Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.10
Zdravím :) Před dvěma měsíci jsem po dlouhé době kývla známé na to, že jí budu učit dceru jezdit. Je jí 15 let, takže ještě mladá... Už jsem učila děcka i dřív, a nikdy nebyl žádný problém.
Tady jsem ale narazila. Dva měsíce chodí dvakrát do týdne na hodinu, a ještě stále jsme se neodlepily od lonže a nácviku lehkého klusu. V kroku vypadá slušně, základy sedu chápe, koně jakžtakž ovládá (kobyla dělá cviky na obdélníku, jak je zvyklá, jen v pomalém tempu - neumí ji ještě pobízet správně). Ale jen co naklušu na lonži kobylu, začne katastrofa. Ze začátku to vypadalo v pohodě - pracovní klus zvládla, jen velmi obtížně jsem ji donutila nedržet se sedla. Při vysedávání mi dopadá na zadní rozsochu, jde zadkem hrozně dozadu. Rytmus chápe... S držením se za sedlo vysedává relativně normálně, jenže to je vcelku k ničemu. Jen co se pustí, zase lítá, takže se zase drží, tím pádem se jí hroutí ramena a všechna síla jde do ruky.
Párkrát mi spadla, což to samozřejmě zhoršilo, teď je to zase lepší, ale pořád tam jsou strašně pomalé postupy.
Většinou mi stačilo tak pětkrát, maximálně desetkrát na lonži, a už to šlo docela slušně, s občasnou připomínkou... Tady nejsme ani na půli cesty.
Zkoušela jsem se třmeny i bez třmenů, lehce zkrátit i prodloužit, různé cviky... Jediné, co jí jde dobře, je se hihňat, asi aby se jí líp padalo...
Tvrdí mi, že má zájem, někdy to tak vypadá, jindy ne, ale já už jsem nešťastná. Na jednu stranu s tím mám chuť seknout, na druhou to chci zvládnout a naučit jí alespoň přijatelně sedět.
Takže se chci zeptat, jakým tempem jste se učili vy? Nebo měli jste někdy takového antitalenta? Dá se to překonat, nebo alespoň zlepšit? Já už jdu hlavou proti zdi, jen co na ni myslím, hrozně mě štve, že nejsem schopná ji rychleji, lépe naučit.
A nemáte někdo typy, co s takovým člověkem dělat? Není ani nijak ztuhlá, jen prostě zmatená, v jednu chvíli to jde, a dalších deset minut ne. Potom, co spadla, tak se docela bála, ale vcelku rychle to přešla, takže o strach ani nejde...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.22
já tábornici s podobným problémem (vysedala na zadní rozsochu čímž se předkláněla a držela se sedla) donutila během týdne jakž takž vysedat správně tím, že jsem k sedlu přidělala bič- když se předklonila tak se o něj praštila a ruce musela mít rozpažené, sice mě od té doby nazývají tyranem ale nic zlého jim nedělám, bičem jen vyhrožuji a jak vypozorovali zkušenější u mě se toho naučí nejvíc a že nás netrénuje málo taky mi pomohlo vtipně poukázat a nazývat jejich styl jízdy a doplnit zvukovými výlevy téhle holčině jsem říkávala Housenko, první den se smála, druhý mi nadávala a třetí už začala makat na tom abych jí tak přestala říkat
nijak nikomu nenadávám a vše říkám s úsměvem protože křik a rozčilování to všechno spíš zhoršuje, když už nejde jinak seberu se a dám si dvě kolečka na jízdárně sprintem
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.88
Já se učila lehký klus 10 lekcí na lonži a několik na polovině jízdárny než jsem pochopila princip. Začínala jsem ale až v 22 letech.
Zkus se s holčinou vykašlat na ježdění v sedle, lehký klus. Vem ji na madla ať se naučí pohyb koně, na madlech může i cválat a držet se rukama. Při zlepšující se stabilitě se pak může pouštět nejdřív jednou a pak i oběma rukama.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.10
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já se učila lehký klus 10 lekcí na lonži a několik na polovině jízdárny než jsem pochopila princip. Začínala jsem ale až v 22 letech.
