Existují ještě nezadaní muži, kteří mají rádi koně?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že to sem asi nepatří, ale kde jinde se zeptat, než právě tady.
Jsem už z toho nešťastná, protože bych si přála mít někoho, kdo má koníky rád. Nemusí jezdit závody, ale jen občasný vyjížďky.
Jak jste na tom vy? Nevíte o někom?
Nebo už vážně vymřeli?
Díky moc za každej postřeh. Barča

Ale,že by tu začínala nová seznamka?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že to sem asi nepatří, ale kde jinde se zeptat, než právě tady.
Jsem už z toho nešťastná, protože bych si přála mít někoho, kdo má koníky rád. Nemusí jezdit závody, ale jen občasný vyjížďky.
Jak jste na tom vy? Nevíte o někom?
Nebo už vážně vymřeli?
Díky moc za každej postřeh. Barča

mam takovy tuseni ze vymreli, ja mam podobny problem, jen mym konickem jsou nejen konici ale i psici.. a ne a ne najit nekoho kdo by toto se mnou sdilel. sice ted jednoho mam, ten mi to vcelku toleruje, ale v zadnem pripade se mnou nesdili :(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mam takovy tuseni ze vymreli, ja mam podobny problem, jen mym konickem jsou nejen konici ale i psici.. a ne a ne najit nekoho kdo by toto se mnou sdilel. sice ted jednoho mam, ten mi to vcelku toleruje, ale v zadnem pripade se mnou nesdili :(

Jestli si někdo myslí, že toto není co se týče koní podstatné, tak se šíleně mílí. Už jenom to, aby byli koníci šťastni a zároveň i majitelky, který jsou stresovány žárlivými scénami ohledně stráveného času u koní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli si někdo myslí, že toto není co se týče koní podstatné, tak se šíleně mílí. Už jenom to, aby byli koníci šťastni a zároveň i majitelky, který jsou stresovány žárlivými scénami ohledně stráveného času u koní.

Naprosto s tebou souhlasím,není nic horšího než blbec,kterej vám dělá scény,že sportujete. Tak přestanete jezdit a dělá vám scény,že se válíte doma jako pecka.Takže kde je pravda? Mít chlapa co dělá s vámi do koní a je klid.Pá

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Naprosto s tebou souhlasím,není nic horšího než blbec,kterej vám dělá scény,že sportujete. Tak přestanete jezdit a dělá vám scény,že se válíte doma jako pecka.Takže kde je pravda? Mít chlapa co dělá s vámi do koní a je klid.Pá

Taky jsem tento problém řešila ještě před 3.lety . Pak jsem poznala kluka, který měl rád zvířata tak nějak všeobecně, i když sám žádné neměl a postupně jsem ho převychovala na koňáka . Teď máme psa, kočku a plnou stáj koní a on chce pořád další a další, ale nemyslete si, že je to u nás bez hádek . Zase řešíme problémy, jak to všechno ufinancovat. On totiž lítá pořád v oblacích a já jsem ta při zemi, která se drží reality . Čeká nás přestavba zemědělské usedlosti, do toho přišlo mimčo, tak že problémů máme dost a dost a měly jsme i několik krizí, kdy to vypadalo na rozchod, tak že si nemyslete, že mít doma koňáka je vždy výhra . Přesto jsem ráda, že ho mám a držím palce, ať i vy najdete toho pravého .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že to sem asi nepatří, ale kde jinde se zeptat, než právě tady.
Jsem už z toho nešťastná, protože bych si přála mít někoho, kdo má koníky rád. Nemusí jezdit závody, ale jen občasný vyjížďky.
Jak jste na tom vy? Nevíte o někom?
Nebo už vážně vymřeli?
Díky moc za každej postřeh. Barča

Zdar.
Tak ja mám skôr opačný problém. Síce nie som extra jazdec ale zvieratám (a teda aj koňom) som zasvätil značnú časť života. Škola, robota, všetko okolo zvierat. Za živého boha som nenašiel spriaznenú dušu, ktorá by bola ochotná rešpektovať to, že nejdem na diskotéku ale radšej lonžujem koňa, cvičím so psom alebo zhotovujem búdky pre holuby. U nás sa asi tento druh žien už nekotí. Mať tak priateľku, ktorá sa motá okolo koní, asi sa od šťastia zbláznim. Toľko k situácii na Slovensku, toľko moje skúsenosti.
ZOZNAMKA?????

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdar.
Tak ja mám skôr opačný problém. Síce nie som extra jazdec ale zvieratám (a teda aj koňom) som zasvätil značnú časť života. Škola, robota, všetko okolo zvierat. Za živého boha som nenašiel spriaznenú dušu, ktorá by bola ochotná rešpektovať to, že nejdem na diskotéku ale radšej lonžujem koňa, cvičím so psom alebo zhotovujem búdky pre holuby. U nás sa asi tento druh žien už nekotí. Mať tak priateľku, ktorá sa motá okolo koní, asi sa od šťastia zbláznim. Toľko k situácii na Slovensku, toľko moje skúsenosti.
ZOZNAMKA?????

Myslím že je to fajn nápad a že to sem patří:

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím že je to fajn nápad a že to sem patří:

Jo, soujhlasim, že je to těžký. Mám přítele někoňáka, chápe můj koníček, toleruje ho,ale bez hádek taky nejsme. TO je asi všude. Taky už schilovalo k několik rozchodům,ale vše vždy vyřeší, chce to klid a komunikaci a taky hodně pochopení. Tak hodně štěsí, je to těžké v dnešní době....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že to sem asi nepatří, ale kde jinde se zeptat, než právě tady.
Jsem už z toho nešťastná, protože bych si přála mít někoho, kdo má koníky rád. Nemusí jezdit závody, ale jen občasný vyjížďky.
Jak jste na tom vy? Nevíte o někom?
Nebo už vážně vymřeli?
Díky moc za každej postřeh. Barča

hoj mno ja myslim ze par kluku co maj radi kone by se naslo dokonce ze i nejakeho maji napr. ja:) i kdyz sem magor do pocitacu tak mam i konika :)nejde to moc do sebe co? tak ze zas tak bez uspechu bych to nevidel

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že to sem asi nepatří, ale kde jinde se zeptat, než právě tady.
Jsem už z toho nešťastná, protože bych si přála mít někoho, kdo má koníky rád. Nemusí jezdit závody, ale jen občasný vyjížďky.
Jak jste na tom vy? Nevíte o někom?
Nebo už vážně vymřeli?
Díky moc za každej postřeh. Barča

btw... asi tak nejak mam rad koniky ftp://ALIENvs:Predator@62.245.69.118/obejmuti.JPG

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
btw... asi tak nejak mam rad koniky ftp://ALIENvs:Predator@62.245.69.118/obejmuti.JPG

Na www.equichannel.cz v inzerci je rubrika "osobní kontakty,seznámení", tak tam myslím budete mít možnost a zkusit štěstí v hledání tolerantního partnera. Hodně štěstí. Sama patřím mezi singl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na www.equichannel.cz v inzerci je rubrika "osobní kontakty,seznámení", tak tam myslím budete mít možnost a zkusit štěstí v hledání tolerantního partnera. Hodně štěstí. Sama patřím mezi singl

