Vytrhává se mi z ruky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už poznala jak na vás,jak se zapřít....Budete muset na pereli slabou provazovku a když ani to nepomuže tak normální kroužkové udidlo.Bohužel.

souhlas... a popracovat trošku ze země na respektování a poddání se tlaku.

Díky moc za radu zatím chodíme na klasické ohlávce,ona je dost tvrdá. Ale problém se vyskyt teď .Je možný že pokud s ní budu chodit opět pravidelně srovná se?
Díky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Díky moc za radu zatím chodíme na klasické ohlávce,ona je dost tvrdá. Ale problém se vyskyt teď .Je možný že pokud s ní budu chodit opět pravidelně srovná se?
Díky

Zvyšovat tlak a svazovat, narvat udidlo do huby.... to sou rady, sorry, ale tohle si strčte někam..

Chce to dlouhé vodítko, kolem 5m, rovnat kobču, aby nepředcházela.... nebrala bych ji moc na krátko, tím ji strkáš před sebe a tím méně ji ovládáš.... a hlídat, hlídat a hlídat..... je to strašně únavný, ale vyplácí se to, když byla moje kobča ve věku 1,5 roku, tak ji kromě mně nikdo neuvodil a neudržel.... Musíš jí stáčet hlavu k sobě, tím ji dostaneš na kruh.... jakmila se dostane před tebe, tak si v háji.... Když ji máš moc na krátko a ona něco zkusí nestihneš reagovat... navíc mi tak trochu přijde, že kobča přišla na způsob jak z tebe tahat chleba... na tohle jsou koníčci geniální.... každopádně, dokud nemáš vyřešenou dominanci a svůj prostor, tak jí nedávej žrádlo z ruky..... Jo a neboj, všichni jsme dělali chyby, je důležité se z nich poučit.... Kdybys měla jakýkoliv dotaz ráda poradím....

Mně to mladá (na jaře 3 letá) kobyla začala dělat na začátku zimy taky, i když jinak chodí bez problémů za mnou na prověšeném vodítku a do té doby se tak nikdy nechovala. Nechala jsem ji být, ať to v ní akorát neupevňuju a začnu s prací až po zimě, to už bude mít o trochu víc rozumu a míň zimní "energie"..

Já bych viděla problém v tom nechat vyběhat, to se vám na procházce kůň akorát rozblbne, to se dá dělat se starším pohodářem, ne s mlaďákem, který neví, kdy má dost...
Já bych se nebála provazový ohlávky, lepší jednou ostřeji určitě udržet, než si zkoušet dokázat něco, co třeba nepůjde. Na vyblbnutí má kůň ohradu, jestli má moc energie, je lepší ho nechat vyběhat před procházkou navolno na nějakém bezpečném ohraničeném místě (jízdárna, hala atd.), ale ne na vodítku, kůň pak sám neví, co si může dovolit a co ne...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zvyšovat tlak a svazovat, narvat udidlo do huby.... to sou rady, sorry, ale tohle si strčte někam..

Chce to dlouhé vodítko, kolem 5m, rovnat kobču, aby nepředcházela.... nebrala bych ji moc na krátko, tím ji strkáš před sebe a tím méně ji ovládáš.... a hlídat, hlídat a hlídat..... je to strašně únavný, ale vyplácí se to, když byla moje kobča ve věku 1,5 roku, tak ji kromě mně nikdo neuvodil a neudržel.... Musíš jí stáčet hlavu k sobě, tím ji dostaneš na kruh.... jakmila se dostane před tebe, tak si v háji.... Když ji máš moc na krátko a ona něco zkusí nestihneš reagovat... navíc mi tak trochu přijde, že kobča přišla na způsob jak z tebe tahat chleba... na tohle jsou koníčci geniální.... každopádně, dokud nemáš vyřešenou dominanci a svůj prostor, tak jí nedávej žrádlo z ruky..... Jo a neboj, všichni jsme dělali chyby, je důležité se z nich poučit.... Kdybys měla jakýkoliv dotaz ráda poradím....

Pokud je problém udržet koníka na ohlavce a když se kůn rozhodne tak ho těžko na ohlavce udrží, je opravdu lepší chodit na uzdečce ze začátku. Měla jsem podobný problém, to aby mě kobča nepředcházela nebo se na mě tlačila řešila jsem bičíkem (nemlátila jsem), jen jsem jí ukazovala kam nemá jít a jak se říká aby kobyla respektovala můj osobní prostor. Pokud mě předběhla, couvali jsme pár kroku. Za pár dní pochopila. Pokud má kobča tolik energie, tak nechat vyblbnout ve výbehu, kruhovka atd. Hlavně ze začátku učit na uzavřeném prostoru.

