Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.138.190
Dobrý den' zajímal by mne Váš názor na irské coby. Velmi uvažuji o jejich koupi. Dík.
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.71.40
                                            Klidnější, milé plemeno s menší KVH. Najdete typy víc do chlaďásků, ale i "sportovnější" na lehčí noze. Podle mě (samozřejmě po kvalitním výcviku) ideální turističtí koníci. Mínusy - najdou se jedinci citlivější na mouchy a pro mě jsou nevýhodou i ty šílené rousy  (vypadá to pěkně, ale na údržbu za trest).
 (vypadá to pěkně, ale na údržbu za trest).  
                                        
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.36.237
                                            + hezký, komunikativní, chytrý (někdy až moc), rychle se učí (a to i blbosti), kůň s vlastním názorem (kobyly možná až tak ne), 
- náročná péče o rousy, špatně se pasuje sedlo (je široký, má vysoko nasazený krk a zároveň trošku prohnutý hřbet), není to žádný sprinter ani vytrvalec, takže kdo chce koně na rychlé přesuny, tak by měl zvolit jiné plemeno, je dobře nasrstěný na zimu, což při teplotních výkyvech (teplý podzim, brzké jaro) způsobuje přehřátí a zvýšené pocení. 
Takže za mně určitě ano  , ale až se příště narodím, koupím si jiného koně
, ale až se příště narodím, koupím si jiného koně  
  
                                        
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.112.23
                                            Milí, vesměs klidní koníci. Kompaktní, velmi mohutní, v terénu docela obratní. Nejezdila jsem na žádném, ale většinou jsou klidní i pod sedlem, při správném ježdění ale samozřejmě reagují i na lehké pomůcky. Zkušenosti mám jen z pozorování.
Na ranči "nám" vyrůstá dvouletý hřebeček irského coba. Je o dost klidnější nejen než dvouletý hřebeček, kříženec angloaraba s QH, ale i než moje dvouletá kobylka míchaná s fjordem. 
Ve vedlejší vesnici mají chov irských cobů, tak je u nás ještě pár cizích kobyl ustájených na připouštění. Občas nějakou majitelka ranče i obsedá nebo s nimi pracuje, když si to majitelé přejí (nebo i sousedům).Teď zrovna jednu kobylku na připouštění obsedala. A zvažovala její pozdější odkup pro dcerku, tak s ní byla po měsíci spokojená. Nedávno obsedala sousedům i devítiletého plemenného hřebce, kterého si přivezli ze zahraničí. Prý to bylo v pohodě. Já je viděla až tehdy, když na hřebci seděla popáté. Jeli jsme na vyjížďku, majitelka ranče na hřebci, já na kobylce z ranče, no, měla jsem z toho obavy. Odehrálo se to absolutně bez problémů, hřebec prolezl i obtížnými místy, kde byl prvně. Např. pěšinka hned nad rybníkem, ostrá zatáčka vlevo, vymletá strouha a za ní úzká kořenitá stezka nižšími smrčky. Nebo hoodně strmý kopec, který slézáme a vylézáme jen v kroku a který by byl za mokra o ústa, občas nějaký kůň cestou dolů brzdí téměř o zadek. Prostě šikovnej koník a klisna za ním ho nerozházela, nezdrhal, nespěchal, nelekal se. Občas koukal, nebo se na chvíli na nějakém místě zasekl - ale devítiletý plemenný hřebec, na kterém se teprve začalo jezdit? Kdepak, řekla bych, že slušně vychovaný rekreační kůň, který se musí ještě pár věcí doučit.
Ale i irský cob potřebuje výchovu. Nedávno z ranče odjela nevychovaná kobyla, která byla v některých situacích až nebezpečná (pod jezdcem se vzpínala, při připouštění nakopla zkušenou sousedku. Celkově bylo znát, že výchova pokulhává).
I když jsou mohutní a mají silné i holeně, připadá mi, že mají často měkký hřbet jako někteří chlaďasové. Sousedi na nich běžně jezdí, a to nejsou tintítka, já bych se toho při vyšší váze jezdce bála. Pro těžší jezdce mi připadá lepší hucul, fjord, welsh cob. Ale jak píšu na začátku,na žádném jsem se nesvezla a moje zkušenosti jsou jen z pozorování koní, kteří k nám na pár týdnů či měsíců přišli.  
                                        
