Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.91
Dobrý den,
mám dotaz ohledně naší klisny. Máme doma více koní, ale se žádným nejsou problémy. Před pár měsíci jsme zakoupili mladší kobylku šest let, prý přiježděnou, nám se také zdála normálně v klidu.
Jenže na vyjížďce se chová nevyzpytatelně a my s tím nemáme zkušenosti. Je to možná hloupé, ale naši současní koníci sice vymyslí občas nějakou lumpárnu, ale nechtějí nás shodit, nemají špatný úmysl. To ona ale asi má.
Má takové místo, kde to skoro určitě přijde. Jde ve skupině koní, ale moc koně nemusí, nevím, docela ostatní koně ignoruje. Můj kamarád jezdí ji, docela dobrý jezdec, resp. pár let výcviku na jízdárně, jen tak nespadne, nebojí se atd. Ale samozřejmě nejme žádní machři, určitě bysme to mohli umět líp.
No a ona je prostě pod sedlem nervozní velmi často, má měkké udidlo, dobře padnoucí sedlo western. Jde krokem i klusem, cvalem, ale do toho ji teď nechceme pouštět - prostě někdy jí najednou v hlavě něco sešrotuje a ona by se otočila a cvalem, vyhazováním zadkem a podobnými technikami, kterými se snaží shodit jezdce, by to vzala rovnou domů. Je třeba ji opravdu celou dobu držet na otěži, dávat pozor na sebemenší zmínku, cuknutí hlavou apod. Je to velmi psychicky náročné. Bohužel se jí povedlo jezdce už dvakrát shodit, po celkem dlouhém rodeu. Držel ji ještě na otěži, když ležel na zemi, ale ona cukala hlavou, až se jí povedlo z otěže vymanit a utekla domů.
Jeli a běželi jsme za ní, doma ji odchytli, zase se na ni sedlo a jeli jsme na místo incidentu, odkud jsme jeli klidem dál. Na cestě zpátky to ale zopakovala ještě třikrát, i když jezdce se jí shodit nepovedlo. Vždy se musela vrátit a jít ten kousek, co proskákala, klidem.
Jenže je to velmi náročné psychicky i fyzicky, není to radost jet na takovém koni, navíc mám z její nevyzpytatelnosti obavy o kamaráda. No a hlavně nevíme, jestli to děláme správně a co případně změnit.
Sedlo má opravdu dobře napasované, jezdec nesedí jako brambora začátečník, chody ovládá, do zad jí nedrncá, ona se na udidlo taky netváří špatně, prostě nevidím, co jí vadí. V čem může být chyba? Může to být jen její snaha utéct domů, nebo utíká před něčím konkrétním (bolest někde? nepohodlí?), mně přijde opravdu doslova, že prostě jen chce svůj klid, ohradu a žrádlo a nechce se jí pracovat. Ale nechci jí křivdit.
A jak případně vyřešit tyto dva body:
1. jak ji zastavit, když začne řádit? jak ji uklidnit? nechá se, ale dlouho to trvá a vypadá to nebezpečně. je dobré řešení pomoci jezdci, aby měl větší kontrolu nad koněm, nějakými udělátky, nebo to musí zvládnout sám? Někteří radí použít jinou uzdečku (má úplně obyčejnou uzdečku se stíhlovým udidlem, prý bychom mohli vyzkoušet tu s kombinovaným nánosníkem, kde jde řemínek nánosníku přes tlamu dokola), někteří jiné udidlo, já nevím. Nejde teď o nic jiného než o bezpečnost (je třeba koně bezpečně a rychle zastavit) a nejsem si jistá, jestli je dobré po něčem jiném sahat, či jak se to dá řešit.
2. jak koně zastavit, když jezdec spadne - jak ji udržet, aby si nezvykala utíkat domů? ostatníma koňma ji těžko zastavíme, prostě je jasný, že jak se trhne, uteče až domů. co s tím?
chtěli bychom klidného, vyrovnaného koně, na kterým se člověk nebojí se projet, ale s ní si nevíme rady. kamarád to ale nechce vzdávat, spíš je o to motivovanější na ní jezdit, jenže ona se pod sedlo dostane takhle jen jednou za týden až čtrnáct dní, jinak se fláká po ohradě.
děkuju moc za jakýkoliv nápad.
jinak v uzavřeném prostoru, na lonži atd. se chová klidně, žádné skopičiny, ale čas od času je třeba se prosadit, protože se jí někdy "nechce". ale není třeba se bát žádného vyhazování a tak dále.
díky
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.87.75
Každý nový kůň je jako kniha, napsaná nám neznámým písmem, řekla bych.
Jste zvyklí u svých koní na určité vzorce chování. Znáte je, oni znají vás. Je dost možné,l že i kdyby vyšilovali podstatně víc, než tahle nová kobylka, vcelku byste to neřešili... protože je znáte.
