Moje úvaha na téma koňské cítění a myšlení...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto stebou souhlasím,něktří lidé myslí hlavně na to aby kůn krásně vypadal a krásně se nesl,ale už nemyslí na to,že toho koně to nebáví a není mu to přííjemné :(

jo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

                            Všichni samozřejmě víme, že koně, stejně jako jiná zvířata, nemají vyvinutou inteligenci jako
                            člověk a ani jako člověk myslet nedokáží. Mohou ale vůbec nějaké myšlenky mít? To se asi
                            nikdy nedovíme. Ale jestli se o koních říká, že to jsou hloupá zvířata, tak s tím rozhodně                
                            nesouhlasím. Jsou chytrá, častokrát přechytralá až vyčuraná. Dokáží vymyslet různé finty,
                            když se jim něco nelíbí… Možná se Vám také stalo, že jste šli pro koníka do výběhu a on si s 
                            Vámi hrál na honěnou nebo že jste přišli do místnosti, kde uchováváte krmivo, které bylo
                            rozházené všude kolem a ihned Vás napadla otázka - jak se sem dostal?! O práci na jízdárně
                            ani nemluvím… Je tolik paličatých koní a i kdyby jste se rozkrájeli, stejně tu překážku nepřeskočí,
                            neudělá rychlejší krok a i kdyby Vám nohy upadly, prostě nenacválá. Jistě, že to může být
                            například důsledek uvolněné podkovy nebo nějakého zranění, proto je důležité koníka pořádně
                            prohlédnout a pak teprve usuzovat, jestli si z nás dělá srandu nebo jestli má k tomu důvod.
 
                            Mě by spíše zajímalo, jak kůň přemýšlí a jak se cítí při různých jezdeckých disciplínách. Začnu
                            třeba drezúrou. Je to sice elegantní, když má kůň krk do oblouku, ale je to pro něj pohodlné?
                            Víme to jistě? Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
                            které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na    
                            cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další.
                           
                            Parkur mám ráda, ale v jednom dokumentu o koních jsem se dozvěděla, že pokud k tomu kůň        
                            v přírodě není donucen okolnostmi, žádnou překážku si jen tak z radosti nepřeskočí… Nevím, co
                            je na tom pravdy, přesto je to zajímavé a nutí to k zamyšlení. Koník má oči po stranách hlavy,
                            aby mohl při pastvě kolem sebe sledovat možné nebezpečí. Když se kůň s jezdcem blíží    
                            k překážce, z jeho zorného pole překážka najednou zmizí. Zbytek už je jen na důvěře, kterou
                            koník vloží do svého jezdce. To je fajn, nemyslíte? Ale co když to toho koně vážně nebaví?
                            Na výjimky nezapomínám. A jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Viděla jsem koně, na kterých    
                            bylo vidět, že skáčou se zájmem a chutí.
                           
                            Nad takovým cross-country občas také zůstává rozum stát, obzvláště nad tím, čeho je vlastně kůň
                            schopen. Obtížnost a záludnost skoků je zde v naprostém pořádku.
                           
                            Voltiž je sice zajímavý sport, ale představa, že by mi tři lidé hopsali na zádech moc lákavá není.
                           
                            Takové pólo jsem nikdy neviděla jinak, než z obrázků, ale jen z nich mám pocit, že jezdec přemýšlí
                            jen nad tím, jak dostat míček tam, kam chce, ale už tolik nemyslí na svého koně, který mu s tím
                            vlastně pomáhá…
   
      Nejvzhlednější je westernové ježdění, s tím možná se mnou budete mnozí souhlasit. Western
                            mi jako jediný jezdecký sport přijde o naprosté pohodě, která může mezi jezdcem a koněm    
                            vládnout. Ale že by byl úplně bez chyb si taky nemyslím. Například rychlostky...
 
                            O tomto tématu by se dalo jistě polemizovat dlouho a dlouho. Jak se ti koně vlastně cítí a co se jim
                            honí hlavou… Je to ale další z mnoha záležitostí na tomto světě, které nám z části zůstanou
                            utajené…


co vy na to?

No něco ano, ale ve většině "tvých úvah" s tebou musíh hrubě nesouhlasit!
ad drezura: viděla jsi někdy koně ve výběhu když blbnou? To je jedna kapriola a kubreta apod za sebou. Viděla jsem o tom dokonce dokument, všechny prvky vysoké školy vychází z přirozeného pohybu koně!!! Je pravda, že ne každý kůň má na VŠŠ správné vlohy a určitě ten kterého to nebaví, tak to nemůže dělat!
ad parkur: nechci se skákání zastávat, protože hlavně tady si umí kůň říct, že ho to nebaví nebo je zrazený, ale např. naši koně, když se dlouho neskáče, si sami s radostí ve výběhu hopsají přes spadlé stomy a jeden dokonce přeskakuje vanu s vodou, kdyby je to nebavilo nebudou to dělat?!
cross je hodně o schopnostech a ochotě koně, a navíc jsi nějak zapomněla na dostihy. Běh je přece pro koně to nějpřirozenější!
Evidentně jde vidět, že jsi westernově založená a na ostatních disciplinách hledáš jen negativa.
Kdyby lidi nezačli využívat koně pro sport (jakýkoliv) tak už by byli pomalu vyhynulí a koukali bysme na ně v zoo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

