Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 17:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.250

Zdravím všechny! To si tak někdo řekne, že se chce naučit jezdit pořádně na koni, najme si instruktorku a pak to hned při první lekci skončí opravdu ošklivou zlomeninou ruky.. a to si nemyslím, že bych byla úplný nemehlo, jen se koníkovi nechtělo do cvalu a začal vyhazovat a napodruhý se mu to už povedlo..Jak jste na tom s úrazy z koně vy ostatní...? Přiznám se, že mé sebevědomí dostalo tvrdý zásah. Koník nebyl žádný mrňous (cca 170 kvh) Verča

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 17:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.13.223

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny! To si tak někdo řekne, že se chce naučit jezdit pořádně na koni, najme si instruktorku a pak to hned při první lekci skončí opravdu ošklivou zlomeninou ruky.. a to si nemyslím, že bych byla úplný nemehlo, jen se koníkovi nechtělo do cvalu a začal vyhazovat a napodruhý se mu to už povedlo..Jak jste na tom s úrazy z koně vy ostatní...? Přiznám se, že mé sebevědomí dostalo tvrdý zásah. Koník nebyl žádný mrňous (cca 170 kvh) Verča

?!? Při první hodině do cvalu?! To nebyla instruktorka, ale prase! Jestli chceš pokračovat a slečna ti to nezkazila, doporučuju najít kvalitnější výcvik...

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 17:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.50.178

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny! To si tak někdo řekne, že se chce naučit jezdit pořádně na koni, najme si instruktorku a pak to hned při první lekci skončí opravdu ošklivou zlomeninou ruky.. a to si nemyslím, že bych byla úplný nemehlo, jen se koníkovi nechtělo do cvalu a začal vyhazovat a napodruhý se mu to už povedlo..Jak jste na tom s úrazy z koně vy ostatní...? Přiznám se, že mé sebevědomí dostalo tvrdý zásah. Koník nebyl žádný mrňous (cca 170 kvh) Verča

nedivím sa, že kôň pri prvej hodine pod začiatočníkom začne kozlovať. je to dosť normálna reakcia, lebo po 20 minútach na koni nikto cval neusedí a nepekne ho mláti do chrbta. máme deti, ktoré majú problém usedieť cval aj po 30 jazdeckých hodinách(nie veľmi inténzivnej výuky).
ten, kto vás do toho cvalu pustil je pekne nezodpovedný a bude rozumnejšie, ak si nájdete inštruktora niekde inde.

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 17:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.250

No dost to se mnou otřáslo, léčba zabere min. 2 měsíce. Možná budu muset s rukou na operaci :(
V.

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 17:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.19

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No dost to se mnou otřáslo, léčba zabere min. 2 měsíce. Možná budu muset s rukou na operaci :(
V.

Zdraviiim :) po trenovani balancu na koni v klusu :-D ruce v bok.bez otezi..rup ty boty zlomeny bederní obratel :) ted to budou.4 mesice po urazu a pomalu se vracim do sedla

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 17:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.51

Tys jako seděla poprvé na koni a už jsi cválala?? smajlík

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 18:04
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.250

No jako dítě samouk jsem jezdila na shettym. Ale to je 20let zpatky. No moc jsem necválala po chvíli učení vysedání v klusu, kun misto cvalu poskocil a vyhodil. smajlík

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 18:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.250

A nemáš strach..?

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 18:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.51

Už tam v životě nechoď!! Toto není solidní přístup!

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 21:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.49.250

Hmm to je ale supr přístup na první lekci cválat a ještě si zlomit ruku. Asi bych ji zažalovala, předpokládám že nemá cvičitelskou licenci, aspoň bude prdel :D

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 21:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.158.51

to zas ne, zbytečně vyhozené peníze, nervy a čekací doba...

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 21:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.119.247

Myslím si, že v téhle situaci nemusí být dobré ptát se na úrazy druhých. Aby tě to neodradilo. Když začínáš. Ideální čas procházet webovky a jezdit se podívat po okolních stájích, kde se jak trénuje, kde mají klidné koně. S takovýmhle blbým začátkem i tak bude těžší budovat si důvěru v koně. S empatickým, rozumným cvičitelem to zvládneš během pár výcvikovek.
Cválat na první hodině je projev bláznovství cvičitelky, není to dobré jak pro adepta jezdectví tak ani pro koně. Držím pěsti, ať najdeš vhodnou stáj. Možná bychom ti tu mohli pomoci s hledáním, když napíšeš odkud jseš. Ač se to podle arogance a vulgarity některých přispěvatelek nezdá, převládají tu slušní lidé, jen mnozí nemají potřebu přispívat. Ale každý má nějaké zkušenosti s okolními stájemi...