Je to tak?
Mně se zdá, že jste s kobylkou přeskočili něco, co jste přeskočit neměli. Že od ní čekáte to, co znáte od jiných svých koní.
Jenže ona si přinesla něco jiného. Bůh ví, co to je, bůh ví, kdo za to může... ale to je stejně úplně jedno.
Existuje, myslím, jen jeden vcelku účinný a bezpečný způsob, jak z toho ven.
1/ Když už víte, kdy (a kde) vyšiluje, nedělejte to. Vraťte se zpátky - k práci ze země, k ježdění kolem komína. K seznamování.
Prostě tak, aby se všechno odehrávalo v klidu. Aby byla spokojená; abyste získali postupně vzájemnou důvěru, poznali se.
2/ Dejte tomu čas. Spěcháte někam? Dobrý jezdecký kůň se nevychová za týden, ani za měsíc.
Kůň v šesti letech toho ještě moc nezná; není sebevědomý a jen on ví, co má za sebou, s čím se musel porovnat (a třeba neporovnal).
Třeba na ni někdo tlačil až ji utavil. To jí nemůžete ani vyčítat, ani odnaučit - takovou zkušenost musíte přepsat zkušeností jinou, dobrou.
Koně jsou osobnosti; každý je jiný. Vychováváme je pořád (a většinou tehdy, kdy nechceme ;-).
Shrnu: je nutné jednak předejít situacím, kdy už se bouří (ať je důvod jakýkoliv). A je nutné tomu dát ten čas - a ne se jí snažit vnutit něco, co vy sice znáte a co chcete, ale ona tomu nerozumí.
Pracujte s ní v klidu a pomalu, laskavě a pozoerně - a zároveň důsledně a pro ni srozumitelně. Při vyhrocené situaci, v afektu, se nic nenaučí nikdo.
Podle mé zkušenosti: jakž takž předvídatelným se pro mě kůň stane asi tak po roce (až přejdou všechna roční období). Skutečně jezdecký kůň je z něj tak za roky čtyři.
(Aby mi bylo rozuměno: od pojmem "skutečně jezdeckým koněm" jako houby jezdec nazývám koně, který se mnou sice vleze všude, ale taky mi řekne, sem né, to není bezpečné... ze sedla otevřu a zavřu branku - nevylítne u každé pitomosti (a když, tak jen cukne kůží) - nebojím se na něm - on se nebojí mě a vlastně nikoho. Když zavelím, zastaví a ani se nehne.
Prostě tyhle věci, a asi tak tisíc dalších.
A právě při jejich učení se získá ta vzájemná důvěra a souhra. JInak to prostě nejde. Tedy ... ne s tímhle výsledkem.
Musíte se s ní prostě poznat. To je celé.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.28.156
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
mám dotaz ohledně naší klisny. Máme doma více koní, ale se žádným nejsou problémy. Před pár měsíci jsme zakoupili mladší kobylku šest let, prý přiježděnou, nám se také zdála normálně v klidu.
Jenže na vyjížďce se chová nevyzpytatelně a my s tím nemáme zkušenosti. Je to možná hloupé, ale naši současní koníci sice vymyslí občas nějakou lumpárnu, ale nechtějí nás shodit, nemají špatný úmysl. To ona ale asi má.
Má takové místo, kde to skoro určitě přijde. Jde ve skupině koní, ale moc koně nemusí, nevím, docela ostatní koně ignoruje. Můj kamarád jezdí ji, docela dobrý jezdec, resp. pár let výcviku na jízdárně, jen tak nespadne, nebojí se atd. Ale samozřejmě nejme žádní machři, určitě bysme to mohli umět líp.
No a ona je prostě pod sedlem nervozní velmi často, má měkké udidlo, dobře padnoucí sedlo western. Jde krokem i klusem, cvalem, ale do toho ji teď nechceme pouštět - prostě někdy jí najednou v hlavě něco sešrotuje a ona by se otočila a cvalem, vyhazováním zadkem a podobnými technikami, kterými se snaží shodit jezdce, by to vzala rovnou domů. Je třeba ji opravdu celou dobu držet na otěži, dávat pozor na sebemenší zmínku, cuknutí hlavou apod. Je to velmi psychicky náročné. Bohužel se jí povedlo jezdce už dvakrát shodit, po celkem dlouhém rodeu. Držel ji ještě na otěži, když ležel na zemi, ale ona cukala hlavou, až se jí povedlo z otěže vymanit a utekla domů.
Jeli a běželi jsme za ní, doma ji odchytli, zase se na ni sedlo a jeli jsme na místo incidentu, odkud jsme jeli klidem dál. Na cestě zpátky to ale zopakovala ještě třikrát, i když jezdce se jí shodit nepovedlo. Vždy se musela vrátit a jít ten kousek, co proskákala, klidem.
