Milovníci koní 2 - zadavatel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pečlivě jsem si pročetl vše, co bylo výše k danému tématu, který jsem zadal, napsáno.

Nemusím, ani nechci hájit své názory.

Vybral jsem pár, opravdu jen pár citací, které vypovídali o tom, jak se někteří "MILOVNÍCI A RÁDOBYCHOVATELÉ" koní chovají ke svým svěřencům.Koně chovám delší dobu něž jsou některé zde přítomné pubertální chovatelky na světě. Vývoj chovu koní v ČR mě donutil přestat produkovat hříbata - nesnesu pomyšlení, že by se mnou odchovaný kůň dostal do rukou někomu vybavenému lopatou. Dneska odchovává koně v podstatě kdoliv. Pak se ho snaží pod cenou prodat opět komukoliv. Mladé holčiny si vyprosí na rodičích pár tisíc na nákup koně, posléze zjistí, že nemají na ustájení a veta, že nemají ani schopnosti ani trpělivost a kůň jde do světa k dalšímu majiteli. Ovšem už řádně vychovaný lopatou.

Té hrstce opravdových chovatelů děkuji za jejich názory.

Té křičící většině - věřte, že koně lze opravdu chovat i bez použití násilí.

ZADAVATELI : Věřím, že koně chováte již dlouho a že máte větší zkušenosti než já.
Je mi 17let, u koní jsem byla od mala, ale aktivně jezdím od 11ti let. Nebyla jsem nikdy členkou žádného jezdeckého klubu ( v jednom jsem měla asi půl roku ustájenou kobylku ale díky jejich přístupu \" jako na běžícím páse\" a díky téměř nemožnosti výběhu - po mém úsilí jsem si domluvila alespoň pouze nedostačující dvě hodiny deně - chodila ale pravidelně pod sedlo. . Byla to nouzová osobní situace kterou nechci rozebírat Kobylku jsem po těžkém půl roku převezla zpět na ranč. )

ALE než Vám zde obhájím své názory, chci aby jste věděli taky něco o mém přístupu ke koní, ... takže:
Ve 14ti letech jsem se totálně zamilovala do polokrevné divoké kobylky, která neměla lehkou minulost. Byla dost mlácená - její bývalá jezdkyně ( alkoholička ) si na ní dost vybíjela vztek. Ve třech letech kobylku stáhli z pastviny, bez jakékoliv přípravy na ní hodily sedlo, skočil na ní jezdec a za 45min. se z čisté, nepopsané knihy stala bláznivá, nechápající křehká duše. Potom se dostala k nám do stáje. Kobylku si koupila šéfová ranče, která mě vše naučila.... začali jsme na ní pracovat... nebylo to lehké, bála se ruky, biče, cajků, vidlí, igelitu....prostě snad všeho.. Na ní jsem nikdy žádné násilí použít nemusela, pokud nepočítám ostřejší hlas nebo že jsem se ohnala vodítkem když narušila MŮJ prostor, do kterého si od žádného koně nenechám vlést pokud mu to sama nedovolím. .Když jsem s ní začínala, nenechala mě ani vlést do boxu.. prostě strach. Ale mlátit jsem jí nemusela, to by bylo ještě horší ona je plašan který je schopný jít hlavou proti zdi...a to doslova...

kobyla je teť suprová, cizí lidi k sobě moc jít nenechá, není důvěřivá, ale není zlá, jen si drží odstup. Mě respektuje, poslouchá na myšlenku. je to ten tip koně co se ve stádě nepere, co je podřízený a respektuje vůdčí pozici...


DALSI PRIKLAD: přivezli nám do stáje koně. Docela dobře vychovaného, přirozeně dominantního, ve stádě si hned udělal jasno a hned si vybojoval vůdčí pozici. Koník docela poslouchal, ale pomalu začal zkoušet. B ohužel majitelka se ho lekla a nechala se zastrašit. Tudíš začal vykopávat lidi z boxu.
Když jsem otevřela box a přivítali mě dvě okované kopita vymrštěná z boxu po mě, tak opravdu jsem nehodlala nechat se zastrašit také aby na mě valach uplatnil tuto metodu. Vzala jsem do ruky vodítko a když jsem otevřela box a viděla jak se otáčí zadkama k vratům, mrskla jsem po něm vodítkem. KůŇ se lekl a stál, rychle jsem vklouzla do boxu než se rozkoukal, připla ho na vodítko a vyvedla ven-... pohoda. Na čištění se musem uvazovat, jinak by člověka zkopal do němoty - chyba majitele, dovolil mu uvědomit si sílu. Po pravdě řečeno jednou když to přehnal a při kydání ho to přestalo bavit a vypálil po mě zadkama - dostal naplocho lopatou přez prdel a byl klid ... byl vyvalenej co se to stalo, že mu neprošlo jeho vyhrožování a že se ho člověk nelekl ( a to upozorňuji že to není ten typ koně co jen vyhrožuje, on jde naostro - ošetřovateli zubem rozsekl hlavu ) a do konce kydání jsem měla klid, nebyla jsem na něj naštvaná, prostě dostal jednu ránnu a stál, já poklidně kydala dál, potom jsem šla a pohladila ho, odvázala a pokračovala... o x dní později jsem ho šla do boxu sedlat .... vše v pohodě, ale rozcapenec po mě vyjel zubama, dostal pružnou 1 ránu vodítkem přez hubu a nedovolil si to... po pár dnech si uvědomil, že když zaútočí, jeho útok mu bude oplacen, a že človšk je dominantněji postavená než on. Poté se přišel i sám mazlit, nechal se hladit a vše kolem toho.... Občas mu dodnes rupne v bedně a jednou za čas zkusí vykopnout v boxe do prostoru ( po člověku už nekope ) pak stačí jen ho na prsty ustoupit do strany a je klid... ví, že silou nic nezmůže, že se ho člověk nebojí a že když bude respektovat a plnit to, oč jej člověk požádá, nebude muset narážet na žádné překážky. Pokud prozbu nezplní, člověk ho bude tak dlouho opravovat
a dávat pokyn dokud jej kůŇ nesplní. Poté ustoupí veškerý tlak a kůň bude odměněn klidem.

Takže závěrek chci říct. - jsem \" zastánce lopaty \" protože dle mě to někdy jinak nejde. Pokud na mě zvíře nezaútočí, tak ho bít nebudu ani náhodou. Jsem člověk trpělivý, a nehrozí u mě že bych koně zbyla kvuli tomu že třeba pod sedlem nebo ze země nechce něco udělat, protože to už je jen otázka důvěry a spolupráce kterou si člověk získá jedině tím, že koně zaujme a správně ho požádá, aby jeho přání vyhověl. Pokud vidím nějaké jezdce co mlátí koně jen proto že něčemu nerozumí, nebo nejde třeba do přepravníku protože se bojí, tak je mi z toho smutno a je mi to líto. Já si k tomu přepraníku raději sednu a budu toho koně nakládat 2 hodiny než abych ho tam namlátila za 10min a kůŇ pak měl akorát strach.
Snažím se řídit přirozenými instinkty koní a jejich hiearchickým řádem. Pro koně se snažím být přítel - ALE pokud ohrozí mě, tak veškeré přítelsví jde stranou a následuje důrazné a tvrdé vrácení koně do reality, že po zlém, to na mě nejde. KůŇ to pochopí a pak spolu vycházíme. Funguje to tak, a svou metodu měnit nebudu. Jsem přesvědčená, že vše dělám nejlépe jak umím, mám se sice u koní ještě hodně co učit, ale v tomlhle si myslím, že se chovám správně. ... Tak co..? Co mi na to řeknete To jsem docela zvědavá...
Ráda si vyslechnu názor druhého člověka, a buť ho pádnými argumenti vyvrátím, a nebo přiznám, že člověk může mít pravdu. Ale jak by jste řešil koně, který byl jiným člověkem takto \"zkažen\" že člověk se ho zalekl a koník si uvědomil sílu, a snažil se jí praktikovat na všech lidech co poznal aby \" měl klid od lidí\" .. Já myslím, že v tomto případě to jinak než \"lopatou\" nejde. Upozorňuji že kůň na jakékoliv pokusy o opravování zacouváním, nebo ustoupením ze začátku reagovat kousáním, poté už se zklidnil a respektoval člověka jako člena stáda, a ne jen jako \"neco\" čeho se potřebuje rychle zbavit S pozdravem PH

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Věřte že takových lidí s podobným názorem je více, jen už nemají odvahu podobné diskuze číst. Když už jsou malé děti učeny se ke koním chovat silově, není se čemu divit, když to spoustě lidí příjde naprosto normální.

uf, tak se mi podařilo přečíst celou diskuzi, bylo to náročné a nedá mi to, musím zareagovat... Některé věci mne vysloveně nas... Např. že někdo hodí před koně seno a nedovolí mu jíst, dokud neuzná za vhodné, to mi zavání velkým komplexem ředitelství zeměkoule(když nebudu chtít, aby nežral, tak před něj přece nehodim seno!!!). Nebo že nějaké zvíře zaútočí bez varování, tomu nevěřím a neuvěřím. Signály mohou být leda velmi jemné a sotva znatelné a nebo velmi nápadné(viz. náznaky kopnutí při čištění, nevím, co by jste chtěli za jasnější signál???). Nějaké rupnutí v bedně, útoky z ničeho nic(nejlépe pitbull útočící ZNIČEHONIC na NEVINNÉ dítě...) Zvíře není schopné přetvářky a lží za dalším účelem(proto zvířata miluji více než lidi - samozřejmě kromě své rodiny).
Podle mého kopnutí slečny byla její chyba, kůň jí varoval dostatečně, a že má kůň větší sílu a ráznost...? Proto je dobré dodržovat nějakou bezpečnost. Také jsem byla za svůj život několikrát nakopnutá, ale byla to moje chyba(a co jsem si sobě i koni dala jmen!) ale koně jsem nezbila, pouze odehnala, důstojně se odbelhala a nacpala brufenama :) Né, že bych se nechávala dobrovolně okopávat, za celou dobu u koní(cca 20let) jsem byla nakopnutá asi 6x - jednou asi v 7letech, poník mi dal ťafku do hlavy(a od tý doby se to semnou táhne :) a já ztropila tátovi histerickou scénu, že za to poníka párkrát přetáhl koženým vodítkem...už jenom to slovo \"zbít\" mě nadzvedává... Trochu z cesty, ale připomnělo mi to jednu \"příhodu\" - máma potřebovala udělat s někým kšeft, tak jestli bych svezla dcery dotyčných na koních... přijela rodinka, dvě holky a co přivezly? jezdecký boty a bičík.... že by přivezly koni blbou mrkrv? ne, ale hlavně, že maj bičík...( ten si pak na mé \"doporučení\" nevzaly...)
V lidech je hrozná zloba, neurvalost, neohleduplnost, nepochopení... a je to vidět všude. fuj.
ustulina

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ZADAVATELI : Věřím, že koně chováte již dlouho a že máte větší zkušenosti než já.
Je mi 17let, u koní jsem byla od mala, ale aktivně jezdím od 11ti let. Nebyla jsem nikdy členkou žádného jezdeckého klubu ( v jednom jsem měla asi půl roku ustájenou kobylku ale díky jejich přístupu \" jako na běžícím páse\" a díky téměř nemožnosti výběhu - po mém úsilí jsem si domluvila alespoň pouze nedostačující dvě hodiny deně - chodila ale pravidelně pod sedlo. . Byla to nouzová osobní situace kterou nechci rozebírat Kobylku jsem po těžkém půl roku převezla zpět na ranč. )

ALE než Vám zde obhájím své názory, chci aby jste věděli taky něco o mém přístupu ke koní, ... takže:
Ve 14ti letech jsem se totálně zamilovala do polokrevné divoké kobylky, která neměla lehkou minulost. Byla dost mlácená - její bývalá jezdkyně ( alkoholička ) si na ní dost vybíjela vztek. Ve třech letech kobylku stáhli z pastviny, bez jakékoliv přípravy na ní hodily sedlo, skočil na ní jezdec a za 45min. se z čisté, nepopsané knihy stala bláznivá, nechápající křehká duše. Potom se dostala k nám do stáje. Kobylku si koupila šéfová ranče, která mě vše naučila.... začali jsme na ní pracovat... nebylo to lehké, bála se ruky, biče, cajků, vidlí, igelitu....prostě snad všeho.. Na ní jsem nikdy žádné násilí použít nemusela, pokud nepočítám ostřejší hlas nebo že jsem se ohnala vodítkem když narušila MŮJ prostor, do kterého si od žádného koně nenechám vlést pokud mu to sama nedovolím. .Když jsem s ní začínala, nenechala mě ani vlést do boxu.. prostě strach. Ale mlátit jsem jí nemusela, to by bylo ještě horší ona je plašan který je schopný jít hlavou proti zdi...a to doslova...

kobyla je teť suprová, cizí lidi k sobě moc jít nenechá, není důvěřivá, ale není zlá, jen si drží odstup. Mě respektuje, poslouchá na myšlenku. je to ten tip koně co se ve stádě nepere, co je podřízený a respektuje vůdčí pozici...


