Strach z koně

Predajte ju pre vás iná možnosť nie je, nezvládate ju a keď si takto na vás dovoľuje už roky tak sa to ani nezmení, prípadne ešte sa to zhorší.. samozrejme že je to vaša chyba ale teraz je to už v takom štádiu, že predaj bude pre vás aj pre ňu to najlepšie a jediné možné riešenie skôr ako sa stane nejaký vážny úraz.

Pokud byste uvažovali o prodeji, tak pozor na hadlíře, který koně pak prodá za větší pěníze na jatka, TO JE PŘECI ŠKODA!!
Pokud vás to mrzí a chcete s ní vycházet po dobrém, pohlédněte se ve svém o okolí po nějakém solidním trenérovi, který vám ukáže společnou cestu a najdete tak vzájemnou duvěru jedna k druhé.
Sama se psychického bloku opravdu nezbavíte, tím spíš nejste-li opravdu dobrý jezdec, u kterého kobylka ví, že by ho jen tak nesetřepala...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebovala bych poradit co s 4-letou klisnou, kterou máme od narození, ale problém je v tom, že to bylo naše první hříbě a tak jsme neměli zkušenosti s výchovou. Od malička nás všechny pokopala, teď začala i kousat (kamarádku kousla hodně) a to když jsme jí sedlali, to totiž kope po nás zadníma a ten kdo jí drží si musí dávat bacha, aby ho nekousla! Já jsem k ní ztratila důvěru, začala jsem se jí bát od té doby co mě v půl roce kopla, od té doby je to čím dál tím horší a ať se snažím sebevíc, nejde to. Když jen stojím u ní, cítím jak mi stoupá tep...snažila jsem se s ní pracovat v kruhovce, ale to po mě startovala zadníma div kolikrát, že jsem uhla. Neumím se zbavit toho strachu. Máme další dva koně a s těmi vycházíme suprově, ale u ní mě to mrzí. Už jsem uvažovala o prodeji. Známý co nám jí obsedal s ní problém nemá a říká, že na ní nedá dopustit. Chodila bych s ní na procházky, ale ona je schopná mi skočit na záda, když jde za mnou třeba jen z pastvy. Naposledy co jsem na ní seděla mě shodila a pak ještě po mě kopala zadníma! Nemáte někdo nějakou radu? Já vím, že problém je ve mě, ale jak se toho strachu zbavit? Moc děkuji za nějakou radu.

Jak píšete že Vás shodila a ještě po V8ss kopla, tak to určitě neudělala schválně, koně tohle v povaze nemají. Kopou většinou proto, e se brání. Snažtě nemít pocit, že to dělá schválně. Hlavně Vás totiž nerespektuje, a to s myslím dá změnit, ale to znamená zbavit se strachu. Také bych Vám doporučila najít si někoho šikovného a zkušeného, který Vám pomuže, hlaně zbavit se strachu, nabýt sebevědomí a udělat si pořádek. G

Pokud se strachu nezbavíte asi je opravdu nejlepší kobču prodat. Přece ji nechcete zkazit nadobro? Výchova mladého koně je obtížná. Sama jsem měla na starost hřebce již od jeho 2 let a řeknu vám, že to rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Několikrát jsem uvažovala, že najdu někoho jiného, ale pak jsem s ním začla intenzivně pracovat ze země, chodit na procházky na ruce (klidně na štajgru- pro lepší pocit. Vím, že mne bude hodně lidí odsuzovat, ale když koni nebudete vyloženě rvát v hubě, nic s tím nezkazíte a přirom máte koně pod kontrolou). Cítila jsem jak se vztah mezi náma mění. Kobča si z vás evidentně dělá (s prominutím) prdel, vidí, že nejste dostatečná autorita, bojíte se ji a neumíte si dostatečně dupnout. Takže buď seberte všechny zbytečky odvahy, obrňte se (klidně si vemte přilbu, rukavice, vestu- pro lepší pocit a pro bezpečí) a vemte ji na ruce ven, zkuste s ní navázat kontakt a ukažte jí, že vy jste tady pánem nebo požádejte o pomoc někoho zkušeného anebo ji prodejte. Kůň v tomto věku je obzvlášť citlivý na to, co se kolem něj děje a vše si ponese dál...

Ještě zkuste popřemýšlet jestli se kobča něčeho nebojí. Neublížila jste jí někdy (klidně neúmyslně), neujely vám nervy apod.? Je pravda, že kůň ve většině případů nedělá nic bezdůvodně, ale také to může být ten případ kdy kobča zkouší, co si může dovolit..

No samozřejmě, když po nás vyjela tak dostala, teda pokud se nám to podařilo a ona nebyla rychlejší a neutekla...já nejsem zastáncem toho koně mlátit! Myslím, že se dá s koněm vycházet i jinak, ale nějak s ní neumím komunikovat...Dnes si jí odvezl známý co nám jí obsedal a že jí zkusí přijezdit a pak si na ní sednu já...jenže ona se k němu chová úplně jinak než k nám! Nechce mě ani kamarádku nechat si sednout do sedla, vždycky kope. Někde jsem slyšela, že když kůň tohle dělá, tak tomu dotyčnému nedůvěřuje. Nejhorší je, že jsou na sobě ti tři koně co máme závislí a tak s ní jít na procházku bude těžší. Je pravda, že by potřebovala více pohybu, má moc energie. Kdyby jsme jí chtěli prodat, tak nevím komu prodat koně, který si s náma tak hraje...jestli takový kůň má vůbec nějakou hodnotu...

Kobyla zjistila, že má navrch .......Není tam důvěra k Tobě. Proto trenéra respektuje a Tebe s kamarádkou má na " háku " . Buď si pozvi někoho, kdo Tě naučí s kobylou pracovat a být ve " dvojce " šéfka, nebo ji prodej.

Vaše kobyla je velmi nebezpečné zvíře. Ať si kdo chce co chce říká, pokud kope po lidech, je tu obrovské riziko. Vy ji bohužel nezvládnete. Doporučuji prodat nebo bezplatně pronajmout někomu VELMI zkušenému, kdo umí pracovat se zkaženými koňmi. Myslím, že se to spravit dá, nebude to za chvilku, ale půjde to. Kobyla je nejspíš dominantní a vy ji svou přítomností a požadavky velmi obtěžujete. Nehodlá vás akceptovat. Takže musíte najít někoho, koho za šéfa přijme. Ale vybírejte pečlivě.
A myslím si, že když vás shodila, kopala úmyslně. Prostě se zbavit toho, kdo ji otravuje, bohužel.

na jatka, koní je dost, ale zdraví náme jen jedno.

až vás shodí, uteče a cestou zkope někoho , kdo se jí nelíbí a třeba se jí i bál, pak VÁM zlámat hnáty, páteř a necha bez prostředků a bez podpory.

neohrožujte zrdraví a životy druhých.

