Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

23.11.2005 22:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.247.61

Znáte někdo osobně tohoto sedláře?Je to prej nějakej mlaďoch?

Neregistrovaný uživatel

24.11.2005 11:32
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.192.180

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Znáte někdo osobně tohoto sedláře?Je to prej nějakej mlaďoch?

Já ho znám.Jsem taky sedlář a tak o něm nebudu psát žádné pomluvy,protože se to nedělá.Najdi si" dámy v sedle" tam jsou nějaké informace.Jinak je opravdu mladej.

Neregistrovaný uživatel

24.11.2005 14:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.232

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já ho znám.Jsem taky sedlář a tak o něm nebudu psát žádné pomluvy,protože se to nedělá.Najdi si" dámy v sedle" tam jsou nějaké informace.Jinak je opravdu mladej.

ale k dámám v sedle opravdu sedne

Neregistrovaný uživatel

25.11.2005 10:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.7.193

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ale k dámám v sedle opravdu sedne

"ale k dámám v sedle opravdu sedne"

- nechápu jak to myslíš, můžeš to vysvětlit? Dík.

Neregistrovaný uživatel

27.11.2005 23:15
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.148.202

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Znáte někdo osobně tohoto sedláře?Je to prej nějakej mlaďoch?

"Sedláře" Karla Císaře a hlavně kvalitu jeho práce jsem měla tu čest poznat v roce 2003. Tehdy na jaře ve Fauně inzeroval prodej dámského sedla. Protože jsem takové sedlo už dlouho sháněla, zavolala jsem na číslo z inzerátu. Pan Císař mi řekl, že sedlo právě včera prodal, ale že mi může zhotovit jiné, neboť je vyučený sedlář. V květnu 2003 ke mně přijel, změřil si mou kobylku (A1/1, 160 cm k.v.) a dohodli jsme se na tom, že mi do srpna vyrobí dámské sedlo, uzdečku a poprsník v historickém provedení. Zaplatila jsem tučnou zálohu a očekávala s nemalou zvědavostí výsledek jeho snažení, neboť přes jeho mladý věk se oháněl zkušenostmi s výrobou dámských sedel, všude byl nejméně dvakrát a všecko znal. Všechno nakonec dopadlo tak, že ve slíbeném termínu sedlo hotové nebylo, pan Císař mi dokonce řekl, že vlastně ani neví, kdy bude schopen ho vůbec dodělat. Podle mého názoru si s výrobou nevěděl rady a tak dokončení pořád oddaloval. To už jsem byla naštvaná a tak jsem mu oznámila, že pokud nebude sedlo hotové do 20. října, tak ať mi vrátí zpátky peníze a sedlo si laskavě nechá. Po této "pobídce" se pan Císař konečně rozhoupal a pár dnů před tímto termínem se dostavil i se svým "skvostem". Při jeho spatření mi poklesla dolní čelist a následně i kolena. Ze zcela zaplněného zavazadlového prostoru kombíka vytáhl jakéhosi sedlového hybrida, jehož základ tvořila kostra ze skokového sedla, takže žádné ploché posedlí. Na pravé stranici byla místo malé taštičky (původně na mobil) připevněna sedlová torna. Zápinky k podbřišníku byly přišity na látkový popruh (ze stejného materiálu byl i podbřišník) a ten přistehován pod pod obě