Co čekáte od dětského koňského tábora?

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 14:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.104

Docela by mě zajímalo, podle čeho vybíráte letní tábory pro své děti? Orientujete se podle ceny, frekvence ježdění, vedoucích, nebo je to Vás důležité úplně jiné kritérium?
Piště své postřehy!
Pořádáme každoročně letní tábory v sedle. Řešíme, kam investovat peníze na zkvalitnění služeb - jaká služba je preferovaná.
Napsáním svého názoru nás inspirujete. Děkujeme.

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 14:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.229

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Docela by mě zajímalo, podle čeho vybíráte letní tábory pro své děti? Orientujete se podle ceny, frekvence ježdění, vedoucích, nebo je to Vás důležité úplně jiné kritérium?
Piště své postřehy!
Pořádáme každoročně letní tábory v sedle. Řešíme, kam investovat peníze na zkvalitnění služeb - jaká služba je preferovaná.
Napsáním svého názoru nás inspirujete. Děkujeme.

Asi bych zohlednila i věk a schopnosti dítěte. U malých dětí bych nepreferovala ani tak výcvik, jako přístup k dítěti, bezpečnost a schopnost dítě pro koně nadchnout a podpořit jej. Za dva týdny nelze čekat, že se mi vrátí jezdec. Takže by mi vození dětí s nějakými motorickými hrami stačilo.
U starších dětí už bych hleděla i na odbornost výcvikového personálu, zda dítě vede i k dobrému sedu, pomůckám...
Ale prioritně by dítě mělo mít tábor "za odměnu" a těšit se z něj. Určitě i kombinace s doplňkovou čiností není na škodu (angličtina, zumba...).

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 15:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.63

Já byla jako malá mnohaletým účastníkem dětských jezdeckých táborů. Netuším, jaké jsou dnešní děti, ale tehdy (není to zase tak dávno...cca 9-10let) by mne nikdo zumbou ani jazyky neuctil. Zato na všemožné noční bojovky v lese mi zůstávaly vzpomínky dlouho.

Akorát, já jsem ta "klasická" holka od koní. Která byla nadšená, když mohla táborovým koním nanosit seno a vodu. Která trávila pobyt ve stanu a koupala se v řece . . . a večer seděla u táboráku. Díky bohu za klasické táborové hry uprostřed lesa. Tohle jsou zážitky, po kterých se dítěti stýská zbytek prázdnin.

Zkušené instruktory a hodné koně považuji za samozřejmost stejně jako to, že se bere ohled na stáří dítěte.

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 15:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.119.24

Sama jsem jako malá holka jezdila na tábory do Koryčan, nejdříve na tábor co byl zaměřený na vše možné, hry, keramika a povožení na koních, další rok jsem už volila variantu pouze konský tábor také v Koryčanech a jedzila jsem několik let za sebou.

Byly jsme rozděleni do skupin podle zkušeností a v podstatě se celý den motali kolem koní, kydání, čištění, ježdění jak lonž pro úplné začátečníky, tak jízdárna a vyjíždky do terénu. Dostávala se nám teorie o koních, dokoce pro nás i udělali vždy vystoupení s koníky a ve finále tábora byla soutež šikovnosti (projet slalom na koni a podobně) Já osobně jsem byla ráda, že můžu být stále u koní a a nemusím jakožto tenkrát už jezdec chodit dokola na jízdárně což byla nuda ale naopak něco jsem se naučila, mohli jsme do přírody bylo to fajn. Určitě nesmí chybet různé hry aby si i děcka od koní odpočinula , zbožnovala jsem ty noční bojovky a různé hry.

Kája

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 17:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.235

Z pohledu instruktora nevzpomínám na noční stezky odvahy dobře. Žádná sranda hledat dvě děcka v noci v kukuřici. Bezprostředně po akci si nevybavuji žádné nadšené dítko. Buď ospale obešli trasu, a zalehli do chatek, nebo u starších dětí jsme byli s "atrakce" trapní. Citlivější děti jsme museli hodně utišovat... kdoví, jak na to vzponínají po letech...
Úspěch měly zejména tématické tábory - třeba divoký západ, kdy každý den byla připravená stylizovaná soutěž a sbíraly se body, které se poslední den směňovaly za věcné ceny.

