Způsob prodeje koní

Na druhou stranu v každém (nebo alespoň většině) inzerátu je napsané, že je kůň hodný. Dle zkušeností tolik hodných koní z nich opravdu není. A když přemýšlím o prodeji své kobylky, která je opravdu hodná, tak řeším, jak to v inzerátu napsat, aby nezapadla mezi ty šílené inzeráty, které jsou jako přes kopírák a lidé je jen přejdou...
Já se potýkám spíše s tím, že věcem v inzerátech moc nevěřím..

A ještě pohled ze strany prodávajícího.. Já se vždycky snažila do inzerátu napsat vše, co by o kobylce případný kupec měl vědět. A stejně mi přicházela kupa dotazů, na které byly odpovědi v inzerátu (jakou má kůň barvu, jak je velký, věk,..) Někteří zájemci asi ano text u inzerátu nečtou...

Jo to já taky ne, z vlastní zkušenosti vím, že 90% koní má nějaký zlozvyk a zdravotní (třeba i malinkou) vadu. Kdybych prodávala, tak na základě opravdu pěkné fotky ve výstavním postoji, pak třeba ve volnosti ve výběhu a pod sedlem. Popis stručný a výstižný a s cenou - kde bych třeba i nadsadila a dopsala, že při solidním jednáním dohoda o ceně. Je to smutné, já tak nějak nedokážu najít koně, který by mě opravdu zaujal a jak jinak mě má zaujmout, než na základě fotky a popisu v inzerátu. Teď jsem na FB našla video koně na prodej a tomu říkám snaha prodat. Každý na takové video asi nemá (nevím jak je to nákladné), ale opravdu jsem byla mile překvapena a toho koně bych koupila, kdybych na něm měla i kdyby byl nevím jaký

No nejlepší jsou inzeráty z nedostatku času, momentálně neježděn je na pastvinách.....to je lepší si koupit už koně mladého a obsednout si jej, než si koupit koně se zlozvykem či znovu obsedat koně vyššího věku. Z vlastní zkušennosti vím, že když jsem sháněla koně, bylo zbytečný telefonátů a provolaných pěněz dost, navíc jsem se setkala i s tím, že nebylo na inzercí dáno aktuální foto koně.
A bohužel jsme při návštěvě některých měli oči pro pláč kde v jakých podmínkách koně jsou, a to jsme nesháněli koně za pár tisíc, ale myslím že 45 tis za rekre koně není přímo málo. Vše dovršila zbytečná jízda přes půl republiky, kdy na inzerci byly fotky klisny na svodu, klisna naleštěná, krásná...vedla jsem s paní dlouhý telefonát a vše vypadalo, že to bude ono...no když jsme dorazily k ohradě, byla hned u silnice tak bylo jasné, že to byl zbytečný výlet, na malém výběžku 8koní, plesnivé seno zahamtané do bahna, na otázku, zda je klisna kována mi bylo sděleno, že neví, byla chlupatá a od bahna, nepoznala jsem, že to je ta z té fotky, no řekla jsem si nechám si ji aspoń předvést na ruce no pani nevěděla kudy otevřít ohradu!!! Nakonec zavolala nějakého rusky mumlajícího občana a nožem přeřízl pásku a nějak vyvedli klisnu ven, jakmile se ocitla mimo koně z ohrady tak jančila a nebylo lehké ji ve dvou udržet, měla pouze jednu podkovu a to na zadku!!! A visíci cca max na dvou hřebících, no hrůza děs, zmohla jsem se jen na otázku, ze které doby byly fotky na inzerci a bylo mi odpovězeno, že když byla klisna na svodu ve 3 letech, nyní ji bylo 8 let, no odjeli jsme, snad se jim podařilo umístit zpět klisnu do výběhu či na ni vlají po dvorku dodnes nevím......a tak jsme jeli na hřebčín, kde bylo radost pohledět na krásné stáda koní, všude čisto, a vybrali si lechce obsedlou a zatahanou remontu, tu máme a jsme spokojeni, ale těch peripetií než jsme vybrali pravého by bylo na román, napište také vaše zkušennosti,kdy jste jeli našeni dle inzerátu a pak jste stáli jako omráčeni, když jste toho koně viděli....určo nejsem jediná

To mi něco říká :) Jeli jsme se podívat na kobylu přes celou republiku. Cesta trvala 5 hodin, neb jsme se chtěli vyhnout dálnicím..
Přijedeme tam. Před tím, než se kobyla začala sedlat mi paní přihopkala s papírem, kde podepisuji, že pojedu na vlastní nebezpečí. Kobča se nechtěla nechat nasedlat. Když tedy na ruce dojdeme na jízdárnu, tak jen mezi řečí paní prohodí, že kobyla bude poprvé sama a poprvé na jízdárně, tak ať se nelekám. Kobča neudělala jeden slušný krok, ale zvládnout se dala v pohodě... Tak co, říkám si. Viděla jsem ji ve stresu a byla v klidu. Což paní zazdí tím, že by kobyla měla být hřebná a případné hříbě by si vzali po odstavu zpět, o čemž se po telefonu i mailu jaksi zapomněla zmínit.
I to jsme nějak rozdýchali. Nadhodili jsme, že bychom ji vzali, ale ať tedy zaplatí dopravu, když my se jim máme starat o hříbě (zaplať bůh nakonec hřebná nebyla, nevím, jak by to dopadlo..).
I na tom jsme se dohodli. Ale paní opět nezklamala. Že prý se na ní ještě mají přijet podívat lidé z vedlejší vesnice. Prý si psali první.. Na to už jsme ji odvětili, že v tom případě jsme sem vůbec nemuseli jezdit, že jsem ji ještě ráno volala, zda je klisna volná.. Ať nám tedy proplatí cestu a my jedeme. Paní se ukázkově rozbrečela, ale o cenu prý smlouvat nechce :) No nic, lidi nakonec odvolala. A že jde sepsat smlouvu, ale že jestli ji bereme, tak hned dnes, že pak nebudou mít čas nám ji dovézt. Smlouvu si psali sami, až doma nám došlo, jak byli vykutálení. Optala se nás, zda může do smlouvy uvést jinou cenu kvůli daním. V důsledku bychom pak kobylu vraceli za polovičku reálné ceny. Navíc nám modrý průkaz jen ukázali s tím, že v něm chybí vakcíny, že ho pak pošlou..
Naprosto nevím, co nás tam hnalo k tomu kobylku koupit, ale nelituji. Je to zlaté zvíře s milující povahou. Ale prodávající bych i teď nejraději nakopala do sedinky :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To mi něco říká :) Jeli jsme se podívat na kobylu přes celou republiku. Cesta trvala 5 hodin, neb jsme se chtěli vyhnout dálnicím..
Přijedeme tam. Před tím, než se kobyla začala sedlat mi paní přihopkala s papírem, kde podepisuji, že pojedu na vlastní nebezpečí. Kobča se nechtěla nechat nasedlat. Když tedy na ruce dojdeme na jízdárnu, tak jen mezi řečí paní prohodí, že kobyla bude poprvé sama a poprvé na jízdárně, tak ať se nelekám. Kobča neudělala jeden slušný krok, ale zvládnout se dala v pohodě... Tak co, říkám si. Viděla jsem ji ve stresu a byla v klidu. Což paní zazdí tím, že by kobyla měla být hřebná a případné hříbě by si vzali po odstavu zpět, o čemž se po telefonu i mailu jaksi zapomněla zmínit.
I to jsme nějak rozdýchali. Nadhodili jsme, že bychom ji vzali, ale ať tedy zaplatí dopravu, když my se jim máme starat o hříbě (zaplať bůh nakonec hřebná nebyla, nevím, jak by to dopadlo..).
I na tom jsme se dohodli. Ale paní opět nezklamala. Že prý se na ní ještě mají přijet podívat lidé z vedlejší vesnice. Prý si psali první.. Na to už jsme ji odvětili, že v tom případě jsme sem vůbec nemuseli jezdit, že jsem ji ještě ráno volala, zda je klisna volná.. Ať nám tedy proplatí cestu a my jedeme. Paní se ukázkově rozbrečela, ale o cenu prý smlouvat nechce :) No nic, lidi nakonec odvolala. A že jde sepsat smlouvu, ale že jestli ji bereme, tak hned dnes, že pak nebudou mít čas nám ji dovézt. Smlouvu si psali sami, až doma nám došlo, jak byli vykutálení. Optala se nás, zda může do smlouvy uvést jinou cenu kvůli daním. V důsledku bychom pak kobylu vraceli za polovičku reálné ceny. Navíc nám modrý průkaz jen ukázali s tím, že v něm chybí vakcíny, že ho pak pošlou..
Naprosto nevím, co nás tam hnalo k tomu kobylku koupit, ale nelituji. Je to zlaté zvíře s milující povahou. Ale prodávající bych i teď nejraději nakopala do sedinky :)

