Co se splašeným koněm?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tomu nerozumiem - ty si šla neznámym terénom, na neznámom koni a k tomu sama?

Nejela jsem sama, byla se mnou majitelka ale jinak máš pravdu, byl to pro mě neznámý terén i kůň.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejela jsem sama, byla se mnou majitelka ale jinak máš pravdu, byl to pro mě neznámý terén i kůň.

A co ti poradila majitelka? Navíc tady o podobném tématu byla řeč. Koukni trochu zpět.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co ti poradila majitelka? Navíc tady o podobném tématu byla řeč. Koukni trochu zpět.

Majitelka mi neporadila nic novýho co bych v tu chvíli nedělala..prostě mi pak řekla že jsou ty koně prostě nabuzený, protože nejsou vylítaný. Myslím si že mě měla upozornit předem že se to může stát a já bych si pak dávala větší pozor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Majitelka mi neporadila nic novýho co bych v tu chvíli nedělala..prostě mi pak řekla že jsou ty koně prostě nabuzený, protože nejsou vylítaný. Myslím si že mě měla upozornit předem že se to může stát a já bych si pak dávala větší pozor

Ahojky,
Taky jsem byla v tve situaci nejednou. Ja vzdy kdyz na takoveho nevybehaneho janka sedla, tak jsem ho nejprve drzela v kroku jak to jen slo a pak ho rozcvalela do kopce (na bezpecne ceste). Na kopci pak lapal po dechu a zbytek prochazky sel jak jsem to po nem pozadovala ja.
Nekdo pouziva pilovani udidlem, je to pro kone dosti bolestive a ja to neuznavam, ale v nejhorsim to mozna reseni je.
Jinak u kone ktereho znas je vse o vzajemnem vztahu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj koňaři a koňařky, mám takovej dotaz, co mám dělat když se mi kůň rozcválá a není k zastavení. Včera jsem si totiž vyjela do lesa na hřebci, ke všemu závodním, což jsem zjistila později, byl plný energie která se mu prý nastřádala protože teď s těma koníkama moc nepracujou, no a Tygřík (tak se jmenuje) si usmyslil že se trochu proběhne, takže z klusu mi nacválal a nebyl k udržení, tahala jsem ho zpátky jak jen to šlo, točila jsem ho proti stromům do lesa, ale nic nepomohlo, on byl prostě rozhodnutej že si to bude pelášit domů, cestu znal tedy skvěle, já vůbec nevěděla kde jsem ale to on tedy jo. Nakonec mi došly síly a spadla jsem, mám trochu naražený žebra ale jinak jsem v pohodě. Koníka jsme našli doma u ohrady, spokojenýho no tak jsem na něj zase nasedla a jelo se dál, ale už jsem mu dávala najevo že ho nepovolím za žádnou cenu a taky už to tolik nezkoušel. Co byste dělali vy v mém případě?

Hmmm, závodní hřebec Tygřík ... no potěš Pánbůh ...
TO, co tu popisuješ, NENÍ SPLAŠENÝ KŮŇ - splašený kůń utíká v panice a je schopen se v té hrůze i zabít - kůň se může splašit, když se něčeho lekne a zastavit ho nejspíš nejde dokud se alespoň částečně neuklidní.
Ale ve tvém případě se jedná spíš o neposlušnost nebo zlozvyk apod. a ve spojení s nezkušeností to dopadlo jak to dopadlo. Myslím si, že by ti měla poradit především majitelka zmíněného koně, protože na každého koně může fungovat něco jiného.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hmmm, závodní hřebec Tygřík ... no potěš Pánbůh ...
TO, co tu popisuješ, NENÍ SPLAŠENÝ KŮŇ - splašený kůń utíká v panice a je schopen se v té hrůze i zabít - kůň se může splašit, když se něčeho lekne a zastavit ho nejspíš nejde dokud se alespoň částečně neuklidní.
Ale ve tvém případě se jedná spíš o neposlušnost nebo zlozvyk apod. a ve spojení s nezkušeností to dopadlo jak to dopadlo. Myslím si, že by ti měla poradit především majitelka zmíněného koně, protože na každého koně může fungovat něco jiného.

