Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.19.107
Příští týden se chystám s ořem na naše vůbec první závody a tak by mě zajímalo, jak vypadaly ty vaše. Byli jste hodně nervozní, na co by člověk neměl zapomenout a tak?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.123.128
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Příští týden se chystám s ořem na naše vůbec první závody a tak by mě zajímalo, jak vypadaly ty vaše. Byli jste hodně nervozní, na co by člověk neměl zapomenout a tak?
Nezapomeň dýchat :-)
Na to dost začátečníku zapomene, a odjedou celou úlohu (parkur) na jeden nádech. V cíli působí, že právě doběhli minimálně maraton.
Moje první závody byly bez přípravy. Přišel trenér, řekl: příští závod pojedeš ty a já jela. Ani na nervy jsem neměla čas :-)
Mě závodění nechytlo, nemám ambice si o víkendu přivstávat, někam se trajdat (třeba v horku), několik hodin čekat na start, užít si svoje dvě minuty slávy, vyslechnout si pomluvy a jet domů.
A pak v týdnu honit práci co se mohla stihnout o víkendu. Občas zajedu ke známým, když pořádají závody, si "zazávodit", ale spíš kvůli lidem okolo koní. A možná proto si ty mašle vozíme domů, protože se nikam neženem :-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.165.68
Moje první závody byly naprosto úžasné! =o) Jela jsem hobby western na ponclovi, který byl naprosto v klidu. Já měla nervy v kýblu a on tam jen stál a čuměl kamsi do blba. Když jsem měla jet na start trailu, strašně se mi klepaly ruce, ale projeli jsme to naprosto předpisově. Jedinou chybku jsme udělali, ale na první závod to bylo luxusní. Neumístili jsme se, ale ta atmosféra... A potom jsme si zajeli ještě tyče a poprvé jsme to celé procválali =oD Bylo to krásně v klídku, poncl poslouchal na slovo a já měla šanci se uklidnit.Ale mé druhé hobby závody...no to byla síla =oD Měla jsem mladou kobču ČT, ze všeho vyjukanou, kopající po všech koních, tancující na místě...tak krásné překroky mi nikdy nedělala, jak ten den, kdy byla šíleně nervózní a pořád poskakovala =oD Ani žrát trávu nechtěla, jak byla nervózní =oD Bála se obyč. kavalety, kterou skoro každý trénink potkává a tyčí, kolem kterých měla běhat. Připadalo mi, jak bych pod sebou měla arabku a ne ČTčko =oD Ale projely jsme to, já se udržela na koni a hrdě jsme odkráčely...mezitím stihla zkopnout jednoho koně, takže adrenalin =oD V ten den jsme ještě jely barely a ty zajela nádherně. Já jsem nasedlala, vjela do kolbiště a bylo mi řečeno, že jdu na start a jedu. Kobyla ani nestihla být nervózní a na to, že jsme ty barely spolu nikdy nejely a ona je jela jednou v životě v klidu, zajela famózně! =o) Pár vteřin nám chybělo do umístění...do příštích závodů to natrénujem ;o)
Takže rada? Hlavně dýchat a moc se nerozmýšlet. Natrénováno vždy něco máme a když bude nejhůř, pogratulujem si, že jsme ve zdraví dojeli ;o)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.60.81
Naše první závody byli božské.... Byli v zahraničí, tak sem si přišla důležitě Byla to naše první enduranc a z plánovaných 40km, bylo rázem změnou počasí a následně i terénu hned 48km. Měla sem strach, co koňucha nato a tak jsem byla celá nervní.
Měly jsme bombastický team, který máme pokaždé na každých závodech a díky němu to bylo vše bomba. Jela sem dvě kola po 24km. Hned u konce prvního mě dojely ,, teamový kolegové,, a tak jsme první kolo dojely společně. Já se slušným předstihem. Koník si vedl skvěle, absolutně bez strachu, zaváhání... A při druhém kole se dokonce naučil pít v brodě vodu, zacož sem byla neskutečně vděčná!!! Opět sem čekala na teamové partnery a samo sme se potkali...a dojely to opět společně! K cíli sem se kodrcala krokem, jelikož sem měla náskok a dost času navrch...ale co - první závody a první vítězství.
Takže naše první závody úžasný - protože koník na konci 48km vypadal, že by si dal dalších 20