DALSI PRIKLAD: přivezli nám do stáje koně. Docela dobře vychovaného, přirozeně dominantního, ve stádě si hned udělal jasno a hned si vybojoval vůdčí pozici. Koník docela poslouchal, ale pomalu začal zkoušet. B ohužel majitelka se ho lekla a nechala se zastrašit. Tudíš začal vykopávat lidi z boxu.
Když jsem otevřela box a přivítali mě dvě okované kopita vymrštěná z boxu po mě, tak opravdu jsem nehodlala nechat se zastrašit také aby na mě valach uplatnil tuto metodu. Vzala jsem do ruky vodítko a když jsem otevřela box a viděla jak se otáčí zadkama k vratům, mrskla jsem po něm vodítkem. KůŇ se lekl a stál, rychle jsem vklouzla do boxu než se rozkoukal, připla ho na vodítko a vyvedla ven-... pohoda. Na čištění se musem uvazovat, jinak by člověka zkopal do němoty - chyba majitele, dovolil mu uvědomit si sílu. Po pravdě řečeno jednou když to přehnal a při kydání ho to přestalo bavit a vypálil po mě zadkama - dostal naplocho lopatou přez prdel a byl klid ... byl vyvalenej co se to stalo, že mu neprošlo jeho vyhrožování a že se ho člověk nelekl ( a to upozorňuji že to není ten typ koně co jen vyhrožuje, on jde naostro - ošetřovateli zubem rozsekl hlavu ) a do konce kydání jsem měla klid, nebyla jsem na něj naštvaná, prostě dostal jednu ránnu a stál, já poklidně kydala dál, potom jsem šla a pohladila ho, odvázala a pokračovala... o x dní později jsem ho šla do boxu sedlat .... vše v pohodě, ale rozcapenec po mě vyjel zubama, dostal pružnou 1 ránu vodítkem přez hubu a nedovolil si to... po pár dnech si uvědomil, že když zaútočí, jeho útok mu bude oplacen, a že človšk je dominantněji postavená než on. Poté se přišel i sám mazlit, nechal se hladit a vše kolem toho.... Občas mu dodnes rupne v bedně a jednou za čas zkusí vykopnout v boxe do prostoru ( po člověku už nekope ) pak stačí jen ho na prsty ustoupit do strany a je klid... ví, že silou nic nezmůže, že se ho člověk nebojí a že když bude respektovat a plnit to, oč jej člověk požádá, nebude muset narážet na žádné překážky. Pokud prozbu nezplní, člověk ho bude tak dlouho opravovat
a dávat pokyn dokud jej kůŇ nesplní. Poté ustoupí veškerý tlak a kůň bude odměněn klidem.

Takže závěrek chci říct. - jsem \" zastánce lopaty \" protože dle mě to někdy jinak nejde. Pokud na mě zvíře nezaútočí, tak ho bít nebudu ani náhodou. Jsem člověk trpělivý, a nehrozí u mě že bych koně zbyla kvuli tomu že třeba pod sedlem nebo ze země nechce něco udělat, protože to už je jen otázka důvěry a spolupráce kterou si člověk získá jedině tím, že koně zaujme a správně ho požádá, aby jeho přání vyhověl. Pokud vidím nějaké jezdce co mlátí koně jen proto že něčemu nerozumí, nebo nejde třeba do přepravníku protože se bojí, tak je mi z toho smutno a je mi to líto. Já si k tomu přepraníku raději sednu a budu toho koně nakládat 2 hodiny než abych ho tam namlátila za 10min a kůŇ pak měl akorát strach.
Snažím se řídit přirozenými instinkty koní a jejich hiearchickým řádem. Pro koně se snažím být přítel - ALE pokud ohrozí mě, tak veškeré přítelsví jde stranou a následuje důrazné a tvrdé vrácení koně do reality, že po zlém, to na mě nejde. KůŇ to pochopí a pak spolu vycházíme. Funguje to tak, a svou metodu měnit nebudu. Jsem přesvědčená, že vše dělám nejlépe jak umím, mám se sice u koní ještě hodně co učit, ale v tomlhle si myslím, že se chovám správně. ... Tak co..? Co mi na to řeknete To jsem docela zvědavá...
Ráda si vyslechnu názor druhého člověka, a buť ho pádnými argumenti vyvrátím, a nebo přiznám, že člověk může mít pravdu. Ale jak by jste řešil koně, který byl jiným člověkem takto \"zkažen\" že člověk se ho zalekl a koník si uvědomil sílu, a snažil se jí praktikovat na všech lidech co poznal aby \" měl klid od lidí\" .. Já myslím, že v tomto případě to jinak než \"lopatou\" nejde. Upozorňuji že kůň na jakékoliv pokusy o opravování zacouváním, nebo ustoupením ze začátku reagovat kousáním, poté už se zklidnil a respektoval člověka jako člena stáda, a ne jen jako \"neco\" čeho se potřebuje rychle zbavit S pozdravem PH

... Tak co..? Co mi na to řeknete To jsem docela zvědavá...


Zadavatel: Tuto moji reakci berte jako můj poslední příspěvek k danému tématu.

Vaše odpověď je učebnicová ukázka názorů mladých dnešní doby. Nezazlívám Vám to, doba je taková. Máte vysoké sebevědomí neodpovídající zdaleka úrovni Vašich schopností, ať už co se chovatelství či pravidel českého pravopisu týká. Tohle neberte jako osobní útok - je to myšleno všeobecně. ( I když ten pravopis - hrůza . . .)

Vy jste ve svých 17-ti letech přesvědčená o své pravdě a já Vám ji vyvracet nebudu - bylo by to zbytečné.

Já jsem před lety s těžkým srdcem přestal "produkovat" hříbata s důvodů výše uvedených. Celá diskuze na toto téma mě utvrdila v tom, že jsem se tehdy nemýlil a udělal jsem dobře.

Přeji všem hodně pěkných zážitků spojených s chovem koní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

... Tak co..? Co mi na to řeknete To jsem docela zvědavá...


Zadavatel: Tuto moji reakci berte jako můj poslední příspěvek k danému tématu.

Vaše odpověď je učebnicová ukázka názorů mladých dnešní doby. Nezazlívám Vám to, doba je taková. Máte vysoké sebevědomí neodpovídající zdaleka úrovni Vašich schopností, ať už co se chovatelství či pravidel českého pravopisu týká. Tohle neberte jako osobní útok - je to myšleno všeobecně. ( I když ten pravopis - hrůza . . .)

Vy jste ve svých 17-ti letech přesvědčená o své pravdě a já Vám ji vyvracet nebudu - bylo by to zbytečné.

Já jsem před lety s těžkým srdcem přestal "produkovat" hříbata s důvodů výše uvedených. Celá diskuze na toto téma mě utvrdila v tom, že jsem se tehdy nemýlil a udělal jsem dobře.

Přeji všem hodně pěkných zážitků spojených s chovem koní.

... Tak co..? Co mi na to řeknete To jsem docela zvědavá... -

Chci říct, že výše uvedená věta nebyla vůbec myšlena ironicky, ( nevíhoda písemné diskuze, nelze poznate tón hlasu ) ale bylo to myšleno jako otázka jak to vydíte vy
K tomu pravopisu - já vím, je to můj věčný boj, píšu rychle to co mám momentálně v hlavě a nekontroluji si to po sobě... když pak po sobě čtu sama se děsím např. takově KOPITO .. to se vážně stydím

Jen bych vše ráda uvedla na pravou míru. Já jsem člověk co rád diskutuje, a velice ráda si přečtu ROZUMNÉ vysvětlení, PROČ to vy děláte jinak a JAK to děláte jinak , a třeba si z toho i něco vezmu, nejsem zatvrzelý člověk co chce jen vyhrát hádku, vím že jsem mladá a zkušenosti potřebuji získávat stále. Ale když odmítnete diskuzi se mnou s komentářem že je to bezcenné, tak co si pak o Vás má člověk myslet, že Dovolím si říct, že pokud nejste schopen své názory odůvodnit a jen tak něco "plácnout " tak to je Váš přízpěvek do diskuze nepřínosný

Byla bych ale ráda, kdyby ste svůj názor obhájil, a pokusil se mi vysvětlit CO podle vás dělám špatně a jak bych to měla dělat. Neříkám, že to tak dělat budu, ale zamyslím se nad tím, a pokud mi bude připadat že by to mohlo mít smysl, pokusím se to vyzkoušet... ale bezhlavě a bez vysvětlení na koně nic aplikovat nebudu.

Ano, máte pravdu, sebevědomí mi v tomto nechybí, protože nehodlám jen sama sebe podrážet a říkat si že vše dělám špatně. Jsem už taková osobnost.
To jsem zdědila po tátovi Jinak si nemyslím že bych chtěla si něco dokazovat na koni že jsem lepší než on, chci jen aby moje manipulace s koněm byla účelná, pro koně přirozeně pochopitelná ale i bezpečná.

Takže bych byla ráda kdyby ste svůj názor obhájil. Pokud nestojíte o diskuzi veřejnou, uzvěte se klidně na níže uvedený email. S pozdravem PH

Email : ph-@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pečlivě jsem si pročetl vše, co bylo výše k danému tématu, který jsem zadal, napsáno.

Nemusím, ani nechci hájit své názory.

Vybral jsem pár, opravdu jen pár citací, které vypovídali o tom, jak se někteří "MILOVNÍCI A RÁDOBYCHOVATELÉ" koní chovají ke svým svěřencům.Koně chovám delší dobu něž jsou některé zde přítomné pubertální chovatelky na světě. Vývoj chovu koní v ČR mě donutil přestat produkovat hříbata - nesnesu pomyšlení, že by se mnou odchovaný kůň dostal do rukou někomu vybavenému lopatou. Dneska odchovává koně v podstatě kdoliv. Pak se ho snaží pod cenou prodat opět komukoliv. Mladé holčiny si vyprosí na rodičích pár tisíc na nákup koně, posléze zjistí, že nemají na ustájení a veta, že nemají ani schopnosti ani trpělivost a kůň jde do světa k dalšímu majiteli. Ovšem už řádně vychovaný lopatou.

Té hrstce opravdových chovatelů děkuji za jejich názory.

Té křičící většině - věřte, že koně lze opravdu chovat i bez použití násilí.

Škoda, že píšete, že už nic psát nebude. Opravdu by mě zajímalo, co děláte vy, když vás kůň kousne, nebo kopne. Nevěřím tomu, že byste se za léta u koní z žádným takovým koněm nesetkal.

Také nepotřebuji lopatu, ale když mě kůň kousl, dostal pěstí a natvrdo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

... Tak co..? Co mi na to řeknete To jsem docela zvědavá...


Zadavatel: Tuto moji reakci berte jako můj poslední příspěvek k danému tématu.

Vaše odpověď je učebnicová ukázka názorů mladých dnešní doby. Nezazlívám Vám to, doba je taková. Máte vysoké sebevědomí neodpovídající zdaleka úrovni Vašich schopností, ať už co se chovatelství či pravidel českého pravopisu týká. Tohle neberte jako osobní útok - je to myšleno všeobecně. ( I když ten pravopis - hrůza . . .)

Vy jste ve svých 17-ti letech přesvědčená o své pravdě a já Vám ji vyvracet nebudu - bylo by to zbytečné.

Já jsem před lety s těžkým srdcem přestal "produkovat" hříbata s důvodů výše uvedených. Celá diskuze na toto téma mě utvrdila v tom, že jsem se tehdy nemýlil a udělal jsem dobře.

Přeji všem hodně pěkných zážitků spojených s chovem koní.

