Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.83
Dobrý den, na pozzim jsem si koupila kobylu z větší stáje, ven moc nechodila.... Vzala jsem si jí na velký pozemek ale máme jenom jednoho koně ve stáji, přes zimu se kobyla stala závislá na valachovi, jemu to nějak nevadí když je sám, zařechtá si ale jde se věnovat senu, ale kobyla lítá v ohradě, frká, vyhlíží.
Tedka s ní chci začít pracovat, pouze s ní na provizovní jízdárně, která je za vesnicí... Ale kobyla mě už párkrát odnesla za valachem, vím že je to tím i že jsem málo přísná, ale co s tím??? Vim chyba moje, že jsem jí nebrala ven, ale v tom marastu co do tedka byl a tedka to neni o moc lepší když taje ten metr sněhu......
Dík předem za rady!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.60.81
Já ti nevim, můj kůň od srpna prakticky nic nedělal - moje zdravotní problémy nedovolily. Ale že by se přes zimu stal závislej. To asi tím nebude. Chce to systematicky a často vyjíždět a trasu od krátké prodlužovat. Dokud je kobyla bez valacha v pohodě. Né vyrazit poprvé na X hodin a X km daleko. Třeba se jen bojí, že se k němu nervátí. Je potřeba aby člověku věřila, že ji vezme zase zpět.
Nic jinýho se asi poradit nechá. Nicméně to že je člověk ,, slabej,, tak si prostě stát za tím, že tam kam sem chtěla jít, tam taky půjdem ikdyby trakaře padaly.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.199.217
A co ji nejdříve naučit chodit ven na ruce?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.17
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A co ji nejdříve naučit chodit ven na ruce?
Určitě.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.100
Já jsem měla podobnou situaci. Doma jsem měla kobylku hucula a přivedla jsem si k ní kamarádku, starší kobyla ČT, šla ze stáda asi 6 koní, vedla jsem jí po kopytě pár kilometrů a v pohodě. s tou naší byla v pohodě, ale po nějaké době se na ní strašně zafixovala. Huculka bez ní šla kamkoliv, ale ona se bez ní mohla zbláznit. Jenže huculka se nám ošklivě pochvátila, čt byla pořád s ní. Huculka to bohužel nepřežila a kobče čt z toho asi hráblo, strašně se navázala na ovce, ale takovým způsobem, že když jsme je potřebovali zavřít, tak by se zabila, jen aby se k nim dostala a strašně zanevřela na lidi. byla jsem u ní několik hodin denně a nemohla jsem se k ní přiblížit na míň než 10 metrů. Nějakou dobu trvalo, než jsme k ní sehnali společníka. teďka je ve výběhu s valachem čt, už je lepší, k lidem se pořád moc nepřibližuje, ale už se asoň nechá po chvíli přemlouvání chytit. ovce jsou momentálně ve stáji a kobyla s valachem na pastivnách. Když už se kobyla chytí, tak je v naprostý pohodě, už na ní nejezdíme, ale chodíme na procházky na vodítku s obouma a to je v pohodě, ale není možný, aby jsme si jí chtěli někam odvést samotnou... to se z ní strane zabiják a je schopná udělt všechno pro to, aby se dostala zase ke svým.... taky nějak nevim, jak to vyřešit, tahle situace trvá už přes rok...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.199.217
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já jsem měla podobnou situaci. Doma jsem měla kobylku hucula a přivedla jsem si k ní kamarádku, starší kobyla ČT, šla ze stáda asi 6 koní, vedla jsem jí po kopytě pár kilometrů a v pohodě. s tou naší byla v pohodě, ale po nějaké době se na ní strašně zafixovala. Huculka bez ní šla kamkoliv, ale ona se bez ní mohla zbláznit. Jenže huculka se nám ošklivě pochvátila, čt byla pořád s ní. Huculka to bohužel nepřežila a kobče čt z toho asi hráblo, strašně se navázala na ovce, ale takovým způsobem, že když jsme je potřebovali zavřít, tak by se zabila, jen aby se k nim dostala a strašně zanevřela na lidi. byla jsem u ní několik hodin denně a nemohla jsem se k ní přiblížit na míň než 10 metrů. Nějakou dobu trvalo, než jsme k ní sehnali společníka. teďka je ve výběhu s valachem čt, už je lepší, k lidem se pořád moc nepřibližuje, ale už se asoň nechá po chvíli přemlouvání chytit. ovce jsou momentálně ve stáji a kobyla s valachem na pastivnách. Když už se kobyla chytí, tak je v naprostý pohodě, už na ní nejezdíme, ale chodíme na procházky na vodítku s obouma a to je v pohodě, ale není možný, aby jsme si jí chtěli někam odvést samotnou... to se z ní strane zabiják a je schopná udělt všechno pro to, aby se dostala zase ke svým.... taky nějak nevim, jak to vyřešit, tahle situace trvá už přes rok...
