Smrt koní

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Divná anketa, ale taky přispěju!Před třemi lety jsem přišla o 8-letou klisnu, zdravou, krásnou. Zlomila si vaz! Bylo to tehdy(i dnes..) pro mě katastrofa!Dneska mám sice dva koně, ale na Barletku nikdy nazepomenu! Byl to kůň s velkým K!

Je to divná anketa,ale vím že je ze života.Zajímalo by mě kolik lidí trpělo jako já.
Latte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Divná anketa, ale taky přispěju!Před třemi lety jsem přišla o 8-letou klisnu, zdravou, krásnou. Zlomila si vaz! Bylo to tehdy(i dnes..) pro mě katastrofa!Dneska mám sice dva koně, ale na Barletku nikdy nazepomenu! Byl to kůň s velkým K!

Před 4 kory,jsem musela nechat uspat svého koníka,byl po parkurové kariéře,já ho koupila až poté,začala artroza a byl již starý.Dodnes na něj myslím,dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat,byl to můj nejmilovanější koník...
Dnes mám sece koníky 4,ale tohohle mi žádnej nenahradí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Čau mohla bych si udělat takovej malej průzkumek,kdo tady už musel brečet nad smrtí svýho milovanýho koníka???Já sem to už musela abslolvovat a je mi to líto ještě dneska-dva roky poté.Díky za příspěvky
Latte

Už je to přes 7 let ale bolí to stejně... kobylka : na léčení dlouhodobé dušnosti jí přestali pracovat ledviny. Nechali jsme jí uspat doma, držela jsem jí když jí veterinář píchal aby byla klidná že jsme pořád s ní......Leží nám doma na zahradě a je pořád s námi když se nám narodí hříbátko vždycky jí ho jdu ukázat.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Divná anketa, ale taky přispěju!Před třemi lety jsem přišla o 8-letou klisnu, zdravou, krásnou. Zlomila si vaz! Bylo to tehdy(i dnes..) pro mě katastrofa!Dneska mám sice dva koně, ale na Barletku nikdy nazepomenu! Byl to kůň s velkým K!

Jak si zlomila vaz? Já myslela, že to možné u koní není.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už je to přes 7 let ale bolí to stejně... kobylka : na léčení dlouhodobé dušnosti jí přestali pracovat ledviny. Nechali jsme jí uspat doma, držela jsem jí když jí veterinář píchal aby byla klidná že jsme pořád s ní......Leží nám doma na zahradě a je pořád s námi když se nám narodí hříbátko vždycky jí ho jdu ukázat.....

Více na emeilu, nechci to tady probírat.!Stát se to může, vet konstatoval, že si zlomila vaz a na místě byla mrtvá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už je to přes 7 let ale bolí to stejně... kobylka : na léčení dlouhodobé dušnosti jí přestali pracovat ledviny. Nechali jsme jí uspat doma, držela jsem jí když jí veterinář píchal aby byla klidná že jsme pořád s ní......Leží nám doma na zahradě a je pořád s námi když se nám narodí hříbátko vždycky jí ho jdu ukázat.....

Příběh o kobylce jménem Angelika....nevím jestli se to tu hodí ale je to celekm hnusní,byl to krásnej kůň

