Neregistrovaný uživatel
už se to tu asi probíralo mockrát, ale mě to nedá si tu aspoň nepostěžovat.. Mám přítele, bydlíme u jeho rodičů a koupili jsem se hnedka kousek pozemek, kde zatím budujem stáj napůl s dílnou a garáží. Já miluju zvířata skoro všeho druhu, přírodu..prostě mi asi tady bude spoustu z vás rozumět.. No a přítel na to nikdy nebyl, ten spíš k motorům.. Ale nemůžu říct že by se toho úplně stranil, v létě sekal ovečkám každý den i si je chodí drbat (barana), ale s koněm je problém.. Némá ho rád.. O koních neřekne nic dobrého, pořád slyšim jak jsou to blbý zvířata a k ničemu a že tam furt lezu (koně nemam doma, ale kousek na statku). Já po něm nechci aby mi s koněm pomáhal, už jsem se smířila že se mnou nepude ani na procházku, mě by stačilo, kdyby neměl ty řeče a bez komentářů si poslechl, když si pochvaluju třeba jak koník chodil. Já taky nejsem odvázaná z jeho motorky když mi řiká že někde letěli s klukama 200 a támdle že mu nedal přednost nějakej blbec, v létě jezdim s nim, baví mi to když jedem spolu.. A vim že to baví hlavně jeho, tak mu v tom nebránim ani mu to nerozmlouvam a to kolikrát mam o něj strach.. Jasně, je rozdíl v tom že k motorce se nemusí každej den a v zimě vůbec.. No jo,ale já za to nemůžu že mam za koníčka koníčka, bez něj bych byla nešťastná..
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
už se to tu asi probíralo mockrát, ale mě to nedá si tu aspoň nepostěžovat.. Mám přítele, bydlíme u jeho rodičů a koupili jsem se hnedka kousek pozemek, kde zatím budujem stáj napůl s dílnou a garáží. Já miluju zvířata skoro všeho druhu, přírodu..prostě mi asi tady bude spoustu z vás rozumět.. No a přítel na to nikdy nebyl, ten spíš k motorům.. Ale nemůžu říct že by se toho úplně stranil, v létě sekal ovečkám každý den i si je chodí drbat (barana), ale s koněm je problém.. Némá ho rád.. O koních neřekne nic dobrého, pořád slyšim jak jsou to blbý zvířata a k ničemu a že tam furt lezu (koně nemam doma, ale kousek na statku). Já po něm nechci aby mi s koněm pomáhal, už jsem se smířila že se mnou nepude ani na procházku, mě by stačilo, kdyby neměl ty řeče a bez komentářů si poslechl, když si pochvaluju třeba jak koník chodil. Já taky nejsem odvázaná z jeho motorky když mi řiká že někde letěli s klukama 200 a támdle že mu nedal přednost nějakej blbec, v létě jezdim s nim, baví mi to když jedem spolu.. A vim že to baví hlavně jeho, tak mu v tom nebránim ani mu to nerozmlouvam a to kolikrát mam o něj strach.. Jasně, je rozdíl v tom že k motorce se nemusí každej den a v zimě vůbec.. No jo,ale já za to nemůžu že mam za koníčka koníčka, bez něj bych byla nešťastná..
A ještě jsem zapoměla dodat, že mam obavu že se to bude zhoršovat.. A až budu mít koně doma, tak mi to sice zabere míň času ale za to každej den, že.. Je to prostě těžký, proč nemůže bejt život jednoduchej..chjo..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.88.30
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A ještě jsem zapoměla dodat, že mam obavu že se to bude zhoršovat.. A až budu mít koně doma, tak mi to sice zabere míň času ale za to každej den, že.. Je to prostě těžký, proč nemůže bejt život jednoduchej..chjo..
v tom nejlepším případě dospěješ k tomu,že o koních nebudeš říkat skoro nic.Doufej ,že děti budou jednou po tobě a koně si budeš užívat s nimi.Když doma začnu vyprávět o tom jaká byla vyjížďka,vidím protažený obličej,jak já si užívám a manžel musí pracovat.Jezdit neumí,vyjížďka v kroku ho nebaví,kobyla ho neposlouchá,učit se nechce a běda jak bych ho vzala za sebe na vodítku.To by utrpělo jeho mužské ego.Je pravda,že technické věci jsou na něm,ale to už bych opravdu nedokázala.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.1.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A ještě jsem zapoměla dodat, že mam obavu že se to bude zhoršovat.. A až budu mít koně doma, tak mi to sice zabere míň času ale za to každej den, že.. Je to prostě těžký, proč nemůže bejt život jednoduchej..chjo..