Hm, nějak nevěřím, že dřív, když jste odchovával hříbata, byli kupci jiní.
Lidi jsou stejní pořád.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ZADAVATELI : Věřím, že koně chováte již dlouho a že máte větší zkušenosti než já.
Je mi 17let, u koní jsem byla od mala, ale aktivně jezdím od 11ti let. Nebyla jsem nikdy členkou žádného jezdeckého klubu ( v jednom jsem měla asi půl roku ustájenou kobylku ale díky jejich přístupu \" jako na běžícím páse\" a díky téměř nemožnosti výběhu - po mém úsilí jsem si domluvila alespoň pouze nedostačující dvě hodiny deně - chodila ale pravidelně pod sedlo. . Byla to nouzová osobní situace kterou nechci rozebírat Kobylku jsem po těžkém půl roku převezla zpět na ranč. )

ALE než Vám zde obhájím své názory, chci aby jste věděli taky něco o mém přístupu ke koní, ... takže:
Ve 14ti letech jsem se totálně zamilovala do polokrevné divoké kobylky, která neměla lehkou minulost. Byla dost mlácená - její bývalá jezdkyně ( alkoholička ) si na ní dost vybíjela vztek. Ve třech letech kobylku stáhli z pastviny, bez jakékoliv přípravy na ní hodily sedlo, skočil na ní jezdec a za 45min. se z čisté, nepopsané knihy stala bláznivá, nechápající křehká duše. Potom se dostala k nám do stáje. Kobylku si koupila šéfová ranče, která mě vše naučila.... začali jsme na ní pracovat... nebylo to lehké, bála se ruky, biče, cajků, vidlí, igelitu....prostě snad všeho.. Na ní jsem nikdy žádné násilí použít nemusela, pokud nepočítám ostřejší hlas nebo že jsem se ohnala vodítkem když narušila MŮJ prostor, do kterého si od žádného koně nenechám vlést pokud mu to sama nedovolím. .Když jsem s ní začínala, nenechala mě ani vlést do boxu.. prostě strach. Ale mlátit jsem jí nemusela, to by bylo ještě horší ona je plašan který je schopný jít hlavou proti zdi...a to doslova...

kobyla je teť suprová, cizí lidi k sobě moc jít nenechá, není důvěřivá, ale není zlá, jen si drží odstup. Mě respektuje, poslouchá na myšlenku. je to ten tip koně co se ve stádě nepere, co je podřízený a respektuje vůdčí pozici...


DALSI PRIKLAD: přivezli nám do stáje koně. Docela dobře vychovaného, přirozeně dominantního, ve stádě si hned udělal jasno a hned si vybojoval vůdčí pozici. Koník docela poslouchal, ale pomalu začal zkoušet. B ohužel majitelka se ho lekla a nechala se zastrašit. Tudíš začal vykopávat lidi z boxu.
Když jsem otevřela box a přivítali mě dvě okované kopita vymrštěná z boxu po mě, tak opravdu jsem nehodlala nechat se zastrašit také aby na mě valach uplatnil tuto metodu. Vzala jsem do ruky vodítko a když jsem otevřela box a viděla jak se otáčí zadkama k vratům, mrskla jsem po něm vodítkem. KůŇ se lekl a stál, rychle jsem vklouzla do boxu než se rozkoukal, připla ho na vodítko a vyvedla ven-... pohoda. Na čištění se musem uvazovat, jinak by člověka zkopal do němoty - chyba majitele, dovolil mu uvědomit si sílu. Po pravdě řečeno jednou když to přehnal a při kydání ho to přestalo bavit a vypálil po mě zadkama - dostal naplocho lopatou přez prdel a byl klid ... byl vyvalenej co se to stalo, že mu neprošlo jeho vyhrožování a že se ho člověk nelekl ( a to upozorňuji že to není ten typ koně co jen vyhrožuje, on jde naostro - ošetřovateli zubem rozsekl hlavu ) a do konce kydání jsem měla klid, nebyla jsem na něj naštvaná, prostě dostal jednu ránnu a stál, já poklidně kydala dál, potom jsem šla a pohladila ho, odvázala a pokračovala... o x dní později jsem ho šla do boxu sedlat .... vše v pohodě, ale rozcapenec po mě vyjel zubama, dostal pružnou 1 ránu vodítkem přez hubu a nedovolil si to... po pár dnech si uvědomil, že když zaútočí, jeho útok mu bude oplacen, a že človšk je dominantněji postavená než on. Poté se přišel i sám mazlit, nechal se hladit a vše kolem toho.... Občas mu dodnes rupne v bedně a jednou za čas zkusí vykopnout v boxe do prostoru ( po člověku už nekope ) pak stačí jen ho na prsty ustoupit do strany a je klid... ví, že silou nic nezmůže, že se ho člověk nebojí a že když bude respektovat a plnit to, oč jej člověk požádá, nebude muset narážet na žádné překážky. Pokud prozbu nezplní, člověk ho bude tak dlouho opravovat
a dávat pokyn dokud jej kůŇ nesplní. Poté ustoupí veškerý tlak a kůň bude odměněn klidem.

Takže závěrek chci říct. - jsem \" zastánce lopaty \" protože dle mě to někdy jinak nejde. Pokud na mě zvíře nezaútočí, tak ho bít nebudu ani náhodou. Jsem člověk trpělivý, a nehrozí u mě že bych koně zbyla kvuli tomu že třeba pod sedlem nebo ze země nechce něco udělat, protože to už je jen otázka důvěry a spolupráce kterou si člověk získá jedině tím, že koně zaujme a správně ho požádá, aby jeho přání vyhověl. Pokud vidím nějaké jezdce co mlátí koně jen proto že něčemu nerozumí, nebo nejde třeba do přepravníku protože se bojí, tak je mi z toho smutno a je mi to líto. Já si k tomu přepraníku raději sednu a budu toho koně nakládat 2 hodiny než abych ho tam namlátila za 10min a kůŇ pak měl akorát strach.
Snažím se řídit přirozenými instinkty koní a jejich hiearchickým řádem. Pro koně se snažím být přítel - ALE pokud ohrozí mě, tak veškeré přítelsví jde stranou a následuje důrazné a tvrdé vrácení koně do reality, že po zlém, to na mě nejde. KůŇ to pochopí a pak spolu vycházíme. Funguje to tak, a svou metodu měnit nebudu. Jsem přesvědčená, že vše dělám nejlépe jak umím, mám se sice u koní ještě hodně co učit, ale v tomlhle si myslím, že se chovám správně. ... Tak co..? Co mi na to řeknete To jsem docela zvědavá...
Ráda si vyslechnu názor druhého člověka, a buť ho pádnými argumenti vyvrátím, a nebo přiznám, že člověk může mít pravdu. Ale jak by jste řešil koně, který byl jiným člověkem takto \"zkažen\" že člověk se ho zalekl a koník si uvědomil sílu, a snažil se jí praktikovat na všech lidech co poznal aby \" měl klid od lidí\" .. Já myslím, že v tomto případě to jinak než \"lopatou\" nejde. Upozorňuji že kůň na jakékoliv pokusy o opravování zacouváním, nebo ustoupením ze začátku reagovat kousáním, poté už se zklidnil a respektoval člověka jako člena stáda, a ne jen jako \"neco\" čeho se potřebuje rychle zbavit S pozdravem PH

Ahoj,
s Tvým názorem a s Tvým přístupem ke koním se plně ztotožňuji.Také jsem s koněm kámoš,spravedlivá,zásadová.
Ale veškerá sranda končí,když to kůň takzvaně "přežene",to se mu pak vrátí to samé co vyslal on ke mě.To si myslím a dle sebe i vím,že tomu kůň dokonale rozumí!
Něco může být chyba člověka(více případů),ale něco může být jen pouhým zkoušením ze strany koně.A pokud se ke mě bude kůň chovat neslušně,budu neslušná i já,když bude parťák a vyrovnaná osobnost,budu taková i já.
Toť vše,Markéta.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Škoda, že píšete, že už nic psát nebude. Opravdu by mě zajímalo, co děláte vy, když vás kůň kousne, nebo kopne. Nevěřím tomu, že byste se za léta u koní z žádným takovým koněm nesetkal.

Také nepotřebuji lopatu, ale když mě kůň kousl, dostal pěstí a natvrdo.

Jo, škoda. By mě zajímalo, jak zadavatel odchovával dříve ta hříbata. Téměř každé při své snaze zorientovat se v životě se pokusí člověka někdy kousnout, kopnout - vyhodit zadkem po člověku.
Netvrdím, že jsem na to někdy reagovala lopatou - ale způsob "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" to byl. A byl taky pokoj od hříběcích pokusů.
Na toto se má reagovat jak? Úsměvem?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, škoda. By mě zajímalo, jak zadavatel odchovával dříve ta hříbata. Téměř každé při své snaze zorientovat se v životě se pokusí člověka někdy kousnout, kopnout - vyhodit zadkem po člověku.
Netvrdím, že jsem na to někdy reagovala lopatou - ale způsob "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" to byl. A byl taky pokoj od hříběcích pokusů.
Na toto se má reagovat jak? Úsměvem?

Tak to by mě také zajímalo.
Sama mám dva koníky .Jeden hucul: pozdě vykastrovaný , vyrůstal bez koní . Trochu potvora . Nekopne (když kopnul tak to rozhodně mělo svůj důvod ) , spíše problém , že kouše.Nebyl by problém kdyby dělal každý den ale bohužel . Když si dovolí ohnat zubama tak plácnu rukou nebo zařvu .Jsme spolu už nějaký pátek .Bohužel jsem ale nepřišla na to jak jinak ho upozornit na to , že takhle opravdu teda ne.
Druhá kobča klusák:mám ji teda necelý rok a zatím jsem nemusela jí plácnou nebo něco podobného .Sice je to hrozný posera , všeho se bojí ale snažíme se , už se to trochu lepší.Možná je to trochu i tím že je cinklá na oko a je to ještě mlaďoch.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to by mě také zajímalo.
Sama mám dva koníky .Jeden hucul: pozdě vykastrovaný , vyrůstal bez koní . Trochu potvora . Nekopne (když kopnul tak to rozhodně mělo svůj důvod ) , spíše problém , že kouše.Nebyl by problém kdyby dělal každý den ale bohužel . Když si dovolí ohnat zubama tak plácnu rukou nebo zařvu .Jsme spolu už nějaký pátek .Bohužel jsem ale nepřišla na to jak jinak ho upozornit na to , že takhle opravdu teda ne.
Druhá kobča klusák:mám ji teda necelý rok a zatím jsem nemusela jí plácnou nebo něco podobného .Sice je to hrozný posera , všeho se bojí ale snažíme se , už se to trochu lepší.Možná je to trochu i tím že je cinklá na oko a je to ještě mlaďoch.

Se zadavatelem jednoznačně souhlasím. Nemám koně, nemám zkušenosti s nimi, mám pouze vyšší věk. Kdysi jsem cvičila psy, jezdila po celé republice po závodech, měla úspěšnou chovnou stanici. Přišlo děcko, život mě taky trochu semlel a dostavila se pokora. Zaplaťpánbůh za ni! Nikdy více žádná drezůra, citýrování, žádné konflikty, žádné bití, žádné piplání štěňat, které přestože jsem se snažila vybrat dobrého majitele - vždycky to některé z vrhu odskákalo. Doufám, že si vlastního koně na dožití pořídím (nejradši dva), na rekreaci, ale až v důchodě, chci ho mít doma, každodenně se o něj starat, být s ním v kontaktu a pokusit se mu porozumět a doufat, že se od něj taky něco naučím...a asi to už o ježdění ani moc nebude. Těším se na to.
A ze své sportovní minulosti (i když docela úspěšné), mám štos diplomů, skříň pohárů, které jsem dala na cvičák, ale hlavně výčitky svědomí...a určitě tam z mé strany byly mindráky, který jsem si na těch zvířatech léčila. I když jsem se o psy starala nadstandartně. Ani když jsem měla až ve 30 syna, jsem nějak nebyla uklidněná. Věkem získávám nadhled a i tu pokoru.Nikdo Vám Vaše názory nevyčítá, ale snažte se hlavně učit a chápat. Je to těžký, byla jsem úplně stejná. A nemusíte útočit na zadavatele, ať Vám teda řekne jak to dělá on - pokud se to budete chtít opravdu dozvědět, jsou plné police knih a plný internet informací. Držím palce maňa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Se zadavatelem jednoznačně souhlasím. Nemám koně, nemám zkušenosti s nimi, mám pouze vyšší věk. Kdysi jsem cvičila psy, jezdila po celé republice po závodech, měla úspěšnou chovnou stanici. Přišlo děcko, život mě taky trochu semlel a dostavila se pokora. Zaplaťpánbůh za ni! Nikdy více žádná drezůra, citýrování, žádné konflikty, žádné bití, žádné piplání štěňat, které přestože jsem se snažila vybrat dobrého majitele - vždycky to některé z vrhu odskákalo. Doufám, že si vlastního koně na dožití pořídím (nejradši dva), na rekreaci, ale až v důchodě, chci ho mít doma, každodenně se o něj starat, být s ním v kontaktu a pokusit se mu porozumět a doufat, že se od něj taky něco naučím...a asi to už o ježdění ani moc nebude. Těším se na to.
A ze své sportovní minulosti (i když docela úspěšné), mám štos diplomů, skříň pohárů, které jsem dala na cvičák, ale hlavně výčitky svědomí...a určitě tam z mé strany byly mindráky, který jsem si na těch zvířatech léčila. I když jsem se o psy starala nadstandartně. Ani když jsem měla až ve 30 syna, jsem nějak nebyla uklidněná. Věkem získávám nadhled a i tu pokoru.Nikdo Vám Vaše názory nevyčítá, ale snažte se hlavně učit a chápat. Je to těžký, byla jsem úplně stejná. A nemusíte útočit na zadavatele, ať Vám teda řekne jak to dělá on - pokud se to budete chtít opravdu dozvědět, jsou plné police knih a plný internet informací. Držím palce maňa