Zdravím,
tak mě tohle umí kobyla (myslím tím zdrhnout i s vodítkem) na ohlávce, na parelce, na udidle, na štajgru....na všem a bez větších problémů. Řeším to už 3 roky s výsledkem jak kdy..........a věřte mi, že to řešili i lidi dosti znalý koňského chování. Ať staří koňáci, tak horsmanové. A pořád nic moc. Ono hlídat, hlídat, hlídat je hezké, ale pak se najde vteřina a celá práce je zase pryč. Osobní prostor je OK, nepředbíhá, nechodí nakrátko......všechny rady, které tady padli mám už vyzkoušené. Je to lepší, ale pořád to není na 100%. Kobyla ví, že může utéct,a když chce tak to udělá. Jediné co mi vždy pomohlo, alespoň na čas, je opravdu drastická metoda, kdy koník pocítí při útěku bolest a další 3 měsíce to nezkusí. Podotýkám, že tyhle úprky jsem jí nenaučila já, ale někdo dříve, než jsem si jí koupila......a je to na dlouhou trať. Takže já bych takovéto útěky zarazila u mladého koně HODNĚ brzy. A jak někdo píše, určitě vyblbnout v ohradě nebo na jízdárně a na procházky chodit "pracovat".......aby koník dával pozor, a chtít po něm nějakou práci (ustupování, couvání, ohnutí atd.).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych viděla problém v tom nechat vyběhat, to se vám na procházce kůň akorát rozblbne, to se dá dělat se starším pohodářem, ne s mlaďákem, který neví, kdy má dost...
Já bych se nebála provazový ohlávky, lepší jednou ostřeji určitě udržet, než si zkoušet dokázat něco, co třeba nepůjde. Na vyblbnutí má kůň ohradu, jestli má moc energie, je lepší ho nechat vyběhat před procházkou navolno na nějakém bezpečném ohraničeném místě (jízdárna, hala atd.), ale ne na vodítku, kůň pak sám neví, co si může dovolit a co ne...

...s tímto souhlasím, pokud dáváte jádro tak snížit dávku, koně v zimě nespálí to co v létě, na zahřátí jim stačí kopa sena, kterou budou moc přežvykovat:-D

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,
tak mě tohle umí kobyla (myslím tím zdrhnout i s vodítkem) na ohlávce, na parelce, na udidle, na štajgru....na všem a bez větších problémů. Řeším to už 3 roky s výsledkem jak kdy..........a věřte mi, že to řešili i lidi dosti znalý koňského chování. Ať staří koňáci, tak horsmanové. A pořád nic moc. Ono hlídat, hlídat, hlídat je hezké, ale pak se najde vteřina a celá práce je zase pryč. Osobní prostor je OK, nepředbíhá, nechodí nakrátko......všechny rady, které tady padli mám už vyzkoušené. Je to lepší, ale pořád to není na 100%. Kobyla ví, že může utéct,a když chce tak to udělá. Jediné co mi vždy pomohlo, alespoň na čas, je opravdu drastická metoda, kdy koník pocítí při útěku bolest a další 3 měsíce to nezkusí. Podotýkám, že tyhle úprky jsem jí nenaučila já, ale někdo dříve, než jsem si jí koupila......a je to na dlouhou trať. Takže já bych takovéto útěky zarazila u mladého koně HODNĚ brzy. A jak někdo píše, určitě vyblbnout v ohradě nebo na jízdárně a na procházky chodit "pracovat".......aby koník dával pozor, a chtít po něm nějakou práci (ustupování, couvání, ohnutí atd.).

