Život s koňmi?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky.
Ty jsi trdlo. Proč by tě nikdo nechtěl?
Já jsem u koníků od 4 let, začala sem jezdit, až sem trošku povyrostla, ale už je tomu skoro 17 let, co to začalo... Byla jsem u koníků pořád, nikdo mi na ně nesměl sáhnout. Potom přišla moje velká (zdaleka ne první) láska a já jsem měla na výběr. Ale tehdy jsem si myslela, že je to správné. Kobylku jsem prodala do dobrých rukou a odešla. První půl rok mi nebylo tak špatně. Odpočívala sjem. Ale potom to začalo. Jezdili jsme po výletech, pořád bylo co dělat, ale v duši bylo prázdno.. něco tam chybělo. Pak jsem začala jezdit občas, trénovat a tak. Oba sme byli spokojení, plánovali jsme koupi koníka. Pak se stalo něco, co jsem nepochopila a nechápu. Po dvou letech (můžu říct, že krásných) jsem zůstala sama. Nedokázala jsem zvládnout intoleranci a tak jsem se sbalila a odešla.
Bylo to těžké, ale teď si jedu pro svého čtyřnohého mazlíka a už nikdy neudělám tu hloupost, že dám přednost chlapovi. Každý chlap mě musí mít rád takovou, jaká jsem a pochopit, že kůň je tvor, který umí dát mnohem víc, než kterýkoliv člověk..
Přeji ti, aby ses dobře rozhodla a abys nikdy nelitovala. Verča R.

Ahojky Verčo!
Tvůj příspěvek mi dohnal skoro k slzám a proto že jsem už jednu skoro tobě podobnou blbost udělala ale nevzala jsem si z toho ponaučení.Měla jsem valáška zamilovala jsem se a taky jsem ho chtěla prodat ale než jsem to stihla tak koník podle mě dostal koliku z toho že jsem na něj skrz lásku neměla čas a zemřel tuto chybu si nikdy neodpustím.Díky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem!Je mi 25 let .Já bych si chtěla pořídit svého koníka mám skoro všechno tak jednoduché ale .....Je vtom háček.Mý rodiče jsou zemědělci tatínek koně miluje jezdil jako mlý kluk na chlaďasech ted už jezedí má vyšší hmotnost.Já tedy něco už umím ale potřebuji se ještě zdokonalit.Taky toužím po svém koníkovi a ne po jednom.Mý rodiče mají doam menší statek a kravičky takže není problém si koníka pořídit přestěhovat se knim a být spokojená a štastná protože zvířata miluji a život bez nich je pro mě nepředstavielný.Ale háček je v tom že mám přítele kterého mám velice ráda a on se k mým rodičům nechce přestěhovat prý se tam cítil stále jako cizí.A já oněm vím nebo spíše na něm vidím že má zvířata rád ale má rád také pohodlí bytovky.Každý kdo máme koníky víme že se knim musí za každého počasí a když jsou venku plískanice každý by rád byl pěkně v teploučku a vše pozoroval za okny ale koník potřebuje péči denně.A tak se Vás ptám jak byjste tuto situaci řešily?Opustily byjste přítele kvůli vlastní sopokjenosti?Je mi přeci jen už 25 a plánuji rodinu a co když mě pak už nebude nikdo chtít pokud se rozhodnu přítele opustit?Vím že si rozohdnutí konečné musím udělat sama ale pomozte mi aspoň trochu.Díky

To, co bylo řečeno v předchozím příspěvku, je naprostá pravda. A ještě bych k tomu přidala svou zkušenost, tentokrát spíš ze strany bydlení u rodičů.
Tvého přítele ohledně toho ostychu z bydelní s nimi chápu - chlap musí mít pocit, že má "svůj dům". Já jsem takhle žila 3 roky se s vými prvním manželem, rozvedli jsme se, a nutno říct, že hodně se na tom podepsal i ten fakt, že jsem žili u našich - a to jsou hodní, nekonfliktní a měli jsme relativně oddělené domácnosti. můj druhý muž s tím má také drobné problémy, ale naštěstí se už budeme stěhovat.

takže chápu jeho obavy z bydlení u vašich. zároveň ale určitě hlavní je, aby dokázal chápat a respektovat tebe takovou, jaké jsi. i s koňmi apod.

nebylo by řešení najít si nějaké bydlení poblíž vašich? nebo tak udělat úplně oddělené bydlení pro vás, abyste si nekoukali do domácností?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky Verčo!
Tvůj příspěvek mi dohnal skoro k slzám a proto že jsem už jednu skoro tobě podobnou blbost udělala ale nevzala jsem si z toho ponaučení.Měla jsem valáška zamilovala jsem se a taky jsem ho chtěla prodat ale než jsem to stihla tak koník podle mě dostal koliku z toho že jsem na něj skrz lásku neměla čas a zemřel tuto chybu si nikdy neodpustím.Díky

Nedávej si za to vinu, ber to tako jako součást života. Ber věcí takové, jaké jsou. Jinak to ani nejde. O jednoho valáška jsem taky přišla, dodýchal mi rukách, ale on už měl právo odejít (byl to sporťák, který mě hodně naučil a hlavně to byl Pan kůň), byl už to náš dědula. Potom jsem z té zamilovanosti prodala tu kobylku... Dlouho jsem si to vyčítala, ale pak jsem usoudila, že to tak prostě má být. Že jsem tu facku od života potřebovala dostat, jinak bych nemohla být tam, kde jsem teď. Po tom rozchodu jsem začala život brát trošku jinak a s čistým svědomím můžu říct, že teď jsem opravdu spokojená. Občas mi chybí, že tu není někdo, kdo mi řekne "mám tě moc rád", ale taky vím, že ten někdo je dobře schovaný za rohem a až bude ten správný čas, tak kolem toho rohu projdu... Verča

