Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.176.176
Chystám se, že si začnu s kobylkou hrát. Jak přirozenou komunikaci (v mém pojetí tak tomu určitě nelze říkat, ale nic lepšího mě nenapadlo
) zařazujete do pracovního plánu koně - berete vaše hraní místo práce, nebo si třeba pohrajete a pak jdete jezdit, a nebo si hrajete po ježdění? Kolik času a jak často tomu musím věnovat, aby moje snaha měla nějaký smysl?
Díky Lucka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.176.176
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Chystám se, že si začnu s kobylkou hrát. Jak přirozenou komunikaci (v mém pojetí tak tomu určitě nelze říkat, ale nic lepšího mě nenapadlo
) zařazujete do pracovního plánu koně - berete vaše hraní místo práce, nebo si třeba pohrajete a pak jdete jezdit, a nebo si hrajete po ježdění? Kolik času a jak často tomu musím věnovat, aby moje snaha měla nějaký smysl?
Díky Lucka
A ještě - můžu kombinovat různé metody? Líbí se mi jich víc, ale spíš tak od každého něco.. můžu na jednom koni zkoušet např. nejdřív TTouch, potom napojení a potom zase vyzkoušet hry podle Parelliho?
Omlouvám se za blbé dotazy, ale začla jsem se teď o to zajímat a asi se v tom rýpu víc než bych měla
Lucka
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.44.120
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A ještě - můžu kombinovat různé metody? Líbí se mi jich víc, ale spíš tak od každého něco.. můžu na jednom koni zkoušet např. nejdřív TTouch, potom napojení a potom zase vyzkoušet hry podle Parelliho?
Omlouvám se za blbé dotazy, ale začla jsem se teď o to zajímat a asi se v tom rýpu víc než bych měla
Lucka
Taky mám ještě milion dotazů=D, ale já bych neoddělovala komunikaci a ježdění, všechno totiž spolu souvidí, nejde jeden den koně drtit pod sedlem, rvát za hubu a další den být jeho kamarád. Myslím, že musíš poznat co koníkovi vyhovuje, kombinovat metody, zkoušet, nejhorší je totiž nedělat nic! Držím palce!
PS: Opravte mě někdo, pokud se pletu, taky jsme ještě začátečník
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.250
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky mám ještě milion dotazů=D, ale já bych neoddělovala komunikaci a ježdění, všechno totiž spolu souvidí, nejde jeden den koně drtit pod sedlem, rvát za hubu a další den být jeho kamarád. Myslím, že musíš poznat co koníkovi vyhovuje, kombinovat metody, zkoušet, nejhorší je totiž nedělat nic! Držím palce!
PS: Opravte mě někdo, pokud se pletu, taky jsme ještě začátečník
Myslim, ze je jen a jen na tobe a tvem citu, jak si to v praci s konikem naplanujes a zaradis. Kolik ceho delat a jak casto aby to melo smysl. Neboj se. S chuti do toho, sama poznas kolik je akrorat... Hlavne vsechna cviceni dotahnout do stavu, ktery se bude tobe libit a v tom nejlepsim prestat. Neprestavat nedokoncenym ukolem a nenasazovat si ze zacatku zbytecne vysoke cile
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.195.219
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A ještě - můžu kombinovat různé metody? Líbí se mi jich víc, ale spíš tak od každého něco.. můžu na jednom koni zkoušet např. nejdřív TTouch, potom napojení a potom zase vyzkoušet hry podle Parelliho?
Omlouvám se za blbé dotazy, ale začla jsem se teď o to zajímat a asi se v tom rýpu víc než bych měla
Lucka
To takzvané napojení radši vynech. Je to kravina a ničeho tím nedosáhneš. Monty Roberts je pouze obchodník, který umí dobře všechno prodat. Funkčnost však je něco jiného..
A.J.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.173.51
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Chystám se, že si začnu s kobylkou hrát. Jak přirozenou komunikaci (v mém pojetí tak tomu určitě nelze říkat, ale nic lepšího mě nenapadlo
) zařazujete do pracovního plánu koně - berete vaše hraní místo práce, nebo si třeba pohrajete a pak jdete jezdit, a nebo si hrajete po ježdění? Kolik času a jak často tomu musím věnovat, aby moje snaha měla nějaký smysl?
Díky Lucka
On je to víc systém principů, než nějakých úkolů, cviků, her a kdoví čeho ještě. Takže nakonec vlastně ty principy používáš pořád, když jsi s koněm, ať už ho přivoláváš z výběhu, vodíš, čistíš, sedláš, jezdíš... Neustále s koněm komunikuješ, ježdění se stává hrou a výzvou. Dokud se to budeš učit, raději měj na to vyhrazené dny, ať nemusíš řešit s koněm po ježdění emoce nebo únavu z ježdění, a naopak aby po dobře splněném úkolu kůň dostal svůj klid, a ne makačku pod sedlem.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.22.21
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To takzvané napojení radši vynech. Je to kravina a ničeho tím nedosáhneš. Monty Roberts je pouze obchodník, který umí dobře všechno prodat. Funkčnost však je něco jiného..
A.J.
S tím bych si dovolil nesouhlasit. Roberts je sice obchodník, ale nenabízí zas takový šunt, takže o nefunkčnosti bych nemluvil.
Ale k věci. Každé zacházení s koněm je komunikace. I když koně bezdůvodně zmlátíš, je to komunikace, kterou si kůň vyloží po svém. Můžeš s koněm komunikovat třeba tak, že se tě bude bát a nebude-li mít vyhnutí, pak tě poslechne.
