Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.17
Rád bych se zde dozvěděl,jaké postupy kdo používáte při obsedání mladých koní od fáze prvního kontaktu se surovým koněm až do fáze korektní jízdy,bez ohledu na to,na jakou disciplínu koníka připravujete. Prosím,aby diskutovali pouze ti,kdož máte za sebou samostatně tuto kompletní práci aspoň s jedním koněm.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.31
klid a trpělivost
omlouvám se, ale colkoli podrobnějšího je na tři knihy a polovinu ifauny
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.50
Ja s konikem delala ze zeme. Na voditku krok, klus, osobni prostor, ustupovani predkem, zadkem, prekrok. Potom to same se sedlem. Chodili jsme na prochazky do lesa, nebo opet kratka cviceni na ustupovani, vyslani na kruh(nikoli honeni na kruhu). Pozdeji i navolno par kolecek v kruhovce. Pri prochazkach do lesa(s druhou osobou, ktera kone drzela) jsem pak sedla a sem tam se nechala kousek povodit. Posleze v ohrazenem prostoru(opet kruhovka nebo pastvina) jsem s konikem "trenovala" rozejiti se a zastaveni. Hlasove povely znal uz z prochazek. Tohle vsechno na parelce. Jakmile respektoval jemny tah za parelku+ prislusne slovo a sed jako povel k zastaveni riskla jsem takto na nej opet pouze v kroku sednout i venku - bez vodiciho kone. Proste jsme sli na prochazku se sedlem, pak jsem kousek jela a pak zase sla... Postupne jsem krokove intervaly venku zvysovala a v ohrazenem prostoru trenovala pobidky. Stejne tak s klusem... na cval jsem si troufla, v podstate az to venku konik sam nabidl. Mozna to neni uplne standartni postup, ale vse probihalo v klidu a nikdy se mi nestalo, ze by kun vyhodil, nebo se mnou nekam utekl, nebo se prehnane lekal nebo cokoli. Ve vsem jsem postupovala tak, ze jsem napred delala na voditku, pak v ohrazenem prostoru a pak venku v klidu sami dva...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.17
Tak že práce a příprava ze země je podle vás hodně důležitá,to je cítit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.30
Ja som sa pred obsadnutím mojej kobyly s prácou zo zeme zas až tak nebabrala. Kupovala som ju ako dvojročnú a rok sme chodili von na ohlávke sa pásť a na prechádzky. Kládla som dôraz iba na to, aby ma nepredbiehala, neťahala, ustúpila keď jej prikážem, stála pokojne uviazaná pri čistení, dávala nohy.. keď mala tri roky aj dačo dala som jej zubadlo zoparkrát na vychádzku na ruke s tým, že bola ale uviazaná o ohlávku, aby si zvykla. Potom nasledovalo sedlo, tiež zopárkrát pred vychádzkou som ju nasedlala, ale hneď ho zložila, potom som s ňou išla na ruke von aj so sedlom na chrbte. Keď si zvykla začala som ju lonžovať - na uzdičke, potom aj so sedlom a keď už som mala pocit, že na hlasový povel vie zastaviť a sedlo ani zubadlo ju netrápia tak som prvýkrát na ňu sadla. A to tak, že kamarátka mi ju držala na lonži, asi koliečko ma viedla a potom nás pustila na lonž. Druhú hodinu - no hodinu iba obrazne, lebo tréning trval spočiatku možno 10-15 minút som jej už na konci prikázala, aby ma odopla a krokovala som po jazdiarni, postupne ju učila zastavovať, pohnúť sa, otočiť.. a keď to už akotak ovládala vyrazili sme do terénu s druhým koňom. Keďže bola naučená chodiť von a zámerne som spočiatku vyberala trasy, ktoré poznala nebol žiadny problém. Postupne som to potom striedala s jazdiarňou a prácu pridávala. Ak mám to mám zhrnúť do nejakého časového obdobia tak za cca 2 mesiace sme už chodili bez problémov do terénu 3x týždenne asi na hodinu, najmä klusom. Do pol roka vedela cválať aj na jazdiarni. Každý kôň je ale iný a na to treba brať samozrejme ohľad a prácu tomu prispôsobiť. Ak niečo nejde radšej sa vrátiť o krok späť, prípadne spomaliť. Ja som stále mala na mysli "ako si ju teraz naučíš tak budeš mať" takže nech to stojí za to
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.60.81
Já s prckem od 1,5 roku procházky a tak. Učení vnímání mě samotné a jeho samotného. Neuskakovat do mě, ale ve mě hledat tu oporu. Učila sem trpělivost a spolu sme trénovali různé situace, jako více koní pohromadě a naopak být sám. Ale pořád koncentrovaný a klidný, připravný plnit úkoly.