Nemyslím podle toho co píšete,že je kobyla zkažená,jen frustrovaná a neštastná z toho,že ji nikdo kromě jednoho trenéra,který ji ukáže směr,kde má své místo,neumí ukázat.Tím spíš,že jste její majitelkou.Jasně,že má potom navrch,protože má ve vašem chování zmatek a neví,co od vás čekat,protože nestanovíte jasné pravidla,tak zkouší,když ji nikdo neopraví a dělá si,co chce a bude to stupnovat a ž k ní nebude moct nikdo přijít.Prostě je to kobyla pro člověka,který nemá až zas takový strach a dokáže koni vysvětlit,co po něm chce.Nevím jestli se na to cítíte,pokud ne,opravdu by bylo lepší najít někoho,kdo ji bude chtít pomoct a to nastálo a stane se novým majitelem.Myslím,že k vám,pokud by jste si to nevyříkaly se chovala pořád stejně i kdyby ji někdo "dal dohromady"časem by to spadlo do starých kolejí.
Nepište tady takové věci jako zbavit se strachu,to přece nejde,pokud by to kdokoliv udělal tak je dávno mrtví obzvlášt u koní..
Tak hodně zdaru ve správé volbě!

souhlasím s tím, že u někoho jiného by se měla líp a že i kdyby se to teď nějak zlepšilo, tak se to po čase zase může dostat do těch starých kolejí...právě člověk co jí obsedal tvrdí, že na ní nedá dopustit, že je jí škoda. Tak snad ho přemluvím, ať si jí nechá. Já jsem na mateřské, takže bych na ní neměla ani tolik času. Děkuji moc za názory.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
souhlasím s tím, že u někoho jiného by se měla líp a že i kdyby se to teď nějak zlepšilo, tak se to po čase zase může dostat do těch starých kolejí...právě člověk co jí obsedal tvrdí, že na ní nedá dopustit, že je jí škoda. Tak snad ho přemluvím, ať si jí nechá. Já jsem na mateřské, takže bych na ní neměla ani tolik času. Děkuji moc za názory.

Tak Ti drzim palce at' ho premluvis. Ta kobyla po Tobe kopla schvalne ikdyz zde nekdo psal ze to kone proti cloveku neudelaj. Udelaj,pokud nerespektujou. Mam taky kobylku od narozeni a je dominantni,mne kopla kdyz byla malicka a okamzite to dostala nazpet a k tomu vyhubovano. Za kousani po hube a to okamzite. Naposledy se po mne ohnala zadni,kdyz jsem se ji chtela podivat na odreninku kdyz ji byl rok. Dostala kopanec a vynadano a rekla jsem ji jak decku-ja se ti na tu nohu proste podivam a ty si nedovoluj. A najednou mne nechala nohu ohmatat. Pote tedy zase velka pochvala. Dnes ma 15 mesicu a uz vychazime suprove ikdyz mne ceka s ni do budoucna prace. Bud ten respekt jsme si budovaly pomalu, nebo mi pomohla jedna situace,kdy se mala postavila proti mne na zadni na kocicich hlavach. Tam se ji ty nohy pekne rozjizdely kdezto ja v dobrych botach jsem byla king.
A jeste jedna zkusenost; jednou do staje si kamos privezl od nekad novyho valacha....krasnyho jak filmovyho herce.Nez ho privezl,ozkousel ho jinej kamos a bylo rodeo,takze ho shodil. Rekli si-no,nesedli si,nebyl dobrej den...doma ve staji na nej sedly postupne 2 holciny a kun chodil jak beranek, jedne i bez sedla. Sednul na nej kamos-a rodeo,takze slezl a nechal ho byt. Holciny na nem pokracovaly-konik chodil jak hodiny,drivi bys mohla na nem stipat. Dalsi chlap ze ho zkusi-ani nedosed do sedla a valach hned svici. Pak prisla na navstevu dcera kamose,sedla na konika-vse v pohode. Kamos (fakt dobrej jezdec) si rekl,hergot,dyk chodi a tak na nej sednul-komplikovana zlomenina holenni kosti....hele ten valach nesnasi chlapy,jinak to nevidim. Mozna Tva kobylka je to samy,nesnese zeny. Rika se ze opacna pohlavi v praci se zviraty se lepe respektuji.

Jo zkur**t koně je jednoduché, ale napravit ho pak a získat k němu důvěru je pěkně těžké. Tohle jsem si už zažila dvakrát jednou u sebe a jednou u kámošky. Kámoška zničila mladého koně, který byl úžasný už chodil i pod sedlem a po měsíci se k němu nešlo ani přiblížit natož jezdit. Dala ji pryč na pastvu a kobylka se má zase úžasně. A ten druhý kůň byl kdysi před pár lety můj (taky hříbátko z kterého vyrostl mag*r hřebec, který chodil především po zadních a snažil se někoho kopnout do hlavy ) ale jelikož já jsem tvrdohlavý beran tak jsem toho svého blbečka nedokázala prodat a jednou se mi naskytla nabídka odjed na měsíc na ranč kde paní používá na koníky přirozenou komunikaci, ani jsem pořádně nevěděla co to je, ale i tak jsem jela i s koněm. A věřte, že jak jsem tam vedla koně na stahovačce a nemohla jsem ho udržet a šíleně jsem se ho bála tak zpátky jsem šla s koněm na ohlávce a on šel za mnou jak pejsek. Od té doby je to můj nejlepší kámoš a totálně perfektní kůň, kterého bych nikdy nedala pryč.
Takže máte dvě možnosti: 1) dát koně pryč nebo 2) nechat si poradit od odborníka a zkusit změnit koně ale hlavně sebe, protože nezapomeňte, že vy zjste koně zničila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
na jatka, koní je dost, ale zdraví náme jen jedno.

až vás shodí, uteče a cestou zkope někoho , kdo se jí nelíbí a třeba se jí i bál, pak VÁM zlámat hnáty, páteř a necha bez prostředků a bez podpory.

neohrožujte zrdraví a životy druhých.

Další rádoby koňák, který než aby se s něčím sral tak raději koně hodí na jatka... Řeknu Vám, že jsem se o jednoho takového koně (ne-li horšího) starala. Jel po lidech zubama, neměl problém ani lidi chytit a vyhodit je z boxu. Myslíte, že šel na jatka? Ne! Šlo to sice pomalu, ale šlo. Agresivních koní je opravdu málo, většina takových koní jsou ti v pubertě, kteří zkouší co jim projde a ti, kteří měli nějakou špatnou zkušenost. Ten náš mne začal kousat v nějakých 3,5 letech. Jediný, na koho si netroufl byl jezdec, ale nebylo to z respektu. Měl z něj strach, jakmile se jezded ukázal, kůň skočil do rohu a neměl odvahu se ani pohnout, jelikož věděl, že jezdec má dost sil na to ho zmlátit nebo sešvihat bičem po hlavě. Pak jsem přišla já a on se bál, že ode mne taky dostane a natvrdo po mne šel. Trvalo dlouho než jsem poznala proč je takový.. A pak prostě stačilo změnit přístup a nebát se ho. Čistila jsem ho v boxe na štajgru, venku na štajgru, žádné mlácení, nanejvýš okřiknout a škubnout za ohlávku. Postupem času se to zlepšovalo. Pod sedlem to byl milionový kůň, ale bohužel vždy to bylo v něm a nikdy z něj nebyl kůň, ke kterému se můžete otočit zády nebo u kterého si můžete dovolit udělat chybu. Jediným lékem je čas..a to zabere i pár let.. A zadavatelce radím ať udělá rozhodnutí co nejdřív, zachráníte tak koníka od velmi nejistého osudu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo zkur**t koně je jednoduché, ale napravit ho pak a získat k němu důvěru je pěkně těžké. Tohle jsem si už zažila dvakrát jednou u sebe a jednou u kámošky. Kámoška zničila mladého koně, který byl úžasný už chodil i pod sedlem a po měsíci se k němu nešlo ani přiblížit natož jezdit. Dala ji pryč na pastvu a kobylka se má zase úžasně. A ten druhý kůň byl kdysi před pár lety můj (taky hříbátko z kterého vyrostl mag*r hřebec, který chodil především po zadních a snažil se někoho kopnout do hlavy ) ale jelikož já jsem tvrdohlavý beran tak jsem toho svého blbečka nedokázala prodat a jednou se mi naskytla nabídka odjed na měsíc na ranč kde paní používá na koníky přirozenou komunikaci, ani jsem pořádně nevěděla co to je, ale i tak jsem jela i s koněm. A věřte, že jak jsem tam vedla koně na stahovačce a nemohla jsem ho udržet a šíleně jsem se ho bála tak zpátky jsem šla s koněm na ohlávce a on šel za mnou jak pejsek. Od té doby je to můj nejlepší kámoš a totálně perfektní kůň, kterého bych nikdy nedala pryč.
Takže máte dvě možnosti: 1) dát koně pryč nebo 2) nechat si poradit od odborníka a zkusit změnit koně ale hlavně sebe, protože nezapomeňte, že vy zjste koně zničila

