Ach jóóó..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak až začneš chodit na tu brigádu tak si přece vyděláš i na to ustájení. Mám kamarádku a to to má s rodiči uplně stejné, ani na školu peníze nedostane, napůl už bydlí u kamarádky a za pár je jí 18, tak pracuje jako číšnice a celkem vydělává, zkrátka zvládá to. bohužel ne se všemi rodiči je to jednoduché, ale myslím, že z brigády si vyděláš i na koně i tak na školu. Nejlíp koníka dát na nějaké pastevko v okolí, přecijen to vyjde levněji...

Tk to ji obdivuji..nechce napsat nějaký životní manuál na ot jk to zvládnout?Protože i kdybych někam musela začít chodit pracovat a ještě chodit do školy..to už si neumi představit kdy mi zbyde čas na koně...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nemůžete mi někdo poradit? Jsem ze své situaci celkem nešťastná...Vlastním koníka, ¨každý den jsem ve stáji jelikož si na něj vydělávám sama. Takže tam každý den ve stáji se všim pomáhám, starám se o zákazníky atd atd.. Ale problém přišel ze strany rodičů. Jim je totiž zatěžko mi dávat i peníze na cestu do školy nebo na jídlo. Ještě mi nebylo 18 a studuji. Pořád mi vyčítají že nejsem vůbec doma že jim s ničím nepomůžu--ale copak to jde?Nemůžu jim vysvětlit že ve stáji musím být každý den, jinak že bych toho koně nemohla mít. Jasný že řešení by bylo koně nechat a sedět jak blbec doma a poslouchat rodiče..ale to nehodlám udělat. Bojim se až mi bude 18 ,což je za pár, že mi přestanou dávat i peníze na školu a budu tím pádem muse tdo práce. Jenže to už newim jak to udělám s koníkem. Když argumentuji s tim že by spíš měly být rádi že se o všechno starám sama, nejsem žádnej hajzl co se válí doma..ale to oni ne..radši si najdou milion dalších věcí s čím na mě vyrukovat..A mě už tohle vážně nebaví poslouchat...Nebyl jste někdo v podobné situaci nebo nemůžete mi někdo poradit? Takhle se to už táhne pár pátků, ale stále se to vyhrocuje dál a dál..

Byla jsm v obdobné situaci, nakonec jsem se rozhodla pro pronájem koníka na sportovní využití. Poměrně dlouhou dobu to takto fungovalo. Poté se pronajimatelka dostala do finančních potíží a já si koníka vzala zpět. Chodila jsem na brigádu v oboru, který jsem studovala, kde jsem od kolegů měla rady a pomoc ohledně úkolů ve škole. Dokonce jsem si některé projekty spojila a práci po úpravách prezentovala ve škole. Plus léto jsem trávila na lukrativnějších brigádách v zahraničí. Bylo to hodně náročné, ale vydělala jsem si na ustájení i na školu.
V období zkoušek mi pomohli holky ze stáje, jak psychicky, tak s koníkem.
S odstupem jsem ráda, že jsem si toto zkusila. Přechod do práce byl poté hodně pohodový a oproti spolužákům jsem měla výhodu ve zkušenostech v praxi.
Mou radou je ať dáš dohromady trochu sebevědomí a pokory a zkusíš najít nějaké dlouhodobější řešení.
Neřeš jak přežít další hádku s rodiči, nebbo jak odsloužit hodiny aby jsi měla na další měsíc ustájení. Ale najdi řešení trvale udržitelné i za cenu krátkodobějších ústupků.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tk to ji obdivuji..nechce napsat nějaký životní manuál na ot jk to zvládnout?Protože i kdybych někam musela začít chodit pracovat a ještě chodit do školy..to už si neumi představit kdy mi zbyde čas na koně...

Otázkou je, jakou školu člověk studuje, já na vejšce zvládala studovat, pracovat, koně a uživila jsem jak sebe tak kobylu. Pravda podnájem jsem měla relativně levný, ustájení také pastevní a brigádu takovou, že jsem mohla chodit podle času, zbytek brigád jsem měla v pravidelných časech a to jsem se zařídila. Nalítala jsem se, na podnájem se chodila jenom vyspat a umýt, ale zvládla jsem to, dnes zpětně nevím jak, ale tekrát mi to přišlo v pohodě