Jenže je to velmi náročné psychicky i fyzicky, není to radost jet na takovém koni, navíc mám z její nevyzpytatelnosti obavy o kamaráda. No a hlavně nevíme, jestli to děláme správně a co případně změnit.
Sedlo má opravdu dobře napasované, jezdec nesedí jako brambora začátečník, chody ovládá, do zad jí nedrncá, ona se na udidlo taky netváří špatně, prostě nevidím, co jí vadí. V čem může být chyba? Může to být jen její snaha utéct domů, nebo utíká před něčím konkrétním (bolest někde? nepohodlí?), mně přijde opravdu doslova, že prostě jen chce svůj klid, ohradu a žrádlo a nechce se jí pracovat. Ale nechci jí křivdit.
A jak případně vyřešit tyto dva body:
1. jak ji zastavit, když začne řádit? jak ji uklidnit? nechá se, ale dlouho to trvá a vypadá to nebezpečně. je dobré řešení pomoci jezdci, aby měl větší kontrolu nad koněm, nějakými udělátky, nebo to musí zvládnout sám? Někteří radí použít jinou uzdečku (má úplně obyčejnou uzdečku se stíhlovým udidlem, prý bychom mohli vyzkoušet tu s kombinovaným nánosníkem, kde jde řemínek nánosníku přes tlamu dokola), někteří jiné udidlo, já nevím. Nejde teď o nic jiného než o bezpečnost (je třeba koně bezpečně a rychle zastavit) a nejsem si jistá, jestli je dobré po něčem jiném sahat, či jak se to dá řešit.
2. jak koně zastavit, když jezdec spadne - jak ji udržet, aby si nezvykala utíkat domů? ostatníma koňma ji těžko zastavíme, prostě je jasný, že jak se trhne, uteče až domů. co s tím?
chtěli bychom klidného, vyrovnaného koně, na kterým se člověk nebojí se projet, ale s ní si nevíme rady. kamarád to ale nechce vzdávat, spíš je o to motivovanější na ní jezdit, jenže ona se pod sedlo dostane takhle jen jednou za týden až čtrnáct dní, jinak se fláká po ohradě.
děkuju moc za jakýkoliv nápad.
jinak v uzavřeném prostoru, na lonži atd. se chová klidně, žádné skopičiny, ale čas od času je třeba se prosadit, protože se jí někdy "nechce". ale není třeba se bát žádného vyhazování a tak dále.
díky
Já tedy zkušenosti nemám, ale co bych udělala nejdříve:
1. zkontrolovala bych stav koně a vybavení (sedlo sedí? udidlo je asi v pořádku podle toho co píšete), nebolí ji záda? může mít nějaký skrytý zdravotní problém, a co zuby, má dělané? Krmení - vynechala bych energické krmivo...
2. zkoušeli jste dát výchovnou bičem, když tohle začne dělat? nebo to situaci ještě zhorší? Je potřeba jí prostě ukázat, že tohle se dělat nesmí a takové chování není tolerováno. Myslím si, že to děláte správně, ještě bych zkusila, když ucítíte první náznak, že by chtěla zkoušet, tak ji zaměstnat hlavu a dát ji práci třeba přechody: nacválat, udělat kruh, zastavit, zase nacválat, naklusat, kruh, nacválat...
3. začněte s ní pracovat pravidelně alespoň 3-4x týdně! Někteří koně, aby byli spolehlivý prostě potřebují pravidelně pracovat (zvyknou si na to a pak stane se to pro ně rutinou, kterou nebudou řešit). Vy kdyby jste šla do práce jednou za týden nebo 14 dní, tak by jste kolem toho taky remcala jak se vám do té práce nechce. Takže být vámi pozvu si trenéra (pokud se bojím sama a kamarád nemá více času) a kobylce se věnuji na jízdárně, zpozorňujte ji přechody, zaměstnejte jí tam hlavinku, naučte ji něco nového...
4. Jaký s ní máte vztah? Třeba je to prostě jen koník s citlivou duší, která se u vás ještě nezabydlela, s ostatními koňmi si nerozumí a nemá "vůdce", takže si věci řeší po svém. Pokud s ní začnete pracovat přirozenou komunikací, zlepšíte váš vzájemný vztah, kůň vám začne věřit a vy zase jemu. Kůň se i zklidní, protože najednou své "starosti" může přenechat vám, na vás pak už je toho koně nezklamat.