Nevidela jsem vase predchozi prispevky a nevim jak dlouho spolu takto zijete.
je mi 27, jsem se svym partnerem 5 let, on je starsi o 15l, a na jare se chceme vzit. Jak "starnu" zjistila jsem ze partnerstvi neni jen o tom zit spolu a milovat se, ale hlavne o tom zit spolu, tolerovat se a milovat zaroven a hlavne se pritom nezabit
.
Partner pochazi z maleho mesta, ke zviratum ma vztah asi jako, ze nas pes je "chodici konzerva na horsi casy"
, ale k memu koni a me konske uchylce nerika nic, protoze vi, ze s tim nic neudela. Kone si platim sama, on ji maximalne podrzi, kdyz potrebuju, ale nic vic. Parkrat sice nadhodil, ze na co kun a ze to jen zere penize a je to na nic, ale jeho motoristicke konicky taky zerou penize a taky mu je nekritizuji.
Pokud si konika platite a budete platit se sveho, tak on bude muset pochopit, ze jako on ma motorku, tak vy mate kone. Pri srovnani nakladu bych rekla, ze oba konicky vyjdou na stejno, jen oba pri nich vonite trochu jinak.
Neni mozne se podrizovat ve vsem partnerovi, brzo byste se z toho zblaznila. Cetla jsem, ze lidsky zivot je jako sedeni na trojnozce, kde jedna noha znamena rodinu, jedna pratele a jedna praci. Pokud se jedna z tech noh vikla a neni s ni neco v poradku, clovek proste nebude v pohode, dokud se "noha" neopravi. A meho kone radim mezi oblast pratelu
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
v tom nejlepším případě dospěješ k tomu,že o koních nebudeš říkat skoro nic.Doufej ,že děti budou jednou po tobě a koně si budeš užívat s nimi.Když doma začnu vyprávět o tom jaká byla vyjížďka,vidím protažený obličej,jak já si užívám a manžel musí pracovat.Jezdit neumí,vyjížďka v kroku ho nebaví,kobyla ho neposlouchá,učit se nechce a běda jak bych ho vzala za sebe na vodítku.To by utrpělo jeho mužské ego.Je pravda,že technické věci jsou na něm,ale to už bych opravdu nedokázala.
no to já už k tomu dospěla - nic neřikám, ani že třeba koni něco je, prostě nic.. Já vim že tomu nerozumí, vzdyt mě by stačilo jen tolerance že mi to prostě baví.. Jinak s tim ježděnim je to zrovna tak a navíc se toho mýho prdála bojí (kůli mému pádu kdy sem byla v nemocnici).. To už sem si prošla obdobím kde trval na tom že tenhle prodá a koupí se jinej.. Stim už se ale rozloučil..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.185.7
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
v tom nejlepším případě dospěješ k tomu,že o koních nebudeš říkat skoro nic.Doufej ,že děti budou jednou po tobě a koně si budeš užívat s nimi.Když doma začnu vyprávět o tom jaká byla vyjížďka,vidím protažený obličej,jak já si užívám a manžel musí pracovat.Jezdit neumí,vyjížďka v kroku ho nebaví,kobyla ho neposlouchá,učit se nechce a běda jak bych ho vzala za sebe na vodítku.To by utrpělo jeho mužské ego.Je pravda,že technické věci jsou na něm,ale to už bych opravdu nedokázala.
Tak to vám nezávidím, jám mám štěstí, my si s přítelem užíváme všechno společně, on má rád motorky a já koně. Teď jsme si pořídili dvě kobylky, a na jaře budeme pořizovat motorku :-). Přítel mi se vším pomáhá a kobylky má také moc rád,máme jednu starší a jednu 10měsíční,chodíme s nimi na procházky, on jede na té starší a já vedu malou. A vyjížďky na motorkách také absolvujeme spolu, dokonce i já už jsem vyrazila jako řidič :-). Tak Vám držím palečky ať se to zlepší.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nevidela jsem vase predchozi prispevky a nevim jak dlouho spolu takto zijete.
je mi 27, jsem se svym partnerem 5 let, on je starsi o 15l, a na jare se chceme vzit. Jak "starnu" zjistila jsem ze partnerstvi neni jen o tom zit spolu a milovat se, ale hlavne o tom zit spolu, tolerovat se a milovat zaroven a hlavne se pritom nezabit
.
