Prodávám a žasnu - výkřik do tmy

Mili, to jsem ráda že nechápu sama, je to opravdu síla občas si řikám že to ty lidi ani nemyslí vážně viz třeba email : hele dej miá ho za 500 e tolik namam a muj sin ma narozenini prosim dej miho za 500

Jinak prodávám valáška, 19 let super hodný a rekreační koník, ale koníků je všude asi dosti a tak si každý vyhlédne někde blíže, levněji, nevím co je špatně že se tak těžko prodává přitom je to bezva koník a zájemců vždy fakt hodně, snažím se být na každého milá ale jde to fakt někdy težko :/

tiez som predaval kona hoodne dlho...vzhladom na to, ze pre vadu znemoznujucu sportove vyuzitie bol kon za "par korun", dostavala som takychto odpovedi mraky...
ziadna slusnost, ani bu, ani mu..hlavna otazka, aka je cena, kolko sa da zlavnit, ci sa da na splatky, ci je k nemu vybava...a spusta telefonatov o nicom, rovnako volno, kona nachystat, cakat, kym pride potencialny kupec a nic...pripadne aj pride, vyskusa, povie, vsetko super, jasne, berieme ho, nachystaje zmluvu, za 5 dni si ponho prideme..medzitym clovek odvola dalsich dvoch...a oni sa uz nikdy viac neozvu..
v dnesnej dobe sa kone predavaju naozaj zle, trh bezpapierakov a strasne kvantum odchovavanych koni sposobil to, ze ceny strasne dolu...kym kedysi za 30.000 sli akurat tak vyradene dostihaky, dnes uz je to pomaly uplne bezna cena sa zdraveho kona..

Tohle není jenom s koňma, ale prostě se vším, co člověk prodává. Občas prodávám odchovy svých hlodavců a taky se nestačím divit! Lidi nepozdraví, nepodepíšou se, ptají se např. jestli křečka pošlu poštou a nejvíc mě dostanou inzeráty typu: A máte ho ještě? Jediná věta bez ničeho, přitom inzerátů dávám třeba víc na různá zvířata a opravdu netuším, co by dotyčný chtěl. Jednou mi napsalo nějaké dítě, že rodiče mu křečka nedovolí, ale on by si ho koupil tajně (aspoň je upřímný) a že mu mám asi měsíc počkat a potom mu ho poslat poštou!
Takže vás docela lituju, protože si dovedu představit, že při prodeji koně to musí být ještě horší a složitější. Ale snad se aspoň nikdo neptá, jestli mu ho pošlete poštou, ne?

Jo máte pravdu,také jsem prodávala norika,al byl to děs.Napsala jsem,že né do lesa a tak dál a né handlířům.Podle mě byl každý druhý handlák a věčinou lidi volali co ho chtěli do lesa a přitom to tam bylo jasně psané né do lesa!!Je to děs!Jeden mi dokonce volal,že ho za tu cenu koupí raději na maso.To byla drzost teda!!!Tak jsem šla s cenou raději nahoru,aby to handlíře nelákalo.A nakonec jsem našla skvělou holku,která bydlí kousek od nás a na koníka se jezdím koukat a nebo si zajezdit.Jsou teď skvělá dvojka
Tak doufám,že se to podaří i Vám dobře prodat,tak jako mě.Někdy to není fakt jednoduché

raz mi napisala slecna z opacneho konca republiky, ze by si chcela konika vyskusat. u seba doma! ze ci pridem...
za necely rok som davala opat inzerat na toho iste kona( medzitym sme kastrovali, inzeraty som stiahla, prehodnocovala som predaj a takdale), no, ozvala sa mi opat prva a opat chcela po mne to iste :D

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
raz mi napisala slecna z opacneho konca republiky, ze by si chcela konika vyskusat. u seba doma! ze ci pridem...
za necely rok som davala opat inzerat na toho iste kona( medzitym sme kastrovali, inzeraty som stiahla, prehodnocovala som predaj a takdale), no, ozvala sa mi opat prva a opat chcela po mne to iste :D

No můžete být ráda, že ho nechtěla poslat poštou , viz příspěvek výše.

Mám bohužel podobnou zkušenost. Každý den pomalu plná schránka dotazů: Libi se mi kolik stoji? apod. Nějaký pozdrav, děkuji či podpis fakt neexistuje. Pravopis nekomentuji, chápu, že to každému nejde, ale občas ani nejde pořádně pochopit, co po mě daná osoba chce. Jedna paní mi rovnou napsala, že nemá peníze a hezky si rozplánovala splátky, určila konečnou cenu a že zatím mi může dát max. 5000 Do toho se pořád někdo ptá na věk, výšku a obojí je v inzerátu uvedeno... Už jsem i dostala vynadáno, že kůň je naboso a za vysokou cenu, že prý se teď koně prodávají za cenu masa, tak co blázním. Už nějak přestávám věřit, že kobylku do dobrých rukou prodám, zatím mě kontaktují samí hotentoti :(

Já jsem prodávala loni, v nadpisu i v inzerátu bylo napsáno, že je to valach, jedna z vtipných odpovědí byla: "je to kluk nebo holka", pak asi klasika - na splátky po tisícovce měsíčně (kůň za 60.000). myslím, že čím levnější kůň, tím horší podobné odpovědi...
Já jsem aspoň měla "štěstí" na ty, co se přijeli podívat, dva zájemci se ozvali, jeden přijel skoro na přepadovku :-) a byli to slušní pánové a přijeli přesně tak, jak řekli. Třetí kupec, slečna sice dvakrát termín posunula (ale dostatečně včas) a nakonec přijela nečekaně s hengrem a rovnou si ho odvezla....
V dnešní době internetu se holčičiky schovají za anonymitu a určitě je pro ně vzrůšo a fajn pocit, když "kupují" vlastního koně, neumí si představit, jak to dokáže prudit prodejce...