"Kráčeli jsme ke vlaku a došli do nebes"
1.Dopsaly se poslední písemky,odložili jsme poslední domácí úkoly,učitelka rozdala .vysvědčení a děti ze škol se rozeběhli z radostí do svých domovů a my jsme se jen těšily až si vytáhnem koníky z maštalí a vyjedem někam pryč. Letní prázdniny…Slunce svítí,ptáci spívají,větřík příjemně fouká,ano letní poezie.Milovali jsme vyjížďky do přírody…při západu slunce.Jako každý rok nás čekaly závody a tek nám nic jiného nezbývalo,než se vrhnout na koně a jít trénovat.Přípravy vyžadovaly hodně energie..ale my jsme se vraceli vždy v dobré náladě,vžití pohybu koně a hlavně vždy z úsměvem,Takhle si většinou lidé od koní přectavovali úžasně prožitý den.Ano, taky jsme to milovali aniž by jsme věděli co nás čeká.Každý prázdninový den byl pro nás i koně radostí.Každá minutka prožitá s timhle koněm,co jsem tak moc milovala,mi byla drahá…Znovu vytoužený západ slunce.My se vracíme jakoby polítí potem,koňský pot se táhne po Angeline těle.Kobylka ve slunci pohádková,jinak zlatá.Vysoká kobylka ze srdcem milovníka,pohybem tanečníka a očima romantika.Krása snad k nepopsání.Kůň stvořený pro princeznu.Často jsem si kladla otázku“zasloužím si ji“?...a tohle jsem asi neměla dělat.Nakonec jsem pochopila,že jsem si ji opravdu nezasloužila,Bůh to vzal jistě k srdci a to štěstí si vzal k sobě…
2.
Treninků bylo mnoho,ale až ten jeden nám všem změnil život.Jedna jediná hloupá hádka,jediná.Tohle se opravdu muselo stát?Klademe si zbytečnou otázku?Stalo se…bohužel.Nastal nedělní večer,jak už jsem se zmínila,my večery z koňmi přímo milovaly.Když jsem se ale tentýž den vraceli z plavení ani jedna z nás nepromluvila.byli jsme pohádané a ani jedna nechtěla ustoupit.Kvůli blbému krmení se nemuselo stát to co se stalo.Krok po kroku jsme se vraceli uražení a bez chuti.Koně se nakonec nějak nakrmilo a každá z nás šla svou cestou domů. Po krmení se koně pustily do výběhů na noc.Angelika,Kathy a Svitek zůstali tuhle osudnou noc venku.Brzo ráno když já se povalovala ještě v posteli,táta už byl dávno pryč.O koně bylo postaráno,přece jenom jsme měli ohradník a koně ten to styl oplocení velmi respektují,proto jsem se o ně moc nebála a spala spokojeně dál.Bylo to dávno a tak si nevzpomínám jaké se mi točily v hlavě myšlenky,ale vím že sem cítila strach a vlastně ani nevím proč,možná proto,že dominantou našeho stáda byla Kathy a ta usilovala o svobodu.Pocházela totiž z ruských plání a tam byla svobodná,šťastná a bez starostí.Jednoduše zkrocený divoch,který nepřestává věřit ve svobodu a stále o ní bojuje.
3.
Takže už jistě chápete,proč ten strach,cítila jsem,že není něco v pořádku,že se může něco stát.Ale taky mi bylo divné,pročpak zrovna v tu dobu?Kdy se ona katastrofa opravdu stala?
Když jsem se odhodlala vztát z postele,uviděla jsem tátu,jeho tvář byla "bez chuti"tušila jsem že je z něčím konec,ale z čím?Nakonec jsem s něho z těží vysoukala větu,kterou jsme opravdu nechěla slyšet."Angeliku přejel vlak".Propadla jsem pláči.Nechtělo se mi žít.V ten moment jsem opravdu pocítila takovou bolest,která mě nutila se vykřičet a vybrečet,ikdyž by to "mému největšímu štěstí" už nepomohlo.
Jak jsme tušila,koně opravdu utekli.Stádo nejspíš vedla Kathy,jinak by koně zůstali tam kde měli zůstat a to ve výběhu.Brzo ráno se dali na útěk.Bloudili cestou necestou až dokráčeli na pole plné zeleniny a to naše koně měli opravdu rádi.Ale najednou se vyřitila z nedalekého domu paní a koně odehnala.Stádo se rozeběhlo přímo ke vlaku.Angelika stála přímo ve středu nebespečí a tím byli koleje.Lidé,kteří čekali na vlak se snažili koně odehnat,ale marně.Najednou bylo pozdě.Ona byla pryč...na zemi zůstalo jen skrvavené tělo a neobyčejně a vyjímečné srdce...Duše uletěla pryč,jak vánek...Bůh to tak nejspíš chtěl,možná si chtěl vzít pro mne to nejkrásnější,které jsem kdy měla...ať to bylo jak chce...bylo to nespravedlivé.protože kobylka tak mladá a krásná tělem i duší si jistě nezasloužila tak krutou smrt.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Příběh o kobylce jménem Angelika....nevím jestli se to tu hodí ale je to celekm hnusní,byl to krásnej kůň

