Mladý kůň-vzpínání

Jedna možnost, že už takové jednaní očekáváte, tedy v něm podmiňujete stavění se na zadní, takže je potřeba zachovat klidnou hlavu a nevšímat si ho, pokud jde.
Pokud by tato situace i tak nastala, tak se snažte koně vyslat na kruh - odvedete jeho pozornost od stavění se na zadní. Nechat ho obejít kousek a zase pokračovat v chůzi. Jen aby pochopil, že je pro něj výhodnější jít v klidu, protože pokud se bude stavět na zadní, bude to pro něj znamet práci a tedy zbytečný pohyb. Popřípadě můžete zkusit i jiný způsob a to jakmile se začne stavět na zadní, tak nastavit přiměřený tlak na ohlávku, popřípadě náznak pobídky na plece tušírkou a počkat, jakmile se uklidní. Jakmile se uklidní, tak pochválit a pokračovat. Musíte brát to, že je to zatím puberťák, takže má mnoho jiných starostí a předností než vás a klidnou procházku, takže na něj musíte pomalu, chválit za malé pokroky

No bičem mezi uši by snad mohlo pomoci až v případě, že se bude stavět na zadní s jedzcem, nevím jak to aplikovat u vodiče... to bych asi zavrhla. Ale chce to zastavit už u toho hrabání předníma nohama. Na nás to mlaďák taky zkoušel, kamarádku, která se přišla svézt přední nohou hrábl / nic hrozného, ale měla na stehně pěknou modřinu/. Stál u úvazu a jakoby se vztekal a hrabal přední nohou, člověka nerespektujíc... Tím ale taky skončil. Koně jsem odvázala, vzala si tušírku, jak začal hrabat dostal bičem přes nohy, pak to zkusil znovu, znovu dostal a byl klid. Nebyl to žádný brutální zákrok a od té doby to nezkusil. Musíte si začít bránit/vymezit vlastní prostor a zvýšit tak respekt koně vůči Vaší osobě.

Já jsem měla taky hodně stavící se kobylku. Nepoužívala to jako zbraň, ale jako uvolnění stresu. Něco jí zvedlo adrenalin, nevěděla coby, šla nahoru. Já jsem to řešila tak, že jsem ji poslala na kruh a nutila (přiměřeně) do pohybu. Kobuš si upustila páru a když se trochu zklidnila, tak jsem ji nechala udělat ještě pár koleček a pustila jsem ji k sobě. Toto jsme dělali cca od 2 do 3 let. Sama pak už věděla, že u mě vyvádět nesmí. Vztekat se může, ale sama a stejně se musí uklidnit. Teď je hodně spolehlivá. Dává si pozor, zda jsem stále na ní, v sedle si mě hlídá. Když ji vezmu na lonž, vyblbne se na týden dopředu. Ale na každého působí něco jiného...
Postavit se mi v sedle zkusila jednou, pořádně. Málem jsme obě spadly, neměla k tomu důvod. Sama pak byla dost vykulená a už to vícekrát nezkusila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No bičem mezi uši by snad mohlo pomoci až v případě, že se bude stavět na zadní s jedzcem, nevím jak to aplikovat u vodiče... to bych asi zavrhla. Ale chce to zastavit už u toho hrabání předníma nohama. Na nás to mlaďák taky zkoušel, kamarádku, která se přišla svézt přední nohou hrábl / nic hrozného, ale měla na stehně pěknou modřinu/. Stál u úvazu a jakoby se vztekal a hrabal přední nohou, člověka nerespektujíc... Tím ale taky skončil. Koně jsem odvázala, vzala si tušírku, jak začal hrabat dostal bičem přes nohy, pak to zkusil znovu, znovu dostal a byl klid. Nebyl to žádný brutální zákrok a od té doby to nezkusil. Musíte si začít bránit/vymezit vlastní prostor a zvýšit tak respekt koně vůči Vaší osobě.

Tak tak...
Platilo to i na mého hřebčáka a stačilo zopakovat dvakrát, možná třikrát, jednou a hned a byl hned pokoj... Stejně tak při pokusech o štípnutí... Plesknout přes čumák a to týdne už se ot o ani nepokoušel...
On si z vás dělá p*del...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak tak...
Platilo to i na mého hřebčáka a stačilo zopakovat dvakrát, možná třikrát, jednou a hned a byl hned pokoj... Stejně tak při pokusech o štípnutí... Plesknout přes čumák a to týdne už se ot o ani nepokoušel...
On si z vás dělá p*del...

Kůň si nikdy z nikoho nedělá p*del!!! Tyhle argumenty mě už dosti zaráží... Pokud kůň něco takového dělá, tak jen neví, co čekat - buď nemá s člověkem ujasněné pozice - tedy nemá v člověku důvěru ani respekt a tak se snaží vybojovat pozici nad člověkem. Pokud budete mít s koněm dostatečně vyřešený respekt a důveru, tak nikdy na vás nebude útočit či něco podobného. Ano, hřebci bývají ostřejší, mají to dané hormony a vývojem, u mladého hřebečka se kterým nepracuji to řeším pouze plácnutím, ale u staršího koně v přípravě na obsednutí se mi to již nestává, protože první co si s koněm řeším je dostatek respektu. Kousání, stavění na zadní apod. je chování, které má charakter důsledku, ne příčiny, proč to kůň dělá :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kůň si nikdy z nikoho nedělá p*del!!! Tyhle argumenty mě už dosti zaráží... Pokud kůň něco takového dělá, tak jen neví, co čekat - buď nemá s člověkem ujasněné pozice - tedy nemá v člověku důvěru ani respekt a tak se snaží vybojovat pozici nad člověkem. Pokud budete mít s koněm dostatečně vyřešený respekt a důveru, tak nikdy na vás nebude útočit či něco podobného. Ano, hřebci bývají ostřejší, mají to dané hormony a vývojem, u mladého hřebečka se kterým nepracuji to řeším pouze plácnutím, ale u staršího koně v přípravě na obsednutí se mi to již nestává, protože první co si s koněm řeším je dostatek respektu. Kousání, stavění na zadní apod. je chování, které má charakter důsledku, ne příčiny, proč to kůň dělá :)

no a právě než si s koněm dořešíte respekt dá se tomu říct,že si z Vás dělá p-del
Nebo mu prostě přeskočí na něco nedořešeného z minulosti si vzpomene a zkusí jestli by to náhodou nešlo....
Třeba můj valášek, hodný, naprostý miláček, kterého jsem schopná odjezdit komplet bez postrojů i mezi końmi na louce ze dne na den začal vyhazovat dostal přes zadek, udidlem do huby když to chtěl zkusit znovu (udeřil se sám, já mu ho jen nastavila ) a byl klid. Po cca měsíci se zničehonic postavil na zadní- jak někdo psal výše dostal malou mezi uši a pár nehezkých jmen taktéž to už nezkusil.... S trenérem jsme šli do hloubky PROČ- před pár lety ho jezdila jedna holčina kterou sundal tak 2x-3x za vyjdu třeba jen kvůli tomu že se lekl a z klusu zastavil, jakmile mu došlo že ve chvíli kdy spadne má oddych tak to začal dělat záměrně. Pak jsem se vrátila do jeho sedla já s pevnější rukou, jistotou a s vědomým že máme spolu vše vyřešené a on se choval víceméně tak na tu dobu měl (byl pár měsíců po obsednutí) takže mu vlastně nikdo ,,neřekl" že se to nedělá a nesmí to dělat- nějakého kozlíka po týdnu stání pochopím ale snažit se někoho vyloženě sejmout to fakt nee

Každý tomu říkáme jinak ale myslíme to všichni stejně... nedostatek respektu = dělá si prd.l, prostě vysí.á.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každý tomu říkáme jinak ale myslíme to všichni stejně... nedostatek respektu = dělá si prd.l, prostě vysí.á.

