Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.46
Ahojky,mám hroznej problém.Mám kobylku která občas udělá nějakou vylomeninu.Ted k nám dojíždí trenér.Ten jezdí jako první a pak jdu já ( kobylu tzv. dá do latě a pak jdu jezdit já ) Kobyla se vyzteká a pak je OK šlape jak hodinky.Problém je,že když nepřijede tak musim jít jezdit já jako první . Bojim se hlavně cválat ( moc mi to nejde,musim se furt přidržovat řemínku ,prostě se neudžim :( ) , kobyla vyhazuje nebo ujede po pleci , ale udělá to třeba jednou nebo dvakrát ale nebo taky neudělá.Já si přijdu fakt jako antitalent,já se to snad nikdy nenaučim.Vim,že je to jen v mé hlavně ale jak se toho strachu zbavit ?Když máme nacválat tak jdu do klubíčka ,sice cváláme ale kobylu furt brzdim a zároven pobízim.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.167
Tak zatím cválej jen pod dohledem trenéra nebo na lonži. Pokud se sama na cval necítíš, kobylu jezdi v kroku, klusu, zaměstnej jí hlavu častými přechody, vlnovky...v terénu slalom mezi stromy, terenní nerovnosti. Nejde se do toho nutit a pokud se bojíš, je lonž na to opravdu nejlepší.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.249.5
Necválat.
Choďte krokem, tak dlouho,dokud si nebudete jistá, trénujte cokoli v kroku. Pak zkuste naklusat po začátku klidně na dva tři kroky-a protahovat, a cokoli zkoušet v klusu. Až si budete jistá, zkuste na dva tři skoky nacválat..atd.A řiďte se podle svého pocitu. Také můžete zkusit cválat na lonži na spolehlivém jiném koni.
Nesrovnávejte se s druhými, dívejte se, jestli vy sama v čase děláte nějaký pokrok k lepšímu-o tom to je.Jsem z těch,co se učí na koni opravdu hodně ztuha, ale po třech letech pokrok určitě je:-).
Lepší přijezdit si koně pomalu než blbje..a máme je pro radost,že.
žofré
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.46
Děkuju za příspěvky.Lonž mě čeká příští týden,ale na mé kobyle.Ona je hodná ALE pozná,že na ní sedim já . Trenér řikal,že se to vypiluje to co dělá. Zkoušela jsem vlnovky v klusu a v kroku ale neudržim jí ve stálém taktu ,nechci jí furt pobízet aby se neotupila.V lehkym klusu se předklánim cválat mi nejde.Ach jo já jsem fakt stracenej případ .
Asi na mě leze podzim nebo nevim :(
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.68.71
Myslím, že hlavní chybou je, že jste si pořídila koně když ještě neumítě jezdit. Kůň se strašně snadno a rád kazí. Měla jste zatím docházet jezdit na nějakého vhodného koníka s vlastního si koupit až později. Jinak souhlasím s příspěvky nademnou - využívejte kroků ve kterých si důvěřujete a cválání se bez trenéra zatím vyvarujte.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.46
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Myslím, že hlavní chybou je, že jste si pořídila koně když ještě neumítě jezdit. Kůň se strašně snadno a rád kazí. Měla jste zatím docházet jezdit na nějakého vhodného koníka s vlastního si koupit až později. Jinak souhlasím s příspěvky nademnou - využívejte kroků ve kterých si důvěřujete a cválání se bez trenéra zatím vyvarujte.
Nejsem úplný začátečník,to je na tom to hrozný . Měla jsem 8 letou pauzu , rodinné důvody. Dřív to šlo, nebála jsem se , ale jak jsem ted starší tak je to horší.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.70
Nevím, v jakém jste prostředí a jaké máte možnosti. Zřejmě by bylo dobré kobylu zaměstnat změnami každou výcvikovou hodinu, kterou strávíte o samotě, si dopředu promyslet. Vypadá to, že zde nejde o nějaký systematický výcvik koně, ale o navození vzájemné důvěry a posílení sebevědomí jezdce. Třeba takový modelový přehled - okrokovat, sesednout a udělat pár cviků na ruce, olonžovat v klusu na obě ruce, nasednout, udělat si ze sedla pár cviků v kroku a v klusu, podle potřeby třeba opět sesednout a pokračovat na zemi. Možná ta kobyla pobřebuje kromě "dání do latě" od trenéra i více psychické pohody na práci. Ale těžko takhle na dálku soudit, koně neznám, ani zkušenosti a přístup trenéra.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.31
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky,mám hroznej problém.Mám kobylku která občas udělá nějakou vylomeninu.Ted k nám dojíždí trenér.Ten jezdí jako první a pak jdu já ( kobylu tzv. dá do latě a pak jdu jezdit já ) Kobyla se vyzteká a pak je OK šlape jak hodinky.Problém je,že když nepřijede tak musim jít jezdit já jako první . Bojim se hlavně cválat ( moc mi to nejde,musim se furt přidržovat řemínku ,prostě se neudžim :( ) , kobyla vyhazuje nebo ujede po pleci , ale udělá to třeba jednou nebo dvakrát ale nebo taky neudělá.Já si přijdu fakt jako antitalent,já se to snad nikdy nenaučim.Vim,že je to jen v mé hlavně ale jak se toho strachu zbavit ?Když máme nacválat tak jdu do klubíčka ,sice cváláme ale kobylu furt brzdim a zároven pobízim.