Zkus se s holčinou vykašlat na ježdění v sedle, lehký klus. Vem ji na madla ať se naučí pohyb koně, na madlech může i cválat a držet se rukama. Při zlepšující se stabilitě se pak může pouštět nejdřív jednou a pak i oběma rukama.
Madla nemám :/ Momentálně nejsem v situaci, kdy bych za ně chtěla utrácet (veterinární výlohy směrem k druhému koni :D ), ale do budoucna bych je ráda. Cval s ní zatím ani zkoušet nechci. Jednou jsem ji měla bez sedla, jen s obřišníkem, a to mi právě sklouzla...
Jinak, přidělávat bič - jako dopředu? Stejně mi to nepřijde nějak logické :) Ona totiž nejde ani tak extrémně do předklonu, prostě hrcá dozadu.
A neřvu na ni - lépe řečeno, někdy mi to ujede, když už jde jo do tuhého, nebo pokud potřebuju něco zdůraznit (připomíná mi to naučení na tlak - začnu zlehka a přitvrzuju, pokud nevidím reakci), ale vždy v rámci slušnosti. Max řvu pokud je daleko ;)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.166.22
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Madla nemám :/ Momentálně nejsem v situaci, kdy bych za ně chtěla utrácet (veterinární výlohy směrem k druhému koni :D ), ale do budoucna bych je ráda. Cval s ní zatím ani zkoušet nechci. Jednou jsem ji měla bez sedla, jen s obřišníkem, a to mi právě sklouzla...
Jinak, přidělávat bič - jako dopředu? Stejně mi to nepřijde nějak logické :) Ona totiž nejde ani tak extrémně do předklonu, prostě hrcá dozadu.
A neřvu na ni - lépe řečeno, někdy mi to ujede, když už jde jo do tuhého, nebo pokud potřebuju něco zdůraznit (připomíná mi to naučení na tlak - začnu zlehka a přitvrzuju, pokud nevidím reakci), ale vždy v rámci slušnosti. Max řvu pokud je daleko ;)
strčila jsem ho pod bočnici
já jsem nechtěla říct, že na ni řvete jen jsem tím chtěla říct, že "uřvaný" trenér toho moc nenaučí někomu tohle vyhovuje, já bych se akorát stáhla a nervovala se, po hodině neustálého řevu bych se asi rozbrečela ale nejde to ani jenom mohla bys prosím...?
někdy je prostě musíme ,,vylekat" aby vnímali
jinak na Váš (slečnin) problém mě napadlo přidělat jí na záda klasický bičík ale já jsem prostě přidělávací tip takže to neberte až tak úplně vážně prosím
vzpomínám si, že jsem v začátcích dělala něco podobného, na mě moje hysterická trenérka křičívala hlavu nahoru a dívej se před sebe, jiný trenér pak abych se občas podívala na stín a zkontrolovala se podle něj, pokud byl stín přede mnou viděla jsem jestli mám špičky u koně, pokud na straně viděla jsem jestli sedím rovně a v klusu jak vysedám
přeji hodně štěstí
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.140
Tak já sama jsem byla takový antitalent. Po roce ježdění v jisté stáji-jednou týdně, jsem nezvládala pomalu ani to vysedání, natož koně naklusat, pokud se mu samotnému nechtělo a v klusu ho udržet bylo pro mě nemožné. Problém byl asi trochu ve mě
(nesebevědomost, psychické problémy) ale i ve stáji-bylo to ježdění ve skupině, takže po čase mě prostě nebrali na lonž, ale šla jsem s ostatními na jízdárnu, kde se kůň většinou držel ostatních a popřípadě jim překážel.
Hlavní problém celkově ve výuce spatřuju v úplně nevhodém vysvětlování a spoustě nedorozumění, co má člověk dělat. Např. paty dolů, špičky ke koni-sice je hezké mít nohy u koně, ale jinak patu dolů narve začátečník leda násilím a kotníky ho budou pekelně bolet. Přitom po nějaké době ježdění se tohle často samo srovná. Ale nejhorší ze všeho je "drž se koleny". Já blbá jsem se snažila koleny mačkat sedlo jak divá, vždycky jsem akorát strašně ztuhla a drncala koni do zad ještě víc (pracovní klus). Místotoho, aby mi někdo řekl prostě se uvolni, nohy nech lehce přitisknuté ke koni a následuj jeho pohyb. A tak to je dá a dál. Ten jezdec si prostě potřebuje zažít aha moment, kdy opravdu pochopí, co se těmi vlastně jen metaforami myslí, protože mu to nikdo pořádně nevysvětlí. A když zrovna není pohybově extrémně nadaný a neochytí to za pár lekcí sám, má ak s tím rpoblémy dlouho.
