Utratili byste?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná trochu zvláštní otázka..teď se pokusím celý příběh napsat co nejjasněji,aby to nevyznělo nějak nechtěně,snad se podaří..
Mám kobylku A 1/1,22let. Už když jsem si ji koupila (v září tomu bude 6let) nebyla úplně v pořádku,měla za sebou zkušenost s odesláním na jatka a veterinář mi poradil ať ji včas prodám,že mi jinak do 1/2 roku stejně zdechne. Měla zvětšený tarsus,evidentně již dávno chronický proces,na břiše velkou jizvu a nejspíš kýlu,odvápněnou křížovou kost a dost možná i přeražený ocas.nálevky na nohách ani nepočítám a krom toho byla prakticky neplodná.
Do roka jsme u ní řešili těžké koliky,které fakt už vypadali zle,ale kobylka se z toho dostala a užili jsme si spolu na světě krásných 5let.
Poslední dobou jsem si všimla,že už si v noci vůbec nelehá,což dřív dělala naprosto pravidelně. (asi abych každý den měla co čistit:-)) A problémy byly velice znát při strouhání a vybírání kopyt,když měla postát bez jedné nohy (mimochodem jedná se o kobylku,kterou jsem tu onehdy zmiňovala v souvislosti s tím,že mi ji kovář na 2nožkách zastrouhl) Je to asi 10 dní,když mi při čištění kopyta spadla na betonovou podlahu,naprosto bez varování (já už jsem tak nějak poznala,kdy si můžu dovolit tu nohu držet nahoře a kdy ne,ale tohle byl blesk z čistého nebe) A tehdy jsem poznala,že je zle,protože kobyla se vůbec nebyla schopná postavit. Jen popolezla,když zabrala,ale zadek ze země nebyla schopná odlepit Když se ji povedlo po nějaké době dostat na nohy,všimla jsem si,že kromě oděrek má asi 10cm tržnou ánu na karpu. Veterinář byl u mě do 10minut,ale se šitím byl problém,vůbec si nenechala dát místní znecitlivění. Tak po zvážení všech pro a proti dal slabé celkové (měl strach,že už je dost tsará). No a při šití posledního stehu se stalo co nemělo,kobyla nám spadla podruhé. Ležela na zemi hodinu,než se probrala a mohli jsme ji ve 4 lidech dostat zas na nohy.To byl čt 12h.
V 17h jsem k ní přišla a našla jí s kolikou,veterinář jí dal nepočítaně injekcí,3 vaky infuze, lily jsme do ní litry klystýru. V so v 6h ráno (!) boesti konečně polevili. asi chápete,že předepsané 2 dny klidu na nohu jsme nedodrželi..
V tomto týdnu už jí na noze 1 steh prasknul a rána je nehezky otevřená,ale čert vem ošklivou jizvu,kterou by po tom měla. Dnes jsem ji pustila na větší zahradu na trávu,tak se tam hezky zlehka rozklusala,jenom kousek a fakt zlehoučka.Radost se podívat,že má ještě chuť do života:) Jenže zpoza smrčku vyletěl nějaký nečekaný pták,kobylka se lekla a jak uskočila,tak jí nožky zase zradily a sesula se na zem.samosebou na sešitou nohu.Spadla,položila se na bok,vytřeštila oči,funěla,ale vstát se zase nepokusila.To je pohled,který trhá srdce..
Naštěstí do 5 minut to zkusila a stačilo ji podepřít tam co chybí opora v LZ noze a postavila jsem ji
Tak teď to hlavní..celý den přemýšlím,co se stane,když nebudu doma,ona spadne v nějakém uzavřenějším místě (box,stromy nebo keře kolem,zeď)??? není lepší ji nechat v klidu a bez bolesti uspat než ji nechat se někde umlátit?
Co myslíte vy?
Já bych za tu kobylku i dýchala,kdyby jí to pomohlo,jinou nemám a ani nechci. Ale už nevidím jinou možnost jak jí pomoct,tu nohu už jí nikdo nevymění a ty ostatní taky v pořádku nejsou..
Díky za zájem,Vám co jste se dočetli až sem!
A.N.

Podobně to samé jsem prožila já Koník se mi neudržel na nohou jak byl slabý a strašně padal byl hrozně otlučený a už jsem se na to nemohla dívat jak strašně trpý tak to rozhodnutí padlo .Koníka jsem měla 16 let takže to strašně bolelo jeho odchod ale vím že se mu ulevilo umřel ve stáji .A nyní vím že správný konák nenechá svého koně trpět .Proto vás nechci nabádat utratte ho uvidíte přijde to samo kdy řeknete už to dál nejde.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tu je kazda rada draha, pozri sa na to takto, ma ta kobylka este nieco zo zivota, alebo uz vlastne len preziva a caka na osudnu poslednu ranu(spadne, nepostavi sa a bohvie ake bolesti bude musiet prezivat bez pomoci az sa nakoniec podda koncu...) my si zaobstaravame zvieracich milacikov, tak musime byt za nich i zodpovedni a urobit vsetko v nasich silach, aby sa netrapili...i ked nam to zlomi srdce...