                            Všichni samozřejmě víme, že koně, stejně jako jiná zvířata, nemají vyvinutou inteligenci jako
                            člověk a ani jako člověk myslet nedokáží. Mohou ale vůbec nějaké myšlenky mít? To se asi
                            nikdy nedovíme. Ale jestli se o koních říká, že to jsou hloupá zvířata, tak s tím rozhodně                
                            nesouhlasím. Jsou chytrá, častokrát přechytralá až vyčuraná. Dokáží vymyslet různé finty,
                            když se jim něco nelíbí… Možná se Vám také stalo, že jste šli pro koníka do výběhu a on si s 
                            Vámi hrál na honěnou nebo že jste přišli do místnosti, kde uchováváte krmivo, které bylo
                            rozházené všude kolem a ihned Vás napadla otázka - jak se sem dostal?! O práci na jízdárně
                            ani nemluvím… Je tolik paličatých koní a i kdyby jste se rozkrájeli, stejně tu překážku nepřeskočí,
                            neudělá rychlejší krok a i kdyby Vám nohy upadly, prostě nenacválá. Jistě, že to může být
                            například důsledek uvolněné podkovy nebo nějakého zranění, proto je důležité koníka pořádně
                            prohlédnout a pak teprve usuzovat, jestli si z nás dělá srandu nebo jestli má k tomu důvod.
 
                            Mě by spíše zajímalo, jak kůň přemýšlí a jak se cítí při různých jezdeckých disciplínách. Začnu
                            třeba drezúrou. Je to sice elegantní, když má kůň krk do oblouku, ale je to pro něj pohodlné?
                            Víme to jistě? Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
                            které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na    
                            cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další.
                           
                            Parkur mám ráda, ale v jednom dokumentu o koních jsem se dozvěděla, že pokud k tomu kůň        
                            v přírodě není donucen okolnostmi, žádnou překážku si jen tak z radosti nepřeskočí… Nevím, co
                            je na tom pravdy, přesto je to zajímavé a nutí to k zamyšlení. Koník má oči po stranách hlavy,
                            aby mohl při pastvě kolem sebe sledovat možné nebezpečí. Když se kůň s jezdcem blíží    
                            k překážce, z jeho zorného pole překážka najednou zmizí. Zbytek už je jen na důvěře, kterou
                            koník vloží do svého jezdce. To je fajn, nemyslíte? Ale co když to toho koně vážně nebaví?
                            Na výjimky nezapomínám. A jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Viděla jsem koně, na kterých    
                            bylo vidět, že skáčou se zájmem a chutí.
                           
                            Nad takovým cross-country občas také zůstává rozum stát, obzvláště nad tím, čeho je vlastně kůň
                            schopen. Obtížnost a záludnost skoků je zde v naprostém pořádku.
                           
                            Voltiž je sice zajímavý sport, ale představa, že by mi tři lidé hopsali na zádech moc lákavá není.
                           
                            Takové pólo jsem nikdy neviděla jinak, než z obrázků, ale jen z nich mám pocit, že jezdec přemýšlí
                            jen nad tím, jak dostat míček tam, kam chce, ale už tolik nemyslí na svého koně, který mu s tím
                            vlastně pomáhá…
   
      Nejvzhlednější je westernové ježdění, s tím možná se mnou budete mnozí souhlasit. Western
                            mi jako jediný jezdecký sport přijde o naprosté pohodě, která může mezi jezdcem a koněm    
                            vládnout. Ale že by byl úplně bez chyb si taky nemyslím. Například rychlostky...
 
                            O tomto tématu by se dalo jistě polemizovat dlouho a dlouho. Jak se ti koně vlastně cítí a co se jim
                            honí hlavou… Je to ale další z mnoha záležitostí na tomto světě, které nám z části zůstanou
                            utajené…


co vy na to?

Zopár poznámok:
1. Ak sa inteligencia definuje ako schopnosť získavať, uchovávať a využívať informácie, tak kone do určitej miery inteligentné sú.
2. Zabudla si na vytrvalostné jazdenie, ktoré je pre koňa určite príjemnejšie ako napr. reining v hale.
3.Je pochopiteľné, že kone v prírode bez príčiny neskáču - stojí ich to energiu a hrozí zranenie - to by zasa znamenalo smrť.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No něco ano, ale ve většině "tvých úvah" s tebou musíh hrubě nesouhlasit!
ad drezura: viděla jsi někdy koně ve výběhu když blbnou? To je jedna kapriola a kubreta apod za sebou. Viděla jsem o tom dokonce dokument, všechny prvky vysoké školy vychází z přirozeného pohybu koně!!! Je pravda, že ne každý kůň má na VŠŠ správné vlohy a určitě ten kterého to nebaví, tak to nemůže dělat!
ad parkur: nechci se skákání zastávat, protože hlavně tady si umí kůň říct, že ho to nebaví nebo je zrazený, ale např. naši koně, když se dlouho neskáče, si sami s radostí ve výběhu hopsají přes spadlé stomy a jeden dokonce přeskakuje vanu s vodou, kdyby je to nebavilo nebudou to dělat?!
cross je hodně o schopnostech a ochotě koně, a navíc jsi nějak zapomněla na dostihy. Běh je přece pro koně to nějpřirozenější!
Evidentně jde vidět, že jsi westernově založená a na ostatních disciplinách hledáš jen negativa.
Kdyby lidi nezačli využívat koně pro sport (jakýkoliv) tak už by byli pomalu vyhynulí a koukali bysme na ně v zoo

K tomu skákaniu - aký veľký máte výbeh a koľko je tam koní?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K tomu skákaniu - aký veľký máte výbeh a koľko je tam koní?