Umí holčina vysedět pracovní klus? Pokud ne, zaměřte se na to. Když má problém s vysedáváním-udržujete jí tedy koně v pohybu? Jinak kdyby měla do toho i pobízet, tak nemá šanci... Podle mě. Mě třeba pomohlo jet na vyjížďku na spolehlivém koni, co se držel dalšímu za zadkem, ale jak byl rád, že je venku, hezky sám klusal a taky se člověk venku nesoustředí tolik jen na všechny ty věci a náhle to šlo samo od sebe. Také jsem měla problém třeba na lonži a jízdárně do svahu, jak se měnil náklon...
Chtělo by to s holčinou důkladně probrat ještě na zemi, jestli opravdu ví, co má dělat, jak má sedět apod. a třeba se jí i zeptat, s čím má problém, jak se v sedle cítí. A taky jí říct, ať si přečte pár knížek (v každé bývá to samé popsané trochu jinak a někdy to člověk pochopí až z páté).
Já se nejvíc naučila nakonec sama a bez dozoru na dopředné kobylce (předtím jsem jezdila spíš na líných a pomalých koních), která šla dopředu sama a až moc, ale to mě právě naučilo se držet apod. Samozřejmě to ale není ideální, bohužel předtím jsem vystřídala 3 různé jezdecké stáje a nikde mě toho výrazně víc nenaučili. A teorii jsem měla načtenou.
Držím palce, ať se vám to podaří naučit dřív než mě:)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.36.4
No zase po dvou měsících nemůžete chtít po ní zázraky, holt ne každému byl dán ten cit, aby na to přišel hned.
Hodně jsem vídávala učení se vysedávat v kroku, jen ať člověk právě příjde na to kam se posadit, jak se zvedat, že nemá vystrkovat tu pánev dopředu, že má dosedat jemně a ne tam dopadnout...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.230.254
Jednomu poleni jsem to vysvětlovala tak, že nesmí do vysedání dávat žádnou energii, pouze se nechat vyhodit a lehce dosednout, soustředit se na to, že se nesmí nikam hýbat holeně, nechat je volně dolů a pohyb je v kolenou... Holčina pochopila, ale pilování trvalo asi měsíc skoro denního ježdění...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.10
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak já sama jsem byla takový antitalent. Po roce ježdění v jisté stáji-jednou týdně, jsem nezvládala pomalu ani to vysedání, natož koně naklusat, pokud se mu samotnému nechtělo a v klusu ho udržet bylo pro mě nemožné. Problém byl asi trochu ve mě
(nesebevědomost, psychické problémy) ale i ve stáji-bylo to ježdění ve skupině, takže po čase mě prostě nebrali na lonž, ale šla jsem s ostatními na jízdárnu, kde se kůň většinou držel ostatních a popřípadě jim překážel.
Hlavní problém celkově ve výuce spatřuju v úplně nevhodém vysvětlování a spoustě nedorozumění, co má člověk dělat. Např. paty dolů, špičky ke koni-sice je hezké mít nohy u koně, ale jinak patu dolů narve začátečník leda násilím a kotníky ho budou pekelně bolet. Přitom po nějaké době ježdění se tohle často samo srovná. Ale nejhorší ze všeho je "drž se koleny". Já blbá jsem se snažila koleny mačkat sedlo jak divá, vždycky jsem akorát strašně ztuhla a drncala koni do zad ještě víc (pracovní klus). Místotoho, aby mi někdo řekl prostě se uvolni, nohy nech lehce přitisknuté ke koni a následuj jeho pohyb. A tak to je dá a dál. Ten jezdec si prostě potřebuje zažít aha moment, kdy opravdu pochopí, co se těmi vlastně jen metaforami myslí, protože mu to nikdo pořádně nevysvětlí. A když zrovna není pohybově extrémně nadaný a neochytí to za pár lekcí sám, má ak s tím rpoblémy dlouho.