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 18:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.63

Já třeba nemyslela stezky odvahy, to nikdy nikoho nebralo. Ale noční hry, a to si nevzpomínám, že by s tím někdo míval problém, všichni se vždycky těšili.

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 19:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.102.235

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já třeba nemyslela stezky odvahy, to nikdy nikoho nebralo. Ale noční hry, a to si nevzpomínám, že by s tím někdo míval problém, všichni se vždycky těšili.

Jaké hry konkrétně? Nějak mě nenapadá žádná noční hra :(

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 19:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.229

Třeba Upíři. U nás to děcka milujou, vždycky večer potmě v hale blbnem a jsou z toho nadšení!

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 19:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.63

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jaké hry konkrétně? Nějak mě nenapadá žádná noční hra :(

No, nepamatuju si názvy...a další fakt je, že tábory, které se pořádají x let, mají kolikrát vymyšlené své.

Já si vzpomínám na 3. A nejsem si jistá, jak moc přesne. Pokud by měl někdo zájem, mohu poslat na mail, protože tady se mi to fakt vypisovat nechce :D

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 20:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.253.104

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, nepamatuju si názvy...a další fakt je, že tábory, které se pořádají x let, mají kolikrát vymyšlené své.

Já si vzpomínám na 3. A nejsem si jistá, jak moc přesne. Pokud by měl někdo zájem, mohu poslat na mail, protože tady se mi to fakt vypisovat nechce :D

Pošlete mi návrhy na email: hipocentrumfortel@centrum.cz

Máme už, pravda, některé hry zachozené, ale novým se nebráníme. Pokud budou bezpečné a "hravé", rádi je přijmeme za své.

Neregistrovaný uživatel

27.4.2011 22:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.19

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jaké hry konkrétně? Nějak mě nenapadá žádná noční hra :(

Třeba noční hledání pokladu, kdy šla skupina dětí plus instruktor dle mapy, cestou plnila úkoly a dostávala další díly mapy za to apod. To sme třeba lezli i v Prachovských skalách - to bylo žůžo dobrodůžo potmě na těch žebříkách :-). Dneska by to už samozřejmě na žádném táboře neprošlo. Nebo noční výsadky - ale to sme teda nedělali u koní, ale na turistických táborech. Prostě se děti vezli busem a vysadili se (zase s instruktorem - ten jen jako dozor, nesměl radit) pár kiláků za táborem, dostali mapu, nikdo jim neřek, kde jsou a museli najít cestu do tábora. Perfektní jsou též noční hlídky, kdy někdo hlídá tábor a druhá skupina se snaží ukrást táborovou vlajku. Ze všech těchto her mám úžasný vzpomínky, nikdy se nám nic nestalo a bylo to prostě super. Ale dnešní děti už sou na tyhle věci asi moc zhýčkaný.

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 10:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.85.161

Taky jsem jako děcko jezdila na takové ty ještě klasické tábory, kdy se spalo v teepee, koupalo se v řece, žádná elektřina, žádný mobil, jen příroda kolem - byla jsem snad 7 nebo 8 let po sobě (pak už mi bylo 18 a už mě za děcko nechtěli, nechápu proč :-)), tak jsem začla jezdit jako instruktor.
Táborový program byl rozdělen do tří etap a do tří skupin dětí podle toho, jak uměli na koni - takže uplní začátečníci, mírně pokročilí a pokročilí. Za ten den si člověk vystřídal vždy ježdění na koni (minimálně hodina, ale spíš i víc, jízdárna kratší, aby to koně ustáli a vyjížďky spíš delší), služba (kuchyň nebo stáj - v kuchyni se klasicky pomáhalo připravovat na to jídlo, co zrovna mělo být, talíře nebo mytí nádobí a tak, ve stáji se normálně kydali boxy (mobilní boxy na louce pod stanem), chystalo krmení, nosila voda) a třetí byl ostatní program - hry, indiánské dovednosti, v pozdějších letech už i více zaměřené na koně - vázání provazové ohlávky, práce s koněm ze země (kdy se jeden kůň "půjčil" na práci ze země a nešel jezdit). Po obědě bývalo chvíli volno a pak tak na půl hodiny teorie o koních - od sedlání, uždění, povely na jízdárně a tak. Po večeři bývala vždycky nějaká večerní hra (to všichni milovali a taky na to vzpomínám strašně ráda) a nebo byl táborák a zpívalo se a hráli se hry u ohně nebo scénky. Asi to ty děti tenkrát dost bavilo, protože jezdili opakovaně a i jsme se tam hodně potkávali se "starými známými" rok co rok. Je to asi 9 let zpátky. Teď už mám dávno vlastního koně, ale ráda na ty jezdecké začátky vzpomínám a kdo ví, kdyby mě to tenkrát nebavilo, tak bych dnes ani toho svého koně asi neměla.

