Parelli jako módní záležitost?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, proč byste měl/a sklidit bouři nevole, je to prostě fakt. Má to dva aspekty, sám Parelli tuto komerci podporuje, pod jeho trademark se prodávají ohlávky, lana, kšiltovky videa, upomínkové předměty atd. Vystupuje na různých show, v TV, aj. Je to poměrně agresívní marketing, který je typický pro Ameriku.

Druhým aspektem je fakt, že řada lidí na základě přečtění 2 - 3 článků třeba v Jezdectví se pro tuto metodu nadchne. Považuje ji za jednoduché, rychlé a instatní řešení problémů, které s koněm má. Musím říct, že mívám kopřivku z dotazů typu, chci dělat Parelli, jak mám začít.

Eh.. No tak sorry, to jsem se tu o pár témat níž ptala já. Neberu Parelliho jako módní záležitost, ale jako - pro mě - nové téma k učení se a pochopení koně. Taky jsem se ptala, kdo je schopen mi pomoci. Vždy pracuji se zkušeným člověkem, ať už trenuji drezury nebo skáču.. Nikoho tu nekamenuji, a doufám, že nikdo nebude kamenovat mě! S Vaší kopřivkou si raději zajděte k lékaři.. Andi

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Eh.. No tak sorry, to jsem se tu o pár témat níž ptala já. Neberu Parelliho jako módní záležitost, ale jako - pro mě - nové téma k učení se a pochopení koně. Taky jsem se ptala, kdo je schopen mi pomoci. Vždy pracuji se zkušeným člověkem, ať už trenuji drezury nebo skáču.. Nikoho tu nekamenuji, a doufám, že nikdo nebude kamenovat mě! S Vaší kopřivkou si raději zajděte k lékaři.. Andi

Já se přirozenou komunikaci učim, byla sjem na třech kurzech(Bláha, Bořánek), učim s ehodně od koní a čtu všechno co najdu:o) Ale Parelliho nedělám, jenom přirozeněš komunikuji skoně, teda, aspoň se snažim:o) Kuíček

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já se přirozenou komunikaci učim, byla sjem na třech kurzech(Bláha, Bořánek), učim s ehodně od koní a čtu všechno co najdu:o) Ale Parelliho nedělám, jenom přirozeněš komunikuji skoně, teda, aspoň se snažim:o) Kuíček

Je tady vůbec někdo kdo není Parellista? Někdo, kdo se svým koněm buduje vztah podle svého uvážení a ne podle toho, co si přečtě v knížce, v časopisu nebo shlédne na videu????

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je tady vůbec někdo kdo není Parellista? Někdo, kdo se svým koněm buduje vztah podle svého uvážení a ne podle toho, co si přečtě v knížce, v časopisu nebo shlédne na videu????

Zajdi si do lesa ,kde chlapi nebo i ženské stahují dřevo a uvidíš přirozenou komunikaci.Stačí slovo a někdy ví kůn isám co dělat.Samozřejmě je fajn,že jsou různé metody ze ,kterých se dá čerpat.Ale kdo má tolik času, aby mohl bý t s koněm často, nebo u nich pracovat tak tady aspon pomůžou zkušenosti jiných.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, proč byste měl/a sklidit bouři nevole, je to prostě fakt. Má to dva aspekty, sám Parelli tuto komerci podporuje, pod jeho trademark se prodávají ohlávky, lana, kšiltovky videa, upomínkové předměty atd. Vystupuje na různých show, v TV, aj. Je to poměrně agresívní marketing, který je typický pro Ameriku.

Druhým aspektem je fakt, že řada lidí na základě přečtění 2 - 3 článků třeba v Jezdectví se pro tuto metodu nadchne. Považuje ji za jednoduché, rychlé a instatní řešení problémů, které s koněm má. Musím říct, že mívám kopřivku z dotazů typu, chci dělat Parelli, jak mám začít.

Jojo, vítejte ve světě rozvynutého tržního hospodářství, kde je na prodej vše, včetně jména. Pochopitelně za dobrou cenu. Dělám provazové ohlávky a raději je neinzeruji jako Parelliho. Co kdyby se našel nějaký právník-dobrák, kterého by napadlo, že bych měl Parellimu platit za používání jména. No, a pochopitelně se na tom přiživit. A to přesto, že Parelli není vynálezcem zmíněné ohlávky, jen zpopularizoval něco, co je starší než on sám. A pokud jde o mně, snažím se svého koně vnímat jako součást vlastního těla, včetně jeho smyslů, únavy i strachu. Přijde mi to přirozenější komunikace, než kopírovat něco z knížek a tabulek. Je to jako s lyžováním, i o něm bylo napsáno bezpočet knih, ale i kdby je někdo přečetl všechny, nikdy z něj Franze Klammra neudělají. Miloš.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajdi si do lesa ,kde chlapi nebo i ženské stahují dřevo a uvidíš přirozenou komunikaci.Stačí slovo a někdy ví kůn isám co dělat.Samozřejmě je fajn,že jsou různé metody ze ,kterých se dá čerpat.Ale kdo má tolik času, aby mohl bý t s koněm často, nebo u nich pracovat tak tady aspon pomůžou zkušenosti jiných.

To moc přirozené není. Kůň se musí vše dost dlouho učit, aby věděl co má dělat. V cirkuse taky stačí slovo....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je tady vůbec někdo kdo není Parellista? Někdo, kdo se svým koněm buduje vztah podle svého uvážení a ne podle toho, co si přečtě v knížce, v časopisu nebo shlédne na videu????

Podla mna je aj "Parelli vyuka" blbost nikto nemoze vedie komunikovat s konom ako s jedincom podla nejakej prirucky kazdy kon je iny je pravda ze napr. Pareliho ohlavka funguje na vecsine konov ktore pozanam avsak to nie je riesenie ze konovi nasadim ohlavku a ten sa prestane vzpierat .... podla mna je najlepsie vcitit sa do kona a pocuvat co nam chce povedat ceske a slovenske kone uz nie su divoke a ich vyjadrovanie sa prispvosobilo cloveku tak pocuvajme Kone a nie nejake prirucky a Patt Pareli je len jeden a len on ovlada kuzlo koni a to sa nikto nedokaze naucit Kto to chce vedie musi vedie pocuvat kone ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajdi si do lesa ,kde chlapi nebo i ženské stahují dřevo a uvidíš přirozenou komunikaci.Stačí slovo a někdy ví kůn isám co dělat.Samozřejmě je fajn,že jsou různé metody ze ,kterých se dá čerpat.Ale kdo má tolik času, aby mohl bý t s koněm často, nebo u nich pracovat tak tady aspon pomůžou zkušenosti jiných.

Hmmm.... Viděla jsi někdy, jak se ti koně do lesa většinou cvičí?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podla mna je aj "Parelli vyuka" blbost nikto nemoze vedie komunikovat s konom ako s jedincom podla nejakej prirucky kazdy kon je iny je pravda ze napr. Pareliho ohlavka funguje na vecsine konov ktore pozanam avsak to nie je riesenie ze konovi nasadim ohlavku a ten sa prestane vzpierat .... podla mna je najlepsie vcitit sa do kona a pocuvat co nam chce povedat ceske a slovenske kone uz nie su divoke a ich vyjadrovanie sa prispvosobilo cloveku tak pocuvajme Kone a nie nejake prirucky a Patt Pareli je len jeden a len on ovlada kuzlo koni a to sa nikto nedokaze naucit Kto to chce vedie musi vedie pocuvat kone ...

Osobně s tímhle souhlasím.

Nelze se něco nabiflovat a uplatňovat to podle pokynů knihy.

Někdo má cit pro koně a dokáže s nimi komunikovat aniž by četl poučky a vysvětlení v knize.
Pat Pareli, Monty Roberts a někteří lidé mají prostě to štěstí a ten dar a umí komunikovat s koňmi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podla mna je aj "Parelli vyuka" blbost nikto nemoze vedie komunikovat s konom ako s jedincom podla nejakej prirucky kazdy kon je iny je pravda ze napr. Pareliho ohlavka funguje na vecsine konov ktore pozanam avsak to nie je riesenie ze konovi nasadim ohlavku a ten sa prestane vzpierat .... podla mna je najlepsie vcitit sa do kona a pocuvat co nam chce povedat ceske a slovenske kone uz nie su divoke a ich vyjadrovanie sa prispvosobilo cloveku tak pocuvajme Kone a nie nejake prirucky a Patt Pareli je len jeden a len on ovlada kuzlo koni a to sa nikto nedokaze naucit Kto to chce vedie musi vedie pocuvat kone ...

Provazová ohlávka je skvělá věc, ale není vynálezem Parelliho.


Také jsem zastánce metody, že kůň by měl respektovat člověka jako člověka, jako odlišný živočišný živočišný druh.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi sklidím bouři vulgarity, ale já už si prostě nemůžu pomoct. Přestože Parelli je někdo, kdo fakt umí, mám takový pocit, že se jeho jméno poslední dobou stává nějakým fetišem a módní záležitostí. A to zvláště proto, že snad kdekdo s provazovou ohlávkou a pár metry lodního lana se bije v hruď, že on je takyparellista. Parelli sám by se asi zhrozil, co všechno je vydáváno za jeho výcvikové metody, když je to další ze záležitostí, do které kafrá kdekdo, kdo má díru do pr… No, nevím. Já sice umím jezdit na provazovce, ale v životě bych netvrdil že dělám Parelliho, zvláště když z ní kdekdo dělá cirkusovou záležitost a lepí jeho jméno na kdejakou část výstroje, protože pak to jistě spousta snobů za nekřesťanský peníz koupí. Ano, rád bych uměl to, co Parelli, ale myslím si, že ta spousta komerce kolem toho celé věci spíše škodí.

