdravíčko,tak já se teda taky přidám.Snažím se komunikovat se svým koníkem taky co nejpřirozeněji.Základy mě naučil p.Zajac a p.Bednář .ale chystám se zase na nějaké další vzdělávací kurzy,páč se mám stále hodně co učit.
jurasek
napsal(a):
jej díky Míšo,koukala jsem že měli někteří námitky když si měla kurz,nic si z toho nedělej ,já mít možnost jít na tvůj kurz tak jsem tam hned,no holt v našich končinách asi nemá nikdo zájem o uspořádání myslím s tebou ,já ted byla na panu Nyklovi,člověk se má co učit pořád
Beruško, možná bys mela prirozenou komunikaci zacit prirozenym chovem. tedy vyhnat kone ven ze staje. ver tomu, ze se ti pak bude darit mnohem lepe. j.p.
olga visnakova
poody
napsal(a):
Beruško, možná bys mela prirozenou komunikaci zacit prirozenym chovem. tedy vyhnat kone ven ze staje. ver tomu, ze se ti pak bude darit mnohem lepe. j.p.
Pane Podhajský, myslím, že o chov tu úbec nejde, komunikace přirozeným způsobem a chov přirozeným způsobem je rozdíl. My máme koně venku, ovšem box, pokud tam bývá koník převážně na noc neodsuzujume, na zimu jsme také zaváděli. Když finance dají, nebude toho již třeba, ovšem Beruška je úžasná ženská, chdí k nám na kurzy a není o čem. O boxe to není. Viděl jste u H.Bláhy, u Bořánků koně úplně 24/7 venku? Já nee
Neregistrovaný uživatel
gabrielle
napsal(a):
Nebo jak lididčky zabývající se horsemanshipem nazvat Horsemani, parellisti... Ráda bych tady poznala co nejvíc lidiček, zabývajících se touto metodou www.gabrielle.wbs.cz
Ahoj. Nevím, co jsem zač, základ Pata Parelliho mám a kůň je dle něj vycvičen, ale dle ostatních koňáků je můj kůň utýraný a asi i ve špatných podmínkách, takže nemůžu být přirozený komunikátor a chovat koně přirozeným způsobem. Někdy si s koněm hrajeme dle Parelliho, když potřebuji, použiji metodu Monthyho Robertse, a čtu knížky s touto tématikou. Nevím, jestli se ještě potřebuji vzdělávat, vyhovuje mi maximálně vztah, jaký s koněm mám, spíš bych se chtěla věnovat zdravotní stránce a studiu veteriny. Ale protože jsem tele na učení, na veterinu jako takovou se nedostanu, zvláště po 10ti letech ze školy, takže opět knížky. Ale bohužel praxe....
Omlouvám se, že jsem sem vtrhla.
Více na www.kayecek.websnadno.cz
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj. Nevím, co jsem zač, základ Pata Parelliho mám a kůň je dle něj vycvičen, ale dle ostatních koňáků je můj kůň utýraný a asi i ve špatných podmínkách, takže nemůžu být přirozený komunikátor a chovat koně přirozeným způsobem. Někdy si s koněm hrajeme dle Parelliho, když potřebuji, použiji metodu Monthyho Robertse, a čtu knížky s touto tématikou. Nevím, jestli se ještě potřebuji vzdělávat, vyhovuje mi maximálně vztah, jaký s koněm mám, spíš bych se chtěla věnovat zdravotní stránce a studiu veteriny. Ale protože jsem tele na učení, na veterinu jako takovou se nedostanu, zvláště po 10ti letech ze školy, takže opět knížky. Ale bohužel praxe....
Omlouvám se, že jsem sem vtrhla.
Více na www.kayecek.websnadno.cz
Kdyby kazdy majitel dal svemu koni, co je jeho prirozenosti a zapracoval na sve povaze a svem egu. Tak by 99% problemu vymyzelo samo "od sebe" a zadny takovy vymahani konskeho pratelstvi by nebylo potreba.
rezi
napsal(a):
Kdyby kazdy majitel dal svemu koni, co je jeho prirozenosti a zapracoval na sve povaze a svem egu. Tak by 99% problemu vymyzelo samo "od sebe" a zadny takovy vymahani konskeho pratelstvi by nebylo potreba.
No, je mi docela proti srsti obrat "vymáhání koňského přátelství"...
Neregistrovaný uživatel
rezi
napsal(a):
Kdyby kazdy majitel dal svemu koni, co je jeho prirozenosti a zapracoval na sve povaze a svem egu. Tak by 99% problemu vymyzelo samo "od sebe" a zadny takovy vymahani konskeho pratelstvi by nebylo potreba.
Dát koni, co je jeho přirozeností myslíš tím pustit ho na pastviny a nechat ho bejt? Protože to je dle mého názoru koňská přirozenost. Která je v dnešní době samozřejmě mimo realitu. Pokud nejsem vlastníkem milionů hektarů a nekonečných financí... taky mám takovej sen....
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dát koni, co je jeho přirozeností myslíš tím pustit ho na pastviny a nechat ho bejt? Protože to je dle mého názoru koňská přirozenost. Která je v dnešní době samozřejmě mimo realitu. Pokud nejsem vlastníkem milionů hektarů a nekonečných financí... taky mám takovej sen....
On taky výraz "Přirozená komunikace" je trošku mimo... Přece jen, když na koně lezu, skáčem překážky, prostě cokoli, tak na tom nic přirozenýho není. Ani na sedle, ohlávce... Proto mám raději výraz horsemanship. Aby kůň žil přirozeně, tak by musel mýt nekonečný pastviny a nikdo by po něm nich nechtěl.
gabrielle
napsal(a):
On taky výraz "Přirozená komunikace" je trošku mimo... Přece jen, když na koně lezu, skáčem překážky, prostě cokoli, tak na tom nic přirozenýho není. Ani na sedle, ohlávce... Proto mám raději výraz horsemanship. Aby kůň žil přirozeně, tak by musel mýt nekonečný pastviny a nikdo by po něm nich nechtěl.
Pardon: mít
gabrielle
napsal(a):
Pardon: mít
Jiste taky mam rada kone proto, ze na nich mohu jezdit. A taky na nich jezdim, jezdim v sedle i bez, pouzivam udidlo i jezdim bez udidla. Pokud bych koni, ale nemohla doprat socialni kontakt s jinym konem a to non stop a kdybych pro nej nemela moznost patricneho vybehu (rikam alespon vybeh ne pastvinu), kde se muze radne protahnout, radeji bych kone nemela. Tohle by si mel, ale kazdy rozmyslet pred koupi. Jsem si jista, ze reseni se da najit v kazde situaci a nemusi byt financne narocny.
Pro sebe si rikam: " kun potrebuje kamarady a vitr ve hrive. "
Dam prednost prirozene klidnemu koni nez vycvicene opicce. Tim, ale nechci rict, ze vycvik se ma zanedbavat. Spolehlivost v terenu a pri osetrovani je pro me zaklad.
Jen mala otazka pro vsechny, kdo takto cvici. Jste si opravdu jisti, ze kun dela vsechny cviky s klidem anebo s rezignaci? Poznate tu hranici?
Neregistrovaný uživatel
gabrielle
napsal(a):
Pardon: mít
"Horsemanship" - nejsem nějakej výbornej angličtinář - vztah člověka a koně, já nevím, asi je to zjednodušení to "přirzená komunikace". Já se nad tím pozastavuji od té doby, co jsem "vynalezla" internet a takto se dostala mezi koňskou veřejnost. Ale to pro mně byla chyba, protože se začínám dívat úplně jiným směrem. Ale nemá smysl to rozebírat. TAky na koni jezdím, jezdím všemi způsoby. Mám ho 12 let, je sám, má jen mně a teď posledních 5 let psy. Koně potkáváme na vyjížďce, na statku máme krávy. Je tedy "utýraný". Dal by se náš vztah nazvat přátelstvím? Nevím, netroufám si odhadnout. Já tomu říkám vzájemný respekt. Ty mně a já tebe. Protože kůň nerozumí mně, já neumím řehtat, a já naopak nemám kopyta, zuby a 4 nohy, abych ho poslala v patříčná místa jeho přirozenou komunikací. Ale žijeme vedle sebe, a 600 kilo živé váhy není "nebezpečné" jen pro mně, ale máme taky nějaké okolí. A podle mně, pokud já jako člověk neumím zajistit to, aby ten kůň byl "bezpečný" nejen pro mně, ale hlavně pro své okolí, pak nemám právo koně mít. Chytří lidé vynalezli "přirozenou komunikaci" aby se tato skutečnost stala co nejméně drastickou, pro zvířata co nejméně stresovou a pro lidi pochopitelnější. A za to jim dík. Ale nidky nebudu brát horsemanship jako něco božského a jedinečného, jak mají někteří lidé ve zvyku. Stejně tak nebudu vychvalovat to, ajk mám perfektního koně, protože umíme "přirozenou komunikaci", jak je v "přirozeném prostředí", protože je 24 hodin venkku... a tak bych mohla pokračovat dál. Ale už jsem byla několikrát odsouzena, tak si to klidně vyslechnu znova. Každý exstrém a každý extremní názor je nebezpečný. Ale to je jen můj postoj. K čemukoliv.
rezi
napsal(a):
Jiste taky mam rada kone proto, ze na nich mohu jezdit. A taky na nich jezdim, jezdim v sedle i bez, pouzivam udidlo i jezdim bez udidla. Pokud bych koni, ale nemohla doprat socialni kontakt s jinym konem a to non stop a kdybych pro nej nemela moznost patricneho vybehu (rikam alespon vybeh ne pastvinu), kde se muze radne protahnout, radeji bych kone nemela. Tohle by si mel, ale kazdy rozmyslet pred koupi. Jsem si jista, ze reseni se da najit v kazde situaci a nemusi byt financne narocny.
Pro sebe si rikam: " kun potrebuje kamarady a vitr ve hrive. "
Dam prednost prirozene klidnemu koni nez vycvicene opicce. Tim, ale nechci rict, ze vycvik se ma zanedbavat. Spolehlivost v terenu a pri osetrovani je pro me zaklad.
Jen mala otazka pro vsechny, kdo takto cvici. Jste si opravdu jisti, ze kun dela vsechny cviky s klidem anebo s rezignaci? Poznate tu hranici?
Sice jsem od letoška koně také převedla na 24/7 a to z důvodu jedné kobylky, které to očividně nevyhovovalo, ale druhá kobyla a to stále platí, chodí domů ráda(ikdyž tam nedostává žádný oves apod) a pokud je aspoń ve dne na pastvině spokojeně rozhodně vypadá! Takže rozhodně nesouhlasím že \"přirozená\" komunikace a \"přirozený\" odchov spolu nutně musejí souviset
Koństí kamarádi - to už je o něčem jiném, to je víc než nutnost a od letoška když už nemám kobylky jen dvě ale na pastvině jsou koně 4 - je vidět velký rozdíl -> k lepšímu- takže pokud má někdo i jen dva koníky tak není za vodou a je to tedy ještě to nejmenší zlo a ne ideál vedoucí k úplně spokojenému koni, jak si někteří myslí.
A také mám jistý názor na lidi kteří izolují svého koně na samotku a pracují s ním ikdyž podle metod koni přirozenějších, jejich postup ve výcviku či komunikaci nepovažují za úspěch ,ale projev zoufalého koně!
olga visnakova
rezi
napsal(a):
Jiste taky mam rada kone proto, ze na nich mohu jezdit. A taky na nich jezdim, jezdim v sedle i bez, pouzivam udidlo i jezdim bez udidla. Pokud bych koni, ale nemohla doprat socialni kontakt s jinym konem a to non stop a kdybych pro nej nemela moznost patricneho vybehu (rikam alespon vybeh ne pastvinu), kde se muze radne protahnout, radeji bych kone nemela. Tohle by si mel, ale kazdy rozmyslet pred koupi. Jsem si jista, ze reseni se da najit v kazde situaci a nemusi byt financne narocny.
Pro sebe si rikam: " kun potrebuje kamarady a vitr ve hrive. "
Dam prednost prirozene klidnemu koni nez vycvicene opicce. Tim, ale nechci rict, ze vycvik se ma zanedbavat. Spolehlivost v terenu a pri osetrovani je pro me zaklad.
Jen mala otazka pro vsechny, kdo takto cvici. Jste si opravdu jisti, ze kun dela vsechny cviky s klidem anebo s rezignaci? Poznate tu hranici?
rezi, holky si zde troškuu pletou cvičení a výraz "přirozené komunikace", nejde totiž o název, nýbrž o přístup, nepotřebuji cvičenou opičku, potřebuji koně, jež mi věří, já jemu a přesto si stále uvědomuji, jeho přirozenost. Například holka pod koněm mi nesedí tolik, jako kůn při problému, strachu a následně tedy o správném řešení. Tvůj příspěvek se mi líbí, je hodně těch, jež tvrdí-já umím přirozenou komunikaci-oč cennější je ovšem uvědomit si sílu zvířete, pudy a návázat kontakt at to je již nazváno přirozenou komunikací, horsemanshipem, jakkoliv s vědomím, že nejde o to vlézt pod koně a tam se hihnat (pud je silnější a úlek je reakcí první s následky), ale umět koníka ovládat při problematičtější situaci také. U nás na kurzech je základem, že úplně každý koník je jiný a že nejde o stání v klidu při podlézání..............například
Neregistrovaný uživatel
microfon
napsal(a):
Sice jsem od letoška koně také převedla na 24/7 a to z důvodu jedné kobylky, které to očividně nevyhovovalo, ale druhá kobyla a to stále platí, chodí domů ráda(ikdyž tam nedostává žádný oves apod) a pokud je aspoń ve dne na pastvině spokojeně rozhodně vypadá! Takže rozhodně nesouhlasím že \"přirozená\" komunikace a \"přirozený\" odchov spolu nutně musejí souviset
Koństí kamarádi - to už je o něčem jiném, to je víc než nutnost a od letoška když už nemám kobylky jen dvě ale na pastvině jsou koně 4 - je vidět velký rozdíl -> k lepšímu- takže pokud má někdo i jen dva koníky tak není za vodou a je to tedy ještě to nejmenší zlo a ne ideál vedoucí k úplně spokojenému koni, jak si někteří myslí.
A také mám jistý názor na lidi kteří izolují svého koně na samotku a pracují s ním ikdyž podle metod koni přirozenějších, jejich postup ve výcviku či komunikaci nepovažují za úspěch ,ale projev zoufalého koně!
Jak, dle jakých kritérií poznáte, že je kůň zoufalý, v nepohodě, nespokojený, nemá se dobře, cvičí z donucení...
Lézt pod koně je jedna věc, věřit mu v situacích ne zrovna ideálních je věc druhá.
Nemám koně 24/7/365 venku, nebo jak se tomu mezi koňákama říká. Protože třeba teď v létě stojí přes den ve stájce. Sám, já ho tam nezavírám, může si vybrat. Souhlasím, kdyby měl druhého koně, nebo nejlépe celé stádo, bude mu líp. A tak ho teda mám prodat, protože mu nemůžu zajistit jiné koně? Nebo jsem si to teda měla před těmi 12 lety rozmyslet, že jako asi teda v budoucnu koně mít nebude, tak ho budu takhle týrat a nesmím si ho koupit?
Myslím, že diskuze opět zabíhá jiným směrem, ale to je jen můj postřeh. Já sama za sebe nikomu do ničeho kecat nebudu, jsme dospělí lidé, aspoň teda mluvím za sebe, máme vlstní rozum a vlastní svědomí a zodpovědnost.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
"Horsemanship" - nejsem nějakej výbornej angličtinář - vztah člověka a koně, já nevím, asi je to zjednodušení to "přirzená komunikace". Já se nad tím pozastavuji od té doby, co jsem "vynalezla" internet a takto se dostala mezi koňskou veřejnost. Ale to pro mně byla chyba, protože se začínám dívat úplně jiným směrem. Ale nemá smysl to rozebírat. TAky na koni jezdím, jezdím všemi způsoby. Mám ho 12 let, je sám, má jen mně a teď posledních 5 let psy. Koně potkáváme na vyjížďce, na statku máme krávy. Je tedy "utýraný". Dal by se náš vztah nazvat přátelstvím? Nevím, netroufám si odhadnout. Já tomu říkám vzájemný respekt. Ty mně a já tebe. Protože kůň nerozumí mně, já neumím řehtat, a já naopak nemám kopyta, zuby a 4 nohy, abych ho poslala v patříčná místa jeho přirozenou komunikací. Ale žijeme vedle sebe, a 600 kilo živé váhy není "nebezpečné" jen pro mně, ale máme taky nějaké okolí. A podle mně, pokud já jako člověk neumím zajistit to, aby ten kůň byl "bezpečný" nejen pro mně, ale hlavně pro své okolí, pak nemám právo koně mít. Chytří lidé vynalezli "přirozenou komunikaci" aby se tato skutečnost stala co nejméně drastickou, pro zvířata co nejméně stresovou a pro lidi pochopitelnější. A za to jim dík. Ale nidky nebudu brát horsemanship jako něco božského a jedinečného, jak mají někteří lidé ve zvyku. Stejně tak nebudu vychvalovat to, ajk mám perfektního koně, protože umíme "přirozenou komunikaci", jak je v "přirozeném prostředí", protože je 24 hodin venkku... a tak bych mohla pokračovat dál. Ale už jsem byla několikrát odsouzena, tak si to klidně vyslechnu znova. Každý exstrém a každý extremní názor je nebezpečný. Ale to je jen můj postoj. K čemukoliv.
Souhlasím s coudas.pojem přirozená komunikace je modní,kdekdo se ohání tím,jak komunikuje s konmi.Dokonce tad,na našem pozemku,padl obrat,že je to návod na ovládání koně.Nesouhlasím a urazila jsem se.U nás se s konmi mluví,snažíme se jim všechno ysvětlit.Nikdy nebudu umět řehtat a ikdybych to uměla,nedělala bych to-nejsem kůn.
Netvrdím jako holčina,která tady pracovala,přečetla si pár knížek a viděla Kuníčka při práci,tak už při všech inzerátech tvrdí,jak zvládá přirozenou komunikaci.Co to ale je? Jak ovládat koně? Pokud chci s koněm ycházet,může to být jak za pomoci biče a to nechci,tak se staneme partnery a půjdeme si vstříc.Ale jsem proti tomuto zaklínadlu,lidi s ním mohou být o trochu nebezpeční,i koním.A známé cirkusové kousky-lezení pod koně,skákání po něm a jiné? Jsem rozhodně proti,kůn není hračka,ale živý tvor,kamarád a partner....
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
"Horsemanship" - nejsem nějakej výbornej angličtinář - vztah člověka a koně, já nevím, asi je to zjednodušení to "přirzená komunikace". Já se nad tím pozastavuji od té doby, co jsem "vynalezla" internet a takto se dostala mezi koňskou veřejnost. Ale to pro mně byla chyba, protože se začínám dívat úplně jiným směrem. Ale nemá smysl to rozebírat. TAky na koni jezdím, jezdím všemi způsoby. Mám ho 12 let, je sám, má jen mně a teď posledních 5 let psy. Koně potkáváme na vyjížďce, na statku máme krávy. Je tedy "utýraný". Dal by se náš vztah nazvat přátelstvím? Nevím, netroufám si odhadnout. Já tomu říkám vzájemný respekt. Ty mně a já tebe. Protože kůň nerozumí mně, já neumím řehtat, a já naopak nemám kopyta, zuby a 4 nohy, abych ho poslala v patříčná místa jeho přirozenou komunikací. Ale žijeme vedle sebe, a 600 kilo živé váhy není "nebezpečné" jen pro mně, ale máme taky nějaké okolí. A podle mně, pokud já jako člověk neumím zajistit to, aby ten kůň byl "bezpečný" nejen pro mně, ale hlavně pro své okolí, pak nemám právo koně mít. Chytří lidé vynalezli "přirozenou komunikaci" aby se tato skutečnost stala co nejméně drastickou, pro zvířata co nejméně stresovou a pro lidi pochopitelnější. A za to jim dík. Ale nidky nebudu brát horsemanship jako něco božského a jedinečného, jak mají někteří lidé ve zvyku. Stejně tak nebudu vychvalovat to, ajk mám perfektního koně, protože umíme "přirozenou komunikaci", jak je v "přirozeném prostředí", protože je 24 hodin venkku... a tak bych mohla pokračovat dál. Ale už jsem byla několikrát odsouzena, tak si to klidně vyslechnu znova. Každý exstrém a každý extremní názor je nebezpečný. Ale to je jen můj postoj. K čemukoliv.
Mozna, ze uz si opravdu tvuj kun uvykl za tu dobu si vystacit sam, ale nechtela bych byt na jeho miste. Tim, ale nechci rici, ze by jsi mela byt spatny majitel a snizovat tvou peci a lasku vuci nemu. Proste je to proti spravnemu chapani konskeho druhu. Ani vylouceny hrebec nezije sam je ve stade dalsich hrebcu.. Kdyz je nekdo sam je patrne nemocny a zacas nebude.... Mela by jsi videt tu klidnou pohodu pozorovat stado, kdyz cast tvrde spi a nekteri je hlidaji a ti co spi vi, ze tam nekdo je a ze je ohlida. Protoze ostrazitost a strach z predatoru si kun zchoval at je "domaci" uz peknou radku let.
Jinak ja davam prednost jasnemu zebricku
- dam koni to, co potrebuje a pak s nim mohu kominkovat uplne na jine urovni.
kdyz jsem majitelem nepreskakuju zadny hodnoty (nezavru ho do staje a pak podle ruznych navodu na nej skocim). Neverim lidem, co si lepi plagaty koni , kteri leti nespoutane krajinou a pritom ten jejich je na 23hod. ve staji. Tim chci rict ze "prirozena komunikace" a "prirozeny chov" by melo byt dohromady.
Jiste, ze je to slozite, ale udelat to koni, co to jde proste na maximum. A vylepsovat a vylepsovat trebas pomalu.
Mam takovy neodbytny pocit, ze dnesni komunikatori jsou v kurzu prave proto, ze kone jejich zajemcu nemaji a nedostavaji to co potrebuji.
Jinak dekuji vsem za diskuzi, je pro me velice prinosna.
olga visnakova
janiska
napsal(a):
Souhlasím s coudas.pojem přirozená komunikace je modní,kdekdo se ohání tím,jak komunikuje s konmi.Dokonce tad,na našem pozemku,padl obrat,že je to návod na ovládání koně.Nesouhlasím a urazila jsem se.U nás se s konmi mluví,snažíme se jim všechno ysvětlit.Nikdy nebudu umět řehtat a ikdybych to uměla,nedělala bych to-nejsem kůn.Netvrdím jako holčina,která tady pracovala,přečetla si pár knížek a viděla Kuníčka při práci,tak už při všech inzerátech tvrdí,jak zvládá přirozenou komunikaci.Co to ale je? Jak ovládat koně? Pokud chci s koněm ycházet,může to být jak za pomoci biče a to nechci,tak se staneme partnery a půjdeme si vstříc.Ale jsem proti tomuto zaklínadlu,lidi s ním mohou být o trochu nebezpeční,i koním.A známé cirkusové kousky-lezení pod koně,skákání po něm a jiné? Jsem rozhodně proti,kůn není hračka,ale živý tvor,kamarád a partner....
