Poník pro děti

No rozum mám, proto se ptám co a jak...chovám leta zvířata, vím co to obnáší a jaké je to odříkání. Určitě nejsem ta maminka co koupí na co si dítě vzpomene s tím, že to za pár měsíců odloží.
Nicméně problém je, že dva mít nemůžu a pokud poník potřebuje společnost jak píšete, to by mohl být problém...
Každopádně díky za odpověď.

Raději dcerce do začátku najděte nějaký vhodný oddlíl, nebo soukromníka s hodným koněm/poníkem, ono je i vcelku složité najít opravdu hodného a vhodného poníka pro dítě, a ještě když nemáte s koňmi příliš zkušeností, mohli byste si taky pořídit s prominutím nějakou bestii.
Předpokládám, že dcerka je ještě vcelku malá? já bych opravdu raději nechala dcerku jezdit někde pěkně pod dohledem trenéra, ať se něco naučí, nějaké základy péče, jízdy, vy si zatím také dohledáte hodně informací, v oddíle by i vám mohli poradit, co a jak (pokud najdete fajn lidi), pokud dcerku koně budou bavit dál, tak pak třeba nějakého ponyho do pronájmu, popř. později i koupit, ale pokud nemáte možnost mít koně alespoň 2, tak bych spíše volila ustájení někde ve společnosti koní, aby se vám s poníka nestal asociál, který se stane při setkání s koněm absolutně nezvladatelným.

Určitě je dobře, že o tom přemýšlíte a berete na vědomí rady. Nejde jen o "odložení" poníka,protože to děti přestane bavit, ale opravdu i o to, že poník často po pár letech začne být dítěti malý a pak nastává problém. Koně jsou stádová zvířta a o samotě strádají a může to věst ke změnám chování. Určitě by bylo lepší zařídit dětem pravidelné docházení do nějaké stáje, na pořízení vlastního koně je vždycky času dost a chovat koně doma opravdu není vhodné pro začátečníka (a mnoho lidí, kteří jsou u koní dlouho si na to také netroufne).

Já bych to neviděla tak tragicky jako předchozí diskutující. Ale z vašeho dotazu je opravdu vidět, že toho o koních mic nevíte. Raději bych si našla v okolí zkušenějšího chovatele a pobavila se s ním, než to řešit přes diskusi. Většina chovatelů si o koních určitě ráda popovídá.
Jinak k vašemu dotazu asi toto. Výběh je v pořádku, pod sedlo denně určitě nemusí. U poníka bych spíš měla obavu, aby jste mu jako laici moc nepodstrojovali, většina je dobře krmitelných a spíše mají sklon k tloustnutí a mohlo by dojít k schvácení. Co se týče samoty, je dost koní, kteří samotu snášejí velmi dobře, takže toho bych se taky nebála. Se psem by se určitě spřátelit mohli. Důležité je ale dobře poníka vybírat, někteří mají složitější povahu a bývají dost svéhlaví, můžete narazit i na už zkaženého poníka a poznáte to třeba až doma. Pak ta radost z koníka brzo vyprchá, když s ním budete jen bojovat. Ještě důležité připomenout, že koně se jednou za dva měsíce musí vystrouhat, takže najít si kováře.
No a rada na závěr: koně nejsou na člověku tak závislí jako třeba pes a běžně za život vystřídají více majitelů, takže pokud dcera vyroste nebo ji to přestane bavit, tak ho můžete zase prodat.

Je chválihodné, že sháníte informace, ale spíš než ifaunu a další diskuze bych doporučila nějakou kvalitní literaturu o chovu koní (např. Chov koní od Jaromíra Duška), přecejen internet snese ledasco a tohle jsou ověřené informace. Úplně nejlepší by bylo současně zavítat v rámci rozhodování zda pořídit či ne k někomu kdo koně a poníky chová a trochu přičichnout k praxi.

Právní stránka:
Pokud si chcete pořídit poníka, napřed se ujistěte, že tam kde bydlíte je povolen chov hospodářských zvířat - ve staré zástavbě nebývá problém, ale některé obce ho v nové zástavbě zakazují. Dále musíte mít nahlášeno hospodářství (viz. http://www.uek.cz/ch_registrace.htm). Zákon to sice neukládá ale je lepší vyžádat si i souhlas sousedů jejichž pozemky přiléhají k pozemku, kde bude poník umístěn, předejdete tak sousedským sporům.

Technická stránka:
Musíte se rozmyslet co budete dělat s hnojem - buď ho budete nakládat na vlek, do pytlů apod. a někam to vozit, nebo musíte mít vybudované hnojiště (ktré taky jednou za čas budete muset vyprázdnit). Pokud bude ponďa ve výběhu jen s přístřeškem bude hnoje sice méně než kdyby stál ve stáji na podestýlce, ale i tak toho bude pořádná kupa.
Je potřeba mít místo kde budete skladovat krmivo - hlavně seno. Spotřeba sena bude různá podle velikosti poníka a jeho individuálních potřeb, pro představu nějakých 5 - 10 kg/den plus ztráty (co pošlape, co se rozsype při manipulaci ...). Málokdo vám bude ochotný prodávat seno pravidelně po malých množstvích, obvykle ho musíte vzít na několik měsíců nebo i celý rok dopředu. Pokud bude ležet venku jen přikryté plachtou spousta vám ho zhnije a zplesniví jakmile přijdou deště.
Poníkovi je třeba zajistit napájení. Je potřeba myslet na to, aby vámi zvolený systém fungoval i v zimě a nezamrzal. Další sezóní věcí je bláto. I velký výběh se v exponovaných místech, jako je okolí vchodu apod. při déle trvajících deštích bez zpevnění změní v bažinu. Menší výběh se změní v bažinu celý. Ve výběhu kde poník trvale bydlí musí být dle zákona přístřešek. Měl by stát tak, aby do něj nestékala voda, což je někdy bohužel dost problém. Pokud uspějete budete tam moci poňďovi dávat na suché místo seno, takže ho nebude zašlapávat tolik jako na rozbahněných místech.
V neposlední řadě je třeba myslet na oplocení. Spousta poníků je dost vynalézavá a pro trs trávy je ochotna prolézt kdejakou dírou, případně část plotu rozebrat.