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 11:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.229

tak tak. My teda děláme soustředění, ne tábor, a máme dost komorní účast, ale přesně, ráno trénink, pak oběd, polední klid a odpoledne buď na koupaliště, když je ošklivo tak hry v hale, na balíkách slámy, trénink na barelu, kreativní aktivity v klubovně...a večer táborák, kytara, scénky... rok co rok nějaká dramatická hra na závěr tábora (muzikál, divadlo...) a baví to i děti i dospělé...

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 11:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.149

Dítě mám zatím malé a koně doma tak to asi nebudu nikdy řešit, ale přispěju s tím co jsem před cca 15.ti lety čekala od koňského tábora...i když dnešní děti jsou asi jiné. Já jako milovník koní snad od narození jsem čekala maximum koní ani né tak ježdění jako čištění a ňuňání :-) byl se mnou bratr nekoňomilec a ten se celkem nudil, koně ho moc nezaujali a instruktoři nepodpořili a to byly i děti co se bály a na koně na tomto táboře vůbec nesedly. Asi by bylo třeba rozlišit tábor pro tyto dva typy dětí. Já jsem nesnášela ten ostatní program, nebavil mě a moc moc mě mrzelo že jsme nakonec ani na ten slibovaný výjezd s koňmi nejeli prý protože by to většina dětí nezvládla.
U mě veliké zklamání tedy z tábora, jinak jsem jezdila i na skautské a jiné tábory kde mě program bavil a hry mě neštvaly protože tam prostě neměly být koně které by jsme tím pádem šidili :-)
Ale i když na ten tábor po letech vzpomínám jako na velké zklamání (bylo to v Koryčanech někdy 1994) tak když jsem se v září po táboře šla přihlásit do městského JO tak jsem byla za velkou borku neboť jsem po táboře uměla koně vyčistit a nasedlat a uměla jsem vysedat v klusu :-))

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 12:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.104.49

Jezdívala jsme na koňslý tábor několik let po sobě. Ze začátku byli koně 4 a dětí 8, později koní 5 a dětí 10. Což si myslím, že byl ideální počet a jezdili jsme fakt hodně. Doplňkové programy se konaly vždycky večer. Stříleli jsme ze vzduchovky, z luku, chodili jsme na třešně, kukuřici, koukat na krávy do blízkého kravína, dělal se oheň, nebo se šlo plavat do rybníka. Na závěr byla i stezka odvahy, která ale nebyla taková ta klasická strašící. Byla to spíš soutěž, po cestě bylo několik otázek, na které jsme museli odpovídat. Např. popsat jednotlivé řásti uzdečky nebo sedla..
Tábor byl pro děti od 10 let. Učili jsme se prakticky všechno. Od čištění, kdydání, krmení až samozřejmě po samotné ježdění. Do dnes na to vzpomínám a řekla bych, že ty roky (jezdila jsem tam i na jaráky a podzimky) mi daly ty největší základy.

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 13:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.92.19

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, nepamatuju si názvy...a další fakt je, že tábory, které se pořádají x let, mají kolikrát vymyšlené své.