"Kráčeli jsme ke vlaku a došli do nebes"
1.Dopsaly se poslední písemky,odložili jsme poslední domácí úkoly,učitelka rozdala .vysvědčení a děti ze škol se rozeběhli z radostí do svých domovů a my jsme se jen těšily až si vytáhnem koníky z maštalí a vyjedem někam pryč. Letní prázdniny…Slunce svítí,ptáci spívají,větřík příjemně fouká,ano letní poezie.Milovali jsme vyjížďky do přírody…při západu slunce.Jako každý rok nás čekaly závody a tek nám nic jiného nezbývalo,než se vrhnout na koně a jít trénovat.Přípravy vyžadovaly hodně energie..ale my jsme se vraceli vždy v dobré náladě,vžití pohybu koně a hlavně vždy z úsměvem,Takhle si většinou lidé od koní přectavovali úžasně prožitý den.Ano, taky jsme to milovali aniž by jsme věděli co nás čeká.Každý prázdninový den byl pro nás i koně radostí.Každá minutka prožitá s timhle koněm,co jsem tak moc milovala,mi byla drahá…Znovu vytoužený západ slunce.My se vracíme jakoby polítí potem,koňský pot se táhne po Angeline těle.Kobylka ve slunci pohádková,jinak zlatá.Vysoká kobylka ze srdcem milovníka,pohybem tanečníka a očima romantika.Krása snad k nepopsání.Kůň stvořený pro princeznu.Často jsem si kladla otázku“zasloužím si ji“?...a tohle jsem asi neměla dělat.Nakonec jsem pochopila,že jsem si ji opravdu nezasloužila,Bůh to vzal jistě k srdci a to štěstí si vzal k sobě…
2.
Treninků bylo mnoho,ale až ten jeden nám všem změnil život.Jedna jediná hloupá hádka,jediná.Tohle se opravdu muselo stát?Klademe si zbytečnou otázku?Stalo se…bohužel.Nastal nedělní večer,jak už jsem se zmínila,my večery z koňmi přímo milovaly.Když jsem se ale tentýž den vraceli z plavení ani jedna z nás nepromluvila.byli jsme pohádané a ani jedna nechtěla ustoupit.Kvůli blbému krmení se nemuselo stát to co se stalo.Krok po kroku jsme se vraceli uražení a bez chuti.Koně se nakonec nějak nakrmilo a každá z nás šla svou cestou domů. Po krmení se koně pustily do výběhů na noc.Angelika,Kathy a Svitek zůstali tuhle osudnou noc venku.Brzo ráno když já se povalovala ještě v posteli,táta už byl dávno pryč.O koně bylo postaráno,přece jenom jsme měli ohradník a koně ten to styl oplocení velmi respektují,proto jsem se o ně moc nebála a spala spokojeně dál.Bylo to dávno a tak si nevzpomínám jaké se mi točily v hlavě myšlenky,ale vím že sem cítila strach a vlastně ani nevím proč,možná proto,že dominantou našeho stáda byla Kathy a ta usilovala o svobodu.Pocházela totiž z ruských plání a tam byla svobodná,šťastná a bez starostí.Jednoduše zkrocený divoch,který nepřestává věřit ve svobodu a stále o ní bojuje.
3.
Takže už jistě chápete,proč ten strach,cítila jsem,že není něco v pořádku,že se může něco stát.Ale taky mi bylo divné,pročpak zrovna v tu dobu?Kdy se ona katastrofa opravdu stala?
Když jsem se odhodlala vztát z postele,uviděla jsem tátu,jeho tvář byla "bez chuti"tušila jsem že je z něčím konec,ale z čím?Nakonec jsem s něho z těží vysoukala větu,kterou jsme opravdu nechěla slyšet."Angeliku přejel vlak".Propadla jsem pláči.Nechtělo se mi žít.V ten moment jsem opravdu pocítila takovou bolest,která mě nutila se vykřičet a vybrečet,ikdyž by to "mému největšímu štěstí" už nepomohlo.
Jak jsme tušila,koně opravdu utekli.Stádo nejspíš vedla Kathy,jinak by koně zůstali tam kde měli zůstat a to ve výběhu.Brzo ráno se dali na útěk.Bloudili cestou necestou až dokráčeli na pole plné zeleniny a to naše koně měli opravdu rádi.Ale najednou se vyřitila z nedalekého domu paní a koně odehnala.Stádo se rozeběhlo přímo ke vlaku.Angelika stála přímo ve středu nebespečí a tím byli koleje.Lidé,kteří čekali na vlak se snažili koně odehnat,ale marně.Najednou bylo pozdě.Ona byla pryč...na zemi zůstalo jen skrvavené tělo a neobyčejně a vyjímečné srdce...Duše uletěla pryč,jak vánek...Bůh to tak nejspíš chtěl,možná si chtěl vzít pro mne to nejkrásnější,které jsem kdy měla...ať to bylo jak chce...bylo to nespravedlivé.protože kobylka tak mladá a krásná tělem i duší si jistě nezasloužila tak krutou smrt.