Nedá se takový kůň před vyjížďkou vylonžovat?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj koňaři a koňařky, mám takovej dotaz, co mám dělat když se mi kůň rozcválá a není k zastavení. Včera jsem si totiž vyjela do lesa na hřebci, ke všemu závodním, což jsem zjistila později, byl plný energie která se mu prý nastřádala protože teď s těma koníkama moc nepracujou, no a Tygřík (tak se jmenuje) si usmyslil že se trochu proběhne, takže z klusu mi nacválal a nebyl k udržení, tahala jsem ho zpátky jak jen to šlo, točila jsem ho proti stromům do lesa, ale nic nepomohlo, on byl prostě rozhodnutej že si to bude pelášit domů, cestu znal tedy skvěle, já vůbec nevěděla kde jsem ale to on tedy jo. Nakonec mi došly síly a spadla jsem, mám trochu naražený žebra ale jinak jsem v pohodě. Koníka jsme našli doma u ohrady, spokojenýho no tak jsem na něj zase nasedla a jelo se dál, ale už jsem mu dávala najevo že ho nepovolím za žádnou cenu a taky už to tolik nezkoušel. Co byste dělali vy v mém případě?

Na kruh asi stočit nešel, co? Já vim, tos jistě zkoušela... Ale krom toho točení na kruh (pokud to terén dovolí) se mi několikrát osvědčilo naoko śe vzdát= kůń mě veze a já už vim, že nezatočim a taky mi už došlo, že silou ho nezabrzdim... nevadí, malinko mu povolim (pozor aby nezačal vyhazovat), čimž se trochu zrelaxujem (já si odpočinu od urputný snahy brzdit, kůň nachvilku zapřemejšlí co se děje? kam zmizelo to ukrutný táhnutí udidla?...) a pak to brždění zkusnu znova. Nevim jestli bych ti to doporučila, nevim jak jsi zkušená, chce to důkladně zanalyzovat situaci! Ale zkrátka už mi to několikrát vyšlo... :-) Brzké uzdravení a víc štěstí na sdílnější majitele přeju...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nedá se takový kůň před vyjížďkou vylonžovat?

lonžování koně před ježděním není dobrý nápad,sice ho trošku před ježděním unavíš a zahřeješ,ale postupně bude silnější a odolnější takže budeš mít víc a víc práce,s koníkem co s tebou zdrhne nezmůžeš bohužel vpodstatě nic,jedině stočit na kruh ale to ne vždy jde

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj koňaři a koňařky, mám takovej dotaz, co mám dělat když se mi kůň rozcválá a není k zastavení. Včera jsem si totiž vyjela do lesa na hřebci, ke všemu závodním, což jsem zjistila později, byl plný energie která se mu prý nastřádala protože teď s těma koníkama moc nepracujou, no a Tygřík (tak se jmenuje) si usmyslil že se trochu proběhne, takže z klusu mi nacválal a nebyl k udržení, tahala jsem ho zpátky jak jen to šlo, točila jsem ho proti stromům do lesa, ale nic nepomohlo, on byl prostě rozhodnutej že si to bude pelášit domů, cestu znal tedy skvěle, já vůbec nevěděla kde jsem ale to on tedy jo. Nakonec mi došly síly a spadla jsem, mám trochu naražený žebra ale jinak jsem v pohodě. Koníka jsme našli doma u ohrady, spokojenýho no tak jsem na něj zase nasedla a jelo se dál, ale už jsem mu dávala najevo že ho nepovolím za žádnou cenu a taky už to tolik nezkoušel. Co byste dělali vy v mém případě?