Taky je dobré se zamyslet jak se ke koni chová ten pán, co ho obsedal.. Na mne taky celá stáj pokřikovala jak jsem zničila koně, ještě k tomu nadějného hřebce, který mohl jít do chovu. nakonec se ukázalo, že vina byla na úúúplně jiné straně...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Další rádoby koňák, který než aby se s něčím sral tak raději koně hodí na jatka... Řeknu Vám, že jsem se o jednoho takového koně (ne-li horšího) starala. Jel po lidech zubama, neměl problém ani lidi chytit a vyhodit je z boxu. Myslíte, že šel na jatka? Ne! Šlo to sice pomalu, ale šlo. Agresivních koní je opravdu málo, většina takových koní jsou ti v pubertě, kteří zkouší co jim projde a ti, kteří měli nějakou špatnou zkušenost. Ten náš mne začal kousat v nějakých 3,5 letech. Jediný, na koho si netroufl byl jezdec, ale nebylo to z respektu. Měl z něj strach, jakmile se jezded ukázal, kůň skočil do rohu a neměl odvahu se ani pohnout, jelikož věděl, že jezdec má dost sil na to ho zmlátit nebo sešvihat bičem po hlavě. Pak jsem přišla já a on se bál, že ode mne taky dostane a natvrdo po mne šel. Trvalo dlouho než jsem poznala proč je takový.. A pak prostě stačilo změnit přístup a nebát se ho. Čistila jsem ho v boxe na štajgru, venku na štajgru, žádné mlácení, nanejvýš okřiknout a škubnout za ohlávku. Postupem času se to zlepšovalo. Pod sedlem to byl milionový kůň, ale bohužel vždy to bylo v něm a nikdy z něj nebyl kůň, ke kterému se můžete otočit zády nebo u kterého si můžete dovolit udělat chybu. Jediným lékem je čas..a to zabere i pár let.. A zadavatelce radím ať udělá rozhodnutí co nejdřív, zachráníte tak koníka od velmi nejistého osudu.

a pokud taková svině uteče a třeba Vám zabije dítě, budete taky tak obhajovat majitele chudáčka koníška?

Koně jsou úžasná zvířata, ale taky neběháte po dálnici. vaše svoboda končí tam, kde začínáte omezovat druhé. nešťastných náhod je dost, proč ohrožovat okolí vědomě?

Kůň je jatečné zvíře, a občas neuškodí si to uvědomit a možná stupne i jejich cena, když přestanete z každou cenu zachraňovat nebezpečné hajtry. (viz diskuse na moderce)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a pokud taková svině uteče a třeba Vám zabije dítě, budete taky tak obhajovat majitele chudáčka koníška?

Koně jsou úžasná zvířata, ale taky neběháte po dálnici. vaše svoboda končí tam, kde začínáte omezovat druhé. nešťastných náhod je dost, proč ohrožovat okolí vědomě?

Kůň je jatečné zvíře, a občas neuškodí si to uvědomit a možná stupne i jejich cena, když přestanete z každou cenu zachraňovat nebezpečné hajtry. (viz diskuse na moderce)

Jenže odepsat teprve 4- leté zvíře je trošku hloupost. Ta kobyla má naději a rozhodně to není až tak nebezpečné zvíře. Znala jsem mnohem horší. Kobča je ve věku kdy se dá mnohé zpravit, proto taky radím sebrat odvahu, zatnout zuby a buď se toho ujmout sama nebo kobču prodat někomu zkušeného. Problémových koní mi prošlo rukama víc než dost a troufám si říct, že o nich docela dost vím a 95% z nich se nakonec opravdu zpravilo. A byli to koně mlácení i koně, kteří si z lidí ,,jen" dělali srandu. Myslím, že vzdát něco u teprve dospívajícího koně je blbost. Dítě taky neodepíšete když někomu ublíží (jakože se mi to stalo). A rozhodně nezachraňuju koně za každou cenu. Onen Kinský hřebec, kterého jsem si docela úspěšně převychovala skákal jako čtyřletý stojany a po převýchově vozil děti tak, že je hlídal jako oko v hlavě. A to byl teda původně případ pro psychiatra. Několikrát hodil s jezdcem o zeď, po každém šel natvrdo kopytama a zubama a teď.... Ale škoda mluvit..asi kdo nezažil, nepochopí..

bohužel zažil :(( i s tím špatným koncem. nestojí to za to.

i když souhlasím, že nejlepší koně jsou bývalé mrchy. ale riziko je příliš vysoké.

Já bych koně nikdy na jatka nedala...u nás se nezabíjí ani slepice :-) Vím, že by existovala cesta přirozené komunikace, jen já sama jsem to zkoušela a když se napojí a jde zamnou tak mám strach, protože jí opravdu nevěřím a nevím co udělá...ona není nebezpečná k ostatním lidem...přes ohradu si jí hladí děti a prostě když necítí strach tak je to ok. No kobylka není až tak úplně moje, původně byla táty, jenže toho chytli zdravotní problémy, takže na koni už jezdit nebude. A než jí prodat, tak jsem si řekla, že jí dám poslední šanci. Pod sedlem, pokud bude pořádně pracovat, je suprová...ničeho se neleká, je to takový trochu lenochod :-) Ale potom pádu kdy po mě vykopla zadníma, když už jsem ležela na zemi, tak bych řekla, že to udělala schválně. Nemá mě ráda :-( Opravdu jsme jí od malička spíše rozmazlovali, první kopance jí procházeli, nikdo jí to nevrátil...a to byla asi ta chyba!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
bohužel zažil :(( i s tím špatným koncem. nestojí to za to.

i když souhlasím, že nejlepší koně jsou bývalé mrchy. ale riziko je příliš vysoké.

Zažila jsem jednoho koně se špatným koncem, a o tomhle koni se říkalo už od začátku, že je to ztracený případ. Ale byl to opravdu extrém. Jednu holčinu téměř zabil takže nebyla jiná možnost.. Ten kůň nebyl týraný, prostě agresivní už od začátku a veškerá manipulace s ním byla téměř nemožná. Ale takových je opravdu málo a za většinu nebezpečných koní mohou sami lidé a opět jen lidé to mohou napravit. Záleží jestli chtějí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych koně nikdy na jatka nedala...u nás se nezabíjí ani slepice :-) Vím, že by existovala cesta přirozené komunikace, jen já sama jsem to zkoušela a když se napojí a jde zamnou tak mám strach, protože jí opravdu nevěřím a nevím co udělá...ona není nebezpečná k ostatním lidem...přes ohradu si jí hladí děti a prostě když necítí strach tak je to ok. No kobylka není až tak úplně moje, původně byla táty, jenže toho chytli zdravotní problémy, takže na koni už jezdit nebude. A než jí prodat, tak jsem si řekla, že jí dám poslední šanci. Pod sedlem, pokud bude pořádně pracovat, je suprová...ničeho se neleká, je to takový trochu lenochod :-) Ale potom pádu kdy po mě vykopla zadníma, když už jsem ležela na zemi, tak bych řekla, že to udělala schválně. Nemá mě ráda :-( Opravdu jsme jí od malička spíše rozmazlovali, první kopance jí procházeli, nikdo jí to nevrátil...a to byla asi ta chyba!

