Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.10
Můžete napsat někdo, kdo má zkušenosti s čistými QH ? Jakou mají povahu, charakter, jezditelnost, chování......Je to kůň vhodný na občasné vyjížďky do přírody, pro začátečníka nebo jako rodinný kůň?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.66
Osobní zkušenosti mám, asi desetileté. Krom toho i spoustu QH znám, mnoho jsem jich viděla kdyzž jsem nějakého s kamarádkou sháněla.
Stejně jako u jiných plemen - každý kůň je jiný, ne všichni jsou klidní, ochotní, pracovití a vstřícní. Spousta jich také může mít stájové zlozvyky či mohou být neurotičtí. Obecně lze říct, že pokud si ho správně vychováte a nenese si s sebou nějakou dědičnou "vadu" v povaze, pak v QH budete mít výborného ochotného partnera. Jsou to citliví koně, kteří se snaží lidem vyhovět, na některých se dá dříví štípat, k jiným se člověk musí chovat citlivě a opatrně. Pokud vám jde o koupi, pak pečlivě vybírejte, protože ne každý QH je loudavý blouma, kterého nic nerozhodí. Jako plemeno rozhodně doporučuji
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.66
A s jezditelností je to stejné jako s povahou. Někteří jezditelní absolutně snadno a v pohodě, jiní složitejší či přecitlivělí. "kus od kusu" :-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.173.76
Momentálně jezdím QH valáška cremello barvy.
Z doslechu vím, že jako hřebec prý byl naprostý magor, byl připravován na závody a byl absolutně k zabití. Pak přišel o kulky a zřejmě se to naprosto obrátilo.
Letos mu bude teprve pět let. Na ošetřování to není žádný mazlík, který by se rád pusinkoval s jezdcem, ale absolutně 100% na jakékoliv úkony okolo něj. Nechá se kartáčovat, vodou polévat, hadici zvládá s přehledem, všechny čtyři nohy dává sám na poťukání. Pravděpodobně jako hříbě měl asi úraz při uvázání, a tak jej raději nevážeme. On je schopný stát půl hodiny bez pohnutí, pak se poleká neviditelného podnětu a už se dvakrát vyvrátil, když rupl buď vazák nebo kroužek od ohlávky (jednou z naprosto nepochopitelného důvodu, stále jsem vedle něj a uzdila jsem ho, měl ohlávku jen zapnutou kol krku a já jej nepolekala).
Pod sedlem si prý dělá srandu ze začátečníků, já jsem s ním neměla nejmenší problém a to jsem jen rekreační jezdec, který by o sobě rozhodně netvrdil, že umí jezdit. Kdysi se při pobídkách, které se mu nelíbily snad stavěl na zadní, ale to mám opět jen z doslechu.
Majitelka jej má u domu jako hobby koně. Pod sedlo se dostane cca 3x týdně a není s ním nejmenší problém, když zbytek týdne stojí, maximálně se fláká ve výběhu.
Momentálně s ním jezdíme pouze couračky do lesa v anglii. Je však vidět, že výcvikem prošel. Reaguje na velice jemné pobídky, když pochopí jezdce, reaguje i na pobídky, které nejsou úplně korektní. Jezdím s ním i v terénu na volné otěži, je schopný uprostřed dlouhé louky cválat pomalým cvalem a nijak se s jezdcem nepere. Střídá se na něm cca 5 lidí, pravidelně tak asi dva. Mě má na hřbetě nejméně jednou týdně Což on asi neocení, protože patřím mezi těžší jezdce a nemá se mnou nejmenší problém.
Za cca 3/4 roku, co jej jezdím si vyhodil asi 4x, nic zákeřného. Sundal mě jen jednou a to byla moje chyba sedu, jen uskočil. Jezdím s ním občas na vyjížďky i sama, zrovna v den pádu jsem s nikým nejela a on poslušně zastavil a čekal až se na něj zase vyškrábu.
Momentálně se spolu učíme skákat (tak nějak oba dva, ale mu to jde samozřejmě líp ) což jej teda velice baví. Venku je trochu čumivý, občas musím sesednout a kolem bubáka jej provézt, pak jde bez problémů za jezdcem. Snad jediným neduhem je, že z duše nesnáší louže. U nich uskakuje, obchází je a dělá další caviky, protože voda očividně žere bílé valášky
Před dvěma týdny jsme byli na ruce povozit mého tří a půl letého bratrance a kůň se choval naprosto skvěle. Pod sedlem byl naprosto klidný (malý jel sám v mém anglickém sedle, jen jsme ho přidržovali za nohy).