Péče:
Koně je potřeba krmit minimálně 2x, lépe třikrát a vícekrát denně. Základ krmné dávky by mělo tvořit luční seno (jetelové a vojtěžkové není vhodné), dávku je možné odhadnout podle velikosti (hmotnosti) zvířete, práce kterou vykonává a jeho kondice - neměla by mu lézt žebra, ale zase aby to nebyl soudek na nožkách. Pokud nemá tendenci tloustnout, může mít seno k dispozici celodenně, poníci ale obvykle tloustnou snadno. Ze stejných důvodů není potřeba poníkovi v lehké zátěži dávat jádro (oves atd.). Je lepší když má alespoň z času na čas k dispozici liz, ale absolutně nutné to není. Vodu by měl mít k dispozici neustále. V sezóně je možné část, nebo všechno seno nahradit pastvou. Je potřeba na ni nepřecházet náhle, jinak hrozí zažívací potíže.
Co se práce týče, není nutné aby chodil denně pod sedlo, pobyt ve výběhu mu bude stačit. Není ale možné, aby se na něm jen vozily nezkušené děti - musí tam být i někdo, kdo bude provádět minimálně udržovací výcvik, aby si poník zachoval dobré návyky a nezvlčil (pokud jde jen o svezení s vodičem, tak stačí, že vodič ví co dělá, pokud má na něm nezkušený jezdec jezdit sám, měl by na to někdo zkušený alespoň dohlížet).
Koně jsou zvířata společenská, pokud jsou sami, obvykle se necítí dobře. Na psa si mohou zvyknout (ale jsou i koně co psi napadají, nebo se jich naopak bojí), ale plnohodnotná společnost pro ně bude jen další kůň nebo poník. V nouzi se dá použít i ovce nebo koza, ale je to opravdu jen nouzové řešení a záleží na konkrétním jedinci, jestli se s tím vyrovná nebo ne. Osobně bych do chovu jednotlivého koně (nebo poníka) nešla, měli by být alespoň dva.
Poníka je potřeba pravidelně čistit, s důrazem na kopyta a srst v místech na nichž bude ležet výstroj (sedlo, ohlávka ...), jinak hrozí odření. I pokud se rozhodnete poníka nekovat měl by jej v cca 8mi týdeních intervalech navštěvovat podkovář a upravit mu odrůstající rohovinu. Někteří koně úpravu kopyt potřebují méně často, jiní naopak častěji. Obvykle to stojí 100 - 200 Kč, ale počítejte i s náklady na cestovné.
Co se týče veterinární péče, koně se minimálně 1x ročně očkují (lze 2x), povinně proti chřipce koní a pokud má majitel všech pět pohromadě tak i proti tetanu, na který jsou koně obzvlášť citliví a současně je přítomen v jejich výkalech (mimochodem, pokud bude u poníka pobývat pes, je lepší ho naočkovat proti tetanu taky, pokud není). Minimálně 2x ročně (lépe 3 - 4x) je třeba koně odčervit - pastu vám prodá veterinář. Je třeba si uvědomit, že léčba zdravotních problémů koně se cenově pohybuje v řádu tisíců a desetitisíců korun, proto je potřeba se ve zdravotní problematice orientovat a pokud to lze potížím předcházet, případně léčit už od prvních příznaků, ne až jde do tuhého.

Na závěr - pokud se rozhodnete pro koupi, určitě si k sobě přiberte zkušenou osobu, ať vás někde nevezmou na hůl. Poníka před koupí pořádně vyzkoušejte a pokud nemáte zkušenosti hledejte spíš starší zkušené zvíře, ne hříbě, nebo nevycválaného mlaďocha co ještě pořádně nic neumí.

Ano, je to přece jen zvířa a má mi sloužit, tak proč ho nekoupit, nemít samotné a až už ho nebudu potřebovat, tak ho neprodat....? :-( To je fakt smutné.

A to, že mnoho koní snáší samotu dobře je lež. To si namlouvají majitelé koní, kteří koni nemůžou zajistit dobré podmínky a mají ho samotného, ale jsou koně, kteří diskomfort nedávají "dost " najevo. Spokojený v tomhle případě není kůň ale majitel.
Mizivé procento koní, kteří jsou radši sami samozřejmě je, ale to je zlomeček zlomečku a naíc to většinou bývají asociálové odchovaní o samotě- takové chování není normální. Chov stádového zvířete osamoceně je týrání.

Tipuju, že se ozvala citlivá dívka kolem 20 let, která má ještě trošku naivní pohled na svět a nemyslím, že je to chovatelka. Na to se dá reagovat jedině takto: znám spoustu koňáků, kteří mají sice stádo, to je tedy větší počet koní, ale koně nemají co žrát, jsou chováni v šílenáných podmínkách, kováře nevidí celý rok a vetrináře jakbysmet, protože majitel na to nemá. Pak znám koňáky, kteří svému koni "foukají do zadku" a mají ho o samotě. V životě není vždy všechno ideální, málokdo má koně opravdu v ideálních podmínkách. Navíc někdo za ideální považuje teplý box a jiný 24/7. Pokud chcete namítnout, že nejsou-li ideální podmínky neměl by být kůň, tak by nám tu zbyla možná čtvrtina chovatelů. V životě je opravdu máloco ideální a myslím, že jsou mnohem horší způsoby týrání než mít koně o samotě.
Na toto téma ovšem můžeme diskutovat dlouho. Na svoji obhajobu uvedu i to, že je mi 30 let, koně chovám 10 let, většinou mám doma dva, ale pokud jede jeden na výcvik tak zůstane druhý třeba dva měsíce sám. Změnu chování u nich nepozoruji a myslím, že koně se mají relativně dobře.