To vážne Vám zdrhne aj na štajgri? Tomu sa mi nechce ani veriť.. riešila som podobný problém, je tomu už asi 5 rokov, doniesla som si vtedy zo stáda dva a pol ročnú hannoverku, mala vtedy 175 cm a ja 48 kg. Bola zvyknutá na ohlávku aj vodenie, to nebol problém, akuát keď sa rozhodla odísť tak odišla aj so mnou zavesenou na jej hlave. Jednoducho ma nadvihla a odkráčala si, prípadne odbehla. Bolo to na nervy lebo som nemala odvahu s ňou chodiť von, bolo mi jasné, že s mojimi proporciami ju nemám šancu ako mi podaktorí radili na parellke strnúť na zem, stočiť a podobne. A hlavne veľmi rýchlo zistila, že ma poslúchať proste nemusí. U nás to potom vyriešil práve štajger, bola to jediná vec na ktorej ma neodtiahla. Je pravda, že prvých pár pokusov bolo pomerne drastických a vôbec som ju nešetrila (na čom sa náš tréner smial, lebo vraj s mojou váhou u nej to "nešetrila" znamenalo, že som trocha pritvrdila ) ale pomohlo to veľmi rýchlo, do týždňa za mnou cupkala na voľnom vodítku. Na štajgri mi nezdrhla ani raz, chcelo to ale dhlšie vodítko, ja som nosila také 4m, lebo lonžka bola zas moc dlhá a hneď ako sa o niečo pokúsila som ju rázne 1x cukla a zacúvala. Po mesiaci som už chodievala tak, že mala ohlávku aj štajger, ale zapnutá bola do ohlávky, neskôr som štajger už nosila iba prevesený cez plece "keby dačo." Zhruba po pol roku už v pohode bola vonku na klasickej stajňovej ohlávke, obsadli sme bez problémov, žiadne trvalé následky to nezanechalo. Takže si myslím, že občas je lepšie použiť hneď zavčasu trocha násilia ako to riešiť ťuti muti bohvie ako dlho a ešte pri tom aj ohrozovať seba a svoje okolie (v našom prípade rútiace sa 650 kg torpédo domov po hrádzi kde chodia ciklisti a mamičky s kočíkmi - proste neprípustné).

To všechno souvisí z DOMINANCÍ,RESPEKTEM a DÚVĚROU.Všechny tyto tři věci se musí vyřešit mezi koněm a člověkem,než se začne cokoliv dělat dál.A už jsme zase u horsemanschipu,který je tak mnohýmy odsuzován až potupován. Nelze tady jednoznačně říct "udělej to a to a kůň se to naučí,nebo odnaučí".Je to složité a náročné na soustředění,na znalost koňské nátury na sebeovládání. Koně ve tádu každý den a každou chvíli zkoušejí ostražitost a bdělost svého vůdce (kobyly) a čekají na její reakci,podle které poznají spolehlivost a bezpečnost svou a stáda.Je to pudová záležitost vytvořená ve stádu za mnoho miliónu let vývoje a podobným způsobem se koně chovají i k člověku.Mnozí z nás si to pak vysvětlují tím,že si z ních kůň dělá srandu a podobné nesmysly,ale koně si srandu dělat neumí a vše,co dělají má vždy podstatný význam pro ně samotné.To je podstatou té proklínané přirozené komunikace.Ne honit koně po kruhovce,ale využívat k práci s koněm jeho přirozených vlastností a instinktů.

...jo jo, i na štajgru.......já mám ten problém, že nestihnu cuknout. KObyla to má naprosto dokonale zmáknuté (za to bych majiteli přede mnou poděkovala :o) )
Vím to.....důvěra, respekt, poslušnost atd atd atd......ale jak psala pisatelka přede mnou, někdy je lepší trvdší a přesný zásah v pravý okamžik, lepší než.li tisíce procházek a domlouvání....
Ale je to perfektní na výcvik nervů :o))))))

Tiež som mala s mladým tento problém. Stalo sa mi dokonca to že som s ním bola von a ešte kamarátka mala na ruke starého koňa aby bol ten moj kľuný. Už sme sa vracali domov keď spravil to že zrazu vypálil a vytrhol mi lonž! Z ruky. Našťastie si pamätal kde býva... Žiaľ nestihol vytočiť v zákrute, podbehli mu nohy a riadne sa vyválal na asfaltovej ceste... Spôsobil si také rany že je ešte teraz (po roku a pol) viditeľné stopy po ranách... Dosť má to vtedy poznačilo a mala som strach s ním chodiť von... Neskor som sa znovu Odhodlaala že to znovu skúsim... Dala som mu na ohlávku zo zubadlom, lonžku som mala pripnutú na ohlávku... Najskôr som chodila len v kroku... Keď bol v pohode tak som skúsila klusať a znovu začal vypalova ale už dom ho dokázala udržať pretože som vždy čakala čo spraví... Vždy keď vyštartoval tak som ho cukla zastavila som a uspela som sa ako sa len dalo... Snažila som sa ho skrútiť aby nebežal rovno lebo by má zase vytiahol ale snažila som sa ho ohnúť aby nemal šancu odcválať preč... Po pár razoch mi to prestal robiť a spokojne popri mne klusal... Teras si dovolím to aby popri mne kľudne cválal bez toho aby ma ťahal a podobne...

