Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 08:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.156

Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 08:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Proč odcházíš od koní? Důvod? Neblázni, najdeš si jinou stáj kde ti to bude vyhovovat. Já jsem také koně musela jako 12-ti letá opustit. Chodila jsem do jednoho JK kde bylo čím dál víc docházejících a čím dál míň koní. No a když semnou začla jesna holka maximálně vychcávat tak jsem zkončila.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 08:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.115

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Alibistické žvásty !!!!! :((

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 08:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.65.10

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Odkud jsi? Kolik Ti je let? Jsou i pohodové stáje. Zrovna u nás hledá kamarádka někoho, kdo by jí jezdil koníka a nejsou lidi.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 08:51
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.197.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

to přesně znám taky jsem koně vždycky milovala jak ráda jsem byla že jim můžu každej den čistit stáje za pohlazení ale i tak byly okolo samý protivní lidé kteří mě tak psychicky ničily že jsem po každodením brekotu nakonec staje po roce opustila když ted po tolika letech vzpomenu tak mě to je moc líto a přesně si vybavim jak to bylo hrozný, naštěstí se mi za pár let na to podařilo získat svojeho vlastního koníka kterej je pro mě dodnes všim na světě a dělá mi jen radost a těm svejm starejm"tyranům" se můžu leda vysmát, protože jsou stale ještě u toho kydaní koníků jinejch majitelů

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 09:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.115

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Chudinko upracovaná,utahaná,využitá !!Jen si hezky priznej,že na kone jako partnera zvysoka kálíš a chceš jen a jen jezdit !! jJešte asi nechápeš,že to né ty deláš ohromnou službu koním a majitelúm,ale oni tobe,že tak prízemního ufňukance vúbec pustili mezi sebe !!Je dobre,že odcházíš,takových lidí ať je u koní co nejmíň !!!Holka zlatá,ty asi ješte nevíš,co je to tvrdá práce!!A stejne je to prd v porovnání s tím,co nám kone mohou dát a taky dávají,ti naši doživotní vezni ...a když se neumíš zaradit do kolektivu,vyhledej psychologa,ten na tebe možná bude zvedavej !!!!

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 09:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.12.170

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Tak tomuto nerozumiem.
Koňom fandí spústa ľudí, aj keď s nimi nie su v každodennom kontakte v nejakej stajni. Venujú sa im inými spôsobmi - cestujú a fotia kone v rôznych stajniach a štátoch, trávia pri nich dovolenky, prekladajú o nich knihy a články, píšu o nich reportáže z akcii, organizujú nadácie a podobne.

Je na každom, ako si to zariadi a čo pre to spraví, a pôvodný príspevok sa mi tiež javí ako alibistické fňukanie.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 09:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.217

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chudinko upracovaná,utahaná,využitá !!Jen si hezky priznej,že na kone jako partnera zvysoka kálíš a chceš jen a jen jezdit !! jJešte asi nechápeš,že to né ty deláš ohromnou službu koním a majitelúm,ale oni tobe,že tak prízemního ufňukance vúbec pustili mezi sebe !!Je dobre,že odcházíš,takových lidí ať je u koní co nejmíň !!!Holka zlatá,ty asi ješte nevíš,co je to tvrdá práce!!A stejne je to prd v porovnání s tím,co nám kone mohou dát a taky dávají,ti naši doživotní vezni ...a když se neumíš zaradit do kolektivu,vyhledej psychologa,ten na tebe možná bude zvedavej !!!!

Myslíš, že kdyby ke koním nepatřila, že by u nich vydržela 10 let?

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 09:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.115

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslíš, že kdyby ke koním nepatřila, že by u nich vydržela 10 let?

