Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.173.211
Mám šestiměsíční hříbo, na ošmatlávání, čištění apod. je zvyklá odmala, ale vodit se bohužel začala až nedávno. Je na to dost tvrdohlavá, pokud je u koní, tak všechno v pořádku, na tlak ustoupí, rozejde se, zastaví, otočí se, ale jakmile ji chci od koní dostat dál (stačí kousek za ohradu - i když na koně vidí), tak se se mnou začne přetahovat a nějakej tlak vodítka ji vůbec neštve, snaží se mě otočit (natlačí se na mě plecí), takže ve finále "kroužkujeme", dokud se neuklidní, já to zkusím znova a zase mě takhle ramenem přetočí a takhle pořád dokolečka... Nemáte nějaký nápady, jak jí vysvětlit, že vodit se nebude pořád jenom u ostatních, ale že bude muset chodit i sama? Díky moc
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.203.26
Zkuste ji nejdříve vodit kolem ohrady s dalším koněm, až to půjde a bude "poslouchat", tak pak samostatně, nejprve tam, kde na ně uvidí, později i tam, kde na ně neuvidí.
Dostává se hříbě mimo ohradu? (Berete jej na vyjížďku s ostatními koňmi?)
Může "mít obavy" i z jiného prostředí, které nezná.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.80
Hlavně tomu dejte čas, nechtějte zázraky na počkání s.r.o.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.173.211
myslím, že to asi nebude tím, že by se bála... na vyjížďky s námi chodí a je v pohodě, a hlavně tam, kam s ní chodím - je to hned za "barákem", nikde daleko, vidí tam na koně a byla tam snad dvacetkrát (s mámou i bez)...spíš si právě myslím, že někde něco dělám špatně...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.31
ale pokud na tebe používá tlak, důsledně ji zažeň (přetáhni),dokud před tebou nebude ustupovat. ale vodítko ti vyrvat nesmí, ani zdrhnout. vezmi si dostatečně dlouhé.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.215
Odkud přesně jsi?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.94.254
na takové věci má dost času...hříbě spíč potřebuje kontakt koní a né osamostatnování na to má času dost, já prve našeho mladýho vzala od koní až v jeho 1,5 roce, byl klidný v pohodě...nebyl již tak fixováný...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.31
to, že se za ŽÁDNÝCH okolností NESMÍ tlačit na člověka, je třeba zafixovat, ihned od začátku.
za nebezbečbé nevidím to, že nechce chodit na vodítku, ale že se pokusí na tebe použít tlak. v dospělosti by ti to jednou mohlo zlámat vaz.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.94.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
myslím, že to asi nebude tím, že by se bála... na vyjížďky s námi chodí a je v pohodě, a hlavně tam, kam s ní chodím - je to hned za "barákem", nikde daleko, vidí tam na koně a byla tam snad dvacetkrát (s mámou i bez)...spíš si právě myslím, že někde něco dělám špatně...
on není ještě odstavený? tak to po něm chcete zázraky...furt tam bude silné mateřské pouto, které nemá zatím smysl(dokud uplně neodstaví) lámat...lépe je nechávat hříbě v boxe a matku odvést od něj, zůstáva v místě kde je mu to známé a není opačně tlačeno do prostředí méně známého....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.31
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
on není ještě odstavený? tak to po něm chcete zázraky...furt tam bude silné mateřské pouto, které nemá zatím smysl(dokud uplně neodstaví) lámat...lépe je nechávat hříbě v boxe a matku odvést od něj, zůstáva v místě kde je mu to známé a není opačně tlačeno do prostředí méně známého....
neodstavené hříbě se mnou chodilo běžně. pak nebyl s odstavem problém.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.94.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
neodstavené hříbě se mnou chodilo běžně. pak nebyl s odstavem problém.
ale neřekla bych, že je to pravidlem...je to dost individuální...my taky mohli vyrazit od matky, ale jedině s jiným koně...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.225.8
Odchovali jsme několik hříbat a nikdy jsme žádné nenutili v době kdy bylo pod matkou šlapat od ní pryč na vodítku. Jediné co se požadovalo bylo způsobně se nechat odvést za ní.
Jak někdo uvedl výše osamostatňování probíhalo tak, že se kobyla začala brát pod sedlo a hříbě nechávalo na nějakou chvíli v maštali nebo na výběhu s kolegy kde to znalo.
NIKDY! nebyl po odstavu problém že by nerespektovalo člověka nebo se ho nedej bože snažilo někam odvléct či pošlapat.