Já naštěstí zatím nikam kouknout na koně nebyla, ale děsím se toho už teď. Snažím se zaúkolovat známé, ale i to je složité. Zadám požadavky (nechci americké plemeno ani plňasa) a hádejte co mi všichni dohazují...Měla jsem se asi před měsícem jít kouknout na kobylku, která měla dobrý původ a byla za nízkou cenu. S paní jsem komunikovala, byla jsem domluvená že v určitý den přijedem. Natož mi začala vykládat jak je o kobylu obrovský zájem, tak jestli ji opravdu chci, ať přijedu co nejdřív. Trvala jsem si na svém, protože jako pracující na 3 směny ve fabrice nemůžu jen tak druhý den vyjet na výlet...Zajímavé bylo, že o kobylu byl veliký zájem a den po dni se její cena v inzerátu snižovala. Pak jsem paní volala a ta mě ještě řekne, že když pojedu k nim, ať se po cestě stavím k její kamarádce (velkohandlířce na kterou už se chystá i trestní oznámení), že tam má koně podle mých představ. Tak jsem jí poděkovala a na kobylu se vykašlala. Lidi jsou šílení.

Já to zase vidím ze strany prodávajícího...prodávám koně vyšší cenové kategorie. Měla jsem tu na něj jednoho jediného zájemce a když jsem se pídila po tom proč. Tak mi bylo řečeno, že kdyby mě ta paní osobně neznala, tak by na něj ani nejela. Sjezdila už hromadu koní, u nás i v zahraničí, ale každý kůň měl nějaký problém, ať už zdravotní nebo byl zkažený apod. Já prodávám koně absolutně zdravotně vpořádku, zaskákaného, slušně přiježděného, vhodného do vysokých vytrvalostí...opravdu z časových důvodů, že je mi líto, že stojí a nemám na něj tolik času, kolik by si zasloužil. Takového koně prý normální člověk neprodává...

Cenu jsem vyhodila v domění, že se na něj třeba ozve víc lidí...ani to není pravda, tak už nevím, co je špatně...asi to, že ho nechci dát za 30 tis.

Jistě vše má své dvě stránky a najít slušného prodávajícho mezi těmi všemi ostatními je těžké, mám 4 koně a jen jednou jsme koupili bez problémů napoprvé, ale to se jednalo o dvouletku ze stáda z pastvin, jinak koupit obsedlého koně, charakterního a zdravého bez zlozvyků v kategorii okolo 45tis je těžké, ano ve všší cenové relaci je spíše naděje, že je kůň takový jak prodávající píše, ale já na rekre nevyužijí skok.potenciál apod. a ani tu částku nemohu dát, nyní zvažuji prodej svého milého valáška, s tím, že koupíme místo něj malého ponyho pro naučení naší malé dcerky, nemohu mít více koní než 4 a už teď se děsím kam toho dobráka prodám a jaké bude martirium pro sehnání ponyho a to nemám velké, tedy doufám nároky, může mít pony i menší vadu,starší, jen aby byl hodný na ošetřování nebyl rozmazlený, nekousal, nekopal a byl zvyklý že se na něm vodí děti a třeba lechce lonžují aniž by vyhazoval či uskakoval apod, prostě na naučení prvních kontaktů s koňmi, své koně mám hodné, ale prostě velké,vysoké na malé děcko, u ponyho je mi jedno původ, jen né hřebec a nesmí být tlustý či po schvácení, z toho mám u poníků největší strach ani mušař, jsme u lesa a potoka, takže když to tak vypíšu tak vlastně jsem asi náročná.....jo a nesmí podlejzat el.ohradník, takže už nyní je mi jasné, že asi neseženu a to že nabízím milující rodinu, hezké pastev.podmínky a 30 let praxe u koní je mi k ničemu.....

Já právě hledám koně na rekreaci a příležitostné hobbíky a huberty. Prostě koně, který mi bude parťákem na vyjížďkách a na akcích. Ale nějak se mi nedaří na žádného narazit. Mám věkový limit do 8mi let a cenu do 50tisíc a to si myslím, že opravdu není málo, když nechci sporťáka. Mladého koně chci proto, abychom spolu byli co nejdéle. Brala bych i dvouletka, ale zase si tolik nevěřím, že bych jej dokázala správně přijezdit. I když pod dohledem možná ano, ale tuto starost bych nechala raději někomu zkušenému, který si věří a ví jak to má být. Teď jsem odepisovala na inzerát, kde prodávají 4letou čerstvě přiježděnou kobču, tak uvidíme. Cena příznivá, na fotkách je to kus koně, takže se nechám překvapit. Jiné inzeráty mě prostě nezaujaly.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Budu kupovat koně a procházím inzeráty a začíná mě tak trochu štvát samotné inzeráty. U každého druhého je napsáno buď cena dohodou, nebo cena na osobní dotaz. Mě jako potenciálního kupce to dost odrazuje, protože si přečtu inzerát, kouknu na koně a řeknu si, že ten bude cenově nad můj limit, tak jedu dál. Fakt se mi nechce pořád někomu volat, jenom abych si potvrdila, že na toho koně finančně nemám. Když přece prodávám, tak si to zvíře cením na nějakou hodnotu a nevidím důvod, proč ji nenapsat. Další co mě štve je to, že velice často není uveden věk, ani výška. Vždyť to jsou základní údaje. Koupě koně je opravdu běh na dlouhou trať, ale ne kvůli tomu, že je potřeba pečlivě vybrat, aby byl kůň zdravý a seděli jsme si spolu. Je to taky z velké části kvůli těmto zmatečným inzerátům. Dost dělají i blbé fotky, většina je jich na skoku, ve tmě, apod..a je to jen jedna jediná (a to i u hodně drahých koní). Není tam ani vidět, jak je kůň stavěný, nasvalený, nejdou vidět končetiny.. Osobně kdybych prodávala, dám fotku koně z boku ve výstavním postoji, tak, aby to koni co nejvíce lichotilo, pak třeba v pohybu, na skoku, na obdélníku... Mám tento pocit jen já?