Ja si sama nedokazu predstavit, ze bych nechala kobylku uspat, i kdyz vim, ze by ji to pomohlo. A ver tomu, ze v tomhle pripade by opravdu spis pomohlo... Prvni prispevek jsou moje slova, presne to si myslim, ale ber to i ze sveho pohledu... Prijdes domu a uvidis kobylku mrtvou v boxe a predstavis si, jak se musela trapit... Neni lepsi (pro obe strany) se s kobylkou v klidu rozloucit a s klidnym srdcem, ze si pro ni udelala vsechno co si mohla ji poslat na vecne pastviny, kde ji nic bolet nebude... Zni to strasne, opravdu si to neumim predstavit, ale v tomhle pripade bych byla pro uspani... Asi ne z minuty na minutu, ale pri pristim problemu bych do toho asi sla... Dala si ji vsechno co si mohla... Ted uz nadeje na "uzdraveni" asi pomalu umira, tak nenechej kobylku umirat taky pomalu... Drzim palecky... Ty, co zazili smrt konika me chapou...

Jeste tedy ze svych zkusenosti... Ve staji jsme meli ustajeneho konika, bylo mu asi 20 let, cely zivot byl krute tyran a my jsme ho davali do poradku. Majitel za nim prijel jednou za 14 dni, na konikovi povozit syna. Konik se lepsil, chodil obcas i pod sedlo - samozrejme v klidu. Ale vypadal k svetu. Majitel neplatil skoro ani ustajeni, natoz veta. Konik byl jak nas. Po 8 letech se konik zacal stracet. A podle toho co si zazil i docela pozde. Zacal hubnout, ve vybehu jen stal a nejedl. Vedeli jsme, ze se blizi konec. Konik ovsem nebyl nas a nam nezbyvalo nic jineho, nez kontaktovat majitele. Majitel rekl, ze prijede. Tyden na to konik lezel ve staji a nemohl se zvednout. My jsme volali samozrejme veta a majitele. Majitel rekl, ze prijede a at ho neuspavame, ze se s nim chce rozloucit. My naivne cekali. Vet cekal. Majitel neprijel. Konik si o zed i pres nasi snahu rozrazil lebku - opravdu se nedalo nic delat a my bezmocne koukali jak v bolestech umira. Mozna si myslite, ze to od nas bylo sobecke, ale majitel nas mohl klidne zalovat. Po konikove smrti jsme mu okamzite volali - on ani nezvedl telefon. Ani odvoz mrtveho konika nezaplatil a uz se nikdy neozval. Stale u nas ma dluhy. Ale o penize nam pochopitelne neslo. Byl to hrozny pocit a jeste horsi pohled. Nenech niceho podobneho dopustit a nech kobylku v klidu odejit aniz bys mela vycitky svedomi... Bashule

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podobně to samé jsem prožila já Koník se mi neudržel na nohou jak byl slabý a strašně padal byl hrozně otlučený a už jsem se na to nemohla dívat jak strašně trpý tak to rozhodnutí padlo .Koníka jsem měla 16 let takže to strašně bolelo jeho odchod ale vím že se mu ulevilo umřel ve stáji .A nyní vím že správný konák nenechá svého koně trpět .Proto vás nechci nabádat utratte ho uvidíte přijde to samo kdy řeknete už to dál nejde.

Co radí veterinář? Dala bych na něho.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Podobně to samé jsem prožila já Koník se mi neudržel na nohou jak byl slabý a strašně padal byl hrozně otlučený a už jsem se na to nemohla dívat jak strašně trpý tak to rozhodnutí padlo .Koníka jsem měla 16 let takže to strašně bolelo jeho odchod ale vím že se mu ulevilo umřel ve stáji .A nyní vím že správný konák nenechá svého koně trpět .Proto vás nechci nabádat utratte ho uvidíte přijde to samo kdy řeknete už to dál nejde.

nevím, musíš se rozhodnout sama. POdle toho co píšeš, se mi zdá, že je to trošičku lepší, když i zaklusala a pak jsi ji postavila jen ty sama, kdyz pred tim vas muselo byt vic. Ale asi se uz holka trapi. Pockala bych, jak to pujde dal, jestli uvidis, ze porad bojuje nebo to uz vzdava. Kamaradka mela kobylku, mela nejaky problem s nozkou, nevim uz co to bylo, ale bylo to dost vazne. vsichni ji radili at utrati, ale on kdyz videla, ze si ta kobylka i pokluse ve vybehu, ze ma strasnou radost, ze je venku a ze zivota vubec, nemohla. S kobylkou delala co mohla, mely se obe rady a stravily spolu jeste dva dalsi roky, nez kobylka odesla v klidu sama. Takze i takto to muze dopadnout. Vazne nevim, jak bych v tvem pripade reagovala, musis vedet, jestli ze zivota jeste neco ma,ale pokud ano, nevzdavejte se. Verim a preji ti, at to dobre dopadne

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevím, musíš se rozhodnout sama. POdle toho co píšeš, se mi zdá, že je to trošičku lepší, když i zaklusala a pak jsi ji postavila jen ty sama, kdyz pred tim vas muselo byt vic. Ale asi se uz holka trapi. Pockala bych, jak to pujde dal, jestli uvidis, ze porad bojuje nebo to uz vzdava. Kamaradka mela kobylku, mela nejaky problem s nozkou, nevim uz co to bylo, ale bylo to dost vazne. vsichni ji radili at utrati, ale on kdyz videla, ze si ta kobylka i pokluse ve vybehu, ze ma strasnou radost, ze je venku a ze zivota vubec, nemohla. S kobylkou delala co mohla, mely se obe rady a stravily spolu jeste dva dalsi roky, nez kobylka odesla v klidu sama. Takze i takto to muze dopadnout. Vazne nevim, jak bych v tvem pripade reagovala, musis vedet, jestli ze zivota jeste neco ma,ale pokud ano, nevzdavejte se. Verim a preji ti, at to dobre dopadne

Jen otázka, jak odejde kobylka v klidu sama?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jen otázka, jak odejde kobylka v klidu sama?