stranice k sedlovým polštářům. Stranice měly zaoblené konce, kdežto sedlové polštáře byly hranaté, takže rohy polštářů trčely ven. Sedlo bylo ozdobeno kovovými plackami a obšitím barevnou tkanicí, takže dojem nikoliv historie ale western. Dámské sedlo připomínaly pouze dva veliké rohy. Poprsník byl ušitý tak důkladně, že v případě nutnosti by mohl posloužit i jako poprsní tažný postroj. Na naléhání pana Císaře jsem si sedlo vyzkoušela. Vzhledem k tomu, že já mám 157 cm a posedlí měřilo 75 cm, tak jsem v tom sedle doslova plavala. Oba rohy byly min. o 10 cm delší než optimální velikost, takže stabilita mizerná, neboť se o ně nedalo pořádně opřít. Levá stranice byla delší než moje noha ve třmenu, takže jsem nemohla dávat pobídky holení. Na můj dotaz jak mám tedy koně pobízet mi pan Císař poradil, že mám přikládat koni otěže na krk (asi jako westerňáci) a tak koně ovládat. Sedlo jsem odmítla převzít s tím, že neodpovídá velikostně koni, natož mně. Po menší hádce si pan Císař sedlo vzal a slíbil, že do měsíce mi pošle zpátky peníze, čemuž jsem už ale nevěřila. Po měsíci mi od něj místo peněz přišel jen dopis, kde mne obvinil ze všech problémů se sedlem a že mi peníze vrátí až to sedlo prodá. Čekala jsem další dva měsíce a když se nic nedělo, tak jsem se rozhodla, že si sedlo vezmu zpátky a budu celou věc řešit soudní cestou. Sídlo pana Císaře jsem našla poměrně snadno, na vratech byla velká firemní tabule. Vstoupila jsem tedy do průjezdu, kde mě další cedule směrovala na dvůr do dílny. K mému velkému údivu se na dvoře nacházela pouze malá dřevěná bouda, která mi připadala jako dřevník nebo příbytek pro drobná hospodářská zvířata. To už však na dvůr vyšel sám pan Císař a hrdě mě vedl do tohoto svého "království". Celá věc však nakonec dopadla tak, že jsem propásla lhůtu pro uplatnění reklamace, která u věcí zhotovených na zakázku činí dle občanského zákoníku 6 měsíců, takže si můžu na pana Císaře stěžovat akorát tak na lampárně. Koneckonců jeho zásluhou jsem se dověděla o dámském sedle hodně užitečných informací, např. jaké míry jezdkyně jsou důležité pro určení délky posedlí apod. Podle těchto kritérií bych musela dorůst do výšky 2,30 m a obvod stehen zvětšit na dvojnásobek. Takže na pana Císaře si každopádně dávat veliký převeliký pozor. Tento člověk je naprosto bez jakýchkoliv ohledů, nedokáže nést odpovědnost za výsledek své práce a ještě je schopen ze svých neúspěchů vinit ostatní. Např. když nabízel ten dámský šmejd na prodej v inzerci opět ve Fauně, tak tam doslova napsal "prodej z důvodu strachu jezdkyně". Naštěstí se mi podařilo získat kontakt na sedláře v Polsku, který dámská sedla vyrábí. Zajela jsem k němu, předala mu míry své kobylky a její fotku, vybrala jsem si vzor, barvu a za dva měsíce jsem si jela pro nové sedlo. A protože je lépe jednou vidět než víckrát slyšet, dovoluji si připojit adresy internetových stránek, kde je k vidění práce jak pana Císaře, tak i sedláře z Polska. Jsou to www.ds.pamatky.net (články Nelámejte hůj nad dámským sedlem) a www.osdamyvsedle.wz.cz (článek od L. Hřebejkové).