S tím lezením plně souhlasím, snažím se přeci o to, aby vše bylo bezpečné a instinkt koně prostě neovlivním, můžu ho lépe chápat a tím snáze řešit problém, ovšem povídat si s koníkem "historky z natáčení" prostě nemohu. Na kurzech jsem se naučila mnohé a krom věcí o chápání koně, tři základní věci-kůň není člověk a každý je jiný, potřebuje tedy jiný přístup
-je nesmyslné dokazovat důvěru nebezpečným lezením pod koně a podobnými kousky
-je dobré pokud budu zvládat i stresové situace a především v klidu
Ať se tomu říká jakkoliv, pokud se používá rozum a objektivita, pak ano, pokud někdo dokaszuje jak je dobrý, tím, že leze pod koně, jezdí venn bez ničeho a podobně je cvok a riskuje........můj názor a na opravdovém kurzu vedeném zkušeným člověkem Vámm to jistě všichni zopakují............hurá do mě-vyjít vstříc a chápat koně ano, riskovat nikoliv
rezi
napsal(a):
Mozna, ze uz si opravdu tvuj kun uvykl za tu dobu si vystacit sam, ale nechtela bych byt na jeho miste. Tim, ale nechci rici, ze by jsi mela byt spatny majitel a snizovat tvou peci a lasku vuci nemu. Proste je to proti spravnemu chapani konskeho druhu. Ani vylouceny hrebec nezije sam je ve stade dalsich hrebcu.. Kdyz je nekdo sam je patrne nemocny a zacas nebude.... Mela by jsi videt tu klidnou pohodu pozorovat stado, kdyz cast tvrde spi a nekteri je hlidaji a ti co spi vi, ze tam nekdo je a ze je ohlida. Protoze ostrazitost a strach z predatoru si kun zchoval at je "domaci" uz peknou radku let.
Jinak ja davam prednost jasnemu zebricku
- dam koni to, co potrebuje a pak s nim mohu kominkovat uplne na jine urovni.
kdyz jsem majitelem nepreskakuju zadny hodnoty (nezavru ho do staje a pak podle ruznych navodu na nej skocim). Neverim lidem, co si lepi plagaty koni , kteri leti nespoutane krajinou a pritom ten jejich je na 23hod. ve staji. Tim chci rict ze "prirozena komunikace" a "prirozeny chov" by melo byt dohromady.
Jiste, ze je to slozite, ale udelat to koni, co to jde proste na maximum. A vylepsovat a vylepsovat trebas pomalu.
Mam takovy neodbytny pocit, ze dnesni komunikatori jsou v kurzu prave proto, ze kone jejich zajemcu nemaji a nedostavaji to co potrebuji.
Jinak dekuji vsem za diskuzi, je pro me velice prinosna.
No, sice je tato diskuze už mimo téma, ale neva... Ráda si počtu, co si lidé myslí. A horsemanship samozřejmě není o provádění kousků, ale o přístupu ke koni, o principech. A netvrdím, že jen ti, co horsemanship dělají mají s koněm pěkný vztah. A co se týče toho, jestli vím, jestli pro mě koník pracuje s ochotou nebo jen z rezignace. No, troufnu si tvrdit, že tu svoji kobylku znám už hodně dobře. byla doba, kdy tyto věci nedělala ráda a bylo to kvůli mě. Udělala jsem malou chybu, která naši pohodu rušila. Ale odstranila jsem ji a kobylka je ochotná a je vidět, že se mnou je ráda.
olga visnakova
gabrielle
napsal(a):
No, sice je tato diskuze už mimo téma, ale neva... Ráda si počtu, co si lidé myslí. A horsemanship samozřejmě není o provádění kousků, ale o přístupu ke koni, o principech. A netvrdím, že jen ti, co horsemanship dělají mají s koněm pěkný vztah. A co se týče toho, jestli vím, jestli pro mě koník pracuje s ochotou nebo jen z rezignace. No, troufnu si tvrdit, že tu svoji kobylku znám už hodně dobře. byla doba, kdy tyto věci nedělala ráda a bylo to kvůli mě. Udělala jsem malou chybu, která naši pohodu rušila. Ale odstranila jsem ji a kobylka je ochotná a je vidět, že se mnou je ráda.
olga visnakova
napsal(a):
Pane Podhajský, myslím, že o chov tu úbec nejde, komunikace přirozeným způsobem a chov přirozeným způsobem je rozdíl. My máme koně venku, ovšem box, pokud tam bývá koník převážně na noc neodsuzujume, na zimu jsme také zaváděli. Když finance dají, nebude toho již třeba, ovšem Beruška je úžasná ženská, chdí k nám na kurzy a není o čem. O boxe to není. Viděl jste u H.Bláhy, u Bořánků koně úplně 24/7 venku? Já nee
Honza koně venku má, aspoň ty svoje ;)
Jinak já rozhodně doporučuji koně mít 24 hodin denně venku, každé roční období, poznala jsem, že řeči typu - tenhle kůň na to neni, je opravdu kravina po tom, co jsme naší plňasku dali na podzim ven a byla ok. a to byla v létě u prvních majitelů i dekovaná a v boxe! Rychle si zvykla, vzpomněla si že je kůň... Kopýtka to samé...
S mou kobylkou se hodně změnilo hlavně v chování - měla sjem jí na noc v boxe, myslela sjem si že nám to oběma vyhovuje...Dneska už bych jí do boxu nezavřela, je skvělá a naprosto ke mě změnila přístup když věděla že jí nebudu denně chytat a zavírat...
gabrielle
napsal(a):
No, sice je tato diskuze už mimo téma, ale neva... Ráda si počtu, co si lidé myslí. A horsemanship samozřejmě není o provádění kousků, ale o přístupu ke koni, o principech. A netvrdím, že jen ti, co horsemanship dělají mají s koněm pěkný vztah. A co se týče toho, jestli vím, jestli pro mě koník pracuje s ochotou nebo jen z rezignace. No, troufnu si tvrdit, že tu svoji kobylku znám už hodně dobře. byla doba, kdy tyto věci nedělala ráda a bylo to kvůli mě. Udělala jsem malou chybu, která naši pohodu rušila. Ale odstranila jsem ji a kobylka je ochotná a je vidět, že se mnou je ráda.
Jenom bych se ráda ospravedlnila co se týče hopsání po koni a pod koněm a pokládání atd... Ano, dělám to... Ale kdo mě zná, ví, že tyto cviky dělám opravdu jen na vystoupeních která mám třeba jednou za dva měsíce jedno - 15 minut... a nebo když se nějak víc fotí, tak na fotku. Mám s koněm tkaový vztah, že sjem schopná na něj sednout be zničeho na hlavě a na několik hodin zmizet do lesů, jsem schopná ho kdekoliv nechat stát, vyslat přes jakoukoliv překážku, potok, srom atd.... Mám spolehlivého a ochotného koně se kterým se vzájemně respektujeme a důvěřujeme. A to na svých kurzech učím. Pro pochopení je ale duležité vše vidět od začátku a nepodceňovat ten nejduležitější ZÁKLAD bez toho to nejde.
kunicek
napsal(a):
Jenom bych se ráda ospravedlnila co se týče hopsání po koni a pod koněm a pokládání atd... Ano, dělám to... Ale kdo mě zná, ví, že tyto cviky dělám opravdu jen na vystoupeních která mám třeba jednou za dva měsíce jedno - 15 minut... a nebo když se nějak víc fotí, tak na fotku. Mám s koněm tkaový vztah, že sjem schopná na něj sednout be zničeho na hlavě a na několik hodin zmizet do lesů, jsem schopná ho kdekoliv nechat stát, vyslat přes jakoukoliv překážku, potok, srom atd.... Mám spolehlivého a ochotného koně se kterým se vzájemně respektujeme a důvěřujeme. A to na svých kurzech učím. Pro pochopení je ale duležité vše vidět od začátku a nepodceňovat ten nejduležitější ZÁKLAD bez toho to nejde.
Hezke rano.
Neda a neda mi to, abych jeste nedopsala nejake sve myslenky. Timto se zadavatelce omlouvam za odvedeni tematu.
Jsem rada, ze se sem Misa do toho vlozila. Je totiz at chce ci nechce uz v kolobehu znamejsich tvari, kteri poradaji kurzy, cvici a jdou se svou kuzi na trh. Nekdo opevuje jiny hazi bahno. To co vidim na fotkach musim uznat kolikrat me dostava. Netusim kdo by v te chvili zrovna nechtel byt na tvem miste. Ale po navraceni smyslu se dostavam k otazce a k pochybam, ktere jsou pro me nejvetsi dar k rozvijeni me osobnosti. Co je za tou senzaci? Je to opravdu mimodruhova komunikace a jednotne sladeni dvou tvoru nebo je to drilove podmaneni a naucena poslusnost. Dokud nebudu moci nahlednout "za oponu" jak vznika takovy celek a to vseobecne (ne jen u Misi slouzila jen jako priklad ) plne neuverim (opet jen a jen muj pohled).
Stejne jako jsem inestovala velke penize do knihy o nemocech koni. Neni to proto, abych vyradila z kolobehu veterinare, ale je to proto abych dokazala se naucit byt svym konim prospesna. Udelat si prinejmensim jakysi mozny namet, co by mohlo jit za problem a s veterinarem rozvinout diskuzi. Bohuzel clovek neustale narazi na namyslenost techto vetrinarnich "autorit". Po slusnem dotazu na naseho veterinare, zda ten teplomer, co s nim meri nasemu koni teplotu neni spinavy (se skutecnosti byl zadelany jako......) se nam dostalo vyhybave odpovedi, ze teoreticky asi hmmm, hmmm a pri pristi navsteve bylo videt jak jeho domyslivost utrpela.
Mam toho jeste moc a moc, ale opravdu uz vas nebudu mucit.
Hezky den
PS aby nevzniklo spatne mineni, ze bych nemela k reseni nejaka ta nedorozumeni s konmi. vim ,ze jsou a budou
Neregistrovaný uživatel
rezi
napsal(a):
Hezke rano.
Neda a neda mi to, abych jeste nedopsala nejake sve myslenky. Timto se zadavatelce omlouvam za odvedeni tematu.
Jsem rada, ze se sem Misa do toho vlozila. Je totiz at chce ci nechce uz v kolobehu znamejsich tvari, kteri poradaji kurzy, cvici a jdou se svou kuzi na trh. Nekdo opevuje jiny hazi bahno. To co vidim na fotkach musim uznat kolikrat me dostava. Netusim kdo by v te chvili zrovna nechtel byt na tvem miste. Ale po navraceni smyslu se dostavam k otazce a k pochybam, ktere jsou pro me nejvetsi dar k rozvijeni me osobnosti. Co je za tou senzaci? Je to opravdu mimodruhova komunikace a jednotne sladeni dvou tvoru nebo je to drilove podmaneni a naucena poslusnost. Dokud nebudu moci nahlednout "za oponu" jak vznika takovy celek a to vseobecne (ne jen u Misi slouzila jen jako priklad ) plne neuverim (opet jen a jen muj pohled).
Stejne jako jsem inestovala velke penize do knihy o nemocech koni. Neni to proto, abych vyradila z kolobehu veterinare, ale je to proto abych dokazala se naucit byt svym konim prospesna. Udelat si prinejmensim jakysi mozny namet, co by mohlo jit za problem a s veterinarem rozvinout diskuzi. Bohuzel clovek neustale narazi na namyslenost techto vetrinarnich "autorit". Po slusnem dotazu na naseho veterinare, zda ten teplomer, co s nim meri nasemu koni teplotu neni spinavy (se skutecnosti byl zadelany jako......) se nam dostalo vyhybave odpovedi, ze teoreticky asi hmmm, hmmm a pri pristi navsteve bylo videt jak jeho domyslivost utrpela.
Mam toho jeste moc a moc, ale opravdu uz vas nebudu mucit.
Hezky den
PS aby nevzniklo spatne mineni, ze bych nemela k reseni nejaka ta nedorozumeni s konmi. vim ,ze jsou a budou
TAky zdravím,
ano zadavatelce jsem od tématu skutečně odběhli. To co píšeš je přesně to, co já myslím. Nechci snižovat nikoho autoritu, nechci nikoho pomlouvat. Viděla jsem toho hodně málo, abych mohla soudit a poučovat. Ze začátku se mi metoda přirozeného partnerství zamlouvala hlavně z důvodu jeho "odlišnosti". Po 11ti letech, přecejen jsem starší, vidím, že je z toho komerce a dnes kdo nedělá přirozenou komunikaci, je tyran. Nemyslím nikoho konkrétně, možná si to vykládám špatně, ale takhle to chápu a takhle to čtu "mezi řádky" na spoustě diskuzích, kterých už nemá smysl se účastnit. Jedna strana je přečíst si knížu, druhá strana umět zkušenosti převézt do praxe. Jak psala paní Višňáková, každý kůň je jiný, a je třeba přistupovat individuálně, není to člověk, se kterým se můžu pohádat, protože se mi něco nelíbí, jak dělá.
Můj názor, jak to vidím svým nezkušeným okem. "Komunikátorství" je jiná forma tréninku koně, zvíře si na ni musí zvyknout, musí se jí naučit. Je pro něj jednodušší člověka pochopit právě z toho důvodu, že Pat Parelli a lidé jeho druhu tomu dali formu, která vyšla z přirozenosti koní. Já to porstě jako zázrak nevidím. Když má člověk rozum, cit, a chce vědět a chápat toho na rduhé straně, udělá proto vše a nepůjde slepě za tím "jen já to dělám dobře a tak to musí být".
Taky bych svému koni chtěla dát vše. Ale nemůžu, nemámn a to prostředky. Manžel má z koní obrovskej respekt, jezdit nechce, protože mu to znechutili, a zbytek rodiny ke koním nemá vztah, kromě neteře, která ve svých 7 letech nemá ještě dostatek rozumu na to, abych koupila koně, o kterýho se ona bude starat. TAky bych chtěla stohlavé stádo a nekonečný pláně a skupovat koně, kteří jdou z ruky do ruky nebo jsou týraný. A jen bych se o ně starala, chodila na ně koukat a užívala si jejich radostného frkání. Ale bohužel. Je to jen sen. Chtěla jsem mít koníka od mala. POstupem času se taky jako člověk vyvíjím a to, co jsem si myslela před 15 lety si třeba dnes už nemyslím. Ale já nemám na to, abych svého koně dala pryč, ať už mezi koně někam do nájemní stáje, aby byl mezi svými (nehledě na to, že, ať se to někomu nelíbi, je na mně závislej a dělal by neskutečnej bordel), nebo ho prodala lidem, kteří ho umístí na psatviny a bude opět mezi svými, a nebude tedy týrán. Mně tyhle výrazy urážejí, přesto že vím, že můj kůň nemá to, co by si zasloužil. Ale snažím se mu vše maximálně vynahradit, dělat tak, aby se cítil dobře, byť to třeba pro některé hraničí s týráním.
DObře, taky svých filozofických výlevů nechám, je to zajímavá debata, někdy má člověk pocit, že je potřeba se "pohádat", ale rozhodně své ego ukazovat nechci.. Spousta lidí, spousta názorů. Ale praxe, ta je k nezaplacení. A tý já bouhužel nemám možnost, což mně strašně mrzí.
PS: Rezi, s těma veterinářema máš svatou pravdu :o))
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
TAky zdravím,
ano zadavatelce jsem od tématu skutečně odběhli. To co píšeš je přesně to, co já myslím. Nechci snižovat nikoho autoritu, nechci nikoho pomlouvat. Viděla jsem toho hodně málo, abych mohla soudit a poučovat. Ze začátku se mi metoda přirozeného partnerství zamlouvala hlavně z důvodu jeho "odlišnosti". Po 11ti letech, přecejen jsem starší, vidím, že je z toho komerce a dnes kdo nedělá přirozenou komunikaci, je tyran. Nemyslím nikoho konkrétně, možná si to vykládám špatně, ale takhle to chápu a takhle to čtu "mezi řádky" na spoustě diskuzích, kterých už nemá smysl se účastnit. Jedna strana je přečíst si knížu, druhá strana umět zkušenosti převézt do praxe. Jak psala paní Višňáková, každý kůň je jiný, a je třeba přistupovat individuálně, není to člověk, se kterým se můžu pohádat, protože se mi něco nelíbí, jak dělá.
Můj názor, jak to vidím svým nezkušeným okem. "Komunikátorství" je jiná forma tréninku koně, zvíře si na ni musí zvyknout, musí se jí naučit. Je pro něj jednodušší člověka pochopit právě z toho důvodu, že Pat Parelli a lidé jeho druhu tomu dali formu, která vyšla z přirozenosti koní. Já to porstě jako zázrak nevidím. Když má člověk rozum, cit, a chce vědět a chápat toho na rduhé straně, udělá proto vše a nepůjde slepě za tím "jen já to dělám dobře a tak to musí být".
Taky bych svému koni chtěla dát vše. Ale nemůžu, nemámn a to prostředky. Manžel má z koní obrovskej respekt, jezdit nechce, protože mu to znechutili, a zbytek rodiny ke koním nemá vztah, kromě neteře, která ve svých 7 letech nemá ještě dostatek rozumu na to, abych koupila koně, o kterýho se ona bude starat. TAky bych chtěla stohlavé stádo a nekonečný pláně a skupovat koně, kteří jdou z ruky do ruky nebo jsou týraný. A jen bych se o ně starala, chodila na ně koukat a užívala si jejich radostného frkání. Ale bohužel. Je to jen sen. Chtěla jsem mít koníka od mala. POstupem času se taky jako člověk vyvíjím a to, co jsem si myslela před 15 lety si třeba dnes už nemyslím. Ale já nemám na to, abych svého koně dala pryč, ať už mezi koně někam do nájemní stáje, aby byl mezi svými (nehledě na to, že, ať se to někomu nelíbi, je na mně závislej a dělal by neskutečnej bordel), nebo ho prodala lidem, kteří ho umístí na psatviny a bude opět mezi svými, a nebude tedy týrán. Mně tyhle výrazy urážejí, přesto že vím, že můj kůň nemá to, co by si zasloužil. Ale snažím se mu vše maximálně vynahradit, dělat tak, aby se cítil dobře, byť to třeba pro některé hraničí s týráním.
DObře, taky svých filozofických výlevů nechám, je to zajímavá debata, někdy má člověk pocit, že je potřeba se "pohádat", ale rozhodně své ego ukazovat nechci.. Spousta lidí, spousta názorů. Ale praxe, ta je k nezaplacení. A tý já bouhužel nemám možnost, což mně strašně mrzí.
PS: Rezi, s těma veterinářema máš svatou pravdu :o))
To, ze je clovek podroben vyvoji a i dokonce postaven pred sve vlastni mysleni je naprosto zakonity. Ja kdyz jsem delala licenci jezdce muj kun byl na ten tyden uzavren v boxe. Bylo to pro me neco noveho, hodne jsem se toho naucila o nasem vztahu. Hodne veci vypoustela, vlastne jsem se ucila veci se kteryma jsem nesouhlasila. Ale ted uz zase jedu podle sveho. Nesu si pouceni, ktery je k nezaplaceni. Zrovna jako ty. Kdyz mas zapalenou neter, proc psychologicky nezapracovat na rodice, ze ditko ma jiskru a ze by ji slusel trebas hucul. A mas dve mouchy jednou ranou! 
Neregistrovaný uživatel
rezi
napsal(a):
To, ze je clovek podroben vyvoji a i dokonce postaven pred sve vlastni mysleni je naprosto zakonity. Ja kdyz jsem delala licenci jezdce muj kun byl na ten tyden uzavren v boxe. Bylo to pro me neco noveho, hodne jsem se toho naucila o nasem vztahu. Hodne veci vypoustela, vlastne jsem se ucila veci se kteryma jsem nesouhlasila. Ale ted uz zase jedu podle sveho. Nesu si pouceni, ktery je k nezaplaceni. Zrovna jako ty. Kdyz mas zapalenou neter, proc psychologicky nezapracovat na rodice, ze ditko ma jiskru a ze by ji slusel trebas hucul. A mas dve mouchy jednou ranou!
Jeee ráda bych to vysvětlila, ale je to téma, které se na veřejnou diskuzi nehodí a byla jsem za něj dost kritizována.. Zatím si vozí zadek, ke koni se chová hezky, ale starat se... A já na víc koní nemám, jednak místo, už i pro toho jednoho je to na hraně, ale prostě rodina by to nezkousla. Měla jsem i s tím jedním problém. Víc to komentovat nebudu.
Jo jo člověk se učí pořád, a kolikrát i to co nechce. "Výhoda" jezdeckých klubů.
olga visnakova
rezi
napsal(a):
To, ze je clovek podroben vyvoji a i dokonce postaven pred sve vlastni mysleni je naprosto zakonity. Ja kdyz jsem delala licenci jezdce muj kun byl na ten tyden uzavren v boxe. Bylo to pro me neco noveho, hodne jsem se toho naucila o nasem vztahu. Hodne veci vypoustela, vlastne jsem se ucila veci se kteryma jsem nesouhlasila. Ale ted uz zase jedu podle sveho. Nesu si pouceni, ktery je k nezaplaceni. Zrovna jako ty. Kdyz mas zapalenou neter, proc psychologicky nezapracovat na rodice, ze ditko ma jiskru a ze by ji slusel trebas hucul. A mas dve mouchy jednou ranou!
plný souhlas i s rezi, i s coudas. Ještě dovětek, příklad-budu dobrá a budu vést kurzy, pro ukkázku předvedu na jízdárně jak si hodím kopýtka koně přes sebe, vlezu pod koně, stačí jeden nerozumný divák, který to doma poučen zkusí také, bouchne na silnici výfuk a koník si úlekem odskočí, člověk, nečlověk, úraz, či hůře trvalý následek je na světě. Na kurzech u nás se mi hrozně líbí, že jde pouze o řešení problému, či naučit se s koníkem lépe se dorozumět, pochpit jej i sebe. Opravdu, lekne se dítě, my, pes, stejně jako kůn. A proč riskovat, nebo to ještě učit lidi.................
olga visnakova
napsal(a):
plný souhlas i s rezi, i s coudas. Ještě dovětek, příklad-budu dobrá a budu vést kurzy, pro ukkázku předvedu na jízdárně jak si hodím kopýtka koně přes sebe, vlezu pod koně, stačí jeden nerozumný divák, který to doma poučen zkusí také, bouchne na silnici výfuk a koník si úlekem odskočí, člověk, nečlověk, úraz, či hůře trvalý následek je na světě. Na kurzech u nás se mi hrozně líbí, že jde pouze o řešení problému, či naučit se s koníkem lépe se dorozumět, pochpit jej i sebe. Opravdu, lekne se dítě, my, pes, stejně jako kůn. A proč riskovat, nebo to ještě učit lidi.................
To je ono.
Viděla jsem nějaký útržek v TV - byl tam V. Vydra s nějakou holkou, oba na koni "bez ničeho".
Povídal něco ve symslu této diskuze - že když koni se porozumí, je s ním jednáno slušně a dopřeje se mu možné maximum ( stádo a volnost pohybu celodenní), lze na něm takto jezdit ( bez sedla a uždění) naprosto v pohodě a kdekoliv. A odcválal na nějakém huculoidovi do dáli ( to se to jezdí na holém koni, když ho obejmete nohama dokola ).
Z pohledu diváka pěkná show ( pro laika vražda); z pohledu člověka, co je u koní 20 let (a snad má nějaké zkušenosti) se mi otvíral nůž v kapse. Co je to do háje za návod k použití? Chlapi běžně rádi riskují a mladé holky nemají tu potřebu opatrnosti a obezřetnosti ( mnohem výraznější pud sebezáchovy), kterou už životními zkušenostmi získaly matky od dětí a rodin, za něž jsou zodpovědné. Taky jsem byla taková, vždyť "o nic nešlo".