Vím, že je těžké vzít někomu život, někomu, koho milujeme a pro něj bychom byli schopní dýchat. Musím smeknout, když čtu, v jakém stavu jsi kobylku koupila a jak jsi jí pomohla. Myslím, že čeká na to, až jí pomůůžeš i na věčné pastviny. Neumí to říct, upozorňuje tě na to jinak. Dneska si říkám, že jsem to taky měla u mého valáška udělat...
Bylo mu už 21, několik let ho trápilo "cukání hlavou". Nebyl to zlozvyk, na VFÚ mu nedokázali přesně stanovit diagnozu. Nejdřív mi pro něj předepsali léky na alergii (vlastně otupovací léky). Musela jsem je dávat do hrstky ovsa asi hodinu před ježděním, ale dlouhodobější účinek neměly, maximálně další hodinu. Nedokázal to ovládal, prostě zničeho nic cuknul, celý nadskočil. V sedle to bylo nepříjemné, ale jemu to evidentně moc nevadilo. Jen si pořád drhnul nosík. O všechno, o ohradu, o zeď, o mě...neměl ale cit. V jeho 20 letech jsem s ním byla na jednom poháru druhá. To bylo v srpnu a ukončili jsme tak jeho závodní činnost. Měl ohromnou radost, když ukázal těm mlaďochům, jak se to dělá, jak umí být rychlý a přesný, jak mu vychází kroky při odskoku a jak střihnout zatáčku. Pak jsme ho nechávali jen na pastvě a na vyjížďkách, na jízdárnu už moc nechodil. Ale když šel, vždycky ho to bavilo. Mezitím mu doktoři zjistili zánět na nervu, proto to cukání. Nerv přeťali, ale cukání nepřestalo. Nechtěl to dělat, bylo to na něm poznat a trápilo ho to, ale nedalo se to ovládnout. Jezdit už se na něm moc nedalo, protože nadskakoval každý druhý krok. Tehdy ho doporučovali utratit. Ale nemohla jsem to udělat, když lehával v boxe, lehávala sem u něj, chytil mě hlavou a nechal se šimrat. Když už nechtěl, abych tam byla, odfrkl. Absolvovali jsme tak spolu i několik nocí, chodil za mnou jako ocásek, bez vodítka, bez ohlávky. Honili jsme jeden druhého ve výběhu a hrávali si v aleji na schovku. V únoru jsem ho pustila zase s ostatními do výběhu. Když jsem je šla obhlídnout, ležet tam. Doběhla jsem k němu, přes slzy jsem neviděla. Nemělo cenu volat veta. Ležel, koukal se na mě. Nechal si hlavu položit na moje nohy (klečela jsem) a nechal se hladit. Srdíčko mu tlouklo. Z nozder mu tekla krev. Čím dál rychleji. Zavřel očička, ve kteréch bylo poslední pozdravení a srdíčko pod mojí rukou se zastavilo. Z cukání měl oslabené cévy, neudýchal to a cévy mu praskly. Vím, že ho to bolelo, trápil se cukáním a pak ještě tímhle. Mohla jsem tomu zábranit...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná trochu zvláštní otázka..teď se pokusím celý příběh napsat co nejjasněji,aby to nevyznělo nějak nechtěně,snad se podaří..
Mám kobylku A 1/1,22let. Už když jsem si ji koupila (v září tomu bude 6let) nebyla úplně v pořádku,měla za sebou zkušenost s odesláním na jatka a veterinář mi poradil ať ji včas prodám,že mi jinak do 1/2 roku stejně zdechne. Měla zvětšený tarsus,evidentně již dávno chronický proces,na břiše velkou jizvu a nejspíš kýlu,odvápněnou křížovou kost a dost možná i přeražený ocas.nálevky na nohách ani nepočítám a krom toho byla prakticky neplodná.
Do roka jsme u ní řešili těžké koliky,které fakt už vypadali zle,ale kobylka se z toho dostala a užili jsme si spolu na světě krásných 5let.
Poslední dobou jsem si všimla,že už si v noci vůbec nelehá,což dřív dělala naprosto pravidelně. (asi abych každý den měla co čistit:-)) A problémy byly velice znát při strouhání a vybírání kopyt,když měla postát bez jedné nohy (mimochodem jedná se o kobylku,kterou jsem tu onehdy zmiňovala v souvislosti s tím,že mi ji kovář na 2nožkách zastrouhl) Je to asi 10 dní,když mi při čištění kopyta spadla na betonovou podlahu,naprosto bez varování (já už jsem tak nějak poznala,kdy si můžu dovolit tu nohu držet nahoře a kdy ne,ale tohle byl blesk z čistého nebe) A tehdy jsem poznala,že je zle,protože kobyla se vůbec nebyla schopná postavit. Jen popolezla,když zabrala,ale zadek ze země nebyla schopná odlepit Když se ji povedlo po nějaké době dostat na nohy,všimla jsem si,že kromě oděrek má asi 10cm tržnou ánu na karpu. Veterinář byl u mě do 10minut,ale se šitím byl problém,vůbec si nenechala dát místní znecitlivění. Tak po zvážení všech pro a proti dal slabé celkové (měl strach,že už je dost tsará). No a při šití posledního stehu se stalo co nemělo,kobyla nám spadla podruhé. Ležela na zemi hodinu,než se probrala a mohli jsme ji ve 4 lidech dostat zas na nohy.To byl čt 12h.
V 17h jsem k ní přišla a našla jí s kolikou,veterinář jí dal nepočítaně injekcí,3 vaky infuze, lily jsme do ní litry klystýru. V so v 6h ráno (!) boesti konečně polevili. asi chápete,že předepsané 2 dny klidu na nohu jsme nedodrželi..
V tomto týdnu už jí na noze 1 steh prasknul a rána je nehezky otevřená,ale čert vem ošklivou jizvu,kterou by po tom měla. Dnes jsem ji pustila na větší zahradu na trávu,tak se tam hezky zlehka rozklusala,jenom kousek a fakt zlehoučka.Radost se podívat,že má ještě chuť do života:) Jenže zpoza smrčku vyletěl nějaký nečekaný pták,kobylka se lekla a jak uskočila,tak jí nožky zase zradily a sesula se na zem.samosebou na sešitou nohu.Spadla,položila se na bok,vytřeštila oči,funěla,ale vstát se zase nepokusila.To je pohled,který trhá srdce..
Naštěstí do 5 minut to zkusila a stačilo ji podepřít tam co chybí opora v LZ noze a postavila jsem ji
Tak teď to hlavní..celý den přemýšlím,co se stane,když nebudu doma,ona spadne v nějakém uzavřenějším místě (box,stromy nebo keře kolem,zeď)??? není lepší ji nechat v klidu a bez bolesti uspat než ji nechat se někde umlátit?
Co myslíte vy?
Já bych za tu kobylku i dýchala,kdyby jí to pomohlo,jinou nemám a ani nechci. Ale už nevidím jinou možnost jak jí pomoct,tu nohu už jí nikdo nevymění a ty ostatní taky v pořádku nejsou..
Díky za zájem,Vám co jste se dočetli až sem!
A.N.