Toť můj názor, ale jak říkám odborník opravdu nejsem, takže to kdyžtak berte s nadhledem
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.16.91
kolik krmíte? jestli dostává jádro, ubrala bych...zaručený lék na koně, kteří mají energii na schazování jezdce je práce. Jeden z mých koní se chová podobně- má padnoucí sedlo a maséra co 3 měsíce,je zdráv a bez problémů. Na jízdárně docela zlato, v terénu tygr. Do terénu ho beru za odměnu, když den před tím měl náročný trénink- soustředění pod trenérem, skákání atd. a pak je to andílek..kdybych ho vzala po 14 ti dnech, asi by mě někde zabil a utekl, koně nekoně dále mám ve stáji další koně, které když 14 dní nevezmu a pak půjdem ven, mohu si být jistá, že vše bude v pohodě a v klidu. Co kůň, to jiná povaha. Jinak je super, že kamarád nasedne a situaci řeší dál, nicméně měl by kobyle věnovat mnohem víc času, pokud to chce zlepšit. Jinak koně na místě nezadržíte bohužel a udělátka..někdo si pomůže průvlečkama nebo je koník bez jádra. Osobně krmení neubírám a fakt přidávám práci, je to náročné, ale ze zkušenosti vím, že během jednoho roku se stane i ze zabijáka pohodář, kterej je hodnej i po těch 14ti dnech flákání...ale ze začátku určitě naložit práci a makat..a upevní se i vztah s koněm, pokud se koníkovi věnujete s láskou a disciplínou každý den, stanete se přáteli, začne vám věřit a když vás někde vysadí, neuteče
anebo kobylku prodat a pořídit si něco staršího a klidného..taky je to řešení, když chcete jezdit rekreačně a nemáte tolik času, hodně štěstí
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.129.22
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
mám dotaz ohledně naší klisny. Máme doma více koní, ale se žádným nejsou problémy. Před pár měsíci jsme zakoupili mladší kobylku šest let, prý přiježděnou, nám se také zdála normálně v klidu.
Jenže na vyjížďce se chová nevyzpytatelně a my s tím nemáme zkušenosti. Je to možná hloupé, ale naši současní koníci sice vymyslí občas nějakou lumpárnu, ale nechtějí nás shodit, nemají špatný úmysl. To ona ale asi má.
Má takové místo, kde to skoro určitě přijde. Jde ve skupině koní, ale moc koně nemusí, nevím, docela ostatní koně ignoruje. Můj kamarád jezdí ji, docela dobrý jezdec, resp. pár let výcviku na jízdárně, jen tak nespadne, nebojí se atd. Ale samozřejmě nejme žádní machři, určitě bysme to mohli umět líp.
No a ona je prostě pod sedlem nervozní velmi často, má měkké udidlo, dobře padnoucí sedlo western. Jde krokem i klusem, cvalem, ale do toho ji teď nechceme pouštět - prostě někdy jí najednou v hlavě něco sešrotuje a ona by se otočila a cvalem, vyhazováním zadkem a podobnými technikami, kterými se snaží shodit jezdce, by to vzala rovnou domů. Je třeba ji opravdu celou dobu držet na otěži, dávat pozor na sebemenší zmínku, cuknutí hlavou apod. Je to velmi psychicky náročné. Bohužel se jí povedlo jezdce už dvakrát shodit, po celkem dlouhém rodeu. Držel ji ještě na otěži, když ležel na zemi, ale ona cukala hlavou, až se jí povedlo z otěže vymanit a utekla domů.
Jeli a běželi jsme za ní, doma ji odchytli, zase se na ni sedlo a jeli jsme na místo incidentu, odkud jsme jeli klidem dál. Na cestě zpátky to ale zopakovala ještě třikrát, i když jezdce se jí shodit nepovedlo. Vždy se musela vrátit a jít ten kousek, co proskákala, klidem.
Jenže je to velmi náročné psychicky i fyzicky, není to radost jet na takovém koni, navíc mám z její nevyzpytatelnosti obavy o kamaráda. No a hlavně nevíme, jestli to děláme správně a co případně změnit.
Sedlo má opravdu dobře napasované, jezdec nesedí jako brambora začátečník, chody ovládá, do zad jí nedrncá, ona se na udidlo taky netváří špatně, prostě nevidím, co jí vadí. V čem může být chyba? Může to být jen její snaha utéct domů, nebo utíká před něčím konkrétním (bolest někde? nepohodlí?), mně přijde opravdu doslova, že prostě jen chce svůj klid, ohradu a žrádlo a nechce se jí pracovat. Ale nechci jí křivdit.