toto už mi vykládalo víc lidí odkud seš?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
toto už mi vykládalo víc lidí odkud seš?

Ano také jsem to slyšela.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano také jsem to slyšela.

Já sem z Jablunkova(BOcanovice) kobylka měla asi tak 3 jak jí přejel vlak....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já sem z Jablunkova(BOcanovice) kobylka měla asi tak 3 jak jí přejel vlak....

odkud jste to holky slyšely?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
odkud jste to holky slyšely?

Ahoj,dnes již dobře vím co to pro tebe muselo být když Angelika odešla.Bohužel i já byla svědkem toho co zbylo,ač jsem tuto klisnu viděla jen spíš zdálky,jak jste jezdili ale taky se mi ač neoprávněně povedlo její zlatou srst pohladit,bylo mi snad 11let a netušila jsem že mi koně taky mohou ublížit když vejdu do výběhu ale bylo to poprvé co jsem viděla zlatého koně s tak krásnou hřívou a ocasem.byla hodná nechala se ode mne pohladit,Kathy byla ostržitá a Svitek šňupal po kapsách.Vzpomínám jak odběhli,jak se nesli.Zítra to bude rok co i mne opustil můj první kůň ze všech nejvíc milovaný,bolí to dnes denně a vím že to bude bolet navždy.Mám sice dva koně ale toho mého jediného nikdy žádný jiný nenahradí.Pokud se ptáš kdo jsem a jak to vím,tak osobně se neznáme ale třeba Ti Natálka napoví že mám poníky Soňu a Gibaru.Kdysi jsem hodně jezdila za koňmi a byla jeden z těch otravných čumilů,co obdivovali Vaše koně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už je to přes 7 let ale bolí to stejně... kobylka : na léčení dlouhodobé dušnosti jí přestali pracovat ledviny. Nechali jsme jí uspat doma, držela jsem jí když jí veterinář píchal aby byla klidná že jsme pořád s ní......Leží nám doma na zahradě a je pořád s námi když se nám narodí hříbátko vždycky jí ho jdu ukázat.....

Doma na zahradě? A jak jste ji odhlásili z evidence? Co kontaminace spodní vody?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Doma na zahradě? A jak jste ji odhlásili z evidence? Co kontaminace spodní vody?

Nehnípejte se v tom, zase zástance jatek a kafilerie. Víte kolik mrtvol vypijete, aniž byste o tom věděli?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nehnípejte se v tom, zase zástance jatek a kafilerie. Víte kolik mrtvol vypijete, aniž byste o tom věděli?