Koně jsou tam tři a ještě čtyři poníci. Je to pastvina s rozmanitým terénem cca 10ha.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

                            Všichni samozřejmě víme, že koně, stejně jako jiná zvířata, nemají vyvinutou inteligenci jako
                            člověk a ani jako člověk myslet nedokáží. Mohou ale vůbec nějaké myšlenky mít? To se asi
                            nikdy nedovíme. Ale jestli se o koních říká, že to jsou hloupá zvířata, tak s tím rozhodně                
                            nesouhlasím. Jsou chytrá, častokrát přechytralá až vyčuraná. Dokáží vymyslet různé finty,
                            když se jim něco nelíbí… Možná se Vám také stalo, že jste šli pro koníka do výběhu a on si s 
                            Vámi hrál na honěnou nebo že jste přišli do místnosti, kde uchováváte krmivo, které bylo
                            rozházené všude kolem a ihned Vás napadla otázka - jak se sem dostal?! O práci na jízdárně
                            ani nemluvím… Je tolik paličatých koní a i kdyby jste se rozkrájeli, stejně tu překážku nepřeskočí,
                            neudělá rychlejší krok a i kdyby Vám nohy upadly, prostě nenacválá. Jistě, že to může být
                            například důsledek uvolněné podkovy nebo nějakého zranění, proto je důležité koníka pořádně
                            prohlédnout a pak teprve usuzovat, jestli si z nás dělá srandu nebo jestli má k tomu důvod.
 
                            Mě by spíše zajímalo, jak kůň přemýšlí a jak se cítí při různých jezdeckých disciplínách. Začnu
                            třeba drezúrou. Je to sice elegantní, když má kůň krk do oblouku, ale je to pro něj pohodlné?
                            Víme to jistě? Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
                            které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na    
                            cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další.
                           
                            Parkur mám ráda, ale v jednom dokumentu o koních jsem se dozvěděla, že pokud k tomu kůň        
                            v přírodě není donucen okolnostmi, žádnou překážku si jen tak z radosti nepřeskočí… Nevím, co
                            je na tom pravdy, přesto je to zajímavé a nutí to k zamyšlení. Koník má oči po stranách hlavy,
                            aby mohl při pastvě kolem sebe sledovat možné nebezpečí. Když se kůň s jezdcem blíží    
                            k překážce, z jeho zorného pole překážka najednou zmizí. Zbytek už je jen na důvěře, kterou
                            koník vloží do svého jezdce. To je fajn, nemyslíte? Ale co když to toho koně vážně nebaví?
                            Na výjimky nezapomínám. A jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Viděla jsem koně, na kterých    
                            bylo vidět, že skáčou se zájmem a chutí.
                           
                            Nad takovým cross-country občas také zůstává rozum stát, obzvláště nad tím, čeho je vlastně kůň
                            schopen. Obtížnost a záludnost skoků je zde v naprostém pořádku.
                           
                            Voltiž je sice zajímavý sport, ale představa, že by mi tři lidé hopsali na zádech moc lákavá není.
                           
                            Takové pólo jsem nikdy neviděla jinak, než z obrázků, ale jen z nich mám pocit, že jezdec přemýšlí
                            jen nad tím, jak dostat míček tam, kam chce, ale už tolik nemyslí na svého koně, který mu s tím
                            vlastně pomáhá…
   
      Nejvzhlednější je westernové ježdění, s tím možná se mnou budete mnozí souhlasit. Western
                            mi jako jediný jezdecký sport přijde o naprosté pohodě, která může mezi jezdcem a koněm    
                            vládnout. Ale že by byl úplně bez chyb si taky nemyslím. Například rychlostky...
 
                            O tomto tématu by se dalo jistě polemizovat dlouho a dlouho. Jak se ti koně vlastně cítí a co se jim
                            honí hlavou… Je to ale další z mnoha záležitostí na tomto světě, které nám z části zůstanou
                            utajené…


co vy na to?

Dle mého názoru je v reiningu méně přirozený pohyb koně než ve vysoké drezúře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

                            Všichni samozřejmě víme, že koně, stejně jako jiná zvířata, nemají vyvinutou inteligenci jako
                            člověk a ani jako člověk myslet nedokáží. Mohou ale vůbec nějaké myšlenky mít? To se asi
                            nikdy nedovíme. Ale jestli se o koních říká, že to jsou hloupá zvířata, tak s tím rozhodně                
                            nesouhlasím. Jsou chytrá, častokrát přechytralá až vyčuraná. Dokáží vymyslet různé finty,
                            když se jim něco nelíbí… Možná se Vám také stalo, že jste šli pro koníka do výběhu a on si s 
                            Vámi hrál na honěnou nebo že jste přišli do místnosti, kde uchováváte krmivo, které bylo
                            rozházené všude kolem a ihned Vás napadla otázka - jak se sem dostal?! O práci na jízdárně
                            ani nemluvím… Je tolik paličatých koní a i kdyby jste se rozkrájeli, stejně tu překážku nepřeskočí,
                            neudělá rychlejší krok a i kdyby Vám nohy upadly, prostě nenacválá. Jistě, že to může být
                            například důsledek uvolněné podkovy nebo nějakého zranění, proto je důležité koníka pořádně
                            prohlédnout a pak teprve usuzovat, jestli si z nás dělá srandu nebo jestli má k tomu důvod.
 
                            Mě by spíše zajímalo, jak kůň přemýšlí a jak se cítí při různých jezdeckých disciplínách. Začnu
                            třeba drezúrou. Je to sice elegantní, když má kůň krk do oblouku, ale je to pro něj pohodlné?
                            Víme to jistě? Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
                            které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na    
                            cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další.
                           