Na koni "bez ničeho" na jízdárně - fajn, v uzavřené ohradě nebo na vlastní pastvině - fajn ( kůň to tam zná: těžko potkáte šílence túrujícího motorku, co se baví tím, jak vás žene před sebou - před vámi jen úzká stezka, vlevo svah jako střecha a vpravo téměř propast; lidi s nezvladatelnými velkými psy apod.).
Ve volném prostoru - dejte pokoj, jednoho dne se taky vrátit nemusíte.
Kdo trochu zná koně, ví, že vzájemná důvěra je věc přímo nutná pro spokojenost obou; přes to všechno kůň zůstává útěkové zvíře ( vždycky jím byl a tu tisíciletou zkušenost druhu mu z hlavy nevymažete, maximálně otupíte - přes to všechno tam zůstává, aby vylezla na světlo v nejméně vhodnou dobu - jak jinak).
Kůň se může dostat do stresu, kdy vám ani důvěra nepomůže a on ho bude řešit zkratově, jak je mu vlastní...
Nedávno nám kousek odsud spadl ultralight letadlo, taková pěkná louka, kde často jezdívám - nechtěla bych tam být tehdy s koněm...
Asi řeknete, že když vám to takto dosud funguje, tak to funguje, ale jednoho dne to může dopadnout špatně... no, co z toho, já jsem jenom starší "obezřetná kobyla od hříběte", je to vaše volba....
Jen mě silně vytáčí takové zjednodušené nebezpečné návody v televizi.
Neregistrovaný uživatel
olga visnakova
napsal(a):
plný souhlas i s rezi, i s coudas. Ještě dovětek, příklad-budu dobrá a budu vést kurzy, pro ukkázku předvedu na jízdárně jak si hodím kopýtka koně přes sebe, vlezu pod koně, stačí jeden nerozumný divák, který to doma poučen zkusí také, bouchne na silnici výfuk a koník si úlekem odskočí, člověk, nečlověk, úraz, či hůře trvalý následek je na světě. Na kurzech u nás se mi hrozně líbí, že jde pouze o řešení problému, či naučit se s koníkem lépe se dorozumět, pochpit jej i sebe. Opravdu, lekne se dítě, my, pes, stejně jako kůn. A proč riskovat, nebo to ještě učit lidi.................
Ano, jedna věc je něco předvézt, jak mně kůň poslouchá, nebo mi stojí na hlavě, druhá umět to, co dělám vysvětlit lidem. O tom jsou dle mého kurzy, rozumně vysvetlit jak, proč a k čemu. A přesně jak říkáte, pak přijedou lidé domů a zkoušejí. "Když to dělal on, já taky." Prožila jsem. Pod koněm podlejzám, když něco potřebuju, třeba dřepím pod břichem a kontroluju kopyta. S vědomím, že když se něco stane, mám rozbitou hlavu. Neudělala bych to u koně, kterýho vidím potřetí v životě. A myslím si, že i komunikátoři, pokud dostanou do ruky (třeba na kurzu, taky jsem viděla) koně, se kterým si musí poradit, navíc před očima spousty lidí, nevlezou tomu koni pod nohy. Myslím si, že i sebelepší zaříkávač nevleze k "šílenýmu hřebci" do kruhovky. A jeslti, tak je dle mého názoru blázen. Ale to se už opět dostáváme někam jinam. Vše je o lidech, jejich přístupu a jejich jednání. Jak s koňmi, tak s lidmi. Ještě snad jen jedna poznámka - člověk má rozum od toho, aby si domýšlel, co se může stát.
olga visnakova
napsal(a):
Pane Podhajský, myslím, že o chov tu úbec nejde, komunikace přirozeným způsobem a chov přirozeným způsobem je rozdíl. My máme koně venku, ovšem box, pokud tam bývá koník převážně na noc neodsuzujume, na zimu jsme také zaváděli. Když finance dají, nebude toho již třeba, ovšem Beruška je úžasná ženská, chdí k nám na kurzy a není o čem. O boxe to není. Viděl jste u H.Bláhy, u Bořánků koně úplně 24/7 venku? Já nee
domnívám se, že se mýlíte. o chov tu jde. způsob držení koně má na jeho dusi, jeho chovani zasadni vliv. uvedu extremni priklad - kun zavreny 23 hodin v boxu. jak s nim asi pujde hodinu denne prirozene komunikovat? ja myslim, ze dost blbe. pokud je v boxe jenom pul dne (noc je pul dne i kdyz je tma), pujde to napul blbe.
mam opakovanou osobni zkusenost s tim, jak se zmeni chovani kone pote, co zacne byt porad venku ve stade. na komunikaci s clovekem to ma zasadni vliv.
je to jako kdyz se hospodsky povalec rozhodne zit zderave a prestane kourit a chodit do hospody. jenomze zapomnel, ze je potreba taky prestat pit doma lahvace a jist listi misto bucku a taky se hybat. bude to lepsi, ale ne dobre.
reagoval jsem proto, ze nekdo k prispevku o necem prirozenem da fotku neceho neprirozeneho. je to hrozne hluboko v nas a pokud na to nebudeme upozornovat, nezmeni se v myslich lidi automaticke spojeni kone - staj - podkovy. a to by myslim konim bylo lito.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano, jedna věc je něco předvézt, jak mně kůň poslouchá, nebo mi stojí na hlavě, druhá umět to, co dělám vysvětlit lidem. O tom jsou dle mého kurzy, rozumně vysvetlit jak, proč a k čemu. A přesně jak říkáte, pak přijedou lidé domů a zkoušejí. "Když to dělal on, já taky." Prožila jsem. Pod koněm podlejzám, když něco potřebuju, třeba dřepím pod břichem a kontroluju kopyta. S vědomím, že když se něco stane, mám rozbitou hlavu. Neudělala bych to u koně, kterýho vidím potřetí v životě. A myslím si, že i komunikátoři, pokud dostanou do ruky (třeba na kurzu, taky jsem viděla) koně, se kterým si musí poradit, navíc před očima spousty lidí, nevlezou tomu koni pod nohy. Myslím si, že i sebelepší zaříkávač nevleze k "šílenýmu hřebci" do kruhovky. A jeslti, tak je dle mého názoru blázen. Ale to se už opět dostáváme někam jinam. Vše je o lidech, jejich přístupu a jejich jednání. Jak s koňmi, tak s lidmi. Ještě snad jen jedna poznámka - člověk má rozum od toho, aby si domýšlel, co se může stát.
No, co se týče podlízání... Samozřejmě, jsou koně, u kterých bych to neudělala. A trvalo hodně dlouho než jsem si na to troufla u té své kobylky. A věřte nebo ne (pozoruju to na ní), když jsem pod ní, jako by věděla, že tam jsem a že kdyby něco udělala, tak mi ublíží a chová se naprosto vzorně (nechce přece "maminku" zašlápnout:-) ). A jak vylezu tak se začne zas koukat: a hele támhle něco je, tady se mi to líbí víc, popojdu si... Ale když jsem pod ní, tak se soustředí jen na mě. Ale jak říkám, netroufla bych si to u jiného koně a samoozřejmě to nikomu nedoporučuji. Prosím, nepusťte se do mě, je to pouze můj názor.
Neregistrovaný uživatel
gabrielle
napsal(a):
No, co se týče podlízání... Samozřejmě, jsou koně, u kterých bych to neudělala. A trvalo hodně dlouho než jsem si na to troufla u té své kobylky. A věřte nebo ne (pozoruju to na ní), když jsem pod ní, jako by věděla, že tam jsem a že kdyby něco udělala, tak mi ublíží a chová se naprosto vzorně (nechce přece "maminku" zašlápnout:-) ). A jak vylezu tak se začne zas koukat: a hele támhle něco je, tady se mi to líbí víc, popojdu si... Ale když jsem pod ní, tak se soustředí jen na mě. Ale jak říkám, netroufla bych si to u jiného koně a samoozřejmě to nikomu nedoporučuji. Prosím, nepusťte se do mě, je to pouze můj názor.
Nikdo se do tebe přece nebude pouštět, já myslím, že jsme schopní debatovat na úrovni. To co popisuješ - ano, o tom to je. Že toho koně znáš, děláš s ním různé věci, soustředíte se jedna na druhou. To je v nejlepším pořádku. Za čas se na to taky budeš koukat jinak, a třeba ne. Kdo ví. Důležité je mít s koněm správný vztah, vyhovující oběma stranám. Ať už stojí přivázaný u štontu, v boxe, lítá volně na pastvině. Nemyslím si že je správné tvrdit ten to dělá dobře, ten špatně.
olga visnakova
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano, jedna věc je něco předvézt, jak mně kůň poslouchá, nebo mi stojí na hlavě, druhá umět to, co dělám vysvětlit lidem. O tom jsou dle mého kurzy, rozumně vysvetlit jak, proč a k čemu. A přesně jak říkáte, pak přijedou lidé domů a zkoušejí. "Když to dělal on, já taky." Prožila jsem. Pod koněm podlejzám, když něco potřebuju, třeba dřepím pod břichem a kontroluju kopyta. S vědomím, že když se něco stane, mám rozbitou hlavu. Neudělala bych to u koně, kterýho vidím potřetí v životě. A myslím si, že i komunikátoři, pokud dostanou do ruky (třeba na kurzu, taky jsem viděla) koně, se kterým si musí poradit, navíc před očima spousty lidí, nevlezou tomu koni pod nohy. Myslím si, že i sebelepší zaříkávač nevleze k "šílenýmu hřebci" do kruhovky. A jeslti, tak je dle mého názoru blázen. Ale to se už opět dostáváme někam jinam. Vše je o lidech, jejich přístupu a jejich jednání. Jak s koňmi, tak s lidmi. Ještě snad jen jedna poznámka - člověk má rozum od toho, aby si domýšlel, co se může stát.
Tak, holky, máme pravdu v tom, že koně instinkt ani nejlepší přátelství a hezký vztah nezastaví. Mnohdy vídám, že při úleku klisna klidně drcne i do svého hříba, jenže to má také reflex a umí zareagovat. Ležící člověk pod koněm těžko. Tedy PNH, PŘIROZENÁ KOMUNIKACE, kurzy o tom, název jaký kdo chce ano, ovšem s rozumem a ne show pro lidi, aby to každá náctiletá nadšená holčina zkoušela doma. Vše má svá pravidla..........nyní nás asi roznesou zastánci ÚCHVATNÝCH fotek pod koněm atd......ovšem realita je taková. Také u nás občas holky juknou koni zespoda na břicho, podlezou kobču a podobně, ovšem z nějakého důvodu a ne ve volnosti a rozhodně to nehodláme učit a dělat před mladými...............fotka důvod není
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nikdo se do tebe přece nebude pouštět, já myslím, že jsme schopní debatovat na úrovni. To co popisuješ - ano, o tom to je. Že toho koně znáš, děláš s ním různé věci, soustředíte se jedna na druhou. To je v nejlepším pořádku. Za čas se na to taky budeš koukat jinak, a třeba ne. Kdo ví. Důležité je mít s koněm správný vztah, vyhovující oběma stranám. Ať už stojí přivázaný u štontu, v boxe, lítá volně na pastvině. Nemyslím si že je správné tvrdit ten to dělá dobře, ten špatně.
coudas mas ode me mejl, teda doufam
olga visnakova
napsal(a):
Tak, holky, máme pravdu v tom, že koně instinkt ani nejlepší přátelství a hezký vztah nezastaví. Mnohdy vídám, že při úleku klisna klidně drcne i do svého hříba, jenže to má také reflex a umí zareagovat. Ležící člověk pod koněm těžko. Tedy PNH, PŘIROZENÁ KOMUNIKACE, kurzy o tom, název jaký kdo chce ano, ovšem s rozumem a ne show pro lidi, aby to každá náctiletá nadšená holčina zkoušela doma. Vše má svá pravidla..........nyní nás asi roznesou zastánci ÚCHVATNÝCH fotek pod koněm atd......ovšem realita je taková. Také u nás občas holky juknou koni zespoda na břicho, podlezou kobču a podobně, ovšem z nějakého důvodu a ne ve volnosti a rozhodně to nehodláme učit a dělat před mladými...............fotka důvod není
No, kurzy nedělám, takže nikoho tohle neučím. A i když něco málo někomu vysvětluji, tak tohle do toho samozřejmě nepatří, to je jen moje věc, co s kobylkou dělám a prostě u ní necítím riziko. Kdyby třeba byla nějaký den rozjívená, lekala se, tak bych to neudělala.
sally
napsal(a):
To je ono.
Viděla jsem nějaký útržek v TV - byl tam V. Vydra s nějakou holkou, oba na koni "bez ničeho".
Povídal něco ve symslu této diskuze - že když koni se porozumí, je s ním jednáno slušně a dopřeje se mu možné maximum ( stádo a volnost pohybu celodenní), lze na něm takto jezdit ( bez sedla a uždění) naprosto v pohodě a kdekoliv. A odcválal na nějakém huculoidovi do dáli ( to se to jezdí na holém koni, když ho obejmete nohama dokola ).
Z pohledu diváka pěkná show ( pro laika vražda); z pohledu člověka, co je u koní 20 let (a snad má nějaké zkušenosti) se mi otvíral nůž v kapse. Co je to do háje za návod k použití? Chlapi běžně rádi riskují a mladé holky nemají tu potřebu opatrnosti a obezřetnosti ( mnohem výraznější pud sebezáchovy), kterou už životními zkušenostmi získaly matky od dětí a rodin, za něž jsou zodpovědné. Taky jsem byla taková, vždyť "o nic nešlo".
Na koni "bez ničeho" na jízdárně - fajn, v uzavřené ohradě nebo na vlastní pastvině - fajn ( kůň to tam zná: těžko potkáte šílence túrujícího motorku, co se baví tím, jak vás žene před sebou - před vámi jen úzká stezka, vlevo svah jako střecha a vpravo téměř propast; lidi s nezvladatelnými velkými psy apod.).
Ve volném prostoru - dejte pokoj, jednoho dne se taky vrátit nemusíte.
Kdo trochu zná koně, ví, že vzájemná důvěra je věc přímo nutná pro spokojenost obou; přes to všechno kůň zůstává útěkové zvíře ( vždycky jím byl a tu tisíciletou zkušenost druhu mu z hlavy nevymažete, maximálně otupíte - přes to všechno tam zůstává, aby vylezla na světlo v nejméně vhodnou dobu - jak jinak).
Kůň se může dostat do stresu, kdy vám ani důvěra nepomůže a on ho bude řešit zkratově, jak je mu vlastní...
Nedávno nám kousek odsud spadl ultralight letadlo, taková pěkná louka, kde často jezdívám - nechtěla bych tam být tehdy s koněm...
Asi řeknete, že když vám to takto dosud funguje, tak to funguje, ale jednoho dne to může dopadnout špatně... no, co z toho, já jsem jenom starší "obezřetná kobyla od hříběte", je to vaše volba....
Jen mě silně vytáčí takové zjednodušené nebezpečné návody v televizi.
Sally, shodou okolnosti jsem pomerne nedavno zacal jezdit na koni bez sedla a bez otezi. tvemu pocitu a otvirani kudly v kapse presto naprosto rozumim, jeste pred pul rokem jsem si taky rikal - nejsem sbevrah. to uz jsem pritom davno jezdil bez sedla a na ohlavce. myslim si, ze k tomu, aby clovek mohl bezpecne delat to, cos videla v televizi je potreba citit cestu tim smerem a postupne k tomu dospet. spolu s konem. mam kone (Badika), na kterem si to bezpecne dovolim a dalsi tri, na kterych ne. slo by to, ale nedal jsem tomu zatim dost casu. s temi by to bylo/to bude proste vyzadovat vice. pokud pojedu s Badikem a spadne letadlo nebo vybehne bazant, jsem ve vetsim bezpeci, nez na jinem ze svych koni (krome Cliffa, ale tam je to tim, ze dosahnu nohama na zem).
myslim si, ze je spravne aby na nakrcaku jezdil jenom ten, kdo si opodstatnene mysli, ze to je bezpecne (sam uz jsem ve veku, kdy radeji reknu tohle se bojim, nez bych se z hecu zabil)
.
ohledne vrazedneho navodu pro laiky - v televizi vidime taky horolezce a parasutisty a kaskadery na kolech a motorkach. nic z toho nelze delat, aniz se to clovek nauci, ale vsechno se da naucit. a pan Vydra urcite nerikal, ze se ma zacit odepnutim otezi.
olga visnakova
gabrielle
napsal(a):
No, kurzy nedělám, takže nikoho tohle neučím. A i když něco málo někomu vysvětluji, tak tohle do toho samozřejmě nepatří, to je jen moje věc, co s kobylkou dělám a prostě u ní necítím riziko. Kdyby třeba byla nějaký den rozjívená, lekala se, tak bych to neudělala.
gabrielle-o.k, to co děláš je Tvá věc a Ty jsi ta, jež zná svého koně a nikdo jiný. Pokud si děláš to, či ono je to fajn a pokud to učíš i jiné s rozumem, bez nebezpečných kousků, je to jen a jen dobře. Lehce mimo téma-pěkná kobča, koukala jsem i na stránečky.
olga visnakova
napsal(a):
gabrielle-o.k, to co děláš je Tvá věc a Ty jsi ta, jež zná svého koně a nikdo jiný. Pokud si děláš to, či ono je to fajn a pokud to učíš i jiné s rozumem, bez nebezpečných kousků, je to jen a jen dobře. Lehce mimo téma-pěkná kobča, koukala jsem i na stránečky.
Díky
poody
napsal(a):
Sally, shodou okolnosti jsem pomerne nedavno zacal jezdit na koni bez sedla a bez otezi. tvemu pocitu a otvirani kudly v kapse presto naprosto rozumim, jeste pred pul rokem jsem si taky rikal - nejsem sbevrah. to uz jsem pritom davno jezdil bez sedla a na ohlavce. myslim si, ze k tomu, aby clovek mohl bezpecne delat to, cos videla v televizi je potreba citit cestu tim smerem a postupne k tomu dospet. spolu s konem. mam kone (Badika), na kterem si to bezpecne dovolim a dalsi tri, na kterych ne. slo by to, ale nedal jsem tomu zatim dost casu. s temi by to bylo/to bude proste vyzadovat vice. pokud pojedu s Badikem a spadne letadlo nebo vybehne bazant, jsem ve vetsim bezpeci, nez na jinem ze svych koni (krome Cliffa, ale tam je to tim, ze dosahnu nohama na zem).
myslim si, ze je spravne aby na nakrcaku jezdil jenom ten, kdo si opodstatnene mysli, ze to je bezpecne (sam uz jsem ve veku, kdy radeji reknu tohle se bojim, nez bych se z hecu zabil)
.
ohledne vrazedneho navodu pro laiky - v televizi vidime taky horolezce a parasutisty a kaskadery na kolech a motorkach. nic z toho nelze delat, aniz se to clovek nauci, ale vsechno se da naucit. a pan Vydra urcite nerikal, ze se ma zacit odepnutim otezi.
Ne, pan Vydra neříkal, že se má začít odepnutím otěží.
Ale celé to pojal totálně blbě - být laik menšího IQ, tak šoupnu 2 -3 koně doma na velkou zahradu s dobrovolným přístřeškem, což jim zaručí spokojenost a mně to, že v pohodě na jednom z nich na holém hřbetě a bez nákrčáku ( ten neměl) vyjedu z ohrady do polí, bo přece musí být spokojený s prostředím, co jsem mu zajistila.
Lidi vystupující v TV by měli být aspoň trochu zodpovědní, ne jen machři.
Stačilo na konec pár slovy říci, že po důkladném poznání koně, důkladném jeho zvládnutí ( v samotě především) pod sedlem a uzdečkou, parelkou či čím chcete na hlavě, samozřejmě po získání jeho plné důvěry, s řádnou dávkou porozumění, vlastní sebekritiky a sebekázně MOHU se dostat po velké dávce píle až k tomu, že bude jezditelný bez čehokoliv na sobě kromě mě.
Jenže to nezní showmansky, smrdí to spoustou práce, což diváka by stěží zaujalo, asi...
Takže vypadá lépe levný zaručený návod ve stylu amerických slaďáků 
... a kdo je nesoudný blb a sežvýká vše naservírované bez ptaní, ten nepřežije.
Jako v přírodě, koneckonců, ne?
olga visnakova
gabrielle
napsal(a):
Díky
-A odcválal na nějakém huculoidovi do dáli-vynikající věta a plno nadšených děvčat nyní nás bude děsit na nezvladatelných koních v lese.
To, co napsala Linda, co píše coudas, rezi, gabrielle, ostatní je ohromný kus pravdy a není komunikátor, má-li se "to" tak nazývat, jako komunikátor. Já je dělím na showmany a Ty, jež se snaží koně pochopit a ulehčit jim i nám společné soužití......
Nic nepředvádět, řešit problémy a pochopení, na ukázky můžeme mít vycvičenou opičku a i ta se leká a má instinkty, takže ještě lépe-koně houpací.
Chtít pochopit a poznat reakce koně, důvody, hledat řešení-o tom by to mělo být...........
Neregistrovaný uživatel
olga visnakova
napsal(a):
-A odcválal na nějakém huculoidovi do dáli-vynikající věta a plno nadšených děvčat nyní nás bude děsit na nezvladatelných koních v lese.
To, co napsala Linda, co píše coudas, rezi, gabrielle, ostatní je ohromný kus pravdy a není komunikátor, má-li se "to" tak nazývat, jako komunikátor. Já je dělím na showmany a Ty, jež se snaží koně pochopit a ulehčit jim i nám společné soužití......
Nic nepředvádět, řešit problémy a pochopení, na ukázky můžeme mít vycvičenou opičku a i ta se leká a má instinkty, takže ještě lépe-koně houpací.
Chtít pochopit a poznat reakce koně, důvody, hledat řešení-o tom by to mělo být...........