Nech ji uspat, už by to pro ni bylo jen trápení a živoření.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nevím, musíš se rozhodnout sama. POdle toho co píšeš, se mi zdá, že je to trošičku lepší, když i zaklusala a pak jsi ji postavila jen ty sama, kdyz pred tim vas muselo byt vic. Ale asi se uz holka trapi. Pockala bych, jak to pujde dal, jestli uvidis, ze porad bojuje nebo to uz vzdava. Kamaradka mela kobylku, mela nejaky problem s nozkou, nevim uz co to bylo, ale bylo to dost vazne. vsichni ji radili at utrati, ale on kdyz videla, ze si ta kobylka i pokluse ve vybehu, ze ma strasnou radost, ze je venku a ze zivota vubec, nemohla. S kobylkou delala co mohla, mely se obe rady a stravily spolu jeste dva dalsi roky, nez kobylka odesla v klidu sama. Takze i takto to muze dopadnout. Vazne nevim, jak bych v tvem pripade reagovala, musis vedet, jestli ze zivota jeste neco ma,ale pokud ano, nevzdavejte se. Verim a preji ti, at to dobre dopadne

Já si myslím, že už se také jenom trápí. My jsem měli kobylu a nebylo jí ani 15 let, měla moc těžký život a zdravého na na ní mnoho nebylo a ačkoli u nás nebyla ani rok, tak jak se její stav jen horšil, přes všechny naše snahy, bylo to hrozné. Sice nepadala, ale skoro nemohla chodit, prakticky jen stála a mírně popocházela a taky jsme nevěděli jestli utratit či ne. Nikomu se nechtělo jí sebrat život. A mělï jsme to udělat protože po dalším bezvýsledném měsíci jejího trápení uklouzla a zlomila si (my si s vetem nejprv mysleli že vykloubila) a ona tam musela stát na třech ten pohled bych nikomu nepřála a pořád jsme doufali , až už nám po tejdnu bylo jasné, že tohle si žádný kůň nezaslouží a že ani kdyby se ta noha spravila už by to ani tak nebylo dobré, rozhodli jsem se pro konec. Tak jen chci napsat, že možná nyní a v tomto věku to skončit než aby se vám stalo co nám . A pak toho trápení zažili mnohem víc aurčitě se jí co nevidět něco podobného stane, když vám takhle padá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná trochu zvláštní otázka..teď se pokusím celý příběh napsat co nejjasněji,aby to nevyznělo nějak nechtěně,snad se podaří..
Mám kobylku A 1/1,22let. Už když jsem si ji koupila (v září tomu bude 6let) nebyla úplně v pořádku,měla za sebou zkušenost s odesláním na jatka a veterinář mi poradil ať ji včas prodám,že mi jinak do 1/2 roku stejně zdechne. Měla zvětšený tarsus,evidentně již dávno chronický proces,na břiše velkou jizvu a nejspíš kýlu,odvápněnou křížovou kost a dost možná i přeražený ocas.nálevky na nohách ani nepočítám a krom toho byla prakticky neplodná.
Do roka jsme u ní řešili těžké koliky,které fakt už vypadali zle,ale kobylka se z toho dostala a užili jsme si spolu na světě krásných 5let.
Poslední dobou jsem si všimla,že už si v noci vůbec nelehá,což dřív dělala naprosto pravidelně. (asi abych každý den měla co čistit:-)) A problémy byly velice znát při strouhání a vybírání kopyt,když měla postát bez jedné nohy (mimochodem jedná se o kobylku,kterou jsem tu onehdy zmiňovala v souvislosti s tím,že mi ji kovář na 2nožkách zastrouhl) Je to asi 10 dní,když mi při čištění kopyta spadla na betonovou podlahu,naprosto bez varování (já už jsem tak nějak poznala,kdy si můžu dovolit tu nohu držet nahoře a kdy ne,ale tohle byl