Názor zadavatele na kopanec zadníma/kousanec od hříběte by mne náhodou zajímal. Mám střední zemědělku,skoro 20 let u koní a dostupné literatury jsem přečetla dosti.
Nic jiného z ní, než že na uvedené incidenty ( pokud nezabral varovný tón, když se k tomu chystali) reagovat do tří sekund též ránou ( ne lopatou, tu opravdu na koně nepoužívám) jsem zatím nevyčetla. Samozřejmě ne v momentě, kdy šlo o kopnutí z leknutí nebo o obranu - to snad každý normální koňák rozpozná. Kousanec je jednoznačně agrese.
Ony totiž ani matky a "tety" ve stádě pro ně nežádoucí chování omladiny neřeší jinak, než pořádným kousancem - po předchozím varování ( pokud není uposlechnuto). A to je úplně jiná nálož než jedna pěstí ode mne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pečlivě jsem si pročetl vše, co bylo výše k danému tématu, který jsem zadal, napsáno.

Nemusím, ani nechci hájit své názory.

Vybral jsem pár, opravdu jen pár citací, které vypovídali o tom, jak se někteří "MILOVNÍCI A RÁDOBYCHOVATELÉ" koní chovají ke svým svěřencům.Koně chovám delší dobu něž jsou některé zde přítomné pubertální chovatelky na světě. Vývoj chovu koní v ČR mě donutil přestat produkovat hříbata - nesnesu pomyšlení, že by se mnou odchovaný kůň dostal do rukou někomu vybavenému lopatou. Dneska odchovává koně v podstatě kdoliv. Pak se ho snaží pod cenou prodat opět komukoliv. Mladé holčiny si vyprosí na rodičích pár tisíc na nákup koně, posléze zjistí, že nemají na ustájení a veta, že nemají ani schopnosti ani trpělivost a kůň jde do světa k dalšímu majiteli. Ovšem už řádně vychovaný lopatou.

Té hrstce opravdových chovatelů děkuji za jejich názory.

Té křičící většině - věřte, že koně lze opravdu chovat i bez použití násilí.

Mám takový pocit,že zadavatel a jeho přikyvovači žijí v jinačím světě. Násilí je odjakživa prolezlé skrz na skrz lidmi i zvířaty, koní nevyjímaje. Stavíte se do role spasitelů?

Jinak stím odchovem hříbat by mě to také zajímalo, stačí když si vzpomenu na vyprávění svého dědy... jo, to opravdu byly ke koním "přívětivé" doby...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pečlivě jsem si pročetl vše, co bylo výše k danému tématu, který jsem zadal, napsáno.

Nemusím, ani nechci hájit své názory.

Vybral jsem pár, opravdu jen pár citací, které vypovídali o tom, jak se někteří "MILOVNÍCI A RÁDOBYCHOVATELÉ" koní chovají ke svým svěřencům.Koně chovám delší dobu něž jsou některé zde přítomné pubertální chovatelky na světě. Vývoj chovu koní v ČR mě donutil přestat produkovat hříbata - nesnesu pomyšlení, že by se mnou odchovaný kůň dostal do rukou někomu vybavenému lopatou. Dneska odchovává koně v podstatě kdoliv. Pak se ho snaží pod cenou prodat opět komukoliv. Mladé holčiny si vyprosí na rodičích pár tisíc na nákup koně, posléze zjistí, že nemají na ustájení a veta, že nemají ani schopnosti ani trpělivost a kůň jde do světa k dalšímu majiteli. Ovšem už řádně vychovaný lopatou.

Té hrstce opravdových chovatelů děkuji za jejich názory.

Té křičící většině - věřte, že koně lze opravdu chovat i bez použití násilí.

I já prosím, zda byste odpověděl slečně, která "řešila" vykopnutí koně lopatou. Nejsem zrovna přestárlá, ale už ani ne náctiletá. U koní teď už asi 15 let, již 5 let mám svého, poslední půlrok dokonce doma, ve společnosti našeho druhého koně. Nemyslím si, že jsem koňský tyran, ale i já jsem již použila lopatu a nebo prostě to, co jsem měla v danou chvíli v ruce. Snažím se číst, chodit na semináře, mít otevřené oči, to své zvíře pochopit, ale občas tápu. Možná, že jednou dospěji k tomu, že nebudu potřebovat žádné násilí, ale je fakt, že teď patřím k těm, kteří se k němu občas, dejme tomu ze zoufalství, uchýlí. Souhlasím s pravidlem, že do tří sekund po útoku mohu koně "zabít". Mám valacha podřízeného naší kobyle a ta pravidlo "zabít" aplikuje občas skutečně důrazně. To moje "zabít" je proti tomu čajíček. Jako první pije, jako první žere, často nepustí valacha k senu. Jakou tedy zvolit formu "získání si respektu" přirozeně, když nesmím používat metody, které používá druhý kůň? Skutečně Vás prosím o odpověď, protože mám dost pokory na to, abych hledala jiné cesty. Mám koně na rekreaci, požaduji od něj pouze to, aby mi byl spolehlivým parťákem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
I já prosím, zda byste odpověděl slečně, která "řešila" vykopnutí koně lopatou. Nejsem zrovna přestárlá, ale už ani ne náctiletá. U koní teď už asi 15 let, již 5 let mám svého, poslední půlrok dokonce doma, ve společnosti našeho druhého koně. Nemyslím si, že jsem koňský tyran, ale i já jsem již použila lopatu a nebo prostě to, co jsem měla v danou chvíli v ruce. Snažím se číst, chodit na semináře, mít otevřené oči, to své zvíře pochopit, ale občas tápu. Možná, že jednou dospěji k tomu, že nebudu potřebovat žádné násilí, ale je fakt, že teď patřím k těm, kteří se k němu občas, dejme tomu ze zoufalství, uchýlí. Souhlasím s pravidlem, že do tří sekund po útoku mohu koně "zabít". Mám valacha podřízeného naší kobyle a ta pravidlo "zabít" aplikuje občas skutečně důrazně. To moje "zabít" je proti tomu čajíček. Jako první pije, jako první žere, často nepustí valacha k senu. Jakou tedy zvolit formu "získání si respektu" přirozeně, když nesmím používat metody, které používá druhý kůň? Skutečně Vás prosím o odpověď, protože mám dost pokory na to, abych hledala jiné cesty. Mám koně na rekreaci, požaduji od něj pouze to, aby mi byl spolehlivým parťákem.

No mě velmi potěšilo, že byla vybrána moje napsaná věta o ráně vodítkem jako odstrašující případ.... No nejspíš jsem tam měla napsat, že ta kobyla si moc dobře uvědomovala, že jsem za ní a po prvním vykopnutí jsem na kobylu zařvala, ale ona mě nejspíš v tu chvíli nebrala na vědomí. Víš, koně nebiju bezdůvodně, ale pokud kůň i přes mé upozornění pokračuje v tom, že mě ohrožuje, tak ji prostě jednu chytne. Já jsme majitel těch koní a od koní požaduji aby mě respektovali a vždy si uvědomovali, že jsem v jejich blízkosti a brali na mě ohled. V žádném případě se nehodlám nechávat okousávat ani okopávat a jakýkoliv náznak neposlušnosti nebo agrese proti mě, prostě trestám. Většinou mi stačí koně usměrnit jenom hlasem. Rukou nebo nohou v žáném případě netrestám, jelikož bych si taky při té ráně mohla ublížit. Mezi sebou ať si koně dělají co umí, ale pokud jsem v jejich blízkosti a pohybuji se mezi nimi, tak nestrpím v žádném případě aby po mě některý kopl nebo přešel přeze mě nebo něco podobného. Tehdá to byla chyba té holky, že nedbala na bezpečnost ostatních co jsme se pohybovali v ohradě a nechala svého koně aby se oňufával s mými a byla to docela i rychlovka, takže i když mi v hlavě skočilo uhni už mi jedna přilítla. Kůň dostal za to, že zapoměl, že jsem tam, naprosto mě vypustila z hlavy a to si nemůže dovolit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No mě velmi potěšilo, že byla vybrána moje napsaná věta o ráně vodítkem jako odstrašující případ.... No nejspíš jsem tam měla napsat, že ta kobyla si moc dobře uvědomovala, že jsem za ní a po prvním vykopnutí jsem na kobylu zařvala, ale ona mě nejspíš v tu chvíli nebrala na vědomí. Víš, koně nebiju bezdůvodně, ale pokud kůň i přes mé upozornění pokračuje v tom, že mě ohrožuje, tak ji prostě jednu chytne. Já jsme majitel těch koní a od koní požaduji aby mě respektovali a vždy si uvědomovali, že jsem v jejich blízkosti a brali na mě ohled. V žádném případě se nehodlám nechávat okousávat ani okopávat a jakýkoliv náznak neposlušnosti nebo agrese proti mě, prostě trestám. Většinou mi stačí koně usměrnit jenom hlasem. Rukou nebo nohou v žáném případě netrestám, jelikož bych si taky při té ráně mohla ublížit. Mezi sebou ať si koně dělají co umí, ale pokud jsem v jejich blízkosti a pohybuji se mezi nimi, tak nestrpím v žádném případě aby po mě některý kopl nebo přešel přeze mě nebo něco podobného. Tehdá to byla chyba té holky, že nedbala na bezpečnost ostatních co jsme se pohybovali v ohradě a nechala svého koně aby se oňufával s mými a byla to docela i rychlovka, takže i když mi v hlavě skočilo uhni už mi jedna přilítla. Kůň dostal za to, že zapoměl, že jsem tam, naprosto mě vypustila z hlavy a to si nemůže dovolit.

Opravdu zajimava diskuze, u některých výrazů jsem se musela zasmát.
Také by mne zajímal názor "zadavatele" jak řeší podobné situace.... Díky Tamanah

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Opravdu zajimava diskuze, u některých výrazů jsem se musela zasmát.
Také by mne zajímal názor "zadavatele" jak řeší podobné situace.... Díky Tamanah

trochu me zarazi-zadat tema do diskuze a pak se k nemu nevyjadrovat- nevim, na me to pusobi tak, ze zadavatel sam nevi, nema argumenty tak to resi takhle. Kdyby to tak nebylo, tak by si snad nazory obhajil a podelil se s nami amatery o sve bohate zkusenosti. k 17-ti lete slecne: je pravda, ze nektere gramaticke chyby jsou hrozne, nemyslim ale, za konim by to nejak vadilo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, škoda. By mě zajímalo, jak zadavatel odchovával dříve ta hříbata. Téměř každé při své snaze zorientovat se v životě se pokusí člověka někdy kousnout, kopnout - vyhodit zadkem po člověku.
Netvrdím, že jsem na to někdy reagovala lopatou - ale způsob "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" to byl. A byl taky pokoj od hříběcích pokusů.
Na toto se má reagovat jak? Úsměvem?