Chce to len trpezlivosť a rázne správanie zo strany vodiča. Podľa mna :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...jo jo, i na štajgru.......já mám ten problém, že nestihnu cuknout. KObyla to má naprosto dokonale zmáknuté (za to bych majiteli přede mnou poděkovala :o) )
Vím to.....důvěra, respekt, poslušnost atd atd atd......ale jak psala pisatelka přede mnou, někdy je lepší trvdší a přesný zásah v pravý okamžik, lepší než.li tisíce procházek a domlouvání....
Ale je to perfektní na výcvik nervů :o))))))

Ano,zásah v pravý okamžik je nejlepší,jen zvolit ten správný.Většina podvědomých reakcí člověka na reakci koně je chybná.To,co má kůň spojené s bolesti v souvislosti s náma,tomu se bude snažit do budoucna vyhnout a čím častější tělesný trest,tím větší nedůvěra koně a vysoká tenze.Je to těžké a člověk se to musí naučit,ale vždy se snažím přesvědčit koně,že pokud bolest,způsobil si to sám.Např cuknuti na ostré ohlávce,když se nám chce opírat do ruky a následně nás přetáhnou a zdrhnout. Je rozdíl mezi štípnutím koně třeba tušírkou,hůlkou nebo stringem pro zvýšení a zdůraznění tlaku,když je to správně načasované,rychlé a krátké,než mezi seřezáním koně klackem za to,že něco neudělal,nebo udělal.Chce to čas a spousty práce a znalosti,ale učený z nebe nespad.

Naprostý souhlas.......
Zase mě ten můj "zmetek" toho hodně naučil......... Ale i když se tento "kup" moc nepovedl, tak jí už mám a co by jinde s ní dělali :o))))

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zvyšovat tlak a svazovat, narvat udidlo do huby.... to sou rady, sorry, ale tohle si strčte někam..

Chce to dlouhé vodítko, kolem 5m, rovnat kobču, aby nepředcházela.... nebrala bych ji moc na krátko, tím ji strkáš před sebe a tím méně ji ovládáš.... a hlídat, hlídat a hlídat..... je to strašně únavný, ale vyplácí se to, když byla moje kobča ve věku 1,5 roku, tak ji kromě mně nikdo neuvodil a neudržel.... Musíš jí stáčet hlavu k sobě, tím ji dostaneš na kruh.... jakmila se dostane před tebe, tak si v háji.... Když ji máš moc na krátko a ona něco zkusí nestihneš reagovat... navíc mi tak trochu přijde, že kobča přišla na způsob jak z tebe tahat chleba... na tohle jsou koníčci geniální.... každopádně, dokud nemáš vyřešenou dominanci a svůj prostor, tak jí nedávej žrádlo z ruky..... Jo a neboj, všichni jsme dělali chyby, je důležité se z nich poučit.... Kdybys měla jakýkoliv dotaz ráda poradím....

moc děkuji mohla bych poprosit o mejl?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To všechno souvisí z DOMINANCÍ,RESPEKTEM a DÚVĚROU.Všechny tyto tři věci se musí vyřešit mezi koněm a člověkem,než se začne cokoliv dělat dál.A už jsme zase u horsemanschipu,který je tak mnohýmy odsuzován až potupován. Nelze tady jednoznačně říct "udělej to a to a kůň se to naučí,nebo odnaučí".Je to složité a náročné na soustředění,na znalost koňské nátury na sebeovládání. Koně ve tádu každý den a každou chvíli zkoušejí ostražitost a bdělost svého vůdce (kobyly) a čekají na její reakci,podle které poznají spolehlivost a bezpečnost svou a stáda.Je to pudová záležitost vytvořená ve stádu za mnoho miliónu let vývoje a podobným způsobem se koně chovají i k člověku.Mnozí z nás si to pak vysvětlují tím,že si z ních kůň dělá srandu a podobné nesmysly,ale koně si srandu dělat neumí a vše,co dělají má vždy podstatný význam pro ně samotné.To je podstatou té proklínané přirozené komunikace.Ne honit koně po kruhovce,ale využívat k práci s koněm jeho přirozených vlastností a instinktů.