Tak to já jsem si před čtyrma rokama našla kluka - nekoňáka a hold jsem si ho musela trochu převychovat k obrazu svému. Ne, že by koně nějak extrémně miloval (má je rád, nebojí se jich...ale vidět je každej den nemusí), ale kvůli mě začal dělat spoustu věcí, který se koní týkaj, takže příklady za všechno: jede se mnou na koně, přestože jde v televizi fotbal, mezitím co házím hnůj, pucuje mi koníka, občas se mnou jde na vyjížďku a statečně se mnou i cválá (a to teda fakt moc jezdit neumí), přečte si článek o koních, kterej mu naservíruju (když to neni často), snaží se mi vymyslet na narozky nebo vánoce alespoň nějakej ten dárek s koňskou tematikou, v dešti mi na hubertu o přestávce krokuje spocenýho koně, leží u jízdárny a fotí mě když skáču, nebo jen tak láskyplně pozoruje...a já kvůli němu zase dělám spoustu jiných věcí, které má rád on...nikdy to není ani nesmí být jednostranné, jen tak to může být fajn soužití. Takže všichni hlavu vzhůru a hledejte a žijte naplno a spokojení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to já jsem si před čtyrma rokama našla kluka - nekoňáka a hold jsem si ho musela trochu převychovat k obrazu svému. Ne, že by koně nějak extrémně miloval (má je rád, nebojí se jich...ale vidět je každej den nemusí), ale kvůli mě začal dělat spoustu věcí, který se koní týkaj, takže příklady za všechno: jede se mnou na koně, přestože jde v televizi fotbal, mezitím co házím hnůj, pucuje mi koníka, občas se mnou jde na vyjížďku a statečně se mnou i cválá (a to teda fakt moc jezdit neumí), přečte si článek o koních, kterej mu naservíruju (když to neni často), snaží se mi vymyslet na narozky nebo vánoce alespoň nějakej ten dárek s koňskou tematikou, v dešti mi na hubertu o přestávce krokuje spocenýho koně, leží u jízdárny a fotí mě když skáču, nebo jen tak láskyplně pozoruje...a já kvůli němu zase dělám spoustu jiných věcí, které má rád on...nikdy to není ani nesmí být jednostranné, jen tak to může být fajn soužití. Takže všichni hlavu vzhůru a hledejte a žijte naplno a spokojení.

Tak já jsem na tom podobně. Za celý život jsem měla jen jednoho kluka koňáka, jinak nekoňáci. Ty ostatní jsem si taky musela trochu předělat. Hlavně musí být tolerantní, jakmile někomu začalo vadit, že trávím spoustu času u koní a dal mi ultimátum tak já mu dala sbohem. Současný přítel neměl nikdy doma ani malé zvířátko, teď mi pomáhá s výcvikem mých psů a sám si chce jednoho pořídit. U koní mi taky někdy pomáhá a učí se jezdit. Takových kluků je spousta, chce to jen hledat. Někdy to nemusí být vidět na první pohled. Ten současný například lítal po diskotékách.... teď už si na ně ani nevzpomene, protože trávíme čas jinak, lépe.... Ale partnera to chce připravovat pozvolna a ne hned na prním rande na něj vybalit, že jste věčně u koní a jestli to bude respektovat. To se musí pomaloučku a opatrně. Ale neslevit ze svých zásad. Napřed se do vás musí zamilovat a pak už většina pro vás udělá cokoliv, včetně kydání hnoje..... A pokud ne, tak to není ten pravý

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já jsem na tom podobně. Za celý život jsem měla jen jednoho kluka koňáka, jinak nekoňáci. Ty ostatní jsem si taky musela trochu předělat. Hlavně musí být tolerantní, jakmile někomu začalo vadit, že trávím spoustu času u koní a dal mi ultimátum tak já mu dala sbohem. Současný přítel neměl nikdy doma ani malé zvířátko, teď mi pomáhá s výcvikem mých psů a sám si chce jednoho pořídit. U koní mi taky někdy pomáhá a učí se jezdit. Takových kluků je spousta, chce to jen hledat. Někdy to nemusí být vidět na první pohled. Ten současný například lítal po diskotékách.... teď už si na ně ani nevzpomene, protože trávíme čas jinak, lépe.... Ale partnera to chce připravovat pozvolna a ne hned na prním rande na něj vybalit, že jste věčně u koní a jestli to bude respektovat. To se musí pomaloučku a opatrně. Ale neslevit ze svých zásad. Napřed se do vás musí zamilovat a pak už většina pro vás udělá cokoliv, včetně kydání hnoje..... A pokud ne, tak to není ten pravý

Ahojky,
to já vím, že musím hledat, ale kde? Ty máš kliku a moc ti to přeju, protože není nad to, mít stejnýho blázna jako jsi ty sama.
Tady u nás to koňákama moc nehýří, ale kdybych to aspoň věděla,že maj o koně zájem. Když jsem si dala inzerát, tak se mi ozvalo spousta kluků, ale žádnej neviděl koně ani z rychlíku. Tak si asi dokážeš představit, jak by to vypadalo. Já bych chodila ke koníkovi, protože za ním musím dojíždět a přítel by se nudil u ohrady a čekal na mě. To by udělal 2 krát a dost.
Měla jsem řítele, ¨který chtěl chodit ke koníkům, ale zjistili mu alergii. Bohužel koňosmrad z věcí, mu taky dráždil nos. No hrůz.
No, tak kdybys o někom věděla, tak dej vědět.
Diana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahojky,
to já vím, že musím hledat, ale kde? Ty máš kliku a moc ti to přeju, protože není nad to, mít stejnýho blázna jako jsi ty sama.
Tady u nás to koňákama moc nehýří, ale kdybych to aspoň věděla,že maj o koně zájem. Když jsem si dala inzerát, tak se mi ozvalo spousta kluků, ale žádnej neviděl koně ani z rychlíku. Tak si asi dokážeš představit, jak by to vypadalo. Já bych chodila ke koníkovi, protože za ním musím dojíždět a přítel by se nudil u ohrady a čekal na mě. To by udělal 2 krát a dost.
Měla jsem řítele, ¨který chtěl chodit ke koníkům, ale zjistili mu alergii. Bohužel koňosmrad z věcí, mu taky dráždil nos. No hrůz.
No, tak kdybys o někom věděla, tak dej vědět.
Diana

A já jsem si myslela, že všechny ženský od koní už jsou zadaný a jenom já singl.Ale v mém věku už je to fakt problém.

U nás to bylo naopak - přítel koňák, co předtím měl také vždy nějakou holku od koní, já jsem jeho první, původně, nejezdkyně :-) - vždy jsem ale zvířata a přírodu milovala, jen jsem neznala nikoho, kdy by se koním věnoval.

Teď jsem majitelkou vlastního koně a jezdíme společně - v místě ustájení jsme ale jediný pár a je nám to asi i trochu záviděno :-).

Cesta k vlastnímu koni a jezdectví trvala 4 roky, tolerovala jsem to vždy a moc se mi to i líbilo, jezdila jsem se i kochat, ale po úrazu z koně (přetržený stehenní sval), jsem dlouho neměla odvahu a chuť se do toho ježdění pořádně obout...