Já jsem před několika lety také začínala jezdit na koni a vím,že proto,aby se člověk naučil rovnováze na koni je třeba zkusit bez sedla.Já jezdila v kroku na lonži bez sedla na klidným koni.Získala jsem docela dobře stabilitu.Není to o tom zapřít se nohama do třmenů,ale kopírovat krok koně.Se sedlem to není ono.Ale záleží na každém.Jen pozor na to-koně nejsou hloupý a poznají kdo na nich sedí.Až nebude trenér a vy sednete na něj,aby nezačal zase zlobit.Mě dost pomáhá i práce ze země máme lepší vztah a to mám vlastní kobču jen 4 měsíce.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.4.69
A je nutné cválat za každou cenu? Já mám i po 5 letech ježdění ze cvalu trochu respekt, cválat umím, ale musím koni věřit, to si pak i ráda zatryskám. Ale když cítím, že ten kůň mám zrovna "zlobivou" nebo se tak úplně necítím, tak prostě jezdím v kroku a v klusu a bez cvalu se obejdu. Samozřejmě jsem rekreační jezdec, nejezdím na závody, takže cval vlastně ani nijak nepotřebuju a koník si zařádí ve výběhu nebo se dá opohybovat na lonži.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.180.30
Už tu niekoľkokrát zaznelo a ja tiež súhlasím s názorom zatiaľ cválať iba v prítomnosti trénera. Ak sa na to necítite netlačte na to nikam by to neviedlo iba by ste sa ešte viac začali báť a pred cvalom stresovať. Ak pôjdete jazdiť bez trénera zostavte si hodinu viac na krokovú a klusovú prácu, proste to čo zvládate a čo vás baví. Časom sa isto poddá aj ten cval. A nie je na škodu sa učiť cválať (a nielen to) aj na iných koňoch, veľmi dobré je cválať s madlami miesto sedla, upevňuje to sed. Prípadne bez sedla, ale to by som skúšala iba na naozaj kľudnom koni a ja dávam na krk koňovi aspoň vodítko, aby sa jazdec mal v prípade potreby čoho pridržať.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.207
Pochopila jsem, ze mate taky docela ziveho konika.. presne jak psali predemnou.. za chvili zrejme konika zkazite, pokud se tak nestalo a stejne uz konik moooc dobre vi, kdo na nem bohuzel sedi.. Na koni jste panem vy.. ne konik a je potreba se toho drzet... bohuzel asi bych se ucila jezdit na nejakem pohodovejsim koniky a mozna by bylo zajimave, jezdit na lonzi a hlavne se ucte jezdit bez sedla, zpevnite si radne nohy..a naucite se poradne sedet na konikovy, pak se urcite budete v sedle citi bezpecneji. No nevim, je to muj nazor.. ja se ucila jezdit na koni bez sedla, protoze jsem ho proste nemela a ma to neco do sebe. Preji hodne stesti..