                            Parkur mám ráda, ale v jednom dokumentu o koních jsem se dozvěděla, že pokud k tomu kůň        
                            v přírodě není donucen okolnostmi, žádnou překážku si jen tak z radosti nepřeskočí… Nevím, co
                            je na tom pravdy, přesto je to zajímavé a nutí to k zamyšlení. Koník má oči po stranách hlavy,
                            aby mohl při pastvě kolem sebe sledovat možné nebezpečí. Když se kůň s jezdcem blíží    
                            k překážce, z jeho zorného pole překážka najednou zmizí. Zbytek už je jen na důvěře, kterou
                            koník vloží do svého jezdce. To je fajn, nemyslíte? Ale co když to toho koně vážně nebaví?
                            Na výjimky nezapomínám. A jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Viděla jsem koně, na kterých    
                            bylo vidět, že skáčou se zájmem a chutí.
                           
                            Nad takovým cross-country občas také zůstává rozum stát, obzvláště nad tím, čeho je vlastně kůň
                            schopen. Obtížnost a záludnost skoků je zde v naprostém pořádku.
                           
                            Voltiž je sice zajímavý sport, ale představa, že by mi tři lidé hopsali na zádech moc lákavá není.
                           
                            Takové pólo jsem nikdy neviděla jinak, než z obrázků, ale jen z nich mám pocit, že jezdec přemýšlí
                            jen nad tím, jak dostat míček tam, kam chce, ale už tolik nemyslí na svého koně, který mu s tím
                            vlastně pomáhá…
   
      Nejvzhlednější je westernové ježdění, s tím možná se mnou budete mnozí souhlasit. Western
                            mi jako jediný jezdecký sport přijde o naprosté pohodě, která může mezi jezdcem a koněm    
                            vládnout. Ale že by byl úplně bez chyb si taky nemyslím. Například rychlostky...
 
                            O tomto tématu by se dalo jistě polemizovat dlouho a dlouho. Jak se ti koně vlastně cítí a co se jim
                            honí hlavou… Je to ale další z mnoha záležitostí na tomto světě, které nám z části zůstanou
                            utajené…


co vy na to?

Ahoj,já s tím souhlasím,nejlíp je koníkovi na vyjížďce,nechávám ho přirozeně nést hlavu,tak,jak on chce,jen musí dodržovat mnou určené tempo,my fakt jezdíme jenom ven a když se přijedem podívat na nějáký ten sraz,kde se jedou sranda závody,tak necháme koně odpočívat a jen koukáme na ty blázny,jak tam padají(bohužel někdy i koně),a ostatní se tomu smějou.To není náš cíl někde koně v trysku ohýbat u barelů nebo tyčí,je tam šílené riziko zranění,já vím,že se něco může stát i na procházce,ale tady si o to člověk říká.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koně jsou tam tři a ještě čtyři poníci. Je to pastvina s rozmanitým terénem cca 10ha.

Tak to, že
"si sami s radostí ve výběhu hopsají přes spadlé stomy a jeden dokonce přeskakuje vanu s vodou", sa mi nezdá a odporuje to mojim skúsenostiam s koňmi.

Kôň môže skočiť prekážku, pokiaľ beží niekam alebo pred niečím, tá mu stojí v ceste a on zhodnotí, že ju dokáže prekonať. Ale je pre mňa nepredstaviteľné, aby sa kôň len tak rozbehol na prekážku, skočil a za ňou zastal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to, že
"si sami s radostí ve výběhu hopsají přes spadlé stomy a jeden dokonce přeskakuje vanu s vodou", sa mi nezdá a odporuje to mojim skúsenostiam s koňmi.

Kôň môže skočiť prekážku, pokiaľ beží niekam alebo pred niečím, tá mu stojí v ceste a on zhodnotí, že ju dokáže prekonať. Ale je pre mňa nepredstaviteľné, aby sa kôň len tak rozbehol na prekážku, skočil a za ňou zastal.

Ty to vidíš moc striktně. Oni se pasou, pak začnou třeba blbnout a lítat a klidně si to namíří přes klády i přes tu vodu a nemají tendenci to vyhnout nebo objehnout, i když tu možnost mají, kolem je prostoru dost. To poníci lítají za nima a stromy obíhají, občas hopsne jen jeden.
Já ti je nafotím až bude příležitost a dám do moderky ať věříš. Taky neříkám, že to dělají pokaždé, ale opravdu je asi skákání baví i samotné

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

                            Všichni samozřejmě víme, že koně, stejně jako jiná zvířata, nemají vyvinutou inteligenci jako
                            člověk a ani jako člověk myslet nedokáží. Mohou ale vůbec nějaké myšlenky mít? To se asi
                            nikdy nedovíme. Ale jestli se o koních říká, že to jsou hloupá zvířata, tak s tím rozhodně                
                            nesouhlasím. Jsou chytrá, častokrát přechytralá až vyčuraná. Dokáží vymyslet různé finty,
                            když se jim něco nelíbí… Možná se Vám také stalo, že jste šli pro koníka do výběhu a on si s 
                            Vámi hrál na honěnou nebo že jste přišli do místnosti, kde uchováváte krmivo, které bylo
                            rozházené všude kolem a ihned Vás napadla otázka - jak se sem dostal?! O práci na jízdárně
                            ani nemluvím… Je tolik paličatých koní a i kdyby jste se rozkrájeli, stejně tu překážku nepřeskočí,
                            neudělá rychlejší krok a i kdyby Vám nohy upadly, prostě nenacválá. Jistě, že to může být
                            například důsledek uvolněné podkovy nebo nějakého zranění, proto je důležité koníka pořádně
                            prohlédnout a pak teprve usuzovat, jestli si z nás dělá srandu nebo jestli má k tomu důvod.
 