Mě by zajímalo, jakým způsobem by dotyčný, ale i ostatní řešili náznaky. Dám příklad, kůň je přivázaný a při čištění zvedá nohu neustále, čištění se mu evidentně nelíbí,okřiknutí na něj v tomto případě neplatí, přestože zatím na tvrdo nekopl, je to signál, že je připraven. Lechtivost po celém těle jsem vyloučila. Co byste dělali? Kamarádsky ho přestali čistit a dali mu pokoj?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No mě velmi potěšilo, že byla vybrána moje napsaná věta o ráně vodítkem jako odstrašující případ.... No nejspíš jsem tam měla napsat, že ta kobyla si moc dobře uvědomovala, že jsem za ní a po prvním vykopnutí jsem na kobylu zařvala, ale ona mě nejspíš v tu chvíli nebrala na vědomí. Víš, koně nebiju bezdůvodně, ale pokud kůň i přes mé upozornění pokračuje v tom, že mě ohrožuje, tak ji prostě jednu chytne. Já jsme majitel těch koní a od koní požaduji aby mě respektovali a vždy si uvědomovali, že jsem v jejich blízkosti a brali na mě ohled. V žádném případě se nehodlám nechávat okousávat ani okopávat a jakýkoliv náznak neposlušnosti nebo agrese proti mě, prostě trestám. Většinou mi stačí koně usměrnit jenom hlasem. Rukou nebo nohou v žáném případě netrestám, jelikož bych si taky při té ráně mohla ublížit. Mezi sebou ať si koně dělají co umí, ale pokud jsem v jejich blízkosti a pohybuji se mezi nimi, tak nestrpím v žádném případě aby po mě některý kopl nebo přešel přeze mě nebo něco podobného. Tehdá to byla chyba té holky, že nedbala na bezpečnost ostatních co jsme se pohybovali v ohradě a nechala svého koně aby se oňufával s mými a byla to docela i rychlovka, takže i když mi v hlavě skočilo uhni už mi jedna přilítla. Kůň dostal za to, že zapoměl, že jsem tam, naprosto mě vypustila z hlavy a to si nemůže dovolit.

mne sa toto cele vobec nepaci, niekto. kto zadal tuto diskusiu chcel asi vyvodit nejake hadky, ci co, lebo kritizovat inych a neudat svoje argumentysa mi zda nanajvys podozrive....podla mna ziadne argumenty neexistuju

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
trochu me zarazi-zadat tema do diskuze a pak se k nemu nevyjadrovat- nevim, na me to pusobi tak, ze zadavatel sam nevi, nema argumenty tak to resi takhle. Kdyby to tak nebylo, tak by si snad nazory obhajil a podelil se s nami amatery o sve bohate zkusenosti. k 17-ti lete slecne: je pravda, ze nektere gramaticke chyby jsou hrozne, nemyslim ale, za konim by to nejak vadilo

Tak já nyní nemám čas a bojím se, že téma uhasne dříve, než se budu moct vyjádřit.
Proto prosím o mail zadavatele a nebo ať se ozve na RUDT@seznam.cz , na toto téma si ráda prohodím třeba i desítky mailů.

Kikuška (a kdo se chce přidat, nechť napíše taky :))

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě by zajímalo, jakým způsobem by dotyčný, ale i ostatní řešili náznaky. Dám příklad, kůň je přivázaný a při čištění zvedá nohu neustále, čištění se mu evidentně nelíbí,okřiknutí na něj v tomto případě neplatí, přestože zatím na tvrdo nekopl, je to signál, že je připraven. Lechtivost po celém těle jsem vyloučila. Co byste dělali? Kamarádsky ho přestali čistit a dali mu pokoj?

Ty biješ koňa iba za to, že zdvíha nohu?

Takže k bezpečnému čisteniu:
Kôň sa čistí tak, že "nepresahuješ" koňa svojim telom ani vpredu, ani vzadu. Na pravej strane koňa čistiš predok koňa pravou rukou, zadok ľavou, na ľavej je to naopak. Druhá ruka je pritom položená na kohútiku, zaznamenávaš tak pohyb krku (vieš včas podchytiť snahu o pohryzenie) a ak kôň vykročí vpred alebo vzad, ideš s ním zarovno.
V čase, keď čistíš zadok koňa, stojíš zhruba v polovici jeho tela - vzadu je len ruka. Ako ťa tam môže kopnúť? Kôň kope zvyčajne dopredu alebo doboku, má možnosť kopnúť aj vpred a nahor, ale to nie je tak nebezpečné, navyše sa tam dá ľahko uhnúť.

Ak kôň dvíha nohu, nerobím nič. Má nárok nesúhlasiť s tým, čo robím, kým ma neohrozuje. Má právo švihať chvostom, dávať uši dozadu, hrýzť do vzduchu, hádzať hlavou, pretože ma tým neohrozuje. Ani ja nie som nadšená z vŕtania zubou a zabáram prsty do kresla, ale to neznamená, že zubárke odhryznem prsty. A ona mi našťastie preventívne nedáva po papuli.

Ak kôň kopne (do vzduchu, pretože čistím bezpečne), nespravím nič, pokračujem v čistení, podľa možnosti bez prejavenia nervozity. Ak to opakuje, koňa okríknem. A to doteraz vždy stačilo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mne sa toto cele vobec nepaci, niekto. kto zadal tuto diskusiu chcel asi vyvodit nejake hadky, ci co, lebo kritizovat inych a neudat svoje argumentysa mi zda nanajvys podozrive....podla mna ziadne argumenty neexistuju

Tak já souhlasila se zadavatelem, protože si myslím, že třeba u děcka křičení a bití je ulička, do které jsme zahnáni situací, kterou nezvládáme. V každé výchově je asi nejlepší, když předejdeme těmto situacím. Ale ruku na srdce, kdo z nás nedal děcku lepanec . A já jsem ještě ke všemu zuřivá a zbrklá. Zpětně vidím, že jsem mnohdy výchovu fakt nezvládala . Ideál by byl se bez těch lopat domluvit, ale koně to berou asi jako života běh...ale stejně bych TAKY chtěla, aby nám zadavatel osvětlil, jak to dělá on...jsem zvědavá jak opice. Nenechte se prosit Myslím si taky, že je fakt málo koní s takovým "medvědím ksichtem", kteří nás nevarují a zaútočí. Snažím se všímat si takových věcí a vyhnout se jim. A byla ta upozornění asi tak okatá, že je nepřehlédl ani takový blbec jako já a podařilo se mi vyhnout se ZATÍM konfliktům (bohužel ne pádům ). Ale pravda je, že do styku přijdu většinou s rodinnými koníky, slušně vychovanými a nebo s provozáky, kteří zase takoví divoši nejsou. Většinou smíření se životem...a těmi tajtrdlíky na zádech. maňa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já souhlasila se zadavatelem, protože si myslím, že třeba u děcka křičení a bití je ulička, do které jsme zahnáni situací, kterou nezvládáme. V každé výchově je asi nejlepší, když předejdeme těmto situacím. Ale ruku na srdce, kdo z nás nedal děcku lepanec . A já jsem ještě ke všemu zuřivá a zbrklá. Zpětně vidím, že jsem mnohdy výchovu fakt nezvládala . Ideál by byl se bez těch lopat domluvit, ale koně to berou asi jako života běh...ale stejně bych TAKY chtěla, aby nám zadavatel osvětlil, jak to dělá on...jsem zvědavá jak opice. Nenechte se prosit Myslím si taky, že je fakt málo koní s takovým "medvědím ksichtem", kteří nás nevarují a zaútočí. Snažím se všímat si takových věcí a vyhnout se jim. A byla ta upozornění asi tak okatá, že je nepřehlédl ani takový blbec jako já a podařilo se mi vyhnout se ZATÍM konfliktům (bohužel ne pádům ). Ale pravda je, že do styku přijdu většinou s rodinnými koníky, slušně vychovanými a nebo s provozáky, kteří zase takoví divoši nejsou. Většinou smíření se životem...a těmi tajtrdlíky na zádech. maňa

Já mít jen svoje dospělé kobyly, vychované, slušné - jakože mám, a domluvím se s nimi bez bití; vztahy máme vyjasněné a pokud se mi momentální chování nelíbí, stačí zavrčet ( po uposlechnutí ihned udobřovacím hlasem pochválit) a je jim jasno, že takto ne... možná bych při pohledu na okolí mudrovala podobně jako zadavatel.
Ale - protože odchovávám i hříbata, neobejde se to občas ani bez výchovných "lepanců" - protože zavrčení prostě nestačilo - než jsou z nich ti starší, slušní, vychovaní koně.
Stejně tak rozumím ošetřovatelům v nájemních stájích, že se tam může sejít sbírka koňských nevychovanců, rozmazlenců - jasně že vinou člověka, ale snad se oni kvůli tomu nenechají pohryzat, přeběhnout koněm apod., a v rámci vyjasnění si pravidel taky padne nějaká ta výchovná. Stejně, jako když si člověk takového pokaženého koně koupí.
Též nevidím nic zlého v pohlavku dítěti, pokud nereaguje na předchozí upozornění a porušuje dál stanovená pravidla ( s přidrzlým výrazem v očích). Aspoň u mně je to věc velmi málo častá a syn ví, že už musel opravdu překročit veškeré meze, aby mu "jedna přiletěla" a opět máme na velmi dlouhou dobu jasno.
Uhodit dítě, koně, psa je krajní řešení, ale účinné řešení a věřím, že existuje mizivý počet jedinců, u kterých od narození nikdy použito nebylo - protože toho nebylo třeba - a ty bych zařadila do kategorie "vysněných svatých".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě by zajímalo, jakým způsobem by dotyčný, ale i ostatní řešili náznaky. Dám příklad, kůň je přivázaný a při čištění zvedá nohu neustále, čištění se mu evidentně nelíbí,okřiknutí na něj v tomto případě neplatí, přestože zatím na tvrdo nekopl, je to signál, že je připraven. Lechtivost po celém těle jsem vyloučila. Co byste dělali? Kamarádsky ho přestali čistit a dali mu pokoj?

Nepřestala bych ho čistit; byla bych na pozoru, hlídala si onu nohu, abych stihla uhnout.
Klidně bych na něj mluvila, při čištění hladila ( nejlíp škrabkat na místě, kde tomá rád), aby se uklidnil a naučil se ho brát jako příjemnou věc.
Po ukončení čištění bych ho velmi pochválila, že jsme to zvládli.
Pokud to bere jako nepříjemnost a člověk na něj bude ještě navíc protivný, vše se jenom zhoršuje. Až pohár nepříjemnosti pro toho koně přeteče, skončí vyhrožování a přijde ten kopanec.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mít jen svoje dospělé kobyly, vychované, slušné - jakože mám, a domluvím se s nimi bez bití; vztahy máme vyjasněné a pokud se mi momentální chování nelíbí, stačí zavrčet ( po uposlechnutí ihned udobřovacím hlasem pochválit) a je jim jasno, že takto ne... možná bych při pohledu na okolí mudrovala podobně jako zadavatel.
Ale - protože odchovávám i hříbata, neobejde se to občas ani bez výchovných "lepanců" - protože zavrčení prostě nestačilo - než jsou z nich ti starší, slušní, vychovaní koně.
Stejně tak rozumím ošetřovatelům v nájemních stájích, že se tam může sejít sbírka koňských nevychovanců, rozmazlenců - jasně že vinou člověka, ale snad se oni kvůli tomu nenechají pohryzat, přeběhnout koněm apod., a v rámci vyjasnění si pravidel taky padne nějaká ta výchovná. Stejně, jako když si člověk takového pokaženého koně koupí.
Též nevidím nic zlého v pohlavku dítěti, pokud nereaguje na předchozí upozornění a porušuje dál stanovená pravidla ( s přidrzlým výrazem v očích). Aspoň u mně je to věc velmi málo častá a syn ví, že už musel opravdu překročit veškeré meze, aby mu "jedna přiletěla" a opět máme na velmi dlouhou dobu jasno.
Uhodit dítě, koně, psa je krajní řešení, ale účinné řešení a věřím, že existuje mizivý počet jedinců, u kterých od narození nikdy použito nebylo - protože toho nebylo třeba - a ty bych zařadila do kategorie "vysněných svatých".

Vůbec se zadavateli nedivím, že s vámi přítomnými nediskutuje. Můj dojem je, že povětšině jste všichni namachrovaní vůdci, kteří alespoň tomu koni musí vládnou. Pokuste se na sebe podívat očima koně, nebo lépe, jak by bylo vám být na jeho místě. Již samo tzv. sportovní odvětví je prodchnuto násilím. Příkladně u drezůry dvoje železa v hubě, masáže koní na tzv. korektní projev s rollkurem, v parkůru zase barování, drsné vedení koně přes hubu až k vzteklému cukání v hubě. U westernu obdobně nahrazování neum ježdění nebo přiježdění koně násilím. Nevhodný management koní toto ještě umocňuje. Tak mi neříkejte, že od počátku to není o násilí. Také to vidím tak, jako zadavatel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ty biješ koňa iba za to, že zdvíha nohu?