Je krasne, co tady vsechno pisete, ale ruku na srdce, koho by pred peti, deseti lety napadlo, ze s konem se da komunikovat, ze si s nim muzeme hrat.... V jezdeckych oddilech byli kone jako motorky, bez ohledu na jejich osobnost, na jejich prani. S konmi se nemluvilo, byla to krasna, ale ponekud tupa zvirata. Parelli je sice velky byznis, ale pomohl stovkam lidi pochopit, ze to jde jinak. Me taky. Ted uz je na kazdem co si z toho vybere, existuje vic smeru, spousta materialu i kdyz ne v cestine. Kdyby neprisel impuls od Parelliho, kun by pro me nikdy nebyl takovy partner jako je ted.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je krasne, co tady vsechno pisete, ale ruku na srdce, koho by pred peti, deseti lety napadlo, ze s konem se da komunikovat, ze si s nim muzeme hrat.... V jezdeckych oddilech byli kone jako motorky, bez ohledu na jejich osobnost, na jejich prani. S konmi se nemluvilo, byla to krasna, ale ponekud tupa zvirata. Parelli je sice velky byznis, ale pomohl stovkam lidi pochopit, ze to jde jinak. Me taky. Ted uz je na kazdem co si z toho vybere, existuje vic smeru, spousta materialu i kdyz ne v cestine. Kdyby neprisel impuls od Parelliho, kun by pro me nikdy nebyl takovy partner jako je ted.

Nápodobně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hmmm.... Viděla jsi někdy, jak se ti koně do lesa většinou cvičí?

Vím,že to je úplně z jiného soudku než Parelli,ale docela by mě zajímala tvá zkušenost z cvičením lesáckých koní.Ty koně totiž v životě nesmějí udělat ani jednu chybu,ta malá chyba by je mohla totiž stát život.To není jako koně na jízdárně,kde je chyba jen estetická žáležitost.Jinak mi máme begana,kterému stačí pouhé oznámení činnosti a on jedná sám.Tak se těším na přiblížení výcviku lesáckých koní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podla mna je aj "Parelli vyuka" blbost nikto nemoze vedie komunikovat s konom ako s jedincom podla nejakej prirucky kazdy kon je iny je pravda ze napr. Pareliho ohlavka funguje na vecsine konov ktore pozanam avsak to nie je riesenie ze konovi nasadim ohlavku a ten sa prestane vzpierat .... podla mna je najlepsie vcitit sa do kona a pocuvat co nam chce povedat ceske a slovenske kone uz nie su divoke a ich vyjadrovanie sa prispvosobilo cloveku tak pocuvajme Kone a nie nejake prirucky a Patt Pareli je len jeden a len on ovlada kuzlo koni a to sa nikto nedokaze naucit Kto to chce vedie musi vedie pocuvat kone ...

Parelli právě učí komunikaci - píšete o něčem, co neznáte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím,že to je úplně z jiného soudku než Parelli,ale docela by mě zajímala tvá zkušenost z cvičením lesáckých koní.Ty koně totiž v životě nesmějí udělat ani jednu chybu,ta malá chyba by je mohla totiž stát život.To není jako koně na jízdárně,kde je chyba jen estetická žáležitost.Jinak mi máme begana,kterému stačí pouhé oznámení činnosti a on jedná sám.Tak se těším na přiblížení výcviku lesáckých koní.

Když byl u nás na stáji jeden lesák se svými nádhernými koňmi (stahoval dřevo v okolních kopcích), tak jsme se shodli, že koně cvičíme stejně (já Parelli výcvik i s oranžovou hůlkou a vodítkem z jachtařského lana, on s tradičními pomůckami - opratě, vazák...) Jde o principy, ne o to, jakou pomůcku používáte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je krasne, co tady vsechno pisete, ale ruku na srdce, koho by pred peti, deseti lety napadlo, ze s konem se da komunikovat, ze si s nim muzeme hrat.... V jezdeckych oddilech byli kone jako motorky, bez ohledu na jejich osobnost, na jejich prani. S konmi se nemluvilo, byla to krasna, ale ponekud tupa zvirata. Parelli je sice velky byznis, ale pomohl stovkam lidi pochopit, ze to jde jinak. Me taky. Ted uz je na kazdem co si z toho vybere, existuje vic smeru, spousta materialu i kdyz ne v cestine. Kdyby neprisel impuls od Parelliho, kun by pro me nikdy nebyl takovy partner jako je ted.

Nedá mi to nereagovat. Parelli, Roberts a jiní "zaklínači" mají roky zkušeností a dar, ze kterého si konkrétně tito dva jmenovaní udělali velký byznys. Ten dar je ale nepřenosný. Z "Parelli výcviku" v podání mnoha lidí(kteří ho dokonce často i učili druhé), který jsem měla osobně možnost shlédnout, mi nebylo dobře. Parelli překrucuje etologické termíny k obrazu svému a lidé etologie neznalí to hltají jak písmo svaté. Jaká přirozená komunikace? Jaké přirozené jezdectví? Tyhle názvy jsou výmysly. Nic takového prostě neexistuje. Pro koně není nic nepřirozenějšího než to, aby na něm někdo jezdil, a můžete se hádat do krve, ale pokud nejste kůň, nemůžete s koněm komunikovat přirozeně. Ano, ti koně reagují na signály lidského těla- mají to ale naučené. Parelliho metoda vychází v zásadě z negativní motivace. Říká koni "Nechceš? Budu ti znepříjemňovat život tak dlouho, dokud to neuděláš..." Obdivovatelé kvitují to, jak koně rychle reagují a přesně plní pokyny- jistě že ano. Ti koně totiž dobře ví, že MUSÍ, pamatují si (a koně mají velice dobrou paměť, i když zdaleka ne takovou inteligenci), že když nechtěli, byli "znecitlivováni", případně honěni dokolečka, třeba celé hodiny. Parelli chce po koni, aby byl stoprocentně poslušný a ovladatelný. Chce po něm, aby slepě důvěřoval. Výsledkem takového výcviku jsou pak "dokonale hodní" koně- zvířata s potlačenou osobností. Parelli říká, že se kůň nemá trestat- pokud ale kůň nereaguje, je "majznut" mrkvovou hůlkou a říká se tomu čtvrtá fáze tlaku- nedejbože vyslovit slovo trest.. Neříkám, že ta metoda je špatná- ale říkám, že to názvosloví je zavádějící, neřku- li lživé. Lidé pak toto vezmou do svých vlastních rukou, přeberou si to po svém. Vidí to jako rychlou cestu k úspěchu- vždyť co všechno je možné se syrovým koněm dokázat za půlhodinovou předváděčku, a ještě k tomu je to "přirozené", takže je to v zásadě to nejlepší, co pro toho koně mohu udělat, že...? Snaží se o rychlokvašky, ale protože nemají Parelliho "dar", vypadá to často tak, jak to vypadá- v lepším případě kůň rezignovaný, v horším vystresovaný. Ještě ke všemu k této metodě přistupují často začátečníci, kteří ji vidí jako snadné řešení svých problémů. Nevědí, co jim kůň svým chováním říká, neumějí ho číst. Pak si přečtou pár výkřiků "Parelli je supéééér!", sesbírají pár amatérských, diletantských návodů a vesele jdou stresovat své koně. A ejhle, ono to nefunguje. Je jim jasné, čím to je- jejich kůň je nerespektuje!! A tak přikvačí s dotazem- jak získat respekt a poslušnost?! A dostane se jim odpovědi- no na to je dobrá kruhová hra a jojo hra, a to se dělá takhle... Takže koně honí po kruhu při jakékoliv příležitosti, kdy se jim zdá, že je nedostatečně respektuje. Jelikož "neposlušnost" koně zpravidla vyplývá z jejich nedostatečných znalostí, tak tím to zvíře jen zmatou. A jsme zase u toho- máme tu toho koně, který je buď rezignovaný, nebo vystresovaný. Parelliho metoda je VÝCVIK JAKO KAŽDÝ JINÝ, a aby někdo mohl (nejen) koně cvičit, musí sám něco umět.
A na závěr- "Parelli je sice velky byznis, ale pomohl stovkam lidi pochopit, ze to jde jinak."
Ano, to je pravda. Jde to jinak. Jde to jinak i bez Parelliho. Ale chce to zkušenosti, cit, přemýšlení... Parelli nabízí jednoduchou cestu pečlivě a detailně popsaných levelů. Parelli říká JAK. Pokud byste chtěli vědět PROČ, budete muset použít vlastní mozek. A bez toho proč se stejně nikam nedostanete.