Vlastním stejného zabijáka... Máš-li odvahu tak: Když už se mu teda podaří odskočit a letět, brzdit je zbytečné. Dostihák prostě chudák ani neví proč ho to žene, a protože sám nedůvěřuje ani sobě samému, tak běží domů jako blázen. Podvědomě je naučen milovat rychlost, ale zároveň je při ní v naprostém stresu, který on sám není schopen ovládat. Doma je před tímto v bezpečí, proto jej vyhledává. Takže to BEZPEČÍ pro něj musíš znamenat TY. Musíš vlastně potlačit destruktivní adrenalin v jeho těle. Na kruh ho stočíš jedině pokud budeš sedět takřka v dostihovém sedu, tudíž ruce budou až u hlavy. Tam má kůň malou sílu a stočíž ho i kdyby nechtěl. NEBRZDIT, naopak dostat ho pod kontrolu SPRÁVNÝM POBÍZENÍM, naprosto v klidu a JASNĚ udávat směr. Jedinou myšlenku musíš mít v hlavě: "CHCEŠ BĚŽET? TAK POBĚŽÍŠ PRO MĚ!!!!!" Jestliže kůň běží na tvůj příkaz, běží pro tebe a ty mu pak můžeš DOVOLIT zastavit. On časem pochopí, že mu nikdo neupírá milovaný běh POKUD běží POD KONTROLOU. Nesprávným okamžitým bržděním mu vlastně onamuješ, že pokud si běh nevynutí násilně, nebude běžet vůbec! A on přece "miluje" běžet stejně tak, jako ty miluješ jezdit! Nemůžeš mu zakázat běžet, ale můžeš mu pomoci tím, že najde důvěru v TOBĚ, a pochopí, že ty ho vedeš v trysku bezpečně a v klidu, bez bolesti a stresu. Ten druhý kůň by měl být v dohledu, krokovat nebo stát, necválat za tebou, jinak by bylo celé úsilí k ničemu. Prejít do klusu můžeš až když vycítíš, že je kůň klidnější a že REAGUJE na tvoje pomůcky. Zádrž se udavá sedem a otěží, jestli nezareaguje musíš okamžitě povolit a následně zádrž opakovat, tolikrát, dokud nezareaguje. Zádrž je lépe provádět v blízkosti toho druhého koně- pokud stojí klidně. Samotný běh u trénovaného koně muže trvat až 8min, to je pro koně nebezpečné, takže pracuj a snaž se ho dostat pod kontrolu co nejprecizněji. Opovaž se spadnout!!!:-) Za půl roku takového "uvolňování", to může být nejbezpečnější koník na světě. (Než mu někdo opět zarve udidlem v hubě.)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vlastním stejného zabijáka... Máš-li odvahu tak: Když už se mu teda podaří odskočit a letět, brzdit je zbytečné. Dostihák prostě chudák ani neví proč ho to žene, a protože sám nedůvěřuje ani sobě samému, tak běží domů jako blázen. Podvědomě je naučen milovat rychlost, ale zároveň je při ní v naprostém stresu, který on sám není schopen ovládat. Doma je před tímto v bezpečí, proto jej vyhledává. Takže to BEZPEČÍ pro něj musíš znamenat TY. Musíš vlastně potlačit destruktivní adrenalin v jeho těle. Na kruh ho stočíš jedině pokud budeš sedět takřka v dostihovém sedu, tudíž ruce budou až u hlavy. Tam má kůň malou sílu a stočíž ho i kdyby nechtěl. NEBRZDIT, naopak dostat ho pod kontrolu SPRÁVNÝM POBÍZENÍM, naprosto v klidu a JASNĚ udávat směr. Jedinou myšlenku musíš mít v hlavě: "CHCEŠ BĚŽET? TAK POBĚŽÍŠ PRO MĚ!!!!!" Jestliže kůň běží na tvůj příkaz, běží pro tebe a ty mu pak můžeš DOVOLIT zastavit. On časem pochopí, že mu nikdo neupírá milovaný běh POKUD běží POD KONTROLOU. Nesprávným okamžitým bržděním mu vlastně onamuješ, že pokud si běh nevynutí násilně, nebude běžet vůbec! A on přece "miluje" běžet stejně tak, jako ty miluješ jezdit! Nemůžeš mu zakázat běžet, ale můžeš mu pomoci tím, že najde důvěru v TOBĚ, a pochopí, že ty ho vedeš v trysku bezpečně a v klidu, bez bolesti a stresu. Ten druhý kůň by měl být v dohledu, krokovat nebo stát, necválat za tebou, jinak by bylo celé úsilí k ničemu. Prejít do klusu můžeš až když vycítíš, že je kůň klidnější a že REAGUJE na tvoje pomůcky. Zádrž se udavá sedem a otěží, jestli nezareaguje musíš okamžitě povolit a následně zádrž opakovat, tolikrát, dokud nezareaguje. Zádrž je lépe provádět v blízkosti toho druhého koně- pokud stojí klidně. Samotný běh u trénovaného koně muže trvat až 8min, to je pro koně nebezpečné, takže pracuj a snaž se ho dostat pod kontrolu co nejprecizněji. Opovaž se spadnout!!!:-) Za půl roku takového "uvolňování", to může být nejbezpečnější koník na světě. (Než mu někdo opět zarve udidlem v hubě.)