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem!Je mi 25 let .Já bych si chtěla pořídit svého koníka mám skoro všechno tak jednoduché ale .....Je vtom háček.Mý rodiče jsou zemědělci tatínek koně miluje jezdil jako mlý kluk na chlaďasech ted už jezedí má vyšší hmotnost.Já tedy něco už umím ale potřebuji se ještě zdokonalit.Taky toužím po svém koníkovi a ne po jednom.Mý rodiče mají doam menší statek a kravičky takže není problém si koníka pořídit přestěhovat se knim a být spokojená a štastná protože zvířata miluji a život bez nich je pro mě nepředstavielný.Ale háček je v tom že mám přítele kterého mám velice ráda a on se k mým rodičům nechce přestěhovat prý se tam cítil stále jako cizí.A já oněm vím nebo spíše na něm vidím že má zvířata rád ale má rád také pohodlí bytovky.Každý kdo máme koníky víme že se knim musí za každého počasí a když jsou venku plískanice každý by rád byl pěkně v teploučku a vše pozoroval za okny ale koník potřebuje péči denně.A tak se Vás ptám jak byjste tuto situaci řešily?Opustily byjste přítele kvůli vlastní sopokjenosti?Je mi přeci jen už 25 a plánuji rodinu a co když mě pak už nebude nikdo chtít pokud se rozhodnu přítele opustit?Vím že si rozohdnutí konečné musím udělat sama ale pomozte mi aspoň trochu.Díky

V tvojom príspevku ma udivuje jedno - píšeš, že si to musíš rozhodnúť sama. Aký to potom máte vzťah? Pri partnerskom spolužití sa predsa všetky vážne rozhodnutia musia robiť spoločne, obzvlásť keď sa týkajú oboch a sú natoľko závažné.
Takže si spolu sadnite a preber to spolu s ním. Máte predsa spústu možností

-žiť s vašimi na statku
-žiť v bytovke a venovať svojim záľubám (v tvojom prípade chodiť niekam jazdiť alebo si niekde držať koníka - hoci aj u vašich)
-našetriť si na vlastný domček so stajňou

To sú len tie, čo ma napadli teraz narýchlo, vy ich nájdete určite viac - ak budete mať obaja záujem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To, co bylo řečeno v předchozím příspěvku, je naprostá pravda. A ještě bych k tomu přidala svou zkušenost, tentokrát spíš ze strany bydlení u rodičů.
Tvého přítele ohledně toho ostychu z bydelní s nimi chápu - chlap musí mít pocit, že má "svůj dům". Já jsem takhle žila 3 roky se s vými prvním manželem, rozvedli jsme se, a nutno říct, že hodně se na tom podepsal i ten fakt, že jsem žili u našich - a to jsou hodní, nekonfliktní a měli jsme relativně oddělené domácnosti. můj druhý muž s tím má také drobné problémy, ale naštěstí se už budeme stěhovat.

takže chápu jeho obavy z bydlení u vašich. zároveň ale určitě hlavní je, aby dokázal chápat a respektovat tebe takovou, jaké jsi. i s koňmi apod.

nebylo by řešení najít si nějaké bydlení poblíž vašich? nebo tak udělat úplně oddělené bydlení pro vás, abyste si nekoukali do domácností?

Co se týče té domácnosti mý rodiče si postavily dům na bývalé zahradě.Naproti přes cestu je domek po dědovi a ten jsem a mám v ůmyslu přestavět a předělat tak aybch tam mohlažít a byla spokojená.Nebylo by to bydlet s našimi v jednom domě ale přes cestu v jiném domě.Chtěka jsem ho poprosit aby to alespoň zkkusil že pokud by to nešlo tak bych to tolerovala a našli byjsme jiné schůdné řešení pro oba.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V tvojom príspevku ma udivuje jedno - píšeš, že si to musíš rozhodnúť sama. Aký to potom máte vzťah? Pri partnerskom spolužití sa predsa všetky vážne rozhodnutia musia robiť spoločne, obzvlásť keď sa týkajú oboch a sú natoľko závažné.
Takže si spolu sadnite a preber to spolu s ním. Máte predsa spústu možností

-žiť s vašimi na statku
-žiť v bytovke a venovať svojim záľubám (v tvojom prípade chodiť niekam jazdiť alebo si niekde držať koníka - hoci aj u vašich)
-našetriť si na vlastný domček so stajňou

To sú len tie, čo ma napadli teraz narýchlo, vy ich nájdete určite viac - ak budete mať obaja záujem.

Já vím že takovýchle možností je spousta ale já bych v budoucnu chtěla dělat to co dělají naši a ještě k tomu mít koníky na rekreační ježdění pro mě a partnera.A proto si mylsím že je zbytečné někde jinde investovat do báráčku a do hospodářství když mý rodiče to mají již všechno rozjeté a celkem dobře to funguje stroje jsou nové tratory a halkvně pole a velké pastviny které pro koníka potřebuji.Mít koníka u našich je také druhá možnost ale teď bydlíme asi 28km od mých rodičů a tak nemám peníze na to tam jezdit denně.Rozhoudnout sama si musím to zda se vzdám partnera a půjdu za svým snem nebo zda s ním zůstanu v bytě a budu neštastná když on se mnou nechce odejít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím že takovýchle možností je spousta ale já bych v budoucnu chtěla dělat to co dělají naši a ještě k tomu mít koníky na rekreační ježdění pro mě a partnera.A proto si mylsím že je zbytečné někde jinde investovat do báráčku a do hospodářství když mý rodiče to mají již všechno rozjeté a celkem dobře to funguje stroje jsou nové tratory a halkvně pole a velké pastviny které pro koníka potřebuji.Mít koníka u našich je také druhá možnost ale teď bydlíme asi 28km od mých rodičů a tak nemám peníze na to tam jezdit denně.Rozhoudnout sama si musím to zda se vzdám partnera a půjdu za svým snem nebo zda s ním zůstanu v bytě a budu neštastná když on se mnou nechce odejít.