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 21:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.227.102

8. lekce na koni, pohodová vyjížďka na starém mazákovi, co by klidně vezl i pytel brambor. Jedno zakopnutí a zlomená noha, operace a hřeb v holení kosti na dobu neurčitou (až mu skončí životnost, prý klidně 30 i více let). 2,5 měsíce o berlích, 2 o fr. holích a 3 kulhání. 8. měsíc jsem začala znova jezdit. Sice nemůžu asi do konce života pořádně běhat, ale díky tomu úrazu jsem začala opravdu jezdit a dostala jsem se ke koním a tím si splnila dětský sen.

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 22:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.28.156

Zdravím tě! nechat tě cválat na první hodině, to bych jí za to opravdu ruce utrhla! Někdy nezkušený "cvičitel" vidí, že si vedeš dobře a nadcení tvoje síly. Já jsem to tak taky měla, až teď po 2 letech se mi celkem povedlo svůj strach z ježdění na koních překonat pod vedením zkušené trenérky. Ještě nedávno jsem měla z každé hodiny takové nervy, že jsem se pravidelně vždy před tím, než jsem odjela z domu musela jít vyprázdnit smajlík Nervíčky v těle prostě pracovali. Někdo by mi řekl, že když se bojím tak moc, že mám průjem i když jdu na nejhodnější kobylu ve stáji, tak bych toho měla nechat. Já jsem ale cítila, že ke koním patřím a "prohrát" pro mě nepřicházelo v úvahu. Určitě to nevzdávej, pokud cítíš, že pro tebe koně mají smysl a chceš si splnit sen o ježdění, snaž se s tím bojovat a věř, že svůj strach překonáš! Mě se to nakonec podařilo a dnes už jsem v sedle daleko jistější a sebevědomější, proto jsem nedávno založila blog: http://zbavsestrachu.weebly.com/ , je tam zatím pouze jeden článek, protože nápad na vytvoření blogu o strachu z ježdění a z koní mě napadl asi před týdnem, ráda bych tam ale časem vytvořila komunitu lidí, kteří by si přišli přijít přečíst motivační články a články s příběhy překonání strachu u druhých jezdců.
Moje rada pro tebe, pokud budeš chtít v koních pokračovat: najdi si stáj, kde jsou zkušení lidé, i když tě to bude stát více peněz. Úplně v nejlepším se před zahájením výcviku dohodni na lekcích "ze země", kdy například první 4-5 hodin předtím než si sedneš opět do sedla půjdete s koňmi na procházku, budete se věnovat přirozené komunikaci apod., teď budeš nějaký čas marod, tak si přečti nějaké naučné knihy o koních, je dobré hlavně pochopit co jsou koně za zvířata, jak přemýšlejí, jak probíhá jejich výcvik... atd. a hlavně nového trenéra, cvičitele seznam se svým problémem, bude se k tobě chovat empatičtěji, já po pádu zainvestovala do bezpečnostní vesty a je to fajn náplast na pošramocenou psychiku začátečníka.
Hodně zdaru, doufám, že tě koně nepřestanou bavit a popereš se s tím smajlík

Neregistrovaný uživatel

31.7.2014 23:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.250

Moc vám všem děkuju za příspěvky. V.

Neregistrovaný uživatel

1.8.2014 08:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.227.102

Ještě ke zlomené noze.
Strach.
Srach jako takový mi pomohl překonat první pád, kdy se mi nic nestalo. Horší je podle mně získat důvěru ke koni, že on z toho kopce nezakopne. V podstatě neexistuje kůň, kterému bych v tomhle věřila na 100%, i když v jiných věcech mu věřím tak, že chodíme na zahozené otěži, a když se cítím, tak tak jedu klidně všema chody ve společnosti jiných koní, vím, že mi neuteče. Ale z kopce mi to hlavě i po více než 2 letech stále hlodá. A na tom padacim, jsem od pádu neseděla, nevěřím žádnému koni.

