Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.127.212
Potřebuji poradit. Jako holka jsem jezdila na hřebci a časem skákala nízké překážky, jenže pak přišel manžel a děti a já se po 10 letech v sedle bojím. Už jsem zvládla klus, ale necítím se při něm ještě moc jistě. Na lonži jsem zkusila cval, ale jsem úplně mimo. Mám strach, že spadnu a nemůžu splynout s koníkem.
Nemám na to si zaplatit trenéra, poradíte mi někdo jak se k tomu cvalu znovu dostat?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.23.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Potřebuji poradit. Jako holka jsem jezdila na hřebci a časem skákala nízké překážky, jenže pak přišel manžel a děti a já se po 10 letech v sedle bojím. Už jsem zvládla klus, ale necítím se při něm ještě moc jistě. Na lonži jsem zkusila cval, ale jsem úplně mimo. Mám strach, že spadnu a nemůžu splynout s koníkem.
Nemám na to si zaplatit trenéra, poradíte mi někdo jak se k tomu cvalu znovu dostat?
postupně nehroť to, prozatím se smiř s tím, že jezdíš krokem a klušeš až získáš víc jistoty ono to jeden den najednou půjde, spolehlivý kůň kterému věříš je samozřejmostí. Já takhle učila jezdit mamku, bála se, napřed spoustu kroku, když sama přišla s tím, že by tedy možná zaklusala, tak jsem s ní chodila běhat ( já ze země ona v sedle), potom za koňma, postupem jsme dospěli k tomu, že by teda zkusila i ten cval, takže napřed pár cvalových a postupně. Dnes je na koni fík největší a jezdí se mnou na vyjížďkách bez problémů, venku už i skáčeme padlé stromy. Trvalo jí to dýl, ale vše zvládla. Nechvátej na sebe, v klidu až si budeš jistá tak to kousíček po kousíčku zkus. Dobré je také si na té lonži zacvičit, také to pomůže.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.179
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
postupně nehroť to, prozatím se smiř s tím, že jezdíš krokem a klušeš až získáš víc jistoty ono to jeden den najednou půjde, spolehlivý kůň kterému věříš je samozřejmostí. Já takhle učila jezdit mamku, bála se, napřed spoustu kroku, když sama přišla s tím, že by tedy možná zaklusala, tak jsem s ní chodila běhat ( já ze země ona v sedle), potom za koňma, postupem jsme dospěli k tomu, že by teda zkusila i ten cval, takže napřed pár cvalových a postupně. Dnes je na koni fík největší a jezdí se mnou na vyjížďkách bez problémů, venku už i skáčeme padlé stromy. Trvalo jí to dýl, ale vše zvládla. Nechvátej na sebe, v klidu až si budeš jistá tak to kousíček po kousíčku zkus. Dobré je také si na té lonži zacvičit, také to pomůže.
souhlasim, mamka na Tebe musi byt hrda, ze s nim takovou trpelivost
Ono je to v detstvi (mladi) jednodussi, clovek nema takovy pud sebezachovy, neboji se. Mamka mi rikala, kdyz jsem byla prcek, ze mne to taky ceka, kdyz jsem se podivovala nad tim, ceho vseho se ona boji (i treba jet na koni sviznejsim krokem...).
Petra.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.23.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
souhlasim, mamka na Tebe musi byt hrda, ze s nim takovou trpelivost
Ono je to v detstvi (mladi) jednodussi, clovek nema takovy pud sebezachovy, neboji se. Mamka mi rikala, kdyz jsem byla prcek, ze mne to taky ceka, kdyz jsem se podivovala nad tim, ceho vseho se ona boji (i treba jet na koni sviznejsim krokem...).
Petra.
Ne ne, já jsem pyšná na ní, protože se nakonec i přes svůj počáteční ohromný strach naučila jezdit a vůbec se o koně postarat, když nemůžu, ta nádhera když jedeme spolu na vyjížďku a dnes si i svižně zacváláme (tuhle mě i předběhla
). Mám prostě super rodiče (taťka nejezdí a jezdit nebude, ale umí vyčistit a nakrmit, nebojí se)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.146.238
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Potřebuji poradit. Jako holka jsem jezdila na hřebci a časem skákala nízké překážky, jenže pak přišel manžel a děti a já se po 10 letech v sedle bojím. Už jsem zvládla klus, ale necítím se při něm ještě moc jistě. Na lonži jsem zkusila cval, ale jsem úplně mimo. Mám strach, že spadnu a nemůžu splynout s koníkem.
Nemám na to si zaplatit trenéra, poradíte mi někdo jak se k tomu cvalu znovu dostat?