Několikrát byly daleko větší problémy s ovladatelností na ruce se staršími, často už ježděnými koňmi soukromníků....
Moc nechápu proč má každej pocit, že čím později začne s hříbaty pracovat tím smrtonosnější bestie z nich vyrostou....a už vůbec nechápu to nutkání vyrábět z ani né půlročních hříbat cvičený psíky, od kterých se nutně očekává že v případě Sofiiny volby samosebou poběží za tím svým milovaným člověkem, než za mámou....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.26
Souhlasím s tímto názorem, taky máme půl ročního prcka a odchovali jsme jich už dostatek a nikdy jsem je netahala od matky pryč...proč taky že, někdy necháváme hříbě pod matkou i do 9 měsíce a až pak chodíme sami, odstávče za mnou vždy jde, sice občas se některému nechce, ale to se poddá časem (takže jdeme 2 jeden vede a druhý postrkuje ze zadu :)). Nikdy jsem pak neměla problém abych si mladého námi odchováného koně kamkoliv odvedla, odcházejí od koní automaticky....nehisterčí, nejsou nervózní, jdou v klidu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.58.238
Ja mam kobylku rok a pul , matka si ji odstavila je tomu skoro 2tydny. Celou dobu chodi na ruku s matkou a kamaradkou = 3kone na prochazce, uz takhle je dominantni , nevim proc bych se mela s ni rvat a pretahovat kdyz jsem rada ze teda se necha vodit, ve vybehu se s ni da pracovat tj. zastavovani, kavalety ,klus a krok, dava nohy, necha se uvazat. To snad na rok a pul stary hribe staci. Nekdo mozna namitne ze uz trajda s odstavcetem 1km tam a zpet, prosim kdyz to jde tak proc ne ale kdyz to hribo odmita ,znamena to proste a jednoduse ze na to neni jeste psychicky zraly. Starsi hribe v tomto veku 1,1/2 taky vyvadelo, letos uz muzeme s ni odejit od stada, proste povyrostla. Obe hribata se mi vyrvala z ruky a presto s nima chodime dal, obe strkaly tak jednu schytaly,tudiz si davaj bacha a kdyz se zapomenou tak se jim pripomene a ver ze jeste obcas zapomenou - jsou to furt jeste konsky decka takze bud zapomenou a strkaj nebo zkousej co si mohou dovolit. To pisu proto ze netreba panikarit ze kun se v zadnym pripade nesmi vyrvat z ruky. Sestimesicni prcek....hlavne cool, nic neni treba hrotit, hlavne se s nim nervat,nepretahovat at se mu nezhnusi prace s clovekem, je to fakt jeste konsky miminko to mas jako 5ti lety decko- jedno by slo s kdejakym strejdou pa pa, jiny se drzi maminy sukne.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.136
Každé hříbě je jiné, jinak silně pociťuje momentální důležitost stáda. Je-li zvyklé na lidi, aspoň trošku vychované, důvěřuje člověku, pak pro něj není takový problém odejít z výběhu. Moje hříbě chodilo ven s matkou na vyjíž´dky. Když jsem v pěti měsících odstavila, tak už druhý den bylo schopné jít SAMO se mnou na hodinovou vycházku na špagátě. Sem tam se zaseklo, ale na jemnou pobídku klacíkem se zas rozešlo. Byly to od něho spíš otázky typu: "zastavím, co uděláš, necháš mne stát?", "zastavím a rádo bych se vrátilo, co uděláš?"... na to se dalo velmi dobře odpovědět, a to tak, že ne, že já chci jít dál, tak ty půjdeš se mnou a užijeme si to. Hříbě se mi venku nelekalo, plně mi důvěřovalo, ikdyž se něčeho bálo.
Tím chci říci, že nejdřív musíte mít od hříběte důvěru, pak vás bude následovat i mimo koňské stádo. A to není za den...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.49.1
A co si myslíte o tom, když hříbě za mámou nejde?? Na kobyle jsem začla jezdit, když byly hříběti 3měsíce, a ono radši zůstalo doma s ostatními, než aby šlo se mnou a kobylou na vyjížďku. Pak jsem i stádo nechala zavřený, kobylu s hříbětem vyvedla ven, a malá se nehla od stáje. Je to normální??