A jak případně vyřešit tyto dva body:
1. jak ji zastavit, když začne řádit? jak ji uklidnit? nechá se, ale dlouho to trvá a vypadá to nebezpečně. je dobré řešení pomoci jezdci, aby měl větší kontrolu nad koněm, nějakými udělátky, nebo to musí zvládnout sám? Někteří radí použít jinou uzdečku (má úplně obyčejnou uzdečku se stíhlovým udidlem, prý bychom mohli vyzkoušet tu s kombinovaným nánosníkem, kde jde řemínek nánosníku přes tlamu dokola), někteří jiné udidlo, já nevím. Nejde teď o nic jiného než o bezpečnost (je třeba koně bezpečně a rychle zastavit) a nejsem si jistá, jestli je dobré po něčem jiném sahat, či jak se to dá řešit.
2. jak koně zastavit, když jezdec spadne - jak ji udržet, aby si nezvykala utíkat domů? ostatníma koňma ji těžko zastavíme, prostě je jasný, že jak se trhne, uteče až domů. co s tím?
chtěli bychom klidného, vyrovnaného koně, na kterým se člověk nebojí se projet, ale s ní si nevíme rady. kamarád to ale nechce vzdávat, spíš je o to motivovanější na ní jezdit, jenže ona se pod sedlo dostane takhle jen jednou za týden až čtrnáct dní, jinak se fláká po ohradě.
děkuju moc za jakýkoliv nápad.
jinak v uzavřeném prostoru, na lonži atd. se chová klidně, žádné skopičiny, ale čas od času je třeba se prosadit, protože se jí někdy "nechce". ale není třeba se bát žádného vyhazování a tak dále.
díky
Kobyla zřejmě takto reaguje, protože na ni kladete nejspíše příliš velké nároky a nechce se s něčím srovnat. Dejte jí čas, vynechte prozatím vyjížďky do terénu. Když tak jenom na jízdárně, vynechte cval, pracujte na lonži, práci na ruce, vycházky na ruce do terénu.
A samozřejmě bych ještě zkontrolovala jednou výstroj a zda je zdravotně vše v pořádku.
Jinak koně jsou naším odrazem, koně jsou citlivá stvoření, člověk a kůň se učí navzájem, a mnoho chyb nám odpustí. Zkuste také zapátrat, čím si prošla. Tento její vzdor není jen tak z ničeho.
Hodně štěstí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.41.2
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
mám dotaz ohledně naší klisny. Máme doma více koní, ale se žádným nejsou problémy. Před pár měsíci jsme zakoupili mladší kobylku šest let, prý přiježděnou, nám se také zdála normálně v klidu.
Jenže na vyjížďce se chová nevyzpytatelně a my s tím nemáme zkušenosti. Je to možná hloupé, ale naši současní koníci sice vymyslí občas nějakou lumpárnu, ale nechtějí nás shodit, nemají špatný úmysl. To ona ale asi má.
Má takové místo, kde to skoro určitě přijde. Jde ve skupině koní, ale moc koně nemusí, nevím, docela ostatní koně ignoruje. Můj kamarád jezdí ji, docela dobrý jezdec, resp. pár let výcviku na jízdárně, jen tak nespadne, nebojí se atd. Ale samozřejmě nejme žádní machři, určitě bysme to mohli umět líp.
No a ona je prostě pod sedlem nervozní velmi často, má měkké udidlo, dobře padnoucí sedlo western. Jde krokem i klusem, cvalem, ale do toho ji teď nechceme pouštět - prostě někdy jí najednou v hlavě něco sešrotuje a ona by se otočila a cvalem, vyhazováním zadkem a podobnými technikami, kterými se snaží shodit jezdce, by to vzala rovnou domů. Je třeba ji opravdu celou dobu držet na otěži, dávat pozor na sebemenší zmínku, cuknutí hlavou apod. Je to velmi psychicky náročné. Bohužel se jí povedlo jezdce už dvakrát shodit, po celkem dlouhém rodeu. Držel ji ještě na otěži, když ležel na zemi, ale ona cukala hlavou, až se jí povedlo z otěže vymanit a utekla domů.
Jeli a běželi jsme za ní, doma ji odchytli, zase se na ni sedlo a jeli jsme na místo incidentu, odkud jsme jeli klidem dál. Na cestě zpátky to ale zopakovala ještě třikrát, i když jezdce se jí shodit nepovedlo. Vždy se musela vrátit a jít ten kousek, co proskákala, klidem.
Jenže je to velmi náročné psychicky i fyzicky, není to radost jet na takovém koni, navíc mám z její nevyzpytatelnosti obavy o kamaráda. No a hlavně nevíme, jestli to děláme správně a co případně změnit.
Sedlo má opravdu dobře napasované, jezdec nesedí jako brambora začátečník, chody ovládá, do zad jí nedrncá, ona se na udidlo taky netváří špatně, prostě nevidím, co jí vadí. V čem může být chyba? Může to být jen její snaha utéct domů, nebo utíká před něčím konkrétním (bolest někde? nepohodlí?), mně přijde opravdu doslova, že prostě jen chce svůj klid, ohradu a žrádlo a nechce se jí pracovat. Ale nechci jí křivdit.