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.96.18
Jezdila jsem jen na třech, byli pohodlní, ochotní, měli dobrý výcvik, byla jsem moc spokojená, jen v létě jim často slzely oči a péče o rousy, ale to vše se jistě dá vychytat, na rekre ježdění myslím ok, na dlouhatánské vandry v náročném terénu asi ne, to je opravdu lepší české huculisko....ale za mně ok
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.56.54
já bych už jiného koně nechtěla ;-) Mám kobylku a je to nejúžasnější koník, se kterým jsem kdy měla co dočinění. Je ale otázka, na co toho koně chcete. Do sportu je absolutně nevhodný, pokud nepočítám vozatajky a tah. Ale na rekreaci, "vypnutí" a relax je to ten nejlepší koníček ;-)
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.235.223
                                            Souhlasím s předchozími příspěvky. Pokud to posoudim podle 2 zástupců, které znám, tak je to velmi komunikativní plemeno, chytré, ale občas hysterické. Řekla byc, že by se hodilo i pro někoho, kdo se věnuje přirozené komunikaci, ale s citem, jsou to koně citliví na špatné zacházení a pamatují si ho velmi dlouho. Náprava chyb by si asi vyžádala zkušeného koňáka. My víme jen o chybách, které nám nevadí a nepřekáží, takže neřešíme. 
Z obsedaní mladé kobylky je vidět, že je to opravdu tvor narozený pro respektování lidí. Z počátky na lonži zkoušela protestovat, stavění na zadní, couvání skoro cvalem, když jsme ale přišly na to, že stačí přerušit jakýkoliv tlak a začít mluvit, tak se z ní stala naprosto skvělá mladá dáma. Sedlo i jezdce vzala naprosto samozřejmě, obsedla se na jaře a teď vodí vyjizďky jako starý mazák. Při manipulaci se chová trošku jako pes, aniž by na ni byly použity metody PK, tak pokud má odlávku nebo uzdečku, tak chodí za člověkem na volno ( v rámci našich potřeb, tj. zavést, vyvést ze stáje, postát na místě doma i venku....).
Za sebe, ale říkám, že bych tohle plemeno nechtěla, vadí mi právě ta citlivost a vztah k člověku, mám u nich pocit, že udělám jednu chybu a zradím je na celý zbytek života. To už radši flegmouše typu hafling, hucul apod. i když se s nima nazlobím mnohem víc. Ale to je můj osobní problém,věřím, že pro mnoho lidí je povaha tinkerů přesně to co hledají...  
                                        
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.36.237
                                                
                                                                                                            Neregistrovaný uživatel
                                                                                                        napsal(a):
                                                
                                                
                                                Souhlasím s předchozími příspěvky. Pokud to posoudim podle 2 zástupců, které znám, tak je to velmi komunikativní plemeno, chytré, ale občas hysterické. Řekla byc, že by se hodilo i pro někoho, kdo se věnuje přirozené komunikaci, ale s citem, jsou to koně citliví na špatné zacházení a pamatují si ho velmi dlouho. Náprava chyb by si asi vyžádala zkušeného koňáka. My víme jen o chybách, které nám nevadí a nepřekáží, takže neřešíme. 
Z obsedaní mladé kobylky je vidět, že je to opravdu tvor narozený pro respektování lidí. Z počátky na lonži zkoušela protestovat, stavění na zadní, couvání skoro cvalem, když jsme ale přišly na to, že stačí přerušit jakýkoliv tlak a začít mluvit, tak se z ní stala naprosto skvělá mladá dáma. Sedlo i jezdce vzala naprosto samozřejmě, obsedla se na jaře a teď vodí vyjizďky jako starý mazák. Při manipulaci se chová trošku jako pes, aniž by na ni byly použity metody PK, tak pokud má odlávku nebo uzdečku, tak chodí za člověkem na volno ( v rámci našich potřeb, tj. zavést, vyvést ze stáje, postát na místě doma i venku....).
Za sebe, ale říkám, že bych tohle plemeno nechtěla, vadí mi právě ta citlivost a vztah k člověku, mám u nich pocit, že udělám jednu chybu a zradím je na celý zbytek života. To už radši flegmouše typu hafling, hucul apod. i když se s nima nazlobím mnohem víc. Ale to je můj osobní problém,věřím, že pro mnoho lidí je povaha tinkerů přesně to co hledají...
                                            