slepice tě většinou zabít nezvládne...

dej ji člověku, který zajistí bezpečnost okollí, než ji zvládne převychovat.

ale kobyla už ví, že lze člověku ublížit a mit z toho prospěch, co až někdy náhodou uteče a setká se s někým, komu ublíží...

a ujišťuji že se stát může.. a je bohužel zcela nepodstatné, čí je to vina.. spíše pro vás poučení pro příště..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych koně nikdy na jatka nedala...u nás se nezabíjí ani slepice :-) Vím, že by existovala cesta přirozené komunikace, jen já sama jsem to zkoušela a když se napojí a jde zamnou tak mám strach, protože jí opravdu nevěřím a nevím co udělá...ona není nebezpečná k ostatním lidem...přes ohradu si jí hladí děti a prostě když necítí strach tak je to ok. No kobylka není až tak úplně moje, původně byla táty, jenže toho chytli zdravotní problémy, takže na koni už jezdit nebude. A než jí prodat, tak jsem si řekla, že jí dám poslední šanci. Pod sedlem, pokud bude pořádně pracovat, je suprová...ničeho se neleká, je to takový trochu lenochod :-) Ale potom pádu kdy po mě vykopla zadníma, když už jsem ležela na zemi, tak bych řekla, že to udělala schválně. Nemá mě ráda :-( Opravdu jsme jí od malička spíše rozmazlovali, první kopance jí procházeli, nikdo jí to nevrátil...a to byla asi ta chyba!

Prodejte jí, dokud je mladá, má šanci. Začla bych se po novém majiteli poohlížet hned, v zimě o koně obecně zájem moc není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych koně nikdy na jatka nedala...u nás se nezabíjí ani slepice :-) Vím, že by existovala cesta přirozené komunikace, jen já sama jsem to zkoušela a když se napojí a jde zamnou tak mám strach, protože jí opravdu nevěřím a nevím co udělá...ona není nebezpečná k ostatním lidem...přes ohradu si jí hladí děti a prostě když necítí strach tak je to ok. No kobylka není až tak úplně moje, původně byla táty, jenže toho chytli zdravotní problémy, takže na koni už jezdit nebude. A než jí prodat, tak jsem si řekla, že jí dám poslední šanci. Pod sedlem, pokud bude pořádně pracovat, je suprová...ničeho se neleká, je to takový trochu lenochod :-) Ale potom pádu kdy po mě vykopla zadníma, když už jsem ležela na zemi, tak bych řekla, že to udělala schválně. Nemá mě ráda :-( Opravdu jsme jí od malička spíše rozmazlovali, první kopance jí procházeli, nikdo jí to nevrátil...a to byla asi ta chyba!

Jo,umim si to predstavit. Moje dominantni hribka je v poradi druha. Ryzka. Kdyz se narodila,mela ruzovy voci a nos-byla oskliva. Ikdyz se brzy jevila ze bude vzrostla,vyjimecna a pozdeji ji ty voci zcernaly i ten nos ztmavnul,porad ma do ted takovy prisny vyraz. Proto ji ty kopance u mne neprosly.
Ale ta prvni hribka...no ale je fakt ze vubec zadna agresivita u ni neni. Ta ma tak krasny velky voci a nevinnej vyraz,milouckej plysacek....tak ta kdyby si dovolila jako miminko,tak mozna by ji taky vsechno prochazelo....proste jsme jen lidi a delame chyby a casto uz podvedomne nemame stejny metr a dame na pocity. Proste chybama se clovek uci ale tuhle kobylku uz fakt radeji prodejte nekomu,koho bude respektovat. Nebo vymente. Ve 4letech to neni jeste uple v riti ale cekat,tak se dockate prusvihu,jo,muzeme si dovolit rozmazlovat psicka civavu,ta kdyz kousne tak se ji clovek vysmeje,este tak mini shitlanda,ten kdyz se postavi na zadni tak je to roztomily.

Pozorujte koně, pokud jeden kůň vyhání ze svého os.prostoru druhého nejdříve naznačí když neodejde tak nekompromisně kopne. Z toho co čtu vyplívá, že koník Vás nechce ve své přítomnosti otravujete ho. To že vykopne je jen třešnička na dortu, zřejmě jste si nevšimla náznaků před kopnutím. Chtělo by to kruhovku nebo menší uzavřený prostor, a ujasnit si kdo je tady velitel. ALE vy nejdřív musíte překonat strach i ten vnitřní protože rychlejší tep a pocení kůn zaznamená dříve než vy samotná. Musíte přestat i vnitřně myslet na to že se bojíte.. Přeji hodně štěstí.

KDYBY KŮŇ O SVÉ SÍLE VĚDĚL, NIKDO BY NA NĚM NESEDĚL. sic přísloví, ale pravdivé až přiliš.

a klisna o své síle ví, a rovněž ví, že ji (minimálně proti některým lidem) lze s úspěchem použít. vinou lidí se stala časovanou bombou, a je jen otazkou času, kdy vybouchne. stačí aby se dostala do situace, která jí připomene tu s vámi. není to JESTLI, ale KDY.

a pak si můžete tisíckrá říkat: "dnes by šel do školy..." nepůjde. nebo vám to bude nožná jedno, ale obětem ne..

howk

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a pokud taková svině uteče a třeba Vám zabije dítě, budete taky tak obhajovat majitele chudáčka koníška?

Koně jsou úžasná zvířata, ale taky neběháte po dálnici. vaše svoboda končí tam, kde začínáte omezovat druhé. nešťastných náhod je dost, proč ohrožovat okolí vědomě?

Kůň je jatečné zvíře, a občas neuškodí si to uvědomit a možná stupne i jejich cena, když přestanete z každou cenu zachraňovat nebezpečné hajtry. (viz diskuse na moderce)

Bože, vy jste snad korunovanej blb když tohle vypustíte z pusy!
Tohle není žádný problém, ať si zadavatelka najde trenéra (nebo alespoň někoho schopného-uvádí, že známej co jí obsedal na ní nedá dospustit, tak ať aspoň on vám ukáže jak s kobylkou pracovat, tak z vás ten strach zcela jistě opadne, když uvídíte vy sama, že to zas tak hrozný problém není a kobyla se chová jako beránek pod dohledem zkušenějšího) a ten jí kobylu trochu alespoň na hrubo opracuje a ukáže cestu kterou se vydat a přitom už bude jen dohlížet na počínání zadavatelky.
Jsou opravdu mnohem, ale mnohem horší případy!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
na jatka, koní je dost, ale zdraví náme jen jedno.

až vás shodí, uteče a cestou zkope někoho , kdo se jí nelíbí a třeba se jí i bál, pak VÁM zlámat hnáty, páteř a necha bez prostředků a bez podpory.

neohrožujte zrdraví a životy druhých.

UVědomte si, že život a zdraví můžu ohrozit i já, co mám miliusovou kobylu...

Stačí že třeba uteče moje kobyla, co nekoupe a nekoše, ale je to přece zvíře a může někde spáchat nějakou nehodu, srazí nějaký dítě, vletí do auta, variant je mnoho a nemusí to být nějaká kopavá a kousavá svině a pochybuju, že takovej nevyhochovanej kůn když uteče, bude vyhledávat lidi, aby je umyslně napadal, to přirovnáváte k medvědovi ne??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a pokud taková svině uteče a třeba Vám zabije dítě, budete taky tak obhajovat majitele chudáčka koníška?

Koně jsou úžasná zvířata, ale taky neběháte po dálnici. vaše svoboda končí tam, kde začínáte omezovat druhé. nešťastných náhod je dost, proč ohrožovat okolí vědomě?