A jak případně vyřešit tyto dva body:
1. jak ji zastavit, když začne řádit? jak ji uklidnit? nechá se, ale dlouho to trvá a vypadá to nebezpečně. je dobré řešení pomoci jezdci, aby měl větší kontrolu nad koněm, nějakými udělátky, nebo to musí zvládnout sám? Někteří radí použít jinou uzdečku (má úplně obyčejnou uzdečku se stíhlovým udidlem, prý bychom mohli vyzkoušet tu s kombinovaným nánosníkem, kde jde řemínek nánosníku přes tlamu dokola), někteří jiné udidlo, já nevím. Nejde teď o nic jiného než o bezpečnost (je třeba koně bezpečně a rychle zastavit) a nejsem si jistá, jestli je dobré po něčem jiném sahat, či jak se to dá řešit.
2. jak koně zastavit, když jezdec spadne - jak ji udržet, aby si nezvykala utíkat domů? ostatníma koňma ji těžko zastavíme, prostě je jasný, že jak se trhne, uteče až domů. co s tím?
chtěli bychom klidného, vyrovnaného koně, na kterým se člověk nebojí se projet, ale s ní si nevíme rady. kamarád to ale nechce vzdávat, spíš je o to motivovanější na ní jezdit, jenže ona se pod sedlo dostane takhle jen jednou za týden až čtrnáct dní, jinak se fláká po ohradě.
děkuju moc za jakýkoliv nápad.
jinak v uzavřeném prostoru, na lonži atd. se chová klidně, žádné skopičiny, ale čas od času je třeba se prosadit, protože se jí někdy "nechce". ale není třeba se bát žádného vyhazování a tak dále.
díky
Jak již tady už bylo řečeno, nejdříve bych se zaměřila na to, čím kobylu krmíte (já vím, že nemůžu krmit ovsem). Kobyla moje, měla také vyharašeno, takže jsem jí kupovala müslli (coldmix müslli) a musím říci, že se uklidnila. A ten druhý a myslím ten nejdůležitější bod, co se tedy zmínil je kontakt s kobylou. Pokud je nová, tak by na ní jezdec (který jí bude jezdit) měl mít dostatek času a hodně času s ní trávit. Práce ze země a pod sedlem pořádně na jízdárně. Pak postupně prodlužovat vyjížďky. Je v jiném prostředí, jiném okolí.
Když jsem si přivezla kobylu, je pravda, že jsem na ní druhý den sedla a mazaly jsme ven. První 2měsíce, vždy na vyjížďce si musela aspoň jednou vyhodit, ale ne s úmyslem shodit. Když jsem se jí začala více věnovat a trávit s ní více času, přestala to dělat.
Jinak jak tady někdo psal použít bič. To bych nedělala. Jestli kobylu nemáte dlouho a nemáte k sobě ještě tolik důvěry, mohlo by se stát, že když jí švihnete bičem, ztratí i tu trochu důvěry, co třeba má. Nebo je to kůň, který takovýto způsob veme jinak, než jiný kůň.
Zjistila bych si aspoň trošku minulost tohoto koně. Já třeba o své kobyle zjistila, že byla týraná.
A jinak vážně, práce takhle málo, to není dobré. Ta kobyla z Vás má pak akorát dobrej den, protože co by se namáhala, když tak dlouho nic nedělá a Vy pak po ní chcete najednou práci a aby poslouchala?? To fungovat nebude. To třeba po těch např. 4letech si to budete moci u ní dovolit.
Je to jen můj názor a asi i to, jak bych postupovala já a něco, co mám vyzkoušené.
Tak přeji hodně zdarů a ať se daří s kobčou =)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.215.229
Nečetla jsem reakce, ale celou dobu jsem to četla a říkala si, proč to asi dělá? A pak v posledních větách to vypadalo na danou odpověď - vytáhnout ji ven dvakrát, třikrát do měsíce je málo, hrozně málo. Lépe řečeno, na takto se chovajícího koně. Tím ji nic nenaučíte, ona nemá důvod se měnit, nevidí ho, ježdění je pro ni nejspíš jen tak "něco", co si musí odbít, a vlastně čím dřív, tím líp, pak bude mít zase deset dní volna.
Pracovat pravidelně a často, systematicky, a pokud možno se vyhnout krizovým situacím a místům, ideálně aby k ničemu takovému nedošlo, vždy práce přestala ještě před její stopkou.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.33.66
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,
mám dotaz ohledně naší klisny. Máme doma více koní, ale se žádným nejsou problémy. Před pár měsíci jsme zakoupili mladší kobylku šest let, prý přiježděnou, nám se také zdála normálně v klidu.