Takže k bezpečnému čisteniu:
Kôň sa čistí tak, že "nepresahuješ" koňa svojim telom ani vpredu, ani vzadu. Na pravej strane koňa čistiš predok koňa pravou rukou, zadok ľavou, na ľavej je to naopak. Druhá ruka je pritom položená na kohútiku, zaznamenávaš tak pohyb krku (vieš včas podchytiť snahu o pohryzenie) a ak kôň vykročí vpred alebo vzad, ideš s ním zarovno.
V čase, keď čistíš zadok koňa, stojíš zhruba v polovici jeho tela - vzadu je len ruka. Ako ťa tam môže kopnúť? Kôň kope zvyčajne dopredu alebo doboku, má možnosť kopnúť aj vpred a nahor, ale to nie je tak nebezpečné, navyše sa tam dá ľahko uhnúť.

Ak kôň dvíha nohu, nerobím nič. Má nárok nesúhlasiť s tým, čo robím, kým ma neohrozuje. Má právo švihať chvostom, dávať uši dozadu, hrýzť do vzduchu, hádzať hlavou, pretože ma tým neohrozuje. Ani ja nie som nadšená z vŕtania zubou a zabáram prsty do kresla, ale to neznamená, že zubárke odhryznem prsty. A ona mi našťastie preventívne nedáva po papuli.

Ak kôň kopne (do vzduchu, pretože čistím bezpečne), nespravím nič, pokračujem v čistení, podľa možnosti bez prejavenia nervozity. Ak to opakuje, koňa okríknem. A to doteraz vždy stačilo.

ne nebiju. pokud to kůň dělá, dávám si na něho pozor, ale zároveň to jakoby ignoruju, někdy okřiknu, aby si ji dal dolů a většinou to tak udělá. reagovala jsem na předchozí diskuze, které se týkaly tohoto tématu, kde by psáno něco v tom smyslu, že kůň měl být potrestán už za náznak, tak jsem se chtěla zeptat jak. jsem zadavatelka původní diskuze (kopnutí od koně), tedy jednalo se o moji kamarádku, netušila jsem, co to tu rozpoutá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vůbec se zadavateli nedivím, že s vámi přítomnými nediskutuje. Můj dojem je, že povětšině jste všichni namachrovaní vůdci, kteří alespoň tomu koni musí vládnou. Pokuste se na sebe podívat očima koně, nebo lépe, jak by bylo vám být na jeho místě. Již samo tzv. sportovní odvětví je prodchnuto násilím. Příkladně u drezůry dvoje železa v hubě, masáže koní na tzv. korektní projev s rollkurem, v parkůru zase barování, drsné vedení koně přes hubu až k vzteklému cukání v hubě. U westernu obdobně nahrazování neum ježdění nebo přiježdění koně násilím. Nevhodný management koní toto ještě umocňuje. Tak mi neříkejte, že od počátku to není o násilí. Také to vidím tak, jako zadavatel.

Pokud to vidite jako zadavatel, tak nam vsem prosim odpovezte na otazku, jakym zpusobem reagovat pokud na vas utoci kun, ktery vam chce evidentne ublizit. Mame uskocit, utect, chovat se jakoby nic a pritom vedet ze tato reakce vlastni submisivnimu jedinci nam priste vyslouzi jeste agresivnejsi utok v pripade, ze se z pohledu dominantniho kone dopustime neceho spatneho? Mame se nechat vazne zranit nebo zabit jen proto, abysme se vyhli pouziti nasili, ktere se ani zdaleka nevyrovna nasili pouzivanemu v techto pripadech konmi samotnymi?

I Monty Roberts a Pat Parelli pouzivaji naznaky utoku na kone aby je donutili udelat neco, co chteji oni a ne kun. Nebo snad hnani kone v kruhovce, sledovani ho primym pohledem a rozevirani pomyslnych drapu=prstu na ruce k utoku (monty roberts) pro kone v ramci jeho instinktu neznamena nasili? Pripadne 7her Parelliho s pouzitim konce voditka pro vynuceni pripadne poslusnosti kone (parelliovske kousnuti)?

Neverim, ze zde jsou lide, ktery by uznavali nesmyslne nasili pachane na koni, takovi lide musi byt psychicky naruseni.

Dizkuze je to dobra, divim se ze tady nikdo nikoho neurazi, jen me trochu zklamal pristup "ochrancu nenasili", kteri misto aby vysvetlili sve metody, pouze prispivaji v duchu "ja jsem ten nejlepsi a vy ostatni jste ubozaci". Diskutujme prosim dal, rada si prectu dalsi nazory na vec

Pavla (alfi.pav)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vůbec se zadavateli nedivím, že s vámi přítomnými nediskutuje. Můj dojem je, že povětšině jste všichni namachrovaní vůdci, kteří alespoň tomu koni musí vládnou. Pokuste se na sebe podívat očima koně, nebo lépe, jak by bylo vám být na jeho místě. Již samo tzv. sportovní odvětví je prodchnuto násilím. Příkladně u drezůry dvoje železa v hubě, masáže koní na tzv. korektní projev s rollkurem, v parkůru zase barování, drsné vedení koně přes hubu až k vzteklému cukání v hubě. U westernu obdobně nahrazování neum ježdění nebo přiježdění koně násilím. Nevhodný management koní toto ještě umocňuje. Tak mi neříkejte, že od počátku to není o násilí. Také to vidím tak, jako zadavatel.

A máte zkušenosti s odchovem? Jinak nechápu, proč reagujete na můj příspěvek, protože váš s ním vůbec nijak nesouvisí. Se sportem nemám společného nic, jsem rekre jezdec turista. Nic z toho, co popisujete nepotřebuju a nepoužívám.
A proč koni vládnout - takový nesmysl? Jediné,co po něm vyžaduji ( a co by šlo zahrnout do pojmu respekt), je nekousat mě, neházet po mně zadkem, nešlapat po mě, neignorovat můj osobní prostor - stejně jako si to nedovolí k jiným koním ze stáda - protože ti problém s násilím při pro ně nesympatickém chování nemají.
Vy to po koni nevyžadujete??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pečlivě jsem si pročetl vše, co bylo výše k danému tématu, který jsem zadal, napsáno.

Nemusím, ani nechci hájit své názory.

Vybral jsem pár, opravdu jen pár citací, které vypovídali o tom, jak se někteří "MILOVNÍCI A RÁDOBYCHOVATELÉ" koní chovají ke svým svěřencům.Koně chovám delší dobu něž jsou některé zde přítomné pubertální chovatelky na světě. Vývoj chovu koní v ČR mě donutil přestat produkovat hříbata - nesnesu pomyšlení, že by se mnou odchovaný kůň dostal do rukou někomu vybavenému lopatou. Dneska odchovává koně v podstatě kdoliv. Pak se ho snaží pod cenou prodat opět komukoliv. Mladé holčiny si vyprosí na rodičích pár tisíc na nákup koně, posléze zjistí, že nemají na ustájení a veta, že nemají ani schopnosti ani trpělivost a kůň jde do světa k dalšímu majiteli. Ovšem už řádně vychovaný lopatou.

Té hrstce opravdových chovatelů děkuji za jejich názory.

Té křičící většině - věřte, že koně lze opravdu chovat i bez použití násilí.

Tak... jen pro spojitost - já jsem ta 17ti letá dívka co přizpívala na začátku téhle diskuze

Mám pocit že každá strana zde mluví o něčem jiném, jeden o koze a druhý o voze..

Zastánci striktního "nenásilí" ( i když to slovo se mi nepáčí ) zde pohrdají ostatnímy - bez argumentů.

Chci jen říct toto - tvrdíte mi tady ( a všem ostatním kteří občas nějakou tu ránu použijí ) že já to dělám špatně a já nemám zkušenosti... ale stejně tak to může být opačně, já ( no, já sice ne protože leckdo se bude ohánět mojim věkem, ale kdokoliv kdo se chová stejně jako já ale je o krapek starší, protože já jsem považována za náctiletou a leckdo mě bude házet do stejného pytle s 12ti letýma slečínkama co si "vydupali" u rodičů koníčka a teť se cejtí jako někdo .. jistě chápete na jaký sortiment lidí zde narážím ) prostě stejně tak může druhá strana tvrdit že vy nemáte dostatek zkušeností protože jste za ty léta ještě nepochopili hiearchycké fungování stáda a řeč těla koně... a výsledek ? Dohady bez argumentů....

Takže, nebudeme se zde snad ohánět tím, kdo je starší a kdo zažil víc koní, kdo je lepší a kdo ne, protože když to shrneme ani eden z nás neví nic o tom, kdo je na druhé straně.... Soudíte zde lidi, že mají přirozenou touhu vladnout koni a mít pravdu, ale stejně se svojim způsobem chováte vy - sice nevím jestli u koní ale v debatě určitě ano, ( a z toho lze ledacost rozpoznat ) , utvrzujete JEN svůj názor, tvrdíte že vy jste dobří .... a z toho si máme prát příklad? Je to vlastně protiřečení ..

Chci jen jediné. Já vím, že nejsem bezchybná, občas člověku ujedou nervy, občas udělá neco špatně..ale to je přirozený, jsme jiný živočišný druh a i my máme svoje podvědomé instinkty které nám ať chceme nebo ne velí. Na koně se předělat nemůže nikdo. Člověk je lovec - kůň je kořist. Jestliže spolu tyto dva živočišné druhy mají vycházet, musí se oba hodně učit, a najít svou společnou řeč které bude kůň rozumět - ale i člověk. Chybama se člověk učí, i mě, přiznávám se očas ujeli nervy a zakřičela jsem na koně ve chvíly, kdy jsem měla zachovat chladnou hlavu a koně uklidnit. Ale díky tomu ještě snad nejsem špatná, já se chci učit, chci to dělat správně, ale nebudu tvrdit že už vše umím, ...

A proto - vysvětlete, jak se chováte vy, a hlavně proč - my se nad tím zamyslíme a buď to rozumně vyvrátíme nebo o tom budeme přemýšlet a pokud to bude rozumně znít, třeba se i pokusíme to vyzkoušet.. možná to i zafunguje.. a o to tady jde ne?

Ale osobně - přijde mi logičtější použít přirozený reflex koně - obrana útokem. Pokud bych utekla, nebo ránu neopětovala, tak mě zvíře nikdy respektovat nebude. To je můj osobní názor, a myslím, že pokud i vy se nad tím zamyslíte, zní to logicky

Tak mi teť napiště vy, rozumně, s klidem jak se zachovat, když:
1. kůň zkouší své postavení
2. kůň je již zkažen předchozím majitelem a uvědomil si svou sílu kterou zneužívá
3. kůň se bojí..

Zkuste se rozepsat, - já tady nechci vyhrát žabomyší válku jestli koně kárat fyzicky nebo ne, ale chci pochopit PROC!
Nemůžu za to že je mi 17 let, a pokud mě každý bude házet do pytle " namyšleným puberŤaček" tak to se pak nedivte že dnešní mládež je taková jaká je, když na otázku se jim dostaví jen znechucená odpověď že diskutovat o tom nenmá smysl

S pozdravem PH

PS: jak jsem již psala výše, pokud někdo nechce veřejnou diskuzi a stál by o výmněnu názorů, můj mail :

ph-@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak... jen pro spojitost - já jsem ta 17ti letá dívka co přizpívala na začátku téhle diskuze

Mám pocit že každá strana zde mluví o něčem jiném, jeden o koze a druhý o voze..

Zastánci striktního "nenásilí" ( i když to slovo se mi nepáčí ) zde pohrdají ostatnímy - bez argumentů.

Chci jen říct toto - tvrdíte mi tady ( a všem ostatním kteří občas nějakou tu ránu použijí ) že já to dělám špatně a já nemám zkušenosti... ale stejně tak to může být opačně, já ( no, já sice ne protože leckdo se bude ohánět mojim věkem, ale kdokoliv kdo se chová stejně jako já ale je o krapek starší, protože já jsem považována za náctiletou a leckdo mě bude házet do stejného pytle s 12ti letýma slečínkama co si "vydupali" u rodičů koníčka a teť se cejtí jako někdo .. jistě chápete na jaký sortiment lidí zde narážím ) prostě stejně tak může druhá strana tvrdit že vy nemáte dostatek zkušeností protože jste za ty léta ještě nepochopili hiearchycké fungování stáda a řeč těla koně... a výsledek ? Dohady bez argumentů....