P.S. Toto je můj názor, ke kterému jsem došla na základě vlastních zkušeností. Pokud má někdo reálné argumenty dokazující, že tento můj názor je mylný, sem s nimi (Výkřiky typu "To není pravda, můj kůň dělá parelliho hrozně rád" neberu v potaz, protože se jedná o neprokazatelné, subjektivní argumenty) . Ráda si je přečtu. Naprosto bez ironie- nenechám si ujít příležitost se poučit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá mi to nereagovat. Parelli, Roberts a jiní "zaklínači" mají roky zkušeností a dar, ze kterého si konkrétně tito dva jmenovaní udělali velký byznys. Ten dar je ale nepřenosný. Z "Parelli výcviku" v podání mnoha lidí(kteří ho dokonce často i učili druhé), který jsem měla osobně možnost shlédnout, mi nebylo dobře. Parelli překrucuje etologické termíny k obrazu svému a lidé etologie neznalí to hltají jak písmo svaté. Jaká přirozená komunikace? Jaké přirozené jezdectví? Tyhle názvy jsou výmysly. Nic takového prostě neexistuje. Pro koně není nic nepřirozenějšího než to, aby na něm někdo jezdil, a můžete se hádat do krve, ale pokud nejste kůň, nemůžete s koněm komunikovat přirozeně. Ano, ti koně reagují na signály lidského těla- mají to ale naučené. Parelliho metoda vychází v zásadě z negativní motivace. Říká koni "Nechceš? Budu ti znepříjemňovat život tak dlouho, dokud to neuděláš..." Obdivovatelé kvitují to, jak koně rychle reagují a přesně plní pokyny- jistě že ano. Ti koně totiž dobře ví, že MUSÍ, pamatují si (a koně mají velice dobrou paměť, i když zdaleka ne takovou inteligenci), že když nechtěli, byli "znecitlivováni", případně honěni dokolečka, třeba celé hodiny. Parelli chce po koni, aby byl stoprocentně poslušný a ovladatelný. Chce po něm, aby slepě důvěřoval. Výsledkem takového výcviku jsou pak "dokonale hodní" koně- zvířata s potlačenou osobností. Parelli říká, že se kůň nemá trestat- pokud ale kůň nereaguje, je "majznut" mrkvovou hůlkou a říká se tomu čtvrtá fáze tlaku- nedejbože vyslovit slovo trest.. Neříkám, že ta metoda je špatná- ale říkám, že to názvosloví je zavádějící, neřku- li lživé. Lidé pak toto vezmou do svých vlastních rukou, přeberou si to po svém. Vidí to jako rychlou cestu k úspěchu- vždyť co všechno je možné se syrovým koněm dokázat za půlhodinovou předváděčku, a ještě k tomu je to "přirozené", takže je to v zásadě to nejlepší, co pro toho koně mohu udělat, že...? Snaží se o rychlokvašky, ale protože nemají Parelliho "dar", vypadá to často tak, jak to vypadá- v lepším případě kůň rezignovaný, v horším vystresovaný. Ještě ke všemu k této metodě přistupují často začátečníci, kteří ji vidí jako snadné řešení svých problémů. Nevědí, co jim kůň svým chováním říká, neumějí ho číst. Pak si přečtou pár výkřiků "Parelli je supéééér!", sesbírají pár amatérských, diletantských návodů a vesele jdou stresovat své koně. A ejhle, ono to nefunguje. Je jim jasné, čím to je- jejich kůň je nerespektuje!! A tak přikvačí s dotazem- jak získat respekt a poslušnost?! A dostane se jim odpovědi- no na to je dobrá kruhová hra a jojo hra, a to se dělá takhle... Takže koně honí po kruhu při jakékoliv příležitosti, kdy se jim zdá, že je nedostatečně respektuje. Jelikož "neposlušnost" koně zpravidla vyplývá z jejich nedostatečných znalostí, tak tím to zvíře jen zmatou. A jsme zase u toho- máme tu toho koně, který je buď rezignovaný, nebo vystresovaný. Parelliho metoda je VÝCVIK JAKO KAŽDÝ JINÝ, a aby někdo mohl (nejen) koně cvičit, musí sám něco umět.
A na závěr- "Parelli je sice velky byznis, ale pomohl stovkam lidi pochopit, ze to jde jinak."
Ano, to je pravda. Jde to jinak. Jde to jinak i bez Parelliho. Ale chce to zkušenosti, cit, přemýšlení... Parelli nabízí jednoduchou cestu pečlivě a detailně popsaných levelů. Parelli říká JAK. Pokud byste chtěli vědět PROČ, budete muset použít vlastní mozek. A bez toho proč se stejně nikam nedostanete.

P.S. Toto je můj názor, ke kterému jsem došla na základě vlastních zkušeností. Pokud má někdo reálné argumenty dokazující, že tento můj názor je mylný, sem s nimi (Výkřiky typu "To není pravda, můj kůň dělá parelliho hrozně rád" neberu v potaz, protože se jedná o neprokazatelné, subjektivní argumenty) . Ráda si je přečtu. Naprosto bez ironie- nenechám si ujít příležitost se poučit.

A kdopak jsi?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A kdopak jsi?

A kdopak ty? Proč si myslíš, že bych měla tady, mezi stovkami anonymů, vystupovat jmenovitě? Abych prokázala, že stojím za svým názorem? To by bylo jistě velice morální, ale nestálo by mi to pak za desítky sprostých, anonymních mailů, které by byly jmenovité:o)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá mi to nereagovat. Parelli, Roberts a jiní "zaklínači" mají roky zkušeností a dar, ze kterého si konkrétně tito dva jmenovaní udělali velký byznys. Ten dar je ale nepřenosný. Z "Parelli výcviku" v podání mnoha lidí(kteří ho dokonce často i učili druhé), který jsem měla osobně možnost shlédnout, mi nebylo dobře. Parelli překrucuje etologické termíny k obrazu svému a lidé etologie neznalí to hltají jak písmo svaté. Jaká přirozená komunikace? Jaké přirozené jezdectví? Tyhle názvy jsou výmysly. Nic takového prostě neexistuje. Pro koně není nic nepřirozenějšího než to, aby na něm někdo jezdil, a můžete se hádat do krve, ale pokud nejste kůň, nemůžete s koněm komunikovat přirozeně. Ano, ti koně reagují na signály lidského těla- mají to ale naučené. Parelliho metoda vychází v zásadě z negativní motivace. Říká koni "Nechceš? Budu ti znepříjemňovat život tak dlouho, dokud to neuděláš..." Obdivovatelé kvitují to, jak koně rychle reagují a přesně plní pokyny- jistě že ano. Ti koně totiž dobře ví, že MUSÍ, pamatují si (a koně mají velice dobrou paměť, i když zdaleka ne takovou inteligenci), že když nechtěli, byli "znecitlivováni", případně honěni dokolečka, třeba celé hodiny. Parelli chce po koni, aby byl stoprocentně poslušný a ovladatelný. Chce po něm, aby slepě důvěřoval. Výsledkem takového výcviku jsou pak "dokonale hodní" koně- zvířata s potlačenou osobností. Parelli říká, že se kůň nemá trestat- pokud ale kůň nereaguje, je "majznut" mrkvovou hůlkou a říká se tomu čtvrtá fáze tlaku- nedejbože vyslovit slovo trest.. Neříkám, že ta metoda je špatná- ale říkám, že to názvosloví je zavádějící, neřku- li lživé. Lidé pak toto vezmou do svých vlastních rukou, přeberou si to po svém. Vidí to jako rychlou cestu k úspěchu- vždyť co všechno je možné se syrovým koněm dokázat za půlhodinovou předváděčku, a ještě k tomu je to "přirozené", takže je to v zásadě to nejlepší, co pro toho koně mohu udělat, že...? Snaží se o rychlokvašky, ale protože nemají Parelliho "dar", vypadá to často tak, jak to vypadá- v lepším případě kůň rezignovaný, v horším vystresovaný. Ještě ke všemu k této metodě přistupují často začátečníci, kteří ji vidí jako snadné řešení svých problémů. Nevědí, co jim kůň svým chováním říká, neumějí ho číst. Pak si přečtou pár výkřiků "Parelli je supéééér!", sesbírají pár amatérských, diletantských návodů a vesele jdou stresovat své koně. A ejhle, ono to nefunguje. Je jim jasné, čím to je- jejich kůň je nerespektuje!! A tak přikvačí s dotazem- jak získat respekt a poslušnost?! A dostane se jim odpovědi- no na to je dobrá kruhová hra a jojo hra, a to se dělá takhle... Takže koně honí po kruhu při jakékoliv příležitosti, kdy se jim zdá, že je nedostatečně respektuje. Jelikož "neposlušnost" koně zpravidla vyplývá z jejich nedostatečných znalostí, tak tím to zvíře jen zmatou. A jsme zase u toho- máme tu toho koně, který je buď rezignovaný, nebo vystresovaný. Parelliho metoda je VÝCVIK JAKO KAŽDÝ JINÝ, a aby někdo mohl (nejen) koně cvičit, musí sám něco umět.
A na závěr- "Parelli je sice velky byznis, ale pomohl stovkam lidi pochopit, ze to jde jinak."
Ano, to je pravda. Jde to jinak. Jde to jinak i bez Parelliho. Ale chce to zkušenosti, cit, přemýšlení... Parelli nabízí jednoduchou cestu pečlivě a detailně popsaných levelů. Parelli říká JAK. Pokud byste chtěli vědět PROČ, budete muset použít vlastní mozek. A bez toho proč se stejně nikam nedostanete.

P.S. Toto je můj názor, ke kterému jsem došla na základě vlastních zkušeností. Pokud má někdo reálné argumenty dokazující, že tento můj názor je mylný, sem s nimi (Výkřiky typu "To není pravda, můj kůň dělá parelliho hrozně rád" neberu v potaz, protože se jedná o neprokazatelné, subjektivní argumenty) . Ráda si je přečtu. Naprosto bez ironie- nenechám si ujít příležitost se poučit.