Právě si občas nejsem moc jistá, jestli to tak všichni myslí ;) Spíše mi kolikrát příjde, že když si někdo neví rady, dojdou nápady, argumenty, tak prostě řekne, že si kůň dělá z člověka srandu a ať mu dá co proto :) Tak jen pro vysvětlení, že ne každý to může pochopit dobře a hlavně aby začátečníci to nepobrali ve špatném smyslu slova :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no a právě než si s koněm dořešíte respekt dá se tomu říct,že si z Vás dělá p-del
Nebo mu prostě přeskočí na něco nedořešeného z minulosti si vzpomene a zkusí jestli by to náhodou nešlo....
Třeba můj valášek, hodný, naprostý miláček, kterého jsem schopná odjezdit komplet bez postrojů i mezi końmi na louce ze dne na den začal vyhazovat dostal přes zadek, udidlem do huby když to chtěl zkusit znovu (udeřil se sám, já mu ho jen nastavila ) a byl klid. Po cca měsíci se zničehonic postavil na zadní- jak někdo psal výše dostal malou mezi uši a pár nehezkých jmen taktéž to už nezkusil.... S trenérem jsme šli do hloubky PROČ- před pár lety ho jezdila jedna holčina kterou sundal tak 2x-3x za vyjdu třeba jen kvůli tomu že se lekl a z klusu zastavil, jakmile mu došlo že ve chvíli kdy spadne má oddych tak to začal dělat záměrně. Pak jsem se vrátila do jeho sedla já s pevnější rukou, jistotou a s vědomým že máme spolu vše vyřešené a on se choval víceméně tak na tu dobu měl (byl pár měsíců po obsednutí) takže mu vlastně nikdo ,,neřekl" že se to nedělá a nesmí to dělat- nějakého kozlíka po týdnu stání pochopím ale snažit se někoho vyloženě sejmout to fakt nee

Musíte brát každého koně jako originál - ano, někteří koně mají vysoké ego, zrovna jednoho takové pomáhám kamarádce obsedat a je to peklo!! Každý den jiný kůň - jeden den miláček, kliďas.. druhý den kůň, který je schopný i s jezdec se omotat kolem skokových stojanů, zadupat jezdce do země a sundat ho i za cenu toho, že se i jezdcem převrátí. Prostě blázen a na toho je potřeba hodně pevná ruka a jasná pravidla. Zkusili jsme to po dobrém, v klidu, pomalu, žádný výsledek. Teď jsme na něho občas fakt drsné - ve smyslu, že mu dáváme jasně najevo, co je a není žádoucí chování k člověku a snažíme se u něj upustit páru - drží v sobě energii a prostě jednou za 3 měsíce má totální výbuch a je schopný to narvat do zdi - dodám, že je to 4-letý valach, který již byl obsedlý a začala s ním základní práce. U takových koní ale právě metoda: jednou dostaneš mezi uši moc nepomáhá - jsou to koně s velkou dominancí, nespolupráce s člověkem. Naopak pak jsou koně vyrovnaní, klidní a pokud mají takové stavy, tak opravdu stačí jedno plácnutí a je klid. Ale pak si člověk musí dát pozor na sílu reakce - u některých koní - se špatnou minulostí, koně s hodně nízkým egem, bojící se koně, apod. - tak tam by to mohlo napáchat více škody než užitku. Sto koní, sto různých způsobů pojetí situace. Takže je jen na jezdci, aby vyhodnotil danou situaci a navrhl co nejlepší možné řešení v dané situaci a s daným koněm - aneb každý kůň nás něčemu naučí :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý večer, prosím vás o radu. Mám 2,5 letého valáška křížence paint horse. Pomalu se připravujeme na obsedání ( Parelliho hry apod.), je to velmi zvědavý a aktivní kůň a když s ním cvičím tak se na mě plně soustředí a opravdu se snaží. Problém nastává když ho vezmu na procházku na ruku, podotýkám že v novém ustájení( režím 24/7) je od srpna a okolí tudíž ještě moc nezná. Vyjdeme a asi po 5min to na mě začne zkoušet, začne házet hlavou, hrabat předníma a nakonec se staví na zadní a hrabe po mě kopytama. Nemyslím si že by to bylo tím že jdeme od ostatních koní, naposledy s před námi šel pod sedlem jeho kamarád. Dokonce jsem si téměř jistá že na mě zkouší kdo z koho, jestli se nechám přeprat nebo ne...Proto vás žádám o radu, jak v dané chvíli zareagovat? nebo co s tím?Mám pocit že švihnutí vodítkem ho ještě víc rozdovádělo.Už to dělal kdysi, ale to bylo před kastrací na jaře a poté už jen párkrát když se opravdu lekl( cizí pes z křoví atd.). Prosím poraďte, jsem z toho opravdu nešťastná, nemluvě o tom že je to nebezpečné...

Ja by som sa riadila tým, že je v NOVOM ustajnení, je ešte nesvoj, pravdepodobne sa fixuje na stádo lebo si ešte nie je istý. Dala by som mu ešte chvíľu pokoj aby si zvykol a zatiaľ ho nebrala preč od koní ale radšej s ním robila iba tak, aby na stádo videl. Aspoň pár týždňov.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musíte brát každého koně jako originál - ano, někteří koně mají vysoké ego, zrovna jednoho takové pomáhám kamarádce obsedat a je to peklo!! Každý den jiný kůň - jeden den miláček, kliďas.. druhý den kůň, který je schopný i s jezdec se omotat kolem skokových stojanů, zadupat jezdce do země a sundat ho i za cenu toho, že se i jezdcem převrátí. Prostě blázen a na toho je potřeba hodně pevná ruka a jasná pravidla. Zkusili jsme to po dobrém, v klidu, pomalu, žádný výsledek. Teď jsme na něho občas fakt drsné - ve smyslu, že mu dáváme jasně najevo, co je a není žádoucí chování k člověku a snažíme se u něj upustit páru - drží v sobě energii a prostě jednou za 3 měsíce má totální výbuch a je schopný to narvat do zdi - dodám, že je to 4-letý valach, který již byl obsedlý a začala s ním základní práce. U takových koní ale právě metoda: jednou dostaneš mezi uši moc nepomáhá - jsou to koně s velkou dominancí, nespolupráce s člověkem. Naopak pak jsou koně vyrovnaní, klidní a pokud mají takové stavy, tak opravdu stačí jedno plácnutí a je klid. Ale pak si člověk musí dát pozor na sílu reakce - u některých koní - se špatnou minulostí, koně s hodně nízkým egem, bojící se koně, apod. - tak tam by to mohlo napáchat více škody než užitku. Sto koní, sto různých způsobů pojetí situace. Takže je jen na jezdci, aby vyhodnotil danou situaci a navrhl co nejlepší možné řešení v dané situaci a s daným koněm - aneb každý kůň nás něčemu naučí :)