Pod to bych se podepsala.
A všichni se diví, že pak nemůžou prodat koně - jen kvůli své vlastní neschopnosti ho inzerátem prezentovat tak, aby zaujal.
Když jsem koně kupovala, ignorovala jsem inzeráty bez ceny, fotky a ty, kde nezaujme fotka stejně jako ty, kde inzerující pošle foto mailem, ale není schopný ho dát přímo do inzerátu. Kdo má čas si dopisovat a obvolávat půlku republiky...
Pak ty, kde byla přemrštěná cena ( nekoupím koně svého plemene za víc, než za kolik sama prodávám a nebudu platit za to, co kůň umí, ale já to nevyužiju)... moc toho nezbylo.
K ceně - přece není problém napsat cifru + cena k jednání, pokud si za ní pevně nestojím a jsem ochotná se dohodnout...

No vidíte to, a my prodáváme kobylu, která je doopravdy maximálně hodná, je i pěkná, jen mi přijde, že je hezčí ve skutečnosti, než na fotkách. Má i svoje mouchy, není dokonalá, ale právě na rekreačku, nižší skoky, drezuru (to ji baví) by vhodná byla. A nějak se na ni nikdo neozývá. Cenu udanou máme, kupodivu výšku taky, je to samozřejmost - a přitom je tolik inzerátu, kde to není.
Nejvíc mě vždycky naštvalo, když se lidi rozhodli, že fotka je přeceňovaná, a napsali do inzerátu "pěkný kůň" bez fotky. :)

Tak určitě nejde všechny házet do jednoho pytle, ale neúplné údaje a fotky které za nic nestojí, to je prostě problém co druhého inzerátu. Ta neudaná cena mě štve, protože se mi při zadání max. ceny třeba na bazoši někteří koně, kteří by do mnou zadané cenové kategorie zapadli, nezobrazí. A já je tím pádem ani neobjevím a třeba je mezi nimi právě ten pravý.

Já vloni obešla asi jen tři koníky, jeden valášek se mi líbil, docela mlaďoch, přiježděný, sympaťák, ale v boxe se na nás šklebil i když se nesnažil nijak ublížit, ale zavrhla jsem ho, můj přítel potřebuje hodného koníka na kterém se naučí naprosté začátky veškerého ošetřování.
Nakonec jsme koupili čtyřletou kobylku, březí, sympaťačka, jen do ní ještě musíme zainvestovat ve formě výcviku, protože je přece jen mladá a já ji nedám znalosti které potřebuje, ale jinak je to naprosté zlato a jsme šťastni že ji máme...
Vybírala jsem jen v našem kraji a myslím, že je všude koníků naprodej dost

Jak to tady čtu, tak se musím "pochlubit" svými zkušenostmi s koupí koně. Jelikož to byl můj první kůň, chtěla jsem staršího, zkušenějšího valacha. Ozvala se mi jedna paní, že za 15tis prodává 12ti letého shagya araba, přiježděného, hodného, jezdil drezůry stupně L. Poslala mi fotky a opravdu koník vypadal moc dobře, zamilovala jsem se do něho jen na základě fotky. Jela jsem se na něj podívat s tím, že ho už rovnou odvezu domů protože já jsem ze severní Moravy a jela jsem pro něj až do Benešova. Když jsme tam přijeli koník stál u brány ve výběhu a vypadal opravdu nádherně. Paní mi o něm povykládala a pak jsme se na něj šli podívat pořádně a odvedli ho do stáje. Všimla jsem si že má kořen ocasu jako kdyby ostříhaný, tak jsem se ptala jestli to má tak schválně, paní řekla že ano, že mu to tak děcka ostříhaly. Koníka jsem vyzkoušela a byla jsem rozhodnuta že ho beru. Bylo to v únoru, tak koník vypadal naprosto úžasně. Vypadal tak až do začátku dubna, kdy se začal hodně drbat a na kohoutku a na kořeni ocasu se mu začaly dělat strupy. Koník měl letní vyrážku. Paní co ho prodávala se dušovala že je naprosto zdravý a nakonec každé léto byl nepoužitelný i na ježdění bez sedla. Takže takovéto zkušenosti mám já.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak to tady čtu, tak se musím "pochlubit" svými zkušenostmi s koupí koně. Jelikož to byl můj první kůň, chtěla jsem staršího, zkušenějšího valacha. Ozvala se mi jedna paní, že za 15tis prodává 12ti letého shagya araba, přiježděného, hodného, jezdil drezůry stupně L. Poslala mi fotky a opravdu koník vypadal moc dobře, zamilovala jsem se do něho jen na základě fotky. Jela jsem se na něj podívat s tím, že ho už rovnou odvezu domů protože já jsem ze severní Moravy a jela jsem pro něj až do Benešova. Když jsme tam přijeli koník stál u brány ve výběhu a vypadal opravdu nádherně. Paní mi o něm povykládala a pak jsme se na něj šli podívat pořádně a odvedli ho do stáje. Všimla jsem si že má kořen ocasu jako kdyby ostříhaný, tak jsem se ptala jestli to má tak schválně, paní řekla že ano, že mu to tak děcka ostříhaly. Koníka jsem vyzkoušela a byla jsem rozhodnuta že ho beru. Bylo to v únoru, tak koník vypadal naprosto úžasně. Vypadal tak až do začátku dubna, kdy se začal hodně drbat a na kohoutku a na kořeni ocasu se mu začaly dělat strupy. Koník měl letní vyrážku. Paní co ho prodávala se dušovala že je naprosto zdravý a nakonec každé léto byl nepoužitelný i na ježdění bez sedla. Takže takovéto zkušenosti mám já.

Ta cena je tak podezřelá + ten kořen ocasu a doba prodeje, že to, že se bude drbat by mne napadlo jako první.
Ale to jsou bohužel léty nabyté zkušenosti, tak jako už i vaše.
Ikdyž já koupila muchařku v břiše zdravé matky, po muchatém hřebci - jak jsem zjistila až dodatečně, kdy jsme se ze zvědavosti jeli na otce podívat, když stál na stanici poblíž.
Muchaté matce bych se vyhnula, ale když neznáte otce hříběte osobně, těžko se vyhnout. Do té doby by mne nenapadlo, že se v chovu tolerují muchaři a nikomu to nevadí

Ty ceny na osobní dotaz mě štvou.. Brzy budu kupovat koníka a už teď tak koukám, jací koníci se nabízejí v ceně, kterou si představuji.. Inzerát bez ceny mě ihned odradí. Vidím pěkného koníka, ale nevím, jestli stojí 50 nebo 100 000 A opravdu se mi nechce nikam volat, abych zjistila, jestli na takového koně mám nebo nemám peníze.. nebo čekat na email, abych vůbec veděla, jestli se o inzerát mám vůbec dál zajímat.

Ty ceny na osobní dotaz mě štvou.. Brzy budu kupovat koníka a už teď tak koukám, jací koníci se nabízejí v ceně, kterou si představuji.. Inzerát bez ceny mě ihned odradí. Vidím pěkného koníka, ale nevím, jestli stojí 50 nebo 100 000 A opravdu se mi nechce nikam volat, abych zjistila, jestli na takového koně mám nebo nemám peníze.. nebo čekat na email, abych vůbec veděla, jestli se o inzerát mám vůbec dál zajímat.