Já si vzpomínám na 3. A nejsem si jistá, jak moc přesne. Pokud by měl někdo zájem, mohu poslat na mail, protože tady se mi to fakt vypisovat nechce :D

Taky bych prosila nějaké nápady na noční hry. Tábory pořádáme pravidelně a je vidět, že rok od roku je o noční hry větší a větší zájem :-) avelanc1@centrum.cz

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 13:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.92.19

Já přídám svou zkušenost. Tedy ne přímo svou, ale neteřinu. Asi 4x byla v Kamenici na koňském táboře a říkala mi, jak se těší, až mi bude moct ukázat, co umí na mé kobylce. Upřímně, byla jsem vyděšená. Jediné, co uměla bylo koně kopnout, když chce jit a tahat, když chce změnit směr nebo zastavit. O tom, že se dají používat jiné pomůcky nikdy neslyšela. Fakt jsem z toho byl dost překvapená. Říkala, že se jí program ani výuka neměnili po celou tu dobu, co tam jezdila. Pořád se učila, jakoby seděla na koni poprvé. Navíc ji "trenérky" dělali starší holky (cca 15), které měli pramalý zájem někoho něco učit. Když se děti chtěli na koni svézt, tak se vodili navzájem. Zážitek určitě veliký, ale bezpečnost asi trochu pokulhávala...

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 14:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.63

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky jsem jako děcko jezdila na takové ty ještě klasické tábory, kdy se spalo v teepee, koupalo se v řece, žádná elektřina, žádný mobil, jen příroda kolem - byla jsem snad 7 nebo 8 let po sobě (pak už mi bylo 18 a už mě za děcko nechtěli, nechápu proč :-)), tak jsem začla jezdit jako instruktor.
Táborový program byl rozdělen do tří etap a do tří skupin dětí podle toho, jak uměli na koni - takže uplní začátečníci, mírně pokročilí a pokročilí. Za ten den si člověk vystřídal vždy ježdění na koni (minimálně hodina, ale spíš i víc, jízdárna kratší, aby to koně ustáli a vyjížďky spíš delší), služba (kuchyň nebo stáj - v kuchyni se klasicky pomáhalo připravovat na to jídlo, co zrovna mělo být, talíře nebo mytí nádobí a tak, ve stáji se normálně kydali boxy (mobilní boxy na louce pod stanem), chystalo krmení, nosila voda) a třetí byl ostatní program - hry, indiánské dovednosti, v pozdějších letech už i více zaměřené na koně - vázání provazové ohlávky, práce s koněm ze země (kdy se jeden kůň "půjčil" na práci ze země a nešel jezdit). Po obědě bývalo chvíli volno a pak tak na půl hodiny teorie o koních - od sedlání, uždění, povely na jízdárně a tak. Po večeři bývala vždycky nějaká večerní hra (to všichni milovali a taky na to vzpomínám strašně ráda) a nebo byl táborák a zpívalo se a hráli se hry u ohně nebo scénky. Asi to ty děti tenkrát dost bavilo, protože jezdili opakovaně a i jsme se tam hodně potkávali se "starými známými" rok co rok. Je to asi 9 let zpátky. Teď už mám dávno vlastního koně, ale ráda na ty jezdecké začátky vzpomínám a kdo ví, kdyby mě to tenkrát nebavilo, tak bych dnes ani toho svého koně asi neměla.

Ahoj, můžeš mi prosím napsat, o jakém táboru mluvíš? Klidně na mail (kathey@centrum.cz), mám pocit, že obě mluvíme o tom stejném.