                            Mě by spíše zajímalo, jak kůň přemýšlí a jak se cítí při různých jezdeckých disciplínách. Začnu
                            třeba drezúrou. Je to sice elegantní, když má kůň krk do oblouku, ale je to pro něj pohodlné?
                            Víme to jistě? Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
                            které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na    
                            cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další.
                           
                            Parkur mám ráda, ale v jednom dokumentu o koních jsem se dozvěděla, že pokud k tomu kůň        
                            v přírodě není donucen okolnostmi, žádnou překážku si jen tak z radosti nepřeskočí… Nevím, co
                            je na tom pravdy, přesto je to zajímavé a nutí to k zamyšlení. Koník má oči po stranách hlavy,
                            aby mohl při pastvě kolem sebe sledovat možné nebezpečí. Když se kůň s jezdcem blíží    
                            k překážce, z jeho zorného pole překážka najednou zmizí. Zbytek už je jen na důvěře, kterou
                            koník vloží do svého jezdce. To je fajn, nemyslíte? Ale co když to toho koně vážně nebaví?
                            Na výjimky nezapomínám. A jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Viděla jsem koně, na kterých    
                            bylo vidět, že skáčou se zájmem a chutí.
                           
                            Nad takovým cross-country občas také zůstává rozum stát, obzvláště nad tím, čeho je vlastně kůň
                            schopen. Obtížnost a záludnost skoků je zde v naprostém pořádku.
                           
                            Voltiž je sice zajímavý sport, ale představa, že by mi tři lidé hopsali na zádech moc lákavá není.
                           
                            Takové pólo jsem nikdy neviděla jinak, než z obrázků, ale jen z nich mám pocit, že jezdec přemýšlí
                            jen nad tím, jak dostat míček tam, kam chce, ale už tolik nemyslí na svého koně, který mu s tím
                            vlastně pomáhá…
   
      Nejvzhlednější je westernové ježdění, s tím možná se mnou budete mnozí souhlasit. Western
                            mi jako jediný jezdecký sport přijde o naprosté pohodě, která může mezi jezdcem a koněm    
                            vládnout. Ale že by byl úplně bez chyb si taky nemyslím. Například rychlostky...
 
                            O tomto tématu by se dalo jistě polemizovat dlouho a dlouho. Jak se ti koně vlastně cítí a co se jim
                            honí hlavou… Je to ale další z mnoha záležitostí na tomto světě, které nám z části zůstanou
                            utajené…


co vy na to?

...Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na
cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další...

??? a z čeho si myslíš, že ty "nepřirozené" cviky vznikli??? ze vzpínání, kozelcování, vyhazování, omyl pro koně vůbec nejsou nepřirozené!!! Než vypustíš do oběhu takovou kravnu, aspoň si ověř fakta!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty to vidíš moc striktně. Oni se pasou, pak začnou třeba blbnout a lítat a klidně si to namíří přes klády i přes tu vodu a nemají tendenci to vyhnout nebo objehnout, i když tu možnost mají, kolem je prostoru dost. To poníci lítají za nima a stromy obíhají, občas hopsne jen jeden.
Já ti je nafotím až bude příležitost a dám do moderky ať věříš. Taky neříkám, že to dělají pokaždé, ale opravdu je asi skákání baví i samotné

Takže to súhlasí - rozbehnú sa smerom, ked je zhodou okolnosti a keďže nie je veľká ani strašidelná, ale proste stojí v ceste, tak ju skočia a pokračujú smerom, ktorým chceli ísť.

Teda neskáču z radosti, len proste im tá prekážka nestojí za to, aby zmenili smer.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže to súhlasí - rozbehnú sa smerom, ked je zhodou okolnosti a keďže nie je veľká ani strašidelná, ale proste stojí v ceste, tak ju skočia a pokračujú smerom, ktorým chceli ísť.

Teda neskáču z radosti, len proste im tá prekážka nestojí za to, aby zmenili smer.

No hurá, už si rozumíme. Moje reakce na příspěvek od zadavatele ale nebyla, že skáčou z radosti sami od sebe - hop a zase se pasu, ale že je skákání baví samotné, ne jen z donucení jezdce, kdyby nebavilo, objehli by to jako ti poníci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na
cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další...

??? a z čeho si myslíš, že ty "nepřirozené" cviky vznikli??? ze vzpínání, kozelcování, vyhazování, omyl pro koně vůbec nejsou nepřirozené!!! Než vypustíš do oběhu takovou kravnu, aspoň si ověř fakta!!!

Pisatelka psala, že je to její úvaha, nikomu nic nevnucuje, jen řekla svůj názor! Tak se do ní přestaň navážet!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
...Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na
cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další...

??? a z čeho si myslíš, že ty "nepřirozené" cviky vznikli??? ze vzpínání, kozelcování, vyhazování, omyl pro koně vůbec nejsou nepřirozené!!! Než vypustíš do oběhu takovou kravnu, aspoň si ověř fakta!!!