A narážíme na problém a uhazujeme hřebíček na hlavičku... Show, předvíst lidem, že tahle se to dělá a takhle to má být. Ale já myslím, že i sebelepší komunikátor nepředvede po 20ti minutách s cizím koněm piafu, jako např Honza Bláha s Gastonem. Tohle je šou, a to se musí nacvičit a myslete si o mně co chcete. Může předvíst s koněm ježdění ve volnosti, otáčení kolem osy, předku, zadku, že za ním kůň bude chodit jak pejsek. To je vše možný. Ale ostatní chce čas a trénink. Kdybych měla prachy a možnost, jedu do ameriky k Patu Parellimu a učím se a učím a koukám a dělám s různýma koňma.... Ale nemám tu možnost. Nemám možnost jet ani na obyčejnej ranč, kde bych dřela jak ... ale byla bych u praxe, u toho jak se to dělá. Netvrdím, že to je ideální, opět jsme u toho, každý má jiné praktiky a to že jsem cowboy neznamená, že to s koňma umím a dělám to dobře. CHci tím jen říct, že až dosáhnu tohohle, taky můžu dělat show a říkat lidem jak to mají dělat. Já tohle nidky dělat nebudu a nechci to dělat. Důvod ať si najde každej sám. Ale filozofie "přirozené komunikace", dle mého názoru, není ukázat, že můj kůň vzpínající se mi položí jemně kopyto na hlavu (mně to ještě jako hříbě udělal, ale jemný to opravdu nebylo), přeháním samozřejmě, ale jak si s koněm porozumět v obyčejných situacích, ať už při čištění, ježdění, nakládání... a ten zbytek, když už mluvíme o focení a lezení pod koně, je jen jakási třešinka na dortu, že ten vztah - s konkrétním koněm podotýkám - je tak pevnej, že si to můžu dovolit. Ale toť pouze můj názor. Co píše Linda - to už je věc rozumu, odvahy a důvěry. Pro mně jsou daleko šílenější motrkáři, čtyřkolkáři a jiný jim podobný, nějakej kůň "bez ničeho" v lese je sice šok, a může se stát cokoliv, je to jen zvíře, ale od toho jsme lidi, abychom tu zodpovědnost nesli a sami zhodnotili, jeslti na to máme či ne, a hlavně - jestli na to má to zvíře pod náma. S holkama, který to viděly ve filmu či jinde, že tahle je to krásný a tak to chci dělat taky ... pro mně to je problém. Ale to už je otázka jiná.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A narážíme na problém a uhazujeme hřebíček na hlavičku... Show, předvíst lidem, že tahle se to dělá a takhle to má být. Ale já myslím, že i sebelepší komunikátor nepředvede po 20ti minutách s cizím koněm piafu, jako např Honza Bláha s Gastonem. Tohle je šou, a to se musí nacvičit a myslete si o mně co chcete. Může předvíst s koněm ježdění ve volnosti, otáčení kolem osy, předku, zadku, že za ním kůň bude chodit jak pejsek. To je vše možný. Ale ostatní chce čas a trénink. Kdybych měla prachy a možnost, jedu do ameriky k Patu Parellimu a učím se a učím a koukám a dělám s různýma koňma.... Ale nemám tu možnost. Nemám možnost jet ani na obyčejnej ranč, kde bych dřela jak ... ale byla bych u praxe, u toho jak se to dělá. Netvrdím, že to je ideální, opět jsme u toho, každý má jiné praktiky a to že jsem cowboy neznamená, že to s koňma umím a dělám to dobře. CHci tím jen říct, že až dosáhnu tohohle, taky můžu dělat show a říkat lidem jak to mají dělat. Já tohle nidky dělat nebudu a nechci to dělat. Důvod ať si najde každej sám. Ale filozofie "přirozené komunikace", dle mého názoru, není ukázat, že můj kůň vzpínající se mi položí jemně kopyto na hlavu (mně to ještě jako hříbě udělal, ale jemný to opravdu nebylo), přeháním samozřejmě, ale jak si s koněm porozumět v obyčejných situacích, ať už při čištění, ježdění, nakládání... a ten zbytek, když už mluvíme o focení a lezení pod koně, je jen jakási třešinka na dortu, že ten vztah - s konkrétním koněm podotýkám - je tak pevnej, že si to můžu dovolit. Ale toť pouze můj názor. Co píše Linda - to už je věc rozumu, odvahy a důvěry. Pro mně jsou daleko šílenější motrkáři, čtyřkolkáři a jiný jim podobný, nějakej kůň "bez ničeho" v lese je sice šok, a může se stát cokoliv, je to jen zvíře, ale od toho jsme lidi, abychom tu zodpovědnost nesli a sami zhodnotili, jeslti na to máme či ne, a hlavně - jestli na to má to zvíře pod náma. S holkama, který to viděly ve filmu či jinde, že tahle je to krásný a tak to chci dělat taky ... pro mně to je problém. Ale to už je otázka jiná.
"Co píše Linda - to už je věc rozumu, odvahy a důvěry. Pro mně jsou daleko šílenější motrkáři, čtyřkolkáři a jiný jim podobný, nějakej kůň "bez ničeho" v lese je sice šok, a může se stát cokoliv "- tomuto nerozumím, jak to myslíš?
Motorkáři a podobní magoři - jsou šok, když sedíš na koni a túrujou ti za zadkem ve složitém terénu... hlupáci okolo Silvestra házející koním práskací kuličky pod nohy apod.
Mně stačila zkušenost s jednou blbkou v autě, která odbočovala do vedlejší ulice k lesu tak, že přejela do protisměru a brzdila o prsa mé kobyly, kterou jsem právě naučila, že na silnici aut netřeba se bát... půl roku práce v čudu, kobyla chytla nerva z aut a praly jsme se s tím další rok...
Kůň v lese bez ničeho není šok - pro mne, mám jen trochu strach za ty lidi, co něm sedí... a co se jim může přihodit.
Problém na holém koni v neohraničeném prostoru není v koni, ale v těch ( jak to slušně říct) homo sapiens, co se chovají naprosto nevypočitatelně, sprostě či zákeřně a které tam čas od času potkáváte ( aspoň já jo)... pak následně je bohužel problém s jindy ovladatelným koněm, může se stát zlá nehoda a v konečném důsledku ( přinejmenším mediálně) to odnese kůň, ač je v tom nevinně... a to je to, co mne mrzí.
Neregistrovaný uživatel
sally
napsal(a):
"Co píše Linda - to už je věc rozumu, odvahy a důvěry. Pro mně jsou daleko šílenější motrkáři, čtyřkolkáři a jiný jim podobný, nějakej kůň "bez ničeho" v lese je sice šok, a může se stát cokoliv "- tomuto nerozumím, jak to myslíš?
Motorkáři a podobní magoři - jsou šok, když sedíš na koni a túrujou ti za zadkem ve složitém terénu... hlupáci okolo Silvestra házející koním práskací kuličky pod nohy apod.
Mně stačila zkušenost s jednou blbkou v autě, která odbočovala do vedlejší ulice k lesu tak, že přejela do protisměru a brzdila o prsa mé kobyly, kterou jsem právě naučila, že na silnici aut netřeba se bát... půl roku práce v čudu, kobyla chytla nerva z aut a praly jsme se s tím další rok...
Kůň v lese bez ničeho není šok - pro mne, mám jen trochu strach za ty lidi, co něm sedí... a co se jim může přihodit.
Problém na holém koni v neohraničeném prostoru není v koni, ale v těch ( jak to slušně říct) homo sapiens, co se chovají naprosto nevypočitatelně, sprostě či zákeřně a které tam čas od času potkáváte ( aspoň já jo)... pak následně je bohužel problém s jindy ovladatelným koněm, může se stát zlá nehoda a v konečném důsledku ( přinejmenším mediálně) to odnese kůň, ač je v tom nevinně... a to je to, co mne mrzí.
Věc rozumu, odvahy a důvěry - myslím tím právě to, že člověk si prostě "lajsne" jet na koni bez ničeho do volnýho terénu, pokud koni věří, pokud má zkušenost a pokud mu to svědomí dovolí. Mně by nedovolilo, já sice jezdím na ohlávce a špagátu a bez sedla, ale trasu, kterou šel jíž stokrát. A když je nejhůř, seskakuju. Nejsem sebevrah. Chtěla jsem tím jen říct, ale asi to nebdu schopna zformulovat, že prostě motorkáři si taky myslí, že svůj stroj zvládají a dělají, to co dělají, a taky to pak čteme v novinách. A to to je jen stroj, co pak živé zvíře. Je to dostačující vysvětlení?
Koně, a zvířata všeobecně, jsou v tom nevinně vždy, vše je vina člověka. Proto jsme homo sapiens sapiens - protože máme mít rozum. ALe...
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Věc rozumu, odvahy a důvěry - myslím tím právě to, že člověk si prostě "lajsne" jet na koni bez ničeho do volnýho terénu, pokud koni věří, pokud má zkušenost a pokud mu to svědomí dovolí. Mně by nedovolilo, já sice jezdím na ohlávce a špagátu a bez sedla, ale trasu, kterou šel jíž stokrát. A když je nejhůř, seskakuju. Nejsem sebevrah. Chtěla jsem tím jen říct, ale asi to nebdu schopna zformulovat, že prostě motorkáři si taky myslí, že svůj stroj zvládají a dělají, to co dělají, a taky to pak čteme v novinách. A to to je jen stroj, co pak živé zvíře. Je to dostačující vysvětlení?
Koně, a zvířata všeobecně, jsou v tom nevinně vždy, vše je vina člověka. Proto jsme homo sapiens sapiens - protože máme mít rozum. ALe...
Jasně, dík.
Pak už je to jen o tom, jestli dotyčný/á měli správný odhad sebe i koně a přežijí ve zdraví - dlouhodobě. Všem ten správný odhad přeji.
A co nejméně nepředvídatelných okolností na koni v terénu.
sally
napsal(a):
To je ono.
Viděla jsem nějaký útržek v TV - byl tam V. Vydra s nějakou holkou, oba na koni "bez ničeho".
Povídal něco ve symslu této diskuze - že když koni se porozumí, je s ním jednáno slušně a dopřeje se mu možné maximum ( stádo a volnost pohybu celodenní), lze na něm takto jezdit ( bez sedla a uždění) naprosto v pohodě a kdekoliv. A odcválal na nějakém huculoidovi do dáli ( to se to jezdí na holém koni, když ho obejmete nohama dokola ).
Z pohledu diváka pěkná show ( pro laika vražda); z pohledu člověka, co je u koní 20 let (a snad má nějaké zkušenosti) se mi otvíral nůž v kapse. Co je to do háje za návod k použití? Chlapi běžně rádi riskují a mladé holky nemají tu potřebu opatrnosti a obezřetnosti ( mnohem výraznější pud sebezáchovy), kterou už životními zkušenostmi získaly matky od dětí a rodin, za něž jsou zodpovědné. Taky jsem byla taková, vždyť "o nic nešlo".
Na koni "bez ničeho" na jízdárně - fajn, v uzavřené ohradě nebo na vlastní pastvině - fajn ( kůň to tam zná: těžko potkáte šílence túrujícího motorku, co se baví tím, jak vás žene před sebou - před vámi jen úzká stezka, vlevo svah jako střecha a vpravo téměř propast; lidi s nezvladatelnými velkými psy apod.).
Ve volném prostoru - dejte pokoj, jednoho dne se taky vrátit nemusíte.
Kdo trochu zná koně, ví, že vzájemná důvěra je věc přímo nutná pro spokojenost obou; přes to všechno kůň zůstává útěkové zvíře ( vždycky jím byl a tu tisíciletou zkušenost druhu mu z hlavy nevymažete, maximálně otupíte - přes to všechno tam zůstává, aby vylezla na světlo v nejméně vhodnou dobu - jak jinak).
Kůň se může dostat do stresu, kdy vám ani důvěra nepomůže a on ho bude řešit zkratově, jak je mu vlastní...
Nedávno nám kousek odsud spadl ultralight letadlo, taková pěkná louka, kde často jezdívám - nechtěla bych tam být tehdy s koněm...
Asi řeknete, že když vám to takto dosud funguje, tak to funguje, ale jednoho dne to může dopadnout špatně... no, co z toho, já jsem jenom starší "obezřetná kobyla od hříběte", je to vaše volba....
Jen mě silně vytáčí takové zjednodušené nebezpečné návody v televizi.
Sally - pěkné příklady - utrhlo se letadlo, tůruje za tebou motorka... A ty věříš, že se sedlem a na udidle bys svého koně udržela v klidu a nikam by s Tebou neutekl? pokud chceš odsuzovat ty co takhle jezdí (bez ničeho) - a že jich není moc - nejdřív se za nimi jeď podívat. zvu Tě k nám do stáje, můžeme vyjet na pár hodin do lesů i do měst a můžeš zažít, jak se chová v krizových situacích kůň který je bez ničeho, ale důvěřuje a repsektuje. Jeden příklad za všechny - na Hubertově jízdě jsem byla téměř jediná, kdo koně zastavil před silnicí po louce kdy se to všechno roztryskalo. Na nákrčáku prosím pěkně.... Takže prosím - není to neprozřetelnost, ani troufalost ani machrovina. je to partnerství - a rozhodně na žádném svém kurzu nikoho neučím podobné věci - lidé většinou potřebují poradit se stovkou jiných věcí-duležitějších a pro své bezpečí nezbytných... (nohy, vodění, respekt, kruh, ježdění....)
Kuníček
(na fotce moje maminka - nejezdec - na ohlávce-uáááá)
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Věc rozumu, odvahy a důvěry - myslím tím právě to, že člověk si prostě "lajsne" jet na koni bez ničeho do volnýho terénu, pokud koni věří, pokud má zkušenost a pokud mu to svědomí dovolí. Mně by nedovolilo, já sice jezdím na ohlávce a špagátu a bez sedla, ale trasu, kterou šel jíž stokrát. A když je nejhůř, seskakuju. Nejsem sebevrah. Chtěla jsem tím jen říct, ale asi to nebdu schopna zformulovat, že prostě motorkáři si taky myslí, že svůj stroj zvládají a dělají, to co dělají, a taky to pak čteme v novinách. A to to je jen stroj, co pak živé zvíře. Je to dostačující vysvětlení?
Koně, a zvířata všeobecně, jsou v tom nevinně vždy, vše je vina člověka. Proto jsme homo sapiens sapiens - protože máme mít rozum. ALe...
Holky, všechny máte pravdu ale co bych ráda zdůraznila: Každý jezdec je zodpovědný za sebe a svého koně a neměl by být nebezpečný sobě a svému okolí. A to je myslím ta první a jediná věc na kteoru by měl každý myslet. A je NAPROSTO UKRADENÝ jestli jste bezpeční sobě a svému okolí na páce, na ohlávce, se sedlem nebo bez sedla.... To je opravdu fuk! Je nebezepčné nemít to pod kontrolou, zkoušet.... Ale pokud máte kvalitní výcvik (a věřte mi že každý si ho může dopřát když si nějakou dobu vše odříká a opravdu mu na tom záleží - já už třetím rokem nedostávám dárky k vánocům a narozeninám od celé rodiny-vždy mi přispějí na kurzy a vůbec-na koně... práce po nocích.. atd) - ale vždy to nějak jde... Učit se, poslouchat, přemýšlet..... jakmile poznáte, že v tom začíná být jistota, je to něco nepopsatelného. Mě by už dneska ani nenapadlo jít pro koně do výběhu s ohlávkou a vodítkem...vím, že můžu přijít sama a že se ke mě koník připojí... Samozřejmě jezdím i na ohlávce, když pracuji na ohýbání, práci na dvou stopách a vůbec-prostě pracujeme....
Kdo máte chuď a zájem, zvu vás k nám do stáje kdkyoliv v srpnu (celý červenec jsem v jižních čechách u několika lektorů a učim se podlejzat koně :-D a mimo to koně shromáždit ze hřbetu bez ničeho a ve volnsoti pracovat i třeba na dvacet metrů a tak...) Ale v srpnu už to bude volnější a kobylku budu mít doma - ozvěte se kdo chcete, můžu ukázat, vysvětlit..přijet i za vašimi koňmi a říct svůj názor
(sorry za tuhle fotku, ale moc se mi líbí - a tohle není věc kterou dlěáme jen na fotografa - takhle si žijeme běžně a pravidelně... Jezdím tak přes rok a spadla jsem z této klisny jednou v životě - a to při nájezdu na skok na závodech kdy nám těsně před odrazem překřížil cestu ponclík s nějakou holčinou a kobylka se zasekla rychle aby do nich nevrazila a já to nečekala a setrvačnost udělala své...) ale nikdy to nebylo z iniciativy koně, že by se mě snažila sundat... Nevyhazuje, je snadno zastavitelná a ochotná.... Zvláštní v dnešní době potkat takové zvíře...
olga visnakova
kunicek
napsal(a):
Holky, všechny máte pravdu ale co bych ráda zdůraznila: Každý jezdec je zodpovědný za sebe a svého koně a neměl by být nebezpečný sobě a svému okolí. A to je myslím ta první a jediná věc na kteoru by měl každý myslet. A je NAPROSTO UKRADENÝ jestli jste bezpeční sobě a svému okolí na páce, na ohlávce, se sedlem nebo bez sedla.... To je opravdu fuk! Je nebezepčné nemít to pod kontrolou, zkoušet.... Ale pokud máte kvalitní výcvik (a věřte mi že každý si ho může dopřát když si nějakou dobu vše odříká a opravdu mu na tom záleží - já už třetím rokem nedostávám dárky k vánocům a narozeninám od celé rodiny-vždy mi přispějí na kurzy a vůbec-na koně... práce po nocích.. atd) - ale vždy to nějak jde... Učit se, poslouchat, přemýšlet..... jakmile poznáte, že v tom začíná být jistota, je to něco nepopsatelného. Mě by už dneska ani nenapadlo jít pro koně do výběhu s ohlávkou a vodítkem...vím, že můžu přijít sama a že se ke mě koník připojí... Samozřejmě jezdím i na ohlávce, když pracuji na ohýbání, práci na dvou stopách a vůbec-prostě pracujeme....
Kdo máte chuď a zájem, zvu vás k nám do stáje kdkyoliv v srpnu (celý červenec jsem v jižních čechách u několika lektorů a učim se podlejzat koně :-D a mimo to koně shromáždit ze hřbetu bez ničeho a ve volnsoti pracovat i třeba na dvacet metrů a tak...) Ale v srpnu už to bude volnější a kobylku budu mít doma - ozvěte se kdo chcete, můžu ukázat, vysvětlit..přijet i za vašimi koňmi a říct svůj názor
(sorry za tuhle fotku, ale moc se mi líbí - a tohle není věc kterou dlěáme jen na fotografa - takhle si žijeme běžně a pravidelně... Jezdím tak přes rok a spadla jsem z této klisny jednou v životě - a to při nájezdu na skok na závodech kdy nám těsně před odrazem překřížil cestu ponclík s nějakou holčinou a kobylka se zasekla rychle aby do nich nevrazila a já to nečekala a setrvačnost udělala své...) ale nikdy to nebylo z iniciativy koně, že by se mě snažila sundat... Nevyhazuje, je snadno zastavitelná a ochotná.... Zvláštní v dnešní době potkat takové zvíře...
kuníček-špatně jsi to celé pochopila, všichni víme, že jsi šikovná, podlézání koně je Tvá věc, pokud i na show, či kurzech říkáš, co to obnáší a že jde pouze o ukázku. Neučíš je to. Ráda se v srpnu přijedu juknout, pokud mohu. U nás je kurz 21.6 a podlézání pod koněm sice neukazujeme, ovšem to je pravdu na každém. Ráda Tě poznám osobně, myslím, že i p.Nykl. Nejde přeci o rivalitu, ale o to kdo co a jak dělá. Každý kůn, stejně jako každý "komunikátor" má prostě jiný způsob a není nic špatného a nepravdivého myslet si, že o podlézání koně, ježdění bez ničeho komunikace není..........Tak se nezlob pro lehce odlišný názor, nebylo to myšleno zle, prostě to je nebezpečné a koni člověk pod ním stejně nic nepřináší...............-možná honem nenápadně, či nápadně pamlsek
olga visnakova
napsal(a):
kuníček-špatně jsi to celé pochopila, všichni víme, že jsi šikovná, podlézání koně je Tvá věc, pokud i na show, či kurzech říkáš, co to obnáší a že jde pouze o ukázku. Neučíš je to. Ráda se v srpnu přijedu juknout, pokud mohu. U nás je kurz 21.6 a podlézání pod koněm sice neukazujeme, ovšem to je pravdu na každém. Ráda Tě poznám osobně, myslím, že i p.Nykl. Nejde přeci o rivalitu, ale o to kdo co a jak dělá. Každý kůn, stejně jako každý "komunikátor" má prostě jiný způsob a není nic špatného a nepravdivého myslet si, že o podlézání koně, ježdění bez ničeho komunikace není..........Tak se nezlob pro lehce odlišný názor, nebylo to myšleno zle, prostě to je nebezpečné a koni člověk pod ním stejně nic nepřináší...............-možná honem nenápadně, či nápadně pamlsek
Ještě co se týče toho ježdění bez ničeho (s nákrčákem). Já jsme na sebe dost opatrná, na kobyle jsem tak jezdila doma často. Ale ven jsem se přece jen trochu bála. A pak jsme jednou jely na ohlávce, otěže na kohoutku... Sundala jsem ohlávku a celou dobu jela s nákrčákem. A nestačila jsem zírat. Fungovala mi na tom líp než na ohlávce (např. tráva- na ohlávce někdy neodolala a urvala si, na nákrčáku stačilo říct NE a nežrala. Věděla, že je to na ní, pokud by žrala nic s tím nezmůžu). A bez ničeho už jsem se taky odvážila do neohraničeného prostoru (a trvalo mi to taky dlouho, i když na nákrčáku jsme jezdily celý vyjížďky a i když vedle más vylítl nezuřenej pes tak jen zvedla hlavu a nastražila uši- s ohlávkou někdy uskočila). Fungovala skvěle. Prostě mi přijde, že ten kůň ocení každý kousek svobody a tahle mu dávám volbu: buď to pro mě uděláš, protože chceš nebo na to nejsme připraveni a mám smůlu. A ten kůň to rád udělá... Ale opět pouze můj názor.
gabrielle
napsal(a):
Ještě co se týče toho ježdění bez ničeho (s nákrčákem). Já jsme na sebe dost opatrná, na kobyle jsem tak jezdila doma často. Ale ven jsem se přece jen trochu bála. A pak jsme jednou jely na ohlávce, otěže na kohoutku... Sundala jsem ohlávku a celou dobu jela s nákrčákem. A nestačila jsem zírat. Fungovala mi na tom líp než na ohlávce (např. tráva- na ohlávce někdy neodolala a urvala si, na nákrčáku stačilo říct NE a nežrala. Věděla, že je to na ní, pokud by žrala nic s tím nezmůžu). A bez ničeho už jsem se taky odvážila do neohraničeného prostoru (a trvalo mi to taky dlouho, i když na nákrčáku jsme jezdily celý vyjížďky a i když vedle más vylítl nezuřenej pes tak jen zvedla hlavu a nastražila uši- s ohlávkou někdy uskočila). Fungovala skvěle. Prostě mi přijde, že ten kůň ocení každý kousek svobody a tahle mu dávám volbu: buď to pro mě uděláš, protože chceš nebo na to nejsme připraveni a mám smůlu. A ten kůň to rád udělá... Ale opět pouze můj názor.
Ono nejde o to, jestli jezdíte bez sedla nebo ne, s uzdečkou nebo bez ní, to vám v krizových situacích nic nezaručí, ale pakliže spadnete a spadnout tady může úplně každý, tak aspoň ta obyčejná ohlávka pomůže v lepším odchytu koně ostatním lidem...
gabrielle
napsal(a):
Nebo jak lididčky zabývající se horsemanshipem nazvat Horsemani, parellisti... Ráda bych tady poznala co nejvíc lidiček, zabývajících se touto metodou www.gabrielle.wbs.cz
Nějak jsem nechtěla do tohoto tématu přispívat, ale nedalo mi to. Nejezdím na nákrčáku, ale na ohlávce. Již několikrát se stalo, že se kůň polekal, je to normální, pořád je to zvíře. Ale nanejvýš odskočí, či udělá dva cvalové skoky a stojí. I když jsme jeli po tmě, kolem velikého bubáka, krávy, tam kde normálně nebývají, bylo vidět, že se tam koníkovi nelíbí, nejraději by utekl, ale neudělal to, protože mi věří. Pokud i nadále v sedle cítím, že koník není úplně v pohodě, slezu a uklidním ho ze země, pak si teprve znovu nasednu a pokračuji v jízdě. Kdo si to nevyzkouší, nikdy nepochopí. Ale na to, aby si to mohl vyzkoušet, k tomu musí dozrát ve své hlavě a jen naprostý hlupák, vezme koně, kterého nezná ven na ohlávce, či nákrčáku. Ano, abych tohle udělala, musím koně znát a musíme si vzájemně důvěřovat. Souhlasím s Kuníčkem, pokud bude chtít kůň zdrhnout, nezastavíte ho ani na páce. Já vím, že můj kůň mě poslechne, vím, že se na něho můžu spolehnout. Jezdíme spolu vandry a nečekaných situací se najde celkem dost.