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.237
Určitě bych jednak zapracovala na sobě- tréninky na jiném koni, kde si upevníte sed (jízda bez sedla, bez třmenů, potom třeba bez rukou- samozřejmě na lonži) a také na vztahu s koníkem- procházky na ruce, nebo si jen tak ke kobylce sednout do boxu či do výběhu, olonžovat, zkusit nějaké hry.. No a pak zkusit pod dohledem trenéra jezdit na kobylce na lonži. Já měla strašný respekt z jednoho koně. Snažil jsem se s ním trávit každičkou volnou chvilku, čistila jsem ho, povídala si s ním, hrála si, šli jsme se jen tak projít... Hodně dlouhou dobu jsem na něm jen krokvala nebo maximálně klusala. Pak mne kamarádka asi 2 týdny brala na lonž abych si zvykla, uvolnila se.. No a hned po tomhle mi na jízdárně dávala cviky na přechody typu: 20 klusových, zastavit stát, obrat okolo předku, tři cvalové, krok...apod. Prostě krátké cvalové úseky, kdy kobylka ani nestačí něco vymyslet. Každopádně se řidťe radami trenéra :-)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.29
Tož já se přidám...Jezdit na klidných koních to je vpohodě,ráda si zacválám,ale nesnáším,když je kůň lekavý to se dost bojím. Nemáte nějaké rady jak se toho strachu zbavit?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.243
Jedna věc je to, že je hezký, že trenér ji "dá do latě" ale tomu koni to nepatří... "kazí" ho majitelka - bez urážky... pro důvěru je lepší se s koněm jen tak pohrávat, mazlit, neřešit nic.. nemá to být dřina od nevidim do nevidim... nelámejte to přes koleno...
Další věcí je to, že mnoho lidí se otrkává a zbavuje nějakého strachu takhle pomale, ale nastane problém a jsou tam kde předtím... já se bála jezdit galupy - trysk - na svých ne,ale na cizích jsem se bála... pak jsem začla jezdit dostiháky... no a ti se neptají že... občas to zabere víc než je síla v mých malých rukách a a jela jsem... no a první pocit při tom prchání je takovej ten, panebože, umřu, spadnu... a pak už člověk jen bojuje a říká si, ty potvoro, kdo z koho... a nakonec si to ještě užívá... když teda není kůň mrcha a človíčka neshodí...
takže já bych se přimlouvala za to, jak se zbavit strachu ze cvalu, pořádne to rozparádit... na koni, který neshazuje... jen prostě běží... a že se držíte řemínku... je celkem dobře, taky používám nákrčák... ono je fajn že se koni necuká v tlamě... brečím když vidím "super sportovní jezdce" a cukají koni v hubě až hrůza...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.170
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tož já se přidám...Jezdit na klidných koních to je vpohodě,ráda si zacválám,ale nesnáším,když je kůň lekavý to se dost bojím. Nemáte nějaké rady jak se toho strachu zbavit?
Já bych se ho nezbavovala, hrdinů jsou plné hřbitovy:-). Vy nutně musíte jezdit lekavé koně, je to váš chleba a jiný není? Pokud je to hoby a pro radost, tak asi nechápu, ale já jsme srab a koní se bojím:-).
žofré
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.237.29
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já bych se ho nezbavovala, hrdinů jsou plné hřbitovy:-). Vy nutně musíte jezdit lekavé koně, je to váš chleba a jiný není? Pokud je to hoby a pro radost, tak asi nechápu, ale já jsme srab a koní se bojím:-).
žofré
Je to jen hobby Takže někdy jedu lekavého a někdy ne...Ale když přejdu na toho lekavého tak se bojím...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.170
Já jsem srab a vozím se pro radost, já bych lekavého odmítla a nechala hrdinům, nebo ho zkusila kapku odnavyknout lekání. Vezla bych se na klidném,nebo šla pěšky:-)
žofré
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.237
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já jsem srab a vozím se pro radost, já bych lekavého odmítla a nechala hrdinům, nebo ho zkusila kapku odnavyknout lekání. Vezla bych se na klidném,nebo šla pěšky:-)
žofré
No..to je úžasný způsob..budete zvyklá na hodné, nelekavé koně a pak se stane něco naprosto neočekávaného, koník se lekne tak, že se nestačíte divit a budete dole, protože na to nebudete zvyklá a nebudete umět správně zareagovat. Já jsem pro to, vyzkoušet si všechny koně..ne jen ty stoprocentně hodné. Na hodném se nic pořádně nenaučíte (jak říkával náš trenér- a já s ním souhlasím)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.218.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No..to je úžasný způsob..budete zvyklá na hodné, nelekavé koně a pak se stane něco naprosto neočekávaného, koník se lekne tak, že se nestačíte divit a budete dole, protože na to nebudete zvyklá a nebudete umět správně zareagovat. Já jsem pro to, vyzkoušet si všechny koně..ne jen ty stoprocentně hodné. Na hodném se nic pořádně nenaučíte (jak říkával náš trenér- a já s ním souhlasím)
Já taky souhlasím. Proto se jeden učí pod dozorem zkušeného, aby se naučil takovésituace zvládat, a rajtovat i ne úpně klidné koně. Sama si posléze můžete koupit koníka klidného.