Napsala jsem prispevek, na ktery reagujes, takze se od nej budu odrazet. Napsala jsem, ze Parelli sice neni dokonaly, ale je mnohem lepsi nez to, co tady bylo pred tim. Za tim si stojim. To, co popisujes ty je pristup, ktery je pro me jeste novejsi nez "zarikavaci, mozna tady byl pred tim, ale ja ho nenasla... Ve vsech pristupech pred timto (vcetne Parelliho) se kun uci poslouchat bez odporu, bez vkladu vlastni osobnosti (neber to doslova). Ty jsi ochotna se s konem domluvit, akceptujes jeho nazor, vysledkem je spokojeny kun, ktery to pro tebe dela rad. Je to super, taky se snazim Prinos Parelliho vidim v tom, ze prece jen nekdy nastane situace, kdy kun proste musi, dava ti najevo ze nechce, a Parelliho metodou mu to vysvetlis bez zbytecneho nasili. U me to neni o honeni dokola, ale je mi prijemejsi (a koni jiste taky), kdyz ho "donutim" ukazanim prstu, pohybem ruky, pohledem. Dam priklad. Tvuj kun ma strach z vody, ale ty pres ten potok proste musis. Pristupem, ktery tady byl pred tim, ho tam dostanes bicem, kopanim, krikem (ten hajzl si vymysli...), Parelliho metodou ho bez zbytecnych prutahu nechas skocit na voditku ze zeme (musi, ale stresuje se minimalne), s tvym pristupem bud prejde, protoze ti duveruje (to je ale velmi tenke pouto, pud sebezachovy je mnohem silnejsi), nebo se obratis a pujdes domu. Problem se nevyresi. Stejne je to s nakladanim do prepravniku - jde o to, ze pokud kun jednou zpanikari a vozik se pro nej stane nocni murou, tak na duveru ho tam dostanes za par let (a muzes se jen trast, abys to nepotrebovala driv). Pokud ho pomoci Parelliho "donutis", ale on s tim nespoji zadnou negativni zkusenost, pujde to rychleji. Parelli ma pro me cenu v tom, ze dnes a denne pouzivam jeho mirny tlak k tomu, abych koni vysvetlila sve umysly. Ne vzdy se to shoduje s pranim kone - a tohle je pro me prijatelna cesta. Pokud jde o kone, ktery se bez vlastni vule chova jako loutka, tak takoveho vyrobis jakoukoliv metodou - naposled jsem jela Huberta vedle divciny (parkuracky), ktera mela celou dobu sveho kone sbaleneho, hlavu na kolmici.... Kolik vule muze projevit drezurni kun pri uloze? Nejde mi o 100% kontrolu, muj kun muze na vyjizdce obejit 99 kaluzi, ale jestlize budu chtit (nebo budu muset) do ste kaluze vlezt, musi mi vyhovet.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Napsala jsem prispevek, na ktery reagujes, takze se od nej budu odrazet. Napsala jsem, ze Parelli sice neni dokonaly, ale je mnohem lepsi nez to, co tady bylo pred tim. Za tim si stojim. To, co popisujes ty je pristup, ktery je pro me jeste novejsi nez "zarikavaci, mozna tady byl pred tim, ale ja ho nenasla... Ve vsech pristupech pred timto (vcetne Parelliho) se kun uci poslouchat bez odporu, bez vkladu vlastni osobnosti (neber to doslova). Ty jsi ochotna se s konem domluvit, akceptujes jeho nazor, vysledkem je spokojeny kun, ktery to pro tebe dela rad. Je to super, taky se snazim Prinos Parelliho vidim v tom, ze prece jen nekdy nastane situace, kdy kun proste musi, dava ti najevo ze nechce, a Parelliho metodou mu to vysvetlis bez zbytecneho nasili. U me to neni o honeni dokola, ale je mi prijemejsi (a koni jiste taky), kdyz ho "donutim" ukazanim prstu, pohybem ruky, pohledem. Dam priklad. Tvuj kun ma strach z vody, ale ty pres ten potok proste musis. Pristupem, ktery tady byl pred tim, ho tam dostanes bicem, kopanim, krikem (ten hajzl si vymysli...), Parelliho metodou ho bez zbytecnych prutahu nechas skocit na voditku ze zeme (musi, ale stresuje se minimalne), s tvym pristupem bud prejde, protoze ti duveruje (to je ale velmi tenke pouto, pud sebezachovy je mnohem silnejsi), nebo se obratis a pujdes domu. Problem se nevyresi. Stejne je to s nakladanim do prepravniku - jde o to, ze pokud kun jednou zpanikari a vozik se pro nej stane nocni murou, tak na duveru ho tam dostanes za par let (a muzes se jen trast, abys to nepotrebovala driv). Pokud ho pomoci Parelliho "donutis", ale on s tim nespoji zadnou negativni zkusenost, pujde to rychleji. Parelli ma pro me cenu v tom, ze dnes a denne pouzivam jeho mirny tlak k tomu, abych koni vysvetlila sve umysly. Ne vzdy se to shoduje s pranim kone - a tohle je pro me prijatelna cesta. Pokud jde o kone, ktery se bez vlastni vule chova jako loutka, tak takoveho vyrobis jakoukoliv metodou - naposled jsem jela Huberta vedle divciny (parkuracky), ktera mela celou dobu sveho kone sbaleneho, hlavu na kolmici.... Kolik vule muze projevit drezurni kun pri uloze? Nejde mi o 100% kontrolu, muj kun muze na vyjizdce obejit 99 kaluzi, ale jestlize budu chtit (nebo budu muset) do ste kaluze vlezt, musi mi vyhovet.

"Dam priklad. Tvuj kun ma strach z vody, ale ty pres ten potok proste musis."
A to je ten rozdíl mezi námi. Já přes ten potok NEMUSÍM. Co by mě k tomu přinutilo? Jedině extrémní situace. Pokud dodržuji zásady bezpečnosti, mám minimální šanci, že se do takové situace dostanu, a jako takovou ji budu řešit samozřejmě jinak než za normálních okolností.
Ale vraťme se k pravděpodobnější situaci, tj. situaci, ve které nejde o zdraví ani o život. Ten kůň má nějaký důvod, proč nejde přes vodu- buď nedostatek důvěry ve tvou osobu, nebo traumatický zážitek. Pokud je to nedostatek důvěry, pak tím, že koně "donutím", jen uspokojím svou momentální potřebu "zvítězit"- dlouhodobý problém tím ale nevyřeším. Pokud bych v tu chvíli chtěla koně opravdu dostat do vody, slezu z něj a vlezu tam první. Ještě se mi nestalo, že by kůň nešel ZA MNOU- ukážu mu tím, že o nic nejde, že situace není nebezpečná (Pokud kůň nejde za tebou ani na ruce, máš vážně problém). Pokud má ten kůň traumatický zážitek, jistě se mnou budeš souhlasit, že nutit ho překonat své trauma je ten největší stres, kterému ho můžeš vystavit. Možná to nakonec jinak nepůjde, než působit koni nátlak, aby do té vody vlezl- ale toto řešení si nechám až na konec, kdy už všechny ostatní metody selžou- a nebudu tomu říkat "hra", ale prostě, jednoduše a pravdivě "nátlak"- nic jiného to totiž nebude.
Jak jsem již psala, já tu metodu nezavrhuji, dokonce některé její prvky využívám ve výcviku. Říkám jim ale pravými jmény a nedělám si iluze o tom, jak je to všechno pro koně hra a jak ho to narozdíl od čehokoliv jiného baví.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Dam priklad. Tvuj kun ma strach z vody, ale ty pres ten potok proste musis."
A to je ten rozdíl mezi námi. Já přes ten potok NEMUSÍM. Co by mě k tomu přinutilo? Jedině extrémní situace. Pokud dodržuji zásady bezpečnosti, mám minimální šanci, že se do takové situace dostanu, a jako takovou ji budu řešit samozřejmě jinak než za normálních okolností.
Ale vraťme se k pravděpodobnější situaci, tj. situaci, ve které nejde o zdraví ani o život. Ten kůň má nějaký důvod, proč nejde přes vodu- buď nedostatek důvěry ve tvou osobu, nebo traumatický zážitek. Pokud je to nedostatek důvěry, pak tím, že koně "donutím", jen uspokojím svou momentální potřebu "zvítězit"- dlouhodobý problém tím ale nevyřeším. Pokud bych v tu chvíli chtěla koně opravdu dostat do vody, slezu z něj a vlezu tam první. Ještě se mi nestalo, že by kůň nešel ZA MNOU- ukážu mu tím, že o nic nejde, že situace není nebezpečná (Pokud kůň nejde za tebou ani na ruce, máš vážně problém). Pokud má ten kůň traumatický zážitek, jistě se mnou budeš souhlasit, že nutit ho překonat své trauma je ten největší stres, kterému ho můžeš vystavit. Možná to nakonec jinak nepůjde, než působit koni nátlak, aby do té vody vlezl- ale toto řešení si nechám až na konec, kdy už všechny ostatní metody selžou- a nebudu tomu říkat "hra", ale prostě, jednoduše a pravdivě "nátlak"- nic jiného to totiž nebude.
Jak jsem již psala, já tu metodu nezavrhuji, dokonce některé její prvky využívám ve výcviku. Říkám jim ale pravými jmény a nedělám si iluze o tom, jak je to všechno pro koně hra a jak ho to narozdíl od čehokoliv jiného baví.