Umí holčina vysedět pracovní klus? Pokud ne, zaměřte se na to. Když má problém s vysedáváním-udržujete jí tedy koně v pohybu? Jinak kdyby měla do toho i pobízet, tak nemá šanci... Podle mě. Mě třeba pomohlo jet na vyjížďku na spolehlivém koni, co se držel dalšímu za zadkem, ale jak byl rád, že je venku, hezky sám klusal a taky se člověk venku nesoustředí tolik jen na všechny ty věci a náhle to šlo samo od sebe. Také jsem měla problém třeba na lonži a jízdárně do svahu, jak se měnil náklon...
Chtělo by to s holčinou důkladně probrat ještě na zemi, jestli opravdu ví, co má dělat, jak má sedět apod. a třeba se jí i zeptat, s čím má problém, jak se v sedle cítí. A taky jí říct, ať si přečte pár knížek (v každé bývá to samé popsané trochu jinak a někdy to člověk pochopí až z páté).
Já se nejvíc naučila nakonec sama a bez dozoru na dopředné kobylce (předtím jsem jezdila spíš na líných a pomalých koních), která šla dopředu sama a až moc, ale to mě právě naučilo se držet apod. Samozřejmě to ale není ideální, bohužel předtím jsem vystřídala 3 různé jezdecké stáje a nikde mě toho výrazně víc nenaučili. A teorii jsem měla načtenou.
Držím palce, ať se vám to podaří naučit dřív než mě:)
Díky za pěkný příspěvek... V něčem jsem se tam shlédla. "Drž se koleny" jí říkám, když vysedává (jindy ne), právě aby přestala vysedávat celým tělem (doprovázené mácháním nohou dopředu dozadu) a šla jen od kolene nahoru...
Za mě musím říct, že od prvního dne, co jsem nalezla na koně, tak paty dolů nebyl nikdy problém - narozdíl od spousty jiných věcí :D Takže je pro mě těžce nepochopitelné, že někteří lidé tu patu prostě nepropruží dolů, ale snažím se si to tak nebrat...
V pracovním klusu vysedí - musí být teda pomaloučký, ale kobyla má tvrdé chody, takže jen co zrychlí, mám problém i já. Koně samozřejmě udržuju v pohybu já, od toho jí lonžuju, po ní nechci žádné pobídky - bylo by to zbytečné, to až do budoucna, až zvládne vysedět. Ven bych se ji neodvážila vzít ještě vůbec...
Už jsem jí posílala pár odkazů na dobře napsané články, říkala jí o knížkách, ale v tomhle ohledu očividně zájem moc není. Něco si přečte, ale nic moc nezapamatuje a nechce se o tom bavit...
No, doufám, že se někam dohrabeme :)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.177.34
Ahoj, podle popisu mě to připadá že má slabé nohy a málo se drží koleny a při vysedávání se hodně opírá o třmeny. Většinou se člověk naučí jezdit až když mu narostou jezdecké svaly. V začátcích jsem posiloval stiskáváním židle mezi koleny. Jestli padá tak buď se moc předklání a v předklonu se špatně drží rovnováha nebo má slabé nohy a padá do strany. Taky mě napadlo že se moc snaží a vysedává vší silou zbytečně vysoko, je lepší se nechat jen lehce vyhodit silou pohybu koně, stačí pár centimetrů pokud kobyla hodně nenadhazuje a zároveň si tak snadněji uhlídá létající nohy. Chce to dlouhou trpělivost a jezdit co nejčastěji, dvakrát do týdne je málo a část pohybů se učí znova a znova. Já se učil hodně dlouho, dá se říct několik let, opravdu sebevědomně jsem se naučil až na vlastní kobyle když jsem jezdil téměř každý den. To že po pádu překoná strach je velká výhoda. Občas učím děti padat na stojícím koni kdy se dobrovolně dostanou mimo sedlo a drží se jen nohou a rukou a pak se snaží dostat zpátky do sedla i když se nahoru nedostanou a spadnou tak je to poučení jak padat.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.10
Ještě dodávám - vysedávání v kroku je součást každé naší hodiny... a dále vypisované - jen co tě sedlo nadhodí - to jí taky říkám. No, prostě jí čeká ještě spousta dřiny... A před námi zima, takže pauza, třeba jí to prospěje :)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.10
