Jaký druh koně pro těžšího chlapa?

130ti kilovýho chlapa + sedlo asi jentak nějaký kůň neuveze. Repsektive uveze, ale příjemné mu to nebude a možná to zanechá i zdravotní problém. Ať přítel schodí 30 kg a pak bych se poohlídla po mohutném ČT, který je zvyklý nosit těžší jezdce. Jinak ať se na koně kouká raději ze země

v prvn řadě zdravý, korektně ježděný a pravidelně trénovaný..

pokud 130kg posadíš na zvíře, co se týden fláká v ohradě, určitě je zničíš.. bez ohledu na stavbu koně

Riešilo sa to tu pred nedávnom: https://www.ifauna.cz/kone/nemodforum/r/detail/1071323/kun-pro-tezsiho-jezdce

Stále zastávam názor, že 130 kg nemá už na koni čo hľadať. Ja tiež nehrám basketball lebo mám iba 150 cm. Šport treba prispôsobiť svojím fyzickým preddispozíciám.

No má pouze 106kilo a skoro 2 metry :-D takže "tučňák" to není, jen nám vrtalo hlavou, co by bylo dobré za koně... A co byste doporučili pro mě? Mám skoro 70kilo a 174cm

Taky mám 70 kg a mám plnokrevníka,mohu mít cokoliv kromě poníčka.

Ty rady o zhubnutí jsou fakt vtipné. Chlap který je vysoký, tak může s přehledem vážit přes 100kg (viz někteří hokejisti) a mít postavu souměrnou.
Rytíři se zbrojí mívali těch 130kg běžně, takže nevidím důvod, proč by takový člověk nemohl jezdit, pokud koni nepřekáží v pohybu a nechce po něm těžké sportovní výkony. Můj muž má 120kg, kobyla je mohutnější ČT, jezdí na ní do terénu, občas i bez sedla a oba jsou spokojení. Kobyla zdravá jak řípa.

To jsem moc ráda :-) děkuji za zprávu

Tady hubnutí u muže vážne nemůže být řeč, když vemu, můj přítel má 90 kilo a to je asi 180cm vysoký, žádný dlouhán, je jen více nařáchlejší a taky nevím, co bych mu pořídila za koně, docela mám obavy, ale když vidím chlápky pupkáče, co jezdí i na plnasovi...nevím nevím....

Pořádného starokladrubáka... Vyzkoušeno a funguje:-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty rady o zhubnutí jsou fakt vtipné. Chlap který je vysoký, tak může s přehledem vážit přes 100kg (viz někteří hokejisti) a mít postavu souměrnou.
Rytíři se zbrojí mívali těch 130kg běžně, takže nevidím důvod, proč by takový člověk nemohl jezdit, pokud koni nepřekáží v pohybu a nechce po něm těžké sportovní výkony. Můj muž má 120kg, kobyla je mohutnější ČT, jezdí na ní do terénu, občas i bez sedla a oba jsou spokojení. Kobyla zdravá jak řípa.

"Rytíři" menili kone ako ponožky. Voľakedy nikoho nezaujímalo či sa ten pracovný nástroj dožije 5, alebo 20 rokov... Neviem koľko má Vaša kobyla, ale posúdiť zdravotné následky pôjde až keď bude stará.
S rozumom sa na dobre stavanom koni môže zviezť aj 130 kg, ale určite nie pravideľne a na dlhšie túry. A už vôbec nie do športu (aj keď u nás na hobby westernoch vidí človek kadečo).

Tak můj přítel měl i 120 kg.podotýkám, je to už hodně let.Jezdil na krokovky na huculce, nebo pak na mé velké kobyle čt.Taky jezdil na hřebci A1/1.A občas na kobyle čt, starší dámě.Na mé kobyle i plňasovi si i zacválal, na plňasovi jezdil jako partner i při dostihovém tréninku jiného koně.Terény.Na poslední kobylce jen zaklusat.Byla to již starší dáma.Hucula tehdy byla tak 10 let, nyní je z ní dáma 25 let, v plné síle, na svůj věk nevypadá.Hřebeček je nyní 22 let, ještě s chutí pod lehčí vahou cválá v terénu, moje kobča je prodaná, teď jí bude tak 18 let, pokud vím, učí se na ní parkur dorostenci a dává pěkná hříbata, Kobylka poslední, tehdy stará tak do 20 let(byla drobnější, A1/2), se dožila 32 let, oslepla, ale nohy a záda jí sloužili doposlední chvíle.Takže, pokud člověk jezdí ohleduplně ke koni, nenutí ho vydávat zbytečně síly, tak i těžší jezdec nemusí jen koukat a klidně může do sedla(můj bývalý je již ženatý, léta neseděl na koni,vzhledem ke své zaneprázdněnosti a má tak 80 kg )

jo a právě taky jestli vůbec rytířům záleželo na tom, jestli je kůn podsazený a šetří si hřbet, když jim na tom koni moc nezáleželo, podle tohodle se usuzovat nejde....

Dále nelze až moc k váze připočítávát váha westernového sedla, když kvalitní western rozkládá váhu, lépe než anglie, znám jednoho westernáka, co denodenně najezdí na valachovi (typ čt) 30km, chlápek určite tech 100kilo má a jestli ne víc, je to taky baculda a kůn žádný sebemenší problém s hřbetem nemá, taky se mu pěkně nese a žádnej prohlej hřbet...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jo a právě taky jestli vůbec rytířům záleželo na tom, jestli je kůn podsazený a šetří si hřbet, když jim na tom koni moc nezáleželo, podle tohodle se usuzovat nejde....

Dále nelze až moc k váze připočítávát váha westernového sedla, když kvalitní western rozkládá váhu, lépe než anglie, znám jednoho westernáka, co denodenně najezdí na valachovi (typ čt) 30km, chlápek určite tech 100kilo má a jestli ne víc, je to taky baculda a kůn žádný sebemenší problém s hřbetem nemá, taky se mu pěkně nese a žádnej prohlej hřbet...