Ne, nejsem naivní dívka kolem dvaceti let, co si chov koně vyzkoušela pouze v On-line stáji. Vím moc dobře, že by se spousta koní mohla mít lépe a mnoho jich vyloženě strádá a jsou týraní. Taky vím, že je nespasím a že můžu jen vyjádřit svůj názor (a vy samozřejmě svůj) a zadavatelka si je může oba přečíst a zamyslet se nad tím. Ideální podmínky jsou dost relativní pojem, to je jasné.
Můj názor je ten, že hodně koní (v ČR je to opravdu velké množství) strádá z nevědomosti a "nepoučitelnosti" majitelů, jejich nedostatečným vzděláváním, neochotou příjmat jiné názory a postojem "já vím všechno nejlíp". A myslím si, že přístup "spousta koní se má ještě hůř" není to pravé ořechové.

To, že je chov stádového zvířete o samotě týraní je psané v zákoně O ochraně zvířat, to, jak v ČR zákony fungují je věc jiná.

Pro mě třeba bylo jediné štěstí v mém životě, že i když rodiče o koních nic nevěděli (taťka něco jo, ale nikdy koně nechoval) a já to měla jen načtené z knížek, tak mi pořídili poníka. Můj názor je ten, že v žádném oddíle se nenaučím tolik jako, když mám koně doma (mám odost větší zodpovědnost a vím že to musím dělat i když jsem nemocná a po krátké době zjistím jeslti je to láska na celý život a nebo jen další pobláznění) a do oddílu můžu příjít kdy chci a zodpovědnost vesměs skoro nulová. I když byly strašně těžké chvíle a probrečela jsem noci, že jsem si s poníkem nevěděla rady, tak jsme nakonec měli tak krásné přátelství, že na to nikdy nezapomenu a i když už jsem vyrostla a k poníkovi mi koupili velkého koně, tak mě nikdy nenapadlo poníka prodat nebo ho zanedbávat.. byla to moje přítelkyně a v její hřívě jsem utírala tolik svých slz a jedině u ní jsem byla šťastná a i to co mě trápilo najednou přebolelo. Já vím, že hodně lidí si asi řekne, že jsem fakt blbá, ale pro mě to byla životní zkouška, kdy jsem zjistila, že bez koní už žít nedokážu a i když práce je strašně moc a času strašně málo tak ten hnůj budu do konce života házet s radostí
A určitě je lepší mít u poníka společnost, já jsem ho měla 5 let jen s ovcí a když po 9 letech se ovce zranila a umřela tak dva týdny po ní stezkem umřel i poník i když měl ještě velkého koně. Byly tak velké kámošky. Když zdrhl poník, tak ovce skočila z 2m vysoké zdi aby se od tama dostala a zdrhala za poníkem, když ovci napadl pes tak poník jí bránil. Opravdu to bylo přátelství na život a na smrt.
Já bych do toho šla a klidně dítěti poníka nějakého hodného se kterým zažije krásné ale i ty horší chvilky svého života koupila. Děcko se naučí trošku zodpovědnosti a určitě mu to neuškodí a když prostě zjistí, že tohle nechce tak se hold kůň prodá ona to není zas taková hrůza prodat koně.
Já vím, že hodně lidí můj názor odsoudí, ale tohle jsem prostě prožila a tohle byla škola mého života a né ty kecy co mi někdo říká v oddíle, škole atd. Díky tomu, že mi rodiče věřili a pomohli mi k tomu uskutečnit můj sen jsem taková jaká jsem .. za koně bych klidně dala svůj život a musím říct, že už od mala jsem byla odost zodpovědnější než moje kamarádky.. protože jsem věděla, že ve stáji mi stojí zvíře, které je odsouzeno k tomu, že já se o něj postarám a přijdu ho nakrmit. Za tohle budu rodiče do konce života obdivovat a budu jím vděčná, protože opravdu mi splnili můj životní sen.
PS: vím, že tam budu mít hodně chyb, ale už usínám a čeština zrovna není moje silná stránka

Ano, určitě je to tak. Myslím taky, že jsem byla jako puberťák úplně jiná, než vrstevníci právě kvůli zodpovědnosti, že mám doma živá zvířata, co jsou na mě odkázaná (i když já měla v rodině zkušené koňáky). Na druhou stranu, jaké je procento dětí, které kůň "vychová" a jaké je procento těch, které to přestane bavit, rodina nebude poníka zvládat, nepozná nemoc..atd atd. Nikdo neříká, že v oddíle se člověk naučí, to samé, jako když má koně doma, to ani náhodou. Jen vůči tomu zvířeti mi připadá si to hned zkoušet na něm bez zkušeností (aspoň nějakých) nabytých jinde a bez někoho zkušeného blízko. Když to člověk bere opravdu zodpovědně, tak i do oddílu může chodit za keždého počasí atd- aspoň si to vyzkouší a zjistí, jestli to vůbec chce.
Na pořízení koně je vždy dost času a je (podle mě) lepší to neuspěchat, než pak brečet nad rozlitým mlíkem.
Já mám koně (a doma) mnoho let, zkušeností u koní mám mnoho a to jak u svých, tak cizích. A věřte mi,že některé zkušenosti jsem získala fakt drsně (jako většina lidí, co má koně doma).....