Nikdy bych si nedovolila odsuzovat něco, o čem nic nevím, co nemám vyzkoušené.
Pokud se stane, že spadnu, což se naštěstí už dva roky nestalo, koník to vedle mě zapíchne a stojí. Stojí, tam kde ho nechám, i když si třebas jen potřebuji odskočit, nemá potřebu ode mě utíkat a když se i přesto poleká, letí se ke mě schovat.
Máme koně pasteně ustájené 24/7 nonstop, celý rok, stádo 6, 7, 8 koní, podle toho, kolik jich tu máme nájemních, což bývá jeden či dva koníci.
Jen tak mimochodem Vašek Bořánek má své koně také 24/7 venku.
charliebob
napsal(a):
Nějak jsem nechtěla do tohoto tématu přispívat, ale nedalo mi to. Nejezdím na nákrčáku, ale na ohlávce. Již několikrát se stalo, že se kůň polekal, je to normální, pořád je to zvíře. Ale nanejvýš odskočí, či udělá dva cvalové skoky a stojí. I když jsme jeli po tmě, kolem velikého bubáka, krávy, tam kde normálně nebývají, bylo vidět, že se tam koníkovi nelíbí, nejraději by utekl, ale neudělal to, protože mi věří. Pokud i nadále v sedle cítím, že koník není úplně v pohodě, slezu a uklidním ho ze země, pak si teprve znovu nasednu a pokračuji v jízdě. Kdo si to nevyzkouší, nikdy nepochopí. Ale na to, aby si to mohl vyzkoušet, k tomu musí dozrát ve své hlavě a jen naprostý hlupák, vezme koně, kterého nezná ven na ohlávce, či nákrčáku. Ano, abych tohle udělala, musím koně znát a musíme si vzájemně důvěřovat. Souhlasím s Kuníčkem, pokud bude chtít kůň zdrhnout, nezastavíte ho ani na páce. Já vím, že můj kůň mě poslechne, vím, že se na něho můžu spolehnout. Jezdíme spolu vandry a nečekaných situací se najde celkem dost.
Nikdy bych si nedovolila odsuzovat něco, o čem nic nevím, co nemám vyzkoušené.
Pokud se stane, že spadnu, což se naštěstí už dva roky nestalo, koník to vedle mě zapíchne a stojí. Stojí, tam kde ho nechám, i když si třebas jen potřebuji odskočit, nemá potřebu ode mě utíkat a když se i přesto poleká, letí se ke mě schovat.
Máme koně pasteně ustájené 24/7 nonstop, celý rok, stádo 6, 7, 8 koní, podle toho, kolik jich tu máme nájemních, což bývá jeden či dva koníci.
Jen tak mimochodem Vašek Bořánek má své koně také 24/7 venku.
Ještě jedna věc. Václav Vydra ukazuje svůj vztah ke svým koním. Je na mě jako na rodiči, abych svému dítěti vysvětlila, že tohle si může dovolit, až bude svého koně dobře znát, až si budou vzájemně důvěřovat. Od toho jsem tady já, abych své děti vychovávala, ne televize.
Obě naše dcery jezdí na našich koních na ohlávkách, mladší od svých tuším 11 let. Nevidím v tom žádný problém. Znám své dcery, znám své koně.
Občas sleduji ten pořad, jak tam ukazují ta strašná videa, cože za blbosti lidé občas udělají. Jsou to do nebe volající blbosti, ale přesto je udělají a oni potom i přiznají, že to opravdu byla hrozná blbost. Tomuhle nezabrání ani to, že by Václav Vydra v televizi řekl, tohle se svým koněm nezkoušejte. Vždycky se najde nějaký blb, který to stejně zkusí, prestože se svým koněm nemá absolutně vztah založený na důvěře.
charliebob
napsal(a):
Ještě jedna věc. Václav Vydra ukazuje svůj vztah ke svým koním. Je na mě jako na rodiči, abych svému dítěti vysvětlila, že tohle si může dovolit, až bude svého koně dobře znát, až si budou vzájemně důvěřovat. Od toho jsem tady já, abych své děti vychovávala, ne televize.
Obě naše dcery jezdí na našich koních na ohlávkách, mladší od svých tuším 11 let. Nevidím v tom žádný problém. Znám své dcery, znám své koně.
Občas sleduji ten pořad, jak tam ukazují ta strašná videa, cože za blbosti lidé občas udělají. Jsou to do nebe volající blbosti, ale přesto je udělají a oni potom i přiznají, že to opravdu byla hrozná blbost. Tomuhle nezabrání ani to, že by Václav Vydra v televizi řekl, tohle se svým koněm nezkoušejte. Vždycky se najde nějaký blb, který to stejně zkusí, prestože se svým koněm nemá absolutně vztah založený na důvěře.
Ať si každý jezdí na čem chce, ale já si myslím, že by měl ten kůň na sobě vždy něco mít, aspoň stájovku...Myslet si, že vás kůň neshodí, nebo že u vás vždy počká je naivní, i když to tak třeba v 99% je...nikdy nevíte co vás venku s koněm potká a můžete se dostat do situace, kdy se kůň k smrti vyděsí a shodí vás - v tu chvíli na vás nemyslí a nebude na vás myslet ani v momentě po té a vzdálí se, pak je myslím dobré, aby byl za to chytit...Ježdění na úplně holém koni mi příjde spíš jako frajeřina než zodpovědnost...
vap
napsal(a):
Ať si každý jezdí na čem chce, ale já si myslím, že by měl ten kůň na sobě vždy něco mít, aspoň stájovku...Myslet si, že vás kůň neshodí, nebo že u vás vždy počká je naivní, i když to tak třeba v 99% je...nikdy nevíte co vás venku s koněm potká a můžete se dostat do situace, kdy se kůň k smrti vyděsí a shodí vás - v tu chvíli na vás nemyslí a nebude na vás myslet ani v momentě po té a vzdálí se, pak je myslím dobré, aby byl za to chytit...Ježdění na úplně holém koni mi příjde spíš jako frajeřina než zodpovědnost...
S tímto naprosto souhlasím!!!
vap
napsal(a):
Ať si každý jezdí na čem chce, ale já si myslím, že by měl ten kůň na sobě vždy něco mít, aspoň stájovku...Myslet si, že vás kůň neshodí, nebo že u vás vždy počká je naivní, i když to tak třeba v 99% je...nikdy nevíte co vás venku s koněm potká a můžete se dostat do situace, kdy se kůň k smrti vyděsí a shodí vás - v tu chvíli na vás nemyslí a nebude na vás myslet ani v momentě po té a vzdálí se, pak je myslím dobré, aby byl za to chytit...Ježdění na úplně holém koni mi příjde spíš jako frajeřina než zodpovědnost...
Není to naivní, je to vyzkoušené. Na počátku, když jsme ještě neměli vytvořený takový vztah s naším huclíkem, stalo se, že se mi při zapřahání splašil a vytrhl se mi. Upozorňuji, je to nějakých 6 let zpátky, byl na uzdečce. Tehdy odběhl, my ho sledovali a bylo krásné sledovat, jak po chvilce zastavil, koukal kolem sebe, zjistil, že je sám, otočil se a vrátil se. Proto neodsuzuji nikoho, kdo na holém koni jezdí, předpokládám, že už opravdu ví, co dělá, takovýhle kůň mu neuteče. Není to frajeřina, jen prostě to sedlo a uzdu nepotřebují, o tom jsem přesvědčená. Vím, že ani můj kůň, kterého jezdím třetím rokem to nepotřebuje, potřebuji to já, ale ne ten kůň. Na vandru byl přivázán, najednou ze křoví vylezl chlap se dřevem nad hlavou, ano, splašil se, utrhl karabinu, popoběhl ty jeho klasické dva cvalové kroky, otočil se, co se děje, pak kde jsme my lidé a šel v klidu za mnou, já mu šla v klidu naproti a v klidu ho opět přivázala.
Jak jsem psala výše, ani páka nezaručí, že kůň neuteče, důvěra ano.
charliebob
napsal(a):
Není to naivní, je to vyzkoušené. Na počátku, když jsme ještě neměli vytvořený takový vztah s naším huclíkem, stalo se, že se mi při zapřahání splašil a vytrhl se mi. Upozorňuji, je to nějakých 6 let zpátky, byl na uzdečce. Tehdy odběhl, my ho sledovali a bylo krásné sledovat, jak po chvilce zastavil, koukal kolem sebe, zjistil, že je sám, otočil se a vrátil se. Proto neodsuzuji nikoho, kdo na holém koni jezdí, předpokládám, že už opravdu ví, co dělá, takovýhle kůň mu neuteče. Není to frajeřina, jen prostě to sedlo a uzdu nepotřebují, o tom jsem přesvědčená. Vím, že ani můj kůň, kterého jezdím třetím rokem to nepotřebuje, potřebuji to já, ale ne ten kůň. Na vandru byl přivázán, najednou ze křoví vylezl chlap se dřevem nad hlavou, ano, splašil se, utrhl karabinu, popoběhl ty jeho klasické dva cvalové kroky, otočil se, co se děje, pak kde jsme my lidé a šel v klidu za mnou, já mu šla v klidu naproti a v klidu ho opět přivázala.
Jak jsem psala výše, ani páka nezaručí, že kůň neuteče, důvěra ano.
Je hezké že nikdo z Vás nepředpokládá že by vás koník i přes své instinkty zradil,ale co například pronásledování agresivního psa, vy to neustojí, spadnete a koník bude nadále prdchat před utočícím zvířete, ten ho zažene buh ví kam a co pak takový člověk který najde takové to zvíře...však ohlávka na hlavě mu nijak neubližuje, ale samozřejmě to bez ní vypadá lépe...tak zhruba myšleno...já si stojí za tím že důvěra a instinkty je něco trochu jiného v nějaké vypjaté situaci...tisíckrát to pujde a po 1001 to špatně dopadne...co tenkrát ta šlečna jak si uvázala koníka k pasu, dnes už nežije, taky koníkovi věřila a co ten přivázený k motokáře?...jistě již to několikrát dělali a koníkovi věřili, a ejhle...je to každého věc jak to dělá, ale není dobré to prezentovat věřejně bez vysvětlivek jak dlouhá trat k tomu vede, je n asvětě stále plno hloupých lidí co to bez přemýšlení zkusí...a průšvih je na světě...já bych si také přála prohánět se na svém koni bez ničeho, určitě je to krásný, ale je to jen zvíře a tím zustane i když je to můj kamarád...
klawdie
napsal(a):
Je hezké že nikdo z Vás nepředpokládá že by vás koník i přes své instinkty zradil,ale co například pronásledování agresivního psa, vy to neustojí, spadnete a koník bude nadále prdchat před utočícím zvířete, ten ho zažene buh ví kam a co pak takový člověk který najde takové to zvíře...však ohlávka na hlavě mu nijak neubližuje, ale samozřejmě to bez ní vypadá lépe...tak zhruba myšleno...já si stojí za tím že důvěra a instinkty je něco trochu jiného v nějaké vypjaté situaci...tisíckrát to pujde a po 1001 to špatně dopadne...co tenkrát ta šlečna jak si uvázala koníka k pasu, dnes už nežije, taky koníkovi věřila a co ten přivázený k motokáře?...jistě již to několikrát dělali a koníkovi věřili, a ejhle...je to každého věc jak to dělá, ale není dobré to prezentovat věřejně bez vysvětlivek jak dlouhá trat k tomu vede, je n asvětě stále plno hloupých lidí co to bez přemýšlení zkusí...a průšvih je na světě...já bych si také přála prohánět se na svém koni bez ničeho, určitě je to krásný, ale je to jen zvíře a tím zustane i když je to můj kamarád...
Přesně tak....Charlie nepíšu nikde o sedle a páce, jen o stájovce...sice to není tolik estetické, ale v případě zkratu lepší než holý kůň...a pakliže to teda otočím, když jsme se teda \"přirozeným\" výcvikem dostali tak daleko, že kůň už se přirozeně nechová...jestliže se dostanu do situace, kdy tede nespadne jezdec, ale spadne kůň a zraní se tak, že bude stát o třech a odmítat jít nebo se sotva dobelhá domů, potáhnu ho za ucho??? Určitě se teď dovím, jak ochotně na volno bude belhat při vás...
gabrielle
napsal(a):
Ještě co se týče toho ježdění bez ničeho (s nákrčákem). Já jsme na sebe dost opatrná, na kobyle jsem tak jezdila doma často. Ale ven jsem se přece jen trochu bála. A pak jsme jednou jely na ohlávce, otěže na kohoutku... Sundala jsem ohlávku a celou dobu jela s nákrčákem. A nestačila jsem zírat. Fungovala mi na tom líp než na ohlávce (např. tráva- na ohlávce někdy neodolala a urvala si, na nákrčáku stačilo říct NE a nežrala. Věděla, že je to na ní, pokud by žrala nic s tím nezmůžu). A bez ničeho už jsem se taky odvážila do neohraničeného prostoru (a trvalo mi to taky dlouho, i když na nákrčáku jsme jezdily celý vyjížďky a i když vedle más vylítl nezuřenej pes tak jen zvedla hlavu a nastražila uši- s ohlávkou někdy uskočila). Fungovala skvěle. Prostě mi přijde, že ten kůň ocení každý kousek svobody a tahle mu dávám volbu: buď to pro mě uděláš, protože chceš nebo na to nejsme připraveni a mám smůlu. A ten kůň to rád udělá... Ale opět pouze můj názor.
Nákrčák je spolehlivý, protože působí jako jedno z nejostřejších vedení koně. Přiznávám, že jsem už párkrát na nákrčáku koně přidusila, když jsem potřebovala rychle efektivně koně zbrzdit nebo upamatovat na to, že by měl přestat táhnout proti - zejména u hřebců. Stačí na něm totiž jen trochu přitáhnout na pár sekund, přihlížející si ani nemusí všimnout, a kůň musí řešit náhlou nevolnost. Na nákrčáku zastavíš i rozběhnutého dostiháka. S důvěrou to bohužerl nemá moc společného.
vap
napsal(a):
Přesně tak....Charlie nepíšu nikde o sedle a páce, jen o stájovce...sice to není tolik estetické, ale v případě zkratu lepší než holý kůň...a pakliže to teda otočím, když jsme se teda \"přirozeným\" výcvikem dostali tak daleko, že kůň už se přirozeně nechová...jestliže se dostanu do situace, kdy tede nespadne jezdec, ale spadne kůň a zraní se tak, že bude stát o třech a odmítat jít nebo se sotva dobelhá domů, potáhnu ho za ucho??? Určitě se teď dovím, jak ochotně na volno bude belhat při vás...
No... díky za diskuzi, sice jsem zakládala úplně jiné téma, ale to je jedno.
gabrielle
napsal(a):
No... díky za diskuzi, sice jsem zakládala úplně jiné téma, ale to je jedno.
Ale stalo se, co jsem nechtěla... založím téma o horsemanshipu a nakonec se nejvíc zapojí ti, co to nedělají a dozvím se, že je to vlastně blbost, jen machrovina, která nefunguje. Ještě mi to nedá a vyjádřím se k tomu zastavování (zpomalování) na nákrčáku. Pár lidí jsem viděla, jak si na koně sedli na nákrčáku z machroviny. Kůň chodil kam chtěl a když chtěli zastavit- zatáhli (a né málo) tak jim kůň naklusal a měl z nich slušnou srandu. A zastavil si sám kde chrěl- tráva... Takže větu "jde na něm zastavit i dostihového koně" zrovna za pravdivou nepovažuji. A s kobylkou jsem bez ničeho ťapala jen okolo stáje (ale kdyby chtěla, může se mnou běžet bůh ví kam- šlo mi o to si vyzkoušet, jestli bude tak dobře fungovat i když ví, že není na jízdárně a když může žrát trávu). Jinak ven na nákrčáku- nepoužívám ho, ale proto: kdyby bylo potřeba ji za něco odvést. (na fotce couvání)
gabrielle
napsal(a):
Ale stalo se, co jsem nechtěla... založím téma o horsemanshipu a nakonec se nejvíc zapojí ti, co to nedělají a dozvím se, že je to vlastně blbost, jen machrovina, která nefunguje. Ještě mi to nedá a vyjádřím se k tomu zastavování (zpomalování) na nákrčáku. Pár lidí jsem viděla, jak si na koně sedli na nákrčáku z machroviny. Kůň chodil kam chtěl a když chtěli zastavit- zatáhli (a né málo) tak jim kůň naklusal a měl z nich slušnou srandu. A zastavil si sám kde chrěl- tráva... Takže větu "jde na něm zastavit i dostihového koně" zrovna za pravdivou nepovažuji. A s kobylkou jsem bez ničeho ťapala jen okolo stáje (ale kdyby chtěla, může se mnou běžet bůh ví kam- šlo mi o to si vyzkoušet, jestli bude tak dobře fungovat i když ví, že není na jízdárně a když může žrát trávu). Jinak ven na nákrčáku- nepoužívám ho, ale proto: kdyby bylo potřeba ji za něco odvést. (na fotce couvání)
NIkdo nepíše, že je to blbost a machrovina, jen uvadíme, že je fajn na koni něco mít, nemusí to být něco, za co ho řídím, ale něco, co mi poslouží v krizi na odchyt...Co když kůň uklouzne a spadne, co když na vyjíždce na své "holé" kobyle potkám splašeného utíkající hřebce, co když bude muset slézt a převést koně přes hůře průchozí úsek atd. - pořád si vystačím "bez ničeho"...Nepopírám tady jízdu na koni , kdy nemáte nic kromě koně pod zadkem a nic nedržíte v ruce, ale čemu by ta stájovka na hlavě vadila??? Měl by kůň pocit, že nemá dostatek volnosti? A kolik ji má bez ní, když na něm sedíte a určujete směr a rychlost?
gabrielle
napsal(a):
Ale stalo se, co jsem nechtěla... založím téma o horsemanshipu a nakonec se nejvíc zapojí ti, co to nedělají a dozvím se, že je to vlastně blbost, jen machrovina, která nefunguje. Ještě mi to nedá a vyjádřím se k tomu zastavování (zpomalování) na nákrčáku. Pár lidí jsem viděla, jak si na koně sedli na nákrčáku z machroviny. Kůň chodil kam chtěl a když chtěli zastavit- zatáhli (a né málo) tak jim kůň naklusal a měl z nich slušnou srandu. A zastavil si sám kde chrěl- tráva... Takže větu "jde na něm zastavit i dostihového koně" zrovna za pravdivou nepovažuji. A s kobylkou jsem bez ničeho ťapala jen okolo stáje (ale kdyby chtěla, může se mnou běžet bůh ví kam- šlo mi o to si vyzkoušet, jestli bude tak dobře fungovat i když ví, že není na jízdárně a když může žrát trávu). Jinak ven na nákrčáku- nepoužívám ho, ale proto: kdyby bylo potřeba ji za něco odvést. (na fotce couvání)
Je vyloženě smutné, když lidi užívají nějakou pomůcku a nevědí, jakým mechanizmem na koně působí. Kůň dokáže táhnout náklad, když se opře do chomoutu, ale o kousek výš má místo, které ho dokáže ochromit. Je to jak argumentovat pákou coby mučicím nástrojem, kůň na ní dokáže zdrhat, kůň na ní dokáže zastavit... Pokud se to místečko někdy naučíš používat, třeba se ti jednou k něčemu bude hodit a pochopíš výraz Nevzorovových koní...
Mám za sebou ovládání koně ve volnosti v neomezeném prostoru, mám za sebou i ježdění na koni bez ničeho po lesích (i bez nákrčáku, všemi chody), ale začínám chápat to, co mi říkali před lety klasici, když jsem byla unešená ježděním bez ničeho - umění jízdy na koni je někde jinde.
pegaska
napsal(a):
Je vyloženě smutné, když lidi užívají nějakou pomůcku a nevědí, jakým mechanizmem na koně působí. Kůň dokáže táhnout náklad, když se opře do chomoutu, ale o kousek výš má místo, které ho dokáže ochromit. Je to jak argumentovat pákou coby mučicím nástrojem, kůň na ní dokáže zdrhat, kůň na ní dokáže zastavit... Pokud se to místečko někdy naučíš používat, třeba se ti jednou k něčemu bude hodit a pochopíš výraz Nevzorovových koní...
Mám za sebou ovládání koně ve volnosti v neomezeném prostoru, mám za sebou i ježdění na koni bez ničeho po lesích (i bez nákrčáku, všemi chody), ale začínám chápat to, co mi říkali před lety klasici, když jsem byla unešená ježděním bez ničeho - umění jízdy na koni je někde jinde.
pegaska:popravdě nechápu úplně přesně tento příspěvek.Prosím o vysvětlení
olga visnakova
vap
napsal(a):
NIkdo nepíše, že je to blbost a machrovina, jen uvadíme, že je fajn na koni něco mít, nemusí to být něco, za co ho řídím, ale něco, co mi poslouží v krizi na odchyt...Co když kůň uklouzne a spadne, co když na vyjíždce na své "holé" kobyle potkám splašeného utíkající hřebce, co když bude muset slézt a převést koně přes hůře průchozí úsek atd. - pořád si vystačím "bez ničeho"...Nepopírám tady jízdu na koni , kdy nemáte nic kromě koně pod zadkem a nic nedržíte v ruce, ale čemu by ta stájovka na hlavě vadila??? Měl by kůň pocit, že nemá dostatek volnosti? A kolik ji má bez ní, když na něm sedíte a určujete směr a rychlost?
gab.-nepíši, že jej neděláme, nebo spíše nemáme rádi název přirozené komunikace (bohužel, nekopeme a neřehtáme), komunikátor je také divné, stejně jako horseman (nemám kopyta a jsem žena), ovšem pointu celé této diskuze chápu v tom, že úplně všichni se shodnem, že je na každém z nás práce s koněm, každý to dělá po svém, u nás na kurzu se klidně i zdůrazní že pro koně NENÍ ulehčení ani příjemné ležení pod koněm a pro člověka bezpečné a ježdění bez ničeho si musí každý opodstatnit sám. Ve volné přírodě ani nej. nej. koník............no, to už tu bylo řečeno stokrát. S koníky "mluvíme" zpředu-at již jde o nakládání, či jiné-nenásilně, v klidu a rádi pořádáme kurzy s panem Nyklem, jelikož většinou řeší konkrétní problém a především, když už je tu někdo s koníkem "jen tak" naučí se vnímat jeho pohyby, gesta, řeč těla. Nevím, jak to lépe vysvětlit.................
microfon
napsal(a):
pegaska:popravdě nechápu úplně přesně tento příspěvek.Prosím o vysvětlení
Reakce na:
"Pár lidí jsem viděla, jak si na koně sedli na nákrčáku z machroviny. Kůň chodil kam chtěl a když chtěli zastavit- zatáhli (a né málo) tak jim kůň naklusal a měl z nich slušnou srandu. A zastavil si sám kde chrěl- tráva... Takže větu "jde na něm zastavit i dostihového koně" zrovna za pravdivou nepovažuji."