samozřejmě že u některých koní jedna výhružná nestačí, svojí ponici bych taky mohla řezat do aleluja a stejně zdrhne
Tím začátkem ne každý jezdec správně odhadne situaci jsem měla spíše na mysli např. jednu slečnu z mého okolí- usmyslela si koníčka rodiče koupili koníčka- koníček jí sejmul a šel do prodeje (to byl hafling) pak jí pořídili 20letého valacha se kterým skákala 130cm (byla pod "trenérem" tak co? ) po půl roce ho prodali že chce jezdit na závody a tenhle je starý- koupili od mého známého za 120tis. skokovou 5letou kobylu, kobča je mladá, hravá a ježdění jednou týdně jí nedělalo dobře- holka jí místo stihla vrazila páku- ale stále jí držela přitaženou- takže kobyla "nechodila" tak vzala ostruhy a bičík po tomhle kobča začala vyhazovat a vzpínat se, holku sejmula a rodiče zavolali tomu známému aby se přijel podívat- ten na ní posadil mě- kobča šlapala skvěle, ještě před námi si na ní holka sedla a jen co dosedla jí seřezala a proč? protože kobča si chtěla "přežvýknout" udidlo protože před tím s ní jezdil trenér a pak na nižší úrovni já pak kobču zbila za to že jí ulítla noha a tím jí "dala" pobídku do cvalu a kobča samo nacválala
tohle bych nazvala neodhadnutí situace pokud se mě koník snaží "zabít" přejdu na jeho "hru" to je jasné

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kůň si nikdy z nikoho nedělá p*del!!! Tyhle argumenty mě už dosti zaráží... Pokud kůň něco takového dělá, tak jen neví, co čekat - buď nemá s člověkem ujasněné pozice - tedy nemá v člověku důvěru ani respekt a tak se snaží vybojovat pozici nad člověkem. Pokud budete mít s koněm dostatečně vyřešený respekt a důveru, tak nikdy na vás nebude útočit či něco podobného. Ano, hřebci bývají ostřejší, mají to dané hormony a vývojem, u mladého hřebečka se kterým nepracuji to řeším pouze plácnutím, ale u staršího koně v přípravě na obsednutí se mi to již nestává, protože první co si s koněm řeším je dostatek respektu. Kousání, stavění na zadní apod. je chování, které má charakter důsledku, ne příčiny, proč to kůň dělá :)

Aha, takže když se mi půl tunový "hřebec" vysmívá do kzichtu, a to doslova do písmene, tak si ze mě dělá co? Víte, ono to je těžké, když vám valach ještě půl roku po kastraci fakt hřebčí a furt mu ne a ne dojít, že ty koule nemá a teď si představte, že potkáte říjnou kobylu a to zvíře fakt chce jít přes vás, zažil/a jste to někdy? Ten kůň skutečně očekává okamžité a rázné řešení!!! Ne že s ním budu "parelizovat" každý den v kruhovce, a to že jsme to dělali a to i pod dohledem docela známých osobností, ale silné a sebevědomé zvíře, ještě k tomu pokažené a špatně vychované v izolaci, to prostě není sranda... Své koně jsme nikdy nebila, to že dostal jednu dobře mířenou je to samé, jako když ultra drzej spratek v pubertě vyluxuje rodičům peněženku, aby si mohl koupit cigára, tak bych asi taky neváhala a jednu mu bez milosti střelila, protože některé věci prostě projít nemůžou. A vyříkávání stylem, zacouvej, udělej kolečko atd atd, to prostě nemělo efekt, zkoušela jsem to dlouho, ale zvíře přepnuté na "jdeme připouštět" fakt nejde v t chvíli udržet nějakým "parelizováním" a od té zkušenosti už vím, že prostě někdy jedna dobře mířená pomůže milionkrát víc než všechny cviky a cokoli. I ti koně ve stádě vědí, že když neustoupí šéfové, tak je prostě kousne/nakopne a nebude zrovna něžná a to ten hřebec prostě čeká... Hmm... A je to pouze názor, ano já to taky lidem nevěřila, že to pomůže a poslouchala všechny echt přirozený lidi až jsem jednou zkusila a najednou jsem měla koně, který opravdu stál o moji společnost a opravdu bylo znát, že najednou jsem v tom žebříčku stoupla někam navrch... Tohle dělám jen při pokusu o vzpínání nebo kousání, nikdy jindy, ale přes tohle u mě nejede vlak a když ten kůň nereaguje na roztočený vodítko prostě ho to vodítko švihne a když se mě pokouší okusovat rameno, prostě zvednu houknu a pokud to udělá znovu, plácnu, tečka, nic víc... to fakt není násilí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Musíte brát každého koně jako originál - ano, někteří koně mají vysoké ego, zrovna jednoho takové pomáhám kamarádce obsedat a je to peklo!! Každý den jiný kůň - jeden den miláček, kliďas.. druhý den kůň, který je schopný i s jezdec se omotat kolem skokových stojanů, zadupat jezdce do země a sundat ho i za cenu toho, že se i jezdcem převrátí. Prostě blázen a na toho je potřeba hodně pevná ruka a jasná pravidla. Zkusili jsme to po dobrém, v klidu, pomalu, žádný výsledek. Teď jsme na něho občas fakt drsné - ve smyslu, že mu dáváme jasně najevo, co je a není žádoucí chování k člověku a snažíme se u něj upustit páru - drží v sobě energii a prostě jednou za 3 měsíce má totální výbuch a je schopný to narvat do zdi - dodám, že je to 4-letý valach, který již byl obsedlý a začala s ním základní práce. U takových koní ale právě metoda: jednou dostaneš mezi uši moc nepomáhá - jsou to koně s velkou dominancí, nespolupráce s člověkem. Naopak pak jsou koně vyrovnaní, klidní a pokud mají takové stavy, tak opravdu stačí jedno plácnutí a je klid. Ale pak si člověk musí dát pozor na sílu reakce - u některých koní - se špatnou minulostí, koně s hodně nízkým egem, bojící se koně, apod. - tak tam by to mohlo napáchat více škody než užitku. Sto koní, sto různých způsobů pojetí situace. Takže je jen na jezdci, aby vyhodnotil danou situaci a navrhl co nejlepší možné řešení v dané situaci a s daným koněm - aneb každý kůň nás něčemu naučí :)