Neregistrovaný uživatel

28.11.2005 17:54
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.247.61

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Sedláře" Karla Císaře a hlavně kvalitu jeho práce jsem měla tu čest poznat v roce 2003. Tehdy na jaře ve Fauně inzeroval prodej dámského sedla. Protože jsem takové sedlo už dlouho sháněla, zavolala jsem na číslo z inzerátu. Pan Císař mi řekl, že sedlo právě včera prodal, ale že mi může zhotovit jiné, neboť je vyučený sedlář. V květnu 2003 ke mně přijel, změřil si mou kobylku (A1/1, 160 cm k.v.) a dohodli jsme se na tom, že mi do srpna vyrobí dámské sedlo, uzdečku a poprsník v historickém provedení. Zaplatila jsem tučnou zálohu a očekávala s nemalou zvědavostí výsledek jeho snažení, neboť přes jeho mladý věk se oháněl zkušenostmi s výrobou dámských sedel, všude byl nejméně dvakrát a všecko znal. Všechno nakonec dopadlo tak, že ve slíbeném termínu sedlo hotové nebylo, pan Císař mi dokonce řekl, že vlastně ani neví, kdy bude schopen ho vůbec dodělat. Podle mého názoru si s výrobou nevěděl rady a tak dokončení pořád oddaloval. To už jsem byla naštvaná a tak jsem mu oznámila, že pokud nebude sedlo hotové do 20. října, tak ať mi vrátí zpátky peníze a sedlo si laskavě nechá. Po této "pobídce" se pan Císař konečně rozhoupal a pár dnů před tímto termínem se dostavil i se svým "skvostem". Při jeho spatření mi poklesla dolní čelist a následně i kolena. Ze zcela zaplněného zavazadlového prostoru kombíka vytáhl jakéhosi sedlového hybrida, jehož základ tvořila kostra ze skokového sedla, takže žádné ploché posedlí. Na pravé stranici byla místo malé taštičky (původně na mobil) připevněna sedlová torna. Zápinky k podbřišníku byly přišity na látkový popruh (ze stejného materiálu byl i podbřišník) a ten přistehován pod pod obě stranice k sedlovým polštářům. Stranice měly zaoblené konce, kdežto sedlové polštáře byly hranaté, takže rohy polštářů trčely ven. Sedlo bylo ozdobeno kovovými plackami a obšitím barevnou tkanicí, takže dojem nikoliv historie ale western. Dámské sedlo připomínaly pouze dva veliké rohy. Poprsník byl ušitý tak důkladně, že v případě nutnosti by mohl posloužit i jako poprsní tažný postroj. Na naléhání pana Císaře jsem si sedlo vyzkoušela. Vzhledem k tomu, že já mám 157 cm a posedlí měřilo 75 cm, tak jsem v tom sedle doslova plavala. Oba rohy byly min. o 10 cm delší než optimální velikost, takže stabilita mizerná, neboť se o ně nedalo pořádně opřít. Levá stranice byla delší než moje noha ve třmenu, takže jsem nemohla dávat pobídky holení. Na můj dotaz jak mám tedy koně pobízet mi pan Císař poradil, že mám přikládat koni otěže na krk (asi jako westerňáci) a tak koně ovládat. Sedlo jsem odmítla převzít s tím, že neodpovídá velikostně koni, natož mně. Po menší hádce si pan Císař sedlo vzal a slíbil, že do měsíce mi pošle zpátky peníze, čemuž jsem už ale nevěřila. Po měsíci mi od něj místo peněz přišel jen dopis, kde mne obvinil ze všech problémů se sedlem a že mi peníze vrátí až to sedlo prodá. Čekala jsem další dva měsíce a když se nic nedělo, tak jsem se rozhodla, že si sedlo vezmu zpátky a budu celou věc řešit soudní cestou. Sídlo pana Císaře jsem našla poměrně snadno, na vratech byla velká firemní tabule. Vstoupila jsem tedy do průjezdu, kde mě další cedule směrovala na dvůr do dílny. K mému velkému údivu se na dvoře nacházela pouze malá dřevěná bouda, která mi připadala jako dřevník nebo příbytek pro drobná hospodářská zvířata. To už však na dvůr vyšel sám pan Císař a hrdě mě vedl do tohoto svého "království". Celá věc však nakonec dopadla tak, že jsem propásla lhůtu pro uplatnění reklamace, která u věcí zhotovených na zakázku činí dle občanského zákoníku 6 měsíců, takže si můžu na pana Císaře stěžovat akorát tak na lampárně. Koneckonců jeho zásluhou jsem se dověděla o dámském sedle hodně užitečných informací, např. jaké míry jezdkyně jsou důležité pro určení délky posedlí apod. Podle těchto kritérií bych musela dorůst do výšky 2,30 m a obvod stehen zvětšit na dvojnásobek. Takže na pana Císaře si každopádně dávat veliký převeliký pozor. Tento člověk je naprosto bez jakýchkoliv ohledů, nedokáže nést odpovědnost za výsledek své práce a ještě je schopen ze svých neúspěchů vinit ostatní. Např. když nabízel ten dámský šmejd na prodej v inzerci opět ve Fauně, tak tam doslova napsal "prodej z důvodu strachu jezdkyně". Naštěstí se mi podařilo získat kontakt na sedláře v Polsku, který dámská sedla vyrábí. Zajela jsem k němu, předala mu míry své kobylky a její fotku, vybrala jsem si vzor, barvu a za dva měsíce jsem si jela pro nové sedlo. A protože je lépe jednou vidět než víckrát slyšet, dovoluji si připojit adresy internetových stránek, kde je k vidění práce jak pana Císaře, tak i sedláře z Polska. Jsou to www.ds.pamatky.net (články Nelámejte hůj nad dámským sedlem) a www.osdamyvsedle.wz.cz (článek od L. Hřebejkové).