Neznamená, když western váhu rozkládá, že ji nemá, takže ji připočítat nutno. Navíc jinak se bude chovat kůň pravidelně trénovaný, dobře osvalený, který bude mít na zádech jezdce ználého, dostatečně ovládající své tělo a který jezdí také rozumem. Ale bude to případ od případu. Já jsem před léty koupila super paintku, kterou jezdil jezdec podobného těžkého kalibru. Údajně s ním problémy neměla, ale u nás se pak projevily problémy s hlezny. Takže on čas asi všechno prověří. Každá majitel riskuje sám za sebe. Já jsem taky trénovaná a umím donést domů nákup různé váhy, ale to neznamená, že mi to neškodí na páteř a klouby a je to rok od roku horší

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neznamená, když western váhu rozkládá, že ji nemá, takže ji připočítat nutno. Navíc jinak se bude chovat kůň pravidelně trénovaný, dobře osvalený, který bude mít na zádech jezdce ználého, dostatečně ovládající své tělo a který jezdí také rozumem. Ale bude to případ od případu. Já jsem před léty koupila super paintku, kterou jezdil jezdec podobného těžkého kalibru. Údajně s ním problémy neměla, ale u nás se pak projevily problémy s hlezny. Takže on čas asi všechno prověří. Každá majitel riskuje sám za sebe. Já jsem taky trénovaná a umím donést domů nákup různé váhy, ale to neznamená, že mi to neškodí na páteř a klouby a je to rok od roku horší

Jo, tohle jsem neřekla, že ji nemá, ale že ji rozkladá, tutíž to pro koně není z fyzyckého hlediska až tak velká zátěž pro hřbet, jako když je anglie, ale to musí být opravdu kvalitní western....taky když jsem mela na kobyle anglii, posadil se na ní přítel 90kilo a moc se jí to nelíbilo, když jsem měla na ní westerna, chovala se normálně, jako když na ní sedím já s 55kily...samozdřejme na ní přítel nerajtuje, nerada na svýho kone nekoho pouštim...

Kůn je pravidelně ježděný, je nasvalený a taky znám ješte jednoho arábka, je sice silnejší než klasickej arab, samej sval, taky jezdí ho pořádnej chlap, žádné tintítko, a kůn žádný problémy a to je mu už 17 let a není to kůn jen na nejakou rekreaci...

Jinak co me zarazilo, že jeden valach čt se špatnýma zadníma spěnkama běžně vozil i těžkýho chlapa, ale jen tak krokem rekreačne, prý že mu to žádný problém nedělá, nevim, nevim....

ALe do budoucna bych chtela pro přítele pořídit koně a taky mi to dost vrtá hlavou, jaké plemeno, když on bude jezdit sem tam krokem se mnou na vyjíždky.....

Dále k tomu nákupu, kupte si pořádnej batoh, takovej ten co nosí turisti a ten nákup pomalu na zádech neucítíte

Ono prostě nejde ani tak o plemeno ale o stavbu těla pro konkrétního koně. Chce to korektně stavěného koníka se silnou kostrou a spíše kratším hřbetem. Pozor na to , aby koník nebyl jen tlustý!
Koník by také neměl být brzo obsedaný. A pak už je to hodně o !kvalitním! sedle a !korektní! práci. Samozřejmě koníka šetřit a s takovou váhou neskákat, to je opravdu nevhodné.
Existuje i vzoreček , kterým z obvodu holeně vypočítáte doporučenou maximální váhu, jakou by měl koník nosit. Je třeba ale vždy zohlednit celou stavbu těla.

Vybírala bych koníka s krátkým pevným hřbetem a n asilných nohách, myslím si že dobře by mohli posloužit kříženci s chlaďásky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono prostě nejde ani tak o plemeno ale o stavbu těla pro konkrétního koně. Chce to korektně stavěného koníka se silnou kostrou a spíše kratším hřbetem. Pozor na to , aby koník nebyl jen tlustý!
Koník by také neměl být brzo obsedaný. A pak už je to hodně o !kvalitním! sedle a !korektní! práci. Samozřejmě koníka šetřit a s takovou váhou neskákat, to je opravdu nevhodné.
Existuje i vzoreček , kterým z obvodu holeně vypočítáte doporučenou maximální váhu, jakou by měl koník nosit. Je třeba ale vždy zohlednit celou stavbu těla.

Ten vzoreček by mě celkem zajímal, bylo by možné ho zde zveřejnit. Já jsem zadával dotaz na mého přítel se 110kg. Došli jsme nakonec k tomu, že pořídíme haflinga, ale né na jezdění, ale do zápřahu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ten vzoreček by mě celkem zajímal, bylo by možné ho zde zveřejnit. Já jsem zadával dotaz na mého přítel se 110kg. Došli jsme nakonec k tomu, že pořídíme haflinga, ale né na jezdění, ale do zápřahu.

taky by mě takovej vzoreček zajímal:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono prostě nejde ani tak o plemeno ale o stavbu těla pro konkrétního koně. Chce to korektně stavěného koníka se silnou kostrou a spíše kratším hřbetem. Pozor na to , aby koník nebyl jen tlustý!
Koník by také neměl být brzo obsedaný. A pak už je to hodně o !kvalitním! sedle a !korektní! práci. Samozřejmě koníka šetřit a s takovou váhou neskákat, to je opravdu nevhodné.
Existuje i vzoreček , kterým z obvodu holeně vypočítáte doporučenou maximální váhu, jakou by měl koník nosit. Je třeba ale vždy zohlednit celou stavbu těla.

Přesně tak. Mimo pevného kratšího hřbetu bych přidala i důraz na pevné spěnky, suché klouby bez nálevek. Noha je tak pevná, jak pevná je její nejmíň dokonalá část. K čemu silná holeň, když nejsou v pořádku klouby a postoje, že...
Při větší zátěži vahou shora dochází k rychlejšímu opotřebení, takže korektnost pokud možno všeho je nutností - nemá-li být kůň brzo odrovnán.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ten vzoreček by mě celkem zajímal, bylo by možné ho zde zveřejnit. Já jsem zadával dotaz na mého přítel se 110kg. Došli jsme nakonec k tomu, že pořídíme haflinga, ale né na jezdění, ale do zápřahu.

Vzoreček si nepamatuju, jen se to kdysi řešilo v dizkuzi na EQ. Skusím dohledat a vložit...

Tak pomocí vyhledávače se mi podařilo vzoreček najít rychle. Je to hlavně myšlené na poníky, protože u nich není výška jasným ukazatelem toho, kolik unesou.

(obvod holeně(cm)-5)x5= maximální váha v kg, jako by měl mít koník naloženou.....

Dále k tomu nákupu, kupte si pořádnej batoh, takovej ten co nosí turisti a ten nákup pomalu na zádech neucítíte

Ale i tak to neznamená, že když sedlo nebo batoh váhu lépe rozkládá, že se ta váha najednou vypaří. Zatížení organismu (šlach, koubů, páteře) je stejné, gravitace se okecat nedá, jen se to pocitově lépe nese.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dále k tomu nákupu, kupte si pořádnej batoh, takovej ten co nosí turisti a ten nákup pomalu na zádech neucítíte

Ale i tak to neznamená, že když sedlo nebo batoh váhu lépe rozkládá, že se ta váha najednou vypaří. Zatížení organismu (šlach, koubů, páteře) je stejné, gravitace se okecat nedá, jen se to pocitově lépe nese.