Partner pochazi z maleho mesta, ke zviratum ma vztah asi jako, ze nas pes je "chodici konzerva na horsi casy"
, ale k memu koni a me konske uchylce nerika nic, protoze vi, ze s tim nic neudela. Kone si platim sama, on ji maximalne podrzi, kdyz potrebuju, ale nic vic. Parkrat sice nadhodil, ze na co kun a ze to jen zere penize a je to na nic, ale jeho motoristicke konicky taky zerou penize a taky mu je nekritizuji.
Pokud si konika platite a budete platit se sveho, tak on bude muset pochopit, ze jako on ma motorku, tak vy mate kone. Pri srovnani nakladu bych rekla, ze oba konicky vyjdou na stejno, jen oba pri nich vonite trochu jinak.
Neni mozne se podrizovat ve vsem partnerovi, brzo byste se z toho zblaznila. Cetla jsem, ze lidsky zivot je jako sedeni na trojnozce, kde jedna noha znamena rodinu, jedna pratele a jedna praci. Pokud se jedna z tech noh vikla a neni s ni neco v poradku, clovek proste nebude v pohode, dokud se "noha" neopravi. A meho kone radim mezi oblast pratelu
Děkuji za krásný příspěvek! Předchozí příspěvky jsem nepsala já, ale vím že se to tu několikrát probíralo.. S přítelem jsme spo 4 a půl roku, mě je 22 jemu 28.. Já to cítím přesně tak jak píšete - tolerance je velmi a možná nejdůležitější, jenže musí být oboustraná.. Myslím že z mojí stránky v tom problém není.. Ale nechci se očišťovat, vždycky je trochu viny na obou stranách.. A ta trojnožka je bezvadné přirovnání!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.184
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nevidela jsem vase predchozi prispevky a nevim jak dlouho spolu takto zijete.
je mi 27, jsem se svym partnerem 5 let, on je starsi o 15l, a na jare se chceme vzit. Jak "starnu" zjistila jsem ze partnerstvi neni jen o tom zit spolu a milovat se, ale hlavne o tom zit spolu, tolerovat se a milovat zaroven a hlavne se pritom nezabit
.
Partner pochazi z maleho mesta, ke zviratum ma vztah asi jako, ze nas pes je "chodici konzerva na horsi casy"
, ale k memu koni a me konske uchylce nerika nic, protoze vi, ze s tim nic neudela. Kone si platim sama, on ji maximalne podrzi, kdyz potrebuju, ale nic vic. Parkrat sice nadhodil, ze na co kun a ze to jen zere penize a je to na nic, ale jeho motoristicke konicky taky zerou penize a taky mu je nekritizuji.
Pokud si konika platite a budete platit se sveho, tak on bude muset pochopit, ze jako on ma motorku, tak vy mate kone. Pri srovnani nakladu bych rekla, ze oba konicky vyjdou na stejno, jen oba pri nich vonite trochu jinak.
Neni mozne se podrizovat ve vsem partnerovi, brzo byste se z toho zblaznila. Cetla jsem, ze lidsky zivot je jako sedeni na trojnozce, kde jedna noha znamena rodinu, jedna pratele a jedna praci. Pokud se jedna z tech noh vikla a neni s ni neco v poradku, clovek proste nebude v pohode, dokud se "noha" neopravi. A meho kone radim mezi oblast pratelu
Nedá mi to abych nereagovala. Koně nemám, ale jsem pejskařka - jak řekl můj expřítel - pošahaná pejskařka
Tzn. - chodím na cvičák, (kde dělám instruktorku), běhám agility, jezdím na výstavy, na závody .... S přítelem jsem byla 4 roky, zpočátku byl klid, občas se mnou i jel na výstavu, šel venčit. Ale postupem času mu vadil čas strávený se psem víc a víc. No, vyvrcholilo to naším rozchodem. A můžu říct, že jsem ráda. Nemusím utíkat ze cvičáku s obavou, že doma zas uslyším kde jsem tak dlouho a že on ví, že jsem se tam zas vykecávala u čaje a nešla hned domu ....... Teď mám nového přítele, psa má taky, sice není tak pošahanej jako já, ale on za chvíli bude
Můj bejvalej měl psa rád, to zas jo, i ho vzal ven vyvenčit, ale prostě mu vadil ten čas okolo. Když nám pejsek umřel, hodně ho to sebralo. A nynější feňuli si i občas půjčuje. Ale prostě aktivní pejskařina je mu proti srsti
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak to vám nezávidím, jám mám štěstí, my si s přítelem užíváme všechno společně, on má rád motorky a já koně. Teď jsme si pořídili dvě kobylky, a na jaře budeme pořizovat motorku :-). Přítel mi se vším pomáhá a kobylky má také moc rád,máme jednu starší a jednu 10měsíční,chodíme s nimi na procházky, on jede na té starší a já vedu malou. A vyjížďky na motorkách také absolvujeme spolu, dokonce i já už jsem vyrazila jako řidič :-). Tak Vám držím palečky ať se to zlepší.