Nejsi stará, aby sis nemohla najít nového, lepšího, tolerantnějšího partnera, který sdílí tvůj sen a tvůj životní cíl a styl. Věř mi, že pokud se vezmete, budeš nešťastná a jednou od něj stejně odejdeš.
Teď mě asi spousta lidí napadne, že se míchám do cizích vztahů. Ale tohle je můj názor na věc. A vím, že to tak funguje.
Odkud jsi?
Verča

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím že takovýchle možností je spousta ale já bych v budoucnu chtěla dělat to co dělají naši a ještě k tomu mít koníky na rekreační ježdění pro mě a partnera.A proto si mylsím že je zbytečné někde jinde investovat do báráčku a do hospodářství když mý rodiče to mají již všechno rozjeté a celkem dobře to funguje stroje jsou nové tratory a halkvně pole a velké pastviny které pro koníka potřebuji.Mít koníka u našich je také druhá možnost ale teď bydlíme asi 28km od mých rodičů a tak nemám peníze na to tam jezdit denně.Rozhoudnout sama si musím to zda se vzdám partnera a půjdu za svým snem nebo zda s ním zůstanu v bytě a budu neštastná když on se mnou nechce odejít.

Nehnevaj sa na mňa, ale si divná.
Som vydatá 10ty rok a tak dlhý a (to podotýkam) výborný vzťah podľa toho, čo sledujem okolo seba, už zďaleka nie je samozrejmosťou. Ak sme to spolu vydržali takú dobu, tak len preto, že riešime všetko spolu, že sa vieme prispôsobiť sebe navzájom, že sme ochotní hľadať kompromisy a pre oboch najprijateľnejšie riešenia.
Tvoj partner by mal byť pre teba najbližšia osoba, vy dvaja by ste mali držať spolu za každú cenu a svoj život odvíjať od vás oboch. Prečo dávaš na jednu misku váh svojho partnera a kone, čo sú úplne odlišné oblasti života? Partner je predsa človek, tvoje druhé ja, s ktorým budete niečo vytvárať - rodinu, domov, budúcnosť pre vaše deti. Kone môžu byť záľuba, môže to byť povolanie, ale partnera nikdy nenahradia.
Prečo sa teda nepokúsite naplánovať si budúcnosť tak, aby ste sa dostali aj k tým koňom? Možno by to nebolo tak jednoduché ako u tvojich rodičov, ale bola by to cesta vás dvoch. Alebo ty si si už proste naplánovala bývanie u rodičov a partnera si postavila pred hotovú vec?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejsi stará, aby sis nemohla najít nového, lepšího, tolerantnějšího partnera, který sdílí tvůj sen a tvůj životní cíl a styl. Věř mi, že pokud se vezmete, budeš nešťastná a jednou od něj stejně odejdeš.
Teď mě asi spousta lidí napadne, že se míchám do cizích vztahů. Ale tohle je můj názor na věc. A vím, že to tak funguje.
Odkud jsi?
Verča

Ja žasnem - nový, lepší, tolerantnejší partner je ten, ktorý bude súhlasiť s každým mojim nápadom? Z toho, čo tu bolo napísané, mám pocit, že ten menej tolerantný je tu práve pisateľka. Ale možno len napísala príliš málo informácií.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nehnevaj sa na mňa, ale si divná.
Som vydatá 10ty rok a tak dlhý a (to podotýkam) výborný vzťah podľa toho, čo sledujem okolo seba, už zďaleka nie je samozrejmosťou. Ak sme to spolu vydržali takú dobu, tak len preto, že riešime všetko spolu, že sa vieme prispôsobiť sebe navzájom, že sme ochotní hľadať kompromisy a pre oboch najprijateľnejšie riešenia.
Tvoj partner by mal byť pre teba najbližšia osoba, vy dvaja by ste mali držať spolu za každú cenu a svoj život odvíjať od vás oboch. Prečo dávaš na jednu misku váh svojho partnera a kone, čo sú úplne odlišné oblasti života? Partner je predsa človek, tvoje druhé ja, s ktorým budete niečo vytvárať - rodinu, domov, budúcnosť pre vaše deti. Kone môžu byť záľuba, môže to byť povolanie, ale partnera nikdy nenahradia.
Prečo sa teda nepokúsite naplánovať si budúcnosť tak, aby ste sa dostali aj k tým koňom? Možno by to nebolo tak jednoduché ako u tvojich rodičov, ale bola by to cesta vás dvoch. Alebo ty si si už proste naplánovala bývanie u rodičov a partnera si postavila pred hotovú vec?

Řekla bych, že tady jde spíš o to, že její partner to nechce řešit. On řekl ne a tak je to teď na ní, aby se rozhodla, co dál. A do toho vztahu ji nežeň, když už teď o něm pochybuje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Řekla bych, že tady jde spíš o to, že její partner to nechce řešit. On řekl ne a tak je to teď na ní, aby se rozhodla, co dál. A do toho vztahu ji nežeň, když už teď o něm pochybuje.

Možná nemáš pravdu - mě zaráží ta formulace "a k tomu koníky na rekreační ježdění pro mě a pro partnera". Proč mu to vnucuje, když o to evidentně nemá zájem? Z člověka, který nemá ke koním vztah přece koňáka neudělá. Zrovna ten její partner má asi jiný životní styl - třeba chce chodit na koncerty, do divadel atd. Myslím, že ani jeden z nich není ochoten udělat kompromis a stojí si tvrdě za svým. Já mám například koně doma, ale mažel k němu nemá vztah a pouze ho toleruje (občas si zaremcá co to stojí). Kdyby mezi námi před časem nedošlo k dohodě, tak bych kvůli tomu partnera rozhodně neopustila. Zvířata miluji, ale myslím, že nemohou nahradit celoživotní vztah s člověkem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem!Je mi 25 let .Já bych si chtěla pořídit svého koníka mám skoro všechno tak jednoduché ale .....Je vtom háček.Mý rodiče jsou zemědělci tatínek koně miluje jezdil jako mlý kluk na chlaďasech ted už jezedí má vyšší hmotnost.Já tedy něco už umím ale potřebuji se ještě zdokonalit.Taky toužím po svém koníkovi a ne po jednom.Mý rodiče mají doam menší statek a kravičky takže není problém si koníka pořídit přestěhovat se knim a být spokojená a štastná protože zvířata miluji a život bez nich je pro mě nepředstavielný.Ale háček je v tom že mám přítele kterého mám velice ráda a on se k mým rodičům nechce přestěhovat prý se tam cítil stále jako cizí.A já oněm vím nebo spíše na něm vidím že má zvířata rád ale má rád také pohodlí bytovky.Každý kdo máme koníky víme že se knim musí za každého počasí a když jsou venku plískanice každý by rád byl pěkně v teploučku a vše pozoroval za okny ale koník potřebuje péči denně.A tak se Vás ptám jak byjste tuto situaci řešily?Opustily byjste přítele kvůli vlastní sopokjenosti?Je mi přeci jen už 25 a plánuji rodinu a co když mě pak už nebude nikdo chtít pokud se rozhodnu přítele opustit?Vím že si rozohdnutí konečné musím udělat sama ale pomozte mi aspoň trochu.Díky