Dobre vybranej kun toho chlapa poveze a "pocitove lepe nese" znamena hodne. Silne slachy,klouby i pater a presto natrzenej jeden sval kvuli nerozlozene vaze vyradi z provozu i treba bejka.

O tom žádná, s tím nelze než souhlasit. Jenom se nějak nemůžu srovnat s tvrzením, napsaným výše, že "....nelze až moc k váze připočítávát váha westernového sedla, když kvalitní western rozkládá váhu, lépe než anglie....". Rozložení váhy má velký vliv na komfort koně při nesení jezdce, momentální namáhání svalů a šlach při udržování rovnovány a na celkovou jistotu při pohybu. Ale mrtvá váha, působící shora na svaly, šlachy a klouby, ta se ovlivnit nedá, to prostě nejde. Ten metrák tam nahoře jednou je.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pořádného starokladrubáka... Vyzkoušeno a funguje:-)

naprostý souhlas,chtěla jsem to napsat,ale někdo mě předběhl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pořádného starokladrubáka... Vyzkoušeno a funguje:-)

Starokladrubák je kočárové barokní plemeno s dlouhým hřbetem- tedy ne zcla vhodný jezdecký kůň na vyšší zátěž (určitě né na skákání). A je to absolutně nevhodný kůň pro těššího jezdce!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Starokladrubák je kočárové barokní plemeno s dlouhým hřbetem- tedy ne zcla vhodný jezdecký kůň na vyšší zátěž (určitě né na skákání). A je to absolutně nevhodný kůň pro těššího jezdce!

Clovek by rek ze se tu triska navzajem praxe s teorii rikaj vyzkouseno,funguje,ne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty rady o zhubnutí jsou fakt vtipné. Chlap který je vysoký, tak může s přehledem vážit přes 100kg (viz někteří hokejisti) a mít postavu souměrnou.
Rytíři se zbrojí mívali těch 130kg běžně, takže nevidím důvod, proč by takový člověk nemohl jezdit, pokud koni nepřekáží v pohybu a nechce po něm těžké sportovní výkony. Můj muž má 120kg, kobyla je mohutnější ČT, jezdí na ní do terénu, občas i bez sedla a oba jsou spokojení. Kobyla zdravá jak řípa.

ale no, ten ritter bol o dost lahsi...

rytíř možná lehčí byl nicméně i kdyby měl "jen" 90kg, připočítejte váhu oblečení, dále kroužkové zbroje, pak klasické brnění.. zbraně.. brnění co nes sám kůň a jste na plus mínus 300kilogramech... takže tak nebo tak, záhul o byl velký.. a ano koně byli spotřební zboží možná ale zároveň byli i drazí a váleční oři navíc vycvičení byli vysoce ceněni.. takže tam bych řekla že nějaká ta kvalitní péče asi byla.. přeci nedam majlant za něco co za rok necham chcípnout a honem další majlant? nelogika

Nono... 300kg? Zase nepřehanějte. Navíc ta vaše nelogika s utrácením za koně taky kulhá... Rytíři za souboje (i za koně!) ve své době vyplázli peněz hafo a jedno jim to bylo, vždyť jim ty prachy vydělávali nevolníci. Navíc kolikrát rod skončil tak, že prostě "prohráli" všechno jmení v soubojích? Navíc i toho nemohoucího koně ještě rytíř dobře využil-celá banda se dobře nadlábla.
Ale o to tu teď nejde. Nelze v 21. století argumentovat "to rytíři". To je jako říkat, že v té době tvrdě pracovaly i děti a tak zlí to asi nebylo, když to většinou přežili.

Rytířští koně bylí drazí, rytíři na nich seděli pouze v boji. Po dobu cesty na nich nikdo nejel, vedli se na ruce. Zřejmě majitelům bylo jasné, že by je zbytečným zatěžováním hřbetu brzo odrovnali, tak je maximálně šetřili.

Jasně, zbytek cesty jeli v Jeepu

Ti urozenější už Hamerkoč .-))

Na cestování rytíři používali levnější běžné koně, ne ty vycvičené k boji. Mimo koně, ona i ta "vysoká škola" výcviku něco stála. Nebylo to zvíře pro jedno použití a nakonec výpravy ke snězení. Dá rozum, že se celou cestu tam či zpět taky nepařili v brnění, takže jejich váha byla někde jinde.
Než blbé připomínky, lepší bude si sem tam něco vyhledat a přečíst, třeba.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nono... 300kg? Zase nepřehanějte. Navíc ta vaše nelogika s utrácením za koně taky kulhá... Rytíři za souboje (i za koně!) ve své době vyplázli peněz hafo a jedno jim to bylo, vždyť jim ty prachy vydělávali nevolníci. Navíc kolikrát rod skončil tak, že prostě "prohráli" všechno jmení v soubojích? Navíc i toho nemohoucího koně ještě rytíř dobře využil-celá banda se dobře nadlábla.
Ale o to tu teď nejde. Nelze v 21. století argumentovat "to rytíři". To je jako říkat, že v té době tvrdě pracovaly i děti a tak zlí to asi nebylo, když to většinou přežili.

Lidí, kteří cvičili válečné koně pro rytíře, nebylo moc. Nezvládl to každý podkoní. Kůň procházel svým výcvikem od tří, čtyř let - až po dvou, třech letech se dal použít v turnaji, nebo bitvě. Po dalších dvou, třech letech to byl kůň nejvíc ceněný - a používal se klidně až do svých 15 - 17 let (tedy klidně deset i víc let). Byl používán pouze při výcviku, anebo v boji - ale pak to klidně musel zvládnout i celý den!

A celková váha brnění rytíře a koně dosahovala vysoko přes dva metráky, přihoďte k tomu 70 kg jezdce - i nejotylejší jezdec včetně sedla dnes váží o hodně míň:(

A na koně a zbroj žádnému rytíři nevydělávali nevolníci - ti vydělali prd (maximálně v naturálních dávkách odevzdávali nějaké obilí, hrách, vejce apod.). Na koně a zbroj si vydělával dotyčný šlechtic svým vlastním hospodařením - vařením piva, rybníkářstvím, pěstováním vína, ovoce, chovem ovcí, koní, těžbou a následným prodejem dřeva, nebo nerostů na svém panství.