A co by jsi řekla na chování: kobylka kupovaná jako kousavá,nyní mě neustále oždibuje někdy i chytí za nohavici či rukáv. Občas má uši laxně ale občas je má dozadu a nevím zdali kousne nebo ne. Co si myslíte o tomhle chování. Jak ji upozarnit na to že to není úplně dobře?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych viděla problém v tom nechat vyběhat, to se vám na procházce kůň akorát rozblbne, to se dá dělat se starším pohodářem, ne s mlaďákem, který neví, kdy má dost...
Já bych se nebála provazový ohlávky, lepší jednou ostřeji určitě udržet, než si zkoušet dokázat něco, co třeba nepůjde. Na vyblbnutí má kůň ohradu, jestli má moc energie, je lepší ho nechat vyběhat před procházkou navolno na nějakém bezpečném ohraničeném místě (jízdárna, hala atd.), ale ne na vodítku, kůň pak sám neví, co si může dovolit a co ne...

hmmm, to je zajímavý, že tej mojí ještě nejsou ani 4 a bez problému ji můžu nechat vyblbnout a pak ji v klidu zvládnu.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud je problém udržet koníka na ohlavce a když se kůn rozhodne tak ho těžko na ohlavce udrží, je opravdu lepší chodit na uzdečce ze začátku. Měla jsem podobný problém, to aby mě kobča nepředcházela nebo se na mě tlačila řešila jsem bičíkem (nemlátila jsem), jen jsem jí ukazovala kam nemá jít a jak se říká aby kobyla respektovala můj osobní prostor. Pokud mě předběhla, couvali jsme pár kroku. Za pár dní pochopila. Pokud má kobča tolik energie, tak nechat vyblbnout ve výbehu, kruhovka atd. Hlavně ze začátku učit na uzavřeném prostoru.

Já bych na uzdečku nechvátala, pokud s tím člověk neumí dobře zacházet, tak si může přidělat víc problémů, než bude schopen vyřešit.... Vychovala jsem dost problematické hříbě, kobylku, která byla od malinka silně dominantní a jak se jí něco povedlo ve stádě, tak na vodítku lítala jak čertík z krabičky a zvládla jsem to bez parelek a uzdeček.... a to měla období kdy doslova chodila po zadních.... chce to dlouhé vodítko a chytit grif....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co by jsi řekla na chování: kobylka kupovaná jako kousavá,nyní mě neustále oždibuje někdy i chytí za nohavici či rukáv. Občas má uši laxně ale občas je má dozadu a nevím zdali kousne nebo ne. Co si myslíte o tomhle chování. Jak ji upozarnit na to že to není úplně dobře?

na gesto odpověz gestem... přitáhne uši, tak prudce zvednu ruku, okřiknu ji, popřípadě proti ní vykročím... oštipování, tak ji plácni přes čumák, ale jen lehce, prostě výchovnej štípanec.... a práce ze země, posílit dominanci - rozejít, zastavit, nenechat předcházet a vyřešit tvůj prostor....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mně to mladá (na jaře 3 letá) kobyla začala dělat na začátku zimy taky, i když jinak chodí bez problémů za mnou na prověšeném vodítku a do té doby se tak nikdy nechovala. Nechala jsem ji být, ať to v ní akorát neupevňuju a začnu s prací až po zimě, to už bude mít o trochu víc rozumu a míň zimní "energie"..

tak to mi nepřijde jako dobrý nápad, na jaře bude ještě hůř....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...s tímto souhlasím, pokud dáváte jádro tak snížit dávku, koně v zimě nespálí to co v létě, na zahřátí jim stačí kopa sena, kterou budou moc přežvykovat:-D