Teď vám něco řeknu z vlastní zkušenosti jo? Je mi 27, koně jsou můj život a asi ještě dlouho budou. Jsem rozvedená, můj bývalý manžel neměl koně rád ale řekl že bude tolerovat když u nich často budu, že si to vynahradíme... Milovali jsme se... Ale jak já furt byla u koní a on se nudil doma nebo v práci, našel si prostě jinou a na mě se vykašlal... Prostě když jeden z dvojice miluje koně a to jako hodně né jenom že si občas zajezdí ale když chce být u koní každou chvilku a taky to má jako oblíbený téma rozhovoru, tak to prostě neklape s někym kdo nesdílí stený zájem... Teď žiju s rodiči a denně se věnuji svojí kobylce která má hříbátko jsme obě šťastné denně spolu, jezdim na ní podle Pata Parelliho, máme spolu krásnej vztah a nevim, jestli se znovu dám dohromady s nějakým mužem... Možná když najdu někoho od koní tak jo...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná nemáš pravdu - mě zaráží ta formulace "a k tomu koníky na rekreační ježdění pro mě a pro partnera". Proč mu to vnucuje, když o to evidentně nemá zájem? Z člověka, který nemá ke koním vztah přece koňáka neudělá. Zrovna ten její partner má asi jiný životní styl - třeba chce chodit na koncerty, do divadel atd. Myslím, že ani jeden z nich není ochoten udělat kompromis a stojí si tvrdě za svým. Já mám například koně doma, ale mažel k němu nemá vztah a pouze ho toleruje (občas si zaremcá co to stojí). Kdyby mezi námi před časem nedošlo k dohodě, tak bych kvůli tomu partnera rozhodně neopustila. Zvířata miluji, ale myslím, že nemohou nahradit celoživotní vztah s člověkem.

Presne tak - ja by som si ale nebola ani istá tým, že jej partner nie je ochotný na nejaký kompromis pristúpiť.
Myslím, že ak je to "nekoňák" a pritom nemá nič proti tomu, aby partnerka chodila ku koňom alebo dokonca je nejakého ochotný kvôli nej spoluvlastniť - tam už predsa nejaká tolerancia a ochota ku kompromisu je.
Mám ale pocit, že niekto si pod kompromisom a toleranciou predstavuje to, že jeden z partnerov bezvýhradné nasleduje plány a predstavy toho druhého.

Keď tak nad tým rozmýšľam, pre pisateľkinho partnera by asi nakoniec bolo výhrou, keby sa rozišli.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Teď vám něco řeknu z vlastní zkušenosti jo? Je mi 27, koně jsou můj život a asi ještě dlouho budou. Jsem rozvedená, můj bývalý manžel neměl koně rád ale řekl že bude tolerovat když u nich často budu, že si to vynahradíme... Milovali jsme se... Ale jak já furt byla u koní a on se nudil doma nebo v práci, našel si prostě jinou a na mě se vykašlal... Prostě když jeden z dvojice miluje koně a to jako hodně né jenom že si občas zajezdí ale když chce být u koní každou chvilku a taky to má jako oblíbený téma rozhovoru, tak to prostě neklape s někym kdo nesdílí stený zájem... Teď žiju s rodiči a denně se věnuji svojí kobylce která má hříbátko jsme obě šťastné denně spolu, jezdim na ní podle Pata Parelliho, máme spolu krásnej vztah a nevim, jestli se znovu dám dohromady s nějakým mužem... Možná když najdu někoho od koní tak jo...

Divný názor, co budeš dělat, až bude čas na děti, nebo až ti bude 60? Myslíš, že Ti budou koně stačit? To je přece nesmysl. Lidé přeci musí žít s lidmi a k tomu mít koníčky, kterým se věnují ve volném čase. To jsou přeci přírodní zákony.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem!Je mi 25 let .Já bych si chtěla pořídit svého koníka mám skoro všechno tak jednoduché ale .....Je vtom háček.Mý rodiče jsou zemědělci tatínek koně miluje jezdil jako mlý kluk na chlaďasech ted už jezedí má vyšší hmotnost.Já tedy něco už umím ale potřebuji se ještě zdokonalit.Taky toužím po svém koníkovi a ne po jednom.Mý rodiče mají doam menší statek a kravičky takže není problém si koníka pořídit přestěhovat se knim a být spokojená a štastná protože zvířata miluji a život bez nich je pro mě nepředstavielný.Ale háček je v tom že mám přítele kterého mám velice ráda a on se k mým rodičům nechce přestěhovat prý se tam cítil stále jako cizí.A já oněm vím nebo spíše na něm vidím že má zvířata rád ale má rád také pohodlí bytovky.Každý kdo máme koníky víme že se knim musí za každého počasí a když jsou venku plískanice každý by rád byl pěkně v teploučku a vše pozoroval za okny ale koník potřebuje péči denně.A tak se Vás ptám jak byjste tuto situaci řešily?Opustily byjste přítele kvůli vlastní sopokjenosti?Je mi přeci jen už 25 a plánuji rodinu a co když mě pak už nebude nikdo chtít pokud se rozhodnu přítele opustit?Vím že si rozohdnutí konečné musím udělat sama ale pomozte mi aspoň trochu.Díky

taky mam pritele ktery nesnasel kone.mam sveho kone.tak jsem pritele k nemu tahala tak dlouho az si kone zamiloval a poridil si vlastniho.to je co?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejsi stará, aby sis nemohla najít nového, lepšího, tolerantnějšího partnera, který sdílí tvůj sen a tvůj životní cíl a styl. Věř mi, že pokud se vezmete, budeš nešťastná a jednou od něj stejně odejdeš.
Teď mě asi spousta lidí napadne, že se míchám do cizích vztahů. Ale tohle je můj názor na věc. A vím, že to tak funguje.
Odkud jsi?
Verča

Rodiče bydlí u Klatov a já jsem se přestěhovala k příteli na Plzeňsko.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
taky mam pritele ktery nesnasel kone.mam sveho kone.tak jsem pritele k nemu tahala tak dlouho az si kone zamiloval a poridil si vlastniho.to je co?