Tak to je přesný, dotazy jako chtěla bych koníka na splátky atd. Když jsem odpověděla , že bohužel ne, tak mě milá slečna nebo paní poslala i s koníkem do pr.... a když jsem jí odvětila, že se mi tam nevejde, tak mi slušně odepasla " ty si nák poradíš kr....o". Opravdu jsem se nestačila divit. A takovýn dejte něco na splátky a vůbec živýho tvora bych jim nesvěřila. No hnus co některý lidi dokážou.

Na dotaz zdali na splátky je jednoduchá odpověď, přejete si zadní nebo přední čtvrť?

Špatné zkušenosti s prodáváním čehokoli mám také. Věci nikdy nikam neposílám poštou, protože peníze bych už nikdy neviděla.... Telefonáty a maily- běs.... jednou jsem se s jednou slečnou předběžně domluvila a ona si koupi (sedla) pak rozmyslela a poslala mi omluvnou SMSku- já úplně koukala, že jsou ještě slušný lidi, co dají vědět...
Teď jsem zase ve fázi, kdy se rozhlíží po inzerátech a uvažuji o koupi dalšího koníka. A ony ty inzeráty taky vždy nejsou košér a v některých chybí podstatné informace, jako věk, pohlaví,... a cena. No není to lehké, mám na koníka požadavky, které splní vždy nějakou náhodou jen koník z druhého konce republiky...děs běs.

No já prodávám už asi 2 m+s, moc mi záleží na tom kam půjde navíc nemám zrovna levnou cenu, takže zájemců poskrovnu,ale musím říct že mě kdo se ozve až na nějakou uplnou vyjímku, tak naopak velmi slušné jednání a až je mi líto, že po dlouhém psaní, musím lidem u kterých vím, že by se měl můj koník lépe než u nás, nakonec říct že pro ně třeba kvůli temperamentu č zkušenostech apod není vhodný.
Takže já jsem mile překvapená.

Ale je to nejspíš o ceně když jsme před pár lety prodávala poníkama taak mi takové meili chodil pořád ... jak u tataarů jsem si připadala .-(

Prodávali jsme valacha.Přijela první holčina i s trenérkou. Ano,tady dáme šporničky, to nám bude slušet.Na koníka ještě naposledy vybafla v boxu, jemu se to nelíbilo a bylo po koupi. Dalším zájemcům jsem řekla,že není koník pro začátečníka a vše jim v telefonu vypodobnila. Paní se smála, že jsou zvyklí na ledacos. Vycouvali ze dveří. Dalším lidem jsem ho držela 14 dní, protože neměli
čas přijet. Přijeli, zkusili.,zářili nadšením, domluvili odvoz a večer napsali, že ho nechtějí.
4-.zájemce.Přijela trenérka s klučinou.Věděla jsem,že je valach problémový, klučina začátečník, i když jezdil pod trenérkou, prostě na něj neměl a vlastně jsem jim to rozmluvila, i když jsem asi chybu udělala. Až 5.zájemce si ho odvezl,ale od něj jsem si vzala
zálohu,ale byly to fakt galeje a nervy.
Právě nabízím sedlo za pár kaček.Paní ho chce na splátky..

Já cca před 3mi roky prodávala dost drahého koně, tak naštěstí převažovali normální zájemci . Když jsem pak prodávala obyč ČT, zrdravou, krásnou, březí - taky chodily zajímavé odpovědi. I mně nějaký statečný hrdina napsal, že je drahá - bez pozdravu, podpisu , cena byla 55 tis. a byla nainseminovaná kvalitním hřebcem a březost potvrzená....Další zase chtěli kobylu půjčit na vyzkoušení a pak by se rozhodovali....další holčina se chtěla zřejmě jen přijít povozit ale to jsem nějak poznala a trvala jsem na přítomnosti rodičů a už se neozvala.......
Mám pocit, že v naší republice převažují hulváti a neslušní lidé a nevychovaná děcka
Když jsem sháněla koně já, snažila jsem se jednat narovinu, slušně a pokud jsem koně nechtěla, tak jsem to prodávajícímu řekla.....Kam ten dnešní svět spěje......
Přeju pevné nervy a rychlý prodej.

Divíte se? Svět je zvrácenej. Židi válčej a Němci kšeftujou. Já pořádám kurzy. Mám omezení na 20 lidí. Přihlášky přijdou a stopnu tedy stav a nakonec přijedou tři. Většinou se nikdo neomluví. Docela mě ale dostalo, že jsem teď dvakrát udělal akce přes slevový servery. Prodaly se vouchery, já dostal peníze a přišla asi polovina lidí. Tedy ani to, že si něco koupili, lidi nerozhýbalo, aby zvedli zadek ze židle. Pak se nedivte, že v době internetu si každej myslí, že jim zboží (koně) dodáte a snad by chtěli abyste jim ještě platili ustájení. Je to na budku.