Zad : Strašně moc díky za odpovědi , je to zajímavé a poučné čtení. Jako mladá holka jsem do jezd.oddílu chodila dva roky, nic nás nikdo nenaučil, jen jsme dřeli a o svezení museli doslova žebrat...je to už hodně let a dnes je to asi jiné.
Na faunu píšu proto, že vím, že chovatelský názor a rada dá za deset knížek, aspoň u psů to tak je.
Mám o čem přemýšlet ale asi začneme návštěvou nějakého chovatele...
Díky !

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zad : Strašně moc díky za odpovědi , je to zajímavé a poučné čtení. Jako mladá holka jsem do jezd.oddílu chodila dva roky, nic nás nikdo nenaučil, jen jsme dřeli a o svezení museli doslova žebrat...je to už hodně let a dnes je to asi jiné.
Na faunu píšu proto, že vím, že chovatelský názor a rada dá za deset knížek, aspoň u psů to tak je.
Mám o čem přemýšlet ale asi začneme návštěvou nějakého chovatele...
Díky !

Takové zodpovědnosti tleskám.
Ráda bych zmínila, že poníky pro děti osobně nepovažuji až za tak vhodné. Poníci jsou zpravidla velmi veselí a vynalézaví a je třeba u nich být velmi důsledný. Je třeba mít v záloze jezdce, který bude dětem poníka pohybovat a průběžně přiježďovat, aby byl poník spolehlivý - i tak však poník může rozeznat koho poslouchat bude a u koho mu zlobení projde. Malí poníci s chody typu šicího stroje nejsou pro jízdu pohodlní, je problém na ně sehnat sedlo, které by od propočátku vedlo dítěti správný sed a jezdce, jež by poníka přiježďoval. Přechod z takové poníka na velkého koně je problematický. A dítěti nevydrží dlouho, vyroste z něj a pak je loučení velmi těžké, nebo hůře je poník výrostkem přetěžován.
Ideální vidím větší typy jezdeckých poníku, či menší koně. Pro schopné třeba i ambicióznější dítě je větší poník typu welše ideální, avšak mohou být poměrně temperamentní a svižní. Nebo menší klidnější americká plemena, jsou obvykle spolehlivá, s pohodlnými chody, ale s vyžší pořizovací cenou.
Koník je investice na desetiletí a je třeba zvážit co opravdu chcete. Ideální by bylo dítěti vtlouct jezdecké základy u trenéra, časem koupit koně, kterého komerčně ustájíte a při denodenním kontaktu se dovzděláte ohledně ošetřování, veterinárních základů... a poté zhodnotíte, zda jste schopni koně ustájit doma (samozdřejmně se společníkem) k ooustranné spokojenosti.

Nevidela bych to s malym shetlandem tak cerne pro decko. nevim, predstavuju si 5ti letyho prcka-shetland uplne idealni. Pokud prcek neni zlej parchant po rodicich tak jsem presvedcena ze na ponikovi moc zkazit nemuze a ponik odpusti drobne chybicky. Kazdy dela chybicky i dospelymu ujede nerv s velkym a dospelym konem. Nektere prispevky jsou zde tolik uzkostlive ze z toho clovek dostane strach se na kone jen podivat aby neco nepokazil. Pani ma tady velkyho psa takze jiste vi ze zvire se vychovava tak ze vodsud-pocud. Tak snad nenecha ponika vladnout cele rodine. Ostatni jsou technicke veci na ktere se pta a jeste popta a vetsina lidi radi poradi,takze info dostane a zbytek sami poznaj s deckem. Budou mit dostatek lasky a odpovednosti?- To uz je na nich. Tyhle 2 veci staci aby bylo jakekoliv zvire u cloveka spokojene. Ostatni se poresi casem treba do dokonalosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevidela bych to s malym shetlandem tak cerne pro decko. nevim, predstavuju si 5ti letyho prcka-shetland uplne idealni. Pokud prcek neni zlej parchant po rodicich tak jsem presvedcena ze na ponikovi moc zkazit nemuze a ponik odpusti drobne chybicky. Kazdy dela chybicky i dospelymu ujede nerv s velkym a dospelym konem. Nektere prispevky jsou zde tolik uzkostlive ze z toho clovek dostane strach se na kone jen podivat aby neco nepokazil. Pani ma tady velkyho psa takze jiste vi ze zvire se vychovava tak ze vodsud-pocud. Tak snad nenecha ponika vladnout cele rodine. Ostatni jsou technicke veci na ktere se pta a jeste popta a vetsina lidi radi poradi,takze info dostane a zbytek sami poznaj s deckem. Budou mit dostatek lasky a odpovednosti?- To uz je na nich. Tyhle 2 veci staci aby bylo jakekoliv zvire u cloveka spokojene. Ostatni se poresi casem treba do dokonalosti.

"Cit ani vůle nejsou argument, chybí-li rozum."
(Tomáš Garrigue Masaryk)

Poník není vhodný pro dítě - asi by to měl někdo říci kupříkladu angličanům nebo němcům. Často na netu narazím na zahraniční odkazy na různé stáje s chovem pony a nestačím se divit jak si poníci a děcka rozumí. Jezdí jak draci a kdo by neznal Velkou národní steeplechase v šetlendím provedení! Děcka to na tom malým plácku střihaj přes překážky jak Váňa v Pardubicích... Jestli on nebude problém spíš v lidech než ponících.... Severské země se přímo vyžívají v šety závodech v sulkách... Legendární Kinčém (omlouvám se, je to foneticky) taky měla oblíbenou kočku nebo co jako společnici. Proč ne, ale těch divných asociálů u nás běhá až moc, taky bych se přikláněla k dalšímu ponymu. Tož tak. Mimochodem, navštívit stránky koníčci je také velmi poučné. Akorát mi vstávají vlasy na hlavě kolikrát, kdo všechno si nepořídí koně. Mám na mysli hlavně slečny a jakými radami disponují. To aby se šel fundovaný trenér bodnout, diletant jeden....