Kůň je jatečné zvíře, a občas neuškodí si to uvědomit a možná stupne i jejich cena, když přestanete z každou cenu zachraňovat nebezpečné hajtry. (viz diskuse na moderce)

ALe tady jde o to, že majitelka koně nezvládá a ten kdo ji obsedá, tam je u něho uplně vyměněná, snad čtu ne??? Taky jsem mela kone od člověka co ho nezvládal, kousal a kopal,napadal jak mohl, byl to mladej kůn, tady jsme si s nim pohráli a šlapal jak hodiny i pod malýma dětma,, takže Váš příspěvek mi trochu nedává smysl

Tady jde o to, že ten kůn potřebuje zkušeného jako každej jinej mladej kůn, a taky se to potvrdilo, majitelka by potřebovala zaškolit co a jak a potom to nebude žádná svině, moje kobyla by taky byla svině, kdyby neměla takovej přístup jakej má mít...tady někdo nechápe jak tak koukám a zrovna že Vy tu napíšete , at dají koně na jatka, co když ten kůn má dobrej původ a stačí už jen nekoho, kdo koním rozumí??? to ho má dat pryč za jateční cenu?? Jste snad upad(la), ne?? A netvrdte tu, že zabije dítě, to by jsme museli dát koně na jatka všechny co jsou.

Souhlasím, někteří to pochopili tak, že ten kůň je zabiják, ale tak zlé to zase není a od příštího týdne budu jezdit na tréninky a uvidíme, zatím jí teď má známý a zkusí jí s ní znovu pracovat. Jen jsem chtěla znát názor ostatních...samozřejmě se to těžko popisuje...

no víš, já útok takového "převychovaného" koně viděla. prostě člověku, který ho zvládal utekl, cestou potkal dítě a choval se tak jako k těm, co je měl zcela na háku. jemně řečeno nechci zažít znova. moc nezbylo..

tobě hodně štěstí

Každý takový není..neházejte je do jednoho pytle. Takového koně jsem zažila jen jednoho z další stovky problémových koní, se kterýma si někdo dal tu práci a udělal z nich zvířata mnohem bezpečnější. Toho mojeho taky všichni zatracovali, rada majitele stáje zněla- náhubek, popřípadě štajgr, vyvázat, do ruky lonžovák a když to nepomůže tak zavřít do boxu, napsat cedulku Pozor zlý kůň, krmit přes okýnko a jestli se sám nevzpamatuje- na jatka.. S tím jsem ho poslala někam, zabojovala a z koně se stal docela příjemný parťák, který sice stále nesnášel čištění, ale dokázal stát bez toho aby kohokoliv ohrozil. Takže nevzdávat!!

Já bych vyhledala někoho, kdo dělá PNH. Zkusila bych s koníkem pracovat, třeba vám to vážně půjde a postupně se strachu zbavíte.
Sama za sebe můžu říct, že jsme problémového valacha měli. Byl tam 2x pán, co dělá PNH, hodně jsme pokročili, ale strachu jsem se nezbavila. Koníka jsme prodali a s novým majitelem si rozumí.
Pokud vám na kobylce hodně záleží a jste pevná v kramflecích, určitě to půjde.

Já bych kobylu prodala, ale protože má paní naději, že si ji veme pán, co jí obsedal, pak je to pro všechny strany nejlepší.Mimochodem, setkala jsem se za svůj celkem dlouhý život s koňmi 2x s koněm, co nesnášel ženy.Tedy, obojí byl valach.O jednom jen vím, druhého jsme krátce měli.Nebyl z příliš vyhovujících podmínek, ale že by byl týraný, to taky ne.Vychoval ho muž, ale ženy kolem něj byly také.Když přišel k nám, starala se o něj kamarádka, která má dostatek zkušeností, nicméně, jak byl na volno a viděl ženskou, šel po ní třeba po zadních.Kobyly respektoval, byl spíš v podřízeném postavení.Pak jsme ho prodali za pár korun dvoum bratřím ze samoty, kteří chtěli koně do páru, měli manželky, ale ty se o koně nestaraly.Ještě půl roku nám nadšeně volali, jaký to je pohodový koník pod sedlo i do vozu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no víš, já útok takového "převychovaného" koně viděla. prostě člověku, který ho zvládal utekl, cestou potkal dítě a choval se tak jako k těm, co je měl zcela na háku. jemně řečeno nechci zažít znova. moc nezbylo..

tobě hodně štěstí

Nepřeháněj...pochybuji, že kdyby kůň sežral děcko, že by to nerozmázla média. To zas jedna babka povídala, ne?

tak si hledej..

a riskuj. možná se ti to vrátí..

Tady je asi někdo pesimista nebo to holt nepřeje. O kobyle nebylo napsané, že je zabiják. Takový kůň totiž vypadá úplně jinak. A opravdu je možné,, že nemá ráda ženy. K nám přijela z pastvin kobča, která k smrti nenáviděla chlapy. Šla po nich předkama, zadkama, zubama, tlačila je na zeď jen aby se jich zbavila. Přitom jí nikdy žádný neublížil...

Těžko říct, jak to s tím kopnutím bylo - nesnažila se vás jen "odkoupnout z cesty", když jste ji najednou ležela pod nohama? Já jsem takhle přišla k natrženému stehennímu svalu na jedné ze svých prvních jízd - ale úmyslně mě ten kůň odkopnout určitě nechtěl - kromě toho čeho, se lekl původně, jsem tam byla další věc, které se najednou vyděsil. Pokud je ještě mladá, možná jí nedochází, že ta překážka, které se tam objeví, je jezdec.

Že po vás skočí - to dělají hříbata, že na sebe naskakují - i když je to nebezpečné a mohlo vás to bolet, spíše než zlost, bych v tom viděla touhu hrát si po koňsku - kobylka asi nepochopila rozdíl mezi člověkem a koněm - na tu naši do 4 let nikdo nesáhnul a nijak ji nevychovával - dovolovala si nehorázně, šla zuby, kopyty zezadu, nebo přišla vydrbkat vás v hříbě - přátelsky, ale bolelo to... Trvalo 2 roky, než to pochopila.

Teď po 4 letech, řešíme poslední problém - "slušné žraní" ve společnosti ostatních koní a odnos prázdné nádoby bez zcén.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Těžko říct, jak to s tím kopnutím bylo - nesnažila se vás jen "odkoupnout z cesty", když jste ji najednou ležela pod nohama? Já jsem takhle přišla k natrženému stehennímu svalu na jedné ze svých prvních jízd - ale úmyslně mě ten kůň odkopnout určitě nechtěl - kromě toho čeho, se lekl původně, jsem tam byla další věc, které se najednou vyděsil. Pokud je ještě mladá, možná jí nedochází, že ta překážka, které se tam objeví, je jezdec.

Že po vás skočí - to dělají hříbata, že na sebe naskakují - i když je to nebezpečné a mohlo vás to bolet, spíše než zlost, bych v tom viděla touhu hrát si po koňsku - kobylka asi nepochopila rozdíl mezi člověkem a koněm - na tu naši do 4 let nikdo nesáhnul a nijak ji nevychovával - dovolovala si nehorázně, šla zuby, kopyty zezadu, nebo přišla vydrbkat vás v hříbě - přátelsky, ale bolelo to... Trvalo 2 roky, než to pochopila.

Teď po 4 letech, řešíme poslední problém - "slušné žraní" ve společnosti ostatních koní a odnos prázdné nádoby bez zcén.

To by mě zajímalo jak jí to "slušné žraní" ve společnosti ostatních koní učíte? :) (neberte to v ironii, myslím to naprosto vážně) Řeším něco podobného, ale bez scény se to nikdy neobejde....:(

Jsme ve 3. fázi ze 4, jestli se dostaneme natrvalo ke 4. nevím, ...to už bych chtěla zázraky.
(Takto jsem si to rozvrhla já, není to žádná metoda...)