Tady zase někdo měl komunistickou učitelku, co?

No jasně, ten šlechtic kutal měď a stříbro, mezitím míchal v hrnci pivo a s koněm chodil do lesa....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jasně, ten šlechtic kutal měď a stříbro, mezitím míchal v hrnci pivo a s koněm chodil do lesa....

S postkomunistickou demencí těžko diskutovat...

Šlechtic osobně nic nekutal, ani nemíchal - pochopitelně. Ale to jsem ani nikde nepsal - já se pouze vyjádřil k tomu, že mu na toho koně vydělali nevolníci. Nevydělali. Tečka.

Vydělal si na válečného koně sám - svým hospodařením. A na to kutání, nebo míchání piva si najal odborníky - horníky, sládky (na rybníkářství a na těžbu dřeva nebo kamene si pochopitelně najal další zaměstnance podle jejich odbornosti). Výdělku dosáhl prodejem svých výrobků - byly to totiž jeho výrobky, i když je svýma rukama splácali jím najatí pracovníci (osobně svobodní - nikoli nevolníci) za předem dohodnutou mzdu.



Dle vašich úvah fábie nevyrábí škodovka, která je součástí koncernu VW - ale Ukrajinci, Poláci a Slováci na lince, kterým mistrují čeští parťáci... Takže superby a fábie jsou vlastně polská a ukrajinská auta, že?


A navíc nechápu, jak vaše veřejně projevená ignorance souvisí s tématem "maximální nosnosti koně"?

Podívejte se, tohle je dizkuze, váš názor vám neberu, ale demenci si opravdu vyprošuju, já tady taky nikomu nenadávám do dementů, ať už postkomunistických, nebo přestárlých a zkostnatělých.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na cestování rytíři používali levnější běžné koně, ne ty vycvičené k boji. Mimo koně, ona i ta "vysoká škola" výcviku něco stála. Nebylo to zvíře pro jedno použití a nakonec výpravy ke snězení. Dá rozum, že se celou cestu tam či zpět taky nepařili v brnění, takže jejich váha byla někde jinde.
Než blbé připomínky, lepší bude si sem tam něco vyhledat a přečíst, třeba.

Na to jako ten levnější běžný kůň tu váhu nést nemusel, nebo co?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na to jako ten levnější běžný kůň tu váhu nést nemusel, nebo co?

Snad nemyslíš, že se táhli i dny do boje a z boje celou cestu v brnění ? By asi odpadli dřív než ti koně... se do toho plechu nacpali před bojem, ne? Takže levný kůň nesl obyčejného kus chlapa. S tím, že tehdy byli lidi o kus menší a atletičtější, takže koně asi chlapské váhy nesli míň, než dnes.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Snad nemyslíš, že se táhli i dny do boje a z boje celou cestu v brnění ? By asi odpadli dřív než ti koně... se do toho plechu nacpali před bojem, ne? Takže levný kůň nesl obyčejného kus chlapa. S tím, že tehdy byli lidi o kus menší a atletičtější, takže koně asi chlapské váhy nesli míň, než dnes.

Cestovní kůň nesl rytíře "v civilu", na voze (případně na soumarech) se vezla zbroj. Před bitvou oděl zbrojí panoš rytíře a podkoní koně. Rytíř se po mši (která byla před každou bitvou) nechal vyzdvihnout na koně, a vyrazili na bojiště. Valná většina bitev probíhala podle jednotného vzorce:

- korouhve těžké jízdy stály i několik dnů připravené na útok, zatímco lehká jízda sváděla šarvátky mezi sebou, napadala tábor a pícovní oddíly, a snažila se vnést zmatek do korouhví těžkooděnců, pěchota nastupovala k útoku a zase se stahovala (taktéž s cílem vnést zmatek do korouhví těžkooděnců), lučištníci, kušiníci a střelci hrubých kusů (balist, katapultů atp.) měli nejvíc co na práci...
- mezitím probíhala jednání - buď o míru, nebo pokusy o přetažení některých oddílů nepřítele na vlastní stranu
- skutečná bitva začala útokem pěchoty - buď když někomu praskly nervy, nebo nedorozuměním, nebo tehdy, když se podařilo nepřátelské korouhve opravdu zmást a rozptýlit jejich řady... a po pěchotě vyrazila těžká jízda - buď se její rozjezd nepodařil, anebo projela vším jak projímadlo...

Z toho vyplývá, že silou válečného hřebce se rozhodně zbytečně neplýtvalo - ale třeba v bitvě u Grunwaldu předbitevní fáze, kdy rytíři denně na svých koních stáli celý den připravení do bitvy trvala celkem pět dnů - čili koně stáli s kompletním oděním (cca 300 kg) pět dnů v hicu den co den, a odpoledne pátého dne skutečně vyjeli...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podívejte se, tohle je dizkuze, váš názor vám neberu, ale demenci si opravdu vyprošuju, já tady taky nikomu nenadávám do dementů, ať už postkomunistických, nebo přestárlých a zkostnatělých.

Vážně přemýšlím, jakým přívlastkem označit názor No jasně, ten šlechtic kutal měď a stříbro, mezitím míchal v hrnci pivo a s koněm chodil do lesa... - z tohoto názoru je naprosto evidentní představa degenerovaného šlechtice neschopného vlastní života, kterou šířily naše komunistické soušky. Vzor pokřiku "Anče Kubo hajnej" zlého Trautenberka, že?

Dobrá omlouvám se za postkomunistickou demenci, když se vás dotkla - a ať se vyjádřím korektně, tak vaše názory svědčí o absolutním nedostatku vzdělání, trapné indolenci a naprostém ignoranství týkající se naší historie, na kterou by každý Čech měl být patřičně hrdý. Týká se to po dlouhá staletí právě naší šlechty, která byla rozhodujícím činitelem našeho pokroku hospodářského, politického i kulturního. Na rozdíl od zmiňovaných nevolníků, kteří "vydělali rytíři na koně, ten ho uštval a pak se ještě celá banda dobře nadlábla". Tito nevolníci měli problém největší - uživit sami sebe...