Je alespoň pěknej? Jak vypadá?

Neregistrovaný uživatel

28.11.2005 18:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.247.61

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je alespoň pěknej? Jak vypadá?

Slyšela jsem, že má prej chovného hřebce QH?

Neregistrovaný uživatel

28.8.2007 08:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.178.248

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Slyšela jsem, že má prej chovného hřebce QH?

Jo má,železného ryzáka Smart Shine Melody O Lena,a kobylku paint,občas na nich jezdím,protože on nestíhá.Mám od něho sedlo a mohu doporučit,má i kouzelné stránky. www.saddlery.estranky.cz
Jsem dost náročná co se výstroje týče a vždy mi poradí a vyjde vstříc,je sice mladý ale ruce má šikovné,alespon ted ano. Jitka

Neregistrovaný uživatel

1.8.2009 20:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.6.169

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Sedláře" Karla Císaře a hlavně kvalitu jeho práce jsem měla tu čest poznat v roce 2003. Tehdy na jaře ve Fauně inzeroval prodej dámského sedla. Protože jsem takové sedlo už dlouho sháněla, zavolala jsem na číslo z inzerátu. Pan Císař mi řekl, že sedlo právě včera prodal, ale že mi může zhotovit jiné, neboť je vyučený sedlář. V květnu 2003 ke mně přijel, změřil si mou kobylku (A1/1, 160 cm k.v.) a dohodli jsme se na tom, že mi do srpna vyrobí dámské sedlo, uzdečku a poprsník v historickém provedení. Zaplatila jsem tučnou zálohu a očekávala s nemalou zvědavostí výsledek jeho snažení, neboť přes jeho mladý věk se oháněl zkušenostmi s výrobou dámských sedel, všude byl nejméně dvakrát a všecko znal. Všechno nakonec dopadlo tak, že ve slíbeném termínu sedlo hotové nebylo, pan Císař mi dokonce řekl, že vlastně ani neví, kdy bude schopen ho vůbec dodělat. Podle mého názoru si s výrobou nevěděl rady a tak dokončení pořád oddaloval. To už jsem byla naštvaná a tak jsem mu oznámila, že pokud nebude sedlo hotové do 20. října, tak ať mi vrátí zpátky peníze a sedlo si laskavě nechá. Po této "pobídce" se pan Císař konečně rozhoupal a pár dnů před tímto termínem se dostavil i se svým "skvostem". Při jeho spatření mi poklesla dolní čelist a následně i kolena. Ze zcela zaplněného zavazadlového prostoru kombíka vytáhl jakéhosi sedlového hybrida, jehož základ tvořila kostra ze skokového sedla, takže žádné ploché posedlí. Na pravé stranici byla místo malé taštičky (původně na mobil) připevněna sedlová torna. Zápinky k podbřišníku byly přišity na látkový popruh (ze stejného materiálu byl i podbřišník) a ten přistehován pod pod obě stranice k sedlovým polštářům. Stranice měly zaoblené konce, kdežto sedlové polštáře byly hranaté, takže rohy polštářů trčely ven. Sedlo bylo ozdobeno kovovými plackami a obšitím barevnou tkanicí, takže dojem nikoliv historie ale western. Dámské sedlo připomínaly pouze dva veliké rohy. Poprsník byl ušitý tak důkladně, že v případě