nevěří vám.... asi to bude znít divně, ale může vás vinit z toho co se stalo její společnici a bát se, že jí ublížíte..... s valachem se cítí v bezpečí..... tohle ovšem není na radu přes internet.... Takovýhle trauma chce čas.... a zkušenosti..... A navíc je to jen hrubý odhad toho co se v kobče může dít...
Sama mám kobču, kterou kdysi zachránili z jatek, když v ustájku byla zabijačka prasete, tak z toho měla strašný trauma, moc dobře věděla, že se to děje i koním.... navíc mi to majitel ustájka nějak zapomněl říct a ona na to koukala z boxu.... ještě mi řekli, že kobyla je v poho.... a ta stála nalepená na zdi zpocená, jak kdybych ji zlila kýblem vody a ztuhlá na kamen.... nechtěla se mnou vůbec vyjít ven a pak nechtěla chodit přes dvůr..... trvalo to dlouho, než pochopila, že se jí to netýká.... a dodnes, když je zabijačka, tak ji nikdo, kromě mně kolem toho místa neprovede.....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.17
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, na pozzim jsem si koupila kobylu z větší stáje, ven moc nechodila.... Vzala jsem si jí na velký pozemek ale máme jenom jednoho koně ve stáji, přes zimu se kobyla stala závislá na valachovi, jemu to nějak nevadí když je sám, zařechtá si ale jde se věnovat senu, ale kobyla lítá v ohradě, frká, vyhlíží.
Tedka s ní chci začít pracovat, pouze s ní na provizovní jízdárně, která je za vesnicí... Ale kobyla mě už párkrát odnesla za valachem, vím že je to tím i že jsem málo přísná, ale co s tím??? Vim chyba moje, že jsem jí nebrala ven, ale v tom marastu co do tedka byl a tedka to neni o moc lepší když taje ten metr sněhu......
Dík předem za rady!
Závislost na druhém koni ( koních) je přirozená a naprosto normální,spíš opak by byl divný.Je třeba to řešit stejně,jako všechny ostatní věci "ZVYKÁNÍM".Počátky na ruce a nikdy se nevracet v tom momentu,kdy chce kůň a při návratu ještě jednou,dvakrát otočit směr "od domu". Jako u všeho je třeba mít trpělivost a pracovat na získání důvěry a respektu.Já vím,už to může někomu připadat,jako opruz,ale bez těchto dvou věci,RESPEKT a DÚVĚRA nefunguje nic.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.34.52
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já jsem měla podobnou situaci. Doma jsem měla kobylku hucula a přivedla jsem si k ní kamarádku, starší kobyla ČT, šla ze stáda asi 6 koní, vedla jsem jí po kopytě pár kilometrů a v pohodě. s tou naší byla v pohodě, ale po nějaké době se na ní strašně zafixovala. Huculka bez ní šla kamkoliv, ale ona se bez ní mohla zbláznit. Jenže huculka se nám ošklivě pochvátila, čt byla pořád s ní. Huculka to bohužel nepřežila a kobče čt z toho asi hráblo, strašně se navázala na ovce, ale takovým způsobem, že když jsme je potřebovali zavřít, tak by se zabila, jen aby se k nim dostala a strašně zanevřela na lidi. byla jsem u ní několik hodin denně a nemohla jsem se k ní přiblížit na míň než 10 metrů. Nějakou dobu trvalo, než jsme k ní sehnali společníka. teďka je ve výběhu s valachem čt, už je lepší, k lidem se pořád moc nepřibližuje, ale už se asoň nechá po chvíli přemlouvání chytit. ovce jsou momentálně ve stáji a kobyla s valachem na pastivnách. Když už se kobyla chytí, tak je v naprostý pohodě, už na ní nejezdíme, ale chodíme na procházky na vodítku s obouma a to je v pohodě, ale není možný, aby jsme si jí chtěli někam odvést samotnou... to se z ní strane zabiják a je schopná udělt všechno pro to, aby se dostala zase ke svým.... taky nějak nevim, jak to vyřešit, tahle situace trvá už přes rok...