Však jo, já to mám taky tak. Vždyť prodej koně je klasický obchod, kde je cena prostě nutná. Nevím, jestli ti lidi neumí zvíře patřičně ohodnotit, nebo se bojí, že cenu přemrští a nikdo nebude mít zájem, nebo budou chtít za nemocného koně moc a někdo kdo toho koně zná se do majitele veřejně pustí...Nevím, ale inzertní servery by neměly udávat možnost "dohodou", to samé, jako by měla být nutností zadána výška a věk a zdravotní stav. Vždyť je to tak jednoduché a pro budoucího kupce i přehledné a jasné. Já hledám koně okolo 170cm, odepíšu na inzerát, kde je kůň, co by mi po všech ostatních stránkách vyhovoval a dozvím se, že má 155cm a já takového prostě nechci. No a můžu hladat znova...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ta cena je tak podezřelá + ten kořen ocasu a doba prodeje, že to, že se bude drbat by mne napadlo jako první.
Ale to jsou bohužel léty nabyté zkušenosti, tak jako už i vaše.
Ikdyž já koupila muchařku v břiše zdravé matky, po muchatém hřebci - jak jsem zjistila až dodatečně, kdy jsme se ze zvědavosti jeli na otce podívat, když stál na stanici poblíž.
Muchaté matce bych se vyhnula, ale když neznáte otce hříběte osobně, těžko se vyhnout. Do té doby by mne nenapadlo, že se v chovu tolerují muchaři a nikomu to nevadí

Jak jsem psala byla to moje první koupě koně a dnes už bych se rozhodně zajímala více a asi si dvakrát rozmyslela zda kupovat koně v zimě a tak levně, zvlášť když podle rodokmenu byl velmi kvalitní a i paní říkala, že měl být plemeník, ale bohužel mě ani ve snu nenapadlo, že plemeníkem nebyl kvůli letní vyrážce. Inu učený z nebe nespadl a chybami se člověk učí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Však jo, já to mám taky tak. Vždyť prodej koně je klasický obchod, kde je cena prostě nutná. Nevím, jestli ti lidi neumí zvíře patřičně ohodnotit, nebo se bojí, že cenu přemrští a nikdo nebude mít zájem, nebo budou chtít za nemocného koně moc a někdo kdo toho koně zná se do majitele veřejně pustí...Nevím, ale inzertní servery by neměly udávat možnost "dohodou", to samé, jako by měla být nutností zadána výška a věk a zdravotní stav. Vždyť je to tak jednoduché a pro budoucího kupce i přehledné a jasné. Já hledám koně okolo 170cm, odepíšu na inzerát, kde je kůň, co by mi po všech ostatních stránkách vyhovoval a dozvím se, že má 155cm a já takového prostě nechci. No a můžu hladat znova...

Já bych právě řekla, že prodávající neuvádí cenu kvůli tomu, že kupující si sám podle sebe koně ohodnotí a cenu si navrhne. Prodávající má pak možnost porovnat nabídky potencionálních kupců a vyhovět nejvyšší nabídce.

Já jsem taky koně kupovala na inzerát bez fotky a měla jsem štěstí

Prodávající solidní člověk, kobylu prodat nechtěl, ale musel páč potřeboval prachy na opravu střechy, co mu spadla po vichřici. Měla jsem strašný strach, že ji někomu prodá, ale neprodal a dneska jsme spolu už 11 let.

Byla jsem už i v pozici prodávajícího (hříbě oné kobyly) a z této pozice musím říct, že pro mě je pro změnu dost obrovský stres koně prodávat. Nevíte, co přijede za lidi. Netušíte, jestli se ke koni budou chovat hezky a jestli to nejsou nějací vykukové schopní osedlat roční odstávče nebo jestli to nejsou jen překupníci, co toho koně pošlou hned dál. Bohužel to u mě nedopadlo moc dobře. Koník šel k jedné mladé paní, která na něho sedla ve 2l, jaksi zapomněla na povinné očkování a koncem období i na krmení (v zimě v -25°C na pastevku), a ještě měla tu drzost si mi říct o odkupní cenu za koně téměř 2,5x vyšší než byla moje prodejní (protože koně přece něco naučila - tak akorát ho zdivočela). Vy se staráte, aby bylo všechno v cajku, aby měl kůň solidní základy do života a pak to skončí takhle... Tehdy jsem z toho měla hodně bezesných nocí a zařekla jsem se, že vlastního koně už nikdy neprodám.

Já jsem před dvěma lety prodávala kobylku a musím se přiznat, že jsem také cenu k inzerátu nedala - záleželo mi totiž kam kobylka půjde a s hodmími lidmi jsem byla schopna se na ceně opravdu jakkoliv domluvit, třeba i na splátkách. Chtěla jsem mít ve smlouvě možnost návštěv a předkupní právo pro případ, že by kobylku chtěli noví majitelé po čase prodat a tak jsem jim za tuto poznámku ve smlouvě nabídla slevu z prodejní ceny. Také jsem se jela podívat kam kobylka půjde a mohu říci, že si našla ty nejbáječnější lidi a skvělé podmínky. Ve finále jsem ji prodala za polovinu ceny kterou jsem si před tím představovala a vlastně jsem za ni nedostala ani tolik za kolik jsem ji koupila, ale opravdu mám svědomí čisté protože moje priorita, aby šla k hodným lidem se splnila takže to stálo za to

Nevím jak jinak bych měla do inzerátu napsat, že mi jde o to kam kobča půjde více než na penězích takže jsem zadala: DOHODOU

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych právě řekla, že prodávající neuvádí cenu kvůli tomu, že kupující si sám podle sebe koně ohodnotí a cenu si navrhne. Prodávající má pak možnost porovnat nabídky potencionálních kupců a vyhovět nejvyšší nabídce.

To sice chápu, ale já jako kupující toho koně neznám, takže na základě mnohdy přikrášleného popisu v inzerátu nemůžu a ani nechci odhadovat adekvátní cenu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsem psala byla to moje první koupě koně a dnes už bych se rozhodně zajímala více a asi si dvakrát rozmyslela zda kupovat koně v zimě a tak levně, zvlášť když podle rodokmenu byl velmi kvalitní a i paní říkala, že měl být plemeník, ale bohužel mě ani ve snu nenapadlo, že plemeníkem nebyl kvůli letní vyrážce. Inu učený z nebe nespadl a chybami se člověk učí.

Ano, učí.
Mne na tom těší to, že aspoň v některém plemeni se dbá na to, aby nebyli plemeníci muchatí. O svém plemeni to bohužel říct nemůžu, takže si musí člověk dávat pozor, co připouští a poslouchat, co z hřebčáků vypadne kde za info.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To sice chápu, ale já jako kupující toho koně neznám, takže na základě mnohdy přikrášleného popisu v inzerátu nemůžu a ani nechci odhadovat adekvátní cenu.