Částečně souhlasím a částečně ne...Myslím, že když koně od mala trénujeme pro určitou disciplínu, tak že mu ani nezbývá nic jiného než to, aby ho to bavilo...další otázkou je, zda mu to půjde či nikoli, ale z našeho rozmaru ji stejně bude dělat nebo alespoň zkoušet...Jinak si myslím, že pokud koni daná disciplína jde, ve většině případů ho i baví, koně se tatkéž rádi předvádí a sklízí ovace publika a pochvalu jezdce, je to pro ně motivace a o to víc se snaží podávat kvalitní výkony...Jinak co se rekreačního koně týče, tak to je dle mého názoru pro koně stejně nepřirozené jako sportovat, už jen proto, že musí nosit jezdce a šlapat dle přání jezdce...A koně, co sami dobrovolně skáčí ve výběhu, skáčí podle mě proto, že jsou už zaskákaní a chystání do překážkového sportu, takže to berou už jako samozřejmost, ne jako nutnost si od radosti skočit...TAkže závěrem, vůbec bych si nedělala těžkou hlavu z toho, že koně "nutíme" sportovat, jen díky tomu totiž můžeme šlechtit a zdokonalovat chov a jen díky tomu máme tolik plemen...ale dělala bych si těžkou hlavu z toho, najít koni tu správnou disciplínu, ve které bude vynikat a tak předávat kvalitu dál...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

                            Všichni samozřejmě víme, že koně, stejně jako jiná zvířata, nemají vyvinutou inteligenci jako
                            člověk a ani jako člověk myslet nedokáží. Mohou ale vůbec nějaké myšlenky mít? To se asi
                            nikdy nedovíme. Ale jestli se o koních říká, že to jsou hloupá zvířata, tak s tím rozhodně                
                            nesouhlasím. Jsou chytrá, častokrát přechytralá až vyčuraná. Dokáží vymyslet různé finty,
                            když se jim něco nelíbí… Možná se Vám také stalo, že jste šli pro koníka do výběhu a on si s 
                            Vámi hrál na honěnou nebo že jste přišli do místnosti, kde uchováváte krmivo, které bylo
                            rozházené všude kolem a ihned Vás napadla otázka - jak se sem dostal?! O práci na jízdárně
                            ani nemluvím… Je tolik paličatých koní a i kdyby jste se rozkrájeli, stejně tu překážku nepřeskočí,
                            neudělá rychlejší krok a i kdyby Vám nohy upadly, prostě nenacválá. Jistě, že to může být
                            například důsledek uvolněné podkovy nebo nějakého zranění, proto je důležité koníka pořádně
                            prohlédnout a pak teprve usuzovat, jestli si z nás dělá srandu nebo jestli má k tomu důvod.
 
                            Mě by spíše zajímalo, jak kůň přemýšlí a jak se cítí při různých jezdeckých disciplínách. Začnu
                            třeba drezúrou. Je to sice elegantní, když má kůň krk do oblouku, ale je to pro něj pohodlné?
                            Víme to jistě? Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
                            které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na    
                            cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další.
                           
                            Parkur mám ráda, ale v jednom dokumentu o koních jsem se dozvěděla, že pokud k tomu kůň        
                            v přírodě není donucen okolnostmi, žádnou překážku si jen tak z radosti nepřeskočí… Nevím, co
                            je na tom pravdy, přesto je to zajímavé a nutí to k zamyšlení. Koník má oči po stranách hlavy,
                            aby mohl při pastvě kolem sebe sledovat možné nebezpečí. Když se kůň s jezdcem blíží    
                            k překážce, z jeho zorného pole překážka najednou zmizí. Zbytek už je jen na důvěře, kterou
                            koník vloží do svého jezdce. To je fajn, nemyslíte? Ale co když to toho koně vážně nebaví?
                            Na výjimky nezapomínám. A jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Viděla jsem koně, na kterých    
                            bylo vidět, že skáčou se zájmem a chutí.
                           
                            Nad takovým cross-country občas také zůstává rozum stát, obzvláště nad tím, čeho je vlastně kůň
                            schopen. Obtížnost a záludnost skoků je zde v naprostém pořádku.
                           
                            Voltiž je sice zajímavý sport, ale představa, že by mi tři lidé hopsali na zádech moc lákavá není.
                           
                            Takové pólo jsem nikdy neviděla jinak, než z obrázků, ale jen z nich mám pocit, že jezdec přemýšlí
                            jen nad tím, jak dostat míček tam, kam chce, ale už tolik nemyslí na svého koně, který mu s tím
                            vlastně pomáhá…
   
      Nejvzhlednější je westernové ježdění, s tím možná se mnou budete mnozí souhlasit. Western
                            mi jako jediný jezdecký sport přijde o naprosté pohodě, která může mezi jezdcem a koněm    
                            vládnout. Ale že by byl úplně bez chyb si taky nemyslím. Například rychlostky...
 
                            O tomto tématu by se dalo jistě polemizovat dlouho a dlouho. Jak se ti koně vlastně cítí a co se jim
                            honí hlavou… Je to ale další z mnoha záležitostí na tomto světě, které nám z části zůstanou
                            utajené…


co vy na to?

viděla jsem kobylku z našeho stáda , jak vyskočila z ohrady a otočila se a znovu do ní skočila , pak si to ještě zopakovala . Je to kobylka , co i s jezdcem ochotně skáče . Mému valachovi se někdy hůř vysvětluje , že na tuhle překážku nepojedeme a každý , kdo ho zná ví jak je spokojený když mu dovolím na konci hodiny přeskočit alespoň křížek . Znám koně znechuceného i klackem na zemi . Je to podle povahy , ale koně ve výběhu jen tak jsem skákat viděla .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pisatelka psala, že je to její úvaha, nikomu nic nevnucuje, jen řekla svůj názor! Tak se do ní přestaň navážet!