Děkujeme za tak nadherne vysvětlovani

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vlastním stejného zabijáka... Máš-li odvahu tak: Když už se mu teda podaří odskočit a letět, brzdit je zbytečné. Dostihák prostě chudák ani neví proč ho to žene, a protože sám nedůvěřuje ani sobě samému, tak běží domů jako blázen. Podvědomě je naučen milovat rychlost, ale zároveň je při ní v naprostém stresu, který on sám není schopen ovládat. Doma je před tímto v bezpečí, proto jej vyhledává. Takže to BEZPEČÍ pro něj musíš znamenat TY. Musíš vlastně potlačit destruktivní adrenalin v jeho těle. Na kruh ho stočíš jedině pokud budeš sedět takřka v dostihovém sedu, tudíž ruce budou až u hlavy. Tam má kůň malou sílu a stočíž ho i kdyby nechtěl. NEBRZDIT, naopak dostat ho pod kontrolu SPRÁVNÝM POBÍZENÍM, naprosto v klidu a JASNĚ udávat směr. Jedinou myšlenku musíš mít v hlavě: "CHCEŠ BĚŽET? TAK POBĚŽÍŠ PRO MĚ!!!!!" Jestliže kůň běží na tvůj příkaz, běží pro tebe a ty mu pak můžeš DOVOLIT zastavit. On časem pochopí, že mu nikdo neupírá milovaný běh POKUD běží POD KONTROLOU. Nesprávným okamžitým bržděním mu vlastně onamuješ, že pokud si běh nevynutí násilně, nebude běžet vůbec! A on přece "miluje" běžet stejně tak, jako ty miluješ jezdit! Nemůžeš mu zakázat běžet, ale můžeš mu pomoci tím, že najde důvěru v TOBĚ, a pochopí, že ty ho vedeš v trysku bezpečně a v klidu, bez bolesti a stresu. Ten druhý kůň by měl být v dohledu, krokovat nebo stát, necválat za tebou, jinak by bylo celé úsilí k ničemu. Prejít do klusu můžeš až když vycítíš, že je kůň klidnější a že REAGUJE na tvoje pomůcky. Zádrž se udavá sedem a otěží, jestli nezareaguje musíš okamžitě povolit a následně zádrž opakovat, tolikrát, dokud nezareaguje. Zádrž je lépe provádět v blízkosti toho druhého koně- pokud stojí klidně. Samotný běh u trénovaného koně muže trvat až 8min, to je pro koně nebezpečné, takže pracuj a snaž se ho dostat pod kontrolu co nejprecizněji. Opovaž se spadnout!!!:-) Za půl roku takového "uvolňování", to může být nejbezpečnější koník na světě. (Než mu někdo opět zarve udidlem v hubě.)

Teoreticky to máš teda opsané pěkně(i když pro mě teda hloupost neskutečná). Ale,tak se člověk aspoň pobaví.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Teoreticky to máš teda opsané pěkně(i když pro mě teda hloupost neskutečná). Ale,tak se člověk aspoň pobaví.

Já naprosto souhlasím s příspěvkem o pobízení ... Pokud se kůň rozhodne že poběží, tak ho nikdo nezastaví, a právě pobízením koni ukážeme, že si nebude dělat co chce, ale jak je výše řečeno "poběží pro nás" ... Znám to z praxe, a nikdy se mi nestalo, že bych takto koně nezastavila ...