Tady aspoň vidíte, jak život v samotě může poškodit psychiku koně. A pak že to koním nevadí, když mají jen ovce nebo kozu za společníky. On ani koňský společník nemůže nahradit stádo. Až si toto všichni uvědomí, bude mnohemvíc spokojených koní, a koneckonců pak i jejich majitelů.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.167
Pro zadavatelku: Co nejčastěji a po malých kouskách prodlužovat odcházení o valacha a nevracet se, až když kobyla začne nervovat, ale dřív. A taky to dělat opačně, odvádět valacha od ní, aby zůstala v ohradě sama.
Ideální byl byl další kůň, nemůžete k ní sehnat nějakého? Nemyslím vlastního, ale někoho na ustájení, poníka...prostě dalšího kámoše? To, že se stala závislá na valachovi, je postě koňská nátura, koně opravdu nemohou být sami. "Přišla" o stádo, bojí se být sama.
Já si před lety koupila kobylu z většího stáda, cca 15 koní. Chvilku byla doma sama naprosto v pohodě, ale po půl roce, kdy si "užila" samoty, se začala měnit...od souseda jsem si k ní, alespoň na den na pastvu, vodila jednu z jeho kobyl, než jsem ušetřila na druhého svého. Druhý koník byl valášek za samoty, po smrti matky byl u bývalého majitele jen s ovcemi. U nás se děsně fixoval na kobylu, postupným cvičením od ní odcházel v pohodě. Pořídila jsem dalšího koně...takže většinou 2 zůstávají doma, s jedním pracuju. Pořád to pro ně není ono, tři koně nejsou stádo, ale vycházejí spolu dobře, fixovanost valacha zmizela. Ráda bych dalšího koně, ale doma by mě přerazili, čas už taky nezbývá, ale kamarádka plánuje koupi koně, takže to dopadne, pak možná poníček pro děti...Koně se sami opravdu necítí dobře, vždy potřebují kámoše. Důležité je, aby nebyl jeden přehnaně dominantní.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.100
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
nevěří vám.... asi to bude znít divně, ale může vás vinit z toho co se stalo její společnici a bát se, že jí ublížíte..... s valachem se cítí v bezpečí..... tohle ovšem není na radu přes internet.... Takovýhle trauma chce čas.... a zkušenosti..... A navíc je to jen hrubý odhad toho co se v kobče může dít...
Sama mám kobču, kterou kdysi zachránili z jatek, když v ustájku byla zabijačka prasete, tak z toho měla strašný trauma, moc dobře věděla, že se to děje i koním.... navíc mi to majitel ustájka nějak zapomněl říct a ona na to koukala z boxu.... ještě mi řekli, že kobyla je v poho.... a ta stála nalepená na zdi zpocená, jak kdybych ji zlila kýblem vody a ztuhlá na kamen.... nechtěla se mnou vůbec vyjít ven a pak nechtěla chodit přes dvůr..... trvalo to dlouho, než pochopila, že se jí to netýká.... a dodnes, když je zabijačka, tak ji nikdo, kromě mně kolem toho místa neprovede.....