jo to je príma, jenže u nás je navíc problém že od rána do večera makáme. Když ne v práci tak na pozemku, takže je to tak že já se chodím flákat na koně.. Jo kdybysme měli hotovo a byla by jen práce a domácnost a víkendy volné + samozřejmě ty potřebné věci, asi by to takový problém nebyl.. K tomu navíc nestíhám ani prát, páč o víkendu v osm vylezu ven a zalezu až s tmou ( což se teda ted v zimě zlepšilo avšak na úkor jiných věcí.. No a v týdnu přicházím s tmou v zádech z práce.. V létě to bylo lepší - těch řečí bylo míň..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.21.230
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nedá mi to abych nereagovala. Koně nemám, ale jsem pejskařka - jak řekl můj expřítel - pošahaná pejskařka
Tzn. - chodím na cvičák, (kde dělám instruktorku), běhám agility, jezdím na výstavy, na závody .... S přítelem jsem byla 4 roky, zpočátku byl klid, občas se mnou i jel na výstavu, šel venčit. Ale postupem času mu vadil čas strávený se psem víc a víc. No, vyvrcholilo to naším rozchodem. A můžu říct, že jsem ráda. Nemusím utíkat ze cvičáku s obavou, že doma zas uslyším kde jsem tak dlouho a že on ví, že jsem se tam zas vykecávala u čaje a nešla hned domu ....... Teď mám nového přítele, psa má taky, sice není tak pošahanej jako já, ale on za chvíli bude
Můj bejvalej měl psa rád, to zas jo, i ho vzal ven vyvenčit, ale prostě mu vadil ten čas okolo. Když nám pejsek umřel, hodně ho to sebralo. A nynější feňuli si i občas půjčuje. Ale prostě aktivní pejskařina je mu proti srsti
můj přítel hraje fotbal-taková ta pralesní liga
, jezdí na tenis a hokej. Já mám koně. Bydlíme spolu a koně mám u něho. Svoje koníčky a zájmy respektujeme. Přišlo by mi sobecké, aby mi přítel vyčítal mého koníčka(nebo já jemu) Každý máme něco. Stejně tak, když jsme se bavili až bude mimčo, až bude, tak si vyjdeme vstříc ohledně našich koníčků. On pohlídá a já půjdu jezdit a já zase nebudu žbrblat, když pojede na fotbal nebo podobně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
už se to tu asi probíralo mockrát, ale mě to nedá si tu aspoň nepostěžovat.. Mám přítele, bydlíme u jeho rodičů a koupili jsem se hnedka kousek pozemek, kde zatím budujem stáj napůl s dílnou a garáží. Já miluju zvířata skoro všeho druhu, přírodu..prostě mi asi tady bude spoustu z vás rozumět.. No a přítel na to nikdy nebyl, ten spíš k motorům.. Ale nemůžu říct že by se toho úplně stranil, v létě sekal ovečkám každý den i si je chodí drbat (barana), ale s koněm je problém.. Némá ho rád.. O koních neřekne nic dobrého, pořád slyšim jak jsou to blbý zvířata a k ničemu a že tam furt lezu (koně nemam doma, ale kousek na statku). Já po něm nechci aby mi s koněm pomáhal, už jsem se smířila že se mnou nepude ani na procházku, mě by stačilo, kdyby neměl ty řeče a bez komentářů si poslechl, když si pochvaluju třeba jak koník chodil. Já taky nejsem odvázaná z jeho motorky když mi řiká že někde letěli s klukama 200 a támdle že mu nedal přednost nějakej blbec, v létě jezdim s nim, baví mi to když jedem spolu.. A vim že to baví hlavně jeho, tak mu v tom nebránim ani mu to nerozmlouvam a to kolikrát mam o něj strach.. Jasně, je rozdíl v tom že k motorce se nemusí každej den a v zimě vůbec.. No jo,ale já za to nemůžu že mam za koníčka koníčka, bez něj bych byla nešťastná..