Já jsem pisatelka původního příspěvku.Já si nemyslím že nejsem ochotná dojít k nějakému kompromisu sem.Ale přijde mi to že přítel ne.Mý rodiče mají asi tak 40 kravek mají koupené pole a pastviny mým snem jsou koně odjakživa a celkově zvířata.Mý rodiče to budovali leta ted je vše zařízené stroje téměř všechny nové a vzhledem k tomu že se mým rodičům nepoštěstilo mít syna tak to budovali pro mě poněvadž jsem starší.A mým snem je to po nich převzít ale jak to tedy vyřešit když bydlím jinde?Pokud to chci dělat musím bydlet poblíž.Přítel má parcelu v místě bydliště kde plánuje postavit baráček.Bohužel je to uprostřed města kde já koníka mít nebudu moci.Koně se mu líbí jsou krásný podle něj ale zodpovědnost nechtěl převzít ani za kočku kterou jsem si pořídila domu abych tam po večerech nebyla sama.Prý když budeme mít dobytek tak nebudeme moci jet ani na dovolenou to je ale blbost ne?Je mi hrozně ale on pokud se mnou začal chodit tak to věděl že já to budu chtít dělat a neřekl a nic.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem pisatelka původního příspěvku.Já si nemyslím že nejsem ochotná dojít k nějakému kompromisu sem.Ale přijde mi to že přítel ne.Mý rodiče mají asi tak 40 kravek mají koupené pole a pastviny mým snem jsou koně odjakživa a celkově zvířata.Mý rodiče to budovali leta ted je vše zařízené stroje téměř všechny nové a vzhledem k tomu že se mým rodičům nepoštěstilo mít syna tak to budovali pro mě poněvadž jsem starší.A mým snem je to po nich převzít ale jak to tedy vyřešit když bydlím jinde?Pokud to chci dělat musím bydlet poblíž.Přítel má parcelu v místě bydliště kde plánuje postavit baráček.Bohužel je to uprostřed města kde já koníka mít nebudu moci.Koně se mu líbí jsou krásný podle něj ale zodpovědnost nechtěl převzít ani za kočku kterou jsem si pořídila domu abych tam po večerech nebyla sama.Prý když budeme mít dobytek tak nebudeme moci jet ani na dovolenou to je ale blbost ne?Je mi hrozně ale on pokud se mnou začal chodit tak to věděl že já to budu chtít dělat a neřekl a nic.

To, že nebudete moci jet n dovolenou rozhodně blbost není. Přítel má pravdu. Pokud Ty si uvědomuješ, že nebudeš mít s tímto hospodářstvím ani den volna, tak je to v pořádku. Mě ale připadá, že si to představuješ spíš jako zábavu, ale to budeš moc zklamaná. Něco podobného můžou dělat pouze lidé, kteří mají k hospodaření vztah. Je to hrozná dřina a odříkání. To nikoho prostě nelze naučit, každý to musí mít v sobě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Divný názor, co budeš dělat, až bude čas na děti, nebo až ti bude 60? Myslíš, že Ti budou koně stačit? To je přece nesmysl. Lidé přeci musí žít s lidmi a k tomu mít koníčky, kterým se věnují ve volném čase. To jsou přeci přírodní zákony.

Každý není stejný... Mně je 28 let a šla jsem si celý život za svým cílem, abych mohla mít vlastní statek a koně doma. Můj tehdejší přítel se mnou do toho jít nechtěl - hlavně z toho důvodu, že by statek byl můj a on by v něm neměl žádná vlastnická práva... A to je vlastně problém, se kterým se potýkám dodnes - nikdo nemá zájem dávat se dohromady s holkou, která má své vlastní hospodářství a on by musel přijít do cizího, kde by mu "nepatřila ani cihla"... A tak mám koně... a řeknu ti, že mi stačí - bohatě! Mám za sebou takové zážitky, že mě to absolutně odradilo od jakýchkoli snah se s někým seznamovat a znovu zase procházet tím neskutečným kolotočem dohad o tom, že je to tady moje a tak mi na tom chlap nebude makat, když mu to nepatří...
Každý má právo na to, aby si zvolil jaký život prožije a nemyslím, že by kdokoliv jiný ho měl za to odsuzovat a přehazovat mu nějaké "přírodní zákony"...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To, že nebudete moci jet n dovolenou rozhodně blbost není. Přítel má pravdu. Pokud Ty si uvědomuješ, že nebudeš mít s tímto hospodářstvím ani den volna, tak je to v pořádku. Mě ale připadá, že si to představuješ spíš jako zábavu, ale to budeš moc zklamaná. Něco podobného můžou dělat pouze lidé, kteří mají k hospodaření vztah. Je to hrozná dřina a odříkání. To nikoho prostě nelze naučit, každý to musí mít v sobě.