"Cit ani vůle nejsou argument, chybí-li rozum."
(Tomáš Garrigue Masaryk)
no a tak prave se taky nemusi reagovat hned histericky kdyz je nekdo uplnej zacatecnik a chce koupit svymu prckovi ponika. Neznamena ze te pani rozum chybi. At jde do toho,to co ponici nekde nekdy vydrzi by nevydrzel ani slon. To ze ponici jsou desni zrouti si uz tady precetla. Znam par totalne nerozumnejch lidi,verte ti se neptaji,ti "vsechno vedi".

Vím jaké to je, poníky máme doma...Choďte s dcerkou do oddílu ať se naučí aoň trochu jezdit.Kdyby jste ji učila sama nebo jen tak se vozila může se stát, že by si kazila sed a ptoom by to zase dlouho trvalo než by si ho opravila.Je nutné koníka přiježďovat zkušeným jezdcem.Musíte poznat jak se poník cítí,jestli není nemocný...poznáte kolku,schvácení,podlomy,hnilobu,chřipku,alergie... ????? Zvládla by jste ho v případě nutnosti utratit..vidět plačící dítě jak se o milovaného poníka bojí není nic pěkného...znám to z vlastní zkušenosti.Navíc jak už bylo zmíněno tak by neměl být sám.Sehnat hodného poníka pro malé dítě co nic neumí, je také problém.Mnozí poníci jsou zlý (ne každí).Musíte také umět upravit výstroj dle potřeby,poznáte, že se poník třeba přesvalil a potřebuje jiné sedlo nebo mu prostě stále necháte to staré a co ??? navíc je to také časově i finančně náročné.nestačí, že mu dáte seno a hotovo.třeba nějaké vitamíny,oves,žito,granule atd....Myslete, že i do výbavy by jste vložila hodně peněz (uzdečka,otěže,udidlo,sedlo,třmenové řemeny,třmeny,podbřišník,dečka pod sedlo,popřípadě martingal a chrániče...také vodítko,ohlávka,čištění a určitě pro dcerku jezdeckou přilbu a třeba i bezpečností vestu)...toto není levná záležitost ! Myslete, že třeba jen uzdečka stojí kolem 1000 kč (jsou i levnější, ale nic nevydrží,znám to z vlastní zkušenosti)....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím jaké to je, poníky máme doma...Choďte s dcerkou do oddílu ať se naučí aoň trochu jezdit.Kdyby jste ji učila sama nebo jen tak se vozila může se stát, že by si kazila sed a ptoom by to zase dlouho trvalo než by si ho opravila.Je nutné koníka přiježďovat zkušeným jezdcem.Musíte poznat jak se poník cítí,jestli není nemocný...poznáte kolku,schvácení,podlomy,hnilobu,chřipku,alergie... ????? Zvládla by jste ho v případě nutnosti utratit..vidět plačící dítě jak se o milovaného poníka bojí není nic pěkného...znám to z vlastní zkušenosti.Navíc jak už bylo zmíněno tak by neměl být sám.Sehnat hodného poníka pro malé dítě co nic neumí, je také problém.Mnozí poníci jsou zlý (ne každí).Musíte také umět upravit výstroj dle potřeby,poznáte, že se poník třeba přesvalil a potřebuje jiné sedlo nebo mu prostě stále necháte to staré a co ??? navíc je to také časově i finančně náročné.nestačí, že mu dáte seno a hotovo.třeba nějaké vitamíny,oves,žito,granule atd....Myslete, že i do výbavy by jste vložila hodně peněz (uzdečka,otěže,udidlo,sedlo,třmenové řemeny,třmeny,podbřišník,dečka pod sedlo,popřípadě martingal a chrániče...také vodítko,ohlávka,čištění a určitě pro dcerku jezdeckou přilbu a třeba i bezpečností vestu)...toto není levná záležitost ! Myslete, že třeba jen uzdečka stojí kolem 1000 kč (jsou i levnější, ale nic nevydrží,znám to z vlastní zkušenosti)....

Zad. A mě to ještě nedá ....Je mi jasné že taková "věc" stojí celoživotně peníze ale to prostě do každého zvířete musíte investovat nebo v lepším případě s investicemi počítat...
Jsem strašně ráda za názory a rady, nicméně si myslím, že láska , péče a dobré ustájení jsou základem. Občas vídám na různých akcích poníky jak v miniaturním kruhu nosí celý den děti na zádech,unavení, naštvaní, bez známek radosti. To už asi viděl každý z nás...i když bok po boku kamarádům, jistě u zkušeného chovatele vesele jim v životě není. Teda aspoň mě to tak příjde...Co vy na to ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím jaké to je, poníky máme doma...Choďte s dcerkou do oddílu ať se naučí aoň trochu jezdit.Kdyby jste ji učila sama nebo jen tak se vozila může se stát, že by si kazila sed a ptoom by to zase dlouho trvalo než by si ho opravila.Je nutné koníka přiježďovat zkušeným jezdcem.Musíte poznat jak se poník cítí,jestli není nemocný...poznáte kolku,schvácení,podlomy,hnilobu,chřipku,alergie... ????? Zvládla by jste ho v případě nutnosti utratit..vidět plačící dítě jak se o milovaného poníka bojí není nic pěkného...znám to z vlastní zkušenosti.Navíc jak už bylo zmíněno tak by neměl být sám.Sehnat hodného poníka pro malé dítě co nic neumí, je také problém.Mnozí poníci jsou zlý (ne každí).Musíte také umět upravit výstroj dle potřeby,poznáte, že se poník třeba přesvalil a potřebuje jiné sedlo nebo mu prostě stále necháte to staré a co ??? navíc je to také časově i finančně náročné.nestačí, že mu dáte seno a hotovo.třeba nějaké vitamíny,oves,žito,granule atd....Myslete, že i do výbavy by jste vložila hodně peněz (uzdečka,otěže,udidlo,sedlo,třmenové řemeny,třmeny,podbřišník,dečka pod sedlo,popřípadě martingal a chrániče...také vodítko,ohlávka,čištění a určitě pro dcerku jezdeckou přilbu a třeba i bezpečností vestu)...toto není levná záležitost ! Myslete, že třeba jen uzdečka stojí kolem 1000 kč (jsou i levnější, ale nic nevydrží,znám to z vlastní zkušenosti)....