Koukám, že jsem se rozepsala, ale očividně jsem i po takové době naprosto nadšená z toho, jakého koně mám možnost jezdit
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.52.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Osobní zkušenosti mám, asi desetileté. Krom toho i spoustu QH znám, mnoho jsem jich viděla kdyzž jsem nějakého s kamarádkou sháněla.
Stejně jako u jiných plemen - každý kůň je jiný, ne všichni jsou klidní, ochotní, pracovití a vstřícní. Spousta jich také může mít stájové zlozvyky či mohou být neurotičtí. Obecně lze říct, že pokud si ho správně vychováte a nenese si s sebou nějakou dědičnou "vadu" v povaze, pak v QH budete mít výborného ochotného partnera. Jsou to citliví koně, kteří se snaží lidem vyhovět, na některých se dá dříví štípat, k jiným se člověk musí chovat citlivě a opatrně. Pokud vám jde o koupi, pak pečlivě vybírejte, protože ne každý QH je loudavý blouma, kterého nic nerozhodí. Jako plemeno rozhodně doporučuji
Já myslím, že to co jste tu vypsala je i u všech jiných plemen koní. Každý kůň je jiný, já třeba QH nemám (a ani po něm netoužím) a můj kůň je taky vstřícný, ochotný, klidný a zároveň příjemně temperamentní, někdy nevykolejitelný a jindy zas vzrušivý podnětům... Vše je do jisté míry ovlivněno výchovou a celkovým chovem.
Pokud si zadavatelka bude kupovat koně staršího, pak musí počítat s tím, že kůň bude mít dozajista nějaké zlozvyky nebo "vady", kterých se jako začátečník bude těžko zbavovat.
Pokud chce mít jistotu jaký kůň bude a to ať už co se výchovy týká, tak i zdravotního stavu, tak by si měla pořídit hříbě (které ale ovšem vyžaduje zkušenosti s výchovou a celkovým chovem koní).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.252.18
S tím by se dlo souhlasit, nicméně i tak myslím, že jsou určitá plemena, které mají jisté povahové předdpoklady, jen namátkou, aby to nikde nebral doslovně, tak např. hucul tvrdohlavý, hafling liný, arab kůň jeednoho pána, plnokrevník vzrušivý, nervozní...ale je to vždy kus od kusu, já znám velmi klidné plnokrevníky....QH, PH jako plemeno je primárně westernový (turistický) kůň, ale nedá se říc, že by ho k tomu předurčovala jeho povaha, nýbž stavba těla a chody...kůň je povětšinou takový, jaký si ho člověk vychová, s některými to jde "samo" s jínými je to na dlouhá léta....Ze zkušenosti, s těmito plemeny je velmi dobrá spolupráce, ale znám i takové, proti kterým je plnokrevník kliďas, a to nejsou nijak pokažení, jen to prostě mají v sobě a je ppotřeb to v nich umět potlačit....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.52.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
S tím by se dlo souhlasit, nicméně i tak myslím, že jsou určitá plemena, které mají jisté povahové předdpoklady, jen namátkou, aby to nikde nebral doslovně, tak např. hucul tvrdohlavý, hafling liný, arab kůň jeednoho pána, plnokrevník vzrušivý, nervozní...ale je to vždy kus od kusu, já znám velmi klidné plnokrevníky....QH, PH jako plemeno je primárně westernový (turistický) kůň, ale nedá se říc, že by ho k tomu předurčovala jeho povaha, nýbž stavba těla a chody...kůň je povětšinou takový, jaký si ho člověk vychová, s některými to jde "samo" s jínými je to na dlouhá léta....Ze zkušenosti, s těmito plemeny je velmi dobrá spolupráce, ale znám i takové, proti kterým je plnokrevník kliďas, a to nejsou nijak pokažení, jen to prostě mají v sobě a je ppotřeb to v nich umět potlačit....
No vidíte, a já mám zrovna haflinga a plnokrevníka a je to nebe a dudy, a rozhodně nemůžu mluvit o tom, že by hafloš byl líný naopak je velmi pracovitý. Ale je to o hodně o výchově, pokud budete za haflinga tahat jak blbá, tak za krátko bude "líný" potažmo tupý a všechno mu trvat sto let. Na plňasce bych mohla dříví štípat a nehne to s ní.