Přesně tak, prodávající má mít jasnou představu, kolik by za koně chtěl, ať je o čem se dohadovat, od čeho se odrazit.
Jinak taky můžu nabídnout 30 tis. za koně, za kterého on by chtěl 60 a oba jsme jen zbytečně marnili čas.
Když dá do inzerátu, že cena k jednání je 60, vůbec se jím nebudu zabývat.
Nebo jestli prodejce baví marnit čas s telefonáty a návštěvami lidí, co mají natolik odlišnou představu o ceně, že nemůže dojít ke shodě, tak to musí mít fůru zbytečného času.
Každý rok prodáváme hříbata, vždycky s cenou nebo s cenou k jednání, ozve se tak 3-5 lidí a jeden z nich vždy nakonec hříbě odveze. Nedovedu si představit několik telefonátů, mailů a SMS denně o ničem, kdy představa kupců o ceně je taková, za jakou prostě koně nedám. Nebo jen holé dotazy ZA KOLIK... a děkuji... když tak se ozvu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem před dvěma lety prodávala kobylku a musím se přiznat, že jsem také cenu k inzerátu nedala - záleželo mi totiž kam kobylka půjde a s hodmími lidmi jsem byla schopna se na ceně opravdu jakkoliv domluvit, třeba i na splátkách. Chtěla jsem mít ve smlouvě možnost návštěv a předkupní právo pro případ, že by kobylku chtěli noví majitelé po čase prodat a tak jsem jim za tuto poznámku ve smlouvě nabídla slevu z prodejní ceny. Také jsem se jela podívat kam kobylka půjde a mohu říci, že si našla ty nejbáječnější lidi a skvělé podmínky. Ve finále jsem ji prodala za polovinu ceny kterou jsem si před tím představovala a vlastně jsem za ni nedostala ani tolik za kolik jsem ji koupila, ale opravdu mám svědomí čisté protože moje priorita, aby šla k hodným lidem se splnila takže to stálo za to

Nevím jak jinak bych měla do inzerátu napsat, že mi jde o to kam kobča půjde více než na penězích takže jsem zadala: DOHODOU

To jo, ale asi budete jedna ze sta, která je ochotná kvůli dobré budoucnosti svého koni slevit na polovinu ceny. Obávám se, že většina prodávajících chce prostě prodat za co nejvíc, proto cenu neuvede a čeká, že se najde trouba, který jejich představu přeplatí. Třeba jim i záleží na tom komu prodají, ale aby tolik slevili? To pochybuju. Snad najdu někoho jako jste vy, protože u mě se koník bude mít opravdu dobře, dokážu mu poskytnou pastvu, výběhy, společnost ve větším rozmanitém stádě, skvělou péči, prostorný box jen na přenocování... Ale to asi bohužel většinu prodávajících zajímat nebude.

já jsem takovej dement, že jsem jela kouknout na koně podle inzerátu, kde byl jenom vyfocenej zadek, co to je za plemeno a cena :D jinak nic...to bylo překvápko když jsem pak zjistila že je v 5ti letech neobsednutej...no co už, za týden jsem si ho vezla domů :D

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já jsem takovej dement, že jsem jela kouknout na koně podle inzerátu, kde byl jenom vyfocenej zadek, co to je za plemeno a cena :D jinak nic...to bylo překvápko když jsem pak zjistila že je v 5ti letech neobsednutej...no co už, za týden jsem si ho vezla domů :D

Tak to jste dopadla dobře. Někdo má štěstí a kápne při prvním výletu na toho pravého koně. Já věřím, že mě se to nestane. Ale uvidíme.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já to zase vidím ze strany prodávajícího...prodávám koně vyšší cenové kategorie. Měla jsem tu na něj jednoho jediného zájemce a když jsem se pídila po tom proč. Tak mi bylo řečeno, že kdyby mě ta paní osobně neznala, tak by na něj ani nejela. Sjezdila už hromadu koní, u nás i v zahraničí, ale každý kůň měl nějaký problém, ať už zdravotní nebo byl zkažený apod. Já prodávám koně absolutně zdravotně vpořádku, zaskákaného, slušně přiježděného, vhodného do vysokých vytrvalostí...opravdu z časových důvodů, že je mi líto, že stojí a nemám na něj tolik času, kolik by si zasloužil. Takového koně prý normální člověk neprodává...

Cenu jsem vyhodila v domění, že se na něj třeba ozve víc lidí...ani to není pravda, tak už nevím, co je špatně...asi to, že ho nechci dát za 30 tis.

napodobně....je to až podezřelé, že je to vše ok a levné...to že je dohoda o ceně, že koník půjde do dobrého domova, na stálo..lidi nevnímají..Proto u nás majitelé koníka( 7 let) odvezli do prodejní stáje..bohužel, nabízeli jej víc jak tři měsíce....byli z Brna a koně měli ustájenýho v Ov..jezdili jednou za měsíc...a platili box ustájení,pohybování koně,aby měl nějakou kondičku.....druhého sportovního koně maj v brně...nemohli už platit oba...a to chtěli tady koníka nechat..víc jak rok to pořád nějak zkoušeli,až se rozhodli, že jej někomu hodnýmu levně prodají...chyba..až moc podezřelé a lidi ho nechtěli..tak to vyřešili takhle...koník nebyl na skoky, nebavilo ho to..a nechtěli ho dávat do sportu...

Nevím, jak může někdo slíbit, že si vezme koně na stálo. Notabene, když ho ani dlouhodobě nezná. Může se stát tisíc věcí, jak u nového majitele, tak u koně, že se ten člověk rozhodne jej prodat.
Nikdy bych to u kupovaného koně neslíbila, kvůli tomu, že mi ho někdo za to dá levněji.
"Nastálo" si ten kůň pro mě musí zasloužit, ne, že by si to přál bývalý majitel.
Nastálo, tedy do smrti, to u mě mají jisté jen 2 koně ze stáda - 23 letá zakladatelka chovu, kterou mám 17 let a 17 letá ponice, kterou mám 9 let. Ti ostatní teprve pracují na zásluhách, ač se u nás většina narodila na rozdíl od těch dvou, které jsem koupila.

já se teda musím svěřit se svojí zkušeností....aktuálně prodávám klisnu a mám krásnou zkušenost..kromě xxx mailu o tom jestli slevím a jakou má kun barvu a jestli ho nedám na splátky ( fotky i video přiloženo) tak se mi ozvala jedna pani..ten den co napslaa se přijeli podívat a ted uz se domlouváme na podpisu kupní smlouvy... paní milá fajn, na všem jsme se domluvila..klisna pujde do krásných podmínek i jsem slevila z ceny...stálo to za to...najít majitele kteří daji to co konik potrebuje je v dnesni dobe nelehký ukol... :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já se teda musím svěřit se svojí zkušeností....aktuálně prodávám klisnu a mám krásnou zkušenost..kromě xxx mailu o tom jestli slevím a jakou má kun barvu a jestli ho nedám na splátky ( fotky i video přiloženo) tak se mi ozvala jedna pani..ten den co napslaa se přijeli podívat a ted uz se domlouváme na podpisu kupní smlouvy... paní milá fajn, na všem jsme se domluvila..klisna pujde do krásných podmínek i jsem slevila z ceny...stálo to za to...najít majitele kteří daji to co konik potrebuje je v dnesni dobe nelehký ukol... :)

Jenomže jak přesvědčit prodávajícího, že kůň opravdu jde do výborných podmínek, do rukou rozumného člověka, který jej nebude týrat ani drilovat do zblbnutí, bude mít 13 kamarádů, prvotřídní péči..To vše můžu slíbit na 100%. V naší rekreační stáji se koně mají opravdu dobře, dožívají se u nás průměrně 30ti let, takže to už něco znamená... Obávám se, že to ale asi moc prodávajících zajímat nebude. Prostě kdo dá víc nebo příjde první, tomu koně prodají. Tak mi to alespoň příjde