No pár blbin až hovadin a nebezpečných rad jak pro koně i pro jezdce tu padlo (viz. uhnat koně do kopce a on nahoře lapá po dechu, jasně pro příště už tobude dušný kůň a bude lapat pořád,'' běh může trvat i 8min. taky blbost, on ten kůň dokáže utíkat i dýl kůň má výdrž, kdežto netrénovaný jezdec odpadne za chvíli, ale tohle není až taková blbost jako to stím uštváním do kopce, mít ruce až za ušima je taky super - to není dostihový sed!.....)
Dobré rady jsou stočit na kruh, pobízet, zádrž, netahat zpět, klidná ruka, nezdvihat ruce. Důležitá rada aspoň podle mě - nenechat toho koně vůbec rozběhnout.

Z tvého příspěvku usuzuji, že sice jezdíš, ale vlastně jezdit neumíš. Až se naučíš ovládat koně, tak ti tohle tvé téma bude připad směšné a už s tebou žádný kůň nebude bezhlavě tryskat.

Nerýpu, neurážím.

No pár blbin až hovadin a nebezpečných rad jak pro koně i pro jezdce tu padlo (viz. uhnat koně do kopce a on nahoře lapá po dechu, jasně pro příště už tobude dušný kůň a bude lapat pořád,'' běh může trvat i 8min. taky blbost, on ten kůň dokáže utíkat i dýl kůň má výdrž, kdežto netrénovaný jezdec odpadne za chvíli, ale tohle není až taková blbost jako to stím uštváním do kopce, mít ruce až za ušima je taky super - to není dostihový sed!.....)
Dobré rady jsou stočit na kruh, pobízet, zádrž, netahat zpět, klidná ruka, nezdvihat ruce. Důležitá rada aspoň podle mě - nenechat toho koně vůbec rozběhnout.

Z tvého příspěvku usuzuji, že sice jezdíš, ale vlastně jezdit neumíš. Až se naučíš ovládat koně, tak ti tohle tvé téma bude připad směšné a už s tebou žádný kůň nebude bezhlavě tryskat.

Nerýpu, neurážím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj koňaři a koňařky, mám takovej dotaz, co mám dělat když se mi kůň rozcválá a není k zastavení. Včera jsem si totiž vyjela do lesa na hřebci, ke všemu závodním, což jsem zjistila později, byl plný energie která se mu prý nastřádala protože teď s těma koníkama moc nepracujou, no a Tygřík (tak se jmenuje) si usmyslil že se trochu proběhne, takže z klusu mi nacválal a nebyl k udržení, tahala jsem ho zpátky jak jen to šlo, točila jsem ho proti stromům do lesa, ale nic nepomohlo, on byl prostě rozhodnutej že si to bude pelášit domů, cestu znal tedy skvěle, já vůbec nevěděla kde jsem ale to on tedy jo. Nakonec mi došly síly a spadla jsem, mám trochu naražený žebra ale jinak jsem v pohodě. Koníka jsme našli doma u ohrady, spokojenýho no tak jsem na něj zase nasedla a jelo se dál, ale už jsem mu dávala najevo že ho nepovolím za žádnou cenu a taky už to tolik nezkoušel. Co byste dělali vy v mém případě?

Nic ve zlým, poradila bych ti, aby ses naučila jezdit - tedy zvládat koně, předvídat jeho chování a nedovolit mu, aby si s tebou děla co sám chce. A to je VELMI, opravdu VELMI zestručněné.