Až se, teď už říká naší :-), kobylce narodilo hříbě a já jsem věděla, že ho chci vidět vyrůstat a být u toho - koupila jsem si koňského dědečka a naučila jsem se na něm - ještě tak rok a půl a bude mít důchod (pokud si to nevyžádá zdraví dříve) - a nás bude čekat obsedání prvního koňského potomka.

Moc hezky jste to napsala.Měla jsem taky štěstí na chlapa a naši radost sdílíme už sedm let,kdy jsme pořídili prvního koně a za pár měsíců následoval druhý.Obě kobči jsme společně obsedali a návzajem si pomáhali,když jednomu z nás něco nešlo atd..Je opravdu velké štěstí,když se takto dva lidi navzájem podporují a mají stejný koníček.Takže všem,které stále hledáte,neztrácejte naději,jednou to určitě přijde.Hodně štěstí!

Mam zkusenost, ze je nejlepsi si najit nekonaka s kladnym vztahem ke konim a se zajmem. Ja prozatim potkala presne takoveho, navic veci, ktere jsem jine ucila vecnost on dela automaticky. Asi talent ;-)

No,když jsme se potkali tak ani jeden z nás neměl koně...

Podle mě by bylo nejlepší si pořídit takového zapálenějšího zvířátkomila, a pak si ho ,,vycvičit", ne? Když by to byl čistokrevný koňák, tak bych se bála střetu názorů ohledně koní. Vy s tím nemáte problémy?

Najit chlapa konaka snad neni tak velky problem. Najit chlapa konaka kterej nevohne kazdou vetev ktere vleze do staje, to uz je kumst.

Holky, nezoufejte, ja jednou měla konáka a bylo to hrozný, nelíbil se mi jeho styl ježdění, nepobíral to, že kůn musí chodit od zadu a být na přilnutí a bylo mu jedno, že kůn má hlavu v oblacích a ješte mu do toho rve za hubu s lomenou pákou.....když jsem mu neco řekla, tak to moc nepobíral a ani nechtěl...

Jo, jezdili jsme spolu, to bylo hezký, ale zas to byl kuřák, to mi vadilo, vzdělání nic moc, stačili mi číst ty hrubky po něm, ještě takovej do větru a chlastal, pak jsem narazila na kluka nekonáka, začal jezdit se mnou a rychle se učil, poslouchal co mu říkám co se dělá a nedělá a toleroval to, to jsme se taky rozešli, protože to byl zas šílenej žárlivec a povaleč bez práce....

ted mam absolutního nekonáka, zas chodí do práce kde je dobře ohodnocenej, je se vzděláním na urovni, ale co se týká koní, to ho vůbec nebere, pomáhá mi u koní jen, že je mu blbý to, že ja se dřu a ješte aby mi nepomohl, jinak by sám od sebe nešel,ale zas je šikovnej a snaží se, jen nevím jak dlouho ho to bude bavit, ale i tak je to človek pro život, co se dokáže postarat, ale ty kone a práce u koní ho moc neláká, to ne a tady se v tom rozcházíme, já ráda trávím čas u koní a v přírode a on zas spíš nekam do mesta....

JA jsem toho názoru, že ideální chlap neexistuje....co bych za to dala, nejakej pohlednej, chytrej, žádnej vesnickej balík co má sotva učnák a ješte do toho pracant, ale takovej, že ho práce baví a má rád zvířata a hlavne nebude mi valit jedno cigáro za druhým...je to dost těžký takovýho najít a ani se už o to nepokoušim, jsem ráda to co mám:)

Když jsme se s manželem poznali nebyl koňák,ale měl rád zvířata,časem si koupil koně a (chytlo ho ježdění)bavilo ho to i kolem koní,nějaká práce ze země,ježdění....ale za 3-4 roky, změna. Nechtělo se mu jezdit,raději seděl u TV.Poklízení ho taky přestalo bavit až jsem zjistila,že už ho koně nebaví, nevadí mu ,když koně nevidí třeba celý týden.Práce kolem,poséct trávu nebo něco spravit mu nevadí,ale jezdit mu stačí třeba 1 za měsíc ani to ne.Pro mě je to docela šok,a moc se s tím nemůžu srovnat.Je mu naprosto jedno jak koně chodí,co umí.....Takže nemáme žádný spol.zájem či koníček.Myslíte,že mohou být dva spolu, když je nic nespojuje?

Já jsem si svého chlapa musela taky převychovat, když jsme se poznali před 6 lety, tak ho to vubec nebralo a byl otrávený, teď má svou kobylu a má ji snad radši jak mě :D

Nyní už jsem šťastně vdaná, sice za nekoňaře, který ale toleruje mé zájmy, on fotí - což mu prozměnu toleruji já :D - a volné chíle trávíme spolu, jsme svoji 5 let a kvůli zájmům jsme se snad nikdy nepohádali...
To co jsem ovšem chtěla napsat je z mladších let, také jsem měla přítele - nekoňaře, kterého jsem se snažila předělat na koňaře. Měla jsem pocit že předělaný je, trávil se mnou čas u koní a netvářil se že by mu to vadilo, naopak vypadal že ho t vcelku chytlo.... po 2 letech známosti se začala chystat svatba... 2 týdne před svatbou si chtěl přítel vážně promluvit.... ve zkratce: dostala jsem na výběr, buď on nebo kobyla, samozřejmě vyhrála Lisette.... a dnes volby nelituji.... ale poučila jsem se z toho a dalšího přítele (toho, se kterým jsem dodnes) jsem se nesnažila předělat a myslím že jsem vyhrála.... Dnes už ke kobyle přibyl valášek Logan a poník Lusian pro dcerku Lucii :)
Myslím že jsme spokojeni všichni.... ČÍMŽ CHCI ŘÍCT, ŽE KOŇAŘ MŮŽE BÝT SPOKOJENÝ I S NEKOŇAŘEM....

existují ještě nezadaní muži, kteří mají rádi koně?

Ano existují
A já jich mám mezi svými blízkými přáteli hnet několik. Mně se to bohužel netýká protože jsem šťastně vdaná za koňáka Já když se tak na to dívám, tak mi spíš příjde že u Nás nějak chybí ženské pro takové kluky - chlapy
Takže kdyby byla nějaká od UH.Hradiště

Moje mamka si s druhym manzelem vydupala nemeckou dogu do bytecku ackoliv ji bylo receno ze dogu jen pres jeho mrtvolu. Nakonec dogy bral jako svoje deti,beda tomu kdo by se na ne krive podival. Ale recept na to jak sehnat toho pravyho neni, je to asi osud nebo nahoda.

Škoda, že až ze Slovenska:)

já jsem si našla přítele, který koně miloval ( ale jen ty pod kapotou ) ... Vzala jsem ho ke koním po usilovném přemlouvání a od té doby tam semnou jezdí rád. Dokonce se chtěl naučit PNH. Ani mu tolik nejde o ježdění jako o to, aby byl s koňmi a pokud s nimi něco dělal aby je to nebolelo a bavilo je to. :) Milovník koní se stane z každého, pokud má rád zvířata a děti. :)

Ahoj, najít a předělat. Já našla toho pravého v šestnácti a teď už jsme spolu dalších šestnáct let. Jezdíme oba, přestěhovali jsme se na venkov, koupili domek, vlastní pozemky a máme tři koně. Šlo to samozřejmě postupně, nejdříve ježdění o víkendech, pak vlastní kůň do nájemní stáje, pak další kůň už domů. Jsme oba z paneláku, on do té doby neměl doma nikdy ani křečka a přesto ho ježdění moc baví. Časem jsme si také tak nějak rozdělili činnosti - on je spíše hlavně na to ježdění, ale udělá veškerou těžkou práci, postavil boxy atd. Já jsem spíš na takové to ošetřování, úprava kopyt, řeším za oba správná sedla a uždění, odčervení apod. Klape nám to, řekla bych bezvadně. A hlavně, náš vztah ke koním jsme utvářeli společně, takže máme většinu stejných názorů, na péči, i na to ježdění.