Tak tak!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
samozřejmě že u některých koní jedna výhružná nestačí, svojí ponici bych taky mohla řezat do aleluja a stejně zdrhne
Tím začátkem ne každý jezdec správně odhadne situaci jsem měla spíše na mysli např. jednu slečnu z mého okolí- usmyslela si koníčka rodiče koupili koníčka- koníček jí sejmul a šel do prodeje (to byl hafling) pak jí pořídili 20letého valacha se kterým skákala 130cm (byla pod "trenérem" tak co? ) po půl roce ho prodali že chce jezdit na závody a tenhle je starý- koupili od mého známého za 120tis. skokovou 5letou kobylu, kobča je mladá, hravá a ježdění jednou týdně jí nedělalo dobře- holka jí místo stihla vrazila páku- ale stále jí držela přitaženou- takže kobyla "nechodila" tak vzala ostruhy a bičík po tomhle kobča začala vyhazovat a vzpínat se, holku sejmula a rodiče zavolali tomu známému aby se přijel podívat- ten na ní posadil mě- kobča šlapala skvěle, ještě před námi si na ní holka sedla a jen co dosedla jí seřezala a proč? protože kobča si chtěla "přežvýknout" udidlo protože před tím s ní jezdil trenér a pak na nižší úrovni já pak kobču zbila za to že jí ulítla noha a tím jí "dala" pobídku do cvalu a kobča samo nacválala
tohle bych nazvala neodhadnutí situace pokud se mě koník snaží "zabít" přejdu na jeho "hru" to je jasné

Vidíte a já měla ultra jemného hřebce-nyní valacha, ale občas mu prostě cvaklo a to bylo třeba opravdu přitvrdit a o hodně měsíců ne-li let jsme pochopila, že moje výčitky, když mu jednu vlepím jsou prostě zbytečné. Člověk musí být spravedlivý a opravdu vnímat kdy jakou metodu a sílu použít, ale když už se mi kůň staví, tak je prostě pozdě bycha honit a je třeba jednat.
Jo příčina je jasná jednak je do nedostatečný pocit bezpečí a pak respektu. To že se to zvíře bojí je ošemetné a není snadné to řešit, ale během základní manipulace by se to mohlo vyřešit, tak nějak samo, chce to jen čas, když měl některý kůň problém se mnou někam jít, vždy pomohlo vzít kámoše, když tohle nepomáhá a ten kůň není v klidu ani s ním je to na 100% respekt a to je třeba si vyříkat, čím dřív tím líp. Způsoba jak to už je asi na každém, já zjistila jednu věc. Pokud už je na tom jakýkoli kůň tak, že se staví a je to jak zadavatelka nebezpečné, tzn. ohrožuje můj osobní prostor moje křehké tělo, tak já jdu teda i "přes mrtvoly" a to si to zvíře nesmí dovolit, prostě nesmí, může se stavět daleko ode mě, proto třeba já vodím na lonži, tam na to ten prostor je, vylifruju ho okamžitě pryč, pošlu na kruh, tak je důležité mát zvládnutou kontrolu zádě, aby fakt ustupoval i na tom kruhu, jinak se může opřít do ohlávky a zdrhnout, to je pak už jen otázka času, kdy se to naučí, dokud kraví nesmí ke mě, nedělám nic, nehoním ho, jen chci aby byl buď bokem, nebo lépe čelem ke mě., když vidím, že se zklidnil, tak buď si ho přivolám nebo si ho pošlu na půl kolečko, tak aby mi zaparkoval za ramenem a pokračuji dál, čímž on je mnou ví že nesmí přes mě, ale taky ví, že neuteče, takže prostě musí šlapat a než tohle můj pošuk pochopil trvalo to dost dlouho, a ukončila to naše oboustranné trápení fakt pouze jedna dobře mířená buď tušírkou nebo koncem lonže či lana, žádný jiný kůň nebyl tak složitý s žádným a to jsem jich fakt potkala dost jsem se nikdy nedostala do tak vyhrocené situace jako je vzpínání se, a pokud ano tak se to stalo jednou a stačilo houknout, roztočit lano či jednou plesknout, ale koně jsou různí a na někoho vyhrožování prostě neplatí, chce si být jistý, že to vyhrožování člověk myslí vážně, je jich málo ale jsou.

Omlouvám se za hroznou stylizaci toho textu a překlepy, nečetla jsem to po sobě...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha, takže když se mi půl tunový "hřebec" vysmívá do kzichtu, a to doslova do písmene, tak si ze mě dělá co? Víte, ono to je těžké, když vám valach ještě půl roku po kastraci fakt hřebčí a furt mu ne a ne dojít, že ty koule nemá a teď si představte, že potkáte říjnou kobylu a to zvíře fakt chce jít přes vás, zažil/a jste to někdy? Ten kůň skutečně očekává okamžité a rázné řešení!!! Ne že s ním budu "parelizovat" každý den v kruhovce, a to že jsme to dělali a to i pod dohledem docela známých osobností, ale silné a sebevědomé zvíře, ještě k tomu pokažené a špatně vychované v izolaci, to prostě není sranda... Své koně jsme nikdy nebila, to že dostal jednu dobře mířenou je to samé, jako když ultra drzej spratek v pubertě vyluxuje rodičům peněženku, aby si mohl koupit cigára, tak bych asi taky neváhala a jednu mu bez milosti střelila, protože některé věci prostě projít nemůžou. A vyříkávání stylem, zacouvej, udělej kolečko atd atd, to prostě nemělo efekt, zkoušela jsem to dlouho, ale zvíře přepnuté na "jdeme připouštět" fakt nejde v t chvíli udržet nějakým "parelizováním" a od té zkušenosti už vím, že prostě někdy jedna dobře mířená pomůže milionkrát víc než všechny cviky a cokoli. I ti koně ve stádě vědí, že když neustoupí šéfové, tak je prostě kousne/nakopne a nebude zrovna něžná a to ten hřebec prostě čeká... Hmm... A je to pouze názor, ano já to taky lidem nevěřila, že to pomůže a poslouchala všechny echt přirozený lidi až jsem jednou zkusila a najednou jsem měla koně, který opravdu stál o moji společnost a opravdu bylo znát, že najednou jsem v tom žebříčku stoupla někam navrch... Tohle dělám jen při pokusu o vzpínání nebo kousání, nikdy jindy, ale přes tohle u mě nejede vlak a když ten kůň nereaguje na roztočený vodítko prostě ho to vodítko švihne a když se mě pokouší okusovat rameno, prostě zvednu houknu a pokud to udělá znovu, plácnu, tečka, nic víc... to fakt není násilí...