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.34.52
Nejspíš se hříbě cítí bezpečněji ve společnosti stáda (možná i dalších hříběcích kamarádů) než ve společnosti matky (samotné) a vás. Znovu: musíte si získat důvěru hříběte. Musí vědět, že s vámi je ve stejném bezpečí, jako ve stádě. Každopádně tříměsíční a starší hříbě bych brala ven už pouze na vodítku (právě z důvodu, že už jsou hříbata v tomto věku poměrně samostatná a bu´d se budou venku zasekávat a zkoumat si úplně jiný prostor než kudy jedete nebo se naopak klidně samo vrátí domů).
Nechá se dobře vodit? Nevzpírá se? Vítá vás, jde vám vstříc, když vejdete do stáda? Jaký je váš vzájemný vztah?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.26
Spíš bych řekla, že některý hříbata nemají vyvinut ten správný instinkt nebo jak to nazvat - aby následovaly matku, v přírodě by takový jedinec nepřežil ani minutu. Taky jsem se setkala, s tím že mi hříbě odmítalo následovat matku a to se narodilo v boxe s matkou pořád v kontaktu, to jsme pak braly ven pouze na vodítku, protože podle mě bylo trošku blbější Ostatní hříbouše můžu brát ven s matkou na volno i kolem půl roku a stále ji následují, sice se třeba na chvíli někde zaseknou, ale pak nás doběhnou.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.104.252
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nejspíš se hříbě cítí bezpečněji ve společnosti stáda (možná i dalších hříběcích kamarádů) než ve společnosti matky (samotné) a vás. Znovu: musíte si získat důvěru hříběte. Musí vědět, že s vámi je ve stejném bezpečí, jako ve stádě. Každopádně tříměsíční a starší hříbě bych brala ven už pouze na vodítku (právě z důvodu, že už jsou hříbata v tomto věku poměrně samostatná a bu´d se budou venku zasekávat a zkoumat si úplně jiný prostor než kudy jedete nebo se naopak klidně samo vrátí domů).
Nechá se dobře vodit? Nevzpírá se? Vítá vás, jde vám vstříc, když vejdete do stáda? Jaký je váš vzájemný vztah?
Bylo to takové divné od začátku. Kobyla byla prvorodička, asi nepochopila, že hříbě je její. První napití mělo z lahvičky, pak jsme starou museli asi dva dny na kojení držet, aby malou k sobě pustila. Malá se na starou zafixovala, nás se najednou začla bát, nemohli jsme se k ní ani přiblížit. Od matky se nevzdalovala ani na krok. Pak se v ní najednou něco zlomilo, během dvou dnů se nechala chytit, postála, nechala se vyčistit, šla za mnou jak pejsek. Teď je stále v pohodě, vítá nás, chodí za námi, dává nohy, stojí uvázaná. Pořád je to takový mamánek, ideálně vlézt mamince do prdele, a schovat se tam na celou zimu, ale na tu vyjížďku nechce. Někdy pustím i druhé hříbo, to se mnou na vyjížďku jde, a matku nechá v ohradě, ale to první hříbě zůstává u stáje. A někdy se stává, že první hříbě pije od matky druhého hříběte, tak nevím, jestli to není tím.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.104.252
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nejspíš se hříbě cítí bezpečněji ve společnosti stáda (možná i dalších hříběcích kamarádů) než ve společnosti matky (samotné) a vás. Znovu: musíte si získat důvěru hříběte. Musí vědět, že s vámi je ve stejném bezpečí, jako ve stádě. Každopádně tříměsíční a starší hříbě bych brala ven už pouze na vodítku (právě z důvodu, že už jsou hříbata v tomto věku poměrně samostatná a bu´d se budou venku zasekávat a zkoumat si úplně jiný prostor než kudy jedete nebo se naopak klidně samo vrátí domů).
Nechá se dobře vodit? Nevzpírá se? Vítá vás, jde vám vstříc, když vejdete do stáda? Jaký je váš vzájemný vztah?
Ono to bylo celé takové divné. Matka, prvorodička, nejdřív hříbě odmítala. První dva dny se krmilo z lahvičky. Pak se nás začlo bát, nesměli jsme se k němu ani přiblížit. Najednou se bát přestalo, během dvou dnů, a chová se k nám "jako pejsek". Nechá se vyčistit, zvednout nohy, uvázat, kdekoliv pohladit. Na mámu je fixované hodně silně, až moc, je to takový mamánek. Nejradši by jí vlezlo do prdele, a zůstalo tam celou zimu, ale na vyjížďku s námi nechce. Občas se chodí napít k druhé kobyle, jejíž hříbo se mnou na vyjížďku pro změnu klidně odkráčí...