vybava jak pro parkuraka co je tady vsechno sepsany. Tohodle se lekne kazdej,to ma byt odrazovaci prispevek? Vite co je dnes lidi co maj poniky misto sekacky na travu za barakem? A svet dosel uz tak daleko ze prijede kovar a honi poniky po zahrade aby je ostrouhal. No nejsou to ponclove ani oslici co trpej. Na druhe strane tu mame "profesionaly" co maj u sebe stado zebrinaku v hovnech co nevideli veta uz peknou radku let a kovare jakbysmet. Tady se pta zrejme dospela zena(kdyz ma dite) a dostava se ji odpovedi jakoby byla dement

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zad. A mě to ještě nedá ....Je mi jasné že taková "věc" stojí celoživotně peníze ale to prostě do každého zvířete musíte investovat nebo v lepším případě s investicemi počítat...
Jsem strašně ráda za názory a rady, nicméně si myslím, že láska , péče a dobré ustájení jsou základem. Občas vídám na různých akcích poníky jak v miniaturním kruhu nosí celý den děti na zádech,unavení, naštvaní, bez známek radosti. To už asi viděl každý z nás...i když bok po boku kamarádům, jistě u zkušeného chovatele vesele jim v životě není. Teda aspoň mě to tak příjde...Co vy na to ?

Samozřejmě, že i když je chov každého (hlavně většího) zvířete o penězích, tak láska a dobrá péče jsou základ. Boužel opravdu nastávají chvíle, kdy léčba koně vyjde na mnoho tisíc a navíc může být kůň i dlouho nevyužitelný. (Tím nechci říct, že to nevíte, ale jen, že to tak je.)
Na poníky na poutích a podobně je opravdu žalostný pohled, na druhou stranu, je to nějaký argument..? "Můj poník by se měl lépe, než oni." ?
Chtěla bych se ještě zeptat(pokud to není tajné), proč není možné mít poníky dva...?

I pro jezdecké vzdělávání dítěte, je lepší střídání koní, jízda v kolektivu a pod trenérem. V dnešní době je hodně inzerátů na částečný, nebo úplný pronájem koně, myslím, že to je pro začátečníky dobrý "přestupní" krok k prvnímu vlastnímu koni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vybava jak pro parkuraka co je tady vsechno sepsany. Tohodle se lekne kazdej,to ma byt odrazovaci prispevek? Vite co je dnes lidi co maj poniky misto sekacky na travu za barakem? A svet dosel uz tak daleko ze prijede kovar a honi poniky po zahrade aby je ostrouhal. No nejsou to ponclove ani oslici co trpej. Na druhe strane tu mame "profesionaly" co maj u sebe stado zebrinaku v hovnech co nevideli veta uz peknou radku let a kovare jakbysmet. Tady se pta zrejme dospela zena(kdyz ma dite) a dostava se ji odpovedi jakoby byla dement

Zle jsem to nemyslela, ale musíte počítat i stím, že musíte mít výbavu na něj když ho chce paní pro dítě...¨Napsala jsem to tak, protoze si v jedne vesnici kousek od nas koupil starsi pan ponika pro dite.Je to maleho ponika skoro 2roky ma a uz na nem vozi 6 lete dite ! Sedlo nesedi,uzdecka take nic moc, bez podsedlovky,cisteni jim take moc nerika,...chudak konik a takovych lidi je spousta...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
vybava jak pro parkuraka co je tady vsechno sepsany. Tohodle se lekne kazdej,to ma byt odrazovaci prispevek? Vite co je dnes lidi co maj poniky misto sekacky na travu za barakem? A svet dosel uz tak daleko ze prijede kovar a honi poniky po zahrade aby je ostrouhal. No nejsou to ponclove ani oslici co trpej. Na druhe strane tu mame "profesionaly" co maj u sebe stado zebrinaku v hovnech co nevideli veta uz peknou radku let a kovare jakbysmet. Tady se pta zrejme dospela zena(kdyz ma dite) a dostava se ji odpovedi jakoby byla dement

mimochodem "vybava jak pro parkuraka " ??? myslim ze toto je zaklad...pochybuji, ze by pani ucila ditko jezdit na ohlavce a treba bez sedla...

moji koně chodí se sedlem-netřeba rozepisovat co vše potřebuji, komplet sedlo kvalitní starší když tomu rozumíte tak jak já se dá po haluz sehnat za pět tis, dále jezdíme na ohlávkách bez udidel, dohromady čištění, každej koník ohlávka vodítko, koně mám vychovaný a pičoviny jako martingal, chambon apod nepotřebujem i když jsem i to kdysi měla

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zad. A mě to ještě nedá ....Je mi jasné že taková "věc" stojí celoživotně peníze ale to prostě do každého zvířete musíte investovat nebo v lepším případě s investicemi počítat...
Jsem strašně ráda za názory a rady, nicméně si myslím, že láska , péče a dobré ustájení jsou základem. Občas vídám na různých akcích poníky jak v miniaturním kruhu nosí celý den děti na zádech,unavení, naštvaní, bez známek radosti. To už asi viděl každý z nás...i když bok po boku kamarádům, jistě u zkušeného chovatele vesele jim v životě není. Teda aspoň mě to tak příjde...Co vy na to ?