Tak to jsme dvě,jezdila jsem naposled před šesti lety a teď začínám naprosto od začátku a je to fakt těžký..............k tomu si ještě říkám,že prostě nesmím spadnout a něco si udělat,že mě děti potřebují......a to je velká brzda.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Potřebuji poradit. Jako holka jsem jezdila na hřebci a časem skákala nízké překážky, jenže pak přišel manžel a děti a já se po 10 letech v sedle bojím. Už jsem zvládla klus, ale necítím se při něm ještě moc jistě. Na lonži jsem zkusila cval, ale jsem úplně mimo. Mám strach, že spadnu a nemůžu splynout s koníkem.
Nemám na to si zaplatit trenéra, poradíte mi někdo jak se k tomu cvalu znovu dostat?
Ahoj holky, já sice nezačínám znova, ale strach mě pronásleduje po každém pádu a nyní i při sednutí na cizího koně. Svému maximálně věřím, tan ten strach už nemám, ale kupujeme druhého a ani jsem si neuvědomovala do této chvíle, jak je to vážné. Když jsem si koupila svého teď spolehlivého valacha, také to nebylo růžové, ale když byl strach největší, tak jsem prostě chodila krokem a to do té doby, než jsem prostě já sama zatoužila po tom zaklusat. Na svém valachovi teď cválám a projedu se i tryskem, protože mu maximálně věřím, že mě neshodí. Na ostatních koních nic nehrotím, protože vím, že každý další pád mě hodí zase o mnoho zpátky a strach se vrátí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.0.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj holky, já sice nezačínám znova, ale strach mě pronásleduje po každém pádu a nyní i při sednutí na cizího koně. Svému maximálně věřím, tan ten strach už nemám, ale kupujeme druhého a ani jsem si neuvědomovala do této chvíle, jak je to vážné. Když jsem si koupila svého teď spolehlivého valacha, také to nebylo růžové, ale když byl strach největší, tak jsem prostě chodila krokem a to do té doby, než jsem prostě já sama zatoužila po tom zaklusat. Na svém valachovi teď cválám a projedu se i tryskem, protože mu maximálně věřím, že mě neshodí. Na ostatních koních nic nehrotím, protože vím, že každý další pád mě hodí zase o mnoho zpátky a strach se vrátí.
Holky, já nikdy jezdit nepřestala a přesto musím říci, že od té doby, co mám doma dítě, je to o něčem jiném. Ta zodpovědnost ve mě prostě je a jsem vděčná za svého naprosto bezproblémového koně. Ty doby, kdy jsem si dokazovala, co všechno zvládnu, jsou dávno pryč. Začni ve kvalitní jízdárně s prověřenýma koňma a ono to půjde, uvidíš. Ale ten pocit, kdy jsem se vrhala do čehokoli se už asi nedostaví.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.2.179
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ne ne, já jsem pyšná na ní, protože se nakonec i přes svůj počáteční ohromný strach naučila jezdit a vůbec se o koně postarat, když nemůžu, ta nádhera když jedeme spolu na vyjížďku a dnes si i svižně zacváláme (tuhle mě i předběhla
). Mám prostě super rodiče (taťka nejezdí a jezdit nebude, ale umí vyčistit a nakrmit, nebojí se)
nasi se taky neboji, i by nakrmili, ale nijak se do toho nehrnou.. ale - neva, ja se zas nemontuju do jejich veci i kdyz by nebyl problem v pripade potreby treba mamce vyplejt zahradku a zalejt kytky
Petra
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.48.142
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Holky, já nikdy jezdit nepřestala a přesto musím říci, že od té doby, co mám doma dítě, je to o něčem jiném. Ta zodpovědnost ve mě prostě je a jsem vděčná za svého naprosto bezproblémového koně. Ty doby, kdy jsem si dokazovala, co všechno zvládnu, jsou dávno pryč. Začni ve kvalitní jízdárně s prověřenýma koňma a ono to půjde, uvidíš. Ale ten pocit, kdy jsem se vrhala do čehokoli se už asi nedostaví.
K cvalu se dostaneš postupně, klusej a klusej...dělej všechny jízdárenské cviky co znáš, zatím jen v klusu. Cval příjde tak nějak sám. Chce to získat zase jistotu a stabilitu v sedle. Neboj, tělo si zvykne.Já znovu začínala skoro po 20letech. Zapomněla jsem téměř všechno. Z počátku mě dokonce museli i vodit!Kdybych to nezažila, nevěřila bych, že se dá tak zapomenout a odvyknout.Navíc se dost věcí za tu dobu změnilo a dělá se úplně jinak... Chce to jezdit co nejčastěji a na spolehlivém koni.