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj, podle popisu mě to připadá že má slabé nohy a málo se drží koleny a při vysedávání se hodně opírá o třmeny. Většinou se člověk naučí jezdit až když mu narostou jezdecké svaly. V začátcích jsem posiloval stiskáváním židle mezi koleny. Jestli padá tak buď se moc předklání a v předklonu se špatně drží rovnováha nebo má slabé nohy a padá do strany. Taky mě napadlo že se moc snaží a vysedává vší silou zbytečně vysoko, je lepší se nechat jen lehce vyhodit silou pohybu koně, stačí pár centimetrů pokud kobyla hodně nenadhazuje a zároveň si tak snadněji uhlídá létající nohy. Chce to dlouhou trpělivost a jezdit co nejčastěji, dvakrát do týdne je málo a část pohybů se učí znova a znova. Já se učil hodně dlouho, dá se říct několik let, opravdu sebevědomně jsem se naučil až na vlastní kobyle když jsem jezdil téměř každý den. To že po pádu překoná strach je velká výhoda. Občas učím děti padat na stojícím koni kdy se dobrovolně dostanou mimo sedlo a drží se jen nohou a rukou a pak se snaží dostat zpátky do sedla i když se nahoru nedostanou a spadnou tak je to poučení jak padat.
Díky, asi to tak bude. Já bych byla ráda, kdyby jezdila častěji, ale za hodiny mi platí, a chápu, že častěji by to bylo finančně náročnější. Dvakrát v týdnu mi ale přijde už rozumné, lepší než jen jednou :)
Myslím, že jde o slabé nohy. Už jsem jí doporučovala, aby cvičila na overballu, mačkala ho, a pár dalších cviků. Je hlavně na ní, jestli to dělá...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.194.111
Taky mi dle popisu přijde, že má slečna slabé nohy a dosedla prostě spadne.
Já jsem učila tedy mladší slečnu, která měla podobný problém a pomohlo mi jí nejprve naučit stehenní sed v kroku a později i v klusu, našla si tak rovnováhu a nepadal kobyle do zad. Nejprve v zastavení jsem jí vysvětlila jak má mít nohy, klidně jsem jí i přidržela kotník a potom ať si stoupne, ať si zkusí dát holeň dopředu/dozadu a co to s ní udělá (spadne dozadu/dopředu), pochopila to velice rychle.
A k tomu celkové přístupu a chichotání, vemte si s sebou někoho třetího s kamerou, ať slečnu natočí, nemá cenu jí nějak deptat, ale ať se na sebe podívá, že na to padání do sedla není pěkný pohled a ani tomu koni to není příjemné.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.28.156
Nečetla jsem příspěvky výše, ale měla jsem stejný problém jako zmíněná slečna. Učila jsem se v 18ti letech jezdit a už to taky šlo hůř :D Hlavně jí dejte trpělivost, někteří nejsou rození atleti a jestli se bojí, nutí ji to se přidržovat sedla. Vezměte ji na lonž, v kroku dělejte cviky jako (chytnout se špičky boty, sáhnout koni mezi uši nebo na zadek), pak procvičujte stehenní sed, nejdříve v kroku, až to bude zvládat, tak v klusu...
V klusu na lonži, ať dá ruce v bok a vysedává, řekněte ji, že se moc předklání, ať se trochu zakloní (už si na to předklonění zvykla, takže se asi bude cítit trochu nestabilně, takže ze začátku nedrtit). Každopádně neřvat na ni, nestresovat, ona za to ani tak nemůže, je to spíš chyba na vaší straně, že ji v klusu nedovedete "posadit" a jelikož už chytila zlozvyk s předklonem, bude vám teď trvat než to zase odnaučíte. Mě to trvalo cca půl roku pod trenérkou. Hodně jsme posilovali nohy, stehenní sed, jezdila jsem bez třmenů a hlavně mě neustále připomínala, kdy se předkláním a já se to vždy snažila opravit, musím říct, že mi to nejdříve přišlo, že jsem šíleně zakloněná (přitom jsem seděla správně vzpřímená)... Dejte tomu čas.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.195.188
Holčina začne lítat v sedle protože se málo drží kolenama...my učíme děcka vysedat tak že si zkouší vysedat v kroku-ten pohyb,držet se koleny a nadzvedávat se a lehce dosedat.Taky pomáhá dát jim mezi kolena a sedlo třeba papírek-musí mít kolena přitisklá jinak papírek spadne....