Z ničeho se nedělal bubák, u všeho sem se chovala s výrazem ,, ale jdi ty, to je přece normální, toho se nemusíš bát,,
Koník fungoval naprosto dokonale. Kolem 2,5 let se zkusilo sem tam vyslat na kruh, aby to zvládnul sám. Nebo sme přecházely kavalety, plachty, podlízaly překážky a ták. Cvičení - aby si nechal makat všude, tahat za nohy, za ocas, šmudlat uši. Používala sem tušírku v místě ,,budoucích pobídek mých nohou,, a tam jsme ji přikládala a koníka na poklepání rozcházela. No jednoho dne prostě dostal sedlo na záda a ono nic...
Pár dní jsme sedlo braly na procházku. Pak na lonž s plandacíma třmenama. No a když přišlo nato, sednout si. Tak sem si sedla a prostě obešla jízdárnu a slezla.
Koník nikdy neměl s ničím problém, myslím že sem mu vždy naložila jen takové úkoly, které byl schopen ve své psychické úrovni zvládnout,a proto jsme taky na žádný problém nenarazily. Podotýkám vše trénoval sám, i ven chodil sám, takže i pod sedlem nemáme problém jít sami, a to ani od úplného začátku.
Je to to nejkrásnější období, protože pak člověk pozná, jak moc se tehdy snažil. A když se snažil správně, kůň je perfektní partner co vás, či jakýkoliv váš návrh přijme bez mrknutí oka A pak jste oba spokojení
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.179
Chce to několik zásadních aspektů: nejdůležitější je zkušený, vyrovnaný a laskavý jezdec. Chválit chválit a chválit..doslova strhnout koně, aby přesně vycítil, že teď to bylo úplně super klidný a pomalý přístup. Pracuji s koňmi z pastvin, většinou se bojí člověka atd. První měsíc je nechám rozkoukat, zvyknout si na nové prostředí. Druhý měsíc začnu koníky čistit, učit zvedat nohy. Další měsíc věnuji vodění a dál lonžování..lonžování max 3x do týdne na 10 minut...pak zapojím sedlo, uzdečku, učím koníka klidně postát, zatím co mu fingovaně upravuji cajky, následuje příprava na první nasednuti, nasedání, pár krůčků a dobrý. Krátké vycházky do terénu-vždy za starším zkušeným koněm. Nákrční řemen je samozřejmostí, otěže mám v tomto období víceméně na okrasu. Po měsíci chození do terénu nasleduje po vyjížďce chvilka jízdárenské práce. Celková doba vždy max půl hoďky celkem 3-.4do týdne...pokud je kůň nervozní odkládám sedlo a nechám mu čas si vydechnout..týden, měsíc a pak znovu....pár lidí z okolí se mi za tento pomalý přístup směje, ale z mé stáje odchází 100% koně, spolehliví, klidní hlavně se přimlouvám za zkušené lidi na mladé koně a chválu-motivaci, pozitivní přístup+jezdit s úsměvem a s nadhledem. Na to se dost zapomíná bohužel
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.122
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Rád bych se zde dozvěděl,jaké postupy kdo používáte při obsedání mladých koní od fáze prvního kontaktu se surovým koněm až do fáze korektní jízdy,bez ohledu na to,na jakou disciplínu koníka připravujete. Prosím,aby diskutovali pouze ti,kdož máte za sebou samostatně tuto kompletní práci aspoň s jedním koněm.
Na to je nejlepší se sejít osobně a prodiskutovat to.. Každý kůň je jiný apotřebuje jiné postupy. Odkud jste? Klidně bych Vám osobně poradila/ pomohla - mám za sebou 3 obsedlé koně zatím...Mezi nimi i slepou kobylku...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.17
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Na to je nejlepší se sejít osobně a prodiskutovat to.. Každý kůň je jiný apotřebuje jiné postupy. Odkud jste? Klidně bych Vám osobně poradila/ pomohla - mám za sebou 3 obsedlé koně zatím...Mezi nimi i slepou kobylku...