Tak koukám, že tady má každý štěstí na tolerantní chlapy :) Já mám už několik let doma jednoho, co neustále nemůže přijít koním na jméno. Řekla bych, že od té doby, co je se mnou je dokonce nesnáší :) Poslední dobou mám pořád na talíři, že jsem neustále u koní, nejsem vůbec doma, že pomáhám s koňmi se kterými nemusím. Jsme spolu 7 let, z toho 4 mám vlastního koně a on nejen že na koni ještě nidky neseděl, ale pár let zpět, když jsem na něj trošku zatlačila, tak se se mnou týden nebavil a měli jsme tichou domácnost. Takže važte si chlapů, kteří vám alespoň jdou pomoct ke koním. Já když občas krmím a mám ho tam s sebou, tak pokud mu vyloženě neřeknu, tak se na mně dívá, jak tahám žrádlo a čeká, až to udělám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak koukám, že tady má každý štěstí na tolerantní chlapy :) Já mám už několik let doma jednoho, co neustále nemůže přijít koním na jméno. Řekla bych, že od té doby, co je se mnou je dokonce nesnáší :) Poslední dobou mám pořád na talíři, že jsem neustále u koní, nejsem vůbec doma, že pomáhám s koňmi se kterými nemusím. Jsme spolu 7 let, z toho 4 mám vlastního koně a on nejen že na koni ještě nidky neseděl, ale pár let zpět, když jsem na něj trošku zatlačila, tak se se mnou týden nebavil a měli jsme tichou domácnost. Takže važte si chlapů, kteří vám alespoň jdou pomoct ke koním. Já když občas krmím a mám ho tam s sebou, tak pokud mu vyloženě neřeknu, tak se na mně dívá, jak tahám žrádlo a čeká, až to udělám.

Nemyslím to nijak zle a spíš tak všeobecně, než k Vašemu příspěvku.

Proč ale nutíme ty naše povoličky, aby se zapojovaly do NAŠEHO koníčku? Oni nás tady nenutí hrabat se např. v autech, motorkách apod.

Ale musím říct, že svou drahou polovičku jsem taky nenápadně v manipulovala ke koním. Dotáhla jsem k baráku jednoho koně. Tomu samozřejmě nesvědčila samota a přítel během týdne sehnal druhého pro sebe. Začal chodit na hodiny, aby se naučil aspoň sedět.

Mě má polovička zajímá celá, takže když on se hrabe v autech...tak jdu a podávám klíče, hlídám matičky a příjemně ho u toho obtěžuju Pořád se vyptávám, prokážu zájem, on je z toho nadšený

Potom může rozkrájet aby mi sehnal co potřebuji, nebo se ptal jestli něco nechci.Vzal koně na výstavu a neměl problém s tím, zaplatit jakýkoliv hotel..atd
Vážím si ho jak nejvíc to jde.
Ale holky, nemůžete jen chtít - musíte nejdřív dát. Pak to jde ruku v ruce úplně samo a nestihnete se divit,

já taky pořád bojuju ohledně koní, mě jsou vyčítané hlavně závody, protože zaberou hodně času - předem koně natrénovat, připravit, pak celý víkend s koněm někde v trapu... Se mnou na závody přítel jezdit nechce, přál by si, abych závodění zanechala, jen tak si jezdila doma s koňmi na dvorku. Také se s ním nechci rozejít, jen je někdy potřeba hodně tolerance a kompromisů, tiše závidím těm, které přítele na závodech mají a třeba jim i podrží a vykrokuje koně...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že to sem asi nepatří, ale kde jinde se zeptat, než právě tady.
Jsem už z toho nešťastná, protože bych si přála mít někoho, kdo má koníky rád. Nemusí jezdit závody, ale jen občasný vyjížďky.
Jak jste na tom vy? Nevíte o někom?
Nebo už vážně vymřeli?
Díky moc za každej postřeh. Barča

Ahoj,
třeba já mám koně (a zvířata vůbec) rád a hledám holku, která by chtěla žít na vesnici a nějakou zvířenu (koně, kozy, ovečky, čuníky) chovat. Najít ale nějakou takovou (samozřejmě musí přeskočit i jiskra) je snad nadlidský úkol .

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj,
třeba já mám koně (a zvířata vůbec) rád a hledám holku, která by chtěla žít na vesnici a nějakou zvířenu (koně, kozy, ovečky, čuníky) chovat. Najít ale nějakou takovou (samozřejmě musí přeskočit i jiskra) je snad nadlidský úkol .

Odkud jsi? Já marně hledám muže, kterému by zvířata nevadila...jsem Východních Čech, Trutnovsko

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na www.equichannel.cz v inzerci je rubrika "osobní kontakty,seznámení", tak tam myslím budete mít možnost a zkusit štěstí v hledání tolerantního partnera. Hodně štěstí. Sama patřím mezi singl

Nevim teda kde,nic jsem zde takového nenašla

Zkopírovala jsem sem svůj příspěvek z jiného tématu :-) - farmář hledá ženu

Celá situace vychází z toho, že zemědělství se více věnují chlapy a celoevropsky mají problém najít si partnerky. Necourají po plážích a diskotékách a tak mají možnosti k seznámení omezené. Jsou často workoholicky založení, ono to na farmě bývá, že na prvním místě jsou zvířata a pak rodina. A každá ženská nesnese prát montérky od oleje a mýt předsíň od našlapaného bláta a hnoje. Vcelku logicky by k takovým koňařky pasovaly - mají taky rády zvířata, nebojí se velké krávy, nevadí pach hnoje a bláto a chlapovi když se navaří, vypere a uklidí, tak lze z něj udělat civilizovanou osobu :-)
Jsem 26 let vdaná za sedláka. Celou dobu jsem chovala koně 1 až 15 ks dle toho, jak se farma rozvíjí a 20 let dojila krávy, teď už dojím jen 1, aby bylo mlíko do kafe :-)
Těžko tu vše popisovat, nadřeli jsme se, vybudovali prosperující farmu, vychovali 3 děti. Pokud někdo hledá seznámení s klukem, kterýmu nevadí koně, ustájí vám je, nakrmí bez problémů, protože prostě pracuje na svém na vesnici, zkuste inzerát v sekci ostatní/seznámení zde:
http://web.agroweb.cz/agroobchod/
Je jasné, že svobodných sedláků je hodně a budou mezi nima různí típci - i takoví, co se k ženění nehodí, ale určitě lze najít partnera, se kterým budete na stejné vlně. Držím palce.