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Byla jsm v obdobné situaci, nakonec jsem se rozhodla pro pronájem koníka na sportovní využití. Poměrně dlouhou dobu to takto fungovalo. Poté se pronajimatelka dostala do finančních potíží a já si koníka vzala zpět. Chodila jsem na brigádu v oboru, který jsem studovala, kde jsem od kolegů měla rady a pomoc ohledně úkolů ve škole. Dokonce jsem si některé projekty spojila a práci po úpravách prezentovala ve škole. Plus léto jsem trávila na lukrativnějších brigádách v zahraničí. Bylo to hodně náročné, ale vydělala jsem si na ustájení i na školu.
V období zkoušek mi pomohli holky ze stáje, jak psychicky, tak s koníkem.
S odstupem jsem ráda, že jsem si toto zkusila. Přechod do práce byl poté hodně pohodový a oproti spolužákům jsem měla výhodu ve zkušenostech v praxi.
Mou radou je ať dáš dohromady trochu sebevědomí a pokory a zkusíš najít nějaké dlouhodobější řešení.
Neřeš jak přežít další hádku s rodiči, nebbo jak odsloužit hodiny aby jsi měla na další měsíc ustájení. Ale najdi řešení trvale udržitelné i za cenu krátkodobějších ústupků.

Zní to drsně, ale snad se nemýlím, že rodiče mají do 26 let potomka povinnost umožnit mu studium. Od státu by měli v tu dobu dostávat přídavky a daňové úlevy. Samozřejmě nevybízím ke strašení právníky, dohoda je lepší, možnost brigády taky, pokud vyjde čas, který ti zřejmě chybí. I ta spoluúčast třeba spolehlivé kamarádky zní dobře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zní to drsně, ale snad se nemýlím, že rodiče mají do 26 let potomka povinnost umožnit mu studium. Od státu by měli v tu dobu dostávat přídavky a daňové úlevy. Samozřejmě nevybízím ke strašení právníky, dohoda je lepší, možnost brigády taky, pokud vyjde čas, který ti zřejmě chybí. I ta spoluúčast třeba spolehlivé kamarádky zní dobře.

No drsné rozhodování to kolikrát bylo. Bylo těšké se koně "vzdát" do nájmu, ale v té době to bylo to nejlepší co jsem z ohledem k sobě i ke koni, kterému jsem neměla čas se věnovat, mohla udělat. Samozdřejmně jsem pečlivě vybírala komu koně půjčím, měla jsem docela přísnou smlouvu a samozdřejmně jsem dle možností koně pravidelně navštěvovala.
Myslím si, že jsem se takto docela otrkala a připravilo mě to na jednání s lidmi v práci i osobním životě. Naučila jsem se nebrečet v koutě a dělat zodpovědná rozhodnutí sama za sebe. Je to rozhodně moje výhoda!
Závěrem příliš nedoporučuji "spolehlivé kamarádky", protože při jednání s přáteli člověk nebývá ostražitý a následné spory pak mívají dramatický průběh. Raději jednám s cizími lidmi, kde si nastavíme pravidla ve smlouvě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nemůžete mi někdo poradit? Jsem ze své situaci celkem nešťastná...Vlastním koníka, ¨každý den jsem ve stáji jelikož si na něj vydělávám sama. Takže tam každý den ve stáji se všim pomáhám, starám se o zákazníky atd atd.. Ale problém přišel ze strany rodičů. Jim je totiž zatěžko mi dávat i peníze na cestu do školy nebo na jídlo. Ještě mi nebylo 18 a studuji. Pořád mi vyčítají že nejsem vůbec doma že jim s ničím nepomůžu--ale copak to jde?Nemůžu jim vysvětlit že ve stáji musím být každý den, jinak že bych toho koně nemohla mít. Jasný že řešení by bylo koně nechat a sedět jak blbec doma a poslouchat rodiče..ale to nehodlám udělat. Bojim se až mi bude 18 ,což je za pár, že mi přestanou dávat i peníze na školu a budu tím pádem muse tdo práce. Jenže to už newim jak to udělám s koníkem. Když argumentuji s tim že by spíš měly být rádi že se o všechno starám sama, nejsem žádnej hajzl co se válí doma..ale to oni ne..radši si najdou milion dalších věcí s čím na mě vyrukovat..A mě už tohle vážně nebaví poslouchat...Nebyl jste někdo v podobné situaci nebo nemůžete mi někdo poradit? Takhle se to už táhne pár pátků, ale stále se to vyhrocuje dál a dál..