blesk z čistého nebe) A tehdy jsem poznala,že je zle,protože kobyla se vůbec nebyla schopná postavit. Jen popolezla,když zabrala,ale zadek ze země nebyla schopná odlepit Když se ji povedlo po nějaké době dostat na nohy,všimla jsem si,že kromě oděrek má asi 10cm tržnou ánu na karpu. Veterinář byl u mě do 10minut,ale se šitím byl problém,vůbec si nenechala dát místní znecitlivění. Tak po zvážení všech pro a proti dal slabé celkové (měl strach,že už je dost tsará). No a při šití posledního stehu se stalo co nemělo,kobyla nám spadla podruhé. Ležela na zemi hodinu,než se probrala a mohli jsme ji ve 4 lidech dostat zas na nohy.To byl čt 12h.
V 17h jsem k ní přišla a našla jí s kolikou,veterinář jí dal nepočítaně injekcí,3 vaky infuze, lily jsme do ní litry klystýru. V so v 6h ráno (!) boesti konečně polevili. asi chápete,že předepsané 2 dny klidu na nohu jsme nedodrželi..
V tomto týdnu už jí na noze 1 steh prasknul a rána je nehezky otevřená,ale čert vem ošklivou jizvu,kterou by po tom měla. Dnes jsem ji pustila na větší zahradu na trávu,tak se tam hezky zlehka rozklusala,jenom kousek a fakt zlehoučka.Radost se podívat,že má ještě chuť do života:) Jenže zpoza smrčku vyletěl nějaký nečekaný pták,kobylka se lekla a jak uskočila,tak jí nožky zase zradily a sesula se na zem.samosebou na sešitou nohu.Spadla,položila se na bok,vytřeštila oči,funěla,ale vstát se zase nepokusila.To je pohled,který trhá srdce..
Naštěstí do 5 minut to zkusila a stačilo ji podepřít tam co chybí opora v LZ noze a postavila jsem ji
Tak teď to hlavní..celý den přemýšlím,co se stane,když nebudu doma,ona spadne v nějakém uzavřenějším místě (box,stromy nebo keře kolem,zeď)??? není lepší ji nechat v klidu a bez bolesti uspat než ji nechat se někde umlátit?
Co myslíte vy?
Já bych za tu kobylku i dýchala,kdyby jí to pomohlo,jinou nemám a ani nechci. Ale už nevidím jinou možnost jak jí pomoct,tu nohu už jí nikdo nevymění a ty ostatní taky v pořádku nejsou..
Díky za zájem,Vám co jste se dočetli až sem!
A.N.

prober to s vetem, on zná stav koně, tudíž bude moc předpokládat její následující vývoj, ale podle toho, co píšeš, bych zavolala veta a nechala jí uspat. Bude to podle mě pro ní lepší, než se trápit. Hodně síly při rozhodování.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nech ji uspat, už by to pro ni bylo jen trápení a živoření.

Dej na veta, naděje umírá poslední, když už jsi toho přetrpěla tolik, byla by škoda jí nenechat bojovat dál, je to asi hodně silný kůň. Kami

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
prober to s vetem, on zná stav koně, tudíž bude moc předpokládat její následující vývoj, ale podle toho, co píšeš, bych zavolala veta a nechala jí uspat. Bude to podle mě pro ní lepší, než se trápit. Hodně síly při rozhodování.

Mě kobyla taky lehla v boxe bojovala tři dny a pak sme ji nechali utratit.Byla strašně pomkácená jak se pokoušela vstát.Bylo jí 14 let a měli jsme jí 2 měsíce.ve všem jsme dali na veta.Kdyby jsme utragtily hned,tak bych si vyčítala že sme jí nedaly šanci.Ty už si kobylce šancy dala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dej na veta, naděje umírá poslední, když už jsi toho přetrpěla tolik, byla by škoda jí nenechat bojovat dál, je to asi hodně silný kůň. Kami