Neregistrovaný uživatel

1.8.2014 08:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.144

To je blbost. Neměla by vůbec trénovat lidi. Před pár týdny jsem se začala opět pravidelně jezdit na koni po 10 letech. Jellikož mne pan intruktor neznal, tak jsem s ním domluvila, že první hodina bude na madlech (měla jsem flagmatického koně) a další tréninky jsou už v sedle sice ještě na lonži,ale zatím mi to nevadí, spíše jsem ráda( opravuji svůj sed). Pokud paní zadavatelka měla 20 letou pauzu, tak tím spíš měla začít na lonži a možná i na madlech aby trenér věděl,co umí či nikoliv.
Nevím, odkud jste, ale když byste byla z Prahy, tak mohu doporučit JK Horsemane. Jsou tam velmi příjemní, ochotní lidé a mají hlavně přiježděné koně. Co beru jako velké pozitivum na výuce se neřve ( když nějaký cvik nejde-řeknou to několikrát za sebou než se zadaří) Hodně trpělivý trenéři.

Přeji brzké uzdravení a hodně štěstí při výběru stáje.

Neregistrovaný uživatel

1.8.2014 09:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.28.156

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě ke zlomené noze.
Strach.
Srach jako takový mi pomohl překonat první pád, kdy se mi nic nestalo. Horší je podle mně získat důvěru ke koni, že on z toho kopce nezakopne. V podstatě neexistuje kůň, kterému bych v tomhle věřila na 100%, i když v jiných věcech mu věřím tak, že chodíme na zahozené otěži, a když se cítím, tak tak jedu klidně všema chody ve společnosti jiných koní, vím, že mi neuteče. Ale z kopce mi to hlavě i po více než 2 letech stále hlodá. A na tom padacim, jsem od pádu neseděla, nevěřím žádnému koni.

Tak to jste ještě ten strach nepřekonala, pokud nemůžete věřit žádnému koni. Nemůžete přece milovat to, čeho se bojíte. Vy se bojíte chození z kopce, já jsem se bála toho, že ztratím kontrolu nad koněm a zase se mnou nezastavitelně uteče... to se spravilo na flegmatické liné kobylce, která i když se lekla, tak jen popoběhla a hned se zastavila. Na druhém valachovi už se tak dobře necítím, ale přece jen se i na něm už dovedu uvolnit a nemyslet nad tím co by se mohlo stát. Takže je to i o tom, najít si koně, který mi bude vyhovovat, dlouhodobě jezdit jen na něm než vyzkouším i jízdu na jiném a když pojedu z kopce, tak nepřemýšlet nad tím jestli zrovna zakopne nebo ne. Důvěra mezi jezdcem a koněm je velmi důležitá, já to pochopila až poté, co jsem si koupila vlastního koně. Pokud jsem v sedle ostražitá a mám obavy, je ostražitý i ten kůň a není si jistý, jestli místo kam ho vedete je bezpečné. Pokud ale uvolněně s hlavou nahoře a klidnou duší projedu okolo bubáku, který mě děsí, kůň to řešit taky na 99% nebude.
Samozřejmě každý koník se občas něčeho lekne, nemá svůj den, nebo vás shodí, nejste v tom sama, všichni si tím procházíme smajlík

Neregistrovaný uživatel

1.8.2014 11:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.17.50

Tak na tomto případu je jasně vidět, že ne každý, kdo má koně, nebo umí jezdit, může někoho trénovat. Já tedy jezdím intenzivně devět let, něco z toho i pod trenérem, a když za mnou někdo přijde, že chce učit, pošlu ho pryč. Pak se kolikrát nestačím divit, kde ten člověk skončí, a kdo ho "trénuje". Jako příklad uvedu slečnu z vedlejší vesnice, která začátečnici na lonži na první lekci poučovala: Na každý druhý krok vysedni, a otěžema zatahej pravá-levá... ???? Na moji námitku, jestli by nejdřív neměla jezdit bez třmenů, popř zda by neměla otěže vzít do ruky až poté, co se naučí vysedat, mi bylo řečeno, že přeci v terénu bude muset otěže držet, tak ať se to učí rovnou ze začátku. Nehledě tedy na pravá-levá na kruhu...
Bohužel člověk, který začíná, není schopen rozpoznat, že je to takhle špatně, a nikdy se pořádně jezdit nenaučí...