Je pravda, ze pres potok nemusis, ale vetsina z nich se da docela spatne obejit Prave o tech extremech jsem mluvila.... pokud se kun bude bat veta, tak ho nebudes ockovat? Jiste, ze kun ma duvod tam nejit, ale ja bych chtela tu situaci vyresit. Pokud to necham tak a odejdu, neverim, ze priste tam vleze. Zato ze zkusenosti vim, ze kdyz tam kone dostrkam (s co nejmensim stresem), tak zjisti, ze se nic nedeje, ze potok neni bezedny, ze ve voziku je seno, ze za bubakem pokracuje cesta dal.... Ano, myslim si, ze v krizovych situacich prevazuje konsky pud sebezachovy nad duverou ve me - nekdy dokonce tak, ze tam nevleze ani za mnou (ted je to spatne rozlisitelne, je nauceny, ze za mnou jit musi). S traumatickym zazitkem je to to same, myslim ze kun trauma prekona lip, kdyz ho necham deset minut stat v potoku a past se u toho, nez kdyz k nemu prijdu, zjistim, ze se kun boji a zase odejdu. Nevidim sice konim do hlavy, ale neni pravdepodobne, ze kdyz odejdu od veci, ktere se kun boji, tak tim potvrdim jeho strach? I panicek si mysli, ze je tam bubak, taky se boji? Myslim, ze o nazvoslovi se netreba bavit, koni to stejne nic nerika. Jestlize se tim ohaneji nekteri lide, pak by se nad sebou meli zamyslet, ale jak jsem psala - porad je to lepsi nez to, co tady bylo predtim. A ohledne te hry - casto pozoruju na vsem koni, jak me hlida, ceka na muj povel - nekdy jen pohled - mozna je to antropomorfizace, ale vypada to, jako by ho bavilo odhadovat me prani jen z nejjemnejsich signalu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá mi to nereagovat. Parelli, Roberts a jiní "zaklínači" mají roky zkušeností a dar, ze kterého si konkrétně tito dva jmenovaní udělali velký byznys. Ten dar je ale nepřenosný. Z "Parelli výcviku" v podání mnoha lidí(kteří ho dokonce často i učili druhé), který jsem měla osobně možnost shlédnout, mi nebylo dobře. Parelli překrucuje etologické termíny k obrazu svému a lidé etologie neznalí to hltají jak písmo svaté. Jaká přirozená komunikace? Jaké přirozené jezdectví? Tyhle názvy jsou výmysly. Nic takového prostě neexistuje. Pro koně není nic nepřirozenějšího než to, aby na něm někdo jezdil, a můžete se hádat do krve, ale pokud nejste kůň, nemůžete s koněm komunikovat přirozeně. Ano, ti koně reagují na signály lidského těla- mají to ale naučené. Parelliho metoda vychází v zásadě z negativní motivace. Říká koni "Nechceš? Budu ti znepříjemňovat život tak dlouho, dokud to neuděláš..." Obdivovatelé kvitují to, jak koně rychle reagují a přesně plní pokyny- jistě že ano. Ti koně totiž dobře ví, že MUSÍ, pamatují si (a koně mají velice dobrou paměť, i když zdaleka ne takovou inteligenci), že když nechtěli, byli "znecitlivováni", případně honěni dokolečka, třeba celé hodiny. Parelli chce po koni, aby byl stoprocentně poslušný a ovladatelný. Chce po něm, aby slepě důvěřoval. Výsledkem takového výcviku jsou pak "dokonale hodní" koně- zvířata s potlačenou osobností. Parelli říká, že se kůň nemá trestat- pokud ale kůň nereaguje, je "majznut" mrkvovou hůlkou a říká se tomu čtvrtá fáze tlaku- nedejbože vyslovit slovo trest.. Neříkám, že ta metoda je špatná- ale říkám, že to názvosloví je zavádějící, neřku- li lživé. Lidé pak toto vezmou do svých vlastních rukou, přeberou si to po svém. Vidí to jako rychlou cestu k úspěchu- vždyť co všechno je možné se syrovým koněm dokázat za půlhodinovou předváděčku, a ještě k tomu je to "přirozené", takže je to v zásadě to nejlepší, co pro toho koně mohu udělat, že...? Snaží se o rychlokvašky, ale protože nemají Parelliho "dar", vypadá to často tak, jak to vypadá- v lepším případě kůň rezignovaný, v horším vystresovaný. Ještě ke všemu k této metodě přistupují často začátečníci, kteří ji vidí jako snadné řešení svých problémů. Nevědí, co jim kůň svým chováním říká, neumějí ho číst. Pak si přečtou pár výkřiků "Parelli je supéééér!", sesbírají pár amatérských, diletantských návodů a vesele jdou stresovat své koně. A ejhle, ono to nefunguje. Je jim jasné, čím to je- jejich kůň je nerespektuje!! A tak přikvačí s dotazem- jak získat respekt a poslušnost?! A dostane se jim odpovědi- no na to je dobrá kruhová hra a jojo hra, a to se dělá takhle... Takže koně honí po kruhu při jakékoliv příležitosti, kdy se jim zdá, že je nedostatečně respektuje. Jelikož "neposlušnost" koně zpravidla vyplývá z jejich nedostatečných znalostí, tak tím to zvíře jen zmatou. A jsme zase u toho- máme tu toho koně, který je buď rezignovaný, nebo vystresovaný. Parelliho metoda je VÝCVIK JAKO KAŽDÝ JINÝ, a aby někdo mohl (nejen) koně cvičit, musí sám něco umět.
A na závěr- "Parelli je sice velky byznis, ale pomohl stovkam lidi pochopit, ze to jde jinak."
Ano, to je pravda. Jde to jinak. Jde to jinak i bez Parelliho. Ale chce to zkušenosti, cit, přemýšlení... Parelli nabízí jednoduchou cestu pečlivě a detailně popsaných levelů. Parelli říká JAK. Pokud byste chtěli vědět PROČ, budete muset použít vlastní mozek. A bez toho proč se stejně nikam nedostanete.

P.S. Toto je můj názor, ke kterému jsem došla na základě vlastních zkušeností. Pokud má někdo reálné argumenty dokazující, že tento můj názor je mylný, sem s nimi (Výkřiky typu "To není pravda, můj kůň dělá parelliho hrozně rád" neberu v potaz, protože se jedná o neprokazatelné, subjektivní argumenty) . Ráda si je přečtu. Naprosto bez ironie- nenechám si ujít příležitost se poučit.

Parelli nevyužívá pouze negativní motivaci, využívá i pozitivní motivaci. Jenom ji nepoužívá pro základní vychovanost, jako je ustoupit atd.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je pravda, ze pres potok nemusis, ale vetsina z nich se da docela spatne obejit Prave o tech extremech jsem mluvila.... pokud se kun bude bat veta, tak ho nebudes ockovat? Jiste, ze kun ma duvod tam nejit, ale ja bych chtela tu situaci vyresit. Pokud to necham tak a odejdu, neverim, ze priste tam vleze. Zato ze zkusenosti vim, ze kdyz tam kone dostrkam (s co nejmensim stresem), tak zjisti, ze se nic nedeje, ze potok neni bezedny, ze ve voziku je seno, ze za bubakem pokracuje cesta dal.... Ano, myslim si, ze v krizovych situacich prevazuje konsky pud sebezachovy nad duverou ve me - nekdy dokonce tak, ze tam nevleze ani za mnou (ted je to spatne rozlisitelne, je nauceny, ze za mnou jit musi). S traumatickym zazitkem je to to same, myslim ze kun trauma prekona lip, kdyz ho necham deset minut stat v potoku a past se u toho, nez kdyz k nemu prijdu, zjistim, ze se kun boji a zase odejdu. Nevidim sice konim do hlavy, ale neni pravdepodobne, ze kdyz odejdu od veci, ktere se kun boji, tak tim potvrdim jeho strach? I panicek si mysli, ze je tam bubak, taky se boji? Myslim, ze o nazvoslovi se netreba bavit, koni to stejne nic nerika. Jestlize se tim ohaneji nekteri lide, pak by se nad sebou meli zamyslet, ale jak jsem psala - porad je to lepsi nez to, co tady bylo predtim. A ohledne te hry - casto pozoruju na vsem koni, jak me hlida, ceka na muj povel - nekdy jen pohled - mozna je to antropomorfizace, ale vypada to, jako by ho bavilo odhadovat me prani jen z nejjemnejsich signalu...

Mluvíš o něčem jiném než já. Já říkám "Ta metoda není špatná, ale je špatně interpretovaná, často nepochopená a využívaná (či spíš zneužívaná) velmi často amatéry, kteří ji bohužel propagují a posílají dál v horší a horší podobě. Také ta metoda není jediná správná a není dokonalá." Ty mi na to odpovíš "ta metoda není dokonalá, ale není špatná.." To je jako o koze a o voze, promiň mi ten příměr :o)
Ale když už jsem se do toho pustila: Ty v podstatě klasifikuješ extrémní situaci jako situaci stresovou. Já za extrémní situaci považuji situaci, kdy jde o život.
Pokud se můj kůň bojí veterináře, uklidním ho. Pokud se bojí panicky, holt mu tu injekci píchnu sama. Tenhle příklad byl tak trochu mimo mísu.
"Pokud to necham tak a odejdu, neverim, ze priste tam vleze. " No a tohle si nemyslím. Modelová situace: Pobídnu koně, aby šel do vody. Kůň se zdráhá. Nemám možnost jít před ním (třeba kvůli tomu, že je počasí jako teď a já nemám nepromokavé holiny) ani jiného, zkušeného koně, který by šel první a ukázal, že o nic nejde. Prostě tedy toho koně otočím a jedu jinudy. Proč by měl kůň v tu chvíli dojít k závěru, že se bojím i já? V tom, že je v něčem problém, bych ho utvrdila jedině tehdy, pokud bych vyvolala konfliktní situaci (budu ho pobízet dál, on se bude vzpírat, nakonec ho tam buď dostanu nebo nedostanu, ale vždy to bude stres). Prostě to nechám na jindy, kdy buď budu mít možnost do toho potoka vlézt (vezmu si ty holiny :o), nebo budu mít koně, za kterým ten můj půjde.
"S traumatickym zazitkem je to to same, myslim ze kun trauma prekona lip, kdyz ho necham deset minut stat v potoku a past se u toho, nez kdyz k nemu prijdu, zjistim, ze se kun boji a zase odejdu."
Opravdu traumatizovaný kůň nebude stát v potoce a pást se, bude se snažit co možná nejrychleji se dostat ven, v krajní situaci(podle míry vystresovanosti) i přes tvou osobu.
"Nevidim sice konim do hlavy, ale neni pravdepodobne, ze kdyz odejdu od veci, ktere se kun boji, tak tim potvrdim jeho strach? I panicek si mysli, ze je tam bubak, taky se boji?"
Opět- proč by ten kůň měl mít dojem, že se bojím? Pokud v něm ten dojem nevyvolám, nemá jak ho získat. Tím, že od něčeho odejdu, ještě nedám najevo strach. Pokud budu klidná a uvolněná, ne křečovitá a nervozní, dám "řečí těla" koni najevo, že se nic neděje. To bys ale měla jako parellistka vědět :o)
"Myslim, ze o nazvoslovi se netreba bavit, koni to stejne nic nerika"
Koni ne, ale lidem, kteří provozují tuto metodu ano, a to je bohužel směrodatné.
"A ohledne te hry - casto pozoruju na vsem koni, jak me hlida, ceka na muj povel - nekdy jen pohled"
Jistě, je takto naučený. Je to pro něj práce, kterou možná dělá ochotně, ale přesto ji nevnímá jako hru.
"mozna je to antropomorfizace, ale vypada to, jako by ho bavilo odhadovat me prani jen z nejjemnejsich signalu"
No ano, to je myslím antropomorfizace:o) Ale to nemohu posoudit.