Kdyby mi někdo za kobylu nabízel dvojnásobek nebo trojnásobek ceny a chtel kobylu zavrit na cely den do boxu tak mu ji nedam....nejde mi o penize ale o to aby se mela dobre...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, jak může někdo slíbit, že si vezme koně na stálo. Notabene, když ho ani dlouhodobě nezná. Může se stát tisíc věcí, jak u nového majitele, tak u koně, že se ten člověk rozhodne jej prodat.
Nikdy bych to u kupovaného koně neslíbila, kvůli tomu, že mi ho někdo za to dá levněji.
"Nastálo" si ten kůň pro mě musí zasloužit, ne, že by si to přál bývalý majitel.
Nastálo, tedy do smrti, to u mě mají jisté jen 2 koně ze stáda - 23 letá zakladatelka chovu, kterou mám 17 let a 17 letá ponice, kterou mám 9 let. Ti ostatní teprve pracují na zásluhách, ač se u nás většina narodila na rozdíl od těch dvou, které jsem koupila.

srdcová záležitost Vám asi nic neříká, že?...člověk co se narodí koňařem, pro své srdcovky udělá lecos..i kdyby na chleba nebylo..o zvíře se postarám...mám za něj zodpovědnost,patří ke mě..tak samo s dítětem,taky jej nepošlete do světa,když je nelehké období....holt u zvířat to jde snáz...spoustu lidí to bere jako věc...a věřte či ne..nejedno nelehké období mám za sebou...a koně víc jak 16 let své....kdo chce,hledá důvod jak vyřešit ..kdo nechce,hledá výmluvu..vše jde,když se chce....

Aniž bych chtěla kupovat koně, asi jen čistě ze zvědavosti jsem se loni jela podívat na dva koně z inzerátu. Jeden bez PP, druhý s PP, ten s původem o 5 tis levnější než bez původu. Každopádně oba mladí koně, nijak moc neježdění, za "pár" kaček, v samotě, u lidí co měli do konáků dost daleko. Jeden plašan, a druhý nevychovaný lump . Koník bez PP s pravidelným třítýdenním trimem kulhal na zadky i na měkkém povrchu, protože neměl pořádně na čem chodit, jelikož někdo paní poradil že strouhat se musí pravidelně, nakonec ho nechala na radu nakovat, což mu ulevilo a pohyboval se bez větší bolesti, nakonec udajně kupce našla. Druhý s PP bez řádného očkování, trochu neupravená kopyta, ve volnosti kozlil jak vzteklý, neježděný, ale sympoš, a nyní stojí u nás na dvorku :) samozřejmě potřeboval 5 měsíční převýchovu z toho 2 měsíce intenzivně, aby pochopil, že kopat kolem sebe není dobrý nápad a štípat taky ne.

V inzerátech nějaké supr fotky nebyly, ale oba byli na nich sympoši, ten jeden měl prostě větší jiskru. Ani nějaké supr info tam nebylo. Cena uvedená byla. Takže dá se koupit slušný kůn i když ten inzerát není uplně profi, ale bohužel musíte jet se podívat.

Nevýhodou nákupu přes inzerát od neznámého člověka je "jednorázové" vyzkoušení koně.
Domluvím se s prodávajícím na určitý den a hodinu na návštěvě a on má možnost se "připravit".
Např. jeden můj známý takhle prodal "temperamentní" A1/1 jako klidného koníka pro začátečníka. Než měl přijet kupec, vzal kobylu na několika hodinovou aktivní vyjížďku, po příjezdu ji vykoupal a dal do výběhu.
Výsledek této transakce byla nešťastná následná majitelka a nakonec mrtvá kobyla, protože si při úprku domů po zhození jezdce zlomila nohu.
I já jsem takhle před několika lety koupila rekreačně ježděného koně. Při zkoušení až na malé "vady" v pohodě - byl to mladý kůň, s dalším výcvikem se počítalo. Ale už se neprojevilo, že je to svéhlavý hajzlík, který je zvyklý si prosadit svou. Jeho následný vícvik se protáhl na rok a půl, protože se začínalo úplně od začátku a kdyby jsme neměli takové zkušenosti s výcvikem jaké máme, byli bysme v...
Do dneška si myslím, že byl tenkrát na naši návštěvu "připraven".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevýhodou nákupu přes inzerát od neznámého člověka je "jednorázové" vyzkoušení koně.
Domluvím se s prodávajícím na určitý den a hodinu na návštěvě a on má možnost se "připravit".
Např. jeden můj známý takhle prodal "temperamentní" A1/1 jako klidného koníka pro začátečníka. Než měl přijet kupec, vzal kobylu na několika hodinovou aktivní vyjížďku, po příjezdu ji vykoupal a dal do výběhu.
Výsledek této transakce byla nešťastná následná majitelka a nakonec mrtvá kobyla, protože si při úprku domů po zhození jezdce zlomila nohu.
I já jsem takhle před několika lety koupila rekreačně ježděného koně. Při zkoušení až na malé "vady" v pohodě - byl to mladý kůň, s dalším výcvikem se počítalo. Ale už se neprojevilo, že je to svéhlavý hajzlík, který je zvyklý si prosadit svou. Jeho následný vícvik se protáhl na rok a půl, protože se začínalo úplně od začátku a kdyby jsme neměli takové zkušenosti s výcvikem jaké máme, byli bysme v...
Do dneška si myslím, že byl tenkrát na naši návštěvu "připraven".

Jako kupující máte přeci právo se jet na koně podívat i několikrát, vyzkoušet ho v různých situacích atd. Já například byla vyzkoušet valacha asi 4x než jsem řekla, že si ho vezmu, druhého valacha mi dokonce půjčili na 14 dní domů na vyzkoušení

Samozřejmně záleží na koho narazíte, někdo chce koně prostě prodat za každou cenu a takový člověk je schopen dát i "divočejšímu koni" pastu na zklidněodní a vydávat ho za milého a hodného

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, jak může někdo slíbit, že si vezme koně na stálo. Notabene, když ho ani dlouhodobě nezná. Může se stát tisíc věcí, jak u nového majitele, tak u koně, že se ten člověk rozhodne jej prodat.
Nikdy bych to u kupovaného koně neslíbila, kvůli tomu, že mi ho někdo za to dá levněji.
"Nastálo" si ten kůň pro mě musí zasloužit, ne, že by si to přál bývalý majitel.
Nastálo, tedy do smrti, to u mě mají jisté jen 2 koně ze stáda - 23 letá zakladatelka chovu, kterou mám 17 let a 17 letá ponice, kterou mám 9 let. Ti ostatní teprve pracují na zásluhách, ač se u nás většina narodila na rozdíl od těch dvou, které jsem koupila.

Já jsem ale nepsala, že jsem nutila někoho, aby mi slíbil že si jej nechá na stálo Psala jsem, že mám ve smlouvě možnost návštěv a předkupní právo - tedy pokud se nový majitel rozhodne koně prodat tak budu první komu bude nabídnut zpět k odkoupení rozhodně to majitele nezavazuje si koně ponechat na stálo. To by mi nikdo nemohl slíbit ani za Xkrát větší slevu, kůň je dlouhověké zvíře a nikdo neví co bude za rok, natož za 10 nebo 15 let.
Jen jsem chtěla mít jistotu, že kobylka nepůjde k někomu kdo má v úmyslu ji za měsíc poslat dál. Rozhodně jsem nechtěla, aby šla z ruky do ruky a zkončila bůh ví kde a bůh ví jak...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
srdcová záležitost Vám asi nic neříká, že?...člověk co se narodí koňařem, pro své srdcovky udělá lecos..i kdyby na chleba nebylo..o zvíře se postarám...mám za něj zodpovědnost,patří ke mě..tak samo s dítětem,taky jej nepošlete do světa,když je nelehké období....holt u zvířat to jde snáz...spoustu lidí to bere jako věc...a věřte či ne..nejedno nelehké období mám za sebou...a koně víc jak 16 let své....kdo chce,hledá důvod jak vyřešit ..kdo nechce,hledá výmluvu..vše jde,když se chce....