Nevím, odkud se vzal údaj o 300 kg, takže nemohu posoudit jeho serioznost, nikdo z nás tam v té době s největší pravděpodobností nebyl. Ale i dlouhodobé stání s touto uvedenou váhou na hřbetě muselo být pro koně peklo, možnuá větší, než kdyby šel krokem, a svědčí o tom, že v dobách minulých se o pocity koně a zvířat obecně nikdo moc nestaral a co nebylo schopno sloužit, tak se snědlo. Poslední dobou se říká, že každá další generace je vyšší postavy, než ta předchozí. Asi na tom něco bude. Když se podívám na brnění, vystavená na starých hradech, připadají mi dosti malá na to, aby se do nich vešel současný postkomunistický člověk. Takže ti rytíři asi až tak těžcí nebyli. Otázkou je, jak vysoké a mohutné měli v té době koně, zda to byli koně hucukovití nebo fjordovití, nebo něco většího.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, odkud se vzal údaj o 300 kg, takže nemohu posoudit jeho serioznost, nikdo z nás tam v té době s největší pravděpodobností nebyl. Ale i dlouhodobé stání s touto uvedenou váhou na hřbetě muselo být pro koně peklo, možnuá větší, než kdyby šel krokem, a svědčí o tom, že v dobách minulých se o pocity koně a zvířat obecně nikdo moc nestaral a co nebylo schopno sloužit, tak se snědlo. Poslední dobou se říká, že každá další generace je vyšší postavy, než ta předchozí. Asi na tom něco bude. Když se podívám na brnění, vystavená na starých hradech, připadají mi dosti malá na to, aby se do nich vešel současný postkomunistický člověk. Takže ti rytíři asi až tak těžcí nebyli. Otázkou je, jak vysoké a mohutné měli v té době koně, zda to byli koně hucukovití nebo fjordovití, nebo něco většího.

Kone v te dobe byli mohutnejsi nez jake vidime v dnesnich filmech. Kdyz shlednete stare rytiny,tak si muzete vsimnout u jezdeckych koni ze maji dvojity zadek jako tahouni a labuti krk...od toho 15.stol. krizeni zemskych koni se spanely.
Otazka lidi-dodnes je jeste mnoho narodu ze stredozemi vysky male,presto muzi kolem 40ti,kteri pracuji,vykazuji pekne osvaleni,tak asi tak nejak byval i nas cesky stredoveky lid.
Co se vztahu ke zviratum tyce,byval stejny jako dnes. Ne kazdy rytir byl bohat aby mel na hrade vynikajici staje vynikajicich koni,mnohej zeman mel jen jednoho nebo dva. Clovek se tehdy mohl dostat do takovych situaci,kdy jeho zivot zavisel na zvireti a casto se tak stavalo. Kolikrat dobre vycviceny kun zachranil zivot jezdci? I dobre vycviceny pes nebo sokol. Uvazujme,dobry vycvik nemuze byt ucinen nasilim a nerespektem,to se vsadim ze pokud by mi kun slapal jak hodinky ze strachu pred bicem,pri prvni tisnove situaci by mne shodil a zanechal osudu. A ze takovych situaci bylo. Nejen kone rytiru ale i kone kupcu,jejich mezci,osli,vsechna tato zvirata musila mit dobry vycvik a duveru v cloveka protoze prepady,bitky a valky byly na kazdem kroku. Duvera v cloveka se neziskava bicem a nelaskou....

údaje o 200 kg jsem vzala z vlastních výpočtů dle rozličných foto kde bylo za a plné rytířské vybavení a za b plné koňské brnění, navíc jsem se dříve pohybovala a mám známé u historického šelmu tak vím kolik váží pouhé napodobeninx z poměrně lehkých materiálů.. natož ty kvalitnější a použitelné pro skutečný boj. Dále je toto dohledatelné v mnoha encyklopediích o koních i jiných (tam jsem k tomu koneckonců čuchla poprvé..) jinak, některá plemena koní jsou schopna unést hodně, třeba shetland unese dvojnásobek své váhy (ne unese ale je schopen s tím nějakou dobu fungovat) nevím proč by tedy rytířský těžký kůň, jaký už dneska prostě kvuli šlechtění neni nemoh unést "pitomých" 300kg když sám moh vážit uplně snadno víc jak tunu.... a to počítám že to pravděpodobně nebyli klasičtí chladasi s dlouhým měkkým hřbetem ale něco s kratším a pevným... Ovšem těžko říct já odborník nejsem, jen zde ventiluji své postřehy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat - jaké druhy koně by uvezly mého přítele, který patří do těžší váhové kategorie? Aby uvezl klidně i 130kg i více?.... Prosím, uveďte jména koní, děkuji... A další dotaz - kolik by uvezl Haflinger?

Dobrý den,podle toho všeho tady ,bude nejlepší ,když mu pořídíte jakéhokoliv koně a to jen na vodění . Jména koní vám tu nikdo neuvede, ptejte se na plemeno-na . Haflinger uveze dost ,tak jako každý koník když táhne -veze. Zřejmně se ptáte kolik unese ,a to je velký rozdíl . No nic méně si dovedu představit pořádného chlapa (váhově i výškově ) na menším typu koně, trochu úsměvný pohled ( jako na poníku )nebo mula , mezek či osel . Doporučuji pevného ,vzrostlého a klidného valacha těžšího typu. Plemeno nechám na Vás

Pořídit dvoumetrovému chlapovi haflinga mi přijde hodně úsměvné, ale tak třeba by se moh odrážet nohama o zem a tím pádem mu trochu odlehčit :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pořídit dvoumetrovému chlapovi haflinga mi přijde hodně úsměvné, ale tak třeba by se moh odrážet nohama o zem a tím pádem mu trochu odlehčit :-)

zrovna tak jsem to měl na ..............

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, odkud se vzal údaj o 300 kg, takže nemohu posoudit jeho serioznost, nikdo z nás tam v té době s největší pravděpodobností nebyl. Ale i dlouhodobé stání s touto uvedenou váhou na hřbetě muselo být pro koně peklo, možnuá větší, než kdyby šel krokem, a svědčí o tom, že v dobách minulých se o pocity koně a zvířat obecně nikdo moc nestaral a co nebylo schopno sloužit, tak se snědlo. Poslední dobou se říká, že každá další generace je vyšší postavy, než ta předchozí. Asi na tom něco bude. Když se podívám na brnění, vystavená na starých hradech, připadají mi dosti malá na to, aby se do nich vešel současný postkomunistický člověk. Takže ti rytíři asi až tak těžcí nebyli. Otázkou je, jak vysoké a mohutné měli v té době koně, zda to byli koně hucukovití nebo fjordovití, nebo něco většího.

Okolo 180 kg (liší se to podle typu) váží plná plátová zbroj pro koně i jezdce. Přidejte sedlo, čabraku, uzdění (nebyla to umělá hmota ani kůže - ta by se snadno mohlo přeseknout), štít, meč, palcát, sekyru, a hlavní zbraň při rozjezdu - to hodí dalších dobrých 30-50 kg. Přihoďte rytíře, a blížíme se k těm 300 kg.