Závěrem- myslím, že to co je na této metodě nejhorší (kromě toho, že překrucuje etologické termíny a podsouvá lidem, že je "jediná správná", že její masové rozšíření je kolikrát spíše na škodu atd., to už jsem všechno psala, nebudu se opakovat), respektive co se mi na ní nejvíce nzamlouvá, je to, že navozuje účelově konfliktní situace, které nemají jiný účel, než "vítězství" nad koněm a prokázání lidské převahy. Pomáhá lidem podrobit koně, získat jejich "respekt" a "důvěru", ale bez větších zásluh. Vnímá a předkládá koňskou osobnost černobíle- "Respekt a důvěra a o ničem jiném to není"(ačkoliv se snaží tvrdit opak). Nenutí člověka k tomu, aby sám přemýšlel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Parelli nevyužívá pouze negativní motivaci, využívá i pozitivní motivaci. Jenom ji nepoužívá pro základní vychovanost, jako je ustoupit atd.

Ano, ale o negativní motivaci taktně mlčí, a to na ní přitom staví základ své metody.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, ale o negativní motivaci taktně mlčí, a to na ní přitom staví základ své metody.

Pokud se budeš PNH zabývat, zjistíš, že pozitivní a negativní motivace se tam dávkuje už od začátku přibližně stejnou měrou. Dokonce na kurzech Honzy Bláhy hned na začátku zazní, co je pozitivní motivace a co je negativní motivace. Takže žádné taktní mlčení

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud se budeš PNH zabývat, zjistíš, že pozitivní a negativní motivace se tam dávkuje už od začátku přibližně stejnou měrou. Dokonce na kurzech Honzy Bláhy hned na začátku zazní, co je pozitivní motivace a co je negativní motivace. Takže žádné taktní mlčení

Bláha pokud vímParelliho neučí, dokonce tovýslovně říká- metoda "Honza Bláha", ne metoda "Parelli". Jinak PNH jsem se celkem dost dlouho zabývala a došla jsem k závěrům, o kterých píšu a které mi nikdo z vás nevyvrátil. Byl to jen krok na mé cestě, ne její cíl. Nijak zvlášť jsem se díky této metodě nevyvíjela, protože mi všechno nalinkovala a já jela jen "podle učebnice".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mluvíš o něčem jiném než já. Já říkám "Ta metoda není špatná, ale je špatně interpretovaná, často nepochopená a využívaná (či spíš zneužívaná) velmi často amatéry, kteří ji bohužel propagují a posílají dál v horší a horší podobě. Také ta metoda není jediná správná a není dokonalá." Ty mi na to odpovíš "ta metoda není dokonalá, ale není špatná.." To je jako o koze a o voze, promiň mi ten příměr :o)
Ale když už jsem se do toho pustila: Ty v podstatě klasifikuješ extrémní situaci jako situaci stresovou. Já za extrémní situaci považuji situaci, kdy jde o život.
Pokud se můj kůň bojí veterináře, uklidním ho. Pokud se bojí panicky, holt mu tu injekci píchnu sama. Tenhle příklad byl tak trochu mimo mísu.
"Pokud to necham tak a odejdu, neverim, ze priste tam vleze. " No a tohle si nemyslím. Modelová situace: Pobídnu koně, aby šel do vody. Kůň se zdráhá. Nemám možnost jít před ním (třeba kvůli tomu, že je počasí jako teď a já nemám nepromokavé holiny) ani jiného, zkušeného koně, který by šel první a ukázal, že o nic nejde. Prostě tedy toho koně otočím a jedu jinudy. Proč by měl kůň v tu chvíli dojít k závěru, že se bojím i já? V tom, že je v něčem problém, bych ho utvrdila jedině tehdy, pokud bych vyvolala konfliktní situaci (budu ho pobízet dál, on se bude vzpírat, nakonec ho tam buď dostanu nebo nedostanu, ale vždy to bude stres). Prostě to nechám na jindy, kdy buď budu mít možnost do toho potoka vlézt (vezmu si ty holiny :o), nebo budu mít koně, za kterým ten můj půjde.
"S traumatickym zazitkem je to to same, myslim ze kun trauma prekona lip, kdyz ho necham deset minut stat v potoku a past se u toho, nez kdyz k nemu prijdu, zjistim, ze se kun boji a zase odejdu."
Opravdu traumatizovaný kůň nebude stát v potoce a pást se, bude se snažit co možná nejrychleji se dostat ven, v krajní situaci(podle míry vystresovanosti) i přes tvou osobu.
"Nevidim sice konim do hlavy, ale neni pravdepodobne, ze kdyz odejdu od veci, ktere se kun boji, tak tim potvrdim jeho strach? I panicek si mysli, ze je tam bubak, taky se boji?"
Opět- proč by ten kůň měl mít dojem, že se bojím? Pokud v něm ten dojem nevyvolám, nemá jak ho získat. Tím, že od něčeho odejdu, ještě nedám najevo strach. Pokud budu klidná a uvolněná, ne křečovitá a nervozní, dám "řečí těla" koni najevo, že se nic neděje. To bys ale měla jako parellistka vědět :o)
"Myslim, ze o nazvoslovi se netreba bavit, koni to stejne nic nerika"
Koni ne, ale lidem, kteří provozují tuto metodu ano, a to je bohužel směrodatné.
"A ohledne te hry - casto pozoruju na vsem koni, jak me hlida, ceka na muj povel - nekdy jen pohled"
Jistě, je takto naučený. Je to pro něj práce, kterou možná dělá ochotně, ale přesto ji nevnímá jako hru.
"mozna je to antropomorfizace, ale vypada to, jako by ho bavilo odhadovat me prani jen z nejjemnejsich signalu"
No ano, to je myslím antropomorfizace:o) Ale to nemohu posoudit.

Závěrem- myslím, že to co je na této metodě nejhorší (kromě toho, že překrucuje etologické termíny a podsouvá lidem, že je "jediná správná", že její masové rozšíření je kolikrát spíše na škodu atd., to už jsem všechno psala, nebudu se opakovat), respektive co se mi na ní nejvíce nzamlouvá, je to, že navozuje účelově konfliktní situace, které nemají jiný účel, než "vítězství" nad koněm a prokázání lidské převahy. Pomáhá lidem podrobit koně, získat jejich "respekt" a "důvěru", ale bez větších zásluh. Vnímá a předkládá koňskou osobnost černobíle- "Respekt a důvěra a o ničem jiném to není"(ačkoliv se snaží tvrdit opak). Nenutí člověka k tomu, aby sám přemýšlel.

"Ta metoda není špatná, ale je špatně interpretovaná, často nepochopená a využívaná (či spíš zneužívaná) velmi často amatéry, kteří ji bohužel propagují a posílají dál v horší a horší podobě. Také ta metoda není jediná správná a není dokonalá."

Pak je to ale metoda uplne k nicemu, kdyz ji nemuzou vyuzivat normalni lide. A kdo je teda normalni, a kdo je ten vyvoleny, ktery muze? Radsi se budu pokouset o Parelliho, s pouzitim selskeho rozumu, trpelivosti a klidu to bude porad lepsi, nez jednat s konem "klasicky".

"Také ta metoda není jediná správná a není dokonalá."

Take jsem nikde netvrdila, ze je jedina spravna, jen ze nuti lidi trosku se zamyslet, a ze je lepsi nez to, co tu bylo kdysi.

Ano, pro me je extremni situace stresova a stresova situace extremni. O zivot mi nejde skoro nikdy. Jinak jsou tve argumenty docela chabe - koni sice pichnes injekci, ale to nemuzes zadat od kazdeho, taky bude asi problem vetsi zakrok - staci odber krve.

Pokud stojim u potoka a dam prikaz, aby tam kun vlezl, tak uz je pozde na to, abychom se vratili. Muzu se takovym mistum vyhybat, muzu to otocit kdyz je kun nervozni uz pet metru pred potokem. Ale ne po tom, co ho pobidnu. Jinak si taky myslim, ze to do jiste miry posiluje duveru kone ve me - on se neceho bal, pres svuj strach tam na mou pobidku vlezl - nic se nestalo. Kun ziskava pocit, ze bych ho neposlala nekam, kde se mu neco stane. To uz je ovsem na moji odpovednosti. A proc by mel kun zjistit, ze se bojim taky? Prijde mi to logicke, jsem ve vztahu partner, ale taky vudci element - ja mu vydam prikaz k tomu, aby od objektu strachu odesel - prcham.