Nemá se to, ale dejte si malého panáčka, bacha na původ láhve, a hned to půjde lépe. A když zjistíte,že o nic vlastně nejde, budete zase o krůček dál.
Ovšem předpoklad je, že se jen bojíte, ne že neumíte vůbec jezdit. To by vám nepomohla ani celá láhev.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.211.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahojky,mám hroznej problém.Mám kobylku která občas udělá nějakou vylomeninu.Ted k nám dojíždí trenér.Ten jezdí jako první a pak jdu já ( kobylu tzv. dá do latě a pak jdu jezdit já ) Kobyla se vyzteká a pak je OK šlape jak hodinky.Problém je,že když nepřijede tak musim jít jezdit já jako první . Bojim se hlavně cválat ( moc mi to nejde,musim se furt přidržovat řemínku ,prostě se neudžim :( ) , kobyla vyhazuje nebo ujede po pleci , ale udělá to třeba jednou nebo dvakrát ale nebo taky neudělá.Já si přijdu fakt jako antitalent,já se to snad nikdy nenaučim.Vim,že je to jen v mé hlavně ale jak se toho strachu zbavit ?Když máme nacválat tak jdu do klubíčka ,sice cváláme ale kobylu furt brzdim a zároven pobízim.
Strachu se nezbavujte. Ten odejde sám až si začnete věřit. Necválejte a uvidíte, že za chvíli vás jednoduchá práce přestane bavit a zatoužíte po cvalu. Věci následují tak, jak mají, když je člověk připraven.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.118.41
Před lety jsem měla taky podobný problém,když sem začínala.Ale už mám třináct let jen jednoho koně,a tomu stopro věřím a on mně.Takže tuto situaci už ani neznám.I když na něm nesedím třeba dva měsíce(jezději ho děti) absolutně nemám strach.A taky ,když jsem začínala,různě jsem padala,a seděla jak jelito.Tenkrát jsem začla jezdit bez sedla na chlaďasech.To mi dalo hodně.
Teď jezdíme pouze v kroku,občas klus a zcela vyjímečně si zacváláme.To podle nálady koně.Už je taky postarší.A taky podle mého zdr.stavu.Mám RS a občas mám blbou rovnováhu(kůň to ale ustojí a vyrovná,už tu situaci zná)Jezdíme spolu poze v terénu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.170
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No..to je úžasný způsob..budete zvyklá na hodné, nelekavé koně a pak se stane něco naprosto neočekávaného, koník se lekne tak, že se nestačíte divit a budete dole, protože na to nebudete zvyklá a nebudete umět správně zareagovat. Já jsem pro to, vyzkoušet si všechny koně..ne jen ty stoprocentně hodné. Na hodném se nic pořádně nenaučíte (jak říkával náš trenér- a já s ním souhlasím)
Což to máte pravdu, to dole budu hned:-).
Ale já nemám potřebu trénovat s pocitem strachu a rizikem pro sebe deset let na to, abych byla připravena , že se 11. rok stane něco naprosto neočekávaného. Sedám jen na naše koně, ty znám a samozřejmě se snažím problémovým situacím předcházet nebo si jich všimnout včas, pokud předejít nejde.
.Beru to jako pojištění, také neplatím roky za pojištění rizik, která považuji za málo pravděpodobná/ s vědomím,že to bych pak měla smůlu:-)/.
Pokud by mým snem bylo "jezdit", ne se vozit, nebo sport nebo se koňmi živit, pak máte samozřejmě pravdu a čím víc koní poznám,tím lépe./to není můj případ a zadavatelka musí zhodotit, co jí za co stojí, jen ona zná svou situaci a plány/.