Už jste někdy viděli koně, jak si na ně sedl začátečník s udidlem, kůň si chodil kam chtěl, naklusal při zatažení, nebo se šel nažrat? Pomůcka - jak nákrčák, tak udidlo - má své místo, na které když zapůsobí, vynutí si koňovu reakci. To, že neumím nástroj takto použít, ještě neznamená, že nástroj nefunguje. Pro někoho je ostré používání udidla, pro mě je ostřejší používání nákrčáku.
pegaska
napsal(a):
Reakce na:
"Pár lidí jsem viděla, jak si na koně sedli na nákrčáku z machroviny. Kůň chodil kam chtěl a když chtěli zastavit- zatáhli (a né málo) tak jim kůň naklusal a měl z nich slušnou srandu. A zastavil si sám kde chrěl- tráva... Takže větu "jde na něm zastavit i dostihového koně" zrovna za pravdivou nepovažuji."
Už jste někdy viděli koně, jak si na ně sedl začátečník s udidlem, kůň si chodil kam chtěl, naklusal při zatažení, nebo se šel nažrat? Pomůcka - jak nákrčák, tak udidlo - má své místo, na které když zapůsobí, vynutí si koňovu reakci. To, že neumím nástroj takto použít, ještě neznamená, že nástroj nefunguje. Pro někoho je ostré používání udidla, pro mě je ostřejší používání nákrčáku.
Takže to máme chápat tak, že jízda na koni bez ničeho nebo jen s nákrčákem není vždy tak v harmonii, jak se na první pohled zdá narozdíl od jízdy na nacajkovaném koni kdy jezdec přesně ví co dělá a kůň na to umí přesně reagovat? Jestli jsem to pochopila správně, tak je to svatá pravda, nejde vždy o to s čím, ale jak...
vap
napsal(a):
Takže to máme chápat tak, že jízda na koni bez ničeho nebo jen s nákrčákem není vždy tak v harmonii, jak se na první pohled zdá narozdíl od jízdy na nacajkovaném koni kdy jezdec přesně ví co dělá a kůň na to umí přesně reagovat? Jestli jsem to pochopila správně, tak je to svatá pravda, nejde vždy o to s čím, ale jak...
tj, "nejde vždy o to s čím, ale jak" to mě vždycky osobně rozhořčí výtky nějakého komunikátora(nejen) na pákové uždění (obzvláště po to m co vidím některé provádět zvěrstva s obyčejným "mírným" stihlem.
o nástrojích to opravdu není...
vap
napsal(a):
Takže to máme chápat tak, že jízda na koni bez ničeho nebo jen s nákrčákem není vždy tak v harmonii, jak se na první pohled zdá narozdíl od jízdy na nacajkovaném koni kdy jezdec přesně ví co dělá a kůň na to umí přesně reagovat? Jestli jsem to pochopila správně, tak je to svatá pravda, nejde vždy o to s čím, ale jak...
Přesně tak. Neodsuzuju nákrčák, neodsuzuju plnou uzdu. Ale u obojího by měl jezdec vědět, jak to na koně působí, čeho tím lze dosáhnout - v dobrém i ve zlém.
olga visnakova
napsal(a):
kuníček-špatně jsi to celé pochopila, všichni víme, že jsi šikovná, podlézání koně je Tvá věc, pokud i na show, či kurzech říkáš, co to obnáší a že jde pouze o ukázku. Neučíš je to. Ráda se v srpnu přijedu juknout, pokud mohu. U nás je kurz 21.6 a podlézání pod koněm sice neukazujeme, ovšem to je pravdu na každém. Ráda Tě poznám osobně, myslím, že i p.Nykl. Nejde přeci o rivalitu, ale o to kdo co a jak dělá. Každý kůn, stejně jako každý "komunikátor" má prostě jiný způsob a není nic špatného a nepravdivého myslet si, že o podlézání koně, ježdění bez ničeho komunikace není..........Tak se nezlob pro lehce odlišný názor, nebylo to myšleno zle, prostě to je nebezpečné a koni člověk pod ním stejně nic nepřináší...............-možná honem nenápadně, či nápadně pamlsek
Olga: Kdybyste pořádali s p. Nyklem kurz, dala bys mi prosím vědět na ceridwen1@seznam.cz ? moc děkuju...
Kuníček
vap
napsal(a):
Ono nejde o to, jestli jezdíte bez sedla nebo ne, s uzdečkou nebo bez ní, to vám v krizových situacích nic nezaručí, ale pakliže spadnete a spadnout tady může úplně každý, tak aspoň ta obyčejná ohlávka pomůže v lepším odchytu koně ostatním lidem...
vap: Když jezdím bez ničeho ven, většinou ohlávku nechávám z tohoto důvodu... a bez ničeho jezdím od stáje jenom jedním směrem kde není žádná silnice, jen louky a lesy hned od stáje....
Není to o pomůckách ale o lidech...
microfon
napsal(a):
tj, "nejde vždy o to s čím, ale jak" to mě vždycky osobně rozhořčí výtky nějakého komunikátora(nejen) na pákové uždění (obzvláště po to m co vidím některé provádět zvěrstva s obyčejným "mírným" stihlem.
o nástrojích to opravdu není...
Loni jsme jeli s manželkou na vyjížďku. Já na kobyle a ona na valachovi. Kobyla jezdí vždy vepředu, ale občeas se zasekne a tak si to vymění. Tentokrát se asi 5km od stájí zasekla na poli a nechtěla na cestu. Chíli jsem bojovali a najednou se pod manželkou valach na kobyklu vrhl a kousl jí do hlavy a překousl lícnici od uzdečky. Asi jí chtěl říci, ať neblbne. Uzdečka spadla a udidlo vypadlo kobče z huby. Domů jsme jeli jen na nákrčáku z zoto zbytku uždění. Jak se nám hodilo, že my blázni občas jezdíme jen na tkaničce od bot. To co tady probíhá je v podstatě generační dikuse i když nejde o věk, ale o názor. Vašek Vydra jezdí v TV jen na holém koni, protože to více zaujme a je to zajímavější než sešněrovaný kůň, který má problém se i svobodně uprd..... Také tím ukazuje, že kůň nemusí být jen otrok a že lze s ním jednat a chovat ho i jinak, než posledních 200 let. Tahle moje kobyla byla jednak u minulých majitelů mlácená a ježděná klasicky proti otěři. Vypěstovala si daleko silnější únikové a hektické reakce a byl to s ní docela horor. Chodila proti udidlu a na přilnutí reagovala stálým zrychlováním. Ani vynikající jezdci s tímhle nic nezmohli. Začal jem jí jezdit bez uždění a jen sedem a to i bez nákrčáku. Dnes chodí ve všech chodech pomalu a klidně a na zasednutí a hlasovou pobídku kdykoli zastaví i z plného cvalu. Sedlo používám, je to pohodlnější. Bez sedla jsou pobídky ale přesnější a účinější.
pegaska
napsal(a):
Nákrčák je spolehlivý, protože působí jako jedno z nejostřejších vedení koně. Přiznávám, že jsem už párkrát na nákrčáku koně přidusila, když jsem potřebovala rychle efektivně koně zbrzdit nebo upamatovat na to, že by měl přestat táhnout proti - zejména u hřebců. Stačí na něm totiž jen trochu přitáhnout na pár sekund, přihlížející si ani nemusí všimnout, a kůň musí řešit náhlou nevolnost. Na nákrčáku zastavíš i rozběhnutého dostiháka. S důvěrou to bohužerl nemá moc společného.
ono je ježdění na nákrčáku a ježdění na nákrčáku. já jsem schopná odjezdit svého koně i mezi hodně koňmi na věnečku z pampelišek - přesněji řečeno - mám ho tam jenom pro dojemnění pomůcek sedem a nohama. Rozhodně koně nepřidušovat - to je naprosto o něčem jiném, k čemu jezdit na nákrčáku když nemáš 100% zastavení a musíš koně "přidusit" ... tohle je na zodpovědnosti každého, kdo si co dovolí - mnozí jezdí na udidle a koně by necukli, mají klidnou a jemnou ruku - nádhera. Jiní jezdí na ohláce a na nákrčáku, ale jako prasata.
vap
napsal(a):
Ať si každý jezdí na čem chce, ale já si myslím, že by měl ten kůň na sobě vždy něco mít, aspoň stájovku...Myslet si, že vás kůň neshodí, nebo že u vás vždy počká je naivní, i když to tak třeba v 99% je...nikdy nevíte co vás venku s koněm potká a můžete se dostat do situace, kdy se kůň k smrti vyděsí a shodí vás - v tu chvíli na vás nemyslí a nebude na vás myslet ani v momentě po té a vzdálí se, pak je myslím dobré, aby byl za to chytit...Ježdění na úplně holém koni mi příjde spíš jako frajeřina než zodpovědnost...
znovu pro vap: Tohle je na zodpovědnosti každého jedince který jezdí na koni.
jak to dělám já jsem psala výše - nejezdím směrem přes silnici ale jenom lesy louky-kdyby kobyla utekla tak jedině za koňmi k výběhu... a ohlávku-stájovku-jí nechávám... Jinak - jezdím se sedlem
vap
napsal(a):
NIkdo nepíše, že je to blbost a machrovina, jen uvadíme, že je fajn na koni něco mít, nemusí to být něco, za co ho řídím, ale něco, co mi poslouží v krizi na odchyt...Co když kůň uklouzne a spadne, co když na vyjíždce na své "holé" kobyle potkám splašeného utíkající hřebce, co když bude muset slézt a převést koně přes hůře průchozí úsek atd. - pořád si vystačím "bez ničeho"...Nepopírám tady jízdu na koni , kdy nemáte nic kromě koně pod zadkem a nic nedržíte v ruce, ale čemu by ta stájovka na hlavě vadila??? Měl by kůň pocit, že nemá dostatek volnosti? A kolik ji má bez ní, když na něm sedíte a určujete směr a rychlost?
zrovna s tím splašeným hřebcem jsi se trefila - to se mi stalo před několika měsíci - jedu si tak na vyjížďce lesem bez ničeho, kobyla na sobě ohlávk uale já bez otěží..Najednou slyším dupot a kobylka nervozní, tak slezu a přilítne k nám "šílenej" zpěněnej kůň s uzdečkou a sedlem, naprosto vyřízenej. Pustila sjem svojí kobylku protože vím, že se v terénu umí pohybovat dobře a že ví kde je a domů to má přes jednu louku a je zvyklá že jí pouštim napást se u výběhu venku. takže by běžela tam kdyby něco. Koně jsem chytila - ale trvalo mi to, byl hotovej... a na sedle měl, komu patří, tak jsem ho odvedla domů... Moje kobylka se nejdřív držela s náma, ale pak se otočila a klusala domů - jak jsem předpokládala, za hodinu jsem došla do stáje po odevzdání koně a kobylka se pásla vedle ostatních vedle ohrady. máme výhodu že nemáme u stáje silnici a ani človíčka většinou... Takže tak...
Taky nás už honilo divoký prase, nabourala nám do zadku srnka a další kuriozity. Vše se dá zvládnout pokud si věříte. V terénu se člověk setká s espoustou věcí...
kunicek
napsal(a):
Sally - pěkné příklady - utrhlo se letadlo, tůruje za tebou motorka... A ty věříš, že se sedlem a na udidle bys svého koně udržela v klidu a nikam by s Tebou neutekl? pokud chceš odsuzovat ty co takhle jezdí (bez ničeho) - a že jich není moc - nejdřív se za nimi jeď podívat. zvu Tě k nám do stáje, můžeme vyjet na pár hodin do lesů i do měst a můžeš zažít, jak se chová v krizových situacích kůň který je bez ničeho, ale důvěřuje a repsektuje. Jeden příklad za všechny - na Hubertově jízdě jsem byla téměř jediná, kdo koně zastavil před silnicí po louce kdy se to všechno roztryskalo. Na nákrčáku prosím pěkně.... Takže prosím - není to neprozřetelnost, ani troufalost ani machrovina. je to partnerství - a rozhodně na žádném svém kurzu nikoho neučím podobné věci - lidé většinou potřebují poradit se stovkou jiných věcí-duležitějších a pro své bezpečí nezbytných... (nohy, vodění, respekt, kruh, ježdění....)
Kuníček
(na fotce moje maminka - nejezdec - na ohlávce-uáááá)
Ano, Kuníčku, svou kobylu na uzdečce pod sedlem s tou motorkou za zadkem a srázem pod sebou jsem zvládla. Ale těžko bych se zvládla udržet na ní, když nervózně hopsala, jen to odpálit - bo je to skoro osmimetráková chlaďaska s příslušným objemem hrudníku a já malý člověk s krátkýma nohama.
To není jako být dlouhonohý a sedět na útlém koni s oválným hrudníkem, kde když spustíš nohy dolů, budou přes hrudník přečuhovat. Já ty svoje ikdyž maximálně natáhnu, mám je někde pod půlkou hrudníku své milované slonice. A měnit ji rozhodně nehodlám.
Tož asi tak - není kůň jako kůň a ježdění jako ježdění.
Navíc jsem po úraze ( taky koňském), takže coby polochromák ( pořádně nenatáhnu jednu nohu) prostě jezdím pod sedlem a s uzdečkou.
S holým koněm je to asi líbivější, nevím; mně to žádný smysl nedává. Snažím se koně maximálně nerušit v hubě ani sedem, takže mi nepřijde sedlo a uzdečka jako nějaké ubližování.
Naopak - dobře padnoucí sedlo při 4 hodinách v terénu je určitě lepší než bodové zatížení mým zadkem po tak dlouhou dobu.
Co by se stalo, spadnout vedle mne letadlo, netuším, ale myslím, že po počáteční panice koně většina lidí zvládne ukočírovat spíše koně s uzdečkou než holého.
Netuším, proč se tolik čílíš. Já se čílila jen nad levným TV návodem pro všechny V. Vydry, který vyzněl jako machrovina.
Tebe neznám, neviděla jsem - tudíž neodsuzuji.
kunicek
napsal(a):
ono je ježdění na nákrčáku a ježdění na nákrčáku. já jsem schopná odjezdit svého koně i mezi hodně koňmi na věnečku z pampelišek - přesněji řečeno - mám ho tam jenom pro dojemnění pomůcek sedem a nohama. Rozhodně koně nepřidušovat - to je naprosto o něčem jiném, k čemu jezdit na nákrčáku když nemáš 100% zastavení a musíš koně "přidusit" ... tohle je na zodpovědnosti každého, kdo si co dovolí - mnozí jezdí na udidle a koně by necukli, mají klidnou a jemnou ruku - nádhera. Jiní jezdí na ohláce a na nákrčáku, ale jako prasata.
Právěže je ježdění a ježdění - a proto nepodporuju nápad dávat tuto "břitvu" do ruky každému, kdo si pomyslí, že bude s koněm jezdit jen tak, a neuvědomují si, že koni mohou velmi snadno ublížit. Koni stačí na krk určitým způsobem jen párkrát takto "narazit" a víckrát už mu nemusíš ani zatáhnout, pouhý dotyk mu stačí na připomenutí "kdo tady velí". Netvrdím, že je to špatně, ale upozorňuji, že je to velmi tvrdá donucovací metoda, přestože vypadá naprosto nevinně.
olga visnakova
kunicek
napsal(a):
znovu pro vap: Tohle je na zodpovědnosti každého jedince který jezdí na koni.
jak to dělám já jsem psala výše - nejezdím směrem přes silnici ale jenom lesy louky-kdyby kobyla utekla tak jedině za koňmi k výběhu... a ohlávku-stájovku-jí nechávám... Jinak - jezdím se sedlem
kunicek, poody, klawdie-máte mailík
Všem-myslím, že řečeno již byloo mnoho, každý si udělal svůj názor a přispěl do diskuze. Napadá mě ještě jedna poslední věc nad kterou si již dlouho lámu hlavu-jak Vy říkáte nejraději -zaříkávačům, komunikátorům, jak kdo chcete?-vážně mě pouze zajímá, když už se to řeší, jak tomu kdo říkáte? Já sama stále váhám a nemám jméno pro člověka, jež vychází koni i lidem vstříc...............
olga visnakova
equisychra
napsal(a):
Loni jsme jeli s manželkou na vyjížďku. Já na kobyle a ona na valachovi. Kobyla jezdí vždy vepředu, ale občeas se zasekne a tak si to vymění. Tentokrát se asi 5km od stájí zasekla na poli a nechtěla na cestu. Chíli jsem bojovali a najednou se pod manželkou valach na kobyklu vrhl a kousl jí do hlavy a překousl lícnici od uzdečky. Asi jí chtěl říci, ať neblbne. Uzdečka spadla a udidlo vypadlo kobče z huby. Domů jsme jeli jen na nákrčáku z zoto zbytku uždění. Jak se nám hodilo, že my blázni občas jezdíme jen na tkaničce od bot. To co tady probíhá je v podstatě generační dikuse i když nejde o věk, ale o názor. Vašek Vydra jezdí v TV jen na holém koni, protože to více zaujme a je to zajímavější než sešněrovaný kůň, který má problém se i svobodně uprd..... Také tím ukazuje, že kůň nemusí být jen otrok a že lze s ním jednat a chovat ho i jinak, než posledních 200 let. Tahle moje kobyla byla jednak u minulých majitelů mlácená a ježděná klasicky proti otěři. Vypěstovala si daleko silnější únikové a hektické reakce a byl to s ní docela horor. Chodila proti udidlu a na přilnutí reagovala stálým zrychlováním. Ani vynikající jezdci s tímhle nic nezmohli. Začal jem jí jezdit bez uždění a jen sedem a to i bez nákrčáku. Dnes chodí ve všech chodech pomalu a klidně a na zasednutí a hlasovou pobídku kdykoli zastaví i z plného cvalu. Sedlo používám, je to pohodlnější. Bez sedla jsou pobídky ale přesnější a účinější.
A jaký je tedy Váš názor ne na ježdění v uzavřeném prostoru, ovšem i ven, kdykoliv, bez čehokoliv a lezení pod koně. Zajisté se neptám zle, Vaše stránky mi dost dávají, prostě mě zajímá Vaše mez, pokud je. Nic jiného v tom nehledejte, vážně není důvod.
olga visnakova
napsal(a):
kunicek, poody, klawdie-máte mailík
Všem-myslím, že řečeno již byloo mnoho, každý si udělal svůj názor a přispěl do diskuze. Napadá mě ještě jedna poslední věc nad kterou si již dlouho lámu hlavu-jak Vy říkáte nejraději -zaříkávačům, komunikátorům, jak kdo chcete?-vážně mě pouze zajímá, když už se to řeší, jak tomu kdo říkáte? Já sama stále váhám a nemám jméno pro člověka, jež vychází koni i lidem vstříc...............
Paní Višňáková, narozlišuji jízdárnu od volné krajiny. Snažím se koně připravit na různé strašáky a dělám to hlavně na jízdárně.Když se s nějakým bubákem setkám v terénu tak slezu a vlastním příkladem se snažím koni ukázat, že se nemusí bát. Lezní pod koně? Je to užitečné při hledání klíšťat a nebo když prší, ale jinak na tom nevidím nic moc zajímavého. Jiná věc je skutečnost, že kůň ke mě má tolik důvěry, že mě nechá vlést tam, kde by ho trhali psi. je to tedy zase o výcviku důvěry. Rozlišuji výcvik a výchovu od tréninku. Trénink je až výcvik sportovních dovedností. Znovu zopakuji to co tvrdím, že mnoho koní je u nás slušně trénovaných ale špatně vychovaných. Je to jako s některými dětmi. Skvělí sportovci, ale nevychovaní parchanti, které by člověk nejraději trhl mezi dveřmi. Mě ty showmenské triky již neohromují, ale na přilákání lidí ke koním to je dobré. Chtějí dosáhnout stejných schopností a tak se snaží. To, zda dobře nebo špatně je věcí jejich učitelů, co a kolik jsou schopni je naučit. A odpověď na vaši poslední otázku - já název komunikátoři považuji za pejorativní a je slyšet z úst konzervativců a závistivců a je mi úplně fuk. Je mi také jedno, kterou metodu výchovy kdo používá. Hlavně, že se kůň naučí a nebude to pro něj stresující.
Neregistrovaný uživatel
equisychra
napsal(a):
Paní Višňáková, narozlišuji jízdárnu od volné krajiny. Snažím se koně připravit na různé strašáky a dělám to hlavně na jízdárně.Když se s nějakým bubákem setkám v terénu tak slezu a vlastním příkladem se snažím koni ukázat, že se nemusí bát. Lezní pod koně? Je to užitečné při hledání klíšťat a nebo když prší, ale jinak na tom nevidím nic moc zajímavého. Jiná věc je skutečnost, že kůň ke mě má tolik důvěry, že mě nechá vlést tam, kde by ho trhali psi. je to tedy zase o výcviku důvěry. Rozlišuji výcvik a výchovu od tréninku. Trénink je až výcvik sportovních dovedností. Znovu zopakuji to co tvrdím, že mnoho koní je u nás slušně trénovaných ale špatně vychovaných. Je to jako s některými dětmi. Skvělí sportovci, ale nevychovaní parchanti, které by člověk nejraději trhl mezi dveřmi. Mě ty showmenské triky již neohromují, ale na přilákání lidí ke koním to je dobré. Chtějí dosáhnout stejných schopností a tak se snaží. To, zda dobře nebo špatně je věcí jejich učitelů, co a kolik jsou schopni je naučit. A odpověď na vaši poslední otázku - já název komunikátoři považuji za pejorativní a je slyšet z úst konzervativců a závistivců a je mi úplně fuk. Je mi také jedno, kterou metodu výchovy kdo používá. Hlavně, že se kůň naučí a nebude to pro něj stresující.
Gabrielle - já nemyslím, že tady někdo řekl, či napsal, že "komunikátorství je blbost a nefunguje to". Jen se debata zvrhla k bezpečnosti práce s koněm. Já k tomu mám jen jedinou větu, za sebe - člověk je tvor myslící a měl by myslet na to, že stále pracuje se zvířetem - domácím či jakýmkoliv - pořád má své instinkty a pudy. To je k tomu vše.
K dotazu pí. Višňákové - já tomu říkám partnerství, protože o to se snažím. Budem kámoši s určitými pravidly a pak to bude fungovat. A dle mého názoru je úplně jedno, jakou "komunikaci" k tomu použiju.
olga visnakova
equisychra
napsal(a):
Paní Višňáková, narozlišuji jízdárnu od volné krajiny. Snažím se koně připravit na různé strašáky a dělám to hlavně na jízdárně.Když se s nějakým bubákem setkám v terénu tak slezu a vlastním příkladem se snažím koni ukázat, že se nemusí bát. Lezní pod koně? Je to užitečné při hledání klíšťat a nebo když prší, ale jinak na tom nevidím nic moc zajímavého. Jiná věc je skutečnost, že kůň ke mě má tolik důvěry, že mě nechá vlést tam, kde by ho trhali psi. je to tedy zase o výcviku důvěry. Rozlišuji výcvik a výchovu od tréninku. Trénink je až výcvik sportovních dovedností. Znovu zopakuji to co tvrdím, že mnoho koní je u nás slušně trénovaných ale špatně vychovaných. Je to jako s některými dětmi. Skvělí sportovci, ale nevychovaní parchanti, které by člověk nejraději trhl mezi dveřmi. Mě ty showmenské triky již neohromují, ale na přilákání lidí ke koním to je dobré. Chtějí dosáhnout stejných schopností a tak se snaží. To, zda dobře nebo špatně je věcí jejich učitelů, co a kolik jsou schopni je naučit. A odpověď na vaši poslední otázku - já název komunikátoři považuji za pejorativní a je slyšet z úst konzervativců a závistivců a je mi úplně fuk. Je mi také jedno, kterou metodu výchovy kdo používá. Hlavně, že se kůň naučí a nebude to pro něj stresující.