nutnosti by mohl posloužit i jako poprsní tažný postroj. Na naléhání pana Císaře jsem si sedlo vyzkoušela. Vzhledem k tomu, že já mám 157 cm a posedlí měřilo 75 cm, tak jsem v tom sedle doslova plavala. Oba rohy byly min. o 10 cm delší než optimální velikost, takže stabilita mizerná, neboť se o ně nedalo pořádně opřít. Levá stranice byla delší než moje noha ve třmenu, takže jsem nemohla dávat pobídky holení. Na můj dotaz jak mám tedy koně pobízet mi pan Císař poradil, že mám přikládat koni otěže na krk (asi jako westerňáci) a tak koně ovládat. Sedlo jsem odmítla převzít s tím, že neodpovídá velikostně koni, natož mně. Po menší hádce si pan Císař sedlo vzal a slíbil, že do měsíce mi pošle zpátky peníze, čemuž jsem už ale nevěřila. Po měsíci mi od něj místo peněz přišel jen dopis, kde mne obvinil ze všech problémů se sedlem a že mi peníze vrátí až to sedlo prodá. Čekala jsem další dva měsíce a když se nic nedělo, tak jsem se rozhodla, že si sedlo vezmu zpátky a budu celou věc řešit soudní cestou. Sídlo pana Císaře jsem našla poměrně snadno, na vratech byla velká firemní tabule. Vstoupila jsem tedy do průjezdu, kde mě další cedule směrovala na dvůr do dílny. K mému velkému údivu se na dvoře nacházela pouze malá dřevěná bouda, která mi připadala jako dřevník nebo příbytek pro drobná hospodářská zvířata. To už však na dvůr vyšel sám pan Císař a hrdě mě vedl do tohoto svého "království". Celá věc však nakonec dopadla tak, že jsem propásla lhůtu pro uplatnění reklamace, která u věcí zhotovených na zakázku činí dle občanského zákoníku 6 měsíců, takže si můžu na pana Císaře stěžovat akorát tak na lampárně. Koneckonců jeho zásluhou jsem se dověděla o dámském sedle hodně užitečných informací, např. jaké míry jezdkyně jsou důležité pro určení délky posedlí apod. Podle těchto kritérií bych musela dorůst do výšky 2,30 m a obvod stehen zvětšit na dvojnásobek. Takže na pana Císaře si každopádně dávat veliký převeliký pozor. Tento člověk je naprosto bez jakýchkoliv ohledů, nedokáže nést odpovědnost za výsledek své práce a ještě je schopen ze svých neúspěchů vinit ostatní. Např. když nabízel ten dámský šmejd na prodej v inzerci opět ve Fauně, tak tam doslova napsal "prodej z důvodu strachu jezdkyně". Naštěstí se mi podařilo získat kontakt na sedláře v Polsku, který dámská sedla vyrábí. Zajela jsem k němu, předala mu míry své kobylky a její fotku, vybrala jsem si vzor, barvu a za dva měsíce jsem si jela pro nové sedlo. A protože je lépe jednou vidět než víckrát slyšet, dovoluji si připojit adresy internetových stránek, kde je k vidění práce jak pana Císaře, tak i sedláře z Polska. Jsou to www.ds.pamatky.net (články Nelámejte hůj nad dámským sedlem) a www.osdamyvsedle.wz.cz (článek od L. Hřebejkové).

... fotky sedel z produkce sedlářství Karel Císař jsou na www.ds.pamatky.net v selci sedla a postroje. Názor, nechť si každej udělá sám.

Přidejte reakci

Přidat smajlík