taky si myslím, že nás viní z toho, co se stalo její kamarádce :-( pomalu nám zase začíná věřit, ale je strašně opatrná... byla s huculkou po celou dobu léčení a byla u ní i když umřela, a asi toho na ní bylo moc. Když jsme si jí vzali, tak jsme měli k huculce ještě takovou zasloužilou babču A1/1 a ta dostala jednou na pastvině mrtvici, musela se tam nechat uspat, obě zbylý kobyly u toho byly a pak, 10 měsíců na to zemřela ta huculka....
snad se to časem zlepší....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.100
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tady aspoň vidíte, jak život v samotě může poškodit psychiku koně. A pak že to koním nevadí, když mají jen ovce nebo kozu za společníky. On ani koňský společník nemůže nahradit stádo. Až si toto všichni uvědomí, bude mnohemvíc spokojených koní, a koneckonců pak i jejich majitelů.
já vím, že kůň je stádový zvíře a potřebuje kamaráda svýho druhu, když jsme si jí brali, tak jsme měli ještě huculku a starou babču A1/1. Shodou okolností jsme v rozpětí 10ti měsíců přišli o anglánku i o huculku a chvíli trvalo, než jsme k ní sehnali společníka, kterýho jsme si mohli dovolit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.199.217
Chce to pomalu, ono se to srovná.... hodně se jí dotýkejte, chválit jen hlazením - NEPLÁCAT, to není pro koně přirozené a zkuste přátelská gesta..... Jedno z přátelských gest, které většinu koní trochu uklidní je, že jí jakoby promnete hřeben krku, jako byste jí ho chtěla pomalu namasírovat.... zezačátku bych ji nechala s valáškem a až se trochu uklidní, tak ji pomalu oddělovat.... třeba je vzít na louku a odejít na dohled a zase se vrátit..... mluvit klidným hlasem, nenechávat kobylku předcházet, pokud předejde, tak změnit směr a tím ji dostat za sebe - to že ji budete vodit z nadřazené pozice pomůže s respektem i důvěrou.... myslím si, že kobylka si to u vás spojila s bojem o život.... Mám pocit že to bude spojeno s traumatem.... proto bych jí dala čas a vše dělala postupně a pomalu.... a choďte za ní i do výběhu, pomazlete se s valáškema a pak i s ní.... ať vidí, že ji nechodíte jen chytit a odvést.... Teď to bude hodně o Vás a Vaší empatii.... Musíte být v naprostém klidu, jedinou emoci, kterou si teď vedle kobylky můžete dovolit je radost.... to co se moc nepovede pouštějte z hlavy, třeba to vyjde příště a každou maličkost, která se povede odměňujte, alespoň pochvalou.... V podstatě je kobča teď na úrovni vylekaného děcka, je třeba jí vysvětlit, že jí nic nehrozí......
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.199.217
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tady aspoň vidíte, jak život v samotě může poškodit psychiku koně. A pak že to koním nevadí, když mají jen ovce nebo kozu za společníky. On ani koňský společník nemůže nahradit stádo. Až si toto všichni uvědomí, bude mnohemvíc spokojených koní, a koneckonců pak i jejich majitelů.
Máte pravdu, ale tady jste trochu mimo mísu.....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.199.217
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Závislost na druhém koni ( koních) je přirozená a naprosto normální,spíš opak by byl divný.Je třeba to řešit stejně,jako všechny ostatní věci "ZVYKÁNÍM".Počátky na ruce a nikdy se nevracet v tom momentu,kdy chce kůň a při návratu ještě jednou,dvakrát otočit směr "od domu". Jako u všeho je třeba mít trpělivost a pracovat na získání důvěry a respektu.Já vím,už to může někomu připadat,jako opruz,ale bez těchto dvou věci,RESPEKT a DÚVĚRA nefunguje nic.
V podstatě taky máte pravdu, ale myslím si, že tady to není ani tak o respektu, jako spíš o psychickém problému kobylky...... Něco velmi podobného jsem řešila se svojí fenkou.... A ještě pořád to není úplně za ní.... Nikdy nevíte co si s čím zvířata spojí..... Tím nechci srovnávat koně a psa, jen chci poukázat, že i zvířata mají svou logiku, kterou občas nemůžeme pochopit.....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.151
Také mám valacha závislého na ostatních koních - především na hříběti, kterému dělá "strážného anděla".