Vážení "koňáci", moje zkušenost je stejná s Vámi všemi.
Na naši malou farmu a skutečně pro děti jsem chtěla koně, jako společnost k ostatním zcířatům ( jak na farmě bývá).
Setkala jsem se s arogantními nadutci typu " já chovám koně, kdo je víc".
Pominu trapné přednášky ( většinou úrovně "nové metody výchovy", nové krmení) nepřesahující, co lze najít na internetu.
Většinou mají utkvělou předtavu, že kdo nemá stádo koní, nic neumí....
Styděla jsem se za ně! Jedna slečna mi dávala přednášku o přirozené komunikaci ( metoda stará 50 let!) a stádo špinavých ( myšleno týdny nehřebelcovaných koní ) stálo u balíků s totálně plesnivým senem.
Na otázku, proč je nečistí- prý aby měli ochranu - no nějakou dobu ano, ale několik týdnů.....
Kde má napaječky - prý nepotřebuje, kolem teče potok...
Nakonec mě odmítla, že ji dá do stáda koní něco jako, že dobytek je pod úroveň.
Další paní viděla moje dvě děti ( 10 a 14 let), ani se skoro nechtěla bavit, jenom pořád dokola, že k dětem né.
( Na otázku vy děti nemáte? - odpověď něco jako... něco takovýho nikdy, raději ta kobyla....)

Vážení koňáci, zameťte si před vlastním! Viděla jsem spoustu farem- chovatelů koní, hanba podívat a spoustu domů, kde mají koně do rodiny a JE to člen rodiny!!!
Kecy, jak je nutně sociálně mít koně ve stádě si nechte, všechno na světě je o tom, jak se zvířatům věnujete.

Na další koupi jedu bez dětí a budu předstírat, že vlastním stádo koní!!!
Obelžu Vás znadno! Zatím jsem nebyla u kupce, který ba měl víc znalostí než já a to jsem z vysoké už 25 let!

S oslovením -konáci-tedy opatrně!! Dnes má koně každý diletant .Na inzerátech se pak objevují různé nabídky. Třeba zasraní poníci se schváceným kopytem.A jen za 20tis.

No, já myslím, že je to vždy na obou stranách, jednou méně u kupců, jednou méně u prodávajících....myslím, že spousta lidí odtud stálo i na obou stranách a ví, že všechno má své plusové i minusové stránky...
Loni jsem prodávala kobylu, zájemců přes email bylo denně několik, následovaly návštěvy, snad asi jen 4, zbytek se odradil sám, nebo jsem je odradila svými požadavky na kupce já:) a vůbec mi to nevadilo, opravdu jsem si vybírala, komu tu svojí milovanou rezatici svěřím a nakonec jsem naštěsstí nepřebrala....:)
Hrozně mi u lidí vadí, že nemají v poslední době ani za nehet slušnosti, nejsou schopni ani podzravit v mailu či elefonu a zeptat se, co vlastně chcou, jen v podstatě vybalí v případě, že něco odmítám prodat za poloviční cneu, ať si to strčím někam...
nejlépe koupit koně za pakatel i s věcma a dovozem..ale musí být zdravý, skákat a nejlépe i v nějaké pěkné barvě..

pro paní, co je již 25 let z VŠ...před svým prahem zameteno mám, VŠ jsme opustila teprve před 5 lety, u koní se pohybuji 17 let aktuálně, myslím, že postupem času, studiem, zkušenostmi si troufám říct, že jsem schopna svým koním zabezpečit co nejoptimálnější podmínky, aby byli spokojení, jo, chtlal bych zvětšit stádo, ale to nejsem schopna zajistiti materiálně...
každopádně představa, že by si pro mou kobylu přijel někdo, kdo by ji chtěl pouze do stáda s ovcema, krávama apod., určitě bych jí neprodala.....
Jana

Mě též nedávno málem švihlo. Prodávala jsem sedlo za symbolickou cenu v řádu stokorun - staré, ale funkční a nepoškozené - a chodily mi jen SMS se žádostí o splátky. A ještě jsem dostala "rozkaz" , abych rychle odpověděla taky esemeskou :-) Ani jsem nestála za zvednutí telefonu. Kde to jsme?
Úroveň dnešní komunikace je strašlivá. O to víc je to o "protějšku" s kterým jednáte vypovídající. Vychovanej člověk bez ohledu na věk, má v sobě naučený nějaký stereotypy slušnosti. Je to jen a jen o výchově - a nikdo mi nevymluví, že největší roli v tom hraje rodina. Je hodně lehký a módní to svádět na společnost.
Sedlo jsem zastrčila zpátky do skříně a prodám ho radši někomu osobně.

¨Jani,proč jsi kobču prodala?

Pokud má někdo potřebu zjistit, proč jsem kobylku prodávala, zde je můj email: janulina.s@seznam.cz, a může mě klidně oslovit a zeptat se...
Jana

Jinak je to o výchově, rodině, ale bohužel i o společnosti...jistě na ní nelze všechno shazovat, ale bohužel i ona je to, co nás formuje...a sakra hodně...ve své práci se setkávám denně s dětmi, rodinami, dospívajícími, a ti jsou formováni vždy vším okolo, ničemu člověk nemá šanci se vyhnout, postupem času přestávají být pro děti rodiče tou autoritou, jejichž chování je pro ně vzorcem, bohužel už nějak nemají zvnitřněny ty představy a normy, co je v pořádku a co už nee, a tam je potřeba právě té rodiny, aby aspoň tyto základy dítěti vštípila v raném dětství...