Jelikož vím o klisně, která trpěla rok, než pošla, a to jen proto, že ji majitelka nenechala uspat, protože "klisna tolik bojovala", tak na takové řeči nedám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná trochu zvláštní otázka..teď se pokusím celý příběh napsat co nejjasněji,aby to nevyznělo nějak nechtěně,snad se podaří..
Mám kobylku A 1/1,22let. Už když jsem si ji koupila (v září tomu bude 6let) nebyla úplně v pořádku,měla za sebou zkušenost s odesláním na jatka a veterinář mi poradil ať ji včas prodám,že mi jinak do 1/2 roku stejně zdechne. Měla zvětšený tarsus,evidentně již dávno chronický proces,na břiše velkou jizvu a nejspíš kýlu,odvápněnou křížovou kost a dost možná i přeražený ocas.nálevky na nohách ani nepočítám a krom toho byla prakticky neplodná.
Do roka jsme u ní řešili těžké koliky,které fakt už vypadali zle,ale kobylka se z toho dostala a užili jsme si spolu na světě krásných 5let.
Poslední dobou jsem si všimla,že už si v noci vůbec nelehá,což dřív dělala naprosto pravidelně. (asi abych každý den měla co čistit:-)) A problémy byly velice znát při strouhání a vybírání kopyt,když měla postát bez jedné nohy (mimochodem jedná se o kobylku,kterou jsem tu onehdy zmiňovala v souvislosti s tím,že mi ji kovář na 2nožkách zastrouhl) Je to asi 10 dní,když mi při čištění kopyta spadla na betonovou podlahu,naprosto bez varování (já už jsem tak nějak poznala,kdy si můžu dovolit tu nohu držet nahoře a kdy ne,ale tohle byl blesk z čistého nebe) A tehdy jsem poznala,že je zle,protože kobyla se vůbec nebyla schopná postavit. Jen popolezla,když zabrala,ale zadek ze země nebyla schopná odlepit Když se ji povedlo po nějaké době dostat na nohy,všimla jsem si,že kromě oděrek má asi 10cm tržnou ánu na karpu. Veterinář byl u mě do 10minut,ale se šitím byl problém,vůbec si nenechala dát místní znecitlivění. Tak po zvážení všech pro a proti dal slabé celkové (měl strach,že už je dost tsará). No a při šití posledního stehu se stalo co nemělo,kobyla nám spadla podruhé. Ležela na zemi hodinu,než se probrala a mohli jsme ji ve 4 lidech dostat zas na nohy.To byl čt 12h.
V 17h jsem k ní přišla a našla jí s kolikou,veterinář jí dal nepočítaně injekcí,3 vaky infuze, lily jsme do ní litry klystýru. V so v 6h ráno (!) boesti konečně polevili. asi chápete,že předepsané 2 dny klidu na nohu jsme nedodrželi..
V tomto týdnu už jí na noze 1 steh prasknul a rána je nehezky otevřená,ale čert vem ošklivou jizvu,kterou by po tom měla. Dnes jsem ji pustila na větší zahradu na trávu,tak se tam hezky zlehka rozklusala,jenom kousek a fakt zlehoučka.Radost se podívat,že má ještě chuť do života:) Jenže zpoza smrčku vyletěl nějaký nečekaný pták,kobylka se lekla a jak uskočila,tak jí nožky zase zradily a sesula se na zem.samosebou na sešitou nohu.Spadla,položila se na bok,vytřeštila oči,funěla,ale vstát se zase nepokusila.To je pohled,který trhá srdce..
Naštěstí do 5 minut to zkusila a stačilo ji podepřít tam co chybí opora v LZ noze a postavila jsem ji
Tak teď to hlavní..celý den přemýšlím,co se stane,když nebudu doma,ona spadne v nějakém uzavřenějším místě (box,stromy nebo keře kolem,zeď)??? není lepší ji nechat v klidu a bez bolesti uspat než ji nechat se někde umlátit?
Co myslíte vy?
Já bych za tu kobylku i dýchala,kdyby jí to pomohlo,jinou nemám a ani nechci. Ale už nevidím jinou možnost jak jí pomoct,tu nohu už jí nikdo nevymění a ty ostatní taky v pořádku nejsou..
Díky za zájem,Vám co jste se dočetli až sem!
A.N.

Poradím ti asi tolik,vím jak to je těžké,měla jsem před 5 -ti lety svého prvního koníka,byl to náš miláček,ale bohužel byl hodně starý a po sportovní skokové kariéře a měl můstek v přední noze.Dopřáli jsme mu klidné a hezké stáří,ale bohužel den D nastal a také nečekaně,koník nám upad a jednou se zved,ale podruhé již ne.Veterinář nám dal na výběr,buď napíchat injekce s tím,že mohou zabrat na 1,2 či měsím,dva a nebo ho nechat bezstarostně usnout a defakto ho vysvobodit z té hrozné bolesti.Bylo to hrozné rozhodnutí,ale museli jsme to udělat,nechtěli jsme aby právě takto trápil,jak Vaše kobča.Jěště dnes to nemohu překousnou a po každé když na něj myslím,mám slzy v očích.Koníky,které vlatním nyní,mi ho nemou nikdy nahradit,byl nenahradiletný!Ale záleží to na tobě,my jsme koníka nechtěli trápit,dali bysme za něj vše,ale stáří je stáří.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jelikož vím o klisně, která trpěla rok, než pošla, a to jen proto, že ji majitelka nenechala uspat, protože "klisna tolik bojovala", tak na takové řeči nedám.