PS: můj muž je duší sedlák, ale koňák není. Na první kobyle, ještě když jsme nebyli svoji, se párkrát svezl, ale nechytlo ho to. Nevadí. Hlavně že mi toleruje chov koní, teď mám doma stádo 13 poníků. Už totiž nemám odvahu vlízt do sedla - a do zápřahu v sulce mi pony stačí. Velké koně už fyzicky nezvládám, tak se od letoška kochám jenom těma malýma.
Chce to asi dát dostatečně chlapovi najevo, že je pro nás ženský na prvním místě, přestože se kvůli němu koní nevzdáme. Výše uvedený citovaný text lze i obrátit - musíte si najít chlapa, který snese pach koní, každodenní výlety za koňma do stáje atd. atd. Dobré je, když má jiného náročného koníčka. Vztah totiž udržuje, když umíte oba dělat něco sami, nikoli když 24 hodin děláte všechno spolu. Naopak - museli jsme si s mužem na farmě rozdělit kompetence, protože jinak bychom se sežrali. Manžel dělá pomaleji, ale celý den, já jsem rychlá, ale chci si taky sednout třeba s knížkou nebo pletením. To nejde dělat vše spolu, ale takhle já si své šup šup udělám a relaxuji, on relaxovat neumí, je šťastný když sedí v traktoru. Jo každý jsme jiný, ale táhneme jako pár koní stejným směrem. MN

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Najit chlapa konaka snad neni tak velky problem. Najit chlapa konaka kterej nevohne kazdou vetev ktere vleze do staje, to uz je kumst.

Ono by se dalo nad tím polemizovat-co takhle koňařka co nemá věčně nohy do praku u každýho uslintanýho mladýho kluka,který řekne jak koně miluje?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono by se dalo nad tím polemizovat-co takhle koňařka co nemá věčně nohy do praku u každýho uslintanýho mladýho kluka,který řekne jak koně miluje?

Asi jsem ťal do živého

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi jsem ťal do živého

No právě těch koňáků, co bych před nima rozhodila nohy do praku moc nebylo....většinou jsem spíš šla do ,,civila" :-D

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli si někdo myslí, že toto není co se týče koní podstatné, tak se šíleně mílí. Už jenom to, aby byli koníci šťastni a zároveň i majitelky, který jsou stresovány žárlivými scénami ohledně stráveného času u koní.

Já nic nestresuji,já jím všechno a zbytek party také

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ono by se dalo nad tím polemizovat-co takhle koňařka co nemá věčně nohy do praku u každýho uslintanýho mladýho kluka,který řekne jak koně miluje?

Jelikoz takovi kluci/chlapi prakticky neexistujou, aby rekli ze maji kone radi, tak mame my konarky nohy leda krizem, a to porad

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jelikoz takovi kluci/chlapi prakticky neexistujou, aby rekli ze maji kone radi, tak mame my konarky nohy leda krizem, a to porad

Přesně tak, opravdoví chlapi se vztahem ke koním jako ke zvířatům a členům rodiny je jako hledat jehlu v kupce sena.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně tak, opravdoví chlapi se vztahem ke koním jako ke zvířatům a členům rodiny je jako hledat jehlu v kupce sena.

A hledáte opravdu pořádně ,milé dámy?Že jsem ještě neměl tu čest také zavadit o vhodný protějšek,ale rozhodně bude chyba u mě,nepiju nekouřím ,dokonce ani automaty nehraji.co chcete od života s takovým blbem?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A hledáte opravdu pořádně ,milé dámy?Že jsem ještě neměl tu čest také zavadit o vhodný protějšek,ale rozhodně bude chyba u mě,nepiju nekouřím ,dokonce ani automaty nehraji.co chcete od života s takovým blbem?

, v jakém to kraji žijete teda? že se považujete za blba?? Chce to ještě větší sebevědomí a bude o Vás hned zájem větší:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A hledáte opravdu pořádně ,milé dámy?Že jsem ještě neměl tu čest také zavadit o vhodný protějšek,ale rozhodně bude chyba u mě,nepiju nekouřím ,dokonce ani automaty nehraji.co chcete od života s takovým blbem?

Nu ja take ne, tak zrejme proto nenachazim? A nakupovat me nebavi, nepotrebuju mit plnou skrin bot ani posledni mody, sperky me take nezajimaji... tak co s takovou zenskou, ze?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A hledáte opravdu pořádně ,milé dámy?Že jsem ještě neměl tu čest také zavadit o vhodný protějšek,ale rozhodně bude chyba u mě,nepiju nekouřím ,dokonce ani automaty nehraji.co chcete od života s takovým blbem?

Možná by to chtělo vylepšit vzhled

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná by to chtělo vylepšit vzhled

Třeba botox nebo řezat ksicht,ne?Tam asi problém není na svůj věk nevypadám,a celkově mě hádají skoro o 10 let míň.Nkdo nechce věřit, že mě je skoro 45 a to mám ještě svoje zuby.Všechny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Třeba botox nebo řezat ksicht,ne?Tam asi problém není na svůj věk nevypadám,a celkově mě hádají skoro o 10 let míň.Nkdo nechce věřit, že mě je skoro 45 a to mám ještě svoje zuby.Všechny.

No, Delone tak chyba bude někde jinde ,kde asi (ps:já mám přes 50sát a zuby svoje s jednou plombou ) :-))

No já bych řekla, že dneska ti chlapi stojí pěkně za prd.. sama o sobě bych řekla, že jsem pěkná, mladá a chlapi o mě zájem mají, ale věřte, že když nějaký chce ukázat koně a zalekne se bahna tak už mě víckrát neviděl je to děs, už mě to přestalo bavit začínat si s chlapama se kterýma nemám společnou řeč a když ji najdu a je to dokonce koňař tak je to vyloženě děvkař , takže už jsme nějakou dobu sama, protože radši budu sama a starat se o své miláčky, než mít chlapa co stojí za prd, protože okolo koní nic neudělá, s ničím mi nepomůže, protože počítač a akce jsou přednější než seno a přece jsou to moji koně tak až se starám, co oni by mi do toho kecali, já jim motorku taky neumiju a nenakrmím . Mladí chlapi jsou rozmazlení maminčini mazánci co o práci na vesnici nic neví. Toď můj pohled 20leté holky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, Delone tak chyba bude někde jinde ,kde asi (ps:já mám přes 50sát a zuby svoje s jednou plombou ) :-))