1. Kůň se před krmení připne (ohrada, uvaziště), natahuje se po nádobě s krmivem při přínosu, kdyby nebyl připnut, přiběhne a klidně i povalí člověka, aby se ke žrádlu dostal, po dožrání obsahu si jej nechce nechat vzít, snaží se kousnout, natahuje se po ostatních koních, pokud jdete zezadu může vás i kopnout, brání prázdnou nádobu.

2. Kůň se před krmením připne, vrhá se na přinesené žrádlo a je neklidný při odnosu prázdné nádoby, poté, co dožere, natahuje se směrem k ostatním koním, když zjistí, že je připnut, nechá toho a čeká na odepnutí - nemá agresivní projevy, nesnaží se kousnout ani kopnout, pouze se za nádobou natahuje.

3. Koně není třeba na začátku krmení připnout, nevrhá se na vás a nádobu s krmením. Poté co dožere, nebo těsně předtím se připne, aby neodešel loudit za ostatními koňmi. Je klidný, i když ostatní koně ještě žerou. Nenatahuje se tím směrem.

4. Koně není třeba vůbec připnout, sežere své a neotravuje ostatní koně.
-------------------------------------------
Jako jediné hříbě byla naše kobyla v mládí odstrkována ostatními koňmi při krmení, které se provádělo hromadně, to že se na ni nedostane a že je třeba si jídlo vybojovat si pořád nese s sebou - dotklo se to jejího základního pudu, najíst se, a tak se toho velmi těžce zbavuje, ale už udělala obrovský pokrok...

Pokud Jiskra (naše kobyla) připnutá nebyla, obíhala všechny nádoby s krmivem na pastvě, jakkoli jsme ostatní koně umístili daleko a odháněla je kousanci - běhala mezi nima tak dlouho, dokud je to nepřestalo zajímat a nepřecpala se, jedno z jakého kýble... Když člověk odnášel prázdnou nádobu a to mohlo být i poté, co od ni odešla a šla se pást nebo na seno přiletěla s vyceněnýma zubama a klopenýma ušima. Začala jsme ji tedy uvazovat.

To natahování po prázdném kýblu jsme odstranili přes tašku sena, kterou jsme přivázali vedle. Po dožrání jádra se začala věnovat senu a my jí ho sebrali, aniž by si všimla. Teď už ani seno v tašce nemusí být. Taky jsme začali dávat "víceobjemové" krmivo řepné pelety (nemelasované) + méně jádra - je toho mnohem více, takže žere déle, má pocit vetší sytosti a je to i zdravější krmivo, lehké, hydratující, ...

Dostávala a dostává kýbl jako první, aby se nenatahovala. Hlavní byl čas a klid, žraní jádra je její chvíle, nic dalšího se přitom nedělá, ostatní koně tak jako ona nepřechází a neotravují...

Přijala to jako fakt i s tím čekáním na odepnutí, když ještě ostatní žerou, protože se to opakovalo a vypadalo to pořád stejně. Vždy dostala, nikdy se ji přitom nic nedělo, vždy pak byla odepnuta, ... Čas stejný nebyl, ale průběh a pořadí úkonů ano.

Teď už občas nezapínáme, ani když dožere. Když jde k jinému koni, odvedeme ji, už se po nás neohání a nekouše - zavedeme ji k senu a většinou u něj zůstane, pokud se to opakuje, připneme ji k ohradě na vodítko a musí zase počkat.
-------------------------------------------
VE ZKRATCE:
1. KRMIT STEJNÝM POSTUPEM - VE STEJNÉM POŘADÍ KONÍ, STEJNOU METODOU
2. KONĚ PŘI KRMENÍ NERUŠIT - JE TO JEHO CHVÍLE
3. NIKDY NEBRAT NÁDOBU S KRMENÍM DŘÍVE, NEŽ O NI KŮŇ SÁM ZTRATÍ ZÁJEM - I ZCELA PRÁZDNOU - ČAS, KDY SI BUDE NÁDOBU S NEDOŽRANÝM ZBYTKEM NEBO ÚPLNĚ PRÁZDNOU STŘEŽIT SE BUDE ZKRACOVAT
4. ZAMEZIT KONI ODHÁNĚNÍ OSTATNÍCH, POKUD JE TO NUTNÉ, I ÚVAZEM - POSTUPNĚ ODBOURAT
5. NABÍDNOUT KONI JINÉ PŘÍJEMNÉ ZAMĚSTNÁNÍ PO ŽRÁDLE, NEŽ ODHÁNĚNÍ OSTANÍCH OD ŽRÁDLA - DOVÉST K SENU, K VODĚ, K LIZU, MASÁŽ, ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsme ve 3. fázi ze 4, jestli se dostaneme natrvalo ke 4. nevím, ...to už bych chtěla zázraky.
(Takto jsem si to rozvrhla já, není to žádná metoda...)

1. Kůň se před krmení připne (ohrada, uvaziště), natahuje se po nádobě s krmivem při přínosu, kdyby nebyl připnut, přiběhne a klidně i povalí člověka, aby se ke žrádlu dostal, po dožrání obsahu si jej nechce nechat vzít, snaží se kousnout, natahuje se po ostatních koních, pokud jdete zezadu může vás i kopnout, brání prázdnou nádobu.

2. Kůň se před krmením připne, vrhá se na přinesené žrádlo a je neklidný při odnosu prázdné nádoby, poté, co dožere, natahuje se směrem k ostatním koním, když zjistí, že je připnut, nechá toho a čeká na odepnutí - nemá agresivní projevy, nesnaží se kousnout ani kopnout, pouze se za nádobou natahuje.

3. Koně není třeba na začátku krmení připnout, nevrhá se na vás a nádobu s krmením. Poté co dožere, nebo těsně předtím se připne, aby neodešel loudit za ostatními koňmi. Je klidný, i když ostatní koně ještě žerou. Nenatahuje se tím směrem.

4. Koně není třeba vůbec připnout, sežere své a neotravuje ostatní koně.
-------------------------------------------
Jako jediné hříbě byla naše kobyla v mládí odstrkována ostatními koňmi při krmení, které se provádělo hromadně, to že se na ni nedostane a že je třeba si jídlo vybojovat si pořád nese s sebou - dotklo se to jejího základního pudu, najíst se, a tak se toho velmi těžce zbavuje, ale už udělala obrovský pokrok...

Pokud Jiskra (naše kobyla) připnutá nebyla, obíhala všechny nádoby s krmivem na pastvě, jakkoli jsme ostatní koně umístili daleko a odháněla je kousanci - běhala mezi nima tak dlouho, dokud je to nepřestalo zajímat a nepřecpala se, jedno z jakého kýble... Když člověk odnášel prázdnou nádobu a to mohlo být i poté, co od ni odešla a šla se pást nebo na seno přiletěla s vyceněnýma zubama a klopenýma ušima. Začala jsme ji tedy uvazovat.

To natahování po prázdném kýblu jsme odstranili přes tašku sena, kterou jsme přivázali vedle. Po dožrání jádra se začala věnovat senu a my jí ho sebrali, aniž by si všimla. Teď už ani seno v tašce nemusí být. Taky jsme začali dávat "víceobjemové" krmivo řepné pelety (nemelasované) + méně jádra - je toho mnohem více, takže žere déle, má pocit vetší sytosti a je to i zdravější krmivo, lehké, hydratující, ...

Dostávala a dostává kýbl jako první, aby se nenatahovala. Hlavní byl čas a klid, žraní jádra je její chvíle, nic dalšího se přitom nedělá, ostatní koně tak jako ona nepřechází a neotravují...