Přesně tak.. Svapu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Poradím ti asi tolik,vím jak to je těžké,měla jsem před 5 -ti lety svého prvního koníka,byl to náš miláček,ale bohužel byl hodně starý a po sportovní skokové kariéře a měl můstek v přední noze.Dopřáli jsme mu klidné a hezké stáří,ale bohužel den D nastal a také nečekaně,koník nám upad a jednou se zved,ale podruhé již ne.Veterinář nám dal na výběr,buď napíchat injekce s tím,že mohou zabrat na 1,2 či měsím,dva a nebo ho nechat bezstarostně usnout a defakto ho vysvobodit z té hrozné bolesti.Bylo to hrozné rozhodnutí,ale museli jsme to udělat,nechtěli jsme aby právě takto trápil,jak Vaše kobča.Jěště dnes to nemohu překousnou a po každé když na něj myslím,mám slzy v očích.Koníky,které vlatním nyní,mi ho nemou nikdy nahradit,byl nenahradiletný!Ale záleží to na tobě,my jsme koníka nechtěli trápit,dali bysme za něj vše,ale stáří je stáří.

taky bych nechala kone uspat, kdyz ma bosti a nadeje, ze ho to bolet prestane, jsou prakticky nulove. Dokud to kone neboli, netrapi se a je sance ho uzdravit a zajistit mu plnohodnotny zivot (i kdyby jen na pastve), tak taky udelam prvni posledni, abych mu pomohla, ale kdyz zachrana neni mozna a mnohem pravdepodobnejsi je, ze se to bude jeste zhorsovat - nechala bych ho uspat.

Petra.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná trochu zvláštní otázka..teď se pokusím celý příběh napsat co nejjasněji,aby to nevyznělo nějak nechtěně,snad se podaří..
Mám kobylku A 1/1,22let. Už když jsem si ji koupila (v září tomu bude 6let) nebyla úplně v pořádku,měla za sebou zkušenost s odesláním na jatka a veterinář mi poradil ať ji včas prodám,že mi jinak do 1/2 roku stejně zdechne. Měla zvětšený tarsus,evidentně již dávno chronický proces,na břiše velkou jizvu a nejspíš kýlu,odvápněnou křížovou kost a dost možná i přeražený ocas.nálevky na nohách ani nepočítám a krom toho byla prakticky neplodná.
Do roka jsme u ní řešili těžké koliky,které fakt už vypadali zle,ale kobylka se z toho dostala a užili jsme si spolu na světě krásných 5let.
Poslední dobou jsem si všimla,že už si v noci vůbec nelehá,což dřív dělala naprosto pravidelně. (asi abych každý den měla co čistit:-)) A problémy byly velice znát při strouhání a vybírání kopyt,když měla postát bez jedné nohy (mimochodem jedná se o kobylku,kterou jsem tu onehdy zmiňovala v souvislosti s tím,že mi ji kovář na 2nožkách zastrouhl) Je to asi 10 dní,když mi při čištění kopyta spadla na betonovou podlahu,naprosto bez varování (já už jsem tak nějak poznala,kdy si můžu dovolit tu nohu držet nahoře a kdy ne,ale tohle byl blesk z čistého nebe) A tehdy jsem poznala,že je zle,protože kobyla se vůbec nebyla schopná postavit. Jen popolezla,když zabrala,ale zadek ze země nebyla schopná odlepit Když se ji povedlo po nějaké době dostat na nohy,všimla jsem si,že kromě oděrek má asi 10cm tržnou ánu na karpu. Veterinář byl u mě do 10minut,ale se šitím byl problém,vůbec si nenechala dát místní znecitlivění. Tak po zvážení všech pro a proti dal slabé celkové (měl strach,že už je dost tsará). No a při šití posledního stehu se stalo co nemělo,kobyla nám spadla podruhé. Ležela na zemi hodinu,než se probrala a mohli jsme ji ve 4 lidech dostat zas na nohy.To byl čt 12h.
V 17h jsem k ní přišla a našla jí s kolikou,veterinář jí dal nepočítaně injekcí,3 vaky infuze, lily jsme do ní litry klystýru. V so v 6h ráno (!) boesti konečně polevili. asi chápete,že předepsané 2 dny klidu na nohu jsme nedodrželi..
V tomto týdnu už jí na noze 1 steh prasknul a rána je nehezky otevřená,ale čert vem ošklivou jizvu,kterou by po tom měla. Dnes jsem ji pustila na větší zahradu na trávu,tak se tam hezky zlehka rozklusala,jenom kousek a fakt zlehoučka.Radost se podívat,že má ještě chuť do života:) Jenže zpoza smrčku vyletěl nějaký nečekaný pták,kobylka se lekla a jak uskočila,tak jí nožky zase zradily a sesula se na zem.samosebou na sešitou nohu.Spadla,položila se na bok,vytřeštila oči,funěla,ale vstát se zase nepokusila.To je pohled,který trhá srdce..
Naštěstí do 5 minut to zkusila a stačilo ji podepřít tam co chybí opora v LZ noze a postavila jsem ji
Tak teď to hlavní..celý den přemýšlím,co se stane,když nebudu doma,ona spadne v nějakém uzavřenějším místě (box,stromy nebo keře kolem,zeď)??? není lepší ji nechat v klidu a bez bolesti uspat než ji nechat se někde umlátit?
Co myslíte vy?
Já bych za tu kobylku i dýchala,kdyby jí to pomohlo,jinou nemám a ani nechci. Ale už nevidím jinou možnost jak jí pomoct,tu nohu už jí nikdo nevymění a ty ostatní taky v pořádku nejsou..
Díky za zájem,Vám co jste se dočetli až sem!
A.N.