Pokud chceš ale koně, na kterého se budeš moci spolehnout a který bude rád a ochotně spolupracovat, musíš s ním komunikovat tak, abys ho přesvědčila, že ty jsi ten, na koho se může vždy a v každém okamžiku spolehnout a že se mu spolupráce s tebou vyplatí.
Takže to, co nazýváme přrozenou komunikací, je vlastně způsob nebo obecně řečeno prostředek, jak koně o naší dokonalosti přesvědčit. Nejobtížnější na tom je, že nemůžeme jen chtít, aby kůň rozuměl člověku, nejdřív totiž musí člověk porozumět svému koni, naučit se správně číst jeho odpovědi na naše jednání. Slovo "přirozená" chápu především ve směru od koně k člověku, protože reakce koně nejsou pro člověka přirozené a proto je často chápe špatně, případně odpovědi koně vůbec neregistruje takže buď člověk nekomunikuje vůbec nebo neadekvátně a koni nezbývá, než být totálně zmaten. Tak si ale člověk renomé zaručeně spolehlivého jedince nevyslouží.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.22.21
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
S tím bych si dovolil nesouhlasit. Roberts je sice obchodník, ale nenabízí zas takový šunt, takže o nefunkčnosti bych nemluvil.
Ale k věci. Každé zacházení s koněm je komunikace. I když koně bezdůvodně zmlátíš, je to komunikace, kterou si kůň vyloží po svém. Můžeš s koněm komunikovat třeba tak, že se tě bude bát a nebude-li mít vyhnutí, pak tě poslechne.
Pokud chceš ale koně, na kterého se budeš moci spolehnout a který bude rád a ochotně spolupracovat, musíš s ním komunikovat tak, abys ho přesvědčila, že ty jsi ten, na koho se může vždy a v každém okamžiku spolehnout a že se mu spolupráce s tebou vyplatí.
Takže to, co nazýváme přrozenou komunikací, je vlastně způsob nebo obecně řečeno prostředek, jak koně o naší dokonalosti přesvědčit. Nejobtížnější na tom je, že nemůžeme jen chtít, aby kůň rozuměl člověku, nejdřív totiž musí člověk porozumět svému koni, naučit se správně číst jeho odpovědi na naše jednání. Slovo "přirozená" chápu především ve směru od koně k člověku, protože reakce koně nejsou pro člověka přirozené a proto je často chápe špatně, případně odpovědi koně vůbec neregistruje takže buď člověk nekomunikuje vůbec nebo neadekvátně a koni nezbývá, než být totálně zmaten. Tak si ale člověk renomé zaručeně spolehlivého jedince nevyslouží.
Ještě jsem zapomněl dodat, že tento způsob zacházení s koněm nelze zařadit do plánu, tento způsob zacházení s koněm je třeba používat v každém okamžiku kdy jste s koněm, třeba jen i v jeho blízkosti a zrovna "komunikujete s jiným koněm" protože nelze být např. v kruhové ohradě ten správný jedinec, který si s koněm rozumí a na jízdárně být ten dravec zaklesnutý drápy na hřbetě, který koně nesmyslně honí dokola.
Respekt a důvěra koně se totiž dlouho získává a rychle ztrácí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.240.55
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
On je to víc systém principů, než nějakých úkolů, cviků, her a kdoví čeho ještě. Takže nakonec vlastně ty principy používáš pořád, když jsi s koněm, ať už ho přivoláváš z výběhu, vodíš, čistíš, sedláš, jezdíš... Neustále s koněm komunikuješ, ježdění se stává hrou a výzvou. Dokud se to budeš učit, raději měj na to vyhrazené dny, ať nemusíš řešit s koněm po ježdění emoce nebo únavu z ježdění, a naopak aby po dobře splněném úkolu kůň dostal svůj klid, a ne makačku pod sedlem.
Ono NH není o hraní i když to Parelli tak nazývá. Přirozená komunikace znamená, že po koni chceme nepřirozené věci, ale používáme k tomu komunikační prostředky, kterým přirozeně rozumí. my se je ale nejprve musíme naučit, protože on je už zná ze stádové komunikace. To že MR je obchodník je spíše výhoda než nevýhoda. Je jeho zásluhou, že celý svět dnes o existenci NH ví i když to třeba nepoužívá. Mám od něj řadu videí a jsou opravdu zajímavá a poučná. je to ale o výchově a ne o výcviku koně. Je to o vzájemném chápání a přenosu informace. To mnozí nechápou a říkají, že to není k ničemu. Pravda - jin ne.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.173.51
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ono NH není o hraní i když to Parelli tak nazývá. Přirozená komunikace znamená, že po koni chceme nepřirozené věci, ale používáme k tomu komunikační prostředky, kterým přirozeně rozumí. my se je ale nejprve musíme naučit, protože on je už zná ze stádové komunikace. To že MR je obchodník je spíše výhoda než nevýhoda. Je jeho zásluhou, že celý svět dnes o existenci NH ví i když to třeba nepoužívá. Mám od něj řadu videí a jsou opravdu zajímavá a poučná. je to ale o výchově a ne o výcviku koně. Je to o vzájemném chápání a přenosu informace. To mnozí nechápou a říkají, že to není k ničemu. Pravda - jin ne.
V mnohém provedení NH o hraní není, ale pokud to někdo dělá tak, aby to kůň bral jako hru, tak je radost se na toho koníčka koukat
Zrovna včera si kamarádka vzala takto koníka na jízdárnu a zcela dle Parelliho pricipů ho rozehrála, předváděl se, rozbíhal a zastavoval, přeskakoval přes nízké překážky, přecházel přes můstek - víceméně na gesta (člověk by řekl na myšlenku). Je příjmné být koni zábavou.