Taky jsme pár koní prodali.Hodně lidí se domluví a pak nepřijede.Ty co přijedou, většinou řekli, že koně berou a pak se neozvali.Nejčerstvější je před rokem prodej odstávčete, hřebečka čmb.Pár dotazů, nic z toho.Pak mi volala jakási holčina, že by se přijela podívat.Byla asi 100km daleko, chtěla cestovat vlakem a autobusem s kamarádkou, když jsem jí upozornila, že k nám musí mít někoho z autem, že jsme samota, tak chtěla, ať pro ní přijedu do krajského města, pak se mi zeptala, jestli jí ho dám za polovinu a jestli půl roku počkám.To vše naštěstí po telefonu, tak jsem se slušně rozloučila.Druhý zájemce v termínu přijel, i s dcerou.Koně chtěl pro sebe.Měl baráček, připravený výběh a stáj.Tady ideál.Ale pak, hříbě(hřebec) do samoty.Zkušenosti s koňmi - pár hodin na jízdárně, ale že mu tam co a jak poradí.Nevěděl, že kůˇn má mít modrý průkaz, co a jak očkovat, nicŽe musí hlásit hospodářství netušil..Že se byli podívat na jiné hříbě, to má pán i s kobylou v samotě a o nějakém nahlášení nic neříkal.Zakončil to tím, že hříbě by nebylo samo dlouho, že by tak za rok koupil kobylku.Na moje upozornění, že to nebude dělat dobrotu se zatvářil dost nevěřícně.Alespoň mi pak zavolal, že se rozhodli pro to druhé hříbě(asi majitel neměl tolik požadavků).A zeptal se mi, kde by sehnal seno.Takže, zkušenosti taky nic moc .

Já mám zas zkušenost s koupí: Sháněla jsem svého prvního vlastního koně, bylo mi 24 let, zkušenosti od soukromníků, z jezdeckého oddílu.. Dlouho jsem vybírala, vytipovala si pár koní. Zaujala mě kobyla, s paní jsem se domluvila, že přijedu za týden, protože kamarád veterinář dříve nemohl. Ještě v den odjezdu jsem paní volala, v kolik zhruba dorazíme, jestli se za ten týden něco nezměnilo a není kobča prodaná. Byla jsem ujištěna, že ne. Když jsme dorazili, děsné překvapení - ona kobču už nemá, že ji prodala a že mi ale může nabídnout koně jiného, staršího valacha. Koník dýchavičný, šmajdavý...no, darmo mluvit. Naštvaná jsem byla notně, cesta tam i zpět 200 km, nemluvím o tom, že kamarád jel na úkor svého volna, naštěstí naštvanej nebyl.Pak jsem čistě náhodou koupila kousek od svého bydliště a o pár měsíců později valacha. U kobyly byly sice s původní majitelkou problémy s papíry, ale to jsem si zařídila sama u Jockey Clubu. Najdou se lidé ochotní, slušní, ale i nepoctivci, hulváti...Můj brácha říká:"Na každou svini se někde vaří voda"

Já koně nikdy neprodával ale kupoval. Našel jsem si inzerát v jezdectví. Domluvil se telefonicky na návštěvě a jel se podívat. Klisnička se mi líbila usmlouval jsem cenu a za tři dna pro ní dojel. nebyl problém. A ještě k té komunikaci. Ono si mnoho lidí myslí, že doma v obýváku u klávesnice jsou nezranitelní a tak se chovají sprostě. Z nich pak padají různé nesmysly. No a k těm třicátníkům nebo paní 25 let u koní se omlouvám pětadvacátníkům. Ono nezáleží na tom, jak kdo je dlouho u koní, ale kolik informací je schopen si nastudovat a vytřídit a následně s nimi pracovat. Mnoho informací se mění a rychle zastarává. Zvláště u nás se mnoho informací ztratilo v JK vedených lidmi, kteří koňáky moc nebyli. Svět šel dál a je dobré se učit a posouvat své znalosti. To co se člověk naučí na začátku své jakékoli kariéry, s tím obvykle do smrti nevystačí. Život koně je ovlivněn etologií koně a člověk ho prostě nezmění. Koni je nejlépe ve stádu. S tím nic nenaděláme. tedy lidi, kteří jsou rozhodnuti koně tak chovat a mohou mu poskytnout pro to podmínky, mají pravdu.

Teď jsem ve fázi, kdy vybírám vlastního koně, k jehož koupi dojde tak za 2 měsíce, takže zatím nikam nevolám a nepíšu, jen koukám, co se prodává a doufám, že se koupě obejde bez větších zádrhelů. Hlavně proto, že jsem ochotná si pro koníka dojet klidně na druhý konec republiky a počítám s tím, že holt provolám a projezdím dost peněz...

Ale prodávala jsem sedlo. Protože často jezdím za rodiči, v inzerátu jsem uvedla, ve kterých městech je možné se domluvit na vyzkoušení. Ovzala se mi po telefonu mladá slečna, že jestli bych byla ochotná sedlo dovézt cca 20Km od mnou nabídnutého místa. No, slečna jevila značný zájem, tak jsem svolila. Dojela jsem na místo určení, bylo to v zimě, stáj byla na holém kopci - zima jak v psírni. Slečna mně přiběhla přivítat, sedlo si ode mně vzala a ani ho neprohlédla a šup s ním na koně. Ale ne tak, jak jsem zvyklá kupovat sedla - bez dečky a prohlédnout ze všech stran, jestli dobře sedí... Koník už měl podsedlovku, takže slečna mu sedlo šupla na záda, dotáhla a zmizela v sedlovně. Deset minut se nic nedělo a já jsem stála na mrazu. Pak se slečna s úsměvem objevila v kompletním oblečení vč. šporen a bičíku. Sedla na koníka a pod dohledem "trenérky" začala trénovat. Krok, klus, cval (mimochodem, chudák kůň a ta trenérka - darmo mluvit...). Zdálo se mi, že slečna potřebovala odjezdit hodinu a neměla k tomu sedlo.... Celou dlouhou hodinu mně nechali stát na mraze u stáje, zatímco slečna se o kus dál na louce projížděla. Po hodině mi sedlo vrátila s tím, že se jí v něm nesedí dobře... Ani zmínka o tom, jak sedí koni. Zbalila jsem sedlo a odjela co nejrychleji pryč. A už ho nikam nevozím, blbce ze sebe dělat nenechám....