Ale to je něco jiného... Pokud jde přes mě kůň, ať už je to kobyla, valach či hřebec v kritické situaci, tak raději jednu dobře mířenou, že se nechat zabít, ale pak je potřeba se zamyslet, kde se dříve ve výcviku stal problém. U těch hřebců, hlavně když připouští, je potřeba být ráznější, to si nemusíme říkat. Pracovala jsem s hřebci a taky dostali, když bylo potřeba, ale stávalo se mi to jen sem tam - u mladých, nevycválaný hřebců, kteří opravdu zkoušeli, co si mohou dovolit a kdo bude šéfem a pak když se pravidelně připouštělo a prováděli se kolem kobyl. Tam člověk nemůže hledět na nějaký výcvik, protože i v tu chvíli ten hřebec má myšlenky úplně někde jinde - přeci jenom rozmnožovací pud je někdy silnější. Ale beru to tak, že pokud se zadavatelce staví 3-letý valach na zadní, když někam výjdou, tak je tam problém v respektu - neví kde je jeho místo a zkouší si vydobít svoji myšlenku (tráva, stádo). A tam si myslím, že nepomůže jednorázové řešení dobře mířenou, ale spíše nějaké cvičení na získání pozornosti, což by ale majitelka měla nejdříve natrénovat doma, než v terénu, kde i ten kůň je v cizím prostředí, bez stáda, takže je to pro něj těžší. Ono je to právě o tom odhadnutí té situace a koně. Někdy opravdu jiné řešení než nějaké plácnutí nepomůže a někdy to naopak může napáchat více škody než užitku. A také jako sto lidí, sto názorů, tak i u koní a různých situací sto různých řešení. To si myslím, že člověk pozná až časem, až vyzkouší dosti koní :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý večer, prosím vás o radu. Mám 2,5 letého valáška křížence paint horse. Pomalu se připravujeme na obsedání ( Parelliho hry apod.), je to velmi zvědavý a aktivní kůň a když s ním cvičím tak se na mě plně soustředí a opravdu se snaží. Problém nastává když ho vezmu na procházku na ruku, podotýkám že v novém ustájení( režím 24/7) je od srpna a okolí tudíž ještě moc nezná. Vyjdeme a asi po 5min to na mě začne zkoušet, začne házet hlavou, hrabat předníma a nakonec se staví na zadní a hrabe po mě kopytama. Nemyslím si že by to bylo tím že jdeme od ostatních koní, naposledy s před námi šel pod sedlem jeho kamarád. Dokonce jsem si téměř jistá že na mě zkouší kdo z koho, jestli se nechám přeprat nebo ne...Proto vás žádám o radu, jak v dané chvíli zareagovat? nebo co s tím?Mám pocit že švihnutí vodítkem ho ještě víc rozdovádělo.Už to dělal kdysi, ale to bylo před kastrací na jaře a poté už jen párkrát když se opravdu lekl( cizí pes z křoví atd.). Prosím poraďte, jsem z toho opravdu nešťastná, nemluvě o tom že je to nebezpečné...

Pobizet ho dopredu, nenechat si to libit a dat mu o to vic zabrat kdyz to udela, pobizet pobizet..

Děkuji moc všem za reakce dneska to mělo hodně zvláštní pokračování, od té doby jsme na procházce nebyli, pracujeme v areálu ustájení ( couvání, obraty, parelliho hry,...). Dnes jsem chtěla nasimulovat procházku, vzala jsem ho na vodítko, s sebou tušírku a jdeme po vnitřním obvodu pastvin (ostatní koně zůstali u sena na zpevněném povrchu). Chvilku šel krásně a chvilku se loudal za mnou a když jsem zpomalila aby mě došel a šel vedle mě tak zastavil...říkám ok když ne chození tak si zaběháme, na vodítku absolutně ne a když jsem mu odepla vodítko tak si vyhodil, oběhl mě a zamířil ke kamarádům přes louku, tak jsem na něj pískla a to se zastavil a koukal, ale žádný náznak že by se chtěl vrátit...naopak když jsem k němu vykročila tak popoběhl.. prosím poraďte nějaké cviky na posílení důvěry a respektu, protože má ze mě vyloženě prču mám pocit

cindysek napsal(a):
Děkuji moc všem za reakce dneska to mělo hodně zvláštní pokračování, od té doby jsme na procházce nebyli, pracujeme v areálu ustájení ( couvání, obraty, parelliho hry,...). Dnes jsem chtěla nasimulovat procházku, vzala jsem ho na vodítko, s sebou tušírku a jdeme po vnitřním obvodu pastvin (ostatní koně zůstali u sena na zpevněném povrchu). Chvilku šel krásně a chvilku se loudal za mnou a když jsem zpomalila aby mě došel a šel vedle mě tak zastavil...říkám ok když ne chození tak si zaběháme, na vodítku absolutně ne a když jsem mu odepla vodítko tak si vyhodil, oběhl mě a zamířil ke kamarádům přes louku, tak jsem na něj pískla a to se zastavil a koukal, ale žádný náznak že by se chtěl vrátit...naopak když jsem k němu vykročila tak popoběhl.. prosím poraďte nějaké cviky na posílení důvěry a respektu, protože má ze mě vyloženě prču mám pocit

A jak reaguje když s ním pracujete na jízdárně? Ono to nemusí být nutně respektem, ale možná i nízkou motivací nebo kombinací obojího :) Mohla bych vám poradit, ale je to na delší psaní, takže nejlépe kdyby jste se mi ozvala na email: intuitiveanimal@seznam.cz.

leina napsal(a):
A jak reaguje když s ním pracujete na jízdárně? Ono to nemusí být nutně respektem, ale možná i nízkou motivací nebo kombinací obojího :) Mohla bych vám poradit, ale je to na delší psaní, takže nejlépe kdyby jste se mi ozvala na email: intuitiveanimal@seznam.cz.

Ještě co se týče toho, že jste ho pustila, tak to nebyla nejlepší volba. Zvíře rozlišuje chování na úspěšné a neúspěšné. Neúspěšné nemá tendenci dlouho opakovat, úspěšné ano. Takže pokud jste mu dala volno, poté co šel třeba 100m v klidu, slušně a pozorně, tak je to ok, protože jste ho odměnila tím, že mohl zpět ke stádu. Pokud ale se na vás tlačil, nevnímal, či dělal něco co nechcete a v ten moment jste zastavila a dala ho volno, že to tak třeba bude lepší - opět si to chování spojí a příště to úspěšné chování, které mu přineslo odměnu - volnost, bezpečí stáda bude mít tendenci opakovat. Doufám, že jsemto napsala srozumitelně :).