Nám se to občas stane s naší kobylkou, je to 19letá ČT, nejsme nijak zkušení jezdci a právě proto jsme si koupili kobylku, která už není poplašené trdlo. Alespoň to jsme si o ní mysleli. Na vyjížďkách je super, ale jakmlie otočíme k domovu, začne nenápadně zrychlovat, prodlužovat krok, najednou je v klusu a bez upozornění začne cválat. Když se jí snažíme zadržet, vyhazuje. Nám pomáhá jí naopak trochu pobídnout, a trochu toho cvalu na ní vydržet a pak jí postupně zpomalovat až zase do kroku. Ona je spokojená, že si zaběhala, a my jsme spokojení, že jsme to zvládli. Nejlepší ale je vracet se pokud možno jinou cestou, než jsme odešli, ale bohužel, docházejí nám tu cesty...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nám se to občas stane s naší kobylkou, je to 19letá ČT, nejsme nijak zkušení jezdci a právě proto jsme si koupili kobylku, která už není poplašené trdlo. Alespoň to jsme si o ní mysleli. Na vyjížďkách je super, ale jakmlie otočíme k domovu, začne nenápadně zrychlovat, prodlužovat krok, najednou je v klusu a bez upozornění začne cválat. Když se jí snažíme zadržet, vyhazuje. Nám pomáhá jí naopak trochu pobídnout, a trochu toho cvalu na ní vydržet a pak jí postupně zpomalovat až zase do kroku. Ona je spokojená, že si zaběhala, a my jsme spokojení, že jsme to zvládli. Nejlepší ale je vracet se pokud možno jinou cestou, než jsme odešli, ale bohužel, docházejí nám tu cesty...

Už když nakluše, otočte od směru domů a udělejte někou zajížďku. Aby domů šla v klidu. Šikovně si to rozplánujte tak, aby směr domů, nutně neznamenal domů. Nečeká na kobylku doma plný žlab?

Žlab nežlab, doma je vždycky doma a vždycky je tam žrádlo.....Na tohle se to svalovat nedá.
Člověk si prostě musí přiznat své jezdecké nedostatky. Všechno je to jen o jezdeckém umění a ne o tom že ten kůň myslí na plný žlab a proto utíká domů.
Přiznáváte, že nejste bůhví jací jezdci, ten kůň toho využije - napřed zkusí zrychlyt krok a ono se nic neděje, pak si teda zkusí trošku klusnout, opět se nic neděje, tak ten klus rozjede naplno a pak si skočí do cvalu a hurá jedem. Problém je v tom, že už jste to nepodchytly hned v počátku toho kroku. Když to veznu v té horší variantě, tak se taky může stát, že ta vaše stará babča s vámi za čas ani už nevyjede ze dvora, proč taky když si bude moc dělat to co chce ona.
Zkuste si někde na louce zkusit pár osmiček, kruhy velké jako na lonži. Jezděte pořád dokola a poznáte, kdy kůň bude pod vaším jezdeckým sedem nebo kdy vás jen veze. Na kruzích vodit na volnější otěži, zdokonalíte se v ježdění a pak běžte do terénu.

JAk si kdo koně vychová takový ho má...buh ví v jakých podmínkách majitelka koní je má...nabušené koně? to si pamatuju z provozu, pač ty koně celej den stály na štontu proti zdi a čekali na nás, pak když nějaký jeden den nešel, byl druhý nabušený! moje koně jsou od rána do večera venku a ikdyž nejdou dva, tři dny za sebou pod sedlo, tak takovu koninu by mě neudělali...a to je jeden plnas...
je to po lidech...

Koupila jsem koníka s podobným problémem a uměl toho daleko víc, od baráku, bez varování udělal prudkou otočku a naházel mi tam několik hrbů, až mě srazil, kam nechtěl, prostě nešel, buď se stavěl na zadní, nebo couval, jedno kam, klidně ze strže. No a samozřemě cestou domů to se mnou pakoval, k tomu vyhazoval. Nějaký čas jsem to řešila tím, že jsem mu dala víc práce, ale na to si zvykl.
Pracovali jsme nějaký čas v kruhovce, pak na jízdárně a teď začínáme chodit ven. Ale ven tak, že nikdy neví, jestli jde už domů, vracíme se pořád sem a tam, pokud nejde v klidu. Nevím, jestli je to správná cesta, ale na nic lepšího jsem zatím nepřišla.

myslím že si můžete gratulovat že to skončilo jen naraženými žebry a ne zmrzačením sebe i koně a teda je docela odvaha( nebo spíš blbost) jet do terénu s hřebcem kterého neznám a navíc když neumím ani jezdit a otáčet v plné rychlosti do lesa proti sromům to vám někdo poradil? lepší způsob jak se zabít už ani není už sem jednou zažila jak někdo vrazil do stromu a byla z toho málem zlomená pánev takže moje rada je najít si někoho zkušeného kdo vás naučí jezdit a myslet trochu víc na svoji i koňovu bezpečnost