Tady nejde jen o peníze, i když do koně jich "nasypete" většinou daleko víc než do psa, už třeba jen proto, že kůň se dožívá výrazně vyššího věku (20, 25, poníci i 30 let).
Láska, péče a dobré ustájené jsou základem, to ano, ale záleží také na znalostech a zkušenostech, které, jak vyplývá z vašeho dotazu a dalších reakcí, s koňmi nemáte.
Zkušenosti s velkými psy opravdu nestačí, věřte mi. Koně dělám 35 let, vlastní mám 22 let, pracovala jsem jako psovod s kníračem, RTW, ruským teriérem, takže vážně vím, o čem mluvím.Reakce psa (šelmy)a koně (kořisti) jsou v něčem podobné, ale ve spoustě situací značně odlišné.Když to otočím - nulové zkušenosti se psy obecně a s velkými zvlášť nenahradíte přečtením kynologických příruček. Základy můžete zvládnout sama, ale v určité chvíli potřebujete zkušenějšího instruktora, případně cvičák. A u koní to platí dvakrát .
Radím stejně jako jiní zkušení přede mnou - najděte stáj, kde budou ochotni se vám věnovat, naučit vás základy ježdění a péče o koně/poníka. Nebo aspoň někoho zkušeného, kdo by byl ochoten poradit, pokud si poníka koupíte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady nejde jen o peníze, i když do koně jich "nasypete" většinou daleko víc než do psa, už třeba jen proto, že kůň se dožívá výrazně vyššího věku (20, 25, poníci i 30 let).
Láska, péče a dobré ustájené jsou základem, to ano, ale záleží také na znalostech a zkušenostech, které, jak vyplývá z vašeho dotazu a dalších reakcí, s koňmi nemáte.
Zkušenosti s velkými psy opravdu nestačí, věřte mi. Koně dělám 35 let, vlastní mám 22 let, pracovala jsem jako psovod s kníračem, RTW, ruským teriérem, takže vážně vím, o čem mluvím.Reakce psa (šelmy)a koně (kořisti) jsou v něčem podobné, ale ve spoustě situací značně odlišné.Když to otočím - nulové zkušenosti se psy obecně a s velkými zvlášť nenahradíte přečtením kynologických příruček. Základy můžete zvládnout sama, ale v určité chvíli potřebujete zkušenějšího instruktora, případně cvičák. A u koní to platí dvakrát .
Radím stejně jako jiní zkušení přede mnou - najděte stáj, kde budou ochotni se vám věnovat, naučit vás základy ježdění a péče o koně/poníka. Nebo aspoň někoho zkušeného, kdo by byl ochoten poradit, pokud si poníka koupíte.

Světe div se, bez zkušeností jsem si pořídila koně, tedy hned dva. Už je mám rok, nikdy jsem nechodila do žádného oddílu. Vše se učím za pochodu. Jestliže mi na zvířeti záleží, tak si ho klidně mohu pořídit i bez zkušeností. Neboť láska k němu mě donutí se učit. A možná je to tak lepší než se nechat zkazit v nějakém oddíle. Pročtu x knížek, navštívím nějaké kurzy, prošmejdím internet, a udělám si vlastní obrázek. Ani na velkého psa nepotřebujete cvičák.
Nechápu co je to dnes za módu. Chcete si pořídit králíka, všichni kteří ho mají doma Vám ho vymlouvají, že je jeho chov složitý, chov psa je složitý, koně si můžete pořídit jen po 10 letech v oddíle. Pomalu mi přijde, jako by chovatelé určitých zvířat nechtěli, aby je choval ještě někdo jiný.

Ne, jen si někteří lidé myslí, že když někdo prohlásí "já si bez zkušeností pořídila dva koně a už je mám rok a je to v pohodě", tak že to není dostatečně objektivní míra říct : "když si začátečník pořídí koně, je to vše bez problémů". ..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Světe div se, bez zkušeností jsem si pořídila koně, tedy hned dva. Už je mám rok, nikdy jsem nechodila do žádného oddílu. Vše se učím za pochodu. Jestliže mi na zvířeti záleží, tak si ho klidně mohu pořídit i bez zkušeností. Neboť láska k němu mě donutí se učit. A možná je to tak lepší než se nechat zkazit v nějakém oddíle. Pročtu x knížek, navštívím nějaké kurzy, prošmejdím internet, a udělám si vlastní obrázek. Ani na velkého psa nepotřebujete cvičák.
Nechápu co je to dnes za módu. Chcete si pořídit králíka, všichni kteří ho mají doma Vám ho vymlouvají, že je jeho chov složitý, chov psa je složitý, koně si můžete pořídit jen po 10 letech v oddíle. Pomalu mi přijde, jako by chovatelé určitých zvířat nechtěli, aby je choval ještě někdo jiný.

Tenhle názor se mi líbí...je to tak ani s velkým psem nemusíte chodit na cvičák, s trochu rozumu a občasné spolupráce s chovatelem se zládne v pohodě i pes který je doporučován jen zkušeným chovatelům. Vše je o přístupu a lásce ke zvířeti.Proto jsem psala o ponících na pouti...co je jim platný zkušený chovatel když žijí jak žijí....
Druhou stranou je modní vlna milionářů co koupí koně jako doplněk luxusu a pak se o něj nestará ...takže rozumím i negativním příspěvkům.Ale za všechny díky