Ohledne traumatu z potoka - asi mame jine kone, ja nemam problem kone stojiciho ve vode uklidnit - hlasem, dotekem, pamlskem. Je pravda, ze pri panice ji mi to houby platne - panice se ale vyhnu prave Parelliho metodou - po malych kruccich, s malym natlakem, zadne biti a krik.

"A ohledne te hry - casto pozoruju na vsem koni, jak me hlida, ceka na muj povel - nekdy jen pohled"
Jistě, je takto naučený. Je to pro něj práce, kterou možná dělá ochotně, ale přesto ji nevnímá jako hru.

Tak tady se muzem klidne dohadovat. Ani ja nevim nic jiste, natoz ty, nikdy jsi nevidela ani me, ani meho kone. Umim uz docela odhadnout jeho reakce, nekdy to proste nejde, musim pouzivat vetsi tlak, kun je neochotny - takovy vycvik ukocim. Jindy si hrajeme a on reaguje jako zive stribro, dela, co mi na ocich vidi (toto neni normalni, je to CT v typy chladaka, temperament neni jeho zbran ). Jestli je to hra nebo neni - casto vidim, jak si mezi sebou hraji kone - nekdy proste maji naladu, jindy ne.

"navozuje účelově konfliktní situace, které nemají jiný účel, než "vítězství" nad koněm a prokázání lidské převahy"

Ano, psala jsem, ze Parreli je o tom, ze kun musi, ale "musi" pod minimalnim tlakem, pri spravnem pouziti "musi" jen v krizovych situacich. Nevim, co je to "získat jejich "respekt" a "důvěru", ale bez větších zásluh", Parreli mi proste prijde pochopitelny pro cloveka i kone - pomaha urovnat si vztah. Pokud clovek nebude premyslet, ani s Parrelim nedojde daleko, kazdy kun je individualita a reaguje jinak. Pokud mi ovsem nestaci, ze na ukazani prstem uhne zadkem...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá mi to nereagovat. Parelli, Roberts a jiní "zaklínači" mají roky zkušeností a dar, ze kterého si konkrétně tito dva jmenovaní udělali velký byznys. Ten dar je ale nepřenosný. Z "Parelli výcviku" v podání mnoha lidí(kteří ho dokonce často i učili druhé), který jsem měla osobně možnost shlédnout, mi nebylo dobře. Parelli překrucuje etologické termíny k obrazu svému a lidé etologie neznalí to hltají jak písmo svaté. Jaká přirozená komunikace? Jaké přirozené jezdectví? Tyhle názvy jsou výmysly. Nic takového prostě neexistuje. Pro koně není nic nepřirozenějšího než to, aby na něm někdo jezdil, a můžete se hádat do krve, ale pokud nejste kůň, nemůžete s koněm komunikovat přirozeně. Ano, ti koně reagují na signály lidského těla- mají to ale naučené. Parelliho metoda vychází v zásadě z negativní motivace. Říká koni "Nechceš? Budu ti znepříjemňovat život tak dlouho, dokud to neuděláš..." Obdivovatelé kvitují to, jak koně rychle reagují a přesně plní pokyny- jistě že ano. Ti koně totiž dobře ví, že MUSÍ, pamatují si (a koně mají velice dobrou paměť, i když zdaleka ne takovou inteligenci), že když nechtěli, byli "znecitlivováni", případně honěni dokolečka, třeba celé hodiny. Parelli chce po koni, aby byl stoprocentně poslušný a ovladatelný. Chce po něm, aby slepě důvěřoval. Výsledkem takového výcviku jsou pak "dokonale hodní" koně- zvířata s potlačenou osobností. Parelli říká, že se kůň nemá trestat- pokud ale kůň nereaguje, je "majznut" mrkvovou hůlkou a říká se tomu čtvrtá fáze tlaku- nedejbože vyslovit slovo trest.. Neříkám, že ta metoda je špatná- ale říkám, že to názvosloví je zavádějící, neřku- li lživé. Lidé pak toto vezmou do svých vlastních rukou, přeberou si to po svém. Vidí to jako rychlou cestu k úspěchu- vždyť co všechno je možné se syrovým koněm dokázat za půlhodinovou předváděčku, a ještě k tomu je to "přirozené", takže je to v zásadě to nejlepší, co pro toho koně mohu udělat, že...? Snaží se o rychlokvašky, ale protože nemají Parelliho "dar", vypadá to často tak, jak to vypadá- v lepším případě kůň rezignovaný, v horším vystresovaný. Ještě ke všemu k této metodě přistupují často začátečníci, kteří ji vidí jako snadné řešení svých problémů. Nevědí, co jim kůň svým chováním říká, neumějí ho číst. Pak si přečtou pár výkřiků "Parelli je supéééér!", sesbírají pár amatérských, diletantských návodů a vesele jdou stresovat své koně. A ejhle, ono to nefunguje. Je jim jasné, čím to je- jejich kůň je nerespektuje!! A tak přikvačí s dotazem- jak získat respekt a poslušnost?! A dostane se jim odpovědi- no na to je dobrá kruhová hra a jojo hra, a to se dělá takhle... Takže koně honí po kruhu při jakékoliv příležitosti, kdy se jim zdá, že je nedostatečně respektuje. Jelikož "neposlušnost" koně zpravidla vyplývá z jejich nedostatečných znalostí, tak tím to zvíře jen zmatou. A jsme zase u toho- máme tu toho koně, který je buď rezignovaný, nebo vystresovaný. Parelliho metoda je VÝCVIK JAKO KAŽDÝ JINÝ, a aby někdo mohl (nejen) koně cvičit, musí sám něco umět.
A na závěr- "Parelli je sice velky byznis, ale pomohl stovkam lidi pochopit, ze to jde jinak."
Ano, to je pravda. Jde to jinak. Jde to jinak i bez Parelliho. Ale chce to zkušenosti, cit, přemýšlení... Parelli nabízí jednoduchou cestu pečlivě a detailně popsaných levelů. Parelli říká JAK. Pokud byste chtěli vědět PROČ, budete muset použít vlastní mozek. A bez toho proč se stejně nikam nedostanete.

P.S. Toto je můj názor, ke kterému jsem došla na základě vlastních zkušeností. Pokud má někdo reálné argumenty dokazující, že tento můj názor je mylný, sem s nimi (Výkřiky typu "To není pravda, můj kůň dělá parelliho hrozně rád" neberu v potaz, protože se jedná o neprokazatelné, subjektivní argumenty) . Ráda si je přečtu. Naprosto bez ironie- nenechám si ujít příležitost se poučit.

Netuším, kdo tento (a ty další příspěvky) napsal, ale potěšilo mě, že se najdou lidé tak rozumní, přemýšliví a znalí. Mluvíte mi z duše. Držím palce v další práci s koňmi a možná bych i ráda nahlédla, kdo se skrývá za závojem anonymity (kterou absolutně chápu) :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Ta metoda není špatná, ale je špatně interpretovaná, často nepochopená a využívaná (či spíš zneužívaná) velmi často amatéry, kteří ji bohužel propagují a posílají dál v horší a horší podobě. Také ta metoda není jediná správná a není dokonalá."

Pak je to ale metoda uplne k nicemu, kdyz ji nemuzou vyuzivat normalni lide. A kdo je teda normalni, a kdo je ten vyvoleny, ktery muze? Radsi se budu pokouset o Parelliho, s pouzitim selskeho rozumu, trpelivosti a klidu to bude porad lepsi, nez jednat s konem "klasicky".

"Také ta metoda není jediná správná a není dokonalá."

Take jsem nikde netvrdila, ze je jedina spravna, jen ze nuti lidi trosku se zamyslet, a ze je lepsi nez to, co tu bylo kdysi.

Ano, pro me je extremni situace stresova a stresova situace extremni. O zivot mi nejde skoro nikdy. Jinak jsou tve argumenty docela chabe - koni sice pichnes injekci, ale to nemuzes zadat od kazdeho, taky bude asi problem vetsi zakrok - staci odber krve.

Pokud stojim u potoka a dam prikaz, aby tam kun vlezl, tak uz je pozde na to, abychom se vratili. Muzu se takovym mistum vyhybat, muzu to otocit kdyz je kun nervozni uz pet metru pred potokem. Ale ne po tom, co ho pobidnu. Jinak si taky myslim, ze to do jiste miry posiluje duveru kone ve me - on se neceho bal, pres svuj strach tam na mou pobidku vlezl - nic se nestalo. Kun ziskava pocit, ze bych ho neposlala nekam, kde se mu neco stane. To uz je ovsem na moji odpovednosti. A proc by mel kun zjistit, ze se bojim taky? Prijde mi to logicke, jsem ve vztahu partner, ale taky vudci element - ja mu vydam prikaz k tomu, aby od objektu strachu odesel - prcham.

Ohledne traumatu z potoka - asi mame jine kone, ja nemam problem kone stojiciho ve vode uklidnit - hlasem, dotekem, pamlskem. Je pravda, ze pri panice ji mi to houby platne - panice se ale vyhnu prave Parelliho metodou - po malych kruccich, s malym natlakem, zadne biti a krik.

"A ohledne te hry - casto pozoruju na vsem koni, jak me hlida, ceka na muj povel - nekdy jen pohled"
Jistě, je takto naučený. Je to pro něj práce, kterou možná dělá ochotně, ale přesto ji nevnímá jako hru.