hmmm, tak teda nevim, mám starý koníky a ty to jádro potřebují daleko víc v zimě než v létě.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím,
tak mě tohle umí kobyla (myslím tím zdrhnout i s vodítkem) na ohlávce, na parelce, na udidle, na štajgru....na všem a bez větších problémů. Řeším to už 3 roky s výsledkem jak kdy..........a věřte mi, že to řešili i lidi dosti znalý koňského chování. Ať staří koňáci, tak horsmanové. A pořád nic moc. Ono hlídat, hlídat, hlídat je hezké, ale pak se najde vteřina a celá práce je zase pryč. Osobní prostor je OK, nepředbíhá, nechodí nakrátko......všechny rady, které tady padli mám už vyzkoušené. Je to lepší, ale pořád to není na 100%. Kobyla ví, že může utéct,a když chce tak to udělá. Jediné co mi vždy pomohlo, alespoň na čas, je opravdu drastická metoda, kdy koník pocítí při útěku bolest a další 3 měsíce to nezkusí. Podotýkám, že tyhle úprky jsem jí nenaučila já, ale někdo dříve, než jsem si jí koupila......a je to na dlouhou trať. Takže já bych takovéto útěky zarazila u mladého koně HODNĚ brzy. A jak někdo píše, určitě vyblbnout v ohradě nebo na jízdárně a na procházky chodit "pracovat".......aby koník dával pozor, a chtít po něm nějakou práci (ustupování, couvání, ohnutí atd.).

odkud jste? možná bych uměla pomoc, vysvětlila jsem něco podobného 20tileté kobče a bez uzdečky a parelek a pak hlídat hlídat a hlídat... Zkusí to párkrát, když ji vždy vyčapete, dá pokoj, tomu se říká důslednost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak to mi nepřijde jako dobrý nápad, na jaře bude ještě hůř....

mozna ne. Taky mam stejny problem a nechavam to na jaro. Protoze loni na jare jsme taky vychazeli a cca po mesici bordelu se s ni uz dalo chodit normalne aniz bych mela ruce vytahany. Na podzim chodila jak pejsek. Prisla zima a je zas divoka a vytrhla se uz parkrat. Povim-kdyz uz nic jinyho tak aspon na jare budu pevna na zemi. Nejdriv jsem klouzala v bahne, pak zas na ledu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak to mi nepřijde jako dobrý nápad, na jaře bude ještě hůř....

Proč? Přikládám to kombinaci puberty s příjemnějším počasím pro koně, přívětivějším pro vyvíjení fyzické aktivity. Do té doby to nikdy neudělala, že by jí ruplo v bedně a z ničeho nic se vyškubla (jakože tam zrovna dneska nepůjdu a radši uteču)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To všechno souvisí z DOMINANCÍ,RESPEKTEM a DÚVĚROU.Všechny tyto tři věci se musí vyřešit mezi koněm a člověkem,než se začne cokoliv dělat dál.A už jsme zase u horsemanschipu,který je tak mnohýmy odsuzován až potupován. Nelze tady jednoznačně říct "udělej to a to a kůň se to naučí,nebo odnaučí".Je to složité a náročné na soustředění,na znalost koňské nátury na sebeovládání. Koně ve tádu každý den a každou chvíli zkoušejí ostražitost a bdělost svého vůdce (kobyly) a čekají na její reakci,podle které poznají spolehlivost a bezpečnost svou a stáda.Je to pudová záležitost vytvořená ve stádu za mnoho miliónu let vývoje a podobným způsobem se koně chovají i k člověku.Mnozí z nás si to pak vysvětlují tím,že si z ních kůň dělá srandu a podobné nesmysly,ale koně si srandu dělat neumí a vše,co dělají má vždy podstatný význam pro ně samotné.To je podstatou té proklínané přirozené komunikace.Ne honit koně po kruhovce,ale využívat k práci s koněm jeho přirozených vlastností a instinktů.

V něčem souhlasím, ale o divokých koních toho opravdu moc nevíš.... Promiň, ale opravdu si dost mimo mísu, divocí koně žijí v rodinách, nejde o celistvé stádo, kde je jeden vůdce.... V rodině je pak jediný dospělý hřebec, který má vůdčí klisnu a pak další klisny.... Syny cca ve dvou letech vyžene od stáda a ti než dospějí, žijí v hřebčích stádech.... Dcery si přivlastní cizí hřebci a otec jim je přenechá.... Hřebec s větším počtem stálých klisen je pak nadřazen s celou rodinou, rodinám slabších hřebců, kteří mají málo klisen či si je neumí udržet..... atd. bylo by to na dlouho, ale když tak chceš vycházet z přirozeného chování koně, tak bys měla vědět jak to v přírodě funguje.... Rodina hřebce nezkouší, spoléhá na něj a důvěřuje mu, že ji ochrání..... je pro ně životně důležitý, protože je stále hlídá a tím i ochraňuje, stále ho všichni sledují a reagují na každý jeho pohyb či gesto a to bleskurychle.... vůdčí klisna ví kde se napít, najíst, kde najít minerál, takže i ona je pro stádo nepostradatelná a ostatní klisny s ní nebojují.... vůdčí klisna nemusí přijmout hřebcem nově získanou klisnu a ten ji pak musí nechat odejít...... Nepleť si domestifikované stádo s divokými koňmi.... to je úplně o něčem jiném.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
moc děkuji mohla bych poprosit o mejl?