To je dobře

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, Delone tak chyba bude někde jinde ,kde asi (ps:já mám přes 50sát a zuby svoje s jednou plombou ) :-))

nezadaná koňařka-normální ,nezadaný koňař-divný pavouk

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No já bych řekla, že dneska ti chlapi stojí pěkně za prd.. sama o sobě bych řekla, že jsem pěkná, mladá a chlapi o mě zájem mají, ale věřte, že když nějaký chce ukázat koně a zalekne se bahna tak už mě víckrát neviděl je to děs, už mě to přestalo bavit začínat si s chlapama se kterýma nemám společnou řeč a když ji najdu a je to dokonce koňař tak je to vyloženě děvkař , takže už jsme nějakou dobu sama, protože radši budu sama a starat se o své miláčky, než mít chlapa co stojí za prd, protože okolo koní nic neudělá, s ničím mi nepomůže, protože počítač a akce jsou přednější než seno a přece jsou to moji koně tak až se starám, co oni by mi do toho kecali, já jim motorku taky neumiju a nenakrmím . Mladí chlapi jsou rozmazlení maminčini mazánci co o práci na vesnici nic neví. Toď můj pohled 20leté holky

tak věř tomu, že všichni takoví nejsou, prvního ponika jsem si pořídil někdy v 10 letech a od te doby šii všichni kamarádi bokem. Dnes mam doma tři belgičky a je to jedina radost co mam, moji vrstevníci nademnou jen kroutí hlavou, jak oni řikají že moje zabava je jen se hrabat v hnoji, že co si tím vživotě dokažu. promě není nic lepšího než když se mě podaří přivest na svět krásne zdrave hříbě. tož život 22leteho kluka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak věř tomu, že všichni takoví nejsou, prvního ponika jsem si pořídil někdy v 10 letech a od te doby šii všichni kamarádi bokem. Dnes mam doma tři belgičky a je to jedina radost co mam, moji vrstevníci nademnou jen kroutí hlavou, jak oni řikají že moje zabava je jen se hrabat v hnoji, že co si tím vživotě dokažu. promě není nic lepšího než když se mě podaří přivest na svět krásne zdrave hříbě. tož život 22leteho kluka

Tak to je snad jako z románu takového chlapa bych si nechala klidně líbit.
Nejsem žádná ošklivka, plno chlapů o mě jeví zájem, ale stačí mi konstatování slov mých kamarádů a to "...koně jsou krásný u někoho jiného ve stáji, dokonce by se i svezli, ale že by to byl střed jejich života to rozhodně ne..."
Ač doma jednoho sice už 15let mám, tak se ale pořád kvuli koním dohadujeme a mě už ty neustále dohady opravdu unavují. Ale můžu s klidným svědomím říct, že když někdo odejde z mého života, tak moje koně to rozhodně nebudou....
Já jsem u koní od nějakých 8let, pak jsem kvuli práci na koně trochu zanevřela, nicméně se současným přítelem jsem si pořídila koně svého a měla ho napřed v nájemní stáji. Vše bylo ok, do doby než jsem koně přestěhovala domů. Najednou se zpumprlikoval, že když teda máme jednoho koně doma že k si on pořídí taky koně a naučí se jezdit a budeme jezdit spolu ven atd. atd. idylka jak z červené knihovny.
Jenže můj chlap se u všeho (ne jen co se koní týká) dost vzteká když nejde všechno hladce no a jak to tak bývá, tak zrovna jízda na koni není nejjednodušší, zvlášť tehdy je-li kůň tak trochu palice a lenochod. Tady někde v tomto okamžiku začaly pramenit různé rozpory a neustálé dohady co se koní týká. Jezdit se tak nějak naučil (respektive nevypadá na koni špatně, v kroku zvládne i náročnější úkoly, ostatní chody jsou tabu a jen se "veze", koně máme už 7let). Bohužel jeho kůň je abnormální závislák na mém koni, takže já si prostě nemůžu vyjet bez toho, aby on jel se mnou. Můj kůň těžko snáží trávit 99% svého života pouze ve výběhu, je to arab a je nesmírně vděčný a rád za každou chvilku pod sedlem kdy jedeme ven, jinak dělá totální kraviny a magoří (NE ve smyslu, že by byl pak pod sedlem neujezditelný), takže já s ním potřebuju jezdit minimálně ob den aspoň na hodinu ven. Což není dost dobře možné, když přítelův kůň je schopný zničit ohradu, uhnat se a co já vím co ještě...jen proto aby nebyl tu chvíli v ohradě nebo boxu sám. Přítel nechce aby jeho koně jezdil někdo jiný, takže ani nemůžu říct nějaké své kamarádce aby se mnou jezdila a do ježdění ho v podstatě nutím... Není možná ani varianta, že jeho koně budu mít na dlouhém vodítku vedle svého koně, na kterém pojedu, protože jak jsem už napsala je to lenochod při první možnosti by se zasekl na trávě nebo u čeho koliv jiného. Není možná ani obrácená varianta, protože můj valach je jemu podřízený a když se přiblíží moc blízko, tak přítelův valach po něm vykopává...
Tak a babo raď vyměnit chlapa nebo trpět neustálé hádky??? Co se týká práce kolem koní, tak to si zas stěžovat nemůžu, vykydá, pomůže vyvést kolečka, nakrmí, vyčistí, pomazlí, pohraje si s nima, trávu naseká, se senem mi pomůže dostat na půdu, vodu nanosí. Ale když požádám o ježdění je to děs abych pravdu řekla, tak mě ježdění s ním ani nebaví, dokáže mi i vyloženě zkazit náladu, nemám z toho vůbec radost a myslím, že to ze mě i můj kůň leckdy cítí.