mam kamaratku, ktora popri strednej pracovala tiez v hospode, aby mala z coho zivit kona a neskor po skonceni si dokonca nasla este jednu pracu, aby to bolo finacne jednoduchsie. Na kona mala cas akurat cez vikendy, alebo v case ked nebola v jednej, alebo druhej praci. Blbe je, ze na toto si mala mysliet skor, ako si si toho kona kupila, ze ho treba z niecoho aj zivit, ze. A v pripade pruseru je dobre mat aj nejaku tu finacnu rezervu(pripadne niekoho, kto je ochotny pozicat). Inac brigady popri VS sa celkom daju, na vacsine skol sa da odchodit doobeda a pripadne poobede stravit pracou, nebude to take jednoduche.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zní to drsně, ale snad se nemýlím, že rodiče mají do 26 let potomka povinnost umožnit mu studium. Od státu by měli v tu dobu dostávat přídavky a daňové úlevy. Samozřejmě nevybízím ke strašení právníky, dohoda je lepší, možnost brigády taky, pokud vyjde čas, který ti zřejmě chybí. I ta spoluúčast třeba spolehlivé kamarádky zní dobře.

A s tou povinností jsi to vzala kde???? Najivko! To, že rodiče umožní svým dětem vzdělání, je jejich dobrá vůle a je to poměrně dost finančně náročné. Dneska máte jasno v tom, co by měli pro vás udělat. Jen doufám, že se to za pár let obrátí a vy budete přesně vědět, co jste povinováni svým starým rodičům. Ale to už se tak povětšinou nebere, přibývá lidí, kteří by rádi jenom brali.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
mam kamaratku, ktora popri strednej pracovala tiez v hospode, aby mala z coho zivit kona a neskor po skonceni si dokonca nasla este jednu pracu, aby to bolo finacne jednoduchsie. Na kona mala cas akurat cez vikendy, alebo v case ked nebola v jednej, alebo druhej praci. Blbe je, ze na toto si mala mysliet skor, ako si si toho kona kupila, ze ho treba z niecoho aj zivit, ze. A v pripade pruseru je dobre mat aj nejaku tu finacnu rezervu(pripadne niekoho, kto je ochotny pozicat). Inac brigady popri VS sa celkom daju, na vacsine skol sa da odchodit doobeda a pripadne poobede stravit pracou, nebude to take jednoduche.

Pořídila koně si koně až na začátku 5. ročníku VŠ (což když vezmu zpětně asi nebyl uplně dobrý nápad, ale tak to tak prostě vyšlo - hříbě k prodeji, které jsem chtěla a které by za nějakou dobu samozřejmě nebylo). Lehké to nebylo, škola, práce, abych uživila sebe i koně, do toho psaní diplomky, pak učení se na státnice. Byly chvíle, kdy jsem koně třeba 14 dnů pořádně neviděla, neboť prostě už nezbyl čas. Byl to strašný kolotoč, ale jsem ráda, že ho mám. Hold občas je to o velkém sebezapření a člověk si musí zhodnotit, jestli mu to za to zvíře stojí nebo ne. Mě ano. Já už byla naštěstí dospělá, takže jsem to s rodiči řešit nemusela, ale ty s nimi bydlíš, takže to s nima řešit musíš, proto navrhuju si s nima v klidu popovídat a domluvit se na nějakých pravidlech, sama přijít s tím, že něco budeš dělat a že si to bereš za úkol ty. Ukázat jim prostě, že máš snahu řešit i něco jiného než koně. Pokud jsou alespoň trochu rozumní, tak se domluvíte, ale ty je pak nesmíš zklamat a musíš to dodržovat. Pokud máš rodiče "zabedněné" (i to se stává, rodiče si člověk nevybírá), tak by bylo možná i lepším řešením si koně nenechat (ať už řešit třeba pronájmem nebo prodejem) a soustředit se teď na dodělání školy a pak se ke koním vrátíš, vím, že je to tvrdé, ale proboha, jestli nedoděláš ani střední, tak si ani potom ty koně nebudeš moct dovolit a celý život se budeš plácat na místě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A s tou povinností jsi to vzala kde???? Najivko! To, že rodiče umožní svým dětem vzdělání, je jejich dobrá vůle a je to poměrně dost finančně náročné. Dneska máte jasno v tom, co by měli pro vás udělat. Jen doufám, že se to za pár let obrátí a vy budete přesně vědět, co jste povinováni svým starým rodičům. Ale to už se tak povětšinou nebere, přibývá lidí, kteří by rádi jenom brali.