Takže, nebudeme se zde snad ohánět tím, kdo je starší a kdo zažil víc koní, kdo je lepší a kdo ne, protože když to shrneme ani eden z nás neví nic o tom, kdo je na druhé straně.... Soudíte zde lidi, že mají přirozenou touhu vladnout koni a mít pravdu, ale stejně se svojim způsobem chováte vy - sice nevím jestli u koní ale v debatě určitě ano, ( a z toho lze ledacost rozpoznat ) , utvrzujete JEN svůj názor, tvrdíte že vy jste dobří .... a z toho si máme prát příklad? Je to vlastně protiřečení ..

Chci jen jediné. Já vím, že nejsem bezchybná, občas člověku ujedou nervy, občas udělá neco špatně..ale to je přirozený, jsme jiný živočišný druh a i my máme svoje podvědomé instinkty které nám ať chceme nebo ne velí. Na koně se předělat nemůže nikdo. Člověk je lovec - kůň je kořist. Jestliže spolu tyto dva živočišné druhy mají vycházet, musí se oba hodně učit, a najít svou společnou řeč které bude kůň rozumět - ale i člověk. Chybama se člověk učí, i mě, přiznávám se očas ujeli nervy a zakřičela jsem na koně ve chvíly, kdy jsem měla zachovat chladnou hlavu a koně uklidnit. Ale díky tomu ještě snad nejsem špatná, já se chci učit, chci to dělat správně, ale nebudu tvrdit že už vše umím, ...

A proto - vysvětlete, jak se chováte vy, a hlavně proč - my se nad tím zamyslíme a buď to rozumně vyvrátíme nebo o tom budeme přemýšlet a pokud to bude rozumně znít, třeba se i pokusíme to vyzkoušet.. možná to i zafunguje.. a o to tady jde ne?

Ale osobně - přijde mi logičtější použít přirozený reflex koně - obrana útokem. Pokud bych utekla, nebo ránu neopětovala, tak mě zvíře nikdy respektovat nebude. To je můj osobní názor, a myslím, že pokud i vy se nad tím zamyslíte, zní to logicky

Tak mi teť napiště vy, rozumně, s klidem jak se zachovat, když:
1. kůň zkouší své postavení
2. kůň je již zkažen předchozím majitelem a uvědomil si svou sílu kterou zneužívá
3. kůň se bojí..

Zkuste se rozepsat, - já tady nechci vyhrát žabomyší válku jestli koně kárat fyzicky nebo ne, ale chci pochopit PROC!
Nemůžu za to že je mi 17 let, a pokud mě každý bude házet do pytle " namyšleným puberŤaček" tak to se pak nedivte že dnešní mládež je taková jaká je, když na otázku se jim dostaví jen znechucená odpověď že diskutovat o tom nenmá smysl

S pozdravem PH

PS: jak jsem již psala výše, pokud někdo nechce veřejnou diskuzi a stál by o výmněnu názorů, můj mail :

ph-@seznam.cz

PS: Násilí ve sportu - o tom se tu nebavíme, to je něco úplně jiného a nemá smysl to sem motat, jelikož v tom bude akorát zmatek a bude se to používat jako hloupý přirovnání - ten, který oplatí útok koně svým útokem = to nemusí být člověk který používá ostrá uždění, metody rollkuru, tvrdé vyvazování a podobné jezdecké "vybavení " .... prostě to nepatří do toho, co tady řešíme Je to špatné přirovnání

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak... jen pro spojitost - já jsem ta 17ti letá dívka co přizpívala na začátku téhle diskuze

Mám pocit že každá strana zde mluví o něčem jiném, jeden o koze a druhý o voze..

Zastánci striktního "nenásilí" ( i když to slovo se mi nepáčí ) zde pohrdají ostatnímy - bez argumentů.

Chci jen říct toto - tvrdíte mi tady ( a všem ostatním kteří občas nějakou tu ránu použijí ) že já to dělám špatně a já nemám zkušenosti... ale stejně tak to může být opačně, já ( no, já sice ne protože leckdo se bude ohánět mojim věkem, ale kdokoliv kdo se chová stejně jako já ale je o krapek starší, protože já jsem považována za náctiletou a leckdo mě bude házet do stejného pytle s 12ti letýma slečínkama co si "vydupali" u rodičů koníčka a teť se cejtí jako někdo .. jistě chápete na jaký sortiment lidí zde narážím ) prostě stejně tak může druhá strana tvrdit že vy nemáte dostatek zkušeností protože jste za ty léta ještě nepochopili hiearchycké fungování stáda a řeč těla koně... a výsledek ? Dohady bez argumentů....

Takže, nebudeme se zde snad ohánět tím, kdo je starší a kdo zažil víc koní, kdo je lepší a kdo ne, protože když to shrneme ani eden z nás neví nic o tom, kdo je na druhé straně.... Soudíte zde lidi, že mají přirozenou touhu vladnout koni a mít pravdu, ale stejně se svojim způsobem chováte vy - sice nevím jestli u koní ale v debatě určitě ano, ( a z toho lze ledacost rozpoznat ) , utvrzujete JEN svůj názor, tvrdíte že vy jste dobří .... a z toho si máme prát příklad? Je to vlastně protiřečení ..

Chci jen jediné. Já vím, že nejsem bezchybná, občas člověku ujedou nervy, občas udělá neco špatně..ale to je přirozený, jsme jiný živočišný druh a i my máme svoje podvědomé instinkty které nám ať chceme nebo ne velí. Na koně se předělat nemůže nikdo. Člověk je lovec - kůň je kořist. Jestliže spolu tyto dva živočišné druhy mají vycházet, musí se oba hodně učit, a najít svou společnou řeč které bude kůň rozumět - ale i člověk. Chybama se člověk učí, i mě, přiznávám se očas ujeli nervy a zakřičela jsem na koně ve chvíly, kdy jsem měla zachovat chladnou hlavu a koně uklidnit. Ale díky tomu ještě snad nejsem špatná, já se chci učit, chci to dělat správně, ale nebudu tvrdit že už vše umím, ...

A proto - vysvětlete, jak se chováte vy, a hlavně proč - my se nad tím zamyslíme a buď to rozumně vyvrátíme nebo o tom budeme přemýšlet a pokud to bude rozumně znít, třeba se i pokusíme to vyzkoušet.. možná to i zafunguje.. a o to tady jde ne?

Ale osobně - přijde mi logičtější použít přirozený reflex koně - obrana útokem. Pokud bych utekla, nebo ránu neopětovala, tak mě zvíře nikdy respektovat nebude. To je můj osobní názor, a myslím, že pokud i vy se nad tím zamyslíte, zní to logicky

Tak mi teť napiště vy, rozumně, s klidem jak se zachovat, když:
1. kůň zkouší své postavení
2. kůň je již zkažen předchozím majitelem a uvědomil si svou sílu kterou zneužívá
3. kůň se bojí..

Zkuste se rozepsat, - já tady nechci vyhrát žabomyší válku jestli koně kárat fyzicky nebo ne, ale chci pochopit PROC!
Nemůžu za to že je mi 17 let, a pokud mě každý bude házet do pytle " namyšleným puberŤaček" tak to se pak nedivte že dnešní mládež je taková jaká je, když na otázku se jim dostaví jen znechucená odpověď že diskutovat o tom nenmá smysl

S pozdravem PH

PS: jak jsem již psala výše, pokud někdo nechce veřejnou diskuzi a stál by o výmněnu názorů, můj mail :

ph-@seznam.cz

TO: Odpovědět... | Autor: Anonymní (xxxx.36.64) | Vloženo: 03.01.2009 22:00:40

to co povazujete za respekt, je v ramci konske hierarchie obrana dominantniho postaveni.

Nic ve zlem, muzete byt hobby jezdec, muzete byt profi parkurovy jezdec, ale pokud vam kun prokazuje respekt, tak vas z hlediska etologie uznava jako jemu nadrizeneho.

Tenhle princip kun chape a ztotoznuje se s nim, protoze je pro neho mnohem snazsi nechat se vest nez byt vudcem...

A uz jsem videla i 15l holky, ktere by za nehet co do zkusenosti strcily lecktereho dospeleho. Je to jen o osobnim lidskem pristupu, schopnosti pozorovat a inteligenci dotycne osoby, ne o veku a dobe stravene mezi konmi

Nemuzu se radit mezi chovatele, ja jsem odchovala pouze a jen jedno hribe, ale dnes si s odstupem casu musim rict, ze se nam (me a jeji soucasne majitelce) podarilo vychovat vyrovnaneho a prijemneho kone i presto, ze toto plemeno je na vychovu vzhledem ke sve povaze obcas narocne. Muzete se podivat na moderku Arabi 80 skoro na konci, Sejna a Sissi

Pavla

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vůbec se zadavateli nedivím, že s vámi přítomnými nediskutuje. Můj dojem je, že povětšině jste všichni namachrovaní vůdci, kteří alespoň tomu koni musí vládnou. Pokuste se na sebe podívat očima koně, nebo lépe, jak by bylo vám být na jeho místě. Již samo tzv. sportovní odvětví je prodchnuto násilím. Příkladně u drezůry dvoje železa v hubě, masáže koní na tzv. korektní projev s rollkurem, v parkůru zase barování, drsné vedení koně přes hubu až k vzteklému cukání v hubě. U westernu obdobně nahrazování neum ježdění nebo přiježdění koně násilím. Nevhodný management koní toto ještě umocňuje. Tak mi neříkejte, že od počátku to není o násilí. Také to vidím tak, jako zadavatel.

Tak dobře, omlouvám se těm, kterých jsem se mohl dotknout. Ovšem diskuse je na velmi, velmi rozsáhlé psaní a upřímně se přiznám, že to mě se moc nechce. Možná že jsem asi neobjektivní, ale toho nevhodného zacházení s koňmi je vidět příliš mnoho a bohužel je doprovázeno právě těmi bičíky, lopatami a dalším náčiním, které u koní považuji za zbytečné. A hlavně u sportu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
TO: Odpovědět... | Autor: Anonymní (xxxx.36.64) | Vloženo: 03.01.2009 22:00:40

to co povazujete za respekt, je v ramci konske hierarchie obrana dominantniho postaveni.

Nic ve zlem, muzete byt hobby jezdec, muzete byt profi parkurovy jezdec, ale pokud vam kun prokazuje respekt, tak vas z hlediska etologie uznava jako jemu nadrizeneho.

Tenhle princip kun chape a ztotoznuje se s nim, protoze je pro neho mnohem snazsi nechat se vest nez byt vudcem...

A uz jsem videla i 15l holky, ktere by za nehet co do zkusenosti strcily lecktereho dospeleho. Je to jen o osobnim lidskem pristupu, schopnosti pozorovat a inteligenci dotycne osoby, ne o veku a dobe stravene mezi konmi

Nemuzu se radit mezi chovatele, ja jsem odchovala pouze a jen jedno hribe, ale dnes si s odstupem casu musim rict, ze se nam (me a jeji soucasne majitelce) podarilo vychovat vyrovnaneho a prijemneho kone i presto, ze toto plemeno je na vychovu vzhledem ke sve povaze obcas narocne. Muzete se podivat na moderku Arabi 80 skoro na konci, Sejna a Sissi

Pavla

Můj dojem je, že povětšině jste všichni namachrovaní vůdci, kteří alespoň tomu koni musí vládnou.

No, mezi nami a jak je tomu ve stade? Temer kazdy kun /az na par submisivnich jedincu/ se snazi ziskat co nejlepsi pozici, a to vsemi dostupnymi prostredky. Co psi smecky? co nase lidske stado- vy se v praci nesnazite ziskat co nejlepsi pozici? To je PRIROZENE.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj dojem je, že povětšině jste všichni namachrovaní vůdci, kteří alespoň tomu koni musí vládnou.

No, mezi nami a jak je tomu ve stade? Temer kazdy kun /az na par submisivnich jedincu/ se snazi ziskat co nejlepsi pozici, a to vsemi dostupnymi prostredky. Co psi smecky? co nase lidske stado- vy se v praci nesnazite ziskat co nejlepsi pozici? To je PRIROZENE.

Jsou vůdci a namachrovaní vůdci. Lepší pozice lze i v zaměstnání získávat různými způsoby. Autorita může být přirozená nebo násilím vynucená. atd atd...

Nechci hodnotit výchovné metody koní, s tím nemám zkušenosti, přesto si názor udělat můžu. A celá diskuze (až na několik málo příspěvků) už od "kopnutí od koně" ve mně vyvolává hodně nepříjemné pocity.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj dojem je, že povětšině jste všichni namachrovaní vůdci, kteří alespoň tomu koni musí vládnou.