žofré
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.103.242
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No..to je úžasný způsob..budete zvyklá na hodné, nelekavé koně a pak se stane něco naprosto neočekávaného, koník se lekne tak, že se nestačíte divit a budete dole, protože na to nebudete zvyklá a nebudete umět správně zareagovat. Já jsem pro to, vyzkoušet si všechny koně..ne jen ty stoprocentně hodné. Na hodném se nic pořádně nenaučíte (jak říkával náš trenér- a já s ním souhlasím)
Z vlastní zkušenosti vím, že lámat to přes koleno a jít jezdit na koni kterého se bojím je na houno. Dřív jsem jezdila ty největší šmejdy ve stájích a měla s toho radost, pak přišli děti a cca 3 roky pauza ajá si musela pořádit koně hodného a teprve po 5ti letech, jsem získala jistotu takovou, že nemám problém ani s temperamentím koněm, ale rozhodně je nevyhledávám. Každý kůň nás něco naučí a i ten nejhodnější má občas svůj den
Moje rada ,, jezděte na jiném koni, hodném a až vše co chcete zvládat na svém budete jistě zvládat na něm , zkuste to od kroku po cval. Strach je zdravý a potřebný k přežití, jen nás nesmí ochromit a zaslepit. Hodně štěstí
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.23.40
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Z vlastní zkušenosti vím, že lámat to přes koleno a jít jezdit na koni kterého se bojím je na houno. Dřív jsem jezdila ty největší šmejdy ve stájích a měla s toho radost, pak přišli děti a cca 3 roky pauza ajá si musela pořádit koně hodného a teprve po 5ti letech, jsem získala jistotu takovou, že nemám problém ani s temperamentím koněm, ale rozhodně je nevyhledávám. Každý kůň nás něco naučí a i ten nejhodnější má občas svůj den
Moje rada ,, jezděte na jiném koni, hodném a až vše co chcete zvládat na svém budete jistě zvládat na něm , zkuste to od kroku po cval. Strach je zdravý a potřebný k přežití, jen nás nesmí ochromit a zaslepit. Hodně štěstí
Přesně jako kdybyste mi z duše psala....V mládí aktivní jezdkyně a myslím že né špatná, pak 10let pausa. Rodina, děti, zaměstnání. Koupila jsem si dva vysněné koně. Hned jsem spadla a od tý doby si dávám bacha. Nějak se dotoho nemůžu dostat. Nechci riskovat, nemůžu si dovolit zlomeninu nebo tak. A to mám starýho plašana co se bojí i vlastního stínu. Né, prodávat ji nebudu ať si u mě užije důchodu. Ale příští koník bude oplně něco jiného. Na druhé moc jezdit nemůžu, byla nemocná. Tak snima chodim na procházky jako ze psama. Aby mi manžel nevytýkal, že nic nedělaj. Z jednou zkouším tahat....no, po měsíci mě svrbí zadnice, už by to chtělo zase do sedla. Ikdyž to není jako za mlada :)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.218.3
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přesně jako kdybyste mi z duše psala....V mládí aktivní jezdkyně a myslím že né špatná, pak 10let pausa. Rodina, děti, zaměstnání. Koupila jsem si dva vysněné koně. Hned jsem spadla a od tý doby si dávám bacha. Nějak se dotoho nemůžu dostat. Nechci riskovat, nemůžu si dovolit zlomeninu nebo tak. A to mám starýho plašana co se bojí i vlastního stínu. Né, prodávat ji nebudu ať si u mě užije důchodu. Ale příští koník bude oplně něco jiného. Na druhé moc jezdit nemůžu, byla nemocná. Tak snima chodim na procházky jako ze psama. Aby mi manžel nevytýkal, že nic nedělaj. Z jednou zkouším tahat....no, po měsíci mě svrbí zadnice, už by to chtělo zase do sedla. Ikdyž to není jako za mlada :)
To je normální, že nejste tak bezstarostná, jako za mlada. Máte zodpovědnost za rodinu, nejen za sebe. Pokud se pochroumáte, kdo se bude starat za vás?
Já jsem začala jezdit až v 30letech a taky jsem měla různé strachy. Pak jsem si naštěstí koupila koníka pohodáře, tak si teď vyjíždˇky hezky užívám.
Až si koupíte dalšího koníka, podle svých představ, budete na tom stejně. Hodně štěstí!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.167
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To je normální, že nejste tak bezstarostná, jako za mlada. Máte zodpovědnost za rodinu, nejen za sebe. Pokud se pochroumáte, kdo se bude starat za vás?
Já jsem začala jezdit až v 30letech a taky jsem měla různé strachy. Pak jsem si naštěstí koupila koníka pohodáře, tak si teď vyjíždˇky hezky užívám.
Až si koupíte dalšího koníka, podle svých představ, budete na tom stejně. Hodně štěstí!