Jak psal někdo nade mnou, pro koně to řekněme nemá moc logiku ve smyslu, že on docílil toho co chtěl a vy jste utřela nos. Pokud chci po koni, aby se mnou pěkně šel na vodítku vedle mě a hlídal můj krok - aby nebyl pozadu, vepředu - tak ho to musím naučit, korigovat si ho a když to nejde, tak raději dělám něco jiného než aby zbytečně vyvolávala konflikt - když na to prostě nemá kůň náladu a vy to prostě chcete dokončit, tak to většinou dopadne tak, že kůň se začne vztekat, vy se budete vztekat, budou přehnané reakce na obou stranách a dom stejnak půjdete s neúspěchem. Vždycky si říkám: Nejde to, vykašlu se na to a zkusím to zítra - a na druhý den většinou není žádný problém. Takže pokud to nejde, tak to nelámat přes koleno, jít dělat něco jiného a vrátit se k tomu jiný den. Druhá věc je to, že pokud to nejde vůbec, tak kde je chyba? Špatné pobídku, kůň nechápe co po něm chcete, často cvik opakujete, takže je znuděný, nemá dostatečnou motivaci proč cvik dělat, není na cvik dostatečně připravený, apod. Beru to obecně na všechny cviky, ale podstata je stejná. Každopádně když koně pouštím z vodítka, tak buď proto, že mu chci dát volno, ať si jde ke stádu - za, odměnu, anebo proto, že je dostatečně připravený na práci ve volnosti a mám určitou jistotu, že tam se mnou zůstane, že on chce tam se mnou být. Pokud ho pustím a není připravený a uteče za stádem, tak jsem si akorát potvrdila to, že nejsme tak daleko, že tam se mnou nechce být - nedostatečná důvěra, respekt, motivace (nehodící se škrtněte). Neberte to jako neúspěch, že utekl a jako ponaučení a motivaci pro další práci - víte na čem pracovat. Jen je nevhodné to zkoušet často, když víte, že nejste tak daleko pro takovou práci, akorát koně naučíte reakci na vaši nabídku, že když ho pustíte z vodítka, tak zdrhne za stádem, jelikož nemá důvod s vámi zůstat Jinak cviky na posílení důvěry, respektu - je to běh na dlouhou trať a řekla bych to tak, že veškerá práce, co se s koně dá dělat částečně tyto aspekty posiluje - ať už jsou to procházky, práce na kruhu, obraty, překroky, couvání, různí strašáci - plachta, sáček, balón, atd. Přes různou práci na vodítku - rychlejší otočky, zrychlování, zpomalování či procházení úzkými prostory, slalom, překážky, atd. Atd.

Jinak ještě dodám, že pro koně by měla být největší odměna za dobře provedenou práci (popřípadě za drobný pokrok k dobrému provedení cviku) pauza, klid. To že může jen tak s vámi v klidu stát a nic nedělat (právě ne poplácání, pamlsek, nebo stádo). To že ho pustíte ke stádu pro něm může znamenat to, že vy si řeknete, jo dobrý, dobře si to udělal, tak si utíkej ke stádu, tam ti bude líp, tam se máš nejbezpečněji - vy by jste měla vytvořit takové prostředí, takové pouto, že kůň by si měl říct - hele, já budu dělat to co mám a pak budu moct v klídku stát a nic nedělat - měla by to pro něj být právě ta motivace k tomu, aby dělal co po něm chcete. Pak je jen potřeba chtít po koni adekvátně složitý cvik, který zvládne - pokud ho nebude moct udělat, tak právě vytvoříte akorát zbytečný konflikt a pocit strachu, nedůvěry.

Dobrý den,
my se držíme toho, že je třeba zpříjemnit to, co chci, aby dělal a znepříjemnit to, co nechci, aby dělal. Je to někdy těžké - vzít v potaz všechny okolnosti a zhodnotit, co vlastně dělat. Na Vašem místě bych v situaci, kdy jste ho pustila a nechala odběhnout, na něj tlačila dál, aby běhal. Ať běhá tak dlouho, dokud bude moci a třeba se mu to i zprotiví. Nevolala bych ho, musí dát signál sám. Pokud nechce, pak další odnánění. Pohyb. Jistě znáte "řeči koní". Rád u Vás pak najde klid.

miluskaarka napsal(a):
Dobrý den,
my se držíme toho, že je třeba zpříjemnit to, co chci, aby dělal a znepříjemnit to, co nechci, aby dělal. Je to někdy těžké - vzít v potaz všechny okolnosti a zhodnotit, co vlastně dělat. Na Vašem místě bych v situaci, kdy jste ho pustila a nechala odběhnout, na něj tlačila dál, aby běhal. Ať běhá tak dlouho, dokud bude moci a třeba se mu to i zprotiví. Nevolala bych ho, musí dát signál sám. Pokud nechce, pak další odnánění. Pohyb. Jistě znáte "řeči koní". Rád u Vás pak najde klid.

Na tuhle radu bych si dala pozor. Ano, zpříjemnit, zjednodušit žádané chování, cvik a ztížit, znepříjemnit nežádoucí chování - ve smyslu - chci po koni aby šel vlevo - nejvíce zjednoduším vykročení vlevo a ztížím vykročení vpravo - ne zaterasím, kůň musí mít šanci vykročit vpravo, aby se poučil a sám si pak zvolil jednoduší variantu - takže netrestat, nezakazovat mu nežádoucí varianty, ale jen mu je ztížit, aby sám měl motivaci a chuť hledat jednodušší cesty. Ale s tím tlačení aby běhal bych si dala pozor na větším prostranství - protože pokud bude mít kůň dostatek prostoru a odběhne na druhou stranu ohrady, vy než tam doběhnete, tak mezi tím si někde stoupne, bude žrát, odpočívat a zjistí, že klid může mít i bez vaší přítomnosti - ale klid by měl mít za odměnu a ve vaší přítomnosti - vždy by měla být pauza s vámi, aby právě vaši přítomnost kůň vyhledával. Tím že odběhne a může mít volno jinde v něm akorát podporujete to, že právě se bude snažit najít cestu ven, pryč od vás, aby od vás měl pokoj. Navíc by to, běhaní, mělo mít nějaký cíl, nějaký smysl - pokud ho budete honit jen za účelem, aby se unavil, tak to pro koně moc smysl nemá. Takže je lepší mít menší plochu, kruhovku, jízdárnu a chtít určitým způsobem řízený pohyb pro vyblbnutí - třeba chtít 5 koleček cvalem vpravo, pak 5 vlevo a pak dát pauzu - kůň se vyblbne a zároveň zapracujete na rytmu Pak právě nedochází k tomu, že jsou koně, se kterýma vlezete do kruhovky a automaticky začnou lítat, protože pracujete na, napojení, - ale v podstatě je to je jakésy honění po kruhovce s nulovým výsledkem a podstatou - což tyto názory bohužel jsou velmi časté

S koněm v jízdárně nepracujeme, ani jízdárnu nemáme. Jsme v pastevním ustájení se slušným zázemím. S koníkem se chceme v budoucnu courat po lese atd., žádné sportovní ambice nemáme, takže chci klidného spolehlivého koně kterému můžu na 100% důvěřovat.
Každopádně bych vás poprosila ještě o jednu radu( snad poslední :) ).
V poslední době (cca měsíc a půl) jsem si všimla divného chování, nikdy jsme neměli problém že by na sebe nenechal sáhnout. Teď za ním přijedu, přijdu k němu a chci ho pohladit např. Po krku a on zvedne hlavu a začne couvat a uhýbat, jakoby se mě bál. Po chvilce je to zase ok a nechá si všude sáhnout. Jinak když uklízím tak si stoupne vedle, uvolní se a pospává. Možná s tím souvisí i to co dělá při čištění. V ohradě není problém nechat si kamkoliv sáhnout, ale jakmile ho vezmu na vodítku ven k úvazišti a vezmu na něj nějaký kartáč tak před ním uhýbá. Dnes mi čištění trvalo neskutečně dlouho (čistila jsem a nepolevila dokud nepřestal přešlapovat a uhýbat, pokud se uklidnil na okamžik jsem přestala a pořád dokola). On se pořád odvazoval, hrál si s vodítkem, hrabal předním kopytem, absolutně si to neužíval jako kdysi. Myslela jsem si že na sebe nechtěl nechat sáhnout kvůli tomu, že byly mrazy a sněžilo tak jim stály chlupy a nechtěl abych mu je připlácla k tělu, tak jsem to moc neřešila a dokonce ho méně čistila (ale ne vůbec), ale teď už to vidím jako opravdový problém. Co byste mi poradili? Prostě trpělivost?