Nezlobte se, ale musím se přiklonit na stranu paní, kterou komentujete.
Nepochopím, jak někdo může mluvit o "srdcové záležitosti", když koníka vidí max párkrát při koupi
Srdcovou záležitost jsem měla ze 7 koní (3 vlastní hříbata) jen 1 a to mojí první kobylku, která mi chodila na myšlenku, věděli jsme co od sebe čekat, respektovali jsme se navzájem. Ale rozhodně to nebyla "srdcovaka" na první pohled Bohužel mi zemřela na těžkou koliku a tak začal kolotoč hledání její následovnice, ale už to prostě není ono.
Nyní mám doma hodnou kobylku, mám jí moc ráda, kobča má vše od veta, přes žrádlo po kopytáře. Ovšem pokud se něco stane a řešením by bylo jí prodat, tak prodám. Radši prodám kobču, než šidit rodinu.

Tím chci jen říct, že souhlasím s příspěvkem na který vy reagujete. Nejde přeci při 1,2,3-5 kouknutích na koně říct: TEN KŮŇ U MĚ DOŽIJE.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako kupující máte přeci právo se jet na koně podívat i několikrát, vyzkoušet ho v různých situacích atd. Já například byla vyzkoušet valacha asi 4x než jsem řekla, že si ho vezmu, druhého valacha mi dokonce půjčili na 14 dní domů na vyzkoušení

Samozřejmně záleží na koho narazíte, někdo chce koně prostě prodat za každou cenu a takový člověk je schopen dát i "divočejšímu koni" pastu na zklidněodní a vydávat ho za milého a hodného

Můžu jet koně zkoušet vícekrát, ale vždy je návštěva předem domluvená.
Objevit se u někoho na dvoře bez ohlášení považuji za neslušné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nezlobte se, ale musím se přiklonit na stranu paní, kterou komentujete.
Nepochopím, jak někdo může mluvit o "srdcové záležitosti", když koníka vidí max párkrát při koupi
Srdcovou záležitost jsem měla ze 7 koní (3 vlastní hříbata) jen 1 a to mojí první kobylku, která mi chodila na myšlenku, věděli jsme co od sebe čekat, respektovali jsme se navzájem. Ale rozhodně to nebyla "srdcovaka" na první pohled Bohužel mi zemřela na těžkou koliku a tak začal kolotoč hledání její následovnice, ale už to prostě není ono.
Nyní mám doma hodnou kobylku, mám jí moc ráda, kobča má vše od veta, přes žrádlo po kopytáře. Ovšem pokud se něco stane a řešením by bylo jí prodat, tak prodám. Radši prodám kobču, než šidit rodinu.

Tím chci jen říct, že souhlasím s příspěvkem na který vy reagujete. Nejde přeci při 1,2,3-5 kouknutích na koně říct: TEN KŮŇ U MĚ DOŽIJE.

a já Vám v klidu mohu oponovat a říct, že to jde.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevýhodou nákupu přes inzerát od neznámého člověka je "jednorázové" vyzkoušení koně.
Domluvím se s prodávajícím na určitý den a hodinu na návštěvě a on má možnost se "připravit".
Např. jeden můj známý takhle prodal "temperamentní" A1/1 jako klidného koníka pro začátečníka. Než měl přijet kupec, vzal kobylu na několika hodinovou aktivní vyjížďku, po příjezdu ji vykoupal a dal do výběhu.
Výsledek této transakce byla nešťastná následná majitelka a nakonec mrtvá kobyla, protože si při úprku domů po zhození jezdce zlomila nohu.
I já jsem takhle před několika lety koupila rekreačně ježděného koně. Při zkoušení až na malé "vady" v pohodě - byl to mladý kůň, s dalším výcvikem se počítalo. Ale už se neprojevilo, že je to svéhlavý hajzlík, který je zvyklý si prosadit svou. Jeho následný vícvik se protáhl na rok a půl, protože se začínalo úplně od začátku a kdyby jsme neměli takové zkušenosti s výcvikem jaké máme, byli bysme v...
Do dneška si myslím, že byl tenkrát na naši návštěvu "připraven".

Toho se taky hrozně bojím a ruku na srdce, i kdybych se na koně jela podívat několikrát (přes půl nebo celou republiku by to asi ani nebylo finančně a časově možné), vždy ten majitel ví, že přijedu. A pochybuju, že by mi koně držel a nedal jej někomu jinému, třeba méně podezřívavému. Bojím se i toho, že kůň bude pod lékama a já tak přehlédnu třeba nějaký závažný zdravotní problém. Jasně, můžu si dát do smlouvy, že v případě zamlčení vážného zdravotního problému mám nárok od smlouvy odstoupit. Ale nedokážu si představit, že si konečně dovezu domů koně, kterého si přeju celý život a po měsíci jej budu muset vrátit. Taky jsem slyšela a domluvených veterinářích, falešných RTG snímcích a pod, takže z toho mám fakt strach. Nejraděj bych brala koně po známosti, ale na to se spoléhat nedá a čekat třeba rok než se nějaký, co bude splňovat vše co chci, to se mi nechce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Toho se taky hrozně bojím a ruku na srdce, i kdybych se na koně jela podívat několikrát (přes půl nebo celou republiku by to asi ani nebylo finančně a časově možné), vždy ten majitel ví, že přijedu. A pochybuju, že by mi koně držel a nedal jej někomu jinému, třeba méně podezřívavému. Bojím se i toho, že kůň bude pod lékama a já tak přehlédnu třeba nějaký závažný zdravotní problém. Jasně, můžu si dát do smlouvy, že v případě zamlčení vážného zdravotního problému mám nárok od smlouvy odstoupit. Ale nedokážu si představit, že si konečně dovezu domů koně, kterého si přeju celý život a po měsíci jej budu muset vrátit. Taky jsem slyšela a domluvených veterinářích, falešných RTG snímcích a pod, takže z toho mám fakt strach. Nejraděj bych brala koně po známosti, ale na to se spoléhat nedá a čekat třeba rok než se nějaký, co bude splňovat vše co chci, to se mi nechce.

Proto je dobré si vzít svého veta, kterému věříte... ikdyž ten s vámi asi pojede za humna, ale ne přes půl republiky. Nebo si domluvit nějakého místního veta, který samozřejmě nebude ošetřující vet prodávajících. Asi bych taky nespoléhala na vet. zprávu nebo RTG od prodávajících, ale udělala si své.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
srdcová záležitost Vám asi nic neříká, že?...člověk co se narodí koňařem, pro své srdcovky udělá lecos..i kdyby na chleba nebylo..o zvíře se postarám...mám za něj zodpovědnost,patří ke mě..tak samo s dítětem,taky jej nepošlete do světa,když je nelehké období....holt u zvířat to jde snáz...spoustu lidí to bere jako věc...a věřte či ne..nejedno nelehké období mám za sebou...a koně víc jak 16 let své....kdo chce,hledá důvod jak vyřešit ..kdo nechce,hledá výmluvu..vše jde,když se chce....