Její názor (byť chybný) jí nikdo nebere, ale tvrdit, že koně nutíme do nepřirozeného pohybu jako jsou prvky VŠŠ je nesmysl všech nesmyslů, protože pro koně není nic přirozenějšího než běh, hry s ostatníma koňma jako je vzpínání, vyhozování apod!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Částečně souhlasím a částečně ne...Myslím, že když koně od mala trénujeme pro určitou disciplínu, tak že mu ani nezbývá nic jiného než to, aby ho to bavilo...další otázkou je, zda mu to půjde či nikoli, ale z našeho rozmaru ji stejně bude dělat nebo alespoň zkoušet...Jinak si myslím, že pokud koni daná disciplína jde, ve většině případů ho i baví, koně se tatkéž rádi předvádí a sklízí ovace publika a pochvalu jezdce, je to pro ně motivace a o to víc se snaží podávat kvalitní výkony...Jinak co se rekreačního koně týče, tak to je dle mého názoru pro koně stejně nepřirozené jako sportovat, už jen proto, že musí nosit jezdce a šlapat dle přání jezdce...A koně, co sami dobrovolně skáčí ve výběhu, skáčí podle mě proto, že jsou už zaskákaní a chystání do překážkového sportu, takže to berou už jako samozřejmost, ne jako nutnost si od radosti skočit...TAkže závěrem, vůbec bych si nedělala těžkou hlavu z toho, že koně "nutíme" sportovat, jen díky tomu totiž můžeme šlechtit a zdokonalovat chov a jen díky tomu máme tolik plemen...ale dělala bych si těžkou hlavu z toho, najít koni tu správnou disciplínu, ve které bude vynikat a tak předávat kvalitu dál...

Len taká poznámka - veľká väčšina konských plemien vznikla skôr ako sa so športom v dnešnej podobe začalo uvažovať a pre iné účely ako je šport - či už ide o pony plemená, ťažné plemená, primitívne plemená alebo pracovné (dobytkárske, vojenské, záprahové).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

                            Všichni samozřejmě víme, že koně, stejně jako jiná zvířata, nemají vyvinutou inteligenci jako
                            člověk a ani jako člověk myslet nedokáží. Mohou ale vůbec nějaké myšlenky mít? To se asi
                            nikdy nedovíme. Ale jestli se o koních říká, že to jsou hloupá zvířata, tak s tím rozhodně                
                            nesouhlasím. Jsou chytrá, častokrát přechytralá až vyčuraná. Dokáží vymyslet různé finty,
                            když se jim něco nelíbí… Možná se Vám také stalo, že jste šli pro koníka do výběhu a on si s 
                            Vámi hrál na honěnou nebo že jste přišli do místnosti, kde uchováváte krmivo, které bylo
                            rozházené všude kolem a ihned Vás napadla otázka - jak se sem dostal?! O práci na jízdárně
                            ani nemluvím… Je tolik paličatých koní a i kdyby jste se rozkrájeli, stejně tu překážku nepřeskočí,
                            neudělá rychlejší krok a i kdyby Vám nohy upadly, prostě nenacválá. Jistě, že to může být
                            například důsledek uvolněné podkovy nebo nějakého zranění, proto je důležité koníka pořádně
                            prohlédnout a pak teprve usuzovat, jestli si z nás dělá srandu nebo jestli má k tomu důvod.
 
                            Mě by spíše zajímalo, jak kůň přemýšlí a jak se cítí při různých jezdeckých disciplínách. Začnu
                            třeba drezúrou. Je to sice elegantní, když má kůň krk do oblouku, ale je to pro něj pohodlné?
                            Víme to jistě? Drezúra je radost pohledět, s tím souhlasím, ale vlastně nutíme koně dělat cviky,
                            které pro ně nejsou přirozené. Narážím teď spíše na vysokou španělskou jezdeckou školu a na    
                            cviky typu „levada“, „kapriola“, „kubreta“, „krupáda“ a další.
                           
                            Parkur mám ráda, ale v jednom dokumentu o koních jsem se dozvěděla, že pokud k tomu kůň        
                            v přírodě není donucen okolnostmi, žádnou překážku si jen tak z radosti nepřeskočí… Nevím, co
                            je na tom pravdy, přesto je to zajímavé a nutí to k zamyšlení. Koník má oči po stranách hlavy,
                            aby mohl při pastvě kolem sebe sledovat možné nebezpečí. Když se kůň s jezdcem blíží    
                            k překážce, z jeho zorného pole překážka najednou zmizí. Zbytek už je jen na důvěře, kterou
                            koník vloží do svého jezdce. To je fajn, nemyslíte? Ale co když to toho koně vážně nebaví?
                            Na výjimky nezapomínám. A jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo. Viděla jsem koně, na kterých    
                            bylo vidět, že skáčou se zájmem a chutí.
                           
                            Nad takovým cross-country občas také zůstává rozum stát, obzvláště nad tím, čeho je vlastně kůň
                            schopen. Obtížnost a záludnost skoků je zde v naprostém pořádku.
                           
                            Voltiž je sice zajímavý sport, ale představa, že by mi tři lidé hopsali na zádech moc lákavá není.
                           
                            Takové pólo jsem nikdy neviděla jinak, než z obrázků, ale jen z nich mám pocit, že jezdec přemýšlí
                            jen nad tím, jak dostat míček tam, kam chce, ale už tolik nemyslí na svého koně, který mu s tím
                            vlastně pomáhá…
   
      Nejvzhlednější je westernové ježdění, s tím možná se mnou budete mnozí souhlasit. Western
                            mi jako jediný jezdecký sport přijde o naprosté pohodě, která může mezi jezdcem a koněm    
                            vládnout. Ale že by byl úplně bez chyb si taky nemyslím. Například rychlostky...
 