Taky teď prodávám sedlo. Ani ne 3 roky starý western, od českého sedláře, opravdu zachovalé a hezké za 9 000 Kč. Ale ne a ne najít kupce, ačkoliv si myslím, že cena je docela dobrá. Každý si radši koupí novou Natowu za 5 tisíc, než kvalitnější použité sedlo, nechápu

Pro paní 25 let z VŠ!

A nebyla jste náhodou u nás?;-)

Posledním kupcům jsme svého koně opravdu rozmluvila z důvodu, že ho chtěli do samoty a on vyrůstal ve větším stádě. Polovinu dne vymejšlí nějaké lumpárny s ostatními kamarády a věřím, že je tak opravdu šťastný. Valáška jsem tedy nemínila dát někam kde bude koukat půl dne do zdi a a čekat jen na svého majitele, který si myslí že vše je jen o přístupu a že koně nepotřebují kamarády sobě rovné.

Stejně tak koně klidně nečistím měsím a ano z důvodu toho že pokud nejezdí, tak to opravdu nepotřebuje jelikož je 24/7. A ano dělám s ním NHS a napaječky opravdu nemáme, napájíme z potoka a jsem velmi ráda, že mají koně přirozený přístup k vodě. Atd, jen tedy plesnivé seno opravdu nemáme.


No vy jste tedy popravdě případem kupujícího,který si myslí že vše ví a prozměnu ze dveří vycouvala hned já Vás ...;-(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky teď prodávám sedlo. Ani ne 3 roky starý western, od českého sedláře, opravdu zachovalé a hezké za 9 000 Kč. Ale ne a ne najít kupce, ačkoliv si myslím, že cena je docela dobrá. Každý si radši koupí novou Natowu za 5 tisíc, než kvalitnější použité sedlo, nechápu

To je česká klasika. Hlavně, že je to levný i když je to nekvalitní. Tohle znám opravdu dobře. Ono v Česku platí, že český zboží se obecně moc nekupuje, ale více frčí, když je to dovezený, Bohužel. Posledních padesát let zkazilo slogan o zlatých českých ručičkách. Moje firma vyrábí lékařské přístroje. Jsou nejkvalitnější na světě. Od roku 90 jsem neměli jedinou reklamaci, ale v ve vlastním servisu stále opravujeme konkurenci. Je to prd platný. Není na tom napsaný Siemes nebo jiná hovadina a tak prostě neprorazíme. Se sedlama to je podobný. S těmito přístroji jsem vyvinul unikátní vyšetřovací metodu pro koně. Nikdo jiný to zatím ve světě nedělá. Přednáším to v zahraničí a léčím koně po Evropě a tady se mě případný klient zeptá "Od koho jste se to učil a z jaké školy máte certifikát?" Když řeknu, že je to moje práce, tak často ohrnou nos a ztratí zájem. Prostě my si vlastních lidí a jejich práce nevážíme. Když jsem dělal v IKEMu, tak odtamtud utekl Honza Ganz do Ameriky, protože mu tady nikdo nechtěl vyrábět jím vyvinuté katetry. V Americe se spojil s panem Swanem a my začali kupovat Swan-Ganz katetry za 125 dolarů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro paní 25 let z VŠ!

A nebyla jste náhodou u nás?;-)

Posledním kupcům jsme svého koně opravdu rozmluvila z důvodu, že ho chtěli do samoty a on vyrůstal ve větším stádě. Polovinu dne vymejšlí nějaké lumpárny s ostatními kamarády a věřím, že je tak opravdu šťastný. Valáška jsem tedy nemínila dát někam kde bude koukat půl dne do zdi a a čekat jen na svého majitele, který si myslí že vše je jen o přístupu a že koně nepotřebují kamarády sobě rovné.

Stejně tak koně klidně nečistím měsím a ano z důvodu toho že pokud nejezdí, tak to opravdu nepotřebuje jelikož je 24/7. A ano dělám s ním NHS a napaječky opravdu nemáme, napájíme z potoka a jsem velmi ráda, že mají koně přirozený přístup k vodě. Atd, jen tedy plesnivé seno opravdu nemáme.


No vy jste tedy popravdě případem kupujícího,který si myslí že vše ví a prozměnu ze dveří vycouvala hned já Vás ...;-(

Vite o tom, ze kdyby se vaseho napajeni z potoka nekdo chytil, tak muzete mit pekne problemy? Zejmena pak pokud nemate zajisteny jiny zpusob napajeni nez prave ten potok.

Prirozeno neprirozeno, pro chov zvirat musite mit vlastni zdroj vody (= ne potok, jezero, reka - ty patri statu). Taky jsem to kdysi resila a tohle mi bylo na of.mistech receno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vite o tom, ze kdyby se vaseho napajeni z potoka nekdo chytil, tak muzete mit pekne problemy? Zejmena pak pokud nemate zajisteny jiny zpusob napajeni nez prave ten potok.

Prirozeno neprirozeno, pro chov zvirat musite mit vlastni zdroj vody (= ne potok, jezero, reka - ty patri statu). Taky jsem to kdysi resila a tohle mi bylo na of.mistech receno.

To je hloupost. I potok, pokud pramení na mých pozemcích je můj zdroj vody, stejně jako rybník či pramen. Také těžko někdo dokáže, že tam nevozím kýble s vodou a nebo koně nenapájím jednou denně, což je pro koně volně žijící typické a vyplývá z etologie. To jste prostě narazila na oficiálního úřednickýho debila.