Pane Sychra, zdlouhavě tedy odpovím, je každého věc, jak jezdí, ovšem nemít koně pod kontrolou úbec, mi přijde vzhledem k instinktu koně, prostě nebezpečný. A pokud jej zbavujete i instinktů, pak nemůžete tvrdit, že mu ulehčujete soužití s člověkem. Je to vlastně také takové svazování -osobnosti. A náhle jej-koně-stejně vyleká nečekaný strašák a jste tam, kde jste začal. S tím lezením pod koně, o něco výše to píši, ano podlézt, zkountrolovat, třeba se i zády otřít o břicho, chvilku, k nutným věcem a pryč. I zde holky mohou podlézt, zkontrolovat....koně, ovšem rychle. Koni to nic nepřináší, na tom si nedokáží důvěru koně, pouze známý fakt, že at je tam cokoliv, koník nerad šlápne na cosi živého. Ovšem: v boxe, kruhovce, klidu ano, pro fatky, machrování, dokazování čehosi, v neznámém, či nebezpečném místě a před lidma nikoliv.
Co se názvů týče, vážně prostě jen hledám vhodné slovo, mezi lidma, vy jste jej nenapsal, tedy asi také váháte jaké slovo použít?
olga visnakova
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Gabrielle - já nemyslím, že tady někdo řekl, či napsal, že "komunikátorství je blbost a nefunguje to". Jen se debata zvrhla k bezpečnosti práce s koněm. Já k tomu mám jen jedinou větu, za sebe - člověk je tvor myslící a měl by myslet na to, že stále pracuje se zvířetem - domácím či jakýmkoliv - pořád má své instinkty a pudy. To je k tomu vše.
K dotazu pí. Višňákové - já tomu říkám partnerství, protože o to se snažím. Budem kámoši s určitými pravidly a pak to bude fungovat. A dle mého názoru je úplně jedno, jakou "komunikaci" k tomu použiju.
coudas-děkuji, asi je to nejblíže, seč mu neumím zařetat do ouška, snažím se mu život se mnou ulehčit, tak, aby to, co nejblíže vyhovovalo oběma.
Neregistrovaný uživatel
olga visnakova
napsal(a):
Pane Sychra, zdlouhavě tedy odpovím, je každého věc, jak jezdí, ovšem nemít koně pod kontrolou úbec, mi přijde vzhledem k instinktu koně, prostě nebezpečný. A pokud jej zbavujete i instinktů, pak nemůžete tvrdit, že mu ulehčujete soužití s člověkem. Je to vlastně také takové svazování -osobnosti. A náhle jej-koně-stejně vyleká nečekaný strašák a jste tam, kde jste začal. S tím lezením pod koně, o něco výše to píši, ano podlézt, zkountrolovat, třeba se i zády otřít o břicho, chvilku, k nutným věcem a pryč. I zde holky mohou podlézt, zkontrolovat....koně, ovšem rychle. Koni to nic nepřináší, na tom si nedokáží důvěru koně, pouze známý fakt, že at je tam cokoliv, koník nerad šlápne na cosi živého. Ovšem: v boxe, kruhovce, klidu ano, pro fatky, machrování, dokazování čehosi, v neznámém, či nebezpečném místě a před lidma nikoliv.
Co se názvů týče, vážně prostě jen hledám vhodné slovo, mezi lidma, vy jste jej nenapsal, tedy asi také váháte jaké slovo použít?
Každýho věc jak jezdí je dle mně do té doby, než se stane něco někomu jinýmu. A už toho nechávám.
olga visnakova
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Každýho věc jak jezdí je dle mně do té doby, než se stane něco někomu jinýmu. A už toho nechávám.
Ano Coudas, psala jsem to panu Sychrovi výše:
" je každého věc, jak jezdí, ovšem nemít koně pod kontrolou úbec, mi přijde vzhledem k instinktu koně, prostě nebezpečný. "
A i Tvé i mé věty se, pokud si někdo neuvědomuje sílu a instinkty koně, někomu potvrdí, jen pak již třeba bude pozdě. Jako mladá jsem chodila s kobčou navolno-úplněě-byla jsem unešená, jak já si houbařím a ona mě následuje. Po pár týdnech v boxe, kde jsem ji měla, prostě jen upadla, asi, nikdy se to již nedozvím, já otevřela abych koukla, proč je poškrábaná, přešla mě a o pár km níže mi ji zabilo auto. Bianku. Již NIKDY nebudu takto riskovat, nechávat otevřená vrátka, podcenovat instinkty a přirozenost koně. Bianka byla a je můj vůdce v tom, co dělám, budu dělat a má dřívější lehkomyslnost je ta tam. Mé zdraví, seč po nehodě s autem již slabší, je přeci důležité a o koni a ostatních ani nemluvě. Byla jsem mladá a hloupá a za celý můj život nenapravím tuto chybu. A opatrnosti u sebeklidnějšího koně učím a budu učit i děvčata. Nikdy nikdo do koně nevidí, seč jeho pohyby a gesta částečně mluví. Ovšem další krok myšlenky můžeme jen předvídat. Nikdy by Bianka dříve přeze mě ani přede mě nešla a ejhle-úlek, pomlácení a celé mé cvičení s ní bylo smeteno, bohužel i s tragickým následkem.
Toto nemělo jít na povrch, ale lépe přiznat vlastní chybu i s následky, než aby si ten horor, kdy mi na silnici vydechla v náruči, prožíval zbytečně i někdo jiný.
sally
napsal(a):
Ano, Kuníčku, svou kobylu na uzdečce pod sedlem s tou motorkou za zadkem a srázem pod sebou jsem zvládla. Ale těžko bych se zvládla udržet na ní, když nervózně hopsala, jen to odpálit - bo je to skoro osmimetráková chlaďaska s příslušným objemem hrudníku a já malý člověk s krátkýma nohama.
To není jako být dlouhonohý a sedět na útlém koni s oválným hrudníkem, kde když spustíš nohy dolů, budou přes hrudník přečuhovat. Já ty svoje ikdyž maximálně natáhnu, mám je někde pod půlkou hrudníku své milované slonice. A měnit ji rozhodně nehodlám.
Tož asi tak - není kůň jako kůň a ježdění jako ježdění.
Navíc jsem po úraze ( taky koňském), takže coby polochromák ( pořádně nenatáhnu jednu nohu) prostě jezdím pod sedlem a s uzdečkou.
S holým koněm je to asi líbivější, nevím; mně to žádný smysl nedává. Snažím se koně maximálně nerušit v hubě ani sedem, takže mi nepřijde sedlo a uzdečka jako nějaké ubližování.
Naopak - dobře padnoucí sedlo při 4 hodinách v terénu je určitě lepší než bodové zatížení mým zadkem po tak dlouhou dobu.
Co by se stalo, spadnout vedle mne letadlo, netuším, ale myslím, že po počáteční panice koně většina lidí zvládne ukočírovat spíše koně s uzdečkou než holého.
Netuším, proč se tolik čílíš. Já se čílila jen nad levným TV návodem pro všechny V. Vydry, který vyzněl jako machrovina.
Tebe neznám, neviděla jsem - tudíž neodsuzuji.
sally: No vidíš, udržela ses a to je hlavní - já se taky udržim a dokonce bez sedla, protože můj kůň ani necapluje-prostě se otočí-co je?a jde dál. Na svojí kobylce taky sedím jak na balíku sena, je to kulička:-) Rozhodně sedlo ani uzdečku neodsuzuji, sama sedlo používám často (to už sjem psala několikrát-vyjížďky vždy!!!) a na uzdečce jezdím i jiné koně a má to něco do sebe, ta práce... Já jen reaguji na názory, že na nákrčáku a bez sedla nemám šanci - jak napsal Jirka, musíš koni věnovat dostatek času a půjde to.
čílím se protože pan Vydra dělá to samé co já a stejně jako já se snaží vysvětlit lidem, že to opravdu neni tak strašný a nebezpečný, ale normální pokud tomu dáte čas a koni nasloucháte.
Na fotce Kačka Santarová s Mišičkou :-)
klawdie
napsal(a):
Je hezké že nikdo z Vás nepředpokládá že by vás koník i přes své instinkty zradil,ale co například pronásledování agresivního psa, vy to neustojí, spadnete a koník bude nadále prdchat před utočícím zvířete, ten ho zažene buh ví kam a co pak takový člověk který najde takové to zvíře...však ohlávka na hlavě mu nijak neubližuje, ale samozřejmě to bez ní vypadá lépe...tak zhruba myšleno...já si stojí za tím že důvěra a instinkty je něco trochu jiného v nějaké vypjaté situaci...tisíckrát to pujde a po 1001 to špatně dopadne...co tenkrát ta šlečna jak si uvázala koníka k pasu, dnes už nežije, taky koníkovi věřila a co ten přivázený k motokáře?...jistě již to několikrát dělali a koníkovi věřili, a ejhle...je to každého věc jak to dělá, ale není dobré to prezentovat věřejně bez vysvětlivek jak dlouhá trat k tomu vede, je n asvětě stále plno hloupých lidí co to bez přemýšlení zkusí...a průšvih je na světě...já bych si také přála prohánět se na svém koni bez ničeho, určitě je to krásný, ale je to jen zvíře a tím zustane i když je to můj kamarád...
Tebe na uzdečce pes už pronásledoval? Mě na ohlávce ano - dokonce skočil mému koni na prdel a chtěl se do něj zahryznout, kůň ho ale šikovně nakopl tak že ho nezabil ale dostatečně postrašil aby pes utekl. Myslím, že to byla ale spíše náhoda a to je to čeho se bojím a vždycky budu při ježdění venku, že nás něco ktoavého přepadne. už nás honil i divočák-v okolí není žádné větší město a tak nám po lese běhá opravdu všechno možné. Když už kůň uteče-nemá kam jinam jít než do stáje... A s ohlávkou jezdím-i když bez otěží-jen na fotky jí nemám (ale třeba i na vystoupeních jí má na hlavě i když není připlá... (fotka z vystoupení v německu - s ohlávkou)
olga visnakova
napsal(a):
kunicek, poody, klawdie-máte mailík
Všem-myslím, že řečeno již byloo mnoho, každý si udělal svůj názor a přispěl do diskuze. Napadá mě ještě jedna poslední věc nad kterou si již dlouho lámu hlavu-jak Vy říkáte nejraději -zaříkávačům, komunikátorům, jak kdo chcete?-vážně mě pouze zajímá, když už se to řeší, jak tomu kdo říkáte? Já sama stále váhám a nemám jméno pro člověka, jež vychází koni i lidem vstříc...............
Myslím, že takovýho člověka bych nazvala koňák... Ten, komu není lhostejné jaký má s koněm vztah... Milovník koní... Jak napsal Poody v jednom svém článku - buďme milovníci koní a ne milovníci ježdění a závodění :-)
kunicek
napsal(a):
Myslím, že takovýho člověka bych nazvala koňák... Ten, komu není lhostejné jaký má s koněm vztah... Milovník koní... Jak napsal Poody v jednom svém článku - buďme milovníci koní a ne milovníci ježdění a závodění :-)
A ještě Poody na Badíkovi :-)
kunicek
napsal(a):
sally: No vidíš, udržela ses a to je hlavní - já se taky udržim a dokonce bez sedla, protože můj kůň ani necapluje-prostě se otočí-co je?a jde dál. Na svojí kobylce taky sedím jak na balíku sena, je to kulička:-) Rozhodně sedlo ani uzdečku neodsuzuji, sama sedlo používám často (to už sjem psala několikrát-vyjížďky vždy!!!) a na uzdečce jezdím i jiné koně a má to něco do sebe, ta práce... Já jen reaguji na názory, že na nákrčáku a bez sedla nemám šanci - jak napsal Jirka, musíš koni věnovat dostatek času a půjde to.
čílím se protože pan Vydra dělá to samé co já a stejně jako já se snaží vysvětlit lidem, že to opravdu neni tak strašný a nebezpečný, ale normální pokud tomu dáte čas a koni nasloucháte.
Na fotce Kačka Santarová s Mišičkou :-)
Víš, co Kuníčku?
Nemá to smysl. Nemá smysl vysvětlovat tohle někomu, kdo se s koněm v panice nesetkal. To, že se ti to ZATÍM nestalo neznamená, že se ti to nestane nikdy. Ikdyž ti to nepřeju.
Usedíme každý něco jiného na caplujícím koni - ale tvrdím, že každý usedíme mnohem více na koni osedlaném, pokud se splaší, než na koni holém. Spadneme pravděpodobně později nebo vůbec - čímž méně ohrozíme okolí splašeným pobíhajícím koněm. Pokud se to stane v složitém terénu, bude menší pravděpodobnost, že kůň sletí někam do strže a ublíží si, či nás na zemi pošlape, pokud bude mít před sebou jen úzký prostor a málo možností, jak se vyhnout. V tomto vidím nebezpečí "holého koně" v terénu.
Ne, že ho nezastavím - splašeného nezastavím na ničem, ale že se v kritickou dobu udržím, abych ho později pomalu zvládla - což asi nezvládnu, skončím-li pošlapaná na zemi a kůň mimo smysly někde v dáli. Nejednou tu bylo někde psáno, že se splašený kůň i v poměrně známém prostoru ztratil. Tož asi tak.
Celý svůj dospělý život pracuju u koní a dobytka a vím, co je splašené zvíře. Splašená kobyla smete, pošlape i vlastní hříbě, nemá-li se příliš kam uhnout - protože podstatné je vždy přežití dospělého jedince před přežitím druhu. (Bude mít příště v příznivějších podmínkách další.) Takže není třeba dělat si iluze, že by kůň v panice bral ohled na někoho, kdo na něm sedí, ikdyž k němu měl v klidných podmínkách důvěru. Mluvím o PANICE, ne o caplování, odskočení pár cvalových - drobné leknutí apod.
Čímž končím - někteří holt pochopí, až sami zažijí.
V.Vydru klidně hájit můžeš, též asi nemá smysl diskutovat o něčem, co jsem viděla zřejmě jenom já. Možná, kdybys viděla, jak to bylo podáno, asi bys s tím též nesouhlasila - dle mě tímto prokázal "komunikátorům" medvědí službu.
Ale to už je teď asi jedno.
kunicek
napsal(a):
A ještě Poody na Badíkovi :-)
Paní Višňáková, asi jste mi nerozuměla. Vlastně ve všem s vámi souhlasím a vůbec koni nechci brát a neberu přirozené instinkty. Ty mu zůstávají, jen těch bubáků je méně. Na ty je připravuji a učím koně komunikovat se mnou s minimem technických pomůcek, kterými úždění a sedlo jistě jsou. Občas se to hodí v praxi. Jezdit bez nich je sice zajímavé, ale je to něco pro oko a spíše pro show. A název lidí, kteří pracují metodami srozumitelnými koňům pro mě není podstatný. Prostě někdo to umí a jiný nikoli a nezmění to žádný název, který těm dobrým dám a zbytečný je pro ty, kteří to neumí.
olga visnakova
equisychra
napsal(a):
Paní Višňáková, asi jste mi nerozuměla. Vlastně ve všem s vámi souhlasím a vůbec koni nechci brát a neberu přirozené instinkty. Ty mu zůstávají, jen těch bubáků je méně. Na ty je připravuji a učím koně komunikovat se mnou s minimem technických pomůcek, kterými úždění a sedlo jistě jsou. Občas se to hodí v praxi. Jezdit bez nich je sice zajímavé, ale je to něco pro oko a spíše pro show. A název lidí, kteří pracují metodami srozumitelnými koňům pro mě není podstatný. Prostě někdo to umí a jiný nikoli a nezmění to žádný název, který těm dobrým dám a zbytečný je pro ty, kteří to neumí.
Tak to jsem Vás jen špatně pochopila, mě se občas lidé smáli, když holky měli za zády bouchací pistolku, trubku, a bác u bašticích kobylek, sem tam se manžel s autem otáčí u výběhu přičemž zatroubí, traktor dokonce přímo ve výběhu-a ty kobči, jež tu jsou dýl maximálně s sebou cuknou během bašty a novější odklusnou-časem je to už nezajímá. Jednou Sikině zatroubil nějaký trouba přímo za zadkem s nákladákem. A ona? Uskočila k příkopu a stála. Dříve by, jakožto správný pošahaný plnas stáhnutý z dostihů, pravděpodobně vzala čáru i na té silnici. Je to vše o koni a člověku, když někdy vídám přístup lidí ke koni jakožto jezdeckému materiálu, je mi do pláče. Zde se jde ven pod sedlo s koníky minimálně, spíše na ruce popást, jsou 24/7 venku, bohužel ve výběhu, pastva nám chybí, proto ty prochajdy, občas skončí v kruhovce a úplný marůdek Medlinko, ten má od nás klid, krom elektroléčby a masáží největší. Dříve jsem trucovitě nechávala koníky večer zavádět, ovšem nyní po necelém půl roce tohoto režimu hurá, výsledky k zulíbání, kdybych nebyla líná o tom psát, byl by z toho dobrý článek. Přidat fotky-vše dokumentuji a je to...........v útulku nejlepší ukázky, ovšem nesmí chybět individuální péče a Medlinko, kvůli hroznému stavu, šel ven před měsícem. I to se musí rozlišovat. Večer byl zaváděn. Dříve bývali venku od 8.00-18.00 +-. Trošku nám ujíždí pravidelnost..............
sally
napsal(a):
Víš, co Kuníčku?
Nemá to smysl. Nemá smysl vysvětlovat tohle někomu, kdo se s koněm v panice nesetkal. To, že se ti to ZATÍM nestalo neznamená, že se ti to nestane nikdy. Ikdyž ti to nepřeju.
Usedíme každý něco jiného na caplujícím koni - ale tvrdím, že každý usedíme mnohem více na koni osedlaném, pokud se splaší, než na koni holém. Spadneme pravděpodobně později nebo vůbec - čímž méně ohrozíme okolí splašeným pobíhajícím koněm. Pokud se to stane v složitém terénu, bude menší pravděpodobnost, že kůň sletí někam do strže a ublíží si, či nás na zemi pošlape, pokud bude mít před sebou jen úzký prostor a málo možností, jak se vyhnout. V tomto vidím nebezpečí "holého koně" v terénu.
Ne, že ho nezastavím - splašeného nezastavím na ničem, ale že se v kritickou dobu udržím, abych ho později pomalu zvládla - což asi nezvládnu, skončím-li pošlapaná na zemi a kůň mimo smysly někde v dáli. Nejednou tu bylo někde psáno, že se splašený kůň i v poměrně známém prostoru ztratil. Tož asi tak.
Celý svůj dospělý život pracuju u koní a dobytka a vím, co je splašené zvíře. Splašená kobyla smete, pošlape i vlastní hříbě, nemá-li se příliš kam uhnout - protože podstatné je vždy přežití dospělého jedince před přežitím druhu. (Bude mít příště v příznivějších podmínkách další.) Takže není třeba dělat si iluze, že by kůň v panice bral ohled na někoho, kdo na něm sedí, ikdyž k němu měl v klidných podmínkách důvěru. Mluvím o PANICE, ne o caplování, odskočení pár cvalových - drobné leknutí apod.
Čímž končím - někteří holt pochopí, až sami zažijí.
V.Vydru klidně hájit můžeš, též asi nemá smysl diskutovat o něčem, co jsem viděla zřejmě jenom já. Možná, kdybys viděla, jak to bylo podáno, asi bys s tím též nesouhlasila - dle mě tímto prokázal "komunikátorům" medvědí službu.
Ale to už je teď asi jedno.
Sally, máš pravdu, že se sedlem usedíme víc. nejsem si úplně jistý, že s udidlem ovládáme koně (splašeného) snáz. ale taky je myslím pravda, že většina pádů z koně je z koně osedlaného a naužděného. samozřejmě, že je to tím, že poměr jízdohodin se sedlem a bez je v zásadním nepoměru. poukazuji na to proto, že to sedlo zase tak moc nezaručuje. navíc většina pádů ani není v situaci, kdy se kůň skutečně splaší. obvykle jen odmítne poslušnost (vybočí, zastaví, sundá o strom a pod) nebo prostě shodí. shodit jezdce je pro koně snadné. a většina koní se hned vzápětí popásá nebo běží domů.
v životě jsem spadnul za jízdy cca osmkrát. z toho z koně bez sedla jednou. jistě jsem toho víc najezdil se sedlem. ale ačkoliv kůň se se mnou splašil jednou (měl jsem sedlo, useděl, bez něj bych byl dole) spadl jsem i ze sedla, v mnohem bezpečnějších situacích.
pokud budeme vymýšlet, co se stane se splašeným koněm v terénu, podle toho co na sobě má nebo ne, tak si myslím, že kůň bez sedla a otěží je na tom lépe, o nic nezachytí a já jsem se právě rozhodl na svůj nákrčák dát pro větší bezpečnost část, která se snadno přetrhne, kdyby se navlékl na větev nebo do něj šlápnul.
mimochodem nedávno jsem vysvobodil koně, který si šlápnul do otěží poté, co jezdkyně spadla (ze sedla). pásl se a šlápnul do nich tak nešťastně, že si otěž omotal kolem nohy a při dalším kroku upadl na předek. ležel na boku, panicky se snažil vstát, čímž si rval udidlo v hubě. než se mi podařilo k němu dostat a přeříznout otěž, tu hubu si docela potrhal. dalo by se říct, že kdyby neměl otěže, nestalo by se to. samozřejmě, že by to bylo zjednodušení a hloupé. ale taky pravda.
takže bych řekl, že je třeba vlastního rozumu, přiměřeně pudu sebezáchovy, ale nebát se udělat čas od času krůček dál.
j.
olga visnakova
napsal(a):
Tak to jsem Vás jen špatně pochopila, mě se občas lidé smáli, když holky měli za zády bouchací pistolku, trubku, a bác u bašticích kobylek, sem tam se manžel s autem otáčí u výběhu přičemž zatroubí, traktor dokonce přímo ve výběhu-a ty kobči, jež tu jsou dýl maximálně s sebou cuknou během bašty a novější odklusnou-časem je to už nezajímá. Jednou Sikině zatroubil nějaký trouba přímo za zadkem s nákladákem. A ona? Uskočila k příkopu a stála. Dříve by, jakožto správný pošahaný plnas stáhnutý z dostihů, pravděpodobně vzala čáru i na té silnici. Je to vše o koni a člověku, když někdy vídám přístup lidí ke koni jakožto jezdeckému materiálu, je mi do pláče. Zde se jde ven pod sedlo s koníky minimálně, spíše na ruce popást, jsou 24/7 venku, bohužel ve výběhu, pastva nám chybí, proto ty prochajdy, občas skončí v kruhovce a úplný marůdek Medlinko, ten má od nás klid, krom elektroléčby a masáží největší. Dříve jsem trucovitě nechávala koníky večer zavádět, ovšem nyní po necelém půl roce tohoto režimu hurá, výsledky k zulíbání, kdybych nebyla líná o tom psát, byl by z toho dobrý článek. Přidat fotky-vše dokumentuji a je to...........v útulku nejlepší ukázky, ovšem nesmí chybět individuální péče a Medlinko, kvůli hroznému stavu, šel ven před měsícem. I to se musí rozlišovat. Večer byl zaváděn. Dříve bývali venku od 8.00-18.00 +-. Trošku nám ujíždí pravidelnost..............
pane Podhajský koníka mám přes den venku ,jde domů jen na noc ,až budu mít nekonečný pastviny a nebudou se mi kolem ohrady procházet různá individua tak ho nechám i přes noc venku ,ulehčí mi to práci nebudu muset kydat box atd.Znám důležitější věci než rýpání .Jak se má hříbo s tou zkrácenou šlachou pomohla metoda straser?
jurasek
napsal(a):
pane Podhajský koníka mám přes den venku ,jde domů jen na noc ,až budu mít nekonečný pastviny a nebudou se mi kolem ohrady procházet různá individua tak ho nechám i přes noc venku ,ulehčí mi to práci nebudu muset kydat box atd.Znám důležitější věci než rýpání .Jak se má hříbo s tou zkrácenou šlachou pomohla metoda straser?
gabrielle
napsal(a):
Nebo jak lididčky zabývající se horsemanshipem nazvat Horsemani, parellisti... Ráda bych tady poznala co nejvíc lidiček, zabývajících se touto metodou www.gabrielle.wbs.cz
Hrdě se hlásim ke komunikátorům
Tahle fotka je 9 let stará.