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.71
Neni nic lepšího než se učit bez sedla a na madlech, to pak nemusíš vysvětlovat nic a pokud má kapku citu, pochopí to její tělo samo.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.88
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Neni nic lepšího než se učit bez sedla a na madlech, to pak nemusíš vysvětlovat nic a pokud má kapku citu, pochopí to její tělo samo.
Tak tak. Mě na madlech cválala asi 6 letá holčička, co se jinak bála sama na volno v sedle i naklusat.
Nebo když v tom sedle, tak jsme holčinu zabavovaly házením si míčkem, aby nevnímala, jak jede "rychle". Zvládla to i v klusu, a to se opravdu bojí. Ale nevím, jak by na to reagovala 15 letá slečna....
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.168.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Holčina začne lítat v sedle protože se málo drží kolenama...my učíme děcka vysedat tak že si zkouší vysedat v kroku-ten pohyb,držet se koleny a nadzvedávat se a lehce dosedat.Taky pomáhá dát jim mezi kolena a sedlo třeba papírek-musí mít kolena přitisklá jinak papírek spadne....
Přesně tak, držet se nohama je základ. Když vidím, co k nám chodí na hodiny, kolikrát nemůžu až uvěřit, a to jsou holky co chodí třeba půl roku. Říkám prošlápni paty, tlač kolena do sedla. Po pár krocích vidím mezi kolenem a sedlem místo na pěst a paty jsou výš než špička, tudíž se na tom koni asi těžko udrží. Pořád to připomínejte, paty dolu, tlač kolena do sedla. Pořád, pořád do kola. Papír mezi koleno a sedlo jen doporučuji, sama jsem se to tak učila a nyní to předávám dál. Jen s tím, že když papír spadne, slečna si sleze, zvedne ho a zase naleze. A tak pořád dokola, ona si pak zapamatuje že je lepší držet kolena u sedla než za hodinu třeba patnáckrát slézat. A když se bude dobře držet koleny, vysedávání by mělo jít samo.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.185.239
Taková úvaha na dané téma. Papír mezi koleny a sedlem, myšlenka dobrá, ale jak známo anatomie muže, ze které vychází klasické pojetí ježdění, je jiná než anatomie ženy. Takže se dá říci, že občas něco je proti přírodě-anatomii a mohlo by svým způsobem být problematické, či dokonce problém způsobit. Nerozumím tomu kam se tak spěchá. Cožpak slečna jede po vánocích závody nebo co? Vzhledem k faktu, že mládež, pokud nechodí do nějakého sportovního kroužku,( kde zase zpravidla by děcka nejraději honili jak zduté kozy, aby měli co nejúžasnější výsledky), je celkem lemrozní, neohrabaná, ztouchnivělé tělesné konstituce. Ale i kdyby ne, tak není důvod za týden umět jezdit. Pokud vím v jedné vysoké jezdecké škole minimálně půlroku neslezou z lonže. A určitě se nedrndaj sem tam za měsíc. Jinde zase děcka mají jednoduché základy voltiže. Cíl je jasný, sedět jaksi samozřejmě, však o nic nepřijdou. Ještě se holeněmi a otěžemi koni v hubě naškubou...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.140
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Holčina začne lítat v sedle protože se málo drží kolenama...my učíme děcka vysedat tak že si zkouší vysedat v kroku-ten pohyb,držet se koleny a nadzvedávat se a lehce dosedat.Taky pomáhá dát jim mezi kolena a sedlo třeba papírek-musí mít kolena přitisklá jinak papírek spadne....
No nevim, ale me bylo tolikrat receno drz se koleny a vazne jen o tom to neni (Snazila jsem se drzet ale v sedle jsem drncala dal). Spis to chce mit celou dobu k sedlu prilozena stehna a "drzet se" horni polovinou nohou od kolen a vis.