chladnakobyla@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč? Přikládám to kombinaci puberty s příjemnějším počasím pro koně, přívětivějším pro vyvíjení fyzické aktivity. Do té doby to nikdy neudělala, že by jí ruplo v bedně a z ničeho nic se vyškubla (jakože tam zrovna dneska nepůjdu a radši uteču)

ale to neni počasím.... moc bych to v ní neprohlubovala jinak skončíš jako jeden známej, kterej nemůže jít s koněm ven, když fouká vítr...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mozna ne. Taky mam stejny problem a nechavam to na jaro. Protoze loni na jare jsme taky vychazeli a cca po mesici bordelu se s ni uz dalo chodit normalne aniz bych mela ruce vytahany. Na podzim chodila jak pejsek. Prisla zima a je zas divoka a vytrhla se uz parkrat. Povim-kdyz uz nic jinyho tak aspon na jare budu pevna na zemi. Nejdriv jsem klouzala v bahne, pak zas na ledu.

tak teď sis sama odpověděla na svůj problém... když očekáváš problémy a nejsi si jistá, tak přijdou.... koně vycítí pochyby....
koně nejsou na živu jen od jara do podzimu, čím dříve to v sobě překonáš, tím dříve to přejde i kobylku....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ale to neni počasím.... moc bych to v ní neprohlubovala jinak skončíš jako jeden známej, kterej nemůže jít s koněm ven, když fouká vítr...

Ale já to v ní neprohlubuju. Posledně chodila normálně, tak jak jindy. Tak co to mělo znamenat? Den blbec?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale já to v ní neprohlubuju. Posledně chodila normálně, tak jak jindy. Tak co to mělo znamenat? Den blbec?

U mladych je den blbec. Mam kobylu od 2let a ted teprve vidim v jejich 6ti ze se ustalila v nazorech na to co delam. A s mladejma se uvidi. Jedna se narodila jako domaci plysacek a druha jako agresivni drzy hribe. Loni v zime chodila plysacek se mazlit a drzounka zkousela strasit,kopat. Letos v zime drzounka se chodi mazlit a plysacek chova distanc. Jen stara uz nemeni chovani. V lete chodily vsechny pomalu jak pejsci vedle nohy a ted jsou nabuseny ze i stara zatahne nebo si vyhodi z kopejtka. Ale je videt ze je to z radosti.Kone jsou mladi a zdravi. Lepsi je pohonit po vybehu pokud to jde. Navolno ne na lonzi. Pak je pripnout a ukaznit. Vetsinou to tak funguje. Pokud ne vzdy, je to normalni-jsou to zivi tvorove, ne masiny.

Ten prispevek o konskych divokych rodinach je zajimavy. Je fakt ze malokdo muze rict ze zna zivot divokych koni. Na to je nejlepsi se zeptat mongolcu. Asi si to mnozi z nas porovnavaji s zivotem vysoke zvere.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V něčem souhlasím, ale o divokých koních toho opravdu moc nevíš.... Promiň, ale opravdu si dost mimo mísu, divocí koně žijí v rodinách, nejde o celistvé stádo, kde je jeden vůdce.... V rodině je pak jediný dospělý hřebec, který má vůdčí klisnu a pak další klisny.... Syny cca ve dvou letech vyžene od stáda a ti než dospějí, žijí v hřebčích stádech.... Dcery si přivlastní cizí hřebci a otec jim je přenechá.... Hřebec s větším počtem stálých klisen je pak nadřazen s celou rodinou, rodinám slabších hřebců, kteří mají málo klisen či si je neumí udržet..... atd. bylo by to na dlouho, ale když tak chceš vycházet z přirozeného chování koně, tak bys měla vědět jak to v přírodě funguje.... Rodina hřebce nezkouší, spoléhá na něj a důvěřuje mu, že ji ochrání..... je pro ně životně důležitý, protože je stále hlídá a tím i ochraňuje, stále ho všichni sledují a reagují na každý jeho pohyb či gesto a to bleskurychle.... vůdčí klisna ví kde se napít, najíst, kde najít minerál, takže i ona je pro stádo nepostradatelná a ostatní klisny s ní nebojují.... vůdčí klisna nemusí přijmout hřebcem nově získanou klisnu a ten ji pak musí nechat odejít...... Nepleť si domestifikované stádo s divokými koňmi.... to je úplně o něčem jiném.....