Taky jsem nikdy nebyla pro uspání zvířete....ale byli jsme se podívat v domově pro přestárlé koně.Koník na zemi,neschopný se udržet na nohách.Vyvěsil se na pásy,ale on už neměl žádnou vůli a snad i sílu.Jen tak se tam klinkal na pásech,hlavu svěšenou.Tehdy jsem si uvědomila,že pro něj je vysvobození uspání.....a věčné a nekonečné pastviny.....Budeš mít kobču v krásných vzpomínkách.Vždyť pohled na trpícího koníka je strašný a to určitě nechceš vrýt do vzpomínek......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dej na veta, naděje umírá poslední, když už jsi toho přetrpěla tolik, byla by škoda jí nenechat bojovat dál, je to asi hodně silný kůň. Kami

No nevim jakého máte veta, ale už jsem zažila i také kteří vám dávají naději, protže moc dobře ví že jim to vydělá další penízky, než kdyby se kun jen uspal. Tak na to pozor i tací jsou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně tak.. Svapu

Souhlas. Vždyď i ta kobyla musí mít depresi z toho, že sebou stále bije o zem. Už bych jí asi déle netrápila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná trochu zvláštní otázka..teď se pokusím celý příběh napsat co nejjasněji,aby to nevyznělo nějak nechtěně,snad se podaří..
Mám kobylku A 1/1,22let. Už když jsem si ji koupila (v září tomu bude 6let) nebyla úplně v pořádku,měla za sebou zkušenost s odesláním na jatka a veterinář mi poradil ať ji včas prodám,že mi jinak do 1/2 roku stejně zdechne. Měla zvětšený tarsus,evidentně již dávno chronický proces,na břiše velkou jizvu a nejspíš kýlu,odvápněnou křížovou kost a dost možná i přeražený ocas.nálevky na nohách ani nepočítám a krom toho byla prakticky neplodná.
Do roka jsme u ní řešili těžké koliky,které fakt už vypadali zle,ale kobylka se z toho dostala a užili jsme si spolu na světě krásných 5let.
Poslední dobou jsem si všimla,že už si v noci vůbec nelehá,což dřív dělala naprosto pravidelně. (asi abych každý den měla co čistit:-)) A problémy byly velice znát při strouhání a vybírání kopyt,když měla postát bez jedné nohy (mimochodem jedná se o kobylku,kterou jsem tu onehdy zmiňovala v souvislosti s tím,že mi ji kovář na 2nožkách zastrouhl) Je to asi 10 dní,když mi při čištění kopyta spadla na betonovou podlahu,naprosto bez varování (já už jsem tak nějak poznala,kdy si můžu dovolit tu nohu držet nahoře a kdy ne,ale tohle byl blesk z čistého nebe) A tehdy jsem poznala,že je zle,protože kobyla se vůbec nebyla schopná postavit. Jen popolezla,když zabrala,ale zadek ze země nebyla schopná odlepit Když se ji povedlo po nějaké době dostat na nohy,všimla jsem si,že kromě oděrek má asi 10cm tržnou ánu na karpu. Veterinář byl u mě do 10minut,ale se šitím byl problém,vůbec si nenechala dát místní znecitlivění. Tak po zvážení všech pro a proti dal slabé celkové (měl strach,že už je dost tsará). No a při šití posledního stehu se stalo co nemělo,kobyla nám spadla podruhé. Ležela na zemi hodinu,než se probrala a mohli jsme ji ve 4 lidech dostat zas na nohy.To byl čt 12h.
V 17h jsem k ní přišla a našla jí s kolikou,veterinář jí dal nepočítaně injekcí,3 vaky infuze, lily jsme do ní litry klystýru. V so v 6h ráno (!) boesti konečně polevili. asi chápete,že předepsané 2 dny klidu na nohu jsme nedodrželi..
V tomto týdnu už jí na noze 1 steh prasknul a rána je nehezky otevřená,ale čert vem ošklivou jizvu,kterou by po tom měla. Dnes jsem ji pustila na větší zahradu na trávu,tak se tam hezky zlehka rozklusala,jenom kousek a fakt zlehoučka.Radost se podívat,že má ještě chuť do života:) Jenže zpoza smrčku vyletěl nějaký nečekaný pták,kobylka se lekla a jak uskočila,tak jí nožky zase zradily a sesula se na zem.samosebou na sešitou nohu.Spadla,položila se na bok,vytřeštila oči,funěla,ale vstát se zase nepokusila.To je pohled,který trhá srdce..
Naštěstí do 5 minut to zkusila a stačilo ji podepřít tam co chybí opora v LZ noze a postavila jsem ji
Tak teď to hlavní..celý den přemýšlím,co se stane,když nebudu doma,ona spadne v nějakém uzavřenějším místě (box,stromy nebo keře kolem,zeď)??? není lepší ji nechat v klidu a bez bolesti uspat než ji nechat se někde umlátit?
Co myslíte vy?
Já bych za tu kobylku i dýchala,kdyby jí to pomohlo,jinou nemám a ani nechci. Ale už nevidím jinou možnost jak jí pomoct,tu nohu už jí nikdo nevymění a ty ostatní taky v pořádku nejsou..
Díky za zájem,Vám co jste se dočetli až sem!
A.N.

Nech ji uspat, nenech ji trápit, spomeň si na motlidbu koně.