                            O tomto tématu by se dalo jistě polemizovat dlouho a dlouho. Jak se ti koně vlastně cítí a co se jim
                            honí hlavou… Je to ale další z mnoha záležitostí na tomto světě, které nám z části zůstanou
                            utajené…


co vy na to?

Všehny cviky, které jsi popsala jsou koním přirozené, drezurní umění spočívá v tom, aby je kůň udělal na nějaký pokyn.

Co se týče póla, nesuď, co jsi neviděla,

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No hurá, už si rozumíme. Moje reakce na příspěvek od zadavatele ale nebyla, že skáčou z radosti sami od sebe - hop a zase se pasu, ale že je skákání baví samotné, ne jen z donucení jezdce, kdyby nebavilo, objehli by to jako ti poníci.

Připojuji se, moje kobylka s radostí ve výběhu přeskakuje keře, aniž by ji k tomu někdo nutil, když lítá po jízdárně kde máme postavené překážky tak na ně sama nabíhá aniž bych ji nutila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všehny cviky, které jsi popsala jsou koním přirozené, drezurní umění spočívá v tom, aby je kůň udělal na nějaký pokyn.

Co se týče póla, nesuď, co jsi neviděla,

Co mi na tom všem přijde dost divné je to, že holčina hodí svůj názor do placu, vyrojí se spousta odpovědí a určitě i takové které nejsou dle jejích představ a ona nic, NIC z toho co napsala si nesnaží obhájit!!!
Takže buď to někde obhrábla a vydává to za svůj názor a nemá k tomu co říct, nebo že by si uvědomila, že ne všechno co psala je pravda?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co mi na tom všem přijde dost divné je to, že holčina hodí svůj názor do placu, vyrojí se spousta odpovědí a určitě i takové které nejsou dle jejích představ a ona nic, NIC z toho co napsala si nesnaží obhájit!!!
Takže buď to někde obhrábla a vydává to za svůj názor a nemá k tomu co říct, nebo že by si uvědomila, že ne všechno co psala je pravda?

s westernem jako temer bezproblem. sportem moc nesouhlasim--je to pouze muj nazor nikomu ho nevnuvuji-- ale barel race je hodne divny a treba rodeo jak se mladym konim utahuje podbrisak tak ho to strasne boli a tim vyc vyhaszujze a muze si ublizit a atd.... a s tim prilnutim to kone vyhledavaji sami o sobe samozrejme ne kazdy je takovy ale vyghledavaji a zalezi JEN na jezdi jak to umi a jaky na sveho kone je ... myslim ze lide sou na kone --nekteri-- hodne hnusni treba jen aby videlali na ustajeni tak kone poradne kone ani nekrme jen se tak tvari..... a do staje pro 2 kone maji 6 koni s tim sem se tet momentalne osobne setkala..... chudaci kone..v nekterych pripadech co vy na to ?

w

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto stebou souhlasím,něktří lidé myslí hlavně na to aby kůn krásně vypadal a krásně se nesl,ale už nemyslí na to,že toho koně to nebáví a není mu to přííjemné :(

pokud bude koni něco nepříjemné 100% se krásně neponese...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
s westernem jako temer bezproblem. sportem moc nesouhlasim--je to pouze muj nazor nikomu ho nevnuvuji-- ale barel race je hodne divny a treba rodeo jak se mladym konim utahuje podbrisak tak ho to strasne boli a tim vyc vyhaszujze a muze si ublizit a atd.... a s tim prilnutim to kone vyhledavaji sami o sobe samozrejme ne kazdy je takovy ale vyghledavaji a zalezi JEN na jezdi jak to umi a jaky na sveho kone je ... myslim ze lide sou na kone --nekteri-- hodne hnusni treba jen aby videlali na ustajeni tak kone poradne kone ani nekrme jen se tak tvari..... a do staje pro 2 kone maji 6 koni s tim sem se tet momentalne osobne setkala..... chudaci kone..v nekterych pripadech co vy na to ?

w

Že to není o disciplíně, ale o způsobu, jak s koněm pracuješ. Excesy se stávaly v drezúře, dostizích i ve westernu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Že to není o disciplíně, ale o způsobu, jak s koněm pracuješ. Excesy se stávaly v drezúře, dostizích i ve westernu.

Jsem autorka prvního příspěvku, té úvahy. Takže: na polo nechci narážet protože jsem ho neviděla, to jsem napsala. Drezura: Jo a proč je tam utažená huba koně? Já vim že je to přirozený vemte si Honzu Bláhu Gaston taky umí španělskou školu, jenomže bez uzdy i ohlávky, to je takovej menší rozdílek...že? Co se parkuru týče jsem přesvědčená že koně ve vašem výběhu blbnou protože mají nadbytek energie a proč by si neskočili? Já to chápu, ale ve volný přírodě neni ve výběhu, ať je sebevětší. Ve volný přírodě jsou predátoři... A tam skáčou protože prchají... ale nikd ysjem koně v evolný přírodě neviděla a vy taky ne, takže...

Jo a neodpovídala jsem na reakce protože sjem byla ve škole a ze školy jsem šla rovnou ke koním a až teď jsem přišla domů.... díky ale za kritiku nechtěla jsem s epohádat, chtěla jsem váš názor a dostala jsem ho a děkuju vám za něj!!! Pár věcí jsem zjistila že tam mám blbě díky!!! Upravim to a pak to sem napíšu