Koně se nejedli - leda v nouzi nejvyšší. Koňské maso bylo církevním usnesením vyjmuto z užívání - důvodem byla právě ochrana nejdůležitější zbraně středověku.

A co se týče používaných koní - jedním z nejoblíbenějších a nejžádanějších plemen byl frís, často užívaní byli koně ardenští (nebyli tak oblíbení - sice měli mohutnou sílu, ale ve srovnání s frísem to jsou méně vnímaví a hlavně mnohem pomalejší koně), jinak se užívali i obyčejní tažní koně - s oblibou se zušlechťovali plemeníky osrientálního a andaluského původu. Polská i litevská jízda s oblibou (a úspěšně) používala tzv. švejky - to jsou vlastně předkové dnešního trakéna...

Tož pro zadavatelku, pořiď te nejdříve brnění, štít, meč a další střed.výbavu a když něco zbude, tak pak zvažte manžela a něco mu kupte, doporučuji multikáru .Určitě ho uveze , nebude trpět na kostru, nežere to,nebudete vršit hnůj a odpadá dosti drahá veterina.

Ba, ale i ta multikára žere a potřebuje sem tam ošetřit.

Neví jestli jsem to doře pochopila, ale zad. se ptá jaký typ koně je vhodný pro těžšího jezdce/ a radění o hubnutí se hezky říka, ale někdy to jde těžko/ a né jaké brnění koupit, či kolik váží brnění, takže zase rady k tématu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neví jestli jsem to doře pochopila, ale zad. se ptá jaký typ koně je vhodný pro těžšího jezdce/ a radění o hubnutí se hezky říka, ale někdy to jde těžko/ a né jaké brnění koupit, či kolik váží brnění, takže zase rady k tématu

No když ono se to tak jaksi vyvinulo jako souboj mezi zastánci názoru "že kůň unese všechno, nevadí mu váha ani 300 kg a ještě si při tom šťastně vykračuje" a mezi těmi, co sice říkají "za určitých podmínek kůň jednorázové přetížení zvládne, nezemře hned první den, ale pozor, mohl by s tím být problém, a to u každého konkrétního jedince jiný, jinak velký a jinak brzy". Takže suma sumárum každý "prostorově více vyvinutý" člověk by měl mít soudnost a nést odpovědnost za to, co na toho chudáka koně naloží tak, aby jeho vlastní romantický požitek nebyl silně na úkor jiného živého tvora. Problém je v tom, že co je ještě ok a co už je přes čáru, se pozná až časem a tím se vytrácejí souvislosti. Takže jaképak "od tématu"? A hubnout? Dá se, jen je to obrovská psychická zátěž a doživotní řehole a na to nemá každý dostatek sebekázně. I mně to každou chvíli někam ujede, ale mám tu sílu si vynadat a dát se zase do latě. Přeci jenom mám ty své koně ráda.

co třeba peršeron?

Ja mněla namysli, že člověk má nějakou lečbu a hubnout nejde. A co naložit na koníka, to už je na soudnosti majitele.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No když ono se to tak jaksi vyvinulo jako souboj mezi zastánci názoru "že kůň unese všechno, nevadí mu váha ani 300 kg a ještě si při tom šťastně vykračuje" a mezi těmi, co sice říkají "za určitých podmínek kůň jednorázové přetížení zvládne, nezemře hned první den, ale pozor, mohl by s tím být problém, a to u každého konkrétního jedince jiný, jinak velký a jinak brzy". Takže suma sumárum každý "prostorově více vyvinutý" člověk by měl mít soudnost a nést odpovědnost za to, co na toho chudáka koně naloží tak, aby jeho vlastní romantický požitek nebyl silně na úkor jiného živého tvora. Problém je v tom, že co je ještě ok a co už je přes čáru, se pozná až časem a tím se vytrácejí souvislosti. Takže jaképak "od tématu"? A hubnout? Dá se, jen je to obrovská psychická zátěž a doživotní řehole a na to nemá každý dostatek sebekázně. I mně to každou chvíli někam ujede, ale mám tu sílu si vynadat a dát se zase do latě. Přeci jenom mám ty své koně ráda.

jo a co takovej velkej chlap, svalnatej, jak má asi hubnout? vždyt svalová hmota je těžší než špek.....můj přítel má 90kilo a to není moc vysoký, všechno jen svaly, je mohutnější kostry, ještě abych ho nechala hubout, by mě nekam poslal, taky jak by potom vypadal, to by se mi už ani nelíbil a taky přemejšlim o tom, jakýho vhodného pro něj koně....Ještě další, nekteří chlapy mají i přes tech 100kilo a tlustý vůbec nejsou....

Myslím, že tu rozumné rady už padly. Tedy korektní kůň pevnější stavby s kratším hřbetem, neobsednutý příliš brzo. Jedno jakého plemene, či kříženec - je třeba dívat se na konkrétního koně, ne na obecné dokola omílané tlachy o plemenech.
Hubnutí? Kdekterý chlap váží kolem 90 kg. Jde o to, aby byl aspoň trochu pohyblivý, obratný a koni příliš nevadil - ne, aby na něm visel jako pytel ... (doplňte si, čeho chcete) . Prostě na sobě pracoval ve smyslu nějaké souhry s koněm.
Pokud je to málo pohyblivý tatík s pivasem (nehodlající na tom moc měnit), který by měl problém na koně už jen vylézt - v rámci sebezáchovy sebe i koně bude pro oba vhodnější, když pojede s koněm v zápřahu, ne pod sedlem.

to určitě pupkatý tatík není :-D prostě je to větší chlap, no :-D

Můj chlap má taky něco okolo 100 kg a máme hřebce paint horse a jsou oba spokojení.Kůň pravidelně pracuje a manžel taky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No když ono se to tak jaksi vyvinulo jako souboj mezi zastánci názoru "že kůň unese všechno, nevadí mu váha ani 300 kg a ještě si při tom šťastně vykračuje" a mezi těmi, co sice říkají "za určitých podmínek kůň jednorázové přetížení zvládne, nezemře hned první den, ale pozor, mohl by s tím být problém, a to u každého konkrétního jedince jiný, jinak velký a jinak brzy". Takže suma sumárum každý "prostorově více vyvinutý" člověk by měl mít soudnost a nést odpovědnost za to, co na toho chudáka koně naloží tak, aby jeho vlastní romantický požitek nebyl silně na úkor jiného živého tvora. Problém je v tom, že co je ještě ok a co už je přes čáru, se pozná až časem a tím se vytrácejí souvislosti. Takže jaképak "od tématu"? A hubnout? Dá se, jen je to obrovská psychická zátěž a doživotní řehole a na to nemá každý dostatek sebekázně. I mně to každou chvíli někam ujede, ale mám tu sílu si vynadat a dát se zase do latě. Přeci jenom mám ty své koně ráda.