Děkuji, moje motto - Kdo si počká ten se dočká :)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.11
Dám ti radu sice nejsem nějaký expert ale jezdím, skus ji přitáhnout oteže a drž a neboj se na ni zařvat! Ale jestli máš bič tak ho dej stranou ono jí to může znervózňovat. Nebo jestli se tak bojíš cválat skus se zapřít do třemen a stehna stiskni ku sedlu a mluv na ni, až tě začne vyhazovat okamžitě ji chytni a drž ukaž jí kdo je pánem!
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.11
Ja jsem přestala jezdit v 10 letech a začala jsem až potom a bála jsem se ale cválala jsem a za chvilku to zmizlo ale musela mi pomoci kamarádka
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.188.11
Já jezdím na velké kobyli a je mi 13 let. A je lína jako prase*. Tak jsem zistlila, že možná bičík také není na škodu.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.235.14
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já jezdím na velké kobyli a je mi 13 let. A je lína jako prase*. Tak jsem zistlila, že možná bičík také není na škodu.
Nez sahnes po bici zkus tu kobylu nejdriv poznat proc je lina.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.235.14
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Strachu se nezbavujte. Ten odejde sám až si začnete věřit. Necválejte a uvidíte, že za chvíli vás jednoduchá práce přestane bavit a zatoužíte po cvalu. Věci následují tak, jak mají, když je člověk připraven.
Tohle je hezky napsano.
Ja jsem driv jezdila dostihaky a mam za sebou taky par magoru. Vitezstvi bylo pro mne ze jsem nedosla domu pesky ale ani tak jsem se strachu nezbavila. Tise jsem zavidela jinym holkam co se na stejnych konich nebaly, chtela jsem byt jako ony. Musi to byt nadhera dokazat zvladnout divokyho kone a tryskat s nim s vetrem o zavod ale mne strach nedovolil.
A tak mi pozdeji konecne docvaklo ze jak nemuze byt kazdej hvezdnej zpevak tak nemuze byt kazdej skvelej jezdec co kroti divoky kone no.
Nyni mam haflosku, kobylku ktery verim,ktera se niceho neleka. ( to ale neni pro haflose zas tak typicke) a konecne jsem poznala tu pravou radost z vyjizdek, pohodicku. Ne porad nervy a ztazeny zludek jako driv. A taky ....na co si dokazovat ze se nebojim? Ze by mne nekdo obdivoval? Mozna jednou, dvakrat a pak by mi davali automaticky rychly prace na tezko zvladatelnych konich a uz by bylo pro vsechny normalni ze tyto kone jezdim. Lidska slava- polni trava kdezto zdravi a zivot mame jen jeden.
Jak psala zofre- hrdinu jsou plne hrbitovy.
Já jsem bývala bezhlavý jezdec, měla jsem plnokrevnou klisnu, která byla opravdu temperamentní a svéhlavá, nikdo jiný krom mě na ní nejezdil, to okamžitě vyhazovala a dělala caviky. Jezdila jsem s ní jen terén a opravdu denně alespoň dvě hoďky. Nikdy jsem se na ní nebála, věřila jsem každému jejímu kroku, cválala jsem po lese mezi stromy, po úzkých cestičkách mezi kapradinou, NIKDY jsem se nebála. Od té doby co mi, ale umřela už to je 6let, žádnému koni nevěřím tolik jako jsem věřila jí. Měla jsem koně salámistu, těžkopádnýho obra, ale na něm se mi zas blbě cválalo, tlačivej a ještě k tomu se věšel do udidla a pro mě jako pro trpaslíka hrozná dřina. Díky němu se stal cval pro mě noční můrou. Nyní mám plnokrevníci, osudovou bych řekla a tak čekám jaký to bude s ní, seděla jsem na ní pouze jednou jelikož je nyní v termínu porodu. Je to mladý kůň a věřím, že částé procházky a práce ze země se mi snad vyplatila... Uvidíme časem...
Když budete cválat na madlech, tam to snad ani z vhodného koně spadnout nejde. Rukama se kdyžtak udržíte. Když jsem viděla někoho spadnout na madlech, tak to byly malé děti, které nemají asi ještě tak zakódované, co dělat, když padaj a vzpamatují se až když je pozdě.
A ještě jedna rada, i když ne moc pozitivní. Pokud k tomu cvalu budete přistupovat tak, že spadnete, tak se může stát, že fakt spadnete, i když k tomu nebude důvod...
Chce to myslet pozitivně. Cval je jako houpačka nebo valčík. Ráz, dva tři, ráz, dva tři... A pořád dokola. Zvlášť na lonži na madlech to je pohodička, protože nemusíte vůbec nic řešit a jen si užívat pohyb koně 😉