Noo,10 let..to,že nekdo nakukne do stáje každou druhou nedeli...Asi jsem to vzala za ostrejší konec,tu holčinu neznám,ale takový ten ukňučený,zakomplexovaný,neprúbojný a jízdychtivý typ ano.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 09:57
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Mně se to jako alibistické fňukání nejeví. V době, kdy jsem možná něco podobného u koní řešila, jsem byla z tamních lidí hoooodně v pr*eli. A to musím říct, že mám spoustu přátel z různých stran, vycházím se všemi v pohodě, ale koňáci mi nikdy moc neseděli. Stačí se podívat na koňskou diskusi a srovnat s jinými. Tady jsou podle mě lidé nejvíc zlí a utoční (o gramatických chybách, které o něčem jistě svědčí, ani nemluvě). Naštěstí se to tehdy všechno semlelo tak, že koníček, co jsem k němu chodila (nebyl můj), se odstěhoval jinam a já jsem k němu s čistým srdcem chodila dál a chodím dodnes. Kolektiv je tu moc fajn. (Kdybych tehdy chodit přestala, na holičkách bych ho nenechala, to nehrozilo.) Jinak bych to tam už asi nezvládla s těmi pomlouvači, co neznali nic jiného než podrazy, a odešla. Samozřejmě, že bych do kolektivu zapadla, to bych ale musela být stejná jako oni. Děkuju pěkně, nechci. Neházím je samozřejmě všechny do jednoho pytle, ale i jeden nepříjemný člověk může spoustu věcí znechutit. Pokud někdo takovou zkušenost nemá, lehce se mu sem hází výroky o lenosti zadavatelky a o tom, že jí práce nevoní. To je ale pěkná blbost, o tom to není. To si jako myslíte, že by tady smutněla nad svou leností???? Myslím, že tohle může posoudit dobře i ten, kdo zažil třeba mobbing v práci, ví, co lidi dovedou. Naštěstí tuhle zkušenost nemám. Věřím, že si zadavatelka najde brzy lepší lidský kolektiv, protože ten je u koní moc důležitý, nebo pořídí vlastního koníka. Přeju hodně štěstí.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 10:00
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.128.155

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Noo,10 let..to,že nekdo nakukne do stáje každou druhou nedeli...Asi jsem to vzala za ostrejší konec,tu holčinu neznám,ale takový ten ukňučený,zakomplexovaný,neprúbojný a jízdychtivý typ ano.

Ježiš ty jseš kráva proč jí hned napadáš když jí vůbec neznáš?

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 10:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.115

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mně se to jako alibistické fňukání nejeví. V době, kdy jsem možná něco podobného u koní řešila, jsem byla z tamních lidí hoooodně v pr*eli. A to musím říct, že mám spoustu přátel z různých stran, vycházím se všemi v pohodě, ale koňáci mi nikdy moc neseděli. Stačí se podívat na koňskou diskusi a srovnat s jinými. Tady jsou podle mě lidé nejvíc zlí a utoční (o gramatických chybách, které o něčem jistě svědčí, ani nemluvě). Naštěstí se to tehdy všechno semlelo tak, že koníček, co jsem k němu chodila (nebyl můj), se odstěhoval jinam a já jsem k němu s čistým srdcem chodila dál a chodím dodnes. Kolektiv je tu moc fajn. (Kdybych tehdy chodit přestala, na holičkách bych ho nenechala, to nehrozilo.) Jinak bych to tam už asi nezvládla s těmi pomlouvači, co neznali nic jiného než podrazy, a odešla. Samozřejmě, že bych do kolektivu zapadla, to bych ale musela být stejná jako oni. Děkuju pěkně, nechci. Neházím je samozřejmě všechny do jednoho pytle, ale i jeden nepříjemný člověk může spoustu věcí znechutit. Pokud někdo takovou zkušenost nemá, lehce se mu sem hází výroky o lenosti zadavatelky a o tom, že jí práce nevoní. To je ale pěkná blbost, o tom to není. To si jako myslíte, že by tady smutněla nad svou leností???? Myslím, že tohle může posoudit dobře i ten, kdo zažil třeba mobbing v práci, ví, co lidi dovedou. Naštěstí tuhle zkušenost nemám. Věřím, že si zadavatelka najde brzy lepší lidský kolektiv, protože ten je u koní moc důležitý, nebo pořídí vlastního koníka. Přeju hodně štěstí.

Ale ano,mám takovou zkušenost.Jenže s lidmi je potreba naučit se vycházet po dobrém.Pomlouvači,podrazáci?Kde nejsou??Vždycky se najde nekdo,kdo se bude chtít na nekom vozit,s nekým manipulovat,urážet a neprestane,pokud má z druhé strany odozvu !!!Práveže když človek zústane sám sebou a k tomu jedná mile a hledí si treba tech vidlí a svého koníčka,tak rejpálci nemají do čeho rejpat.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 10:19
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale ano,mám takovou zkušenost.Jenže s lidmi je potreba naučit se vycházet po dobrém.Pomlouvači,podrazáci?Kde nejsou??Vždycky se najde nekdo,kdo se bude chtít na nekom vozit,s nekým manipulovat,urážet a neprestane,pokud má z druhé strany odozvu !!!Práveže když človek zústane sám sebou a k tomu jedná mile a hledí si treba tech vidlí a svého koníčka,tak rejpálci nemají do čeho rejpat.