No, já si myslím, že ti co uváděli příklady rytířů (300 kg na koni) tím chtěli říct, že 130 kg chlap se taky svézt může - protože tady padali názory, ať si radši pořídí multikáru, že na koně max. 60 kg, atp.

Určitě není ideální, aby kůň nosil metráky, ale já osobně jsem bývalý boxer, a mám figuru jakou mám - jsem rád, když s vypětím vůle udržím váhu na 105 (upozorňuju, že to není sádlo, ale kosti a svaly a šlachy). Máme tři koně - a unese mně jak podílová velška (145 cm), tak podílová trakénka (152 cm) tak kob (148 cm) - jezdíme i skáčeme jen tak pro radost. Návštěvy se taky rády svezou - a poznám na první pohled, že kobylkám vadím míň já se svou váhou, než Míšovi (je to fakt festovní kůň) jeho 50 kg puberťačka která na něm sedí prvně v životě - to ho ten hřbet bolí ještě víc, než moji Monču...

Kdysi jsem jezdívala na ponclech měla jsem v 17 asi 40 kg. Po nemoci jsem přibrala jednou tolik a díky lékům to šlo stále výš a koní jsem se vzdát nechtěla. Teď jsem si pořídila křížence fjorda, je to koník, kterého přiježďovala slečna 75 kg. Já mám asi 90 a koník to zvládá úplně v pohodě, občas se na něm povozí i bratr, který přes 100 má (je kuchař :)) a koník nic, ani se neprohne. Když si na to koník zvykne a bude správně nasvalen, tak si myslím, že by neměl mít problém. Abych koníkovi ulehčila zvolila jsem velmi lehké syntetické sedlo a samozřejmě gelovou korekční podložku, která lépe rozloží váhu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Rytíři" menili kone ako ponožky. Voľakedy nikoho nezaujímalo či sa ten pracovný nástroj dožije 5, alebo 20 rokov... Neviem koľko má Vaša kobyla, ale posúdiť zdravotné následky pôjde až keď bude stará.
S rozumom sa na dobre stavanom koni môže zviezť aj 130 kg, ale určite nie pravideľne a na dlhšie túry. A už vôbec nie do športu (aj keď u nás na hobby westernoch vidí človek kadečo).

Tak to je naprostá konina, respektive kravina a z pozice historika-středověkáře Vám povím že Váš názor je ale pořádně scestný...

Ono zaprvé pořídit si koně, který uveze přes těch 100kilo rachotící zbroje a nezalekne se bitevní vřavy nebyl žádný levný špás a jelikož jízda byla po celý středověk rozhodující silou a pěšáci jen takový to "maso na porážku", tak se kurnik vyplatilo nějakýho toho koně mít. A když už ho ten člověk měl, tak se kurnik staral aby ho měl....
Dobře vycvičený bojový kůň byl hodně ceněný a každý takový rytíř se jó snažil aby mu co nejdýl "vydržel" - ony koneckonců ty ochranné "brnění" koní a koňské "prošívanice" nebyly jen pro srandu králíkům.
Dokonce si ty koně natolik šetřili že mimo vlastní bojové akce je krom výcviku takřka nejezdili, ale šetřili a pro běžnou přepravu užívali koní podřadnějších, nebo dokonce muly....
Doporučuju přečíst nějakou odbornou literaturu a ne historické románky a přiblblé filmy.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nono... 300kg? Zase nepřehanějte. Navíc ta vaše nelogika s utrácením za koně taky kulhá... Rytíři za souboje (i za koně!) ve své době vyplázli peněz hafo a jedno jim to bylo, vždyť jim ty prachy vydělávali nevolníci. Navíc kolikrát rod skončil tak, že prostě "prohráli" všechno jmení v soubojích? Navíc i toho nemohoucího koně ještě rytíř dobře využil-celá banda se dobře nadlábla.
Ale o to tu teď nejde. Nelze v 21. století argumentovat "to rytíři". To je jako říkat, že v té době tvrdě pracovaly i děti a tak zlí to asi nebylo, když to většinou přežili.

Jaj a další chytrák - nevolníci vydělávali prachy svému rytíři....a kde by ty peníze asi tak vzali. Nevolníci především obdělávali pole feudálům, kteří si z jejich práce nacpali břich.....

To mě vážně zvedá z gauče, jak tu každej považuje středověkýho rytíře za koňskýho tyrana minimálně....na dobrým koni závisel v boji kolikrát jejich život, takže na ně asi sotva pohlíželi jako na chodící konzervy....nehledě na fakt, že některý válečnický národy si bojových koní vážily natolik, že je dokonce i pohřbívali.
Můžu vám s jistotou říct, že spíš než Vy by si asi ten středověký válečník upliv na Vás - on totiž ze svýho koně nenechával dělat mejdla ve smradlavý kafině ani ho nemohoucího neprodával na jatka.... O tom kdo je vlastně větší "barbar" - zda člověk 21.století nebo středověká mlátička se dá dlouze polemizovat....

Proboha doporučuju aspoň Wágnera (je tam moc poučných obrázků mimo textu) než začnete zase valit takový klíny....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jaj a další chytrák - nevolníci vydělávali prachy svému rytíři....a kde by ty peníze asi tak vzali. Nevolníci především obdělávali pole feudálům, kteří si z jejich práce nacpali břich.....

To mě vážně zvedá z gauče, jak tu každej považuje středověkýho rytíře za koňskýho tyrana minimálně....na dobrým koni závisel v boji kolikrát jejich život, takže na ně asi sotva pohlíželi jako na chodící konzervy....nehledě na fakt, že některý válečnický národy si bojových koní vážily natolik, že je dokonce i pohřbívali.
Můžu vám s jistotou říct, že spíš než Vy by si asi ten středověký válečník upliv na Vás - on totiž ze svýho koně nenechával dělat mejdla ve smradlavý kafině ani ho nemohoucího neprodával na jatka.... O tom kdo je vlastně větší "barbar" - zda člověk 21.století nebo středověká mlátička se dá dlouze polemizovat....