Beztak nejde o to se jen silou drzet, to zvladne zacatecnik leda rukama, ale prizpusobit se pohybu kone, jit s tim pohybem
Jeste me napadlo at slecna zkusi zavrit oci, tak by se mela vic soustredit jen na ty pohyby.
A cvicit by samozrejme neuskodilo:)
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.230.254
Já bych se přestala soustředit na lehký klus sám o sobě a dopracovala bych se k tomu jinak. Jednak bych ji začla učit stehenní sed, tam bude mít možnost naposilovat nohy bez toho, že by musela řešit rytmus...
A dělala bych s ní takový cvičení, že nechala bych ji klusat v pracovním klusu a každý např. 5 krok ať vysedne...pak třeba at 5 kroků sedí a 2x vysedne, až to bude pěkný tak pak 5 sedí 3 vysedá atd...a postupně se propracujete k tomu, že zvládne pěkně vysedat třeba půl kruhu, pak celý....
a pokud umí kobyla pěkně nacválat bez toho, aby se rozeběhla v klusu, tak bych se nebála i zkuist nacválat s tím že se bude držet sedla...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.217.71
No nevím, já bych slečnu nechala na koni nejdřív pěkně usadit - až pořádně zvládne pracovní klus (nečetla jsem vše, tak mi možná něco uniklo, ale přijde mi, že slečna ještě pracovní klus pořádně vysedět neumí), tak po ní chtít teprve lehký. Osobně jsem uměla nejdříve vysedat, než klus vysedět a měla jsem s tím pak sakra problém. A také bych slečnu klidně nechala jezdit bez sedla, nejlépe na madlech, ale mohl by stačit i jen řemen kolem krku - prostě aby slečna měla nějakou "jistotu". Klidně bych to zařadila i jen občas, jako zpestření. Naučí se lépe cítit koně. A zařadila bych i "voltižní" cviky, nebo i to házení míčem (pokud to nebude vadit koni). Ano, je to sice puberťačka, nejspíš se na to bude tvářit všelijak, ale je fakt, že obdobné cvičení ji naučí lépe ovládat vlastní tělo, uvolnit se a získat větší jistotu na hřbetě. Spousta věcí jde pak skoro sama, nebo výrazně lépe.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.88
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No nevím, já bych slečnu nechala na koni nejdřív pěkně usadit - až pořádně zvládne pracovní klus (nečetla jsem vše, tak mi možná něco uniklo, ale přijde mi, že slečna ještě pracovní klus pořádně vysedět neumí), tak po ní chtít teprve lehký. Osobně jsem uměla nejdříve vysedat, než klus vysedět a měla jsem s tím pak sakra problém. A také bych slečnu klidně nechala jezdit bez sedla, nejlépe na madlech, ale mohl by stačit i jen řemen kolem krku - prostě aby slečna měla nějakou "jistotu". Klidně bych to zařadila i jen občas, jako zpestření. Naučí se lépe cítit koně. A zařadila bych i "voltižní" cviky, nebo i to házení míčem (pokud to nebude vadit koni). Ano, je to sice puberťačka, nejspíš se na to bude tvářit všelijak, ale je fakt, že obdobné cvičení ji naučí lépe ovládat vlastní tělo, uvolnit se a získat větší jistotu na hřbetě. Spousta věcí jde pak skoro sama, nebo výrazně lépe.
Mě by řemen kolem krku fakt neuklidnil. Jak jedu na koni bez sedla bez ničeho jen s uzdečkou, tak zvládnu sotva klusat, s madlama v pohodě cválám. Ani v jednom případě se ničeho nedržím ani hřívy ani madel, natož za otěže, ale ta madla mi fungují jako psychická opora, taková berlička. Takže pokud se slečna bojí, tak bez madel bych nic rychlejšího než krok nezkoušela, aby se strachy nezablokovala úplně...
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak já sama jsem byla takový antitalent. Po roce ježdění v jisté stáji-jednou týdně, jsem nezvládala pomalu ani to vysedání, natož koně naklusat, pokud se mu samotnému nechtělo a v klusu ho udržet bylo pro mě nemožné. Problém byl asi trochu ve mě
(nesebevědomost, psychické problémy) ale i ve stáji-bylo to ježdění ve skupině, takže po čase mě prostě nebrali na lonž, ale šla jsem s ostatními na jízdárnu, kde se kůň většinou držel ostatních a popřípadě jim překážel.