Ano, člověk se musí snažit vyjít s ostatními, není přece na světě sám. Na každého bohužel pěkné chování neplatí. A když je někdo docela cíťa a nehezkému chování z druhé strany se prostě nedokáže bránit, tak by sám sebe neměl trápit, když to není nezbytně nutné. Čím je ale myslím člověk starší a zkušenější, tak si opravdu dokáže koukat třeba jen toho koníčka a vidlí. Je to strašně individuální.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 10:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.31.115

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, člověk se musí snažit vyjít s ostatními, není přece na světě sám. Na každého bohužel pěkné chování neplatí. A když je někdo docela cíťa a nehezkému chování z druhé strany se prostě nedokáže bránit, tak by sám sebe neměl trápit, když to není nezbytně nutné. Čím je ale myslím člověk starší a zkušenější, tak si opravdu dokáže koukat třeba jen toho koníčka a vidlí. Je to strašně individuální.

No ano,to je pravda..jsou typy,které prímo pritahují rúzné blbce a snadno podléhají šikane...Taky zapomínám,že se nejspíš jedná o deti,nebo mládež.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 11:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.211

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Naprosto chápu, že špatný kolektiv dokáže otrávit i ty nejlepší podmínky a dobrý zase udělá průchozí i ty horší. Nic si z toho nedělej, najdi si jinou stáj, věř tomu, že jsou i dobré party. Je samozřejmě na tvém svědomí, proč tě ti lidi nepřijali, ale někdy to prostě nejde a nemá smysl chodit někam, kam by jsi se měla těšit, se sevřeným hrdlem a strachem, kdo co zase vymyslí.Ale není vůbec od věci se naučit být splachovací, spousta rejpalů přitlačí, když vidí jak se tě jejich vyrypování dotklo. Ještě lepší je takového sprostáka zesměšnit, ale ne každý to umí. Hodně štěstí

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 12:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.66.215

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto chápu, že špatný kolektiv dokáže otrávit i ty nejlepší podmínky a dobrý zase udělá průchozí i ty horší. Nic si z toho nedělej, najdi si jinou stáj, věř tomu, že jsou i dobré party. Je samozřejmě na tvém svědomí, proč tě ti lidi nepřijali, ale někdy to prostě nejde a nemá smysl chodit někam, kam by jsi se měla těšit, se sevřeným hrdlem a strachem, kdo co zase vymyslí.Ale není vůbec od věci se naučit být splachovací, spousta rejpalů přitlačí, když vidí jak se tě jejich vyrypování dotklo. Ještě lepší je takového sprostáka zesměšnit, ale ne každý to umí. Hodně štěstí

K nám začala chodit spousta 10-letých dětí, naučily se snad slušně rekreačně jezdit a postupně (tak po 16 letech věku)odpadly. Nedivím se, protože po pubertě se objeví jiné zájmy, změna školy, kamarádů a člověk se vůbec celkově změní. Oproti tomu k nám přichází už dospělé slečny nebo mladé paní, co kdysi na koni jezdily, často přivedou i svého partnera či děti a začínají s ježděním znovu. Takže koně podle mě nemusí být nepřetržitě a neustále středobodem světa každého člověka a pokud cítíme, že jím být musí, musíme přijmout také podmínky kolem nich, když je nezvládáme změnit.
Danar

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 13:43
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.225.42

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K nám začala chodit spousta 10-letých dětí, naučily se snad slušně rekreačně jezdit a postupně (tak po 16 letech věku)odpadly. Nedivím se, protože po pubertě se objeví jiné zájmy, změna školy, kamarádů a člověk se vůbec celkově změní. Oproti tomu k nám přichází už dospělé slečny nebo mladé paní, co kdysi na koni jezdily, často přivedou i svého partnera či děti a začínají s ježděním znovu. Takže koně podle mě nemusí být nepřetržitě a neustále středobodem světa každého člověka a pokud cítíme, že jím být musí, musíme přijmout také podmínky kolem nich, když je nezvládáme změnit.
Danar