Já jsem chodila ke koním do soukromé stáje, měli jsme tam plňasku co si ve 2 letech zlomila v karpále přední nohu. Tehdy ji zachránili a noha strostla i když nebyla v karpálu pohyblivá. K nám přišla na chov až ve 14 letech. Měla u nás i hříbátko. Byla to to "má" kobylka, o kterou jsem se starala i když jsem na ní nikdy neseděla. V 16 letech si nohu, nejspíš tlakem, opět zlomila. Veterinář doporučil utracení. A tak dostala injekci. Když jsem se to na druhý den dozvěděla....hrozný pocit. Nikdy na ni nezapomenu. Dneska mám dva svoje koníky a čekáme hříbátko... děsím se pomyšlení, že o některého z nich příjdu.... Venulda

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem chodila ke koním do soukromé stáje, měli jsme tam plňasku co si ve 2 letech zlomila v karpále přední nohu. Tehdy ji zachránili a noha strostla i když nebyla v karpálu pohyblivá. K nám přišla na chov až ve 14 letech. Měla u nás i hříbátko. Byla to to "má" kobylka, o kterou jsem se starala i když jsem na ní nikdy neseděla. V 16 letech si nohu, nejspíš tlakem, opět zlomila. Veterinář doporučil utracení. A tak dostala injekci. Když jsem se to na druhý den dozvěděla....hrozný pocit. Nikdy na ni nezapomenu. Dneska mám dva svoje koníky a čekáme hříbátko... děsím se pomyšlení, že o některého z nich příjdu.... Venulda

V Bernarticích u pana Rédla také tímto způsobem - pod vlakem skončila chovná kobylka. Tomu ale prý někdo koně z výběhu vypustil záměrně. Bohužel utekli a začali se prý pást v zatáčce na kolejích a tam je přejel vlak. Janíík.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V Bernarticích u pana Rédla také tímto způsobem - pod vlakem skončila chovná kobylka. Tomu ale prý někdo koně z výběhu vypustil záměrně. Bohužel utekli a začali se prý pást v zatáčce na kolejích a tam je přejel vlak. Janíík.

Vím o případu, kdy kůň po útěku z ohrady - někdo ji otevřel schválně - spadl do vykopané neohraničené jámy od Telecomu a zlomil si vaz....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím o případu, kdy kůň po útěku z ohrady - někdo ji otevřel schválně - spadl do vykopané neohraničené jámy od Telecomu a zlomil si vaz....

Nebyl to náhodou hřebeček? Taky jsem to slyšela od jedné holky prý to byl koník její kamarádky. Hrozný

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Příběh o kobylce jménem Angelika....nevím jestli se to tu hodí ale je to celekm hnusní,byl to krásnej kůň