Jsem z pohraničí PL/SK/CZ. Až skončí zima,není pro mě problém přijet kamkoliv v rámci republiky,pokud vycítím,že se můžu něco nového naučit
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.26
Tak jsem začla loni pomaloučku pracovat s 2,5-3letými koňmi, 2 koníci skoro stejně staří, chodily jsme ven, aby okoukali terén, sem tam jsme pracovali ze země, postupně jsem došla k tomu, že oba koně snášejí v pohodě sedlo a veškeré cajky kolem, nevadí jim. Chápou, když je vyšlu na kruh. Teď koně 3 -3,5 let. Různě se o koně opírám a naskakuju, což jednomu z koní dělalo problémy a stále dělá. Druhý kůň se v pohodě obsedl, už zvládá jezdce v kroku a klusu a to jsem si myslela, že zrovna s ním to nepůjde tak lehce, protože je dost temperamentní a živý. Ale prd, tenhle je v pohodě a druhý, od kterého jsem čekala, že to půjde jak po másle má očividně problém, zamrzli jsme na naskakování (vadí mu jakýkoliv tlak v oblasti hřbetu), první naskočení kůň vyrazil do vzduchu, po několikátém už stál...ale dalo to hodně přemlouvání. Když jsem si řekla, že jsme tohle zvládli můžem přejít na nasedání, bylo mi hned jasně řečeno, že se to koni nelíbí kozlováním - než jsem stačila nasednout byla jsem na zemi....toť náš problém. Tak jsem se vrátila o x kroků zpět a pracujem opět pouze ze země, bez sedla, tak jsem vypozorovala, že koni dělá problém už jen když vedle něj poskakuju do výšky, tak jsem to zavedla jako cvičení a pravidelně vedle koně poskakuju jak šílená, když stojí v klidu chválím...ale zatím nevidím moc pokroky. Přitom je to kůň starší než ten druhý, který je v pohodě. Ze začátku mi bylo jasné, že s tímhle budu muset pracovat pomaleji a taky se tak dělo, ale asi i to bylo na koně moc rychlé....tak teď nevím, co dál, hlavně bych se nerada někde zmrzačila. Už mi bylo razeno, ať hodím koni na hřbet pytel s pískem...ale zas nepotřebuju zmrzačit koně a podnítit vznik dalšího strašáka, tak babo raď
Ale asi vím co mi bude řečeno...práce ze země a pořád dokola, dokud to nebude ono....že.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.218.251
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Rád bych se zde dozvěděl,jaké postupy kdo používáte při obsedání mladých koní od fáze prvního kontaktu se surovým koněm až do fáze korektní jízdy,bez ohledu na to,na jakou disciplínu koníka připravujete. Prosím,aby diskutovali pouze ti,kdož máte za sebou samostatně tuto kompletní práci aspoň s jedním koněm.
Číst a zkoušet, zaplatit si kurz .
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.212.186
u nás ve stáji (převážně koně a1/1) se s koníkama pracuje pořád jako málá hříbata se čistí nasazují se jim ohlávky, cca po odstavu se začínají vodit na vodítku za mámou, až se trochu víc osamostatní tak se s nimi chodí na procházky na vodítku, dávají se podsedlové dečky třeba ve stáji. cca ve 2,5 roce se začíná dávat sedlo zatím bez jezdce. cca ve 3 letech začíná koník chodit s lehkým jezdcem do lesa za zkušeným koněm s ohlávkou a vodičem. za chvíli už jsou koníci schopni chodit na uzdečce bez vodiče, chodí na volné otěži. koně nelonžujem dáváme přednost opohybování v lese, je to zábavnější myslím pro lidi i koně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.23.167
Nemůžu říct, že jsem "obsedala". To jen poníka pro děcka, který byl dovezen "z divočiny". Ale tam to bylo od úplného počátku, jako třeba vůbec dotyku, nasazení ohlávky... pohlazení. Všechno.
Spíše jsem "re-obsedala" koně s pochmurnou minulostí či špatnou přípravou. Koně z dostihů, koně týrané, vyděšené, mladé a špatně naučené..
Vždy to chtělo především CIT.
Pak trpělivost, důslednost a hlavńě vždy dobře vědět, kdy už je dost. Načasování je v jakémkoliv učení koně velmi důležité.
A práce ze země je mou velkou kamarádkou.