Sice jsem neprodávala koně, ale prodávala jsem helmu, původní cena byla 1 400, tak rok a půl jsem ji používala a prodávala ji za 500 Kč, ozvala se mi slečna, která ji chtěla za 300 a navymýšlela si kde co jen abych jí slevila. Když jsem ji odepsala,že na ceně nic měnit nechci, tak mi odepsala dlouhý email kde snad jediná slušná věc byla čárka mezi slovama.
Nedávno jsem scháněla zvony pro valacha, na bazosi jsem si vybrala celkem pěkné, za rozumnou cenu, slečna hned reagovala a že my zvony hned pošle. Během týdne nepřišlo nic,tak jsem jí psala zda už je posíla, prý ještě ne a,že to hned napraví,ale pořád žádný balíček nedocházel. Tak jsem tedy slečně psala znovu jak na tom je a milostivá mi jen odepsala,že zvony darovala kamarádce

Dobré odpoledne, pitomců jsem navštívíla spoustu, ale na inzerci valáška jsme nebyli.... Jen neskutečně nadaní hřebečci nebo kobylky, samozřejmě vhodní do stáda, protože běží za nejstarší kobylou a samostatně je pak ani nepřivoláte ani neostrouháte...
Buďte hóódně ráda, že mám ráda zemědělství jako celek, tudíž mě tyto chyby nezajímají,ale vypovídají o vašich znalostech resp. neznalostech...

Ale pravda je, že vlastní zdroj vody mít musíte. Potok i kdyby pramenil na Vašem pozemku nikdy není Váš ( to je pro diskutujícího dole). Stále totiž platí zákon, že soukromá osoba nemůže vlastnit "proudící" vodní tok ( tento zákon je z roku cca 1950). Nějaké výjimky mají tzv. soukromé rybníky, které de facto soukromé nejsou a podléhají nějakým dozorům odboru životního prostředí, ale o této legislativě nic nevím.
Ale samozřejmě , jak sdělil někdo zkušený, snadno dokážete, že jim nosíte vodu v kbelících, z vlastního zdroje.
Jsem si jistá na 100%, máme malý statek a potok dlouhý 150 metrů ( z obou stran jsou pozemky v našem vlastnictví).
Takže mám napaječky s hadicí...

Přeji všem šťastný prodej a nezapomeňte, obchod je vztah!
Zcela zveličeně Vám nabízím srovnání, které samozřejmě berte s rezervou...
Takže vážená paní, jdete si koupit boty, vyberete si jedna báseň, jsou pohodlné a vyhovuje i barva, jdete k pokladně a tam Vám nějaký smrkáč sdělí, že pro tyto boty si předtavuje někoho jiného, vy hrozně blbě vypadáte, určitě je neumíte ani vyčistit tak si běžte vybrat jinam. Tož tak!

Zajímavé téma, na "blbce" člověk narazí snadno, to bez diskuse. :D Já přidám svoji poslední zajímavou zkušenost. Momentálně sháním třmeny a třm. řemeny - mimochodem tu mám i inzerát s poptávkou. Na mail mi přišla odpověď od slečny/paní, kde mi nabízela třmeny a řemeny, co prodává na Bazoši a poslala i přímo odkaz. Mrkla jsem na ně, líbily se mi, tak jsem odepsala, že mám vážný zájem a chtěla domluvit obchod. Tři dny se nedělo nic, tak jsem se připomněla znova, slečna mi napsala, že nemá tak často přístup na net jako já a že třmeny neprodá, že je prodá se sedlem. Tak jsem jí poděkovala a slušně se zeptala, proč mi tedy nabízí něco, co vlastně prodat nechce. Na to mi odpověděla, že to ještě nevěděla, že je s tím sedlem bude prodávat, nebo něco v tom smyslu... No chápete to? :D To mne fakt lehce nakrklo a pobavilo zároveň. O úrovni e-mailů ani nemluvím - jedním sloven děs. Já bych nikdy neposlala e-mail, kde bych nepozdravila a nakonec se s přáním hezkého dne nerozloučila a podpis je tak samozřejmý, že bych nad tím ani neuvažovala. Bohužel se mi stává tak 5x ze 100, že tohle dodrží i druhá strana... No nic, úroveň žádná, všechno se tak "usnadňuje" a zrychluje, že už si ani nestojíme za pozdrav. Bohužel, my tu s tím moc nezmůžeme. Jen nás může těšit, že slušní lidé ještě úplně nevymřeli, když se tu tak hezky shodneme. ;-) K těm přestřelkám ohledně toho, kdo je a není "koňák" a pod. se raději vyjadřovat nebudu... ;o)

Hezkou dobrou noc!
Katka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobré odpoledne, pitomců jsem navštívíla spoustu, ale na inzerci valáška jsme nebyli.... Jen neskutečně nadaní hřebečci nebo kobylky, samozřejmě vhodní do stáda, protože běží za nejstarší kobylou a samostatně je pak ani nepřivoláte ani neostrouháte...
Buďte hóódně ráda, že mám ráda zemědělství jako celek, tudíž mě tyto chyby nezajímají,ale vypovídají o vašich znalostech resp. neznalostech...

Ale pravda je, že vlastní zdroj vody mít musíte. Potok i kdyby pramenil na Vašem pozemku nikdy není Váš ( to je pro diskutujícího dole). Stále totiž platí zákon, že soukromá osoba nemůže vlastnit "proudící" vodní tok ( tento zákon je z roku cca 1950). Nějaké výjimky mají tzv. soukromé rybníky, které de facto soukromé nejsou a podléhají nějakým dozorům odboru životního prostředí, ale o této legislativě nic nevím.
Ale samozřejmě , jak sdělil někdo zkušený, snadno dokážete, že jim nosíte vodu v kbelících, z vlastního zdroje.
Jsem si jistá na 100%, máme malý statek a potok dlouhý 150 metrů ( z obou stran jsou pozemky v našem vlastnictví).
Takže mám napaječky s hadicí...