Tak tady se muzem klidne dohadovat. Ani ja nevim nic jiste, natoz ty, nikdy jsi nevidela ani me, ani meho kone. Umim uz docela odhadnout jeho reakce, nekdy to proste nejde, musim pouzivat vetsi tlak, kun je neochotny - takovy vycvik ukocim. Jindy si hrajeme a on reaguje jako zive stribro, dela, co mi na ocich vidi (toto neni normalni, je to CT v typy chladaka, temperament neni jeho zbran ). Jestli je to hra nebo neni - casto vidim, jak si mezi sebou hraji kone - nekdy proste maji naladu, jindy ne.

"navozuje účelově konfliktní situace, které nemají jiný účel, než "vítězství" nad koněm a prokázání lidské převahy"

Ano, psala jsem, ze Parreli je o tom, ze kun musi, ale "musi" pod minimalnim tlakem, pri spravnem pouziti "musi" jen v krizovych situacich. Nevim, co je to "získat jejich "respekt" a "důvěru", ale bez větších zásluh", Parreli mi proste prijde pochopitelny pro cloveka i kone - pomaha urovnat si vztah. Pokud clovek nebude premyslet, ani s Parrelim nedojde daleko, kazdy kun je individualita a reaguje jinak. Pokud mi ovsem nestaci, ze na ukazani prstem uhne zadkem...

"Pak je to ale metoda uplne k nicemu, kdyz ji nemuzou vyuzivat normalni lide."
Co myslíš tím normální lidé? Začátečníky? Ano, To je pravda. Dle mého upřímného přesvědčení by začátečníci vůbec neměli pracovat s koňmi bez dozoru zkušené osoby, a už vůbec ne s koňmi, kteří jsou sebeméně problematičtí. Také by začátečníci neměli koně vlastnit. Ale nikomu nemohu sahat do svědomí a není mi nic do ničích rozhodnutí. Opět zdůrazňuji, že jde o můj názor.
"Radsi se budu pokouset o Parelliho, s pouzitim selskeho rozumu, trpelivosti a klidu to bude porad lepsi, nez jednat s konem "klasicky". "
Jak říkám, to je tvoje věc a věc každého. Jen mi není jasné, co myslíš slovem "klasicky"? V klasickém jezdectví jsem neslyšela nic o rvaní koně za hubu, bití bičem či podobných věcech.. Jen tu klasiku, tu opravdu správnou, umí zoufale málo lidí- ovšem to platí i o Parellim.
"Jinak jsou tve argumenty docela chabe - koni sice pichnes injekci, ale to nemuzes zadat od kazdeho, taky bude asi problem vetsi zakrok - staci odber krve."
Tak to je opět o svědomí a chovatelské zodpovědnosti každého z nás- myslím, že základní veterinární ošetření jako píchnutí injekce by měl zvládnout každý (a není to nic těžkého). Nevím sice, proč bazíruješ na tématu veterinárních zákroků, ale povím ti to takto- každá situace lze řešit. Psalas někde výš, že nevěříš, že by tě panický kůň respektoval. Nevěřím tomu ani já, a proto toho koně nikdy nedoháním do stavu paniky. Mí koně nikdy nebyli neošetřitelní, ať už jsem je kupovala jakékoliv, a parelliho metodu jsem k tomu nepotřebovala. Ale opět opakuji, že mi toto téma v rámci naší debaty připadá mimo mísu.
"Pokud stojim u potoka a dam prikaz, aby tam kun vlezl, tak uz je pozde na to, abychom se vratili."
Mohla bych jen zopakovat to, co jsem psala výše. Vyzkoušela jsem to a osvědčilo se mi to. Nikdy se mi nestalo, že bych od něčeho v klidu odešla a kůň se mi tam pak už nechtěl vrátit. To o té řeči těla jsi minula bez povšimnutí:o)?
"Ohledne traumatu z potoka - asi mame jine kone, ja nemam problem kone stojiciho ve vode uklidnit - hlasem, dotekem, pamlskem."
Nevím, jak jiné máme koně, ale myslím, že jsi opravdu traumatizovaného koně (tj. třeba takového, který se topil) nezažila. Takový se opravdu uklidnit nenechá. Já osobně takového koně také nemám a ani jsem s takovým nepracovala, nicméně jsem jednoho zažila. Můj kůň s potoky problém nemá, a právě na něm jsem vyzkoušela výše popsaný postup.
"Tak tady se muzem klidne dohadovat. Ani ja nevim nic jiste, natoz ty, nikdy jsi nevidela ani me, ani meho kone."
Takže tvůj kůň uměl vše, co jsi po něm kdy chtěla, a to bez učení? na tom není nic k dohadování, Parelliho metoda je VÝCVIK, to snad nepopíráš.
Myslím, že už k této debatě nemám co dodat, je to střet dvou názorů a debatovat bychom tu mohly donekonečna. Nikomu jeho názory vyvracet nebudu, ale vidím, že ani nikdo nevyvrátí ty mé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Netuším, kdo tento (a ty další příspěvky) napsal, ale potěšilo mě, že se najdou lidé tak rozumní, přemýšliví a znalí. Mluvíte mi z duše. Držím palce v další práci s koňmi a možná bych i ráda nahlédla, kdo se skrývá za závojem anonymity (kterou absolutně chápu) :-)

Děkuji za povzbuzení, udělalo mi opravdu radost.
Neřekla bych o sobě, že jsem "znalá", pořád se učím a dělám mnoho chyb, a vším tím, co tu dívky popisují, jsem si prošla (od hysterčení, nátlaku a konfliktních situací až po Parelliho). Tím pádem vím, jak přesvědčeně člověk dokáže hájit to, co je momentálně jeho víra:o), a vím také, že k jakémukoliv posunu v myšlení musí dojít každý sám. Co se týče anonymity- známe se trochu z jiného serveru, víc nepovím (budu tajemná jako tajemný hrad v Karpatech:o))

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Pak je to ale metoda uplne k nicemu, kdyz ji nemuzou vyuzivat normalni lide."
Co myslíš tím normální lidé? Začátečníky? Ano, To je pravda. Dle mého upřímného přesvědčení by začátečníci vůbec neměli pracovat s koňmi bez dozoru zkušené osoby, a už vůbec ne s koňmi, kteří jsou sebeméně problematičtí. Také by začátečníci neměli koně vlastnit. Ale nikomu nemohu sahat do svědomí a není mi nic do ničích rozhodnutí. Opět zdůrazňuji, že jde o můj názor.
"Radsi se budu pokouset o Parelliho, s pouzitim selskeho rozumu, trpelivosti a klidu to bude porad lepsi, nez jednat s konem "klasicky". "
Jak říkám, to je tvoje věc a věc každého. Jen mi není jasné, co myslíš slovem "klasicky"? V klasickém jezdectví jsem neslyšela nic o rvaní koně za hubu, bití bičem či podobných věcech.. Jen tu klasiku, tu opravdu správnou, umí zoufale málo lidí- ovšem to platí i o Parellim.
"Jinak jsou tve argumenty docela chabe - koni sice pichnes injekci, ale to nemuzes zadat od kazdeho, taky bude asi problem vetsi zakrok - staci odber krve."
Tak to je opět o svědomí a chovatelské zodpovědnosti každého z nás- myslím, že základní veterinární ošetření jako píchnutí injekce by měl zvládnout každý (a není to nic těžkého). Nevím sice, proč bazíruješ na tématu veterinárních zákroků, ale povím ti to takto- každá situace lze řešit. Psalas někde výš, že nevěříš, že by tě panický kůň respektoval. Nevěřím tomu ani já, a proto toho koně nikdy nedoháním do stavu paniky. Mí koně nikdy nebyli neošetřitelní, ať už jsem je kupovala jakékoliv, a parelliho metodu jsem k tomu nepotřebovala. Ale opět opakuji, že mi toto téma v rámci naší debaty připadá mimo mísu.
"Pokud stojim u potoka a dam prikaz, aby tam kun vlezl, tak uz je pozde na to, abychom se vratili."
Mohla bych jen zopakovat to, co jsem psala výše. Vyzkoušela jsem to a osvědčilo se mi to. Nikdy se mi nestalo, že bych od něčeho v klidu odešla a kůň se mi tam pak už nechtěl vrátit. To o té řeči těla jsi minula bez povšimnutí:o)?
"Ohledne traumatu z potoka - asi mame jine kone, ja nemam problem kone stojiciho ve vode uklidnit - hlasem, dotekem, pamlskem."
Nevím, jak jiné máme koně, ale myslím, že jsi opravdu traumatizovaného koně (tj. třeba takového, který se topil) nezažila. Takový se opravdu uklidnit nenechá. Já osobně takového koně také nemám a ani jsem s takovým nepracovala, nicméně jsem jednoho zažila. Můj kůň s potoky problém nemá, a právě na něm jsem vyzkoušela výše popsaný postup.
"Tak tady se muzem klidne dohadovat. Ani ja nevim nic jiste, natoz ty, nikdy jsi nevidela ani me, ani meho kone."
Takže tvůj kůň uměl vše, co jsi po něm kdy chtěla, a to bez učení? na tom není nic k dohadování, Parelliho metoda je VÝCVIK, to snad nepopíráš.
Myslím, že už k této debatě nemám co dodat, je to střet dvou názorů a debatovat bychom tu mohly donekonečna. Nikomu jeho názory vyvracet nebudu, ale vidím, že ani nikdo nevyvrátí ty mé.

Pokud nechces diskutovat dal, tak nemam duvod odpovidat. Jinak proti pokracovani nejsem....