Když jsme byli ve vašem věku, řešili jsme svoje sféry zájmů - manžel vandry, já školu. Po 28 letech manželství řešíme pořád, teď už pracovně - on krávy, já kozy. Je čím dál tím protivnější, jiná už by dávno byla jinde, jen já blbka radši pouštím zlá slova druhým uchem ven - a ono to úplně beze zbytku nikdy nejde
. Tady nejde o problém - kůň x motorka, tady jde o problém komunikace a dominance a podřízenosti mezi partnery. On to na vás pořád zkouší a zkoušet bude, protože ho to zřejmě nic nestojí. Vy si sice svého koníčka koníčka zatím držíte, ale víceméně mlčíte a do podvědomí vám kape hořká kapka za kapkou z nepochopení a určité nadřazenosti partnera. Tohle si musíte řešit a vyřešit - jinak vás čeká malér, buď budoucí rozmíšky a rozchod, nebo stálý a spíš ještě stupňující se partnerův despekt - a těžko říct, co je horší.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.38.124
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když jsme byli ve vašem věku, řešili jsme svoje sféry zájmů - manžel vandry, já školu. Po 28 letech manželství řešíme pořád, teď už pracovně - on krávy, já kozy. Je čím dál tím protivnější, jiná už by dávno byla jinde, jen já blbka radši pouštím zlá slova druhým uchem ven - a ono to úplně beze zbytku nikdy nejde
. Tady nejde o problém - kůň x motorka, tady jde o problém komunikace a dominance a podřízenosti mezi partnery. On to na vás pořád zkouší a zkoušet bude, protože ho to zřejmě nic nestojí. Vy si sice svého koníčka koníčka zatím držíte, ale víceméně mlčíte a do podvědomí vám kape hořká kapka za kapkou z nepochopení a určité nadřazenosti partnera. Tohle si musíte řešit a vyřešit - jinak vás čeká malér, buď budoucí rozmíšky a rozchod, nebo stálý a spíš ještě stupňující se partnerův despekt - a těžko říct, co je horší.
Jiřina
Přesně tak,Jířo,napsala jsi to dobře,a do toho ještě v budoucnu přijdou děti!!!![]()
Sorry,ale já bych zdrhla raději hned
,víš,kolik je na světě chlapů,který mají stejný zájmy jako Ty??jen se muší trochu víc hledat.
J.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.112.250
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přesně tak,Jířo,napsala jsi to dobře,a do toho ještě v budoucnu přijdou děti!!!![]()
Sorry,ale já bych zdrhla raději hned
,víš,kolik je na světě chlapů,který mají stejný zájmy jako Ty??jen se muší trochu víc hledat.
J.
souhlas s Jiřinou když nadává ted bude i potom a za ty nervy to nestojí.Vy nechcete nic jiného než toleranci a v případě nedejbože vaší nemoci ,oporu která vám pomůže ,né oporu takovou když se opřu upadnu.Ale tento člověk není oporou ,ale přívažkem .Myslete nato že s příchodem dětí se problém ještě z násobí a budete se trápit ještě víc,udřete se ,takže rozmýšlet jestli to má dál cenu nebo si konečně dupnout .
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.188.66
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
souhlas s Jiřinou když nadává ted bude i potom a za ty nervy to nestojí.Vy nechcete nic jiného než toleranci a v případě nedejbože vaší nemoci ,oporu která vám pomůže ,né oporu takovou když se opřu upadnu.Ale tento člověk není oporou ,ale přívažkem .Myslete nato že s příchodem dětí se problém ještě z násobí a budete se trápit ještě víc,udřete se ,takže rozmýšlet jestli to má dál cenu nebo si konečně dupnout .
Taky souhlasím, zažila jsem podobný vztah a podle mého názoru se vždy všechno časem zhorší. A když není vzájemné porozumění, tak co po letech, až budou děti..
Jak je psáno v příspěvku nade mnou - právě když jsem byla nemocná, tak jsem zjistila, že se nejen nemám o koho opřít, ale ještě musím poslouchat řeči jak nemám čas. Teď jsem sama, ale mnohem spokojenější - už nemám žádný pocit viny, že jsem byla se psem celé odpoledne v lese, že jsem cvičila kobylku, že musím každý večer dojit kozenku, dvakrát denně krmit, další víkend budou sena, teď by se měly strouhat kopýtka...