Přišel v minulosti několikrát o společníka a bojí se samoty.
Je mu 20 let a tak jej nechceme traumatizovat, ježdění sama jsem "vzdala" - nedovolí si neposlechnout, je naprosto vzorný, je možné jej i oddělit, ale je vidět, že je nervózní, nespokojený, takže jezdíme jen s dalšími koňmi - když nemůžu jet ven, vezme ho přítel s sebou na volno, aby nezůstal sám. Jde poslušně s ostatníma.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.30
Tento problém býva pri koňoch ktoré sú iba dva pomerne často. Chce to učiť veľmi pozvoľna, nie že jedného odvediete na dve hodiny a ten druhý sa zblázni a rozbúra všetko čo bude v ceste.. Spočiatku zoberte jedného koňa von len tak, aby sa videli, nechajte ho tam pásť, potom sa vrátte, zoberte druhého.. postupne choďte vždy ďalej a na dlhšie. Tomu čo je doma dajte nejakú dobrú mňamku aby sa zatiaľ zabavil. Treba to prispôsobiť situácii, niektoré kone si zvyknú rýchlejšie, iné pomalšie, ale zvyknú si nebojte sa chce to len trpezlivosť
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.152.100
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Chce to pomalu, ono se to srovná.... hodně se jí dotýkejte, chválit jen hlazením - NEPLÁCAT, to není pro koně přirozené a zkuste přátelská gesta..... Jedno z přátelských gest, které většinu koní trochu uklidní je, že jí jakoby promnete hřeben krku, jako byste jí ho chtěla pomalu namasírovat.... zezačátku bych ji nechala s valáškem a až se trochu uklidní, tak ji pomalu oddělovat.... třeba je vzít na louku a odejít na dohled a zase se vrátit..... mluvit klidným hlasem, nenechávat kobylku předcházet, pokud předejde, tak změnit směr a tím ji dostat za sebe - to že ji budete vodit z nadřazené pozice pomůže s respektem i důvěrou.... myslím si, že kobylka si to u vás spojila s bojem o život.... Mám pocit že to bude spojeno s traumatem.... proto bych jí dala čas a vše dělala postupně a pomalu.... a choďte za ní i do výběhu, pomazlete se s valáškema a pak i s ní.... ať vidí, že ji nechodíte jen chytit a odvést.... Teď to bude hodně o Vás a Vaší empatii.... Musíte být v naprostém klidu, jedinou emoci, kterou si teď vedle kobylky můžete dovolit je radost.... to co se moc nepovede pouštějte z hlavy, třeba to vyjde příště a každou maličkost, která se povede odměňujte, alespoň pochvalou.... V podstatě je kobča teď na úrovni vylekaného děcka, je třeba jí vysvětlit, že jí nic nehrozí......
Děkuju za radu. Když jdeme ven, tak jde občas i jako první. Já jí potřebuju chytit spíš na to, abych jí vyčistila, než abychom někam chodili, mám malý dítě, takže moc času na to není. Když jí pořebuju nutně chytit kvůli vetovi nebo kováři, tak je pustíme z pastviny na dvůr a tam už se nechá docela dobře chytit... je divný, že na pastvině se chová jinak než na dvoře. Když už jí připnu vodítko, tak se z ní najednou stane naprostej kliďas a nechá si dělat uplně všechno, ale valach musí být pořád na dohled. když jsem na pastvně sama a třeba čistím valacha, tak kobyla vedle nás klidně stojí, ale jakmile ho dočistím a jen pomyslím na to, že jí půjdu vyhřebelcovat a otočím se na ní, tak vystřelí jako uragán ještě dřív, než jí stihnu připnout vodítko. Ani když za ní jdu s kýblem šrotu, tak ho musím položit na zem a odejít, teprve potom se na něj vrhne.... letos jí bude 21, tak nevím, jestli si u ní ještě tu důvěru získám....