"Kráčeli jsme ke vlaku a došli do nebes"
1.Dopsaly se poslední písemky,odložili jsme poslední domácí úkoly,učitelka rozdala .vysvědčení a děti ze škol se rozeběhli z radostí do svých domovů a my jsme se jen těšily až si vytáhnem koníky z maštalí a vyjedem někam pryč. Letní prázdniny…Slunce svítí,ptáci spívají,větřík příjemně fouká,ano letní poezie.Milovali jsme vyjížďky do přírody…při západu slunce.Jako každý rok nás čekaly závody a tek nám nic jiného nezbývalo,než se vrhnout na koně a jít trénovat.Přípravy vyžadovaly hodně energie..ale my jsme se vraceli vždy v dobré náladě,vžití pohybu koně a hlavně vždy z úsměvem,Takhle si většinou lidé od koní přectavovali úžasně prožitý den.Ano, taky jsme to milovali aniž by jsme věděli co nás čeká.Každý prázdninový den byl pro nás i koně radostí.Každá minutka prožitá s timhle koněm,co jsem tak moc milovala,mi byla drahá…Znovu vytoužený západ slunce.My se vracíme jakoby polítí potem,koňský pot se táhne po Angeline těle.Kobylka ve slunci pohádková,jinak zlatá.Vysoká kobylka ze srdcem milovníka,pohybem tanečníka a očima romantika.Krása snad k nepopsání.Kůň stvořený pro princeznu.Často jsem si kladla otázku“zasloužím si ji“?...a tohle jsem asi neměla dělat.Nakonec jsem pochopila,že jsem si ji opravdu nezasloužila,Bůh to vzal jistě k srdci a to štěstí si vzal k sobě…
2.
Treninků bylo mnoho,ale až ten jeden nám všem změnil život.Jedna jediná hloupá hádka,jediná.Tohle se opravdu muselo stát?Klademe si zbytečnou otázku?Stalo se…bohužel.Nastal nedělní večer,jak už jsem se zmínila,my večery z koňmi přímo milovaly.Když jsem se ale tentýž den vraceli z plavení ani jedna z nás nepromluvila.byli jsme pohádané a ani jedna nechtěla ustoupit.Kvůli blbému krmení se nemuselo stát to co se stalo.Krok po kroku jsme se vraceli uražení a bez chuti.Koně se nakonec nějak nakrmilo a každá z nás šla svou cestou domů. Po krmení se koně pustily do výběhů na noc.Angelika,Kathy a Svitek zůstali tuhle osudnou noc venku.Brzo ráno když já se povalovala ještě v posteli,táta už byl dávno pryč.O koně bylo postaráno,přece jenom jsme měli ohradník a koně ten to styl oplocení velmi respektují,proto jsem se o ně moc nebála a spala spokojeně dál.Bylo to dávno a tak si nevzpomínám jaké se mi točily v hlavě myšlenky,ale vím že sem cítila strach a vlastně ani nevím proč,možná proto,že dominantou našeho stáda byla Kathy a ta usilovala o svobodu.Pocházela totiž z ruských plání a tam byla svobodná,šťastná a bez starostí.Jednoduše zkrocený divoch,který nepřestává věřit ve svobodu a stále o ní bojuje.
3.
Takže už jistě chápete,proč ten strach,cítila jsem,že není něco v pořádku,že se může něco stát.Ale taky mi bylo divné,pročpak zrovna v tu dobu?Kdy se ona katastrofa opravdu stala?
Když jsem se odhodlala vztát z postele,uviděla jsem tátu,jeho tvář byla "bez chuti"tušila jsem že je z něčím konec,ale z čím?Nakonec jsem s něho z těží vysoukala větu,kterou jsme opravdu nechěla slyšet."Angeliku přejel vlak".Propadla jsem pláči.Nechtělo se mi žít.V ten moment jsem opravdu pocítila takovou bolest,která mě nutila se vykřičet a vybrečet,ikdyž by to "mému největšímu štěstí" už nepomohlo.
Jak jsme tušila,koně opravdu utekli.Stádo nejspíš vedla Kathy,jinak by koně zůstali tam kde měli zůstat a to ve výběhu.Brzo ráno se dali na útěk.Bloudili cestou necestou až dokráčeli na pole plné zeleniny a to naše koně měli opravdu rádi.Ale najednou se vyřitila z nedalekého domu paní a koně odehnala.Stádo se rozeběhlo přímo ke vlaku.Angelika stála přímo ve středu nebespečí a tím byli koleje.Lidé,kteří čekali na vlak se snažili koně odehnat,ale marně.Najednou bylo pozdě.Ona byla pryč...na zemi zůstalo jen skrvavené tělo a neobyčejně a vyjímečné srdce...Duše uletěla pryč,jak vánek...Bůh to tak nejspíš chtěl,možná si chtěl vzít pro mne to nejkrásnější,které jsem kdy měla...ať to bylo jak chce...bylo to nespravedlivé.protože kobylka tak mladá a krásná tělem i duší si jistě nezasloužila tak krutou smrt.

Slza mi ukápla, moc smutnej příběh......bohužel takovým tragédiím těžko člověk zabrání, je to shoda náhod a nikdo neví co se může stát.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vím o případu, kdy kůň po útěku z ohrady - někdo ji otevřel schválně - spadl do vykopané neohraničené jámy od Telecomu a zlomil si vaz....