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nám se to občas stane s naší kobylkou, je to 19letá ČT, nejsme nijak zkušení jezdci a právě proto jsme si koupili kobylku, která už není poplašené trdlo. Alespoň to jsme si o ní mysleli. Na vyjížďkách je super, ale jakmlie otočíme k domovu, začne nenápadně zrychlovat, prodlužovat krok, najednou je v klusu a bez upozornění začne cválat. Když se jí snažíme zadržet, vyhazuje. Nám pomáhá jí naopak trochu pobídnout, a trochu toho cvalu na ní vydržet a pak jí postupně zpomalovat až zase do kroku. Ona je spokojená, že si zaběhala, a my jsme spokojení, že jsme to zvládli. Nejlepší ale je vracet se pokud možno jinou cestou, než jsme odešli, ale bohužel, docházejí nám tu cesty...

Na tohle mi pomohlo koně vrátit zpět do inkriminovaného místa odkud mi zdrhnul - i kdyby jen na ruce a pak po něm chtít znova to samé, pokud sem např. nacválala a chtěla po něm v klidu vycválet kopeček před námi a on mi sprostě zdrhne, tak tam půjde tolikrát, dokud to nepůjde v klidu. Až se tak stane, koně výrazně pochválit, zahodit otěže a v klidu dojít domů a opakovat pokaždé, když ta situace nastane. Je dobré občas ale koně pobídnout a řídit jeho rychlost nejen směrem ke zpomalení ale i ke zrychlení, aby měl od jezdce občas jistou, ale kontrolovatelnou míru rozletu na místech, kde je to bezpečné (dlouhá klidná louka apod.). Nejlépe se mi osvědčilo koně nechat vylítat směrem od domova (když já chci, nikoliv, když chce kůň), ale domů chodit zásadně krokem. Nechci tvrdit, že koně mám zmáknutého, ale zdrhavý mlaďoch se naučil přes zimu tímto stylem chodit relativně v klidu a nezdrhat. Občas si můžu dovolit ho i pobídnout do trysku bez toho aniž by mě dovezl až domů.

Všimli jste si, že někdo vytáhnul 6 let starý téma?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všimli jste si, že někdo vytáhnul 6 let starý téma?

Já teda osobně ne, ale je to teda docela síííla...
Jsem si myslela že se tady ty temata po dvou rokach smazou...:D....a ono nic...:D..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já teda osobně ne, ale je to teda docela síííla...
Jsem si myslela že se tady ty temata po dvou rokach smazou...:D....a ono nic...:D..

Opakovani matka vědy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nám se to občas stane s naší kobylkou, je to 19letá ČT, nejsme nijak zkušení jezdci a právě proto jsme si koupili kobylku, která už není poplašené trdlo. Alespoň to jsme si o ní mysleli. Na vyjížďkách je super, ale jakmlie otočíme k domovu, začne nenápadně zrychlovat, prodlužovat krok, najednou je v klusu a bez upozornění začne cválat. Když se jí snažíme zadržet, vyhazuje. Nám pomáhá jí naopak trochu pobídnout, a trochu toho cvalu na ní vydržet a pak jí postupně zpomalovat až zase do kroku. Ona je spokojená, že si zaběhala, a my jsme spokojení, že jsme to zvládli. Nejlepší ale je vracet se pokud možno jinou cestou, než jsme odešli, ale bohužel, docházejí nám tu cesty...

Tohle mi delala kobča taky, teda kromě vyhazování, když se šlo domů, tak začla klusat až pak cválat a do kroku, nebo spíše do caplování byla udržitelná,pokad se rvalo za otěže, ale tudy cesta nevedla. Vyřešila jsem to tím, že jak začla bez dovolení zrychlovat, stočila jsem jí na kruch (plynulým zatáhnutím za otěž) a chodilo se do krožku dokad se nesklidnila do kroku nebo zastavení. Jak se skllidnila, pustila sem ji rovne k domovu s volnou otěží, jak zas naklusala, zas do kroužku, takhle jsme třeba delali kroužky skoro domů. Nyní chodí na volné těži.