Podívejte, řekla bych, že jste si jako méně zkušená koupila mladého koně ale protože jste citlivá ženská a ne tolik asertivní, tak se u koně neumíte přirozeně prosadit a on z vás má haló. Mám zkušenost, že vše co koně učíte má tendenci občas vyzkoušet, jestli funguje ve všech situacích a jestli by to nähodou nešlo po jeho takže pokud roček umí např. Bezproblému zvedat nohy, je dost pravděpodobné, že někdy vyzkouší vám tu nohu vytrhnout z ruky, nebo vám ji nebude chtít dát vůbec. To stejné je s tím čištěním, testuje si...
Máte několik možností jak to vyřešit.
1) neuděláte nic a vyhrotí se to natolik, že koně nakonec prodáte
2) pozvete trenéra PK, který vás začne učit metodou pomocí tlaku, ten koně přesvědčí ke spolupráci, pravděpodobně ho tréninky nebudou bavit, vy budete vedena k tomu odprostit se od svých emocí a být na koně tvrdá a přísná. Kromě toho nadměrným využíváním tlaku z koně uděláte "radši nebudu dělat nic, dokud mi neřeknou, ať nedostanu a nekřičí na mě", takže kůň kam ho postavíte tam budr stát, nemluvě o tom, že časem může snadno dojít k rezistenci na tlak (znecitlivění).
3)Vyzkoušíte pozitivní posilování. Díky tomu budete mít veselého parťáka pro kterého bude radost spolupracovat, bude se těšit na trénink, jen v případě pokud metodu zvládnete a naučíte se ji. Obsahuje to hodně učiva behaviourismu na našprtání, ale pokud to zvládnete může vaše denní rutina vypadat tak, že příjdete na pastvu, kůň k vám radostně přikluše, sám strčí hlavu do ohlávky, nechá se v klidu vyčistit, nasedlat, sám bez toho aniž by jste ho někam nastavila dojde k nasedacímu schůdku a nechá vás v klidu nasednout a pozorně čeká na nový úkol, překoná svůj útěkový pud, když ho něco vyleká, nechá se v klidu ošetřit veterinářem.. A mnoho dalšího. Zní to dobře že? :) a pro mnohé až jako scifi a je mi jasné, že tento můj příspěvek odstartuje vlnu negativních komentářů. Proč ale odsuzovat něco o čem ve skutečnosti ale nic nevím? Přečtěte si nějakou literaturu a až pak to lidi hodnoťte. Já k tomu byla taky skeptická, ale dle mého se tímto směrem bude trénink odebírat v budoucnu. Pokud se o tom slečno zadavatelko chcete dozvědět víc, kontaktujte mě na email, který jsem vám tady nechala a já vám pošlu materiál k metodě výcviku pomocí pozitivního posílení. Myslím, že nemáte co ztratit :) Pokud.nechcete, tak můj příspěvek prostě ignorujte :).

leina napsal(a):
Podívejte, řekla bych, že jste si jako méně zkušená koupila mladého koně ale protože jste citlivá ženská a ne tolik asertivní, tak se u koně neumíte přirozeně prosadit a on z vás má haló. Mám zkušenost, že vše co koně učíte má tendenci občas vyzkoušet, jestli funguje ve všech situacích a jestli by to nähodou nešlo po jeho takže pokud roček umí např. Bezproblému zvedat nohy, je dost pravděpodobné, že někdy vyzkouší vám tu nohu vytrhnout z ruky, nebo vám ji nebude chtít dát vůbec. To stejné je s tím čištěním, testuje si...
Máte několik možností jak to vyřešit.
1) neuděláte nic a vyhrotí se to natolik, že koně nakonec prodáte
2) pozvete trenéra PK, který vás začne učit metodou pomocí tlaku, ten koně přesvědčí ke spolupráci, pravděpodobně ho tréninky nebudou bavit, vy budete vedena k tomu odprostit se od svých emocí a být na koně tvrdá a přísná. Kromě toho nadměrným využíváním tlaku z koně uděláte "radši nebudu dělat nic, dokud mi neřeknou, ať nedostanu a nekřičí na mě", takže kůň kam ho postavíte tam budr stát, nemluvě o tom, že časem může snadno dojít k rezistenci na tlak (znecitlivění).
3)Vyzkoušíte pozitivní posilování. Díky tomu budete mít veselého parťáka pro kterého bude radost spolupracovat, bude se těšit na trénink, jen v případě pokud metodu zvládnete a naučíte se ji. Obsahuje to hodně učiva behaviourismu na našprtání, ale pokud to zvládnete může vaše denní rutina vypadat tak, že příjdete na pastvu, kůň k vám radostně přikluše, sám strčí hlavu do ohlávky, nechá se v klidu vyčistit, nasedlat, sám bez toho aniž by jste ho někam nastavila dojde k nasedacímu schůdku a nechá vás v klidu nasednout a pozorně čeká na nový úkol, překoná svůj útěkový pud, když ho něco vyleká, nechá se v klidu ošetřit veterinářem.. A mnoho dalšího. Zní to dobře že? :) a pro mnohé až jako scifi a je mi jasné, že tento můj příspěvek odstartuje vlnu negativních komentářů. Proč ale odsuzovat něco o čem ve skutečnosti ale nic nevím? Přečtěte si nějakou literaturu a až pak to lidi hodnoťte. Já k tomu byla taky skeptická, ale dle mého se tímto směrem bude trénink odebírat v budoucnu. Pokud se o tom slečno zadavatelko chcete dozvědět víc, kontaktujte mě na email, který jsem vám tady nechala a já vám pošlu materiál k metodě výcviku pomocí pozitivního posílení. Myslím, že nemáte co ztratit :) Pokud.nechcete, tak můj příspěvek prostě ignorujte :).

Ukázka jak to funguje v praxi - Joy of a clicker trained horse: http://youtu.be/BJrttyFJRyg.