Přeji všem šťastný prodej a nezapomeňte, obchod je vztah!
Zcela zveličeně Vám nabízím srovnání, které samozřejmě berte s rezervou...
Takže vážená paní, jdete si koupit boty, vyberete si jedna báseň, jsou pohodlné a vyhovuje i barva, jdete k pokladně a tam Vám nějaký smrkáč sdělí, že pro tyto boty si předtavuje někoho jiného, vy hrozně blbě vypadáte, určitě je neumíte ani vyčistit tak si běžte vybrat jinam. Tož tak!

To srovnání moc nesedí. Kůň je živé zvíře. Botě je jedno kdo jí okopává. Dost často prodávám mladé od svých zvířat a taky si vybírám jak mi kdo sedí. I když je pravdou, že kolikrát lidé méně sympatičtí se o zvíře dokáží postarat lépe. Nedám živého tvora, jen tak někomu. Každý kdo si jakékoliv zvíře pořídí měl by i při prodeji hledět hlavně na to, aby se i do budoucna mělo zvíře dobře. A ne na to kolik peněz mu prodej vynese. A jestliže vím co mému koni vyhovuje, co má rád a nemá, tak ho nebudu prodávat někomu kdo nabízí opačné podmínky chovu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je česká klasika. Hlavně, že je to levný i když je to nekvalitní. Tohle znám opravdu dobře. Ono v Česku platí, že český zboží se obecně moc nekupuje, ale více frčí, když je to dovezený, Bohužel. Posledních padesát let zkazilo slogan o zlatých českých ručičkách. Moje firma vyrábí lékařské přístroje. Jsou nejkvalitnější na světě. Od roku 90 jsem neměli jedinou reklamaci, ale v ve vlastním servisu stále opravujeme konkurenci. Je to prd platný. Není na tom napsaný Siemes nebo jiná hovadina a tak prostě neprorazíme. Se sedlama to je podobný. S těmito přístroji jsem vyvinul unikátní vyšetřovací metodu pro koně. Nikdo jiný to zatím ve světě nedělá. Přednáším to v zahraničí a léčím koně po Evropě a tady se mě případný klient zeptá "Od koho jste se to učil a z jaké školy máte certifikát?" Když řeknu, že je to moje práce, tak často ohrnou nos a ztratí zájem. Prostě my si vlastních lidí a jejich práce nevážíme. Když jsem dělal v IKEMu, tak odtamtud utekl Honza Ganz do Ameriky, protože mu tady nikdo nechtěl vyrábět jím vyvinuté katetry. V Americe se spojil s panem Swanem a my začali kupovat Swan-Ganz katetry za 125 dolarů.

Neznáte přísloví,že doma není nikdo prorokem? Stará věc! Bohužel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neznáte přísloví,že doma není nikdo prorokem? Stará věc! Bohužel.

Ano, jenže to platí v Česku a ne jinde ve civilizovaném světě. Tady si lidi závidí, že někdo na něco přijde. Soused ale závidí a chce, aby mu ta koza chcípla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To srovnání moc nesedí. Kůň je živé zvíře. Botě je jedno kdo jí okopává. Dost často prodávám mladé od svých zvířat a taky si vybírám jak mi kdo sedí. I když je pravdou, že kolikrát lidé méně sympatičtí se o zvíře dokáží postarat lépe. Nedám živého tvora, jen tak někomu. Každý kdo si jakékoliv zvíře pořídí měl by i při prodeji hledět hlavně na to, aby se i do budoucna mělo zvíře dobře. A ne na to kolik peněz mu prodej vynese. A jestliže vím co mému koni vyhovuje, co má rád a nemá, tak ho nebudu prodávat někomu kdo nabízí opačné podmínky chovu.

To je přesně moje myšlenka.

Kdžyž se u mě narodí hříbě, piplám si ho a samozřejmě při tom zjistím velmi dopodrobna co daný koník rád nebo nerad, tak chci pro něj opravdu to nejlepší. Když už jsme ho na svět přivedla, tak chci aby se mělo dobře a ano dobře z mého pohledu....
A to zajistím jen výběrem fajn lidí kteří mají podobné názory nebo aspoň slušné názory neodporující welfare, ikdyž jsou jiné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobré odpoledne, pitomců jsem navštívíla spoustu, ale na inzerci valáška jsme nebyli.... Jen neskutečně nadaní hřebečci nebo kobylky, samozřejmě vhodní do stáda, protože běží za nejstarší kobylou a samostatně je pak ani nepřivoláte ani neostrouháte...
Buďte hóódně ráda, že mám ráda zemědělství jako celek, tudíž mě tyto chyby nezajímají,ale vypovídají o vašich znalostech resp. neznalostech...

Ale pravda je, že vlastní zdroj vody mít musíte. Potok i kdyby pramenil na Vašem pozemku nikdy není Váš ( to je pro diskutujícího dole). Stále totiž platí zákon, že soukromá osoba nemůže vlastnit "proudící" vodní tok ( tento zákon je z roku cca 1950). Nějaké výjimky mají tzv. soukromé rybníky, které de facto soukromé nejsou a podléhají nějakým dozorům odboru životního prostředí, ale o této legislativě nic nevím.
Ale samozřejmě , jak sdělil někdo zkušený, snadno dokážete, že jim nosíte vodu v kbelících, z vlastního zdroje.
Jsem si jistá na 100%, máme malý statek a potok dlouhý 150 metrů ( z obou stran jsou pozemky v našem vlastnictví).
Takže mám napaječky s hadicí...