Tak já měla svého prvního chlapa konaře,choval koně ,já je milovala jezdila jsem několik let v oddíle a šla pak k němu na brigádu starat se o jeho 15koní ,pak jsem tam už zustala :-)..Ale po několika letech to moc neklapalo,on sice říkal,jak koně miluje,ale moc se o ně nestaral,stačilo mu že má stádo koní a osatní jsem dělala já,nevadilo mi to,milovala jsem práci s koníkama a chodili mi pomáhat holky co pak za odměnu jezdili.Ovšem pan konař,dost holdoval alkoholu,byl pořád sáma holka,měl svoje názory na koně -opravdu dost zvláští a já zase svoje,nakonec jsme se rozešli..po čase sem potkala chlapa,totálního nekonáka ani moc nemusel zvířata,dlouho sem ho odmítala,protože mi to dost vadilo.Já už měla svoje 2 koníky ,3 hafany,kočku :-)nakonec po čase chození se k nám nastěhoval a naše miláčky musel začít taky milovat..Celkem s dojetím jsem pozorovala jak se mazlí ze psem,nebo hladí kocoura,poplácal kobylku..trvalo mu asi 4 roky než si sedl poprvé na koníka,sám bez nucení,chtěl to zkusit..Ježdění moc nemusí,říká že se bojí-nevěří koním,ale pohladí je,když jsem čekala mimčo,začal vyhazovat sám hnoje a nosit vodu a to mu už zustalo:-),ale prý mu to nevadí,já dávám krmení,čistím je s dcerkou a jezdíme ,on pomáhá i s kováním..za každou maličkost sem ho chválila a hlavně sem ho chválila před jeho kamarády a přáteli a to on má rád :-).Ví že to dělat nemusí,ale tu těžší práci udělá,sám má taky koníček-hory,které mu zase toleruji já a občas někam jedeme,většinou jede z horalama na těžší výstupy..On mě nenutí,já jeho takynenutím a našel si cestičku tak nějak sám ke zvířátkům a koníkům..dokonce projevil přání ,že teda jezdeckýho koně nemusí,ale nějaký klidnýho chladáska do lehkého vozíčku by i chtěl:-),že by ho to byvilo,škoda jen že třetího koníka asi neuživíme se všim všudy,ale třeba jednou..:-)
hlavu vzhuru,on se nějaký najde :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to je snad jako z románu takového chlapa bych si nechala klidně líbit.
Nejsem žádná ošklivka, plno chlapů o mě jeví zájem, ale stačí mi konstatování slov mých kamarádů a to "...koně jsou krásný u někoho jiného ve stáji, dokonce by se i svezli, ale že by to byl střed jejich života to rozhodně ne..."
Ač doma jednoho sice už 15let mám, tak se ale pořád kvuli koním dohadujeme a mě už ty neustále dohady opravdu unavují. Ale můžu s klidným svědomím říct, že když někdo odejde z mého života, tak moje koně to rozhodně nebudou....
Já jsem u koní od nějakých 8let, pak jsem kvuli práci na koně trochu zanevřela, nicméně se současným přítelem jsem si pořídila koně svého a měla ho napřed v nájemní stáji. Vše bylo ok, do doby než jsem koně přestěhovala domů. Najednou se zpumprlikoval, že když teda máme jednoho koně doma že k si on pořídí taky koně a naučí se jezdit a budeme jezdit spolu ven atd. atd. idylka jak z červené knihovny.
Jenže můj chlap se u všeho (ne jen co se koní týká) dost vzteká když nejde všechno hladce no a jak to tak bývá, tak zrovna jízda na koni není nejjednodušší, zvlášť tehdy je-li kůň tak trochu palice a lenochod. Tady někde v tomto okamžiku začaly pramenit různé rozpory a neustálé dohady co se koní týká. Jezdit se tak nějak naučil (respektive nevypadá na koni špatně, v kroku zvládne i náročnější úkoly, ostatní chody jsou tabu a jen se "veze", koně máme už 7let). Bohužel jeho kůň je abnormální závislák na mém koni, takže já si prostě nemůžu vyjet bez toho, aby on jel se mnou. Můj kůň těžko snáží trávit 99% svého života pouze ve výběhu, je to arab a je nesmírně vděčný a rád za každou chvilku pod sedlem kdy jedeme ven, jinak dělá totální kraviny a magoří (NE ve smyslu, že by byl pak pod sedlem neujezditelný), takže já s ním potřebuju jezdit minimálně ob den aspoň na hodinu ven. Což není dost dobře možné, když přítelův kůň je schopný zničit ohradu, uhnat se a co já vím co ještě...jen proto aby nebyl tu chvíli v ohradě nebo boxu sám. Přítel nechce aby jeho koně jezdil někdo jiný, takže ani nemůžu říct nějaké své kamarádce aby se mnou jezdila a do ježdění ho v podstatě nutím... Není možná ani varianta, že jeho koně budu mít na dlouhém vodítku vedle svého koně, na kterém pojedu, protože jak jsem už napsala je to lenochod při první možnosti by se zasekl na trávě nebo u čeho koliv jiného. Není možná ani obrácená varianta, protože můj valach je jemu podřízený a když se přiblíží moc blízko, tak přítelův valach po něm vykopává...
Tak a babo raď vyměnit chlapa nebo trpět neustálé hádky??? Co se týká práce kolem koní, tak to si zas stěžovat nemůžu, vykydá, pomůže vyvést kolečka, nakrmí, vyčistí, pomazlí, pohraje si s nima, trávu naseká, se senem mi pomůže dostat na půdu, vodu nanosí. Ale když požádám o ježdění je to děs abych pravdu řekla, tak mě ježdění s ním ani nebaví, dokáže mi i vyloženě zkazit náladu, nemám z toho vůbec radost a myslím, že to ze mě i můj kůň leckdy cítí.

Koupit 3tiho kone a mas po starostech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Koupit 3tiho kone a mas po starostech.

Bohužel na to nemáme prostor :( dva koně jsou tip ťop. Máme necelých 5t m2 a dva malé boxy. Když je ošklivo tak už tak tam udělají velké bláto, tři by na tak malém prostoru byly opravdu chudáci.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Bohužel na to nemáme prostor :( dva koně jsou tip ťop. Máme necelých 5t m2 a dva malé boxy. Když je ošklivo tak už tak tam udělají velké bláto, tři by na tak malém prostoru byly opravdu chudáci.

Ja mam na hektaru pres zimu 4koniky. Od jara jdou do vetsiho pravda ale zase nechodi pod sedlo, jen jedna jednou za cas.
Ty zase jezdis denne nebo obden, Tvuj chlap by mozna jezdil min. Na Tvym pozemku by teda nemeli ani hrst travy ale zase uplni chudaci by nebyli. Nejaka striska by se taky pristavila. Nakonec by stacila mala ponicka jako spolecnik. Mohla by jsi s arabkem odejit kdykoliv a jakkoliv a doma by byl klid. Neni vetsi stesti nez kdyz je v domacnosti klid a pohoda.
Sice je pro kone idealni pekna velka pastvina ale ne kazdy to muze svym milackum poridit. Pokud se jim doprava pohyb a prace, kone nestradaji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak věř tomu, že všichni takoví nejsou, prvního ponika jsem si pořídil někdy v 10 letech a od te doby šii všichni kamarádi bokem. Dnes mam doma tři belgičky a je to jedina radost co mam, moji vrstevníci nademnou jen kroutí hlavou, jak oni řikají že moje zabava je jen se hrabat v hnoji, že co si tím vživotě dokažu. promě není nic lepšího než když se mě podaří přivest na svět krásne zdrave hříbě. tož život 22leteho kluka

Ale já zas neříkám, že takoví jako ty se nenajdou, ale jak sám říkáš kamarádi šli bokem. A já jsem aktivní člověk co musí stíhat všechno a nejlíp aspoň na 90% takže lítám mezi práci, koňmi a kamarády, protože koně jsou užasní, ale kamarády uplně nevynahradí a já jsem ráda když se kolem mě něco děje a né jen to když se kolem mě proletí bláznivý kůň Takže si ráda zajdu večer někam posedět nebo s ostatníma vymyslíme nějakou grilovačku a taky se ráda pěkně oblíkám a maluju, protože mě potěší když se cítím pěkně, ale taky mi nevadí když se mi po celodení dřině totálně rozmaže mejkap a jsem celá od sena nebo od bahna a v puse mám chlupy, protože jak mi teď línají koně to až není normální. A když se válím se psem v bahně taky mi to nevadí, ona to pračka sežere a zbytek sprcha vymije A proto potřebuju chlapa, co nebude jen u koní, ale rád si se mnou někam vyrazí, protože ze mě domácí puťka jen tak nebude. A právě takových chlapů se mi zdá že je moc málo

Já jsem už 4 roky s koňákem. Našli jsme se díky koním a díky koním jsme spolu i zůstali... Nicméně ani to není ideální. Všichni 3 koně patří přítelovi, takže má jakési "právo veta" a moje námitky, že se mi nelíbí to a to bývají smeteny s tím, že on to tak dělá už léta. Navíc jsem se díky jednomu pádu celkem začala bát jezdit, tak to mám taky pořád na talíři (tak já ty koně prodám, když o ně nestojíš, to mám jako jezdit na koních sám atd...)
Takže ono i to soužití s nekoňákem má něco do sebe ;-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem už 4 roky s koňákem. Našli jsme se díky koním a díky koním jsme spolu i zůstali... Nicméně ani to není ideální. Všichni 3 koně patří přítelovi, takže má jakési "právo veta" a moje námitky, že se mi nelíbí to a to bývají smeteny s tím, že on to tak dělá už léta. Navíc jsem se díky jednomu pádu celkem začala bát jezdit, tak to mám taky pořád na talíři (tak já ty koně prodám, když o ně nestojíš, to mám jako jezdit na koních sám atd...)
Takže ono i to soužití s nekoňákem má něco do sebe ;-)