Klatovy a Plzeň... není to zase tak daleko. Dost záleží i na tom, jak dlouho jste spolu a jaký váš vztah je. Osobně se řídím heslem, že dělám to, co mě právě napadne a to co chci. Nikdy bych nedělala to, co nechci. Spusta z vás, co to teď čtete si říkáte, že je to hloupost. Že každý musí dělat věci, které nechce. Ale není to tak. Velice důležité je, aby člověk našel smysl, co chce a co nechce dělat. Udělat si jakýsi pomyslný žebříček hodnot. Partnera si člověk hledá proto, že je to normální, přirozené, že nechce být sám. Ne kvůli tomu, aby se lidi hned brali a měli děti. To je přece absurdní. To všechno přijde samo, třeba ve čtyřiceti, ale přijde to. Pokud chceš jít na statek, nepřemýšlej o tom. Přemýšlej srdcem a pocitů rozumu si nevšímej! Máš chuť na čokoládu? Koupíš si ji. Líbí se ti to tričko ve výkladu? Koupíš si jej. Pokud má být člověk spokojený a šťastný, a tím dělat šťastné i lidi kolem sebe, nemůže si odříkat věci, které má rád.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem!Je mi 25 let .Já bych si chtěla pořídit svého koníka mám skoro všechno tak jednoduché ale .....Je vtom háček.Mý rodiče jsou zemědělci tatínek koně miluje jezdil jako mlý kluk na chlaďasech ted už jezedí má vyšší hmotnost.Já tedy něco už umím ale potřebuji se ještě zdokonalit.Taky toužím po svém koníkovi a ne po jednom.Mý rodiče mají doam menší statek a kravičky takže není problém si koníka pořídit přestěhovat se knim a být spokojená a štastná protože zvířata miluji a život bez nich je pro mě nepředstavielný.Ale háček je v tom že mám přítele kterého mám velice ráda a on se k mým rodičům nechce přestěhovat prý se tam cítil stále jako cizí.A já oněm vím nebo spíše na něm vidím že má zvířata rád ale má rád také pohodlí bytovky.Každý kdo máme koníky víme že se knim musí za každého počasí a když jsou venku plískanice každý by rád byl pěkně v teploučku a vše pozoroval za okny ale koník potřebuje péči denně.A tak se Vás ptám jak byjste tuto situaci řešily?Opustily byjste přítele kvůli vlastní sopokjenosti?Je mi přeci jen už 25 a plánuji rodinu a co když mě pak už nebude nikdo chtít pokud se rozhodnu přítele opustit?Vím že si rozohdnutí konečné musím udělat sama ale pomozte mi aspoň trochu.Díky

Musím souhlasit spředešlím příspěvkem že máš právo volby. A holka jako ty se vztahem ke zvířatum máš v dnešní době neomezený výběr.Mužu to sám potvrdit mám velkou farmu a právě k sobě hledám.Kluk se statkem dnes nemá šanci.To je muj názor.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musím souhlasit spředešlím příspěvkem že máš právo volby. A holka jako ty se vztahem ke zvířatum máš v dnešní době neomezený výběr.Mužu to sám potvrdit mám velkou farmu a právě k sobě hledám.Kluk se statkem dnes nemá šanci.To je muj názor.

To jem zase já pisatelka původního příspěvku.To je stejné jako holka se statkem kolik ti je?Já bych si právě přála mít přítele který má vztah ke zvířatům a ke koním.A to že nemůže být dovolená?Může protože bych samoozřejmě měla rodiče kteří po tu dobu co tady budou se mi rádi o to vše postarají.A chápu ho toho co se týče že mu tam nepatří ani cihla - ale to je stejné i u žen ne?Já jsem se k němu nastěhovala do bytu který dostal od rodičů.Ten byt je jeho už byl zařízený a to je to samé.Taky mi tam nepatří nic a mám se tam cítit jako doma? Mám stejné pocity jako on.To musí stále ženy ustupovat?To také není řešení nehledě na to že já v té bytovce už pořádně ani dýchat nemůžu a když jsem u našich tak mi to vyčítá že stále nejsem doma a že mi jeho rodiče už ani nepoznají a jptají se zda ještě žiju.A včera jsem se pokusila řešit situaci rozhovorem a dopadlo to tak že spolu nemluvíme.To také nní řešení.Já už jsem v situaci kdy stáčí málo a rozbrečím se a jsem na měko.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jem zase já pisatelka původního příspěvku.To je stejné jako holka se statkem kolik ti je?Já bych si právě přála mít přítele který má vztah ke zvířatům a ke koním.A to že nemůže být dovolená?Může protože bych samoozřejmě měla rodiče kteří po tu dobu co tady budou se mi rádi o to vše postarají.A chápu ho toho co se týče že mu tam nepatří ani cihla - ale to je stejné i u žen ne?Já jsem se k němu nastěhovala do bytu který dostal od rodičů.Ten byt je jeho už byl zařízený a to je to samé.Taky mi tam nepatří nic a mám se tam cítit jako doma? Mám stejné pocity jako on.To musí stále ženy ustupovat?To také není řešení nehledě na to že já v té bytovce už pořádně ani dýchat nemůžu a když jsem u našich tak mi to vyčítá že stále nejsem doma a že mi jeho rodiče už ani nepoznají a jptají se zda ještě žiju.A včera jsem se pokusila řešit situaci rozhovorem a dopadlo to tak že spolu nemluvíme.To také nní řešení.Já už jsem v situaci kdy stáčí málo a rozbrečím se a jsem na měko.

Prečo si teda najprv nevybudujete niečo spoločné? Poskladajte sa na byt bližšie k vašim, ty chodievaj vo voľnom čase za koňom k rodičom, on má určite iné záľuby, ktorým sa v tom čase môže venovať.
Dosť ma zaráža, že automaticky predpokladáš, že aj on bude behať okolo zvierat, aj keď k tej práci nemá vzťah. Páčilo by sa ti, ak by tvoj partner bol kamionista, naplánoval vám spoločne, že budete mať domácnosť v kabíne jeho kamiónu, budete chodiť s nákladom spolu, ty budeš pucovať karosériu a ak by si s tým nesúhlasila, vypisoval by do nejakého fóra, aká si netolerantná, že nechceš chodievať na cesty s ním?