Přijala to jako fakt i s tím čekáním na odepnutí, když ještě ostatní žerou, protože se to opakovalo a vypadalo to pořád stejně. Vždy dostala, nikdy se ji přitom nic nedělo, vždy pak byla odepnuta, ... Čas stejný nebyl, ale průběh a pořadí úkonů ano.

Teď už občas nezapínáme, ani když dožere. Když jde k jinému koni, odvedeme ji, už se po nás neohání a nekouše - zavedeme ji k senu a většinou u něj zůstane, pokud se to opakuje, připneme ji k ohradě na vodítko a musí zase počkat.
-------------------------------------------
VE ZKRATCE:
1. KRMIT STEJNÝM POSTUPEM - VE STEJNÉM POŘADÍ KONÍ, STEJNOU METODOU
2. KONĚ PŘI KRMENÍ NERUŠIT - JE TO JEHO CHVÍLE
3. NIKDY NEBRAT NÁDOBU S KRMENÍM DŘÍVE, NEŽ O NI KŮŇ SÁM ZTRATÍ ZÁJEM - I ZCELA PRÁZDNOU - ČAS, KDY SI BUDE NÁDOBU S NEDOŽRANÝM ZBYTKEM NEBO ÚPLNĚ PRÁZDNOU STŘEŽIT SE BUDE ZKRACOVAT
4. ZAMEZIT KONI ODHÁNĚNÍ OSTATNÍCH, POKUD JE TO NUTNÉ, I ÚVAZEM - POSTUPNĚ ODBOURAT
5. NABÍDNOUT KONI JINÉ PŘÍJEMNÉ ZAMĚSTNÁNÍ PO ŽRÁDLE, NEŽ ODHÁNĚNÍ OSTANÍCH OD ŽRÁDLA - DOVÉST K SENU, K VODĚ, K LIZU, MASÁŽ, ...

Dobře vymyšleno Přeji dosažení bodu 4. v co nejkratším čase

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsme ve 3. fázi ze 4, jestli se dostaneme natrvalo ke 4. nevím, ...to už bych chtěla zázraky.
(Takto jsem si to rozvrhla já, není to žádná metoda...)

1. Kůň se před krmení připne (ohrada, uvaziště), natahuje se po nádobě s krmivem při přínosu, kdyby nebyl připnut, přiběhne a klidně i povalí člověka, aby se ke žrádlu dostal, po dožrání obsahu si jej nechce nechat vzít, snaží se kousnout, natahuje se po ostatních koních, pokud jdete zezadu může vás i kopnout, brání prázdnou nádobu.

2. Kůň se před krmením připne, vrhá se na přinesené žrádlo a je neklidný při odnosu prázdné nádoby, poté, co dožere, natahuje se směrem k ostatním koním, když zjistí, že je připnut, nechá toho a čeká na odepnutí - nemá agresivní projevy, nesnaží se kousnout ani kopnout, pouze se za nádobou natahuje.

3. Koně není třeba na začátku krmení připnout, nevrhá se na vás a nádobu s krmením. Poté co dožere, nebo těsně předtím se připne, aby neodešel loudit za ostatními koňmi. Je klidný, i když ostatní koně ještě žerou. Nenatahuje se tím směrem.

4. Koně není třeba vůbec připnout, sežere své a neotravuje ostatní koně.
-------------------------------------------
Jako jediné hříbě byla naše kobyla v mládí odstrkována ostatními koňmi při krmení, které se provádělo hromadně, to že se na ni nedostane a že je třeba si jídlo vybojovat si pořád nese s sebou - dotklo se to jejího základního pudu, najíst se, a tak se toho velmi těžce zbavuje, ale už udělala obrovský pokrok...

Pokud Jiskra (naše kobyla) připnutá nebyla, obíhala všechny nádoby s krmivem na pastvě, jakkoli jsme ostatní koně umístili daleko a odháněla je kousanci - běhala mezi nima tak dlouho, dokud je to nepřestalo zajímat a nepřecpala se, jedno z jakého kýble... Když člověk odnášel prázdnou nádobu a to mohlo být i poté, co od ni odešla a šla se pást nebo na seno přiletěla s vyceněnýma zubama a klopenýma ušima. Začala jsme ji tedy uvazovat.

To natahování po prázdném kýblu jsme odstranili přes tašku sena, kterou jsme přivázali vedle. Po dožrání jádra se začala věnovat senu a my jí ho sebrali, aniž by si všimla. Teď už ani seno v tašce nemusí být. Taky jsme začali dávat "víceobjemové" krmivo řepné pelety (nemelasované) + méně jádra - je toho mnohem více, takže žere déle, má pocit vetší sytosti a je to i zdravější krmivo, lehké, hydratující, ...

Dostávala a dostává kýbl jako první, aby se nenatahovala. Hlavní byl čas a klid, žraní jádra je její chvíle, nic dalšího se přitom nedělá, ostatní koně tak jako ona nepřechází a neotravují...

Přijala to jako fakt i s tím čekáním na odepnutí, když ještě ostatní žerou, protože se to opakovalo a vypadalo to pořád stejně. Vždy dostala, nikdy se ji přitom nic nedělo, vždy pak byla odepnuta, ... Čas stejný nebyl, ale průběh a pořadí úkonů ano.

Teď už občas nezapínáme, ani když dožere. Když jde k jinému koni, odvedeme ji, už se po nás neohání a nekouše - zavedeme ji k senu a většinou u něj zůstane, pokud se to opakuje, připneme ji k ohradě na vodítko a musí zase počkat.
-------------------------------------------
VE ZKRATCE:
1. KRMIT STEJNÝM POSTUPEM - VE STEJNÉM POŘADÍ KONÍ, STEJNOU METODOU
2. KONĚ PŘI KRMENÍ NERUŠIT - JE TO JEHO CHVÍLE
3. NIKDY NEBRAT NÁDOBU S KRMENÍM DŘÍVE, NEŽ O NI KŮŇ SÁM ZTRATÍ ZÁJEM - I ZCELA PRÁZDNOU - ČAS, KDY SI BUDE NÁDOBU S NEDOŽRANÝM ZBYTKEM NEBO ÚPLNĚ PRÁZDNOU STŘEŽIT SE BUDE ZKRACOVAT
4. ZAMEZIT KONI ODHÁNĚNÍ OSTATNÍCH, POKUD JE TO NUTNÉ, I ÚVAZEM - POSTUPNĚ ODBOURAT
5. NABÍDNOUT KONI JINÉ PŘÍJEMNÉ ZAMĚSTNÁNÍ PO ŽRÁDLE, NEŽ ODHÁNĚNÍ OSTANÍCH OD ŽRÁDLA - DOVÉST K SENU, K VODĚ, K LIZU, MASÁŽ, ...