No, samozřejmě, že se dá koupit i velké zvíře bez znalostí a ono se může mít docela dobře.Ale jedno z mnoha, protože kromě zkušeností je třeba mít i cit a talent.Když jsme měli malou jízdárnu, měli jsme hodné koně a dobrou pověst, chodilo k nám dost lidí.Našli se lidé, kteří přišli, sedli na koně a odjeli.Opravdu, i když nikdy před tím na koni neseděli.To byli talenti nadaní od boha, jak se říká.Ale většina to musela opravdu se naučit, někdo dříve, někdo později, pak bylo pár takových protipolu, co se to nenaučili nikdy.Těžko radit zadavatelce, když jí neznáme.Můj názor je nepořizovat, naučit dítě na dobré škole co je to kůň a péče o něj.Poznala jsem dost koní, co si majitelé pořídili do samoty, měli ho pár let a museli ho prodat.Kůň měl většinou zlozvyky, byl jezditelný pouze stylem majitele, pokud tento nebyl zkušený jezdec, ve stádě mu trvalo dlouho, než si zvyknul, prostě, byl s ním problém.Ale dobře, každého věc, jak se rozhodne.Nicméně, ještě poznámka, pozor na změnu chování koně po převozu do nového prostředí.Zvláště pokud půjde kůń zvyklý na koně do samoty.Aby pak nepřišlo rychlé zklamání.

Stejne si myslim ze kun a malej ponik je rozdil a nevidela bych to s pani tak katastroficky ikdyz jasne ze jsou pitomci co vsemu rozumi a zvire poridej spuntovi aby byl "in". Nakonec v Cechach se rika ze ponici jsou casto hajzlove. V Cechach psi maji na nosu kosiky. Na zapade ne. Ponici jsou take obecne pohodari,mili co se nevrhaji na cloveka s vycenenyma zubama. Jakoz velci psi co si cizich lidi v parku takrka nevsimaj. Jakej clovek-takove jeho zvire. Jinak je fakt rozdil rozmazlenej poncl oproti rozmazlenymu velkymu koni. Kdyz kopne poncl co nejvic chce tak to zaboli-stejne kopne kun a je to na spital. Kdyz se poncl postavi na zadni je to jako velkej pes kterej chce oliznout panicka,kdyz se postavi velky kun,beda kdo se neuhne. Takze pokud zadavatelka je typ co muze vse pokazit je preci sakra rozdil mezi konem a ponikem. Kdyby byl stejny dotaz na velkeho kone tak tady na diskuzi ani neceknu. Ale jsem pro at ma malej spunt zvireciho kamarada a k tomu k nemu povinnost nez aby sedel doma u PC ci TV. Jezdecky oddil-mala nadsena do ponicku se prihlasi, bude tam blbej kolektiv,instruktorka treba nejaka zazkomplexovana a holcina ma misto radosti utrpeni a jeste to stoji. At na ponclovi jezdi treba bez sedla a na ohlavce-proc hned ucit decko tomu ze jednou vyroste a musi poncla vymenit za vetsiho kone? Az ji bude 12,prestane se na ponclovi vozit a muze chodit do jezdeckyho oddilu aby se naucila dobre sedet, vrati se dom a postara se o poncla .Ale pristupu ke koniku uz bude rozumet. Ne jak ja kdyz jsem byla mala a blba,tak me ukazovali jak se ma "dobre" cvicit nemeckej ovcak.... to prosim lidi z vycviku. Takze neni zarukou ze v nejakym klubu chytne dobre zaklady.

A doma dostane jaké základy? Když, zadavatelka prosím odpustí , doma ví tak akorát, že kůň má čtyři nohy a žere seno (myšleno s nadsázkou, neberte prosím jako urážku)
Ta péče se nějak zvládne, když už mají zkušenosti s jinými zvířaty, to takový problém není, ale kdo malou na tom koni něco naučí? Jasně, že se dá naučit, nějak tak samo, jak to zrovna půjde, ale zkazí se tím koník a i malá slečna, pokud někdy později bude chtít jezdit na jiném koni, třeba i závodit, kdo ví ... a v ježdění jsou nejdůležitější právě ty základy, co si člověk zažije v začátku, to mu zůstane napořád a sakra blbě se odnaučují zažité chyby...
Pokud ovšem chcete poníka jenom na povožení, no tak dobře.
V okolí znám pár takových poníků, rodiče, nebo prarodiče je dítku pořídili, ve výsledku je akorát zkažený poník, dítko, co do něj jenom kope a škube mu v hubě, protože tak se přece jezdí, ne?!

Nic není myšleno na vás, zadavatelko, osobně ... jen píši svoje zkušenosti, jde vidět, že se staráte a chcete ke všemu přistoupit zodpovědně, i tak bych prvně vzala malou slečnu někam do Jk, klidně na pár výcvikových hodin, ať si zkusí jaké to je, že není tak jednoduché si na poníka sednout a jet, malé děti jsou hrozně hrrr do všeho, sama teď učím "jezdit" jednu 4letou kočku, je hrozně šikovná, ale spíš tak blbneme na koni v kroku, občas v klusu, ať se naučí pěkně sedět, hrozně by chtěla už všechno sama a klusat a cválat, děti nemají pud sebezáchovy a od toho je ten trenér na zemi, aby dával pozor a naučil ty správné návyky.
Osobně si nedokážu představit, že bych jí něco učila bez jezdeckých zkušeností...

Před lety jsme koupili 4 leté dceři poníka. Předtím jsme chodili půl roku do oddílu s dcerkou sondovat, zda jí to bude bavit. Ano, ve 4 letech ještě nízký věk na nějaké rozhodnutí, ale pak se naskytl velmi šikovný poník a my šli do toho. Když dcerka ,,nejezdila,, tahal nás ve vozíku. Nyní je dcerce 9 let, mladší sestře 6 let. Chodí k nám jedna holčina, učí holky jezdit, sem tam si základy vybrousí v jedné stáji...Je pravda, že při mé vytíženosti nemám moc času dcerku do oddílu vozit,¨¨takže se ,,učíme,, na zahradě pod dohledem.