(Mimochodom - 28 km nie je vôbec veľa, ja dochádzam denne do práce, vzdialenej 30 km, k čomu sa ešte dosť často priráta odvoz detí do/z školy, čo je na opačnom konci mesta).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prečo si teda najprv nevybudujete niečo spoločné? Poskladajte sa na byt bližšie k vašim, ty chodievaj vo voľnom čase za koňom k rodičom, on má určite iné záľuby, ktorým sa v tom čase môže venovať.
Dosť ma zaráža, že automaticky predpokladáš, že aj on bude behať okolo zvierat, aj keď k tej práci nemá vzťah. Páčilo by sa ti, ak by tvoj partner bol kamionista, naplánoval vám spoločne, že budete mať domácnosť v kabíne jeho kamiónu, budete chodiť s nákladom spolu, ty budeš pucovať karosériu a ak by si s tým nesúhlasila, vypisoval by do nejakého fóra, aká si netolerantná, že nechceš chodievať na cesty s ním?

(Mimochodom - 28 km nie je vôbec veľa, ja dochádzam denne do práce, vzdialenej 30 km, k čomu sa ešte dosť často priráta odvoz detí do/z školy, čo je na opačnom konci mesta).

Pro slováky www.ifauna.sk. Máte trošku jiné myšlení než my.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj všem!Je mi 25 let .Já bych si chtěla pořídit svého koníka mám skoro všechno tak jednoduché ale .....Je vtom háček.Mý rodiče jsou zemědělci tatínek koně miluje jezdil jako mlý kluk na chlaďasech ted už jezedí má vyšší hmotnost.Já tedy něco už umím ale potřebuji se ještě zdokonalit.Taky toužím po svém koníkovi a ne po jednom.Mý rodiče mají doam menší statek a kravičky takže není problém si koníka pořídit přestěhovat se knim a být spokojená a štastná protože zvířata miluji a život bez nich je pro mě nepředstavielný.Ale háček je v tom že mám přítele kterého mám velice ráda a on se k mým rodičům nechce přestěhovat prý se tam cítil stále jako cizí.A já oněm vím nebo spíše na něm vidím že má zvířata rád ale má rád také pohodlí bytovky.Každý kdo máme koníky víme že se knim musí za každého počasí a když jsou venku plískanice každý by rád byl pěkně v teploučku a vše pozoroval za okny ale koník potřebuje péči denně.A tak se Vás ptám jak byjste tuto situaci řešily?Opustily byjste přítele kvůli vlastní sopokjenosti?Je mi přeci jen už 25 a plánuji rodinu a co když mě pak už nebude nikdo chtít pokud se rozhodnu přítele opustit?Vím že si rozohdnutí konečné musím udělat sama ale pomozte mi aspoň trochu.Díky

Pro puvodní pisatelku je mi 33 a jsem z Prachaticka na sumavě.CHovám 2 kobyly a jezdím na nich tak pětkrát do roka.Jinak se zabývám chovem masných krav a tyto dny zrovna senážujem. Jestli ti to stačí jinak písni.Ahoj

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro slováky www.ifauna.sk. Máte trošku jiné myšlení než my.

Nezovšeobecňuj - možno máme iné myšlenie my dve. A ak to tvoje prezentujú tieto tvoje dve vety, tak som tomu celkom rada :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezovšeobecňuj - možno máme iné myšlenie my dve. A ak to tvoje prezentujú tieto tvoje dve vety, tak som tomu celkom rada :-)

Já taky. Zdá se mi, že spíš tíhneš k rodinnému životu a idylickému vztahu s partnerem, kde on je hlavou domu. A to se nám většině tady moc nelíbí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já taky. Zdá se mi, že spíš tíhneš k rodinnému životu a idylickému vztahu s partnerem, kde on je hlavou domu. A to se nám většině tady moc nelíbí.

:-)))
Možno som sa mýlila, keď som mala pocit, že ľudia vytvárajú partnerské vzťahy preto, aby mali pri sebe človeka, ktorému môžu naplno veriť, ktorý je pre nich tá najbližšia osoba, s ktorou si môžu najvzájom pomôcť a ktorá s ktorou sa podržia v ťažkých chvíľach.

Ak toto nazývaš rodinný život a idylický vzťah s partnerom, tak áno, o toto sa s partnerom snažíme. Nie sme predsa masochisti :-) A predpokladám, že ani Vy nie :-D

O tom, kto je hlavou domu nerozmýšľame, hlavou sme obaja a to, kto má konečné slovo závisí jednak od predmetu diskusie, jednak sa mení v čase.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro puvodní pisatelku je mi 33 a jsem z Prachaticka na sumavě.CHovám 2 kobyly a jezdím na nich tak pětkrát do roka.Jinak se zabývám chovem masných krav a tyto dny zrovna senážujem. Jestli ti to stačí jinak písni.Ahoj

Ahoj určitě bych písla ale neukazuje mi to e-mail.Co se týká toho fora?Já sem píšu z toho důvodu že nevím jak ven z téhle situace a ono když máte dojíždět 30km a dopráce to stojí penízky a zase na druhou stranu 30km ke koníkovi tak to docela leze do peněz obvzlašt když člověk musí jezdit autem protože nemá spoj.A přeco jenom trochu pomůže to když Vám někdo poradí.Já se totiž přestěhovala k příteli a protože se potácím mezi JO a domovem a tím přestěhováním jsem přišla o všechny své kamarády tak nemám nikoho za kým jít a rozumě s ním tetno problém rozebrat.Přítel se mnou nekomunikuje.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj určitě bych písla ale neukazuje mi to e-mail.Co se týká toho fora?Já sem píšu z toho důvodu že nevím jak ven z téhle situace a ono když máte dojíždět 30km a dopráce to stojí penízky a zase na druhou stranu 30km ke koníkovi tak to docela leze do peněz obvzlašt když člověk musí jezdit autem protože nemá spoj.A přeco jenom trochu pomůže to když Vám někdo poradí.Já se totiž přestěhovala k příteli a protože se potácím mezi JO a domovem a tím přestěhováním jsem přišla o všechny své kamarády tak nemám nikoho za kým jít a rozumě s ním tetno problém rozebrat.Přítel se mnou nekomunikuje.