Souhlasim s danar.
A jinak jen k zadavatelce, zní to dosti jako řeči typu nikdo mi nerozumí anikdo mě nemá rád, jsem největší chudinka na světe, ale možná je to jen blbě napsané...nevím, ale tuto situaci taky dobře znám! a není přece nic horšího než takto sfnukáním složit ruce do klína a saba sebe litovat. Když jsem po pěti letech taky takhle odešla ze stáje , bylo mi to moooc líto ,ale neřekla jsem si že tedy s konmi končím, naopak snažila jsem se najít jinou stáje, sice nenašla ale po roce bez koní se stalo to v co bych nikdy snad ani nedoufala, a nakonec s pomocí rodičů jsem si tenkrát opravdu koupila vlastního koně. Takže nestrácej hlavu, nefnukej raději se rozhlížej po jiné stáji.
takových zklamání ještě v životě bude.......

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 15:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.207.145

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
K nám začala chodit spousta 10-letých dětí, naučily se snad slušně rekreačně jezdit a postupně (tak po 16 letech věku)odpadly. Nedivím se, protože po pubertě se objeví jiné zájmy, změna školy, kamarádů a člověk se vůbec celkově změní. Oproti tomu k nám přichází už dospělé slečny nebo mladé paní, co kdysi na koni jezdily, často přivedou i svého partnera či děti a začínají s ježděním znovu. Takže koně podle mě nemusí být nepřetržitě a neustále středobodem světa každého člověka a pokud cítíme, že jím být musí, musíme přijmout také podmínky kolem nich, když je nezvládáme změnit.
Danar

Taky souhlasím s Danar. Já jsem zrovna jedna z těch, co se po 10letech vrátila ke koním. A nyní i s mými dětmi. Jediného čeho lituji, je podle mě 10 ztracených let.

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 15:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.156

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždycky když jsem byla v nějaké stáji a přišel tam nějaký dospělák a začal vyprávěk jak se jako malé dítě tomu věnoval a pak toho musel nechat(ovšem ani jeden z nich neudal přesný důvod) a teď se k tomu chce vrátit.A já jsem prostě nechápala jak někdo může odejít od tak okouzlujícího stvoření jako byli koně.Říkala jsem si je to věčné nic mě od toho neodradí.A přesto jsem dneska starší a lecco už jsem pochopila a začínám chápat i toto.Bylo jim natolik "zhnuseno" prostředí okolo koní,nepříjmný kolektiv,chtěli koníka většinou k mazlení jako kamaráda,partnera a nic z toho jim nebylo dopřáno.Byli akorát odehnání k neustálé práci.Tvrdě dělali a zásluhou za to jim bylo "leda" pohladit jemný šňupáček koníka.
Jinde zas měl někdo to šťestí´,že si našel koníka,který mu byl partnerem a mohl jezdit,ale rozešl se názorama s majitelem.Oba měli správné řešení,ale musel ten dotyčný ustoupit,nebyl to jen jeho patrner...

A tak i já po dlouhých 10letech u koní odcházím a pláču že odcházím od tak krásného stvoření...ale nemám jinou možnost...
Snad jsem poslední kdo tohle učiní...přeji vám zdravé koníčky,kupu šťastných chvil v sedle...

Někdo z davu lidí...

Zdavatelka:
K tomu nevdávání,je to težké když projdeš hromadu stájí a všude vydžíš různě dlouhou dobu.Nabereš zkušenosti,i ty špatné i ty dobré.Je v některých věcí rozdíl.Těch deset let kolem těchto koní a lidí mi dal kupu věcí.Nejsem chudinka,která přišla ke koním jednou za čtrnáct dní.U koně jsem byla denně,denně jsem makala (na poli,na seně,co bylo potřeba a že to byla mnohdy hodně težká práce) a nevadilo mi to.A za to jsem seděla na koníkovi.Jezdila jsem i ven,dělala jsem s ní na jízdárně-dalo by se říct že jsem ji naučila základům,který neznala.Prostě z určitých důvodů odejít musím.A nějak nechci zkoušet jít do jiných stájí,bojím se že by se mohlo stát to samé,nevím zda-li by se našel někdo v tom kolektivu,kdo by pro mě měl pochopení.Nejsem žádná puberťačka co se lituje,právě naopak jsem ukecaná,a pokuď potřebuju kolem koní něco udělat tak jdu přes bolest,hlava nehlava.Zdárný příklad může být i třeba pořezaná ruka...(5stehů) u koní jsem byla hned druhej den.Nejsem typ co by seděl doma před zrcadlem dvě hodiny...to vážně ne.