My jsme se starali o mladého hřebečka. Učili jsme ho, chodili s ním na procházky. Ve 3 letech ho obsedli, zaučovali do tahu.Krásně nám tahal malou sulku, chodil na krátké vyjíždky se zkušeným koněm.
Bohužel majitel koním rád dopřával vydatného krmení a mladý hřebeček přes veškerou snahu odešel na koliku.
Bylo to strašné a o to horší, že nemusel odejít, kdyby někdo poslouchal rady druhých.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nehnípejte se v tom, zase zástance jatek a kafilerie. Víte kolik mrtvol vypijete, aniž byste o tom věděli?

To je názor, jakze základní školy. Nejsem žádný zastánce jatek a kafilerky, ale když si představím, jak by to vypadalo, kdyby to takto udělal každý.....500kg hnijícího masa u baráku, tak potěš. Nejsme ve středověku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je názor, jakze základní školy. Nejsem žádný zastánce jatek a kafilerky, ale když si představím, jak by to vypadalo, kdyby to takto udělal každý.....500kg hnijícího masa u baráku, tak potěš. Nejsme ve středověku.

Ju, byl to hřebeček, plnokrevník, ale patřil jednomu chlápkovi...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ju, byl to hřebeček, plnokrevník, ale patřil jednomu chlápkovi...

Tak to nevím, jenom vím že ta kamarádka co mi to vyprávěla byla někde od Semil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je názor, jakze základní školy. Nejsem žádný zastánce jatek a kafilerky, ale když si představím, jak by to vypadalo, kdyby to takto udělal každý.....500kg hnijícího masa u baráku, tak potěš. Nejsme ve středověku.

a co ty tuny odpadu z jatek kuřat vloni na poli na olomoucku?S tím vůbec nikdo nehnul, tuny sraček z Německa- co je to proti jednomu koni nebo plánovaným masovým hrobům pro lidi skáplých na ptačí chřipku? Navíc v Anglii zakopávali stovky zvířat likvidovaných zbytečně na slintavku, u nás chcípllý dobytek na pastvách a stájích a další- tam štˇourej

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a co ty tuny odpadu z jatek kuřat vloni na poli na olomoucku?S tím vůbec nikdo nehnul, tuny sraček z Německa- co je to proti jednomu koni nebo plánovaným masovým hrobům pro lidi skáplých na ptačí chřipku? Navíc v Anglii zakopávali stovky zvířat likvidovaných zbytečně na slintavku, u nás chcípllý dobytek na pastvách a stájích a další- tam štˇourej

No bylo by to krásný kdyby mohl člověk chodit toho svýho koníčka (nesmí jich mít moc) oplakávat na jeho "hrobeček", škoda že není možné spálenín koně jako je to v Holandsku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No bylo by to krásný kdyby mohl člověk chodit toho svýho koníčka (nesmí jich mít moc) oplakávat na jeho "hrobeček", škoda že není možné spálenín koně jako je to v Holandsku.

Tak Semily jsou od nás daleko, já jsem z SM.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak Semily jsou od nás daleko, já jsem z SM.

Tak to jo tak to bude asi jinej koník o to je to smutnější.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to jo tak to bude asi jinej koník o to je to smutnější.....