Tak tak....ja bych s konákem nevydržela...kecal by mi do všeho atd...raději nekonáka, který tomu nerozumí do ničeho mi nekecá....:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale já zas neříkám, že takoví jako ty se nenajdou, ale jak sám říkáš kamarádi šli bokem. A já jsem aktivní člověk co musí stíhat všechno a nejlíp aspoň na 90% takže lítám mezi práci, koňmi a kamarády, protože koně jsou užasní, ale kamarády uplně nevynahradí a já jsem ráda když se kolem mě něco děje a né jen to když se kolem mě proletí bláznivý kůň Takže si ráda zajdu večer někam posedět nebo s ostatníma vymyslíme nějakou grilovačku a taky se ráda pěkně oblíkám a maluju, protože mě potěší když se cítím pěkně, ale taky mi nevadí když se mi po celodení dřině totálně rozmaže mejkap a jsem celá od sena nebo od bahna a v puse mám chlupy, protože jak mi teď línají koně to až není normální. A když se válím se psem v bahně taky mi to nevadí, ona to pračka sežere a zbytek sprcha vymije A proto potřebuju chlapa, co nebude jen u koní, ale rád si se mnou někam vyrazí, protože ze mě domácí puťka jen tak nebude. A právě takových chlapů se mi zdá že je moc málo

ta ja netvrdim že taky jsem jen u koní, tež si rad skočím s ogarama na pivo. jenomže kolik ma člověk času, rano jde do prace, příjde dom než si da koně dopořadku tak je večer to je koloběch tydne vpodstatě se člověk dostane až v sobotu někde. Jen mě sere to, že stoho co dělam ma radost naplňujemě to, třeba se mě podaří vyjet na vystavu vyhrat a dovest pohar mam stoho radost a příjdem do hospody a jsou otazky kolik peněz mě to hodilo a takove, když jim řeknu že nic že sem musel ještě zaplatit cestu a že sem na tom prodělečny, tak jsem za debila a už to začne kčemu mě ty koně jsou že se na to mam vysrat a takove. a taky nejsem že bych šel od koní rovnou mezi lidi taky se dam do poředku okupu navoňam než jdu mezi lidi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ta ja netvrdim že taky jsem jen u koní, tež si rad skočím s ogarama na pivo. jenomže kolik ma člověk času, rano jde do prace, příjde dom než si da koně dopořadku tak je večer to je koloběch tydne vpodstatě se člověk dostane až v sobotu někde. Jen mě sere to, že stoho co dělam ma radost naplňujemě to, třeba se mě podaří vyjet na vystavu vyhrat a dovest pohar mam stoho radost a příjdem do hospody a jsou otazky kolik peněz mě to hodilo a takove, když jim řeknu že nic že sem musel ještě zaplatit cestu a že sem na tom prodělečny, tak jsem za debila a už to začne kčemu mě ty koně jsou že se na to mam vysrat a takove. a taky nejsem že bych šel od koní rovnou mezi lidi taky se dam do poředku okupu navoňam než jdu mezi lidi.

Aha tak já jsem ten první příspěvěk trošku blbě pochopila. No ale naprosto chápu, ty kecy kamarádů, taky to zažívám. Radši už mezi kámošema o koních ani nemluvím, protože nikoho to nezajímá a to mě štve, protože se nemám s nikým o to co mám uplně nejraději podělit Mám hodně dobré kámošky.. sestry a jedna je koňařka a druhá ne.. když se s tou jednou začnu bavit o koních, protože si potřebujem něco říct tak ta druhá se nasere, že se pořád bavíme jen o koních a ona tomu nerozumí a že na ní kašlem a radši odejde a to mě štve ještě víc, protože si s ní ráda pokecám i o jinačích věcích, ale koně v ném životě hrají důležitou roli a proto o nich mluvím. Je to děs nemít někoho se kterým bych se mohla popovídat o těchle věcech a který by mě pochválil za něco co jsem dokázala Ale už jsem si na to zvykla a tak s ním nějak žiju

...no právě mi končí sedmiletý vztah s koňákem, odcházet budu s dítětem, koněm a "holým zadkem" a tahle diskuze mi moc optimismu nedodává, že se dočkám toho že budu mít jednou zas koníka doma a dcerka bude vyrůstat v přírodě a ne v paneláku :-( holky byly jste na tom někdo stejně? Jak jste to zvládaly??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha tak já jsem ten první příspěvěk trošku blbě pochopila. No ale naprosto chápu, ty kecy kamarádů, taky to zažívám. Radši už mezi kámošema o koních ani nemluvím, protože nikoho to nezajímá a to mě štve, protože se nemám s nikým o to co mám uplně nejraději podělit Mám hodně dobré kámošky.. sestry a jedna je koňařka a druhá ne.. když se s tou jednou začnu bavit o koních, protože si potřebujem něco říct tak ta druhá se nasere, že se pořád bavíme jen o koních a ona tomu nerozumí a že na ní kašlem a radši odejde a to mě štve ještě víc, protože si s ní ráda pokecám i o jinačích věcích, ale koně v ném životě hrají důležitou roli a proto o nich mluvím. Je to děs nemít někoho se kterým bych se mohla popovídat o těchle věcech a který by mě pochválil za něco co jsem dokázala Ale už jsem si na to zvykla a tak s ním nějak žiju

to ja si rad o koních povykladam, bohužel ja nemam skym. Nejvíc mě dokaže dorazit to když dojdu domu a tata chytne svoji maladu a začne na mě že si mam dat ty svoje masaky zabít že to doma nebude a takove

Zdravím všechny, je mi 25 let, sice nevím o čem jste tu všichni mluvili, většinou do chatu nepíšu, ale nevymřeli jsme :) Já mám rád všechny zvířata a koně přímo miluju, moje bývalá přítelkyně byla koňařka, s ní jsem poznal krásu koní a od té doby jezdím a jednou si chci pořídit své koně a naopak já hledám slečnu, která bude mít koně ráda, protože spousta holek je leckdy taky nemusí :) Takže někdy máme opačný problém :D :) Takových kluků a chlapů je spousta, jen je třeba chviličku dýl hledat, pak to stojí za to :)

Zdravím :).

Já si svého koňaře vyrobila z řad lufťáků(měšťáků)...a dnes by se už do města neodstěhoval ani omylem:).

Muj chlap sice kone uplne nemusi, ale naprosto mi ho toleruje, nevadi mu, ze u nej travim denne nekolik hodin a vrazim do nej hromadu penez. A byt porad tvrdi ze je to bezedna kasicka, kdyz mel konik koliku, travil ve staji spoustu casu se mnou a bylo videt, ze mu na koni zalezi.
Uplne konaka bych asi nechtela, muj zvlada zaklady, jsem rada ze vi o cem mluvim kdyz o nich mluvim a naopak ja mam u kone svuj klid :).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jojo. nemusel by ani jezdit! stacilo by kdyby toleroval konsky hobby a mel pochopeni...

Já už začal