Jenže na vyjížďce se chová nevyzpytatelně a my s tím nemáme zkušenosti. Je to možná hloupé, ale naši současní koníci sice vymyslí občas nějakou lumpárnu, ale nechtějí nás shodit, nemají špatný úmysl. To ona ale asi má.
Má takové místo, kde to skoro určitě přijde. Jde ve skupině koní, ale moc koně nemusí, nevím, docela ostatní koně ignoruje. Můj kamarád jezdí ji, docela dobrý jezdec, resp. pár let výcviku na jízdárně, jen tak nespadne, nebojí se atd. Ale samozřejmě nejme žádní machři, určitě bysme to mohli umět líp.
No a ona je prostě pod sedlem nervozní velmi často, má měkké udidlo, dobře padnoucí sedlo western. Jde krokem i klusem, cvalem, ale do toho ji teď nechceme pouštět - prostě někdy jí najednou v hlavě něco sešrotuje a ona by se otočila a cvalem, vyhazováním zadkem a podobnými technikami, kterými se snaží shodit jezdce, by to vzala rovnou domů. Je třeba ji opravdu celou dobu držet na otěži, dávat pozor na sebemenší zmínku, cuknutí hlavou apod. Je to velmi psychicky náročné. Bohužel se jí povedlo jezdce už dvakrát shodit, po celkem dlouhém rodeu. Držel ji ještě na otěži, když ležel na zemi, ale ona cukala hlavou, až se jí povedlo z otěže vymanit a utekla domů.
Jeli a běželi jsme za ní, doma ji odchytli, zase se na ni sedlo a jeli jsme na místo incidentu, odkud jsme jeli klidem dál. Na cestě zpátky to ale zopakovala ještě třikrát, i když jezdce se jí shodit nepovedlo. Vždy se musela vrátit a jít ten kousek, co proskákala, klidem.
Jenže je to velmi náročné psychicky i fyzicky, není to radost jet na takovém koni, navíc mám z její nevyzpytatelnosti obavy o kamaráda. No a hlavně nevíme, jestli to děláme správně a co případně změnit.
Sedlo má opravdu dobře napasované, jezdec nesedí jako brambora začátečník, chody ovládá, do zad jí nedrncá, ona se na udidlo taky netváří špatně, prostě nevidím, co jí vadí. V čem může být chyba? Může to být jen její snaha utéct domů, nebo utíká před něčím konkrétním (bolest někde? nepohodlí?), mně přijde opravdu doslova, že prostě jen chce svůj klid, ohradu a žrádlo a nechce se jí pracovat. Ale nechci jí křivdit.
A jak případně vyřešit tyto dva body:
1. jak ji zastavit, když začne řádit? jak ji uklidnit? nechá se, ale dlouho to trvá a vypadá to nebezpečně. je dobré řešení pomoci jezdci, aby měl větší kontrolu nad koněm, nějakými udělátky, nebo to musí zvládnout sám? Někteří radí použít jinou uzdečku (má úplně obyčejnou uzdečku se stíhlovým udidlem, prý bychom mohli vyzkoušet tu s kombinovaným nánosníkem, kde jde řemínek nánosníku přes tlamu dokola), někteří jiné udidlo, já nevím. Nejde teď o nic jiného než o bezpečnost (je třeba koně bezpečně a rychle zastavit) a nejsem si jistá, jestli je dobré po něčem jiném sahat, či jak se to dá řešit.
2. jak koně zastavit, když jezdec spadne - jak ji udržet, aby si nezvykala utíkat domů? ostatníma koňma ji těžko zastavíme, prostě je jasný, že jak se trhne, uteče až domů. co s tím?
chtěli bychom klidného, vyrovnaného koně, na kterým se člověk nebojí se projet, ale s ní si nevíme rady. kamarád to ale nechce vzdávat, spíš je o to motivovanější na ní jezdit, jenže ona se pod sedlo dostane takhle jen jednou za týden až čtrnáct dní, jinak se fláká po ohradě.
děkuju moc za jakýkoliv nápad.
jinak v uzavřeném prostoru, na lonži atd. se chová klidně, žádné skopičiny, ale čas od času je třeba se prosadit, protože se jí někdy "nechce". ale není třeba se bát žádného vyhazování a tak dále.
díky
Jezdila jsem na valachovi, který dělal něco podobného. Byl to hodně silný kůň, původově a exteriérově do skákání, ale bohužel po psychické stránce spíš kůň pro profíka, než pro děvče, které si chce jezdit pohodu do lesa a občas pár závodů pro radost. Problém toho koníka byl, že byl silný a věděl to o sobě. Jeden z jeho klasických triků bylo pověsit se do ruky, vytáhnout si jezdce do předklonu a začít vyhazovat. Ve cvalu zprudka zastavovat, uskakovat do stran nebo vyhazovat okamžitě, jakmile se jezdec trochu rozkolísal. Když jsem pátrala po jeho minulosti, dozvěděla jsem se, že vystřídal pár majitelek, které s ním chtěly závodit, ale nezvládaly ho, tak ho chvíli "potrénovaly" a poslaly o dům dál. V prodejní stáji chodil jenom do haly, a tam byl také předvedený a vyzkoušený - a to byl hodný, dobře přiježděný a koupený jako kůň vhodný na rekreační ježdění.