A jestli jednou potkám podobně střeleného človíčka - no to by byla třešnička na dortu
Opravdu nemá cenu kazit si život a nechat si tak krásnou zálibu zhořknout.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.131
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky souhlasím, zažila jsem podobný vztah a podle mého názoru se vždy všechno časem zhorší. A když není vzájemné porozumění, tak co po letech, až budou děti..
Jak je psáno v příspěvku nade mnou - právě když jsem byla nemocná, tak jsem zjistila, že se nejen nemám o koho opřít, ale ještě musím poslouchat řeči jak nemám čas. Teď jsem sama, ale mnohem spokojenější - už nemám žádný pocit viny, že jsem byla se psem celé odpoledne v lese, že jsem cvičila kobylku, že musím každý večer dojit kozenku, dvakrát denně krmit, další víkend budou sena, teď by se měly strouhat kopýtka...
A jestli jednou potkám podobně střeleného človíčka - no to by byla třešnička na dortu
Opravdu nemá cenu kazit si život a nechat si tak krásnou zálibu zhořknout.
Bohužel je to tak.Až přijdou děcka,a budete finančně závislá na chlapské výplatě,domácnost bude potřebovat víc peněz/třebas taková mateřská dovolená/Dřív nebo pozdějc prostě přibyde problémů na toto téma.Je spousta chlapů ,kteří mají společné zájmy s vašimi.Když to tak čtu,měla bych svému muži líbat ruce nohy.Máme chov psů,koně,v přípravě chov ovcí,vše byly původně mé zájmy,muž je z vesnice,zvířata ani práce venku munikdy nevadily,ale speciálně se o to nikdy nezajímal.Dnes žijem jen pro svá zvířátka,muž jezdí na svém valáškovi,aktivně vystavuje mé psy a vede celou naši chovatelskou agendu,včetně papírování.Jsme takoví blázni.Nedovedu si představit ,že bych měla chlapa,který by mě netoleroval.A jen těžko můžu říct,že to dělá z nějaké zamilovanosti,protože sme spolu 10 let.Prostě,nepochopení vztah spolehlivě ubije.Je dobré přemýšlet,jak se to bude vyvíjet dál.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.179.23
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Bohužel je to tak.Až přijdou děcka,a budete finančně závislá na chlapské výplatě,domácnost bude potřebovat víc peněz/třebas taková mateřská dovolená/Dřív nebo pozdějc prostě přibyde problémů na toto téma.Je spousta chlapů ,kteří mají společné zájmy s vašimi.Když to tak čtu,měla bych svému muži líbat ruce nohy.Máme chov psů,koně,v přípravě chov ovcí,vše byly původně mé zájmy,muž je z vesnice,zvířata ani práce venku munikdy nevadily,ale speciálně se o to nikdy nezajímal.Dnes žijem jen pro svá zvířátka,muž jezdí na svém valáškovi,aktivně vystavuje mé psy a vede celou naši chovatelskou agendu,včetně papírování.Jsme takoví blázni.Nedovedu si představit ,že bych měla chlapa,který by mě netoleroval.A jen těžko můžu říct,že to dělá z nějaké zamilovanosti,protože sme spolu 10 let.Prostě,nepochopení vztah spolehlivě ubije.Je dobré přemýšlet,jak se to bude vyvíjet dál.
Kámoška měla přesně ten ,,problém.. Ona koně, manžel auta. Ona jemu toleruje jeho koníček a on zase její. I když někdy taky prohodí pár slov o salámu, ale v komunikaci to jinak neublíží.
Určitě bych si s partnerem už vyřešila na začátku, jestli mi je ochoten koně tolerovat, až přijdou děti a budu na MD, jestli se budou koně platit ze společných peněz, aby ti jednou nevyčetl, že ty koně něco stojí a zase naopak, ty jemu, že motorky něco stojí. Ty mu budeš tolerovat motorky, on tobě koně.Protože časem se ty maléry nakupí. Hodně bych si vzala ze slov Jiřiny.
Naštěstí sama mám tolerantního manžela, takže sypeme peníze do koní ze společné kasy. On má ještě myslivost, tak cpe peníze do ní, já zase kytičky, tak není problém sem tam si nějakou květinu sama koupit.Po MD si už vydělávám. Je to jen o toleranci a vzájemné dohodě. Pokud ti to neklape nyní, později už to asi lepší nebude.