Nevyrůstal jsem v prostředí divokého stáda,jako "TY" a tudíž o hiararchii stád vím jen z literatury a z povídání lidí.kteří mají možnost mnohačetná stáda denně pozorovat a chovat.Jak jsou rozdělená do jednotlivých rodinných sekcí,to opravdu nevím.To,ale nebylo předmětem mého příspěvku?! Kde čerpáš své zkušenosti,je tvoje věc a já ti tvoje poznání nijak nevyvracím.Učím se pracovat s koňma a funguje mi to docela dobře bez ohledu ,zda je to kůň surový,nebo zkušenější a potřebuje jen "poopravit chování". Od mládí se pohybuji v přírodě i mezi jinými zvířaty a to i mezi zvěři divokou,ke koním jsem přišel až později,ale dokážu se docela dobře orientovat v přijímaných informacích a naivitu lásky koně k člověku beru už jen s úsměvem.Rozdíl mezi divokým stádem a stádem domestikovaným moc velký není,snad se liší jen v plachosti,ale vlastnosti,které koně získaly z přírody v těchto zvířatech zůstanou navždy a dají se pouze mírně utlumit nabytou důvěrou.Ani psi i když jsou domestikováni snad už z dob lovců mamutů si své přirozené chování ve smečce nenechali vymazat z hlavy.A nakonec,kdysi jsem četl knihu Marka Raschida,koně nikdy nelžou a tvoje popisování mi velmi tuto knihu připomíná

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
odkud jste? možná bych uměla pomoc, vysvětlila jsem něco podobného 20tileté kobče a bez uzdečky a parelek a pak hlídat hlídat a hlídat... Zkusí to párkrát, když ji vždy vyčapete, dá pokoj, tomu se říká důslednost

písněte.....nevarra@seznam.cz.........

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
odkud jste? možná bych uměla pomoc, vysvětlila jsem něco podobného 20tileté kobče a bez uzdečky a parelek a pak hlídat hlídat a hlídat... Zkusí to párkrát, když ji vždy vyčapete, dá pokoj, tomu se říká důslednost

Pokud je "vyčapete" v překladu nařežete,pak jste kobči nic nevysvětlila,jen jste docílila strachu a podřízenosti,kdy je kůň v tenzi.Do budoucna naprosto nepoužitelné.Tak nějak já osobně vidím onu klasickou českou metodu práce s koněm.A je to také i povětšinou na různých soutěžích vidět.Koně nervní,při sedlání pochodují,při nasedání ho drží další tři lidé,při opracku naprostá nesoutředěnost,pohazování hlavou a následné umravňování ze strany jezdce bičíkem a škubaním za udidlo.Při samotné jízdě pak nekonečné praní se s koněm,neustálé pobízení a srovnávání do směru.Tak nějak to je ,pokud se kůň vychovává oním "vyčapete".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud je "vyčapete" v překladu nařežete,pak jste kobči nic nevysvětlila,jen jste docílila strachu a podřízenosti,kdy je kůň v tenzi.Do budoucna naprosto nepoužitelné.Tak nějak já osobně vidím onu klasickou českou metodu práce s koněm.A je to také i povětšinou na různých soutěžích vidět.Koně nervní,při sedlání pochodují,při nasedání ho drží další tři lidé,při opracku naprostá nesoutředěnost,pohazování hlavou a následné umravňování ze strany jezdce bičíkem a škubaním za udidlo.Při samotné jízdě pak nekonečné praní se s koněm,neustálé pobízení a srovnávání do směru.Tak nějak to je ,pokud se kůň vychovává oním "vyčapete".

Věřte mi, že jsem někde jinde........

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Věřte mi, že jsem někde jinde........

No o vás mi ani tak nejde,ale pokud jste někde jinde,tak jsem jenom rád a kvituji onu nadsázku