Mě pomáhalo si ho malinko ohnout v krku, kdykoliv jsem cítila, že se chystá k nějaké lumpárně, a být připravená ho ohnout ještě víc, kdyby nepovolil a snažil se mě přetáhnout, opřel se do ruky ještě víc. Zaměstnat ho různými cviky - i na lesní cestě se dá zastavit-stát-couvnout-rozejít, vlnovčičky, dovnitř plec, dovnitř záď, pár kroků do strany, objet strom (pokud je dostatečně pod kontrolou aby neobouchal kolena), na louce kruhy, vlnovky atd.
Jak tu už píší přede mnou - také jsme ho načas úplně odstavili od jádra, a 1x týdně se s ním jelo na dlouhou vyjížďku. Při ježdění ve skupině s koňmi se museli ostatní přizpůsobovat - s tímhle koněm dlouho nešlo nacválat ve skupině a spoléhat, že to nezkusí - vyhazoval systematicky za účelem odložení jezdce, a vydržel to hodně dlouho. Po roce se hodně uklidnil, ale nikdy se z něj nestal kůň, na kterého by šlo posadit začátečníka. Čekat na sestřeleného jezdce začal tak někdy po tom roce, ze začátku se prostě vždycky chtěl dostat co nejdál od lidí.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.103.159
S dovolením se připojím do diskuze,s podobným případem. Přišla jsem do styku s mladým chlaďasem (valach), který je znatelně otrávený z jakékoli jiné činnosti než je pasení ve výběhu. Bohužel to začíná být nebezpečné, je si vědom své síly. Povahou je to paličák, sám se velmi šetří (pohybuje se jen když je to opravdu potřeba) apod, chce-li na „lepší“ trávu „vyprsí se“ a projde brankou, z vlastního rozhodnutí projde přes plachtu a další strašáky, v terénu (valy, příkopy) prolejzá s akrobacií. Režim má 24/7, travnaté výběhy, v nepřízni počasí na noc box, sám není, krmení žádné (pastva, seno, někdy jablko, mrkev, chleba). Při veškeré manipulaci se tváří ve smyslu: Tak fajn, teď to vydržím, ale nic víc po mně nechtějte. Při čištění stojí, při sedlání, uzdění také. Při ježdění, když si může jít svým tempem, tak je v pohodě, ale problém nastává, když po něm jezdec něco chce – zrychlit, zpomalit, zacouvat, otočit se, kruh, klacek na zemi, .. . Co mu jde skvěle je „PRR“ zastaví na místě. Jeho nasranost stoupá ze švihání ocasu, pohozením hlavou, poskočením až po hororové klusocvalem přímo pod stromy do větví. S čistým svědomím můžu říct, že to dělá za účelem ublížení/shození jezdce! Je schopen udělat několik kliček/obratů, aby stihl proběhnout/zaparkovat pod co nejvíce stromy. Člověk na jeho zádech je pro něj jako moucha, má jednou lomené stíhlo, ze kterého má absolutní prdel. Majitel z něho chtěl pohodového koně, na couračky do lesa, aby mohl být bez následků i týden ladem na pastvě. Nyní chodí 2x týdně, chodíme do lesů na louky, na lehké přilnutí, krok-klus, převážně rovinky. Nikdo ho nedriluje , požadavky na něho mi přijdou až směšně malé (možná i v tom je chyba?!). Přeci jenom i od takového rekre koně se sílou je ovladatelnost a základní jízdárenské věci nutné chtít! Jak jsem psala, jde-li si podle sebe bez požadavků od jezdce funguje, ale se snahou jezdce vést koně se z něj stává nevyzpytatelný a zákeřný kůň..
Jak u něj překonat to, že jednou za čas prostě bude dělat to, co po něm chce majitel? Při útěcích do větví se pokaždé jezdec udržel na hřbetě, ale po potrestání se kůň naštve ještě víc a graduje to. Hodinu ukončují v rámci možností v dobrém (zaparkuje pod stromy, dostane potrestáno, splní požadavek třeba dvě kolečka v kroku na obě strany, tak jak vyžadoval jezdec, zastavit, rozejít a konec). Použít ostřejší udidlo, aby ho v hubě vůbec cítil a po případně zlepšení přejít zase na jemnější?
Děkuji za příspěvky!