No, mezi nami a jak je tomu ve stade? Temer kazdy kun /az na par submisivnich jedincu/ se snazi ziskat co nejlepsi pozici, a to vsemi dostupnymi prostredky. Co psi smecky? co nase lidske stado- vy se v praci nesnazite ziskat co nejlepsi pozici? To je PRIROZENE.

pro PH:
nejsem sice dotazovana, ale stejne- muj nazor:

1. kun zkousi sve postaveni: pokud je to pokus prvni, vetsinou nebyva prilis agresivni- staci upozorneni, ze takto ne-hlas plesknuti voditkem,...pokud to nezabere- nakopnout /byt to zni hrozne, je to pro kone nejsrozumitelnejsi trest/ pokud to uz neni prvni pokus, znamena to, ze kun je budto uz zkazeny /ale to uz jsme u pripadu2/ nebo hodne dominantni, to uz je potom trosku problem, protoze vyzaduje soustavnou praci s nekym hodne zkusenym a kdo ma dost casu-neni to o tom, co udelam v danou situaci, ale o celkovem pristupu-prace na lonzi, pod sedlem, na ruce,...a stejne si myslim, ze to pak bude kun jednoho pana ostatni, co se mu nebudou venovat respektovat nebude a budou k nemu muset pristupovat pri dodrzovani bezpeznostnich pravidel

2. kun je zkazeny, jde proti cloveku, uvedomuje si silu- toto je ten pripad, kdy musi i clovek vratit utok v plne sile /ciste muj nazor-lepsi jeden poradny vyprask, nez soustavne opleskavani/. V tomto pripade bych ale byla uz stabilne opatrna, on treba pochopi, ze u Tebe mu to neklaplo, ale kdyz k nemu pujde nekdo jiny, s kym vztahy vyjasnene nema, je tu riziko opetneho utoku. Je dobre, aby se kun dostal do stabilnich podminek-napr majitel+osetrovatel, budou mit vyjasnene vztahy a ostatni at k nemu nechodi. Pokud se tam bude kazdou chvili courat nekdo cizi, bude zkouset-nekdy dostane lopatou, nekdo pred nim utece a nikam to nepovede, bude to zacarovany kruh, protoze bude zkouset KDO DALSI jeste pred nim utece

3.kun co se boji-takovy kun nikdy nezautoci, pokud ma moznost k uteku, tedy bych s nim nejprve zacala pracovat napr. v ohrade. Sednou si do ohrady idealne kde neni pastva nebo seno, aby mel kun duvod si me vsimat, zvedavost mu neda a priblizi se a zacne si me prohlizet. Nezvedat oci, zustat sedet, proste se jen nechat ocichavat. Po nekolika dnech to zkouset ve stoje, potom se zacit zkouset u toho hybat, pomalu krok za krokem se ke koni priblizovat-opatrne na prvni dotek-to je klicova situace-pokud se uz necha i osahavat, budu ho vsude hladit,....potom budu to stejne aplikovat v mensim prostoru /napr kruhovka/ a nakonec i v boxu. Takovyto kun kopne vetsinou pokud se s nim zacne pracovat rovnou v boxu- ma strach, nema kam utect, je v bezvychodne situaci-kopne.

ja pridavam 4. pripad-kun vymysli ptakoviny z nadmerne energie-tam jsem se ted bohuzel dostala ja, kobyla si v lete lehce poranila nohu, ma mit pres zimu klid, jen chodit povodit, aby se zraneni uplne dohojilo. Je top temperamentni kobylka, zvykla hodne pracovat. Ted chodi jen do male ohradky /velke asi jako 2 boxy/ aby nemusela byt uplne zavrena v boxu (jak puvodne doporucil vet). Jadro sice nedostava, ale pod sedlo nechodi, chodim ji jen povodit. Je nabita energii, takze kazde sustnuti ji vybudi. Uz i vykopla. Ale k jadru-jak to resit? Krmit min jadra nemuzu, uz totiz zadne nedostava. Pracovat nemuze. Bit ji za to nechci, v podstate za to nemuze, ja mam ale obavy, aby se to nenaucila, aby nezjistila, ze ji to nechavat prochazet. Zatim se to snazim resit v klidu, treba jen zarvat, obcas kdyz to prezene, tak ju klepnu proutkem, nebo naznacim kopnuti. Stejne ale je proste nabita energii, takze to netrva dlouho a zase si najde duvod k vyskoceni- jak resit moji situaci? Nejde o utok na me, takze to sem uplne nepatri, ale stejne, kdyz uz se to probira....
/mimochodem, jasem ta, se kterou sis kolem silvestra psala mail ohledne nonstop sena-ano ci ne/
S pozdravem Hanka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pro PH:
nejsem sice dotazovana, ale stejne- muj nazor:

1. kun zkousi sve postaveni: pokud je to pokus prvni, vetsinou nebyva prilis agresivni- staci upozorneni, ze takto ne-hlas plesknuti voditkem,...pokud to nezabere- nakopnout /byt to zni hrozne, je to pro kone nejsrozumitelnejsi trest/ pokud to uz neni prvni pokus, znamena to, ze kun je budto uz zkazeny /ale to uz jsme u pripadu2/ nebo hodne dominantni, to uz je potom trosku problem, protoze vyzaduje soustavnou praci s nekym hodne zkusenym a kdo ma dost casu-neni to o tom, co udelam v danou situaci, ale o celkovem pristupu-prace na lonzi, pod sedlem, na ruce,...a stejne si myslim, ze to pak bude kun jednoho pana ostatni, co se mu nebudou venovat respektovat nebude a budou k nemu muset pristupovat pri dodrzovani bezpeznostnich pravidel

2. kun je zkazeny, jde proti cloveku, uvedomuje si silu- toto je ten pripad, kdy musi i clovek vratit utok v plne sile /ciste muj nazor-lepsi jeden poradny vyprask, nez soustavne opleskavani/. V tomto pripade bych ale byla uz stabilne opatrna, on treba pochopi, ze u Tebe mu to neklaplo, ale kdyz k nemu pujde nekdo jiny, s kym vztahy vyjasnene nema, je tu riziko opetneho utoku. Je dobre, aby se kun dostal do stabilnich podminek-napr majitel+osetrovatel, budou mit vyjasnene vztahy a ostatni at k nemu nechodi. Pokud se tam bude kazdou chvili courat nekdo cizi, bude zkouset-nekdy dostane lopatou, nekdo pred nim utece a nikam to nepovede, bude to zacarovany kruh, protoze bude zkouset KDO DALSI jeste pred nim utece

3.kun co se boji-takovy kun nikdy nezautoci, pokud ma moznost k uteku, tedy bych s nim nejprve zacala pracovat napr. v ohrade. Sednou si do ohrady idealne kde neni pastva nebo seno, aby mel kun duvod si me vsimat, zvedavost mu neda a priblizi se a zacne si me prohlizet. Nezvedat oci, zustat sedet, proste se jen nechat ocichavat. Po nekolika dnech to zkouset ve stoje, potom se zacit zkouset u toho hybat, pomalu krok za krokem se ke koni priblizovat-opatrne na prvni dotek-to je klicova situace-pokud se uz necha i osahavat, budu ho vsude hladit,....potom budu to stejne aplikovat v mensim prostoru /napr kruhovka/ a nakonec i v boxu. Takovyto kun kopne vetsinou pokud se s nim zacne pracovat rovnou v boxu- ma strach, nema kam utect, je v bezvychodne situaci-kopne.

ja pridavam 4. pripad-kun vymysli ptakoviny z nadmerne energie-tam jsem se ted bohuzel dostala ja, kobyla si v lete lehce poranila nohu, ma mit pres zimu klid, jen chodit povodit, aby se zraneni uplne dohojilo. Je top temperamentni kobylka, zvykla hodne pracovat. Ted chodi jen do male ohradky /velke asi jako 2 boxy/ aby nemusela byt uplne zavrena v boxu (jak puvodne doporucil vet). Jadro sice nedostava, ale pod sedlo nechodi, chodim ji jen povodit. Je nabita energii, takze kazde sustnuti ji vybudi. Uz i vykopla. Ale k jadru-jak to resit? Krmit min jadra nemuzu, uz totiz zadne nedostava. Pracovat nemuze. Bit ji za to nechci, v podstate za to nemuze, ja mam ale obavy, aby se to nenaucila, aby nezjistila, ze ji to nechavat prochazet. Zatim se to snazim resit v klidu, treba jen zarvat, obcas kdyz to prezene, tak ju klepnu proutkem, nebo naznacim kopnuti. Stejne ale je proste nabita energii, takze to netrva dlouho a zase si najde duvod k vyskoceni- jak resit moji situaci? Nejde o utok na me, takze to sem uplne nepatri, ale stejne, kdyz uz se to probira....
/mimochodem, jasem ta, se kterou sis kolem silvestra psala mail ohledne nonstop sena-ano ci ne/
S pozdravem Hanka

pro 13.90:
to je ale otazka, kdo cemu rika nasili- kone po sobe kopou- nejsou to nasilnici???
Taky neuznavam zotrocovani koni, ja sama delam s kobylou military a to jen proto, ze jsem zjistila, jak neuveritelne ji to bavi je temperametni, jde do vseho,... Puvodne jsem ji chtela na parkury, do krosu jsem ji vytahla jen nahodou a kdyz jsem videla s jakou chuti skace, jak netrpelive ocekava, na co ji zase navedu,...tak jsem zmenila plany kvuli ni, kdyby ji skakani nebavilo, nebudu ji do toho bicem a spornama nutit. Ale kopat bych po sobe nenechala, to myslim ode me vyzaduje razantni protiutok.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pečlivě jsem si pročetl vše, co bylo výše k danému tématu, který jsem zadal, napsáno.

Nemusím, ani nechci hájit své názory.

Vybral jsem pár, opravdu jen pár citací, které vypovídali o tom, jak se někteří "MILOVNÍCI A RÁDOBYCHOVATELÉ" koní chovají ke svým svěřencům.Koně chovám delší dobu něž jsou některé zde přítomné pubertální chovatelky na světě. Vývoj chovu koní v ČR mě donutil přestat produkovat hříbata - nesnesu pomyšlení, že by se mnou odchovaný kůň dostal do rukou někomu vybavenému lopatou. Dneska odchovává koně v podstatě kdoliv. Pak se ho snaží pod cenou prodat opět komukoliv. Mladé holčiny si vyprosí na rodičích pár tisíc na nákup koně, posléze zjistí, že nemají na ustájení a veta, že nemají ani schopnosti ani trpělivost a kůň jde do světa k dalšímu majiteli. Ovšem už řádně vychovaný lopatou.

Té hrstce opravdových chovatelů děkuji za jejich názory.

Té křičící většině - věřte, že koně lze opravdu chovat i bez použití násilí.

PRO HANKU
Zdravím - ano, s vaším názorem se ztotožňuji. Mě to připadá jako nejlogičtější řešení ( jediné, nad čím by se dalo uvažovat je, aby to kůň pochopil jako odraz člena jeho stáda, a ne jako útok nepřítele - pokud má ale koník důvěru k lidem jako takovým a nemá z nich strach, tak předpokládám že to chápe )

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
PRO HANKU
Zdravím - ano, s vaším názorem se ztotožňuji. Mě to připadá jako nejlogičtější řešení ( jediné, nad čím by se dalo uvažovat je, aby to kůň pochopil jako odraz člena jeho stáda, a ne jako útok nepřítele - pokud má ale koník důvěru k lidem jako takovým a nemá z nich strach, tak předpokládám že to chápe )

Ustulina : no když tě kůn nakop 7 x ,čím si přemýšlela po prvním kopnutí ,asi zadkem vid ,to tě po prvním nepoučilo?Promin ,ale musím natvrdo .Prosímtě můžeš mi vysvětlit jak chceš koně naučit když chceš aby se ti venku nepásl při práci

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ustulina : no když tě kůn nakop 7 x ,čím si přemýšlela po prvním kopnutí ,asi zadkem vid ,to tě po prvním nepoučilo?Promin ,ale musím natvrdo .Prosímtě můžeš mi vysvětlit jak chceš koně naučit když chceš aby se ti venku nepásl při práci

nevím jak kdo tady,ale když čistím koně tak chci aby koník i já jsme při tom byli spokojení a né se dívat na totálně nasranýho koně který by mě nejradši vykopal s chlíva,prostě si vyjasníme a hledáme proč se tak děje .Ovšem jinak ne s lopatou