Proboha doporučuju aspoň Wágnera (je tam moc poučných obrázků mimo textu) než začnete zase valit takový klíny....

přesně tak

No a navíc k té středověké mlátičce patřila jaksi samozřejmě znalost bontonu, znalost květomluvy, znalost poezie a hudby (nejen odzpívat a odehrát nějakou odrhovačku, ale naopak celovečerní "jam session" kdy se několik pánů k potěše a pobavení dam střídalo u louten, citer, šalmají, bubínků a přitom zpěvem improvizovali společně na základě všeobecně známých písňových "evergreenů" té doby - např. na základě achilleady), dále znalost několika jazyků (za posledních Přemyslovců a za Lucemburků se jaksi automaticky předpokládala znalost polštiny, němčiny, italštiny a francouzštiny, naprosto povinná byla latina, a k tomu aspoň základy maďarštiny anebo litevštiny (podle rodového zaměření) - což vydává i s rodnou češtinou celkem minimálně sedm jazyků).

V dnešní "civilizované" společnosti neznám snad nikoho, kdo by dokázal hrát na několik nástrojů, recitoval, zpíval a skládal verše, konverzoval v sedmi jazycích, mimoto byl svým způsobem vrcholový sportovec (snad můžeme říct moderní pětibojař), voják, lovec, diplomat, vedoucí zemědělského podniku (živočišná i rostlinná výroba, ale i lesnický, ovocnářský a rybníkářský provoz), pedagog (musel vychovávat své syny a panoše - a naučit je všechno, co sám uměl), sokolník, kynolog, perfektní jezdec, chovatel a cvičitel koní, ...

Jo, není nad komunistickou představu neschopného, degenerovaného šlechtice, kterýmu museli sloužící i prdel utírat. Jinak bysme se sami nad sebou museli stydět, že?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a navíc k té středověké mlátičce patřila jaksi samozřejmě znalost bontonu, znalost květomluvy, znalost poezie a hudby (nejen odzpívat a odehrát nějakou odrhovačku, ale naopak celovečerní "jam session" kdy se několik pánů k potěše a pobavení dam střídalo u louten, citer, šalmají, bubínků a přitom zpěvem improvizovali společně na základě všeobecně známých písňových "evergreenů" té doby - např. na základě achilleady), dále znalost několika jazyků (za posledních Přemyslovců a za Lucemburků se jaksi automaticky předpokládala znalost polštiny, němčiny, italštiny a francouzštiny, naprosto povinná byla latina, a k tomu aspoň základy maďarštiny anebo litevštiny (podle rodového zaměření) - což vydává i s rodnou češtinou celkem minimálně sedm jazyků).

V dnešní "civilizované" společnosti neznám snad nikoho, kdo by dokázal hrát na několik nástrojů, recitoval, zpíval a skládal verše, konverzoval v sedmi jazycích, mimoto byl svým způsobem vrcholový sportovec (snad můžeme říct moderní pětibojař), voják, lovec, diplomat, vedoucí zemědělského podniku (živočišná i rostlinná výroba, ale i lesnický, ovocnářský a rybníkářský provoz), pedagog (musel vychovávat své syny a panoše - a naučit je všechno, co sám uměl), sokolník, kynolog, perfektní jezdec, chovatel a cvičitel koní, ...

Jo, není nad komunistickou představu neschopného, degenerovaného šlechtice, kterýmu museli sloužící i prdel utírat. Jinak bysme se sami nad sebou museli stydět, že?

No ale na mensi obhajobu me ignorance bych uvedla ze tehda cestina byla jako polstina a stara francouzstina zase jako italstina. Coz zas tak strasnou namahu neda. To,co vypisujes jsou znalosti a dovednosti vysoke slechty a ne kazdyho zemana. Dnes toto slechtici stale ovladaji. My,obycejny lid jsme dnes na tom preci o neco lip nez driv.

Jazyky měly k sobě blíž, to je pravda, ale nebyla tam stoprocentní shoda - čeština s polštinou tvořily jeden jazyk o dalších tisíc let nazpátek...

A nebyla to jen nejvyšší šlechta - byli to vlastně všechny rody pánů druhé hotovosti (jak se později vžil jednodušší název - bylo to panstvo), ale včetně vedlejších linií - řádově to u nás představovalo zhruba třetinu šlechty. Ale stejně na tom byly i nejbohatší rody pánů první hotovosti (čili v pozdější terminologii stav vladycký, zemanský - někdy se říkalo i rytířský), dále i významnější měšťané - zejména obchodníci a řemeslníci-specialisti (myslím tím ne běžného ševce, ale výrobce specializující se na bohatou klientelu), dále pochopitelně světská "inteligence" čili notáři, purkmistři, bakaláři a podobná svobodná povolání.

Pořád mi vychází, že "průměrná vzdělanost" klesla...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jazyky měly k sobě blíž, to je pravda, ale nebyla tam stoprocentní shoda - čeština s polštinou tvořily jeden jazyk o dalších tisíc let nazpátek...

A nebyla to jen nejvyšší šlechta - byli to vlastně všechny rody pánů druhé hotovosti (jak se později vžil jednodušší název - bylo to panstvo), ale včetně vedlejších linií - řádově to u nás představovalo zhruba třetinu šlechty. Ale stejně na tom byly i nejbohatší rody pánů první hotovosti (čili v pozdější terminologii stav vladycký, zemanský - někdy se říkalo i rytířský), dále i významnější měšťané - zejména obchodníci a řemeslníci-specialisti (myslím tím ne běžného ševce, ale výrobce specializující se na bohatou klientelu), dále pochopitelně světská "inteligence" čili notáři, purkmistři, bakaláři a podobná svobodná povolání.

Pořád mi vychází, že "průměrná vzdělanost" klesla...

KLesla,o to se nepru. Ale ta prumerna. Na druhou stranu mame nove poznatky v medicine,veterine,kovarstvi (oboru je vic ale drzim se tu tematu). Odbornici se zdokonalili skoro na uroven "bohu°
To ze tady nekdo tvrdi jak rytiri dlabali sve valecne vycvicene kone je stejne jako driv lidi tvrdivali,ze jim krava nedoji proto,protoze ji sousedka uhranula.

Proti tomu, že vzdělanost klesla oproti letům historickým, tak to bych si dovolila protestovat. Samozřejmě, tehdy vinikal i ten, kdo uměl jenom číst a psát. Dnes je to již standard, takže už si ani nedokážeme představit, že by to bylo jinak. Už jenom ve způsobu učení, elektronizaci, jsme se posunuli obrovský kus dopředu. Co znají dnešní školáci, tak o tom si mohla minulá generace nechat jenom zdát. Ale to jsme se posunuli od základního tématu dost daleko.