Jo jo, byl to takový drobeček, syn od mojí oblíbené kobylky... Je to smutné, znám víc případů, kdy koně umřeli jenom vinou nedbalosti člověka. Ale to tu nebudu rozvádět, anketa začala koňmi nám blízkým. Na druhou stranu všechny jsem měla ráda. Loni mi kobyla spadlo do cca 1,2 m příkopy, zapadla tam zadníma nohama a přední měla nahoře, nemohla se vyškrábat nahoru.. hrozný zážitek. Museli jsem ji do toho příkopu shodit i předníma a o kus dál se ten příkop zmenšil tak vylezla. Dneska už na tu pastvu nechodíme, před tím jsme o té díře nevěděli.. Ještě že se jí nic nestalo. Náhoda je svině.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo jo, byl to takový drobeček, syn od mojí oblíbené kobylky... Je to smutné, znám víc případů, kdy koně umřeli jenom vinou nedbalosti člověka. Ale to tu nebudu rozvádět, anketa začala koňmi nám blízkým. Na druhou stranu všechny jsem měla ráda. Loni mi kobyla spadlo do cca 1,2 m příkopy, zapadla tam zadníma nohama a přední měla nahoře, nemohla se vyškrábat nahoru.. hrozný zážitek. Museli jsem ji do toho příkopu shodit i předníma a o kus dál se ten příkop zmenšil tak vylezla. Dneska už na tu pastvu nechodíme, před tím jsme o té díře nevěděli.. Ještě že se jí nic nestalo. Náhoda je svině.

Nejhorší je že i když se čověk snaží takovejm tragédiím zabránti tak to stejně nejde, ale určitě riskovat co nejmíň. Smutný je když se koník zraní nebo příjde o život lehkomyslností, nedbalostí , leností a nebo jenom blbostí člověk. Znala jsem koníka, který se doslova roztrhnul a vykrvácel ve výběhu jenom proto že tam měl majitel bordel, ale takovejch je bohužel stále dost.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejhorší je že i když se čověk snaží takovejm tragédiím zabránti tak to stejně nejde, ale určitě riskovat co nejmíň. Smutný je když se koník zraní nebo příjde o život lehkomyslností, nedbalostí , leností a nebo jenom blbostí člověk. Znala jsem koníka, který se doslova roztrhnul a vykrvácel ve výběhu jenom proto že tam měl majitel bordel, ale takovejch je bohužel stále dost.

Přesně tak, hlavně ta nedbalost vede...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,dnes již dobře vím co to pro tebe muselo být když Angelika odešla.Bohužel i já byla svědkem toho co zbylo,ač jsem tuto klisnu viděla jen spíš zdálky,jak jste jezdili ale taky se mi ač neoprávněně povedlo její zlatou srst pohladit,bylo mi snad 11let a netušila jsem že mi koně taky mohou ublížit když vejdu do výběhu ale bylo to poprvé co jsem viděla zlatého koně s tak krásnou hřívou a ocasem.byla hodná nechala se ode mne pohladit,Kathy byla ostržitá a Svitek šňupal po kapsách.Vzpomínám jak odběhli,jak se nesli.Zítra to bude rok co i mne opustil můj první kůň ze všech nejvíc milovaný,bolí to dnes denně a vím že to bude bolet navždy.Mám sice dva koně ale toho mého jediného nikdy žádný jiný nenahradí.Pokud se ptáš kdo jsem a jak to vím,tak osobně se neznáme ale třeba Ti Natálka napoví že mám poníky Soňu a Gibaru.Kdysi jsem hodně jezdila za koňmi a byla jeden z těch otravných čumilů,co obdivovali Vaše koně.

Ja jen chci dodat,že Angelice byly 4 roky když se to stalo-Natal se asi spletla.Vubec to neberu tak,že jste očumovali naše koně ja byla spiš naopak rada,že se konici libi,ale musím říct,že to byla ta největší a nejstrašnější bolest co jsem kdy zažila a už to doufám nezažiju.Monca

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně tak, hlavně ta nedbalost vede...

Nepřála bych vám tu bezmoc, kdy jednu věc opakujete několikrát a dotyčný si to stejně udělá podle svého, i když tomu vůbec nerozumí, nepřečte si o tom. Prostě se řídí tím, že koník je krrmný býk.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nepřála bych vám tu bezmoc, kdy jednu věc opakujete několikrát a dotyčný si to stejně udělá podle svého, i když tomu vůbec nerozumí, nepřečte si o tom. Prostě se řídí tím, že koník je krrmný býk.....

Znám člověka, jehož pony tak zdivočel, že byl neprodejný (samozřejmě jeho vinou, já ho znala a kdysi trénovala), že se ho nemohl zbavit, tak ho sežral...doslova!