Přítlej je troubelín. Postav se k tomu čelem tak, jak myslíš, že je to správně a stůj si za tím. Vyplatí se to. Verča

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přítlej je troubelín. Postav se k tomu čelem tak, jak myslíš, že je to správně a stůj si za tím. Vyplatí se to. Verča

kazdy chlap ma nejradeji sebe a sve pohodli. A ve chvili, dky bude citit ohrozeni bude zle.tomu vasemu ani tak nevadi bydlet na doheld od vasich, ale spis ta vize, ze budete majitelkou statku se vsema povinostma, kdy on by se automaticky mel podilet...
Mam muzskyho, nesmirne pracoviteho, od sroubku a dreva a zeleza a aut vyrobi cokoliv. Je velmi pracovity. Ale musi to byt na klicek. A kdyz zacne jeho serial, / motorkovy zavody nebo cokoliv, co on uzna, neexistuje nic jineho...Ma rad zvirata. Rad se s nimi mazli. Ale ve chvili, kdyz jsem si do rodinneho domku na vsi ke kocce a psovi prosadila / slzami / kozu Rozu / / meli jsme tam chlivek a oni kdysi kozy meli a porad o nich basnil a taky nic vetsiho neuzivim, tak mam dvakrat denne na taliri :" jak nemuzeme jet na dovolenou,ani nikam, jak davam ve vsem prednost koze , ze nejsem schopna zabit / a predlozit na talir / kuzlata , ale shanim jim domov a jen v nejhorsim obrecim , kdyz si je nekdo odveze na zabiti a co to taky stoji penez a jak vsechno ozerou a vsude jsou bobky/ nebo trava/ nebo slama../... BACHA, jestli je ten Vas milovany ve sve podstate pohodlny a prace v zemedelstvi ho opravdu nebavi, neskonci to dobre. Bud se smirte s tim, ze tento partner neni pro vas, nebo smirte rodice s tim, ze neprevezmete farmu. S neustalymi klacky pod nohami to nejde delat. A vetre , ze zadnyho chlapa na svete nepredelate.Ani jeho sliby dlouho nevydrzi. Hledejte takoveho, co automaticky nejdriv nakrmizvirata a pak teprv sebe... U tohoto partnera si muzete cenit toho, ze vam na rovinu rekl, co je pro nej neprijatelne. Zkuste formulovat stejne sve pozadavky. Klidne na papir hodte pro a na druhou pulku papiru proti. A napiste si co ziskate vymenou partnera / a budte si jista, ze chlapa najdete vzdycky... /a co ztratite . A hlavne se nadechnete a napiste si sobe pravdu. Lhat se nevyplaci, i kdyz pravda boli. Zatracene moc. A pokud to nesvedete nejak rozstipnout, mozna by nebylo marny zkusit poradnu. V kazdym okresnim meste je bezplatna poradna pro mezilidske vztahy. Umi tam docela dobre naslouchat. Drzim pesti, at to vyjde, at uz se rozhodnete jakkoliv.Helena a Roza, jako zarny priklad kompromisu, co ho ale mam denne na taliri.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
kazdy chlap ma nejradeji sebe a sve pohodli. A ve chvili, dky bude citit ohrozeni bude zle.tomu vasemu ani tak nevadi bydlet na doheld od vasich, ale spis ta vize, ze budete majitelkou statku se vsema povinostma, kdy on by se automaticky mel podilet...
Mam muzskyho, nesmirne pracoviteho, od sroubku a dreva a zeleza a aut vyrobi cokoliv. Je velmi pracovity. Ale musi to byt na klicek. A kdyz zacne jeho serial, / motorkovy zavody nebo cokoliv, co on uzna, neexistuje nic jineho...Ma rad zvirata. Rad se s nimi mazli. Ale ve chvili, kdyz jsem si do rodinneho domku na vsi ke kocce a psovi prosadila / slzami / kozu Rozu / / meli jsme tam chlivek a oni kdysi kozy meli a porad o nich basnil a taky nic vetsiho neuzivim, tak mam dvakrat denne na taliri :" jak nemuzeme jet na dovolenou,ani nikam, jak davam ve vsem prednost koze , ze nejsem schopna zabit / a predlozit na talir / kuzlata , ale shanim jim domov a jen v nejhorsim obrecim , kdyz si je nekdo odveze na zabiti a co to taky stoji penez a jak vsechno ozerou a vsude jsou bobky/ nebo trava/ nebo slama../... BACHA, jestli je ten Vas milovany ve sve podstate pohodlny a prace v zemedelstvi ho opravdu nebavi, neskonci to dobre. Bud se smirte s tim, ze tento partner neni pro vas, nebo smirte rodice s tim, ze neprevezmete farmu. S neustalymi klacky pod nohami to nejde delat. A vetre , ze zadnyho chlapa na svete nepredelate.Ani jeho sliby dlouho nevydrzi. Hledejte takoveho, co automaticky nejdriv nakrmizvirata a pak teprv sebe... U tohoto partnera si muzete cenit toho, ze vam na rovinu rekl, co je pro nej neprijatelne. Zkuste formulovat stejne sve pozadavky. Klidne na papir hodte pro a na druhou pulku papiru proti. A napiste si co ziskate vymenou partnera / a budte si jista, ze chlapa najdete vzdycky... /a co ztratite . A hlavne se nadechnete a napiste si sobe pravdu. Lhat se nevyplaci, i kdyz pravda boli. Zatracene moc. A pokud to nesvedete nejak rozstipnout, mozna by nebylo marny zkusit poradnu. V kazdym okresnim meste je bezplatna poradna pro mezilidske vztahy. Umi tam docela dobre naslouchat. Drzim pesti, at to vyjde, at uz se rozhodnete jakkoliv.Helena a Roza, jako zarny priklad kompromisu, co ho ale mam denne na taliri.

Holky, je mi 28, mam dve deti a ted tri kone, nemam cas jezdit, muj chlap me nepodporuje, chodi na fotbal. Hledam spriznenou dusi, a koukam,ze vas tu je, co jsou na tom stejne!!! Napiste nekdo na muj mail-vanima.lopsi@seznam.cz. Proberem ty hrozny chlapy. krasny kone a treba i deti. Ahoooj