Přeji všem šťastný prodej a nezapomeňte, obchod je vztah!
Zcela zveličeně Vám nabízím srovnání, které samozřejmě berte s rezervou...
Takže vážená paní, jdete si koupit boty, vyberete si jedna báseň, jsou pohodlné a vyhovuje i barva, jdete k pokladně a tam Vám nějaký smrkáč sdělí, že pro tyto boty si předtavuje někoho jiného, vy hrozně blbě vypadáte, určitě je neumíte ani vyčistit tak si běžte vybrat jinam. Tož tak!

:-)))
Možná budete překvapená, ale já třeba o tom, že i při ustájení 24/7 musím mít vlastní zdroj vody vím, pravidelně koně čistím, i když zrovna měsíc nejdou pod sedlo (už jen z hlediska odhalení a ošetření drobných poranění), 24/7 venku je nutně mít nemusím (když na to přijde, na noc je na box klidně zavřu), zkaženým krmivem nekrmím, koně mám pravidelně očkované, odčervované podle výsledků koprologie, s pravidelnými korekturami kopyt, které dělá profesionál (takže jen to NHS mi nikdo nepřišije:-)) - a nikdy bych koně neprodala jen do společnosti jiných hospodářských zvířat. Stádo je samozřejmě ideál, jeden kůň - společník stačí, i když tím většinou vzniká pro majitele poměrně nepříjemná závislost, ale kráva ani koza pro koně dlouhodobě dobrá společnost není. Kdybyste třeba již v telefonu uvedla, že pro jaké účely koně chcete (k dětem, mezi hospodářská zvířata atd.) všech těchto zbytečných návštěv jste mohla být ušetřena. Koně jsem kupovala před půl rokem již několikátého, a vím, jak to leckde vypadá - člověk by nevyhovující zvíře kolikrát koupil pomalu ze soucitu, aby ho neměl takový blbec, nebo aby nebylo v takových podmínkách, popřípadě kombinace obého. Vy asi nejste špatný potenciální majitel, minimálně znalosti chovatelské vám jistě nechybí, i když s etologií koní na tom evidentně tak dobře nejste. Já bych vám ale svého koně také neprodala.

Bohužel, tato praxe není jen u prodeje koní. Snažím se pronajmout obchodní prostory a domluvila jsem se se třemi zájemci, že se přijdou podívat. první v 15:00, druhý 15:30, třetí 16:00. No, první nepřišel, ani se neobtěžoval dát vědět. OK, já se doprošovat nebudu. Druhej už mě naštval, tak jsem mu v 15:45 volala, kde je. Prý 30km daleko a do půl hodiny tam bude. V 16:05 mi přišla sms, že třetí zájemce uvízl na dálnici. Fajn... No, abych to zkrátila, druhej zájemce ani po duhým volání a opětovném slíbení (do půl hodinky, určitě) nepřijel a už se ani neozval, a třetí zájemce sice přijel, ale o 2 hodiny později. Úžasné, 3 hodiny jsem tam trávila koukáním do zdi a sezením na zemi (nebyla tam ani židle...) a vražedné myšlenky jsem měla hlavně při představě, že mě čeká ještě hodinová cesta vlakem domů. Lidi jsou prostě nezodpovědní a neváží si času druhých. Já pořád žiju v naivitě (podle sebe soudím tebe) a zjistila jsem, že jen proto, že já bych si tohle jednání ani ve snu nedovolila ještě neznamená, že pro jiné je normální...

už Vám někdo napsal aby jste mu došla koupit svýčku a že vás myluje,tak už se divit asi nebudete bohužel negramoti jsou snad asi všude,když já kupovala koníka to byly e-maily že sem nevěděla zda se mám smát a nebo breet nad tim,jak jsou lidi hloupí

něco podobného se mi stalo před pár lety- na inzerát jsem jela z Prahy do v. meziříčí na A1/1 valacha, po několika telefonátech a ujišťování že je vše v pořádku a až tam přijedu že mám zavolat a dotyčná mě dovede do stáje.Po dojezdu ale telefon nikdo nebral, po detektivní práci jsem stáj našla ALE- vylezla ven majitelka -údajně koně neprodávala a večer před tím prý chcípl, ani se ludra neomluvila a ta cesta se jela zbytečně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
něco podobného se mi stalo před pár lety- na inzerát jsem jela z Prahy do v. meziříčí na A1/1 valacha, po několika telefonátech a ujišťování že je vše v pořádku a až tam přijedu že mám zavolat a dotyčná mě dovede do stáje.Po dojezdu ale telefon nikdo nebral, po detektivní práci jsem stáj našla ALE- vylezla ven majitelka -údajně koně neprodávala a večer před tím prý chcípl, ani se ludra neomluvila a ta cesta se jela zbytečně

Tak aby Vam to nebylo lito, tak ja zase jela z Roznova pod Radhostem (15km od Valasskeho Mezirici) Do prahy mrknout na friskou kobylku. Pani majitelka mi vyvolavala na vsem jsme byly dohodnute, a jak jsme dojeli do Prahy a volala jsem ji aby nas navedla, jak jsme byli domluveni, tak uz nebrala telefony. Kdyz jsme nasli nejakou staj a pidili se po te pani, tak ji nikdo nezna a jmeno slysi poprve.. Tak taky jsme meli baaaajecny vylet..