Hlavní problém celkově ve výuce spatřuju v úplně nevhodém vysvětlování a spoustě nedorozumění, co má člověk dělat. Např. paty dolů, špičky ke koni-sice je hezké mít nohy u koně, ale jinak patu dolů narve začátečník leda násilím a kotníky ho budou pekelně bolet. Přitom po nějaké době ježdění se tohle často samo srovná. Ale nejhorší ze všeho je "drž se koleny". Já blbá jsem se snažila koleny mačkat sedlo jak divá, vždycky jsem akorát strašně ztuhla a drncala koni do zad ještě víc (pracovní klus). Místotoho, aby mi někdo řekl prostě se uvolni, nohy nech lehce přitisknuté ke koni a následuj jeho pohyb. A tak to je dá a dál. Ten jezdec si prostě potřebuje zažít aha moment, kdy opravdu pochopí, co se těmi vlastně jen metaforami myslí, protože mu to nikdo pořádně nevysvětlí. A když zrovna není pohybově extrémně nadaný a neochytí to za pár lekcí sám, má ak s tím rpoblémy dlouho.
Umí holčina vysedět pracovní klus? Pokud ne, zaměřte se na to. Když má problém s vysedáváním-udržujete jí tedy koně v pohybu? Jinak kdyby měla do toho i pobízet, tak nemá šanci... Podle mě. Mě třeba pomohlo jet na vyjížďku na spolehlivém koni, co se držel dalšímu za zadkem, ale jak byl rád, že je venku, hezky sám klusal a taky se člověk venku nesoustředí tolik jen na všechny ty věci a náhle to šlo samo od sebe. Také jsem měla problém třeba na lonži a jízdárně do svahu, jak se měnil náklon...
Chtělo by to s holčinou důkladně probrat ještě na zemi, jestli opravdu ví, co má dělat, jak má sedět apod. a třeba se jí i zeptat, s čím má problém, jak se v sedle cítí. A taky jí říct, ať si přečte pár knížek (v každé bývá to samé popsané trochu jinak a někdy to člověk pochopí až z páté).
Já se nejvíc naučila nakonec sama a bez dozoru na dopředné kobylce (předtím jsem jezdila spíš na líných a pomalých koních), která šla dopředu sama a až moc, ale to mě právě naučilo se držet apod. Samozřejmě to ale není ideální, bohužel předtím jsem vystřídala 3 různé jezdecké stáje a nikde mě toho výrazně víc nenaučili. A teorii jsem měla načtenou.
Držím palce, ať se vám to podaří naučit dřív než mě:)
To jste napsala krásně . Já sama bych tímhle stylem, úplně jednoduše potřebovala vysvětlit x věcí. Mohla byste se mi prosím ozvat na meil denio@seznam.cz, že bychom si popovídaly? (Do předmětu třeba kone, nebo tak, ať mi to nespadne do spamu a vím, o co jde
) Děkuji
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky, asi to tak bude. Já bych byla ráda, kdyby jezdila častěji, ale za hodiny mi platí, a chápu, že častěji by to bylo finančně náročnější. Dvakrát v týdnu mi ale přijde už rozumné, lepší než jen jednou :)
Myslím, že jde o slabé nohy. Už jsem jí doporučovala, aby cvičila na overballu, mačkala ho, a pár dalších cviků. Je hlavně na ní, jestli to dělá...
Jaké cviky kromě mačkání overballu?
Branite se cvalu, ale pokud chcete výuku začátečníka jinak, sezente si knihu od Karol Holého Ježdění pro samouky. Tento odborník na slovo vzaty právě doporučuje postup krok -cval-klus podle vzoru maďarské šlechty.
Jinak slečna bude asi méně pohybove nadana, budete muset mít trpělivost.2 měsíce na klus nejsou žádná dlouhá doba.
Někdy pomáhá i ježdění na lonzi se zavřenýma očima (chvíli), člověk si lépe uvědomuje vlastní tělo.