Jak ráda bych se také dopracovala k bodu 4. :)...
Nejde ovšem o krmení jádrem, ale o seno ve výběhu (i na více místech).
Jeden kůň neustále odhání toho druhého.
Jak podřízený přejde k jiné kupce nadřízený ho hned jde vyhnat... :( a tak pořád do kola, až nadřízený všechny kupky zdlábne nebo zadupe do hlíny/bláta/sněhu, tak aby podřízený neměl nic nebo jen to co už skutečně nadřízený nechce.
Ráda bych toto nějak odstranila, máte-li někdo typ, tak napište. Koně jsou jen 2, podřízený se měl vždy jako v bavlnce, nadřízený přišel ze špatných podmínek, hltá a sežere všechno jen pro to, aby ten druhý neměl. (je to tak trochu jako boj o žrádlo, ačkoliv ho u mě mají dostatek, stále prostě toho druhého koně odhání-kopáním, kousáním). Bohužel druhý kůň je velmi mírný a moc se neprojevuje a nechá se odehnat.
Oddělovat je ve výběhu nechci, ráda bych to nějak řešila, ale jak?
Když jsem u nich "nenažrance" pokárám zvýšením hlasu, nebo plácnutím a je chvíli klid, ovšem odejdu-li do vetší vzdálenosti opět začne být na mírného koně hnusný a nedovolí mu v klidu žrát seno. V zimě je tak podřízený lehce pohublý a nadřízený jako "buřt" jelikož venku sežere absolutně vše sám. Snažím se to podřízenému vynahradit do boxu větším množstvím, ale co je to platné když přes den v mrazu by bylo třeba aby stál u sena a žral...

možnost 1: KRUH
Od sena kobyla našeho neprůbojného valáška (seniora) taky odháněla, pak jsme dostali do výběhu kovový kruhový "držák" na balík sena - 360° jeden kůň neubrání a přes ten držák se na druhého nedostane jeho průměr jsou téměř 2 metry. Pokud máte možnost dávat do výběhu celé balíky - toto by mohlo pomoci. Na vylepšenou zkuste na jedno nebo dvě místa vyhloubit důlek a nasypat tam trochu jádra, aby se koník u toho místa držel, aby tam měl nějaké zajímavější místo a střežil si ho, druhý koník se nažere z druhé strany.

možnost 2: "VYSVĚTLETE" KONI, ŽE JE DOSTATEK - V KOMBINACI S UVÁZÁNÍM NA ČÁST KRMENÍ
Nechala bych jej připlého u větší dávky krmiva, než sežere a odepla jej, až žrát přestane. Tímto "dozorem" posílíte pozici i vašeho druhého koně - nenecháte jej otravovat a vyhánět.
Vím, že řešíte, jak to bude přes celý den, ale využila bych toho uvazování k jídlu, než se "umravní". Zvykla bych ho na jedno místo, kde bude dostávat svůj základ a najde ho tam každý den - nebo pravidelně, tak jak krmíte..

Pokud je ze špatných podmínek, má strach, že třeba příště nedostane, i když u vás dostává a už třeba i delší dobu, bohužel si to špatné bude pamatovat ještě dlouho... Pokud to dovoluje jeho zdravotní stav a hmotnost, párkrát jej přecpěte - pochopí tak, že je opravdu dostatek a přepne se mu to v hlavě, když dostane tak akorát, na "přepnutí" to nestačí. bude z toho úplně vedle, že je před ním žrádlo a on nemůže... Prasknout nepraskne - a pokud se nepřežere senem, nevěnuje se mu v kuse, dejte mu něco v kýblu, řepné pelety nebo nějaké granule ze slupek, něco nekalorického, co bude mít tendenci vyžrat do dna.

----------------
Nebo zkuste jeho dávku, kupku, dávat na stejné místo a dovést ho k ní a přinést druhou pro druhého koně, až když se do toho zabere. Jde za vámi, když nesete další seno?

Taky musim u svejch stat jak drab aby sefka nechala nazrat podrizenou. Pritom sefku mam od 2let a dalsi 2 se u mne narodily-nikdo nezna nouzi,nikdo nebyl hubenej. Do ted senem jen prikrmuju,maji jeste trochu travy ale za chvili je prevedu vedle kde mam krmelec. Tam uz by se to melo uklidnit. Sefka sice udela 2-3 pokusy malou zahnat ale pak se zazere do sena a mala zobe z druhe strany. Aspon to tak fungovalo. Ale vidim poslednich par dni ze ji teda neda pokoj a furt ji honi. Myslila jsem zda jim nemam pridat sena ale pak koukam ze sefova odejde se past ikdyz tam seno jeste zbyde. Ma obdobi kdy tu malou snese min a kdy vic. Driv jsem mela i matku te male a nemely se rady s mou soucasnou kobylou. Pritom jsme jezdivali jako rodina s obema na vyjizdky-nezvykly si kobci,nezkamaradily se. Na jeji dceru je dnes hnusna ale nastesti jen u zradla. Jinak ji ignoruje. Mam nekdy pocit ze to maj ti konousi jako my lide-proste kdyz je antipatie tak si tu hrivu drbat nebudou do konce zivota...
Pak je asi na nas abychom jako sefove udelali alespon u toho zradla poradek.

Ukrmení jádrem koně zásadně uvazuji, už léta. Sice to až tak nepotřebují, ale je to pro pořádek a proto, aby měli nějakou disciplínu. Mám venku uvaziště se zpevněnou podlahou, každý kůň má své místo, kam se taky už sami před krmením řadí, tam jim dávám jádro, čistím, sedlám, dělám kopyta, koně jsou díky tomu zvyklí být uvázáni a klidně tak stát i přes hodinu. Pustím je, až je pustím, při krmení tehdy, když dožere ten poslední. Mezitím stíhám vyměnit vodu, poklidit, postarat se třeba o jiná zvířata, nemusím je hlídat.
Rozhodně doporučuji pro každé koně chované venku, aby měli takové uvaziště a aspoň na krmení se vždy poctivě uvazovali. Velmi to usnadní život.

Kobyla našeho valacha taky u žrádla nesenese, za půl hodinu se ale přijde "pobavit". Hlavně když fouká, to se za něj může shovat . Když má říji, je trochu více netýkavka.

Když jsme venku, tak si hlídají, kde jsou a čekají se navzájem - kobyla dříve byla hrozně hr..., hlavně při cestě z vyjížďky nazpět - teď zpomalila, aby jí stačil a to bez lidského domlouvání, bere na něj ohled - je už to senior, chce aby přišli společně.

Jak dlouho jsou spolu? Třeba tu mladou ještě nebere jako dospělého koně, prostě ji ingnoruje - "fracka".
Měla už ona sama hříbě? Dokud ta naše neměla, byla o dost méně družnější, hříbě ji naučilo společenskosti, měli jsem trochu strach jaká bude matka, naštěstí vynikající...

Měli jsme podobný problém. Jako totáleně nezkušení začátačníci jsme si pořídili koně. Kříženec hucula, hřebec, jak jsme později zjistili od malička vyrůstal sám, rozmazlovaný paničkou. Takže to nejlepší co může být. V uvozovkách. Nešlo s nim jít na procházku, já chodila z výběhu pokousaná, denně se řvaním, pevně rozhodnutá že půjde z domu. Byl to potencionální zabiják, jakákoliv manipulace s ním byla o život. Byl prodáván jako hodný mazel, bohužel skutečnost byla jiná ale to my jako začátečníci jsme samozřejmě nepoznali. Byla jsem pevně rozhodnutá ho prodat, ale při představě, že se dostane třeba do rukou ještě větším bl.bcům než jsme my a že ho čekají jatka jsme se rozhodli dát mu ještě šanci. Byl vykastrován, dán do výběhu s režimem 24/7 ještě s jedním koněm, který ho velice rychle srovnal, ačkoliv milý huculík měl zpočátku tendenci šéfovat, naštěstí mu to neprošlo. Už jsou to 3 roky, ze zabijáka je mazel, hodný na veškerou manipulaci, povozí kohokoliv včetně dětí, je to moje zlato a jsem ráda že jsme to tenkrát nevzdali. Jen nás to stálo neskutečně času, sebeovládání, důslednosti a trpělivosti. Byla to zkušenost k nezaplacení. Na vašem místě bych to nevzdávala, pokuste se s ní trávit co nejvíce času, za každou správnou věc chválit, chválit, chválit, hlavně nemlátit, to je cesta o milion kroků zpátky, mě například pomohla literatura K.F Hempflinga, je spousta fíglů jak koně přesvědčit že vy jste šéf a jinak to nebude. Držím palce.