Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.7.193
ahoj chtěla jsem se zeptat jak prožíváte když sedáte na jiného cizího koně? berme ohled že ste se měsíc otukávaly a chodilo se s koníkem na vodítku. zajimálo by mě jak vy prožíváte když si sedáte na nového koně? (např. rok ste byly u majitele kde jste jezdily na jeho koni poté koně prodal a začala jste chodit k jinému majiteli) máte strach nebo jste z první vyjíž´dky chvíli nervozní?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.53.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
ahoj chtěla jsem se zeptat jak prožíváte když sedáte na jiného cizího koně? berme ohled že ste se měsíc otukávaly a chodilo se s koníkem na vodítku. zajimálo by mě jak vy prožíváte když si sedáte na nového koně? (např. rok ste byly u majitele kde jste jezdily na jeho koni poté koně prodal a začala jste chodit k jinému majiteli) máte strach nebo jste z první vyjíž´dky chvíli nervozní?
Ahoj, já to vezmu za trochu jiný konec, když ke mě do stáje příjde nový kůň (koupě), tak se napřed oťukáme ze země a pak ze sedla. Nervozní z toho rozhodně nejsem, u koní jsem léta, takže se dovoluji říct, že jsem zkušený rajťák co měl pod zadkem už řadu koní, takže nervozitu nepociťuju a vím, tak že koně zbytečně nešťavím svou nervozitou. A co prožívám?-asi tak to co kdykoliv jindy když sednu na koně, kterého jezdím už nějakou dobu - štěstí
Ať je kůň takový nebo makový, vždycky se dá udělat k obrazu svého majitele, záleží jen na tom jak se k tomu nový majitel postaví.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
Když je to kůň jiného majitele a já mám na něj jezdit, tak poprvé prožívám velkou nervozitu, ale z majitele. Někteří to dokážou podat tak, že si člověk připadá naprosto v pohodě, ale už jsem zažila majitelku, co rovnou prohlásila: A teď si tě vyzkoušíme... a to se potom necítím vůbec dobře. Z koníka většinou nervózní nejsem, věřím, že by mi majitel nějakého cvoka nenabídl, i když....Už jsem se taky spletla.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.161.66
jak už tu někdo psal, než na toho koně sednu, pracuji s ním ze země, na koni, kterém jezdím, musí být ze země 100%, dokad tohle kůn nezvládá, tak na něj nelezu, jak bych se s ním pak dorozumívala a jinak nervozní nejsem, mám něco už za sebou a kůň musí mít v nás důvěru a to nervozitou nezískáme:)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.240.3
Když beru dneska cizího koníka tak už na něj sedám bez problémů a jinak si jezdím jen toho svého. Jako děcka nás ale posadili na různé potvory a neblo na výběr. Hřebce plňase mi dali jako 13tiletému pírku pod prdel a hyjé do terénu klusat, cválat. S dalšíma koníkama to bylo podobné. Nikdo se neptal, jestli se bojím nebo ne. prostě jedeš, nebo už si na koně nesedneš. Občas jsem brečela, občas jsem padala, sem tam nějaký úraz, ale neměnila bych. 1. zkušenosti 2. sebejistota že mě už dneska málo co rozhází
Jana
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.49.54
Hledala jsem teď ježdění, takže mi během pár týdnů prošlo pod zadkem více cizích koní. Majitelé zájemci o ježdění zpravidla řeknou, co koník vyvádí, na co je třeba si dát pozor.
Většinou to byli normální koně, takže jsem se nebála a nebyla nervózní. Poprvé koníky jezdím spíše opatrně, nenacválávám na otevřených prostorech a směrem domu. Nechávám si dost prostoru na brždění. Na koně hodně mluvím, klidným přátelským hlasem... a když se třeba víc lekaj nebo hledaj bubáky tak jim to nevyčítám protože očekávám, že až mě budou znát a víc důvěřovat, tak budou klidnější.
Dávám si jen víc pozor na to, že koně jsou idividua, tak abych nezapomínala na bezpečností zásady, které mě učili v 10ti letech v oddíle a které má člověk po čase práce s jedním koněm koněm tendenci zapomínat. Moje maminka vždycky nevědomky předpokládala, že všichni koně jsou takový jako ten její hodný charakterní gentleman a tak jí cizí koně až příliš často válcovali, nakopli, utekli ...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.31
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když beru dneska cizího koníka tak už na něj sedám bez problémů a jinak si jezdím jen toho svého. Jako děcka nás ale posadili na různé potvory a neblo na výběr. Hřebce plňase mi dali jako 13tiletému pírku pod prdel a hyjé do terénu klusat, cválat. S dalšíma koníkama to bylo podobné. Nikdo se neptal, jestli se bojím nebo ne. prostě jedeš, nebo už si na koně nesedneš. Občas jsem brečela, občas jsem padala, sem tam nějaký úraz, ale neměnila bych. 1. zkušenosti 2. sebejistota že mě už dneska málo co rozhází
Jana
no jo viz inzeráty typu: prodám koně ježděného 12 letou slečnou. to, nač jsme jako 12 leté slečny sedaly, obejdu obrovským obloukem.
jinak já jsem "jezdec jednoho koně" pokud si ho očuchám a důvěřuji, v klidu sednu i na čerta. na neznámé koně sedám nerada.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.215.221
Já tedy musím říct, že když mám sedno na jiného koně než na svého a je jedno jeslti to je kůň na obsednutí nebo starší kůň který všechno umí.. tak na zemi jsem pěkně nervozní, ale pak dosednu do sedla a nervozita naprosto přejde a naprosto si to užívám a hned si vyzkouším co ten kůň umí, na koni většinou nervozitu nepociťuju.. jen před závody, ale už většinou ani to ne nějak to neřeším. Řekla bych, že jezdím docela dobře a nějaké zakusování do udidla, nereagování na zastavování a změny směru, vyhazování a jiné blbosti už mám nějak zmáknuté
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.64
Ahoj, ja se priznam, ze kdyz jsem treba ve skole nebo pak v praci mela na jezdeni vice koni a stidala je, tak jsem byla v pohode.Ale pak jsem si poridila svyho a jezdim jen na tom jednom. Jsem zvykla na toho svyho, znam jeho vrtochy... a pak kdyz se prihodi, ze si mam sednout na jinyho, ta ktrosku nervozni jsem. Ale obycejne je to konik,kteryho znam a to me tak trochu uklidnuje. Ale asi sednout na uplne cizi zvire... byla bych nervoznejsi
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.72.181
Já čím jsem starší, tím se na cizí koně víc bojím. Ale když už na to vlezu, strach hned přejde. Stejně se ale nejlíp cítím na mé kobyle. Jinak stejná zkušenost s tím, na co nás posazovali ve 12ti až 13ti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.34.52
Kdysi jsem taky jezdila na víc koních a pocity si už nepamatuju. Ale už 13 let mám vlastní, a jezdím výhradně ty svoje. Momentálně dva, ale měla jsem pod zadek i čtyři. Na svých koních se cítím dobře, jelikož je znám, na cizí nelezu, pokud to není nezbytně nutné. Už jsem na sebe taky opatrná, prý po čtyřicítce se úrazy hůř hojí . A koně si zásadně vybírám i vychovávám tak, aby byli klidní a poslušní jak při manipulaci ze země, tak pod sedlem .Na nějaké čertoviny už nemám věk ani zdraví...