Mluvíte o tom, že vaše rada o pozitivním posilování vyvolá vlnu negativní komentářů, jelikož tomu někdo nevěří, kritizuje to apod. Ale tak proč vy sama odsuzujete jiné tréninkové metedody? Já jsem s PK spokojená, nemáme s kobčou problémy jako nějaké čištění, procházky a mnoho jiného a rozhodně nerezignuje, určitě ji nebiju, určitě ji nezakazuji svobodnou vůli - tedy když nechce, tak ji k tomu nenutím násilím, apod. To by asi ke mě taky nepřiklusala, tak jak tvrdíte, že to bude dělat kůň v pozitivním posilování To co tvrdíte popírá základy PK, takže pokud o tom nic nevíte, tak to nekritizujte. Já vaši metodu také neznám, tak ji také nebudu kritizovat

terezka1995 napsal(a):
Mluvíte o tom, že vaše rada o pozitivním posilování vyvolá vlnu negativní komentářů, jelikož tomu někdo nevěří, kritizuje to apod. Ale tak proč vy sama odsuzujete jiné tréninkové metedody? Já jsem s PK spokojená, nemáme s kobčou problémy jako nějaké čištění, procházky a mnoho jiného a rozhodně nerezignuje, určitě ji nebiju, určitě ji nezakazuji svobodnou vůli - tedy když nechce, tak ji k tomu nenutím násilím, apod. To by asi ke mě taky nepřiklusala, tak jak tvrdíte, že to bude dělat kůň v pozitivním posilování To co tvrdíte popírá základy PK, takže pokud o tom nic nevíte, tak to nekritizujte. Já vaši metodu také neznám, tak ji také nebudu kritizovat

Víte proč to kritizuji? protože málokdo PK umí dělat správně a ne každý na to má, aby citlivě uměl koni dávkovat tlak... Naučit se PK trvá roky strávené u koní a pozorování, zkoušení... Pozitivku můžeme při pilném sebevzdělání dělat teď a tady a je jedno jestli jste u koní 2 roky nebo 20 let.
Nikomu svůj názor nenutím, trénujte si své koně dle sebe a jak chcete.
Já mám s trenéry PK velmi špatnou špatnou zkušenost za ty roky, pusa plná velkých slov o partnerství a to co jsem viděla v reálu bylo spíše k pláči, proto ten negativismus. Vím i o pár lidech, kteří to umí, ale z mých zkušeností to jsou spíše vyjímky... Jestli do nich patříte, tak to vás chválím.
Viděla jsem toho slečno opravdu hodně, vyrůstala jsem ve stáji, kde se koně trénovali klasicky, pořídila jsem si svého mladého koně a uchvácená PK a partnerstvím koně s jezdcem jsem si našla trenéra pk, nejdřív jednoho, pak druhého, po roce byl můj kůň demotivovaný, nebavilo ho to, když ukázal náznak neochoty - tu máš jednu a tady ještě druhou, aby jsi se vzpamatoval a začal spolupracovat, viděla jsem jednoho jezdce vysokých soutěží lámat hřebce v kruhovce, aby se dali obsednout. Po mě se chtělo "být dominantní kobylou" mému koni. Proč měnit vlastní osobnost a ničit nevhodným přístupem tu koňskou, když oběma nám to nesedělo? Můj koník je chytrý mladý valach, který rád přemýšlí o tom, co se po něm chce.
PK pro mě ani mého koně není, hledala jsem alternativní metody jak s koněm přátelsky spolupracovat a našla tohle.

leina napsal(a):
Víte proč to kritizuji? protože málokdo PK umí dělat správně a ne každý na to má, aby citlivě uměl koni dávkovat tlak... Naučit se PK trvá roky strávené u koní a pozorování, zkoušení... Pozitivku můžeme při pilném sebevzdělání dělat teď a tady a je jedno jestli jste u koní 2 roky nebo 20 let.
Nikomu svůj názor nenutím, trénujte si své koně dle sebe a jak chcete.
Já mám s trenéry PK velmi špatnou špatnou zkušenost za ty roky, pusa plná velkých slov o partnerství a to co jsem viděla v reálu bylo spíše k pláči, proto ten negativismus. Vím i o pár lidech, kteří to umí, ale z mých zkušeností to jsou spíše vyjímky... Jestli do nich patříte, tak to vás chválím.
Viděla jsem toho slečno opravdu hodně, vyrůstala jsem ve stáji, kde se koně trénovali klasicky, pořídila jsem si svého mladého koně a uchvácená PK a partnerstvím koně s jezdcem jsem si našla trenéra pk, nejdřív jednoho, pak druhého, po roce byl můj kůň demotivovaný, nebavilo ho to, když ukázal náznak neochoty - tu máš jednu a tady ještě druhou, aby jsi se vzpamatoval a začal spolupracovat, viděla jsem jednoho jezdce vysokých soutěží lámat hřebce v kruhovce, aby se dali obsednout. Po mě se chtělo "být dominantní kobylou" mému koni. Proč měnit vlastní osobnost a ničit nevhodným přístupem tu koňskou, když oběma nám to nesedělo? Můj koník je chytrý mladý valach, který rád přemýšlí o tom, co se po něm chce.
PK pro mě ani mého koně není, hledala jsem alternativní metody jak s koněm přátelsky spolupracovat a našla tohle.

Uznávám, že díky mým zkušenostem jsem to odsoudila, ale je pro mě těžké být v tomto nad věcí, když vás to tak zklamalo...

leina napsal(a):
Uznávám, že díky mým zkušenostem jsem to odsoudila, ale je pro mě těžké být v tomto nad věcí, když vás to tak zklamalo...

Nemluvě o tom, co člověk viděl, že je páchané během výcviku mladých koní...

V pořádku, chápu. Vím jak to je s PK ve světě, natož tak v Česku - jak je mnohdy naznačováno - honění koně po kruhovce s mrkvovkou aneb napojení Je to těžký způsob tréninku, ale jsem s ním spokojená, nutí mě to pořád přemýšlet, zlepšovat sebe, svůj postoj, aby byl spokojenější a lepší i můj kůň. Jen mě zarazil váš skeptický názor, který mi vyzněl jako:, V životě nikdo nezkoušejte nic jako PK, je to největší zlo(, protože mně to nefungovalo)." Já to také nikomu nevnucuji, zažila jsem pár koní, kterým prostě tento výcvik nevyhovoval - ať už to bylo koněm či jezdcem. Respektive, ne že by mu nevyhovoval, ale nebyl tak efektivní jak jiný druh výcviku - ale mohu říct, že to byly výjimky (již vyřazení koně z chovů, několikrát prodáni, kvůli atypickému chování).
Každopádně když občas zhlédnu nějaké to video nebo vidím v okolí co se děje s některými koňmi tak je to občas k pláči - viz má poslední zkušenost - skákali jsme ve volnosti ze země, překroky přes barel, apod. - díky počasí a mé nemoci se nic jiného dělat nedalo - toto viděla moje sousedka - na druhý den měla v ohradě barel, na lonžce malého poníka a hnala ho přes barel - za každé vyhnutí, zpomalení, pouhé překročení ale ne přeskočení dostal ranu - no, od té doby si dávám pozor, jestli mě nesleduje , abych jí nedala záminku něco takového praktikovat...
Každopádně jste mne navnadila a určitě si něco o pozitivním posilování přečtu, aspoň budu mít zas o čem přemýšlet