Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

24.3.2011 17:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.220.224

Prosím o radu nebo zkušenosti. :)
Mám mladého valacha (4 roky, kastorvaný ve 3 letech), vloni obsedlý, ale pravidelně jsem s ním začala pracovat až letos - je to tak měsíc a půl, co chodíme tak 2-3 týdně na hodinku lehké práce pod sedlo. Náš "problém" je ten, že se koník strašně leká každého nečekaného šustnutí lístku, ptáka, nebo nedje bože, aby z remízku vyběhla srnka - je jedno, že je to 3 km daleko, ale co kdyby mu chtěla potvora krvelačná ukousnout třeba nohu, že jo?! :D No a mladej se to pak se mnou snaží zabalit a hrrr směr stáje... není problém ho v celku snadno uklidnit a šlapat dál, ale říkám si, jestli z toho časem vyroste, nebo jestli budu muset být při každé vyjížďce ve střehu, jestli nás nechce něco sežrat...? Jinak je to naprosto zlatej koník, milá povaha, klidnej, pod sedlem snaživej - citlivej na pobídky. Ustajený 24/7 s kamarádem o rok mladším - (na toho se chystám sednout letos.) Mám ho dva roky a ten rvní rok, než se na něj sedlo, tak jsme chodili pravidelně na dlouuuhé procházky do přírody kolem nás, aby se tam rozkoukal, zvykl si chodit i sám bez koně, což sice zezačátku většinou trochu ořve, ale v zásadě s tím problém nemá.
Tak co, je šance, že z toho vyroste, až bude starší, nebo je to prostě pošuk?
Díky za postřehy! ;-)

Neregistrovaný uživatel

24.3.2011 19:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.134

Ahoj, z vlastních zkušeností z toho vyroste. Taky jsem měla valacha mlaďocha, bál se vlastního stínu. Po pár letech se lekl jen občas nebo, když byl nevylítaný. Chce to čas. YPak bude záležet co je za plemeno nebo jací byli rodiče. Ale nevzdávej to, to se poddá

Neregistrovaný uživatel

26.3.2011 22:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.84

Vyroste, jde o to, že zkušenosti o tom, co je a není nebezpečné (bojoví vrabci, masožravé srny, útočné šustící sáčky, číhající balvany atd.), získá jen a jen praxí.
Hlavní je, abys ty zůstala v klidu, nehledala možné nebezpečí dopředu, protože pak nejsi uvolněná a kůň je velice dobře schopný "číst" stav tvého těla.Pokud cítí napětí, vnímá to jako - můj nadřízený/parťák je nejistý, asi se něco bude dít, tak musím být ve střehu, abych mohl včas utéct (tedy, počítat při tom s útoky nejrůznějších koňožroutů musíš, ale snaž se cítit a chovat uvolněně ).
Někoho se zkušeným koněm, kdo by šel aspoň někdy s tebou, bys sem tam nenašla? Starý mazák jako příklad taky může pomoct.

Neregistrovaný uživatel

26.3.2011 22:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.24

No tak já zas myslím, že jestli z toho vyroste je přinejmenším sporné. Já mám taky takového pošuka, ale tomu je už 17 :). Holt někteří koníci takoví čumiví jsou. Takže to, jestli z toho vyroste nebo ne teprve uvidíš :).

Neregistrovaný uživatel

28.3.2011 09:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.58.74

Zalezi na tom, jak moc se koni v tomhle smeru venujes a na rusive podnety ho zvykas. Mam temperamentni kobylu, ktera byla taky kolem 3-4let vycumena jak dabel a neustale a vsude cihala na potencionalni prisery, co ji zarucene chtely sezrat.
Nam pomohlo caste chozeni na ruce kolem rusivych podnetu, aby pochopila, ze ji to nic neudela. Taky vzdycky kdyz zacala "cumet" pod sedlem, tak jsem proste zastavila a cumely jsme obe, dokud ji to neprestalo bavit. Jak uz tady nekdo psal, dulezite je aby jezdec zachoval klid.
Nevim, cim krmite, ale prilisna vzrusivost konika muze byt zpusobena i jadrem (u nas tedy hlavne oves).

Postupem casu jsem se s kobylou (tento rok 11let) dostala na uroven, kdy se sice lekne, ale tak maximalne udela dokonaly rollback a zustane stat a cumi, co "to neco" bylo, uz zadne bezhlave zdrhani.

Neregistrovaný uživatel

28.3.2011 09:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.203.71

Neboj zlepší sa to je jar kone sú nabudené, môj 6 ročný valach, ktorý by minulý rok mohol byť kľudne nominovaný na flegmatika roku so mnou na prvej jarnej vychádzke zdrhol domov lebo asi kilometer pred nami vybehla z lesa srna (predtým to mal totálne na háku aj keby vyskočila rovno za jeho riťou). Začali sme jazdiť pravideľne a až teraz po mesiaci už konečne prestájú byť hrozbou odpílené pne stromov, deti, psy, nebezpečne sa hýbajúce listy na stromoch atď... takže len vydžať ( a usedieť :) )
A ešte moja rada k bubákom, ak mám vyslovene mladú remontu a niečoho sa bojí tak tam je na mieste ísť si tú vec pozrieť, prípadne oňuchať, ale keď je to už starší kôň tak bubáky neriešim, keď sa zľakne tak ho upokojím a ideme ďalej, to by sme teraz stáli každých 5 m a očumovali. Tam už nie je na mieste ťuťuli muťuli bojíme sa bubáka, treba sa radšej tváriť, že sa nič nedeje.

Přidejte reakci

Přidat smajlík