Neregistrovaný uživatel

1.8.2014 11:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.83.36

na jízdárně mě při lonžování napadl nově dovezený hřebec,chytl mě zubama za nohu a omlátil se mnou jízdárnu,pak mě držel na zemi až do doby než ho odehnali kolegové ze stáje. Byl z toho otřes mozku,hryzanec na noze a pár odřenin. Tři dny si nic nepamatuju,možná i bohu dík-pač strach s koní nemám a jezdím dál.smajlík

Neregistrovaný uživatel

1.8.2014 12:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.85.42

I z mrňousů můžou být slušné úrazy. Nezapomenu na to, jak jsme byly na jízdárně na kobylách velkých asi jako hucul, 4 holky, zima, bez sedel, že si dáme jen krok, možná klus... Začalo se stmívat, a co čert nechtěl, někdo si řekl, že bude zkoušet ohňostroj na silvestra (asi 4. prosinec). Kobyly byly sice zkušené provozačky, ale v té tmě... V rohu jízdárny se splašily, holka co jela první to useděla (už byla na rovné stěně), zbytek popadal jak hrušky... Ta první kobyla tryskala proti krátké stěně, těsně před ní štycla, vyhodila zadky... Holka dopadla zádama na dřevěné hrazení a už nikdy se nepostavila na nohy... V té době ještě o vestách nikdo nemluvil, ale po tomhle zážitku už na koně bez páteřáku nevlezu ani na krokovku...

Neregistrovaný uživatel

1.8.2014 14:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.227.102

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to jste ještě ten strach nepřekonala, pokud nemůžete věřit žádnému koni. Nemůžete přece milovat to, čeho se bojíte. Vy se bojíte chození z kopce, já jsem se bála toho, že ztratím kontrolu nad koněm a zase se mnou nezastavitelně uteče... to se spravilo na flegmatické liné kobylce, která i když se lekla, tak jen popoběhla a hned se zastavila. Na druhém valachovi už se tak dobře necítím, ale přece jen se i na něm už dovedu uvolnit a nemyslet nad tím co by se mohlo stát. Takže je to i o tom, najít si koně, který mi bude vyhovovat, dlouhodobě jezdit jen na něm než vyzkouším i jízdu na jiném a když pojedu z kopce, tak nepřemýšlet nad tím jestli zrovna zakopne nebo ne. Důvěra mezi jezdcem a koněm je velmi důležitá, já to pochopila až poté, co jsem si koupila vlastního koně. Pokud jsem v sedle ostražitá a mám obavy, je ostražitý i ten kůň a není si jistý, jestli místo kam ho vedete je bezpečné. Pokud ale uvolněně s hlavou nahoře a klidnou duší projedu okolo bubáku, který mě děsí, kůň to řešit taky na 99% nebude.
Samozřejmě každý koník se občas něčeho lekne, nemá svůj den, nebo vás shodí, nejste v tom sama, všichni si tím procházíme smajlík

Já to myslela tak, že do prvního bezurazovém pádu jsem se bála na koni jezdit úplně, takže i na jízdárně. Po tom prvním pádu se to zlomilo a už mi vadí jen ty kopce, ale jsou to kopce, které někteří koně, když je mokro, jezdí po zadních nohách. Mírné kopečky zvládám i ve cvalu (vlnité louky).

Neregistrovaný uživatel

1.8.2014 19:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.77.251

Ono se říkalo, že tu nemáme rozebírat svoje úrazy, tak to nebudu konkretizovat. Ale mé začátky v jezdeckém parkurovém oddílu (20 let zpátky), když ti koně neznali nic jiného než box a pak hodinu pod sedlem, koňůznalým přispěvatelům nemusím moc popisovat - koně byli víc ve vzduchu než na zemi. Takže pro nás jako začátečníky "maximum zážitků".... taky maximum pádů a k tomu i úrazů. Ale ty, co byly opravdové koňačky, jsme u nich zůstaly a dodnes jezdíme. Ikdyž vím o pár trvalých následcích, tak pořád jezdíme. Na druhou stranu - když jsme se na takovýchhle koních učily jezdit, tak kdo u jezdectví vydržel, vleze skoro na všechno smajlík
Hhippie
PS: Slečně, co byla sundána hřebcem zuby ze sedla: no to teda potěš, to jsem ještě neslyšela. Hrůza smajlík

Přidejte reakci

Přidat smajlík