Děkuji všem...

Někdo z davu lidí

Neregistrovaný uživatel

25.10.2006 15:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.38.11

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdavatelka:
K tomu nevdávání,je to težké když projdeš hromadu stájí a všude vydžíš různě dlouhou dobu.Nabereš zkušenosti,i ty špatné i ty dobré.Je v některých věcí rozdíl.Těch deset let kolem těchto koní a lidí mi dal kupu věcí.Nejsem chudinka,která přišla ke koním jednou za čtrnáct dní.U koně jsem byla denně,denně jsem makala (na poli,na seně,co bylo potřeba a že to byla mnohdy hodně težká práce) a nevadilo mi to.A za to jsem seděla na koníkovi.Jezdila jsem i ven,dělala jsem s ní na jízdárně-dalo by se říct že jsem ji naučila základům,který neznala.Prostě z určitých důvodů odejít musím.A nějak nechci zkoušet jít do jiných stájí,bojím se že by se mohlo stát to samé,nevím zda-li by se našel někdo v tom kolektivu,kdo by pro mě měl pochopení.Nejsem žádná puberťačka co se lituje,právě naopak jsem ukecaná,a pokuď potřebuju kolem koní něco udělat tak jdu přes bolest,hlava nehlava.Zdárný příklad může být i třeba pořezaná ruka...(5stehů) u koní jsem byla hned druhej den.Nejsem typ co by seděl doma před zrcadlem dvě hodiny...to vážně ne.

Děkuji všem...

Někdo z davu lidí

Už mi je padesát, a tak snad mohu ze zkušenosti napsat, že se život skládá z takových jakoby období . A mám vyzkoušené, že člověk vzpomíná na ta minulá ( když jsem cestovala, když jsme na gymplu měly holčičí partu, když jsem závodila na koni, když jsme chodili cvičit ....), protože to třeba byla doba několika let. Ale život jde dál a přinese další zájmy, a kdo říká, že ty Tvoje se nemohou nějak týkat koní? pokud odcházíš z vlastního rozhodnutí ze dne na den, nedivím se, že Tě to vzalo, ale pokud máš pocit, že to máš udělat, asi skončilo pro Tebe období práce ve stáji u Tvé kobylky a začíná třeba cesta k jinému koni.
myslím, že jsi hodně mladá a že těch období v životě ještě zažiješ hodně....

Neregistrovaný uživatel

26.10.2006 05:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.127.77

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už mi je padesát, a tak snad mohu ze zkušenosti napsat, že se život skládá z takových jakoby období . A mám vyzkoušené, že člověk vzpomíná na ta minulá ( když jsem cestovala, když jsme na gymplu měly holčičí partu, když jsem závodila na koni, když jsme chodili cvičit ....), protože to třeba byla doba několika let. Ale život jde dál a přinese další zájmy, a kdo říká, že ty Tvoje se nemohou nějak týkat koní? pokud odcházíš z vlastního rozhodnutí ze dne na den, nedivím se, že Tě to vzalo, ale pokud máš pocit, že to máš udělat, asi skončilo pro Tebe období práce ve stáji u Tvé kobylky a začíná třeba cesta k jinému koni.
myslím, že jsi hodně mladá a že těch období v životě ještě zažiješ hodně....

Ješt přidám svou zkušenost - taky jsem to u koní psychycky nezvládla, když mi ježdění nedělalo radost. Začátky na lonži, ječení trenérky, několik pádů v hodině, kůň, který se nechal dělat, co chce a vůbec nevadilo, že dítě je věčně na zemi... Odešla jsem a za rok se prostě přihlásila k jiné trenérce a od té doby to šlo dobře. Jezdila jsem jednoho napůl chromého koně, začala skákat, dřela jak vůl (dvakrát denně práce kvůli nohoum, atd.) a když kůň začal chodit dobře, majitel ho dal někomu jinému. Tehdy nastala další pauza - uražená ješitnost, zklamání, bolest za "zbytečnou" dřinu, smutek nad tím, že koník se samozřejmě hned zase zkazil (péče a láska nemůže být někdy nahrazená silou). Vrátila jsem se zase. A tvrdím, že kdo ke koním patří, cestu si najde. Po čemkoliv, co se m,u stalo.
Sanulka

Přidejte reakci

Přidat smajlík