Neregistrovaný uživatel
gabrielle
napsal(a):
Nebo jak lididčky zabývající se horsemanshipem nazvat Horsemani, parellisti... Ráda bych tady poznala co nejvíc lidiček, zabývajících se touto metodou www.gabrielle.wbs.cz
Nedá mi to. Ráda bych se zeptala všech vás tady "komunikátorů", stalo se vám opravdu někdy, že by s vámi kůň, se kterým máte už vytvořený vztah založený na důvěře, panicky prchal?
Stalo se mnohokrát, že za námi letěl štěkající pes, přiznávám, že mám zadnici strachem staženou, když se jedná třebas o vlčáka či nedávno na nás letěli dva vlkodavové, ano mám nepříjemný pocit, přesto vždy stačí otočit koně proti psovi a ještě se nestalo, že by se pes nezastavil, neotočil a nemastil pryč a ejhle, páníčkové, kteří se o psa nezajímali, najednou na něj volají, aby se mu asi nic nestalo. Do té doby se sřejmě dobře bavili a čekali, jak pejsek koníčka prožene.
Hřebec. Ano i s tím jsme se setkali, kdy na nás z nezabezpečené stáje vyběhl hřebec. Všichni koně, tři, z naší stáje, jeden je kamarádky, v klidu stáli a čekali, co s ním provedeme. Ano, zahnali jsme ho a naštěstí byla doma majitelka, která si ho odchytila, jinak bychom tam asi seděli tak dlouho, než by se vrátila, jinak by koník odešel s námi.
Stane se mnohokrát, že já se něčeho leknu, padne rána, zašustí křoví a ten můj šmoula po mě jen hodí okem, co jako blbnu a já jsme ráda, že mě bere i s mým strachem a nemá potřebu mě kdekoliv sundat.
Ptala jsem se hlavně proto, že mám pocit, že tihle koníci, kteří mají vybudovaný vztah se svým člověkem, nebudou panicky někam prchat. Pozoruji je i na pastvině ve stádě. Nepřijde mi normální, že by jakýkoliv kůň v panice prchal. Ano polekají se, popoběhnou, ale zastaví, otočí se a koukají, jestli má cenu prchat či nikoliv a zatím se nikdy nestalo, že by někam prchali. Pokud jim na pastvinu vlítne pes, leknou se, popoběhnou, ale pak se otočí a společně ho proženou a odeženou pryč. Mám tedy zkušenosti s huculi a s chlaďasem, nevím, jak jiná plemena, proto se ptám. Ale myslím si, že zdrhají pouze koně, které má majitel někde ustájené a vidí je párkrát do týdne, kdy je vezme na vyjížďku, jinak je nezná a koně neznají jeho, případně koník, kterého mám krátce a ještě s ním nemám vytvořený ten správný vztah.
Ten můj to také jednou zabalil. Nechtěla jsem nikdy cválat z kopce. Manžel s dcerkou odcválali, já svého držela a on najednou vyletěl a z toho kopce je dotryskal. V životě jsem snad nezažila větší strach. Bylo to krátce po tom, co jsme koníka měli doma a obsedli jsme ho. Tehdy jsem svému muži vynadala, proč se mnou nejel pomalu a že na koně už v životě nesednu a on mi jen řekl:" Začni s ním něco dělat a nebude ti utíkat" a měl pravdu. Nemusela jsem s ním být denně hodinu v kruhovce, stačilo deset minut týdně, pak jednou za měsíc, teď si ho vezmu do kruhovky nebo si spolu "popovídáme" deset minut jednou za půl roku na pastvině a bohatě to stačí. Kůň mě bere, věří mi a máme klid. Teď mi odcválají před nosem a já si v klidu za nimi kráčím krokem, naopak zase v klidu odcválám a třebas na úplně jinou stranu a oni si jdou v klidu krokem jinam, ale je pravda, že jsme se svými koňmi denně, staráme se o ně, krmíme je, ošetřujeme i si jen tak sedíme v ohradě, koukáme, povídáme, šmajchlíme a nic neděláme.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nedá mi to. Ráda bych se zeptala všech vás tady "komunikátorů", stalo se vám opravdu někdy, že by s vámi kůň, se kterým máte už vytvořený vztah založený na důvěře, panicky prchal?
Stalo se mnohokrát, že za námi letěl štěkající pes, přiznávám, že mám zadnici strachem staženou, když se jedná třebas o vlčáka či nedávno na nás letěli dva vlkodavové, ano mám nepříjemný pocit, přesto vždy stačí otočit koně proti psovi a ještě se nestalo, že by se pes nezastavil, neotočil a nemastil pryč a ejhle, páníčkové, kteří se o psa nezajímali, najednou na něj volají, aby se mu asi nic nestalo. Do té doby se sřejmě dobře bavili a čekali, jak pejsek koníčka prožene.
Hřebec. Ano i s tím jsme se setkali, kdy na nás z nezabezpečené stáje vyběhl hřebec. Všichni koně, tři, z naší stáje, jeden je kamarádky, v klidu stáli a čekali, co s ním provedeme. Ano, zahnali jsme ho a naštěstí byla doma majitelka, která si ho odchytila, jinak bychom tam asi seděli tak dlouho, než by se vrátila, jinak by koník odešel s námi.
Stane se mnohokrát, že já se něčeho leknu, padne rána, zašustí křoví a ten můj šmoula po mě jen hodí okem, co jako blbnu a já jsme ráda, že mě bere i s mým strachem a nemá potřebu mě kdekoliv sundat.
Ptala jsem se hlavně proto, že mám pocit, že tihle koníci, kteří mají vybudovaný vztah se svým člověkem, nebudou panicky někam prchat. Pozoruji je i na pastvině ve stádě. Nepřijde mi normální, že by jakýkoliv kůň v panice prchal. Ano polekají se, popoběhnou, ale zastaví, otočí se a koukají, jestli má cenu prchat či nikoliv a zatím se nikdy nestalo, že by někam prchali. Pokud jim na pastvinu vlítne pes, leknou se, popoběhnou, ale pak se otočí a společně ho proženou a odeženou pryč. Mám tedy zkušenosti s huculi a s chlaďasem, nevím, jak jiná plemena, proto se ptám. Ale myslím si, že zdrhají pouze koně, které má majitel někde ustájené a vidí je párkrát do týdne, kdy je vezme na vyjížďku, jinak je nezná a koně neznají jeho, případně koník, kterého mám krátce a ještě s ním nemám vytvořený ten správný vztah.
Ten můj to také jednou zabalil. Nechtěla jsem nikdy cválat z kopce. Manžel s dcerkou odcválali, já svého držela a on najednou vyletěl a z toho kopce je dotryskal. V životě jsem snad nezažila větší strach. Bylo to krátce po tom, co jsme koníka měli doma a obsedli jsme ho. Tehdy jsem svému muži vynadala, proč se mnou nejel pomalu a že na koně už v životě nesednu a on mi jen řekl:" Začni s ním něco dělat a nebude ti utíkat" a měl pravdu. Nemusela jsem s ním být denně hodinu v kruhovce, stačilo deset minut týdně, pak jednou za měsíc, teď si ho vezmu do kruhovky nebo si spolu "popovídáme" deset minut jednou za půl roku na pastvině a bohatě to stačí. Kůň mě bere, věří mi a máme klid. Teď mi odcválají před nosem a já si v klidu za nimi kráčím krokem, naopak zase v klidu odcválám a třebas na úplně jinou stranu a oni si jdou v klidu krokem jinam, ale je pravda, že jsme se svými koňmi denně, staráme se o ně, krmíme je, ošetřujeme i si jen tak sedíme v ohradě, koukáme, povídáme, šmajchlíme a nic neděláme.
Na koni ne.
Kobylu mám naučenou na vyhánění psů - nevychovaní podnikatelští dobrmani nám v polích likvidovali kočky ( venčení způsobem - otevřu dveře a po hodině psa zavolám domů) - s kobylou jsme je naučili bát se pro změnu koní.
Panika: naposled před pár týdny - půl dvanácté v noci - konečně mám doděláno, z uličky sleduju, jak stádo ve volné stáji chroupe, hříbata leží a spí. Z toho ticha a tmy během několika vteřin ohlušující rachot - nalétávající vojenský/policejní? vrtulník, kousek nad střechou.
V momentě všichni vyvalené vyděšené oči - jen prchat, dostat se co nejdřív ven i přes vlastní hříbata... stává se to tu tak co 2-3 měsíce. Nedaleko je malé letiště, koně jsou na cokoliv ve vzduchu zvyklí. Na tyhle nálety hlavně v noci ( vás i probudí ten nečekaný naprosto nenadálý uširvoucí rachot) si za ty cca 3 roky, co to tu ti oslové nacvičují ( nebo někoho hledají?) zvyknout nedokázali. Panika naprosto spolehlivě zaručena.
Já obdivuju v některých příspěvcích tu jistotu, že když se vám doposavad panika na koni nepřihodila, nemůže se to stát. Jste si tak jisti bezmeznou důvěrou koně ve vás... že ve vás vždy najde spasitele.
Já ne. Svému koni věřím a ona za těch 12 let se mnou doufám věří mně. Ale s možností panického úprku několika málo % počítám - je to živý tvor, ne stroj.
sally
napsal(a):
Na koni ne.
Kobylu mám naučenou na vyhánění psů - nevychovaní podnikatelští dobrmani nám v polích likvidovali kočky ( venčení způsobem - otevřu dveře a po hodině psa zavolám domů) - s kobylou jsme je naučili bát se pro změnu koní.
Panika: naposled před pár týdny - půl dvanácté v noci - konečně mám doděláno, z uličky sleduju, jak stádo ve volné stáji chroupe, hříbata leží a spí. Z toho ticha a tmy během několika vteřin ohlušující rachot - nalétávající vojenský/policejní? vrtulník, kousek nad střechou.
V momentě všichni vyvalené vyděšené oči - jen prchat, dostat se co nejdřív ven i přes vlastní hříbata... stává se to tu tak co 2-3 měsíce. Nedaleko je malé letiště, koně jsou na cokoliv ve vzduchu zvyklí. Na tyhle nálety hlavně v noci ( vás i probudí ten nečekaný naprosto nenadálý uširvoucí rachot) si za ty cca 3 roky, co to tu ti oslové nacvičují ( nebo někoho hledají?) zvyknout nedokázali. Panika naprosto spolehlivě zaručena.
Já obdivuju v některých příspěvcích tu jistotu, že když se vám doposavad panika na koni nepřihodila, nemůže se to stát. Jste si tak jisti bezmeznou důvěrou koně ve vás... že ve vás vždy najde spasitele.
Já ne. Svému koni věřím a ona za těch 12 let se mnou doufám věří mně. Ale s možností panického úprku několika málo % počítám - je to živý tvor, ne stroj.
Jo, a jak jsem psala někde výš už - nikdy bych nevěřila, že do mne na koni v tiché vedlejší ulici ( jedu krokem ve svém směru pomalu k hlavní) může najet auto.
A stalo se. Blbka za volantem neví, že když odbočuje do vedlejší, má se držet ve svém směru. Notabene když tam nevidí, stromy rostou až do silnice. Krev ztuhla i ve mně - kobyla to ustála, ale další téměř rok jsme řešili její získaný strach z aut - jejich blízkosti.
Okolnosti nezaručíme. I my sami se můžem dostat do paniky vlivem něčeho pro nás neuvěřitelného a téměř okamžitého.
sally
napsal(a):
Jo, a jak jsem psala někde výš už - nikdy bych nevěřila, že do mne na koni v tiché vedlejší ulici ( jedu krokem ve svém směru pomalu k hlavní) může najet auto.
A stalo se. Blbka za volantem neví, že když odbočuje do vedlejší, má se držet ve svém směru. Notabene když tam nevidí, stromy rostou až do silnice. Krev ztuhla i ve mně - kobyla to ustála, ale další téměř rok jsme řešili její získaný strach z aut - jejich blízkosti.
Okolnosti nezaručíme. I my sami se můžem dostat do paniky vlivem něčeho pro nás neuvěřitelného a téměř okamžitého.
Teď koukám, že se mi ten příspěvek nepodepsal, netuším proč.
Sally, ale já tam někde v podvědomí také mám, že pořád je to kůň a stát se může cokoliv. Ale připouštím si tak 1%. Já potřebuji svému koni věřit a také mu věřím, protože jinak bych si na něj nesedla. Kdo mě zná ví, že jezdím pouze a jen na tom svém, či si sednu na naše huclíky, které znám, ale nesednu si na žádného jiného koně, byť by mi říkali, že je sebehodnější, právě proto, že nevím, jak by v krizových situacích se mnou na zádech reagoval.
Jen si prostě myslím, že správným ustájením, za což považuju co nejvíce času stráveného venku na pastvině, pokud možno nonstop a budováním vzájemné důvěry, lze prchání koně dostat na minimum.
Ani se nedivím, že koníci začnou ve stáji plašit. Vždyť tam nemají ten prostor pro ten prvotní útěk, kdy na té pastvině jen popoběhnou a pak čučí. Píšeš, že se cpou ven. Proč asi? Myslím si, že je to proto, že na prostoru mají větší přehled, mají šanci mít kam utéct a možná právě proto neutíkají.
Nevím, ale kdykoliv jsem měla problém s koněm, nechtěl mi zastavovat, protože jsem začínala na cizích koních, vždy se jednalo o koně pořád zavřené v boxe, nanejvýš půl dne venku, spíše méně, za špatného počasí vůbec, kterých si navíc nikdo moc nevšímal, jen dostali ráno a večer nažrat a občas se vzali ven, aby se prošli.
Neregistrovaný uživatel
charliebob
napsal(a):
Teď koukám, že se mi ten příspěvek nepodepsal, netuším proč.
Sally, ale já tam někde v podvědomí také mám, že pořád je to kůň a stát se může cokoliv. Ale připouštím si tak 1%. Já potřebuji svému koni věřit a také mu věřím, protože jinak bych si na něj nesedla. Kdo mě zná ví, že jezdím pouze a jen na tom svém, či si sednu na naše huclíky, které znám, ale nesednu si na žádného jiného koně, byť by mi říkali, že je sebehodnější, právě proto, že nevím, jak by v krizových situacích se mnou na zádech reagoval.
Jen si prostě myslím, že správným ustájením, za což považuju co nejvíce času stráveného venku na pastvině, pokud možno nonstop a budováním vzájemné důvěry, lze prchání koně dostat na minimum.
Ani se nedivím, že koníci začnou ve stáji plašit. Vždyť tam nemají ten prostor pro ten prvotní útěk, kdy na té pastvině jen popoběhnou a pak čučí. Píšeš, že se cpou ven. Proč asi? Myslím si, že je to proto, že na prostoru mají větší přehled, mají šanci mít kam utéct a možná právě proto neutíkají.
Nevím, ale kdykoliv jsem měla problém s koněm, nechtěl mi zastavovat, protože jsem začínala na cizích koních, vždy se jednalo o koně pořád zavřené v boxe, nanejvýš půl dne venku, spíše méně, za špatného počasí vůbec, kterých si navíc nikdo moc nevšímal, jen dostali ráno a večer nažrat a občas se vzali ven, aby se prošli.
já se jen malinko připojím i když mě to už nebaví se dohadovat ,kdyby to šlo tak kůn je venku pořád.Co se týče krizových situací můžu říct že kobyla může stát i vedle bagru který vyhrabavá díru ,stojí když bouchají kolemjdoucí hajzlíci s bouchacími petardami nebo co toje,můžu práskat bičem nad její hlavou, dát pytliky igelitový na uši,. Důležitý je seznamovat toho koně s různým věcmi kterých by se mohl bát ,je hezký že si udělám fotku s koněm pod deštníkem ,ale málokdo toho koně učí aby se nebál když ten deštník rozvíráte. Výsledkem správné důvěry, komunikace ze země je že koník v krizových situacích by se měl za vás schovat max by měl sebou trhnout ,ale zůstat stát.Nelezu pod koně naco nevidím v tom žádnej smysl stačí mi když koni mohu šáhnout všude a navadí mu to a nebrání se a líbí se mu to.Stání na koni s botama a bez podložky mi taky vadí a hodně ,taky v tom nevidím smysl ,ale každého věc.Víte je pár lidiček od koní kteří se s darem komunikace s konmi už narodí a pracují s konmi skvěle a nepotřebují k tomu parelliho.
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
já se jen malinko připojím i když mě to už nebaví se dohadovat ,kdyby to šlo tak kůn je venku pořád.Co se týče krizových situací můžu říct že kobyla může stát i vedle bagru který vyhrabavá díru ,stojí když bouchají kolemjdoucí hajzlíci s bouchacími petardami nebo co toje,můžu práskat bičem nad její hlavou, dát pytliky igelitový na uši,. Důležitý je seznamovat toho koně s různým věcmi kterých by se mohl bát ,je hezký že si udělám fotku s koněm pod deštníkem ,ale málokdo toho koně učí aby se nebál když ten deštník rozvíráte. Výsledkem správné důvěry, komunikace ze země je že koník v krizových situacích by se měl za vás schovat max by měl sebou trhnout ,ale zůstat stát.Nelezu pod koně naco nevidím v tom žádnej smysl stačí mi když koni mohu šáhnout všude a navadí mu to a nebrání se a líbí se mu to.Stání na koni s botama a bez podložky mi taky vadí a hodně ,taky v tom nevidím smysl ,ale každého věc.Víte je pár lidiček od koní kteří se s darem komunikace s konmi už narodí a pracují s konmi skvěle a nepotřebují k tomu parelliho.
Ale tohle je jasné, každý normální koňák ví, že bez důvěry není kůň vůbec bezpečné "vozítko".
Je logické i odstraňování "bubáků" otupením - častým rozumným vystavováním předpokládaným nebezpečným podnětům, aby byla úleková reakce minimalizovaná a kůň byl čím dál bezpečnější.
Taky nám v dětství nadávali ve stáji - nehlučet, neplašit koně, chovat se opatrně - časem přijde člověk k tomu, že je to blbost, naopak - pouštím koním nahlas nahrávky z mobilu; dítě neokřikuju, ať je tiše a ať kolem neběhá, nechám ho jezdit po výběhu na kole a troubit houkačkou; náklaďák s hnojem a nakladačem jezdí těsně vedle místa, kde žerou a sem tam mi jezdí "dobráci" kolem ohradníků jako šílenci na motorce - dříve jsem brblala, teď jsem za to ráda. Vyjmenovat se toho dá mnoho, jistě - igelity, silážní plachta na jámě vlající několik metrů a při větru s patřičným hlukem - těsně sousedí výběhem... atp.
Mají možnost být venku pořád, takže nereagují na vichřici, bouřku ani ohňostroje ( jsme část města).
Přes to všecko 100% důvěru v terénu považuju za naivitu, nikdy nelze nasimulovat 100% možných krizových situací, se kterými se jezdec s koněm mohou venku setkat.
Určitě nějaké malé procento možnosti paniky v tom lítá, pro každého individuální, podle toho, kam až se s koněm dostal.
Jasně, že se budu snažit ho co nejvíce snižovat - na to netřeba Parelliho či kohokoliv jiného, stačí zdravý selský rozum - ale nikdy ho úplně nesmažu.
A souhlas, vlastní roky ježděný kůň je zcela něco jiného než kůň cizí.
Svého koně považuju za svoje 4 rychlé nohy - člověk ztrácí pocit, že dává nějaké pobídky, přesto reaguje naprosto přesně ( jako vlastní nohy).
sally
napsal(a):
Ale tohle je jasné, každý normální koňák ví, že bez důvěry není kůň vůbec bezpečné "vozítko".
Je logické i odstraňování "bubáků" otupením - častým rozumným vystavováním předpokládaným nebezpečným podnětům, aby byla úleková reakce minimalizovaná a kůň byl čím dál bezpečnější.
Taky nám v dětství nadávali ve stáji - nehlučet, neplašit koně, chovat se opatrně - časem přijde člověk k tomu, že je to blbost, naopak - pouštím koním nahlas nahrávky z mobilu; dítě neokřikuju, ať je tiše a ať kolem neběhá, nechám ho jezdit po výběhu na kole a troubit houkačkou; náklaďák s hnojem a nakladačem jezdí těsně vedle místa, kde žerou a sem tam mi jezdí "dobráci" kolem ohradníků jako šílenci na motorce - dříve jsem brblala, teď jsem za to ráda. Vyjmenovat se toho dá mnoho, jistě - igelity, silážní plachta na jámě vlající několik metrů a při větru s patřičným hlukem - těsně sousedí výběhem... atp.
Mají možnost být venku pořád, takže nereagují na vichřici, bouřku ani ohňostroje ( jsme část města).
Přes to všecko 100% důvěru v terénu považuju za naivitu, nikdy nelze nasimulovat 100% možných krizových situací, se kterými se jezdec s koněm mohou venku setkat.
Určitě nějaké malé procento možnosti paniky v tom lítá, pro každého individuální, podle toho, kam až se s koněm dostal.
Jasně, že se budu snažit ho co nejvíce snižovat - na to netřeba Parelliho či kohokoliv jiného, stačí zdravý selský rozum - ale nikdy ho úplně nesmažu.
A souhlas, vlastní roky ježděný kůň je zcela něco jiného než kůň cizí.
Svého koně považuju za svoje 4 rychlé nohy - člověk ztrácí pocit, že dává nějaké pobídky, přesto reaguje naprosto přesně ( jako vlastní nohy).
jasně rozumím ti
Coudas
XXX.XXX.87.254
V souvislosti s posledními událostmi okolo přirozené komunikace mi vyvstala na mysl diskuze 14 let stará. Nepročítala jsem úplně celé, ale přijde mi vtipné, smutné, zvláštní, jak se za těch 14 let téměř nic nezměnilo. Tedy pokud pominu mou situaci, kdyz ze snu o 100 hlavném stádu, pomoci nechtěným koním a vlastnictví jednoho utýraného koně o samotě se sen částečně stal skutečností. Ale pohled na 'přirozenou komunikaci' mám stále stejný, a je smutný, jak se to celý posunulo do tvrdých přestřelek co kdo a jak dělá blbě. Vývoj jde dále, poslední průzkumy ukázaly, a je takových směrů, jak s koněm pracovat... Pardon, nic tím řici nechci. Jen prpstě má vzpomínka a zoufalost, že jsem se z ifauny nebyla schopna se vymanit 🙂