Ano, myslím, že jste to vystihla. Proto mi celkem vadí, že toto plemeno tak strašně propagují jako koně pro začátečníky. Právě díky té vnímavosti a schopnosti si vše "zapisovat", lze tohoto koně rychle pokazit. On totiž vnímá a registruje i v okamžicích, když si myslíme, že se vůbec nic neděje, že nedává pozor, nebo nereaguje. On totiž jenom neposkytne tu zpětnou vazbu, na kterou jsme u jiných koní zvyklí. Není zlý, jenom se pak chová podle toho, co se postupem času naučil, aniž jsme si toho třeba stačili všimnout.
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.232.241
                                            Mám tinkerku, co jsem si dělala od 2 let a předtím jsem jezdila na jedné mladé.
Víceméně souhlas s předchozími příspěvky - rozhodně to není kůň do sportu (jasně , jsou výjimky), na rekre ježdění a takové to hraní si, proč ne. Tu starší (6) jsem i přesto, že jsem na ní sedala 1x týdně a jinak chodila jako provozák, naučila i cviky do S drezury. Ale je to tak, že to odchodí, ale s žádnou grácií, tudíž pro sport nevhodná..
S mladou se dělalo ze země - je učenlivá, sedlo ani jezdce neřešila, po pár lekcích byla schopná chodit na vyjížďky sama (z počátku pouze pode mnou, musí svému člověku věřit).
Akorát - zjistila, že má velkou sílu a používá jí občas :(
Na ošetřování milionová, zvykla si snadno na různé bubáky a neřeší.
Ale : ve výběhu jsou tinkeři často jak prašiví - rádi se drbou, ničí vybavení, válejí, jejich údržba opravdu není snadná :(
Dál - jsou to takoví hrom do police - např. se "nevejde" do branky a roztrhne o něj sedlo, atp.
Ještě bych do kladů přidala, že mívají kvalitní kopyta, mohou chodit na boso a díky dobrému osrstění jsou nejradši venku (ale srst překáží při větších výkyvech počasí)
Jsou jak pejsci - mladá mi zastavuje na ulici, aby jí kolemjdoucí podrbali 
Hhippie  
                                        
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.106.11
Můžu mít (jako naprostý nekoňák, který si koně ani nehodlá pořídit a jen náhodou prochází kolem koňského fóra) úplně debilní otázku? Co by se stalo, kdyby se jim o ty rousy člověk vůbec nestaral? Měli by je "jen" hnusné na pohled, nebo by to mohlo vést i k nějakým zdravotním problémům?
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.56.54
                                                
                                                                                                            Neregistrovaný uživatel
                                                                                                        napsal(a):
                                                
                                                
                                                Můžu mít (jako naprostý nekoňák, který si koně ani nehodlá pořídit a jen náhodou prochází kolem koňského fóra) úplně debilní otázku? Co by se stalo, kdyby se jim o ty rousy člověk vůbec nestaral? Měli by je "jen" hnusné na pohled, nebo by to mohlo vést i k nějakým zdravotním problémům?
                                            
nestalo by se nic, cobové jsou samočistící ;-) Takže když nepočítám extrémy a zdravotní problémy, není nutné se o rousy nijak starat
Neregistrovaný uživatel
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.107.171
                                                
                                                                                                            Neregistrovaný uživatel
                                                                                                        napsal(a):
                                                
                                                
                                                nestalo by se nic, cobové jsou samočistící ;-) Takže když nepočítám extrémy a zdravotní problémy, není nutné se o rousy nijak starat
                                            
Ano, samočistící jsou, což o to. Ale je potřeba rousy stále kontrolovat. Jakmile s v nich totiž rozjede nějaký sajrajt, těžko se toho člověk pak zbavuje. Mám coba jednoho, takže si ho můžu šlechti. Na tuhle otázku by vám asi lépe odpověděli chovatelé, kteří mají těch cobíků více, jak to dělají. Ale stačí mi, když kovář vykládá, že někde chytí nohu na strouhání, a ta je pod chlupy samý strup. Nebo jsem viděla frísy, krásní, lesklí, vyčesaní, ale nesměla jsem se jim podívat na nohy mezi rousy, katastrofa. To pak koně pochopitelně svědí, podupávají nohama nebo se drbou zuby až kam dosáhnou. Takže pokud jde o mně - raději se starat - raději prevence, než pak vleklý kožní problém.
A1h2hdvhsbevg
 
                                            
                                                                                                                            XXX.XXX.168.36
Mohla bych se zeptat jak irští koníci snášejí vodu a jdou do ní lehce naučit za odpovědi předem ďekuji
Uživatel s deaktivovaným účtem
 
                                                
                                                                                                                                                                
                                                
                                                                                                            A1h2hdvhsbevg
                                                                                                        napsal(a):
                                                
                                                
                                                Mohla bych se zeptat jak irští koníci snášejí vodu a jdou do ní lehce naučit za odpovědi předem ďekuji
                                            
Úplně stejně jako jiní koně. Některý cob vstoupí do vody hned prvně, jiný musí nejprve získat sebedůvěru a důvěru v jezdce.