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 14:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.208.237

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já přídám svou zkušenost. Tedy ne přímo svou, ale neteřinu. Asi 4x byla v Kamenici na koňském táboře a říkala mi, jak se těší, až mi bude moct ukázat, co umí na mé kobylce. Upřímně, byla jsem vyděšená. Jediné, co uměla bylo koně kopnout, když chce jit a tahat, když chce změnit směr nebo zastavit. O tom, že se dají používat jiné pomůcky nikdy neslyšela. Fakt jsem z toho byl dost překvapená. Říkala, že se jí program ani výuka neměnili po celou tu dobu, co tam jezdila. Pořád se učila, jakoby seděla na koni poprvé. Navíc ji "trenérky" dělali starší holky (cca 15), které měli pramalý zájem někoho něco učit. Když se děti chtěli na koni svézt, tak se vodili navzájem. Zážitek určitě veliký, ale bezpečnost asi trochu pokulhávala...

Přesně tak, moje neteř byla na týdenním, velmi drahém kurzu, na který ji rodiče museli každý den vozit, v jedné stáji u Prahy.Mají moc nobl prezentaci, neteř, poprvé u koní, nadšená a povídala mi, co vše umí.Pak jsem jí vzala na vyjížďku, mám kobylu ustájenou u kamaráda, tak na jeho velmi hodné kobylce jet mohla, nestačila jsem se divit.Stáj, která se prezentovala jako sportovní(anglie), učila jezdit stylem nakopni, když chceš brzdit, zarvi za uzdu(!).Chápu, že po týdnu se moc nenaučí nikdo, ale neteř na koni seděla jak pytel, nevěděla nic, akorát si myslela, jak jí to jde.Bohužel, bydlím dost daleko od nich, tak se nemůžu její výuce věnovat, ale tohle mi dostalo .Tak prosím, takhle ne!Jarka

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 14:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.63

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky bych prosila nějaké nápady na noční hry. Tábory pořádáme pravidelně a je vidět, že rok od roku je o noční hry větší a větší zájem :-) avelanc1@centrum.cz

Až večer dorazím ze školy domů (studuji na opačném konci republiky :) tak to sepíšu. :) Teď mizím na vlak.

Neregistrovaný uživatel

28.4.2011 16:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.6

Her existuje spousta a pro různé věkové kategorie. Vše tady sepisovat by trvalo hodně dlouho. Několik let jsem sama tábory pořádala a cvičila si i vlastní instruktory, takže vím, jaké to je. Takhle ve zkratce bych Vám doporučila publikaci, která je běžně sehnání v knihovně. Jmenuje se Zlatý fond her. Autoři jsou instruktoři prázdninové školy Lipnice. Je to soubor mnoha her a máte je roztříděné dle různých kategorií: věk, náročnost, den/noc atp.

Neregistrovaný uživatel

29.4.2011 13:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.85.161

Na jednu noční hru jsem si vzpomněla, patřila mezi hodně oblíbené. Řikalo se jí jednoduše "Lodě". V lese, který není nějak extra hustý (kvůli bezpečnosti) se do trojúhelníku rozestaví přístavy osvětlené petrolejkou (nebo i více, prostě, aby byly téměř na dohled od jednoho přístavu k druhému). Jak tedy byly daleko od sebe netuším, ale hádala bych to třeba na 150 m. Děti se rozdělí do dvou skupin - piráti a lodě. Lodě mají za úkol převážet poklad (lístečky, které slouží jako body) z přístavu do přístavu. Piráti mají za úkol je chytat - pirát loď chytne, ta odevzdá svůj lísteček. Ti, co sedí v přístavu (někdo z vedoucích) mají za úkol vybírat převezené lístečky s body a vydávat nové. Bodově bylo nějak odstupňováno (děcka si mohla vybírat, jak moc se cítí na to, kolik "pokladu" ponesou. Piráti nesměli příliš blízko k přístavům, jakmile byli na dosvit baterky, tak přístav zoufalé lodi volající o pomoc mohl posvítit a tam za ní už pirát nemohl, takže taková jakoby zóna hájení, ta sloužila i pro "bezpečný" odchod z přístavu. Časový limit pro každou hru byl něco mezi 20 - 30 minutami, pak se týmy prohodili, ti, co byli lodě byli pak piráti a body se sečetly oboum družstvům za obě hry. Lodě vždy museli vézt poklad, nesměli jít naprázdno a v přístavu nesměli být déle než třeba minutu.

Přidejte reakci

Přidat smajlík