Co to melete za nesmysly, čtete vůbec, na co u mne reagujete?
Jistěže ty dvě staruše, které nedám, jsou pro mě srdcovky. Zbytek je mladý, využitelný na cokoliv, nelpím na nich - kdybych přišla o zázemí, které mám nebo mě zradilo zdraví, tak půjdou.
A pokud děláte chov, nemůžete viset na každém koni co se narodí, jsou určeni pro to, aby šli do světa. Kde by se ti koně jinak brali, kde by svoje koně brali ti, co nechovají?
Srovnávat zvíře s děckem je úplně mimo, asi ještě žádné nemáte.
Svých 10 koní bych velmi lehce vyměnila za zdraví a dobrý život vlastního dítěte, o tom žádná. A také mám vlastní koně 17 let.
Chtít občas nestačí. Stačí přijít o práci a další nenajít, zmrzačit se a přijít o zdraví, že od nich ani bobky nevyhážete, nebo o zázemí, rodinu, partnera, barák, finance, kvůli kterým lze ty koně mít.
Pak si každý může takové chtění strčit někam, protože to je v ten moment prostě málo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Toho se taky hrozně bojím a ruku na srdce, i kdybych se na koně jela podívat několikrát (přes půl nebo celou republiku by to asi ani nebylo finančně a časově možné), vždy ten majitel ví, že přijedu. A pochybuju, že by mi koně držel a nedal jej někomu jinému, třeba méně podezřívavému. Bojím se i toho, že kůň bude pod lékama a já tak přehlédnu třeba nějaký závažný zdravotní problém. Jasně, můžu si dát do smlouvy, že v případě zamlčení vážného zdravotního problému mám nárok od smlouvy odstoupit. Ale nedokážu si představit, že si konečně dovezu domů koně, kterého si přeju celý život a po měsíci jej budu muset vrátit. Taky jsem slyšela a domluvených veterinářích, falešných RTG snímcích a pod, takže z toho mám fakt strach. Nejraděj bych brala koně po známosti, ale na to se spoléhat nedá a čekat třeba rok než se nějaký, co bude splňovat vše co chci, to se mi nechce.

Ale také pozor. Když máte ve smlouvě, že v případě zamlčení závažného zdravotního problému máte možnost od smlouvy odstoupit, musíte mít také ve smlouvě uvedeno, jaké onemocnění se do toho počítá. Já jsem při koupi valacha naletěla a koupila ho s letní vyrážkou aniž by mi o tom paní prodávající řekla. Ve smlouvě jsem měla možnost odstoupení a vrácení peněz. Když jsem to byla řešit, bylo mi sděleno, že letní vyrážka není závažný zdravotní problém a kůň může fungovat po celý rok jako zdravý. Navíc v mém případě nebylo vypsáno jakým onemocněním by kůň musel trpět, abych měla nárok od smlouvy odstoupit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a já Vám v klidu mohu oponovat a říct, že to jde.....

Jo, jde říct, že U MNE DOŽIJE - když všecko selže, budu sama, bez práce, zdraví, financí a možností kam koně dát nebo jen různé kombinace toho - můžu dát toho koně na jatka a budu poslední majitel, nebo utratit poslední prachy za jeho uspání a za kafinu, že?
Já si naopak mnohem více vážím takových kupců, kteří, když se dostanou do nouze, se dokáží rozhodnout pro dobro toho koně ( ať je srdcovka nebo ne), ještě v dobré kondici mu zajistí majitele dalšího, kde se podle jejich svědomí bude mít lépe. Stejně tak, ať ho radši prodají, když dojdou časem k názoru, že kůň nestačí jejich potřebám, nebaví ho dělat to, proč si jej pořídili nebo jim nevyhovuje povaha a temperament.
Takovým těm U MNE DOŽIJE - ZA KAŽDOU CENU se radši vyhnu, zavání to slibotechnou a chyběním smyslu pro realitu. Tam totiž patří i tyrani, co se koně nevzdají pro svou pomatenou opičí lásku, ikdyž kůň už je jen chodící kostra na malém hliněném dvorku s přídělem sena, co by nenakrmil ani ovci ...
Skoro každý, kdo je u koní dlouho a leccos viděl, si sem může dosadit někoho, koho poznal, u koho se kůň má vyloženě zle, ale ten člověk ho nedá, neprodá...

Letos v únoru jsem prodala naši mladou, chodivou, ale jinak velmi hodnou komunikativní krásnou klisnu, ochotnou skokanku. Prodala jsem ji pani, co se oháněla tím, že má celý život koně, vyučená v Kladrubech no co lepšího bych si mohla přát, klisna byla 150 cm vysoká a paní skvělé menší postavy, vzhledem k mládí klisny jsem ji nechtěla prodat pro děti, myslím, že žádný ač hodný mladý kůň není pro začátečníky, moc jsem byla ráda, že přijela tato paní, paní jsem vyzpovídala, že nepůjde do samoty, že bude alespoň část dne pastevně jak byla zvyklá, přeci jen jsem si dala do smlouvy, že v případě prodeje budu první komu bude klisna nabídnuta, jaké bylo mé rozčarování, když jsem po 2apůl měsíci našla klisnu na inzerci, paní jsem psala e-mail, volala, ale neodepsala a tel mi vypínala....nyní před 14 dny byla klisna opět na bazoši, s popisem..občas paličatá.....a tak jsem znovu zkusila kontaktovat paní a opět nic, naštěstí koňařský svět je malý a tak se mi podařilo zjistit, že ji paní odvezla z ustájení mezi koňmi do samoty, klisna ji schodila,naučila se vyhazovat, začala být svéhlavá, slovy paní na inzerci tedy paličatá.....která občas nechce někam jít od koní apod.....co dělat,klisna u nás taková nebyla, paní mne opakovaně ubezpečila, že klisna nepůjde do samoty, klisna byla z menšího pastevního stáda a pochopitelně se na ní podepsalo osamnění bez koní, klisna je na inzerci skoro o 10tis levnější než jak jsem ji prodávala, vědět to, tak jsem ji neprodala, bohužel na klisnu nemám už peníze na odkoupení zpět, protože jsme pořídili jiného koně. Sice se mi pak na e-mail ozvala, ale proč mi ji nenabídla jako první na to mi neodpověděla, když byla na inzerci poprvé, ještě jsem nového koně neměla a vzala bych ji zpět, nyní už mám nového koně a zpět ji vzít nemohu, zbyl mi jen smutek v duši za koně, který byl hodný, nezkažený a špatně jsem jej prodala a nemohu nic dělat...doufat jen, že si ji koupí někdo lepší, paní naštěstí alespoň pochopila kudy cesta nevede a do inzerátu dala nevhodná do samoty....tak snad ten co ji koupí ji bude mít někdy s końmi....

Dneska se může napálit jak prodávající, tak kupující, prostě to je česká povaha. Poctivost a svědomí, to se naprosto vytratilo. Já dnes objevila koně, co mě opravdu zaujal. Sice je to mlaďoch, ale já věřím, že bych jej zvládla. Mám na něj čas a taky trpělivost, takže uvidíme. Jen za něj prodávající chce moc (na to, že koník nic moc neumí, jen je vážně velmi pěkný, chce za něj 45tisíc), napsala jsem že mám zájem, napsala jsem, co můžu nabídnou včetně max. ceny, tak uvidím.