Musím souhlasit s 66.215.
Rodiče mají skutečně vyživovací povinost do osmnácti let věku nezaopatřeného dítěte (které prezenčně studuje) , nebo pokud "dítě" studuje, tak do věku 26-ti let. Toto je zákonem dané. Pokud "dítě nedosává" peníze, může podat oznámení a soud bude prověřovat rodinné poměry a finanční situaci a na základě toho určí sumu, jež je poninen rodič dítěti poskytnout do doby ukončení studia či dovršení 26-ti let. Pokud "dítě" chodí při studiu na brigády, je to přilepšení, ale stále se jedná o nezaopatřené dítě.
Jak je to v opačném případě, tzn. zda má dítě povinost ke svému nemohoucímu potomku netuším.
Ale oba případy osobně považuji za extrémní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nemůžete mi někdo poradit? Jsem ze své situaci celkem nešťastná...Vlastním koníka, ¨každý den jsem ve stáji jelikož si na něj vydělávám sama. Takže tam každý den ve stáji se všim pomáhám, starám se o zákazníky atd atd.. Ale problém přišel ze strany rodičů. Jim je totiž zatěžko mi dávat i peníze na cestu do školy nebo na jídlo. Ještě mi nebylo 18 a studuji. Pořád mi vyčítají že nejsem vůbec doma že jim s ničím nepomůžu--ale copak to jde?Nemůžu jim vysvětlit že ve stáji musím být každý den, jinak že bych toho koně nemohla mít. Jasný že řešení by bylo koně nechat a sedět jak blbec doma a poslouchat rodiče..ale to nehodlám udělat. Bojim se až mi bude 18 ,což je za pár, že mi přestanou dávat i peníze na školu a budu tím pádem muse tdo práce. Jenže to už newim jak to udělám s koníkem. Když argumentuji s tim že by spíš měly být rádi že se o všechno starám sama, nejsem žádnej hajzl co se válí doma..ale to oni ne..radši si najdou milion dalších věcí s čím na mě vyrukovat..A mě už tohle vážně nebaví poslouchat...Nebyl jste někdo v podobné situaci nebo nemůžete mi někdo poradit? Takhle se to už táhne pár pátků, ale stále se to vyhrocuje dál a dál..

podle věku soudím, že jsi ve třeťáku/ čtvrťáku na střední? Zatni zuby a nějak ji dodělej, na výšce se všechno překlopí úplně jinak. Brigády se i při výšce dají zvládat v pohodě nebo můžeš jít na kombinované studium a najít si práci. Hodně škol nabízí i sociální a prospěchová stípka ale nic konkrétního ti neřeknu. Počítej jenom s tím, že dokud budeš s rodiči, nic zásadního se nezmění. I když by to tak nemělo být, doporučuju hned po střední frnknout pryč. A ještě pokud tvoje rodina na tebe pobírá nějaké přídavky, máš právo zažádat, aby ti je po 18. posílali tobě na účet. Kdyby sis chtěla pokecat, tak klidně napiš na espanola@centrum.cz

Ája

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nemůžete mi někdo poradit? Jsem ze své situaci celkem nešťastná...Vlastním koníka, ¨každý den jsem ve stáji jelikož si na něj vydělávám sama. Takže tam každý den ve stáji se všim pomáhám, starám se o zákazníky atd atd.. Ale problém přišel ze strany rodičů. Jim je totiž zatěžko mi dávat i peníze na cestu do školy nebo na jídlo. Ještě mi nebylo 18 a studuji. Pořád mi vyčítají že nejsem vůbec doma že jim s ničím nepomůžu--ale copak to jde?Nemůžu jim vysvětlit že ve stáji musím být každý den, jinak že bych toho koně nemohla mít. Jasný že řešení by bylo koně nechat a sedět jak blbec doma a poslouchat rodiče..ale to nehodlám udělat. Bojim se až mi bude 18 ,což je za pár, že mi přestanou dávat i peníze na školu a budu tím pádem muse tdo práce. Jenže to už newim jak to udělám s koníkem. Když argumentuji s tim že by spíš měly být rádi že se o všechno starám sama, nejsem žádnej hajzl co se válí doma..ale to oni ne..radši si najdou milion dalších věcí s čím na mě vyrukovat..A mě už tohle vážně nebaví poslouchat...Nebyl jste někdo v podobné situaci nebo nemůžete mi někdo poradit? Takhle se to už táhne pár pátků, ale stále se to vyhrocuje dál a dál..

Děvenko , a čím Ty příspíváš do rodiny ? . . . .??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děvenko , a čím Ty příspíváš do rodiny ? . . . .??

Jsem matka 3 studentů. Souhlasím, mám vyživovací povinnost, tedy děti dostávají kapesné, plus obě starší dcery mají brigády. Mladší syn pomáhá doma na farmě. Na druhé straně ač moc doma dcery nepobývají, tvrdě vyžaduji, aby doma něco pomohly. Nebudu jim dělat otroka a prát jim, vařit, uklízet. Takže moje rada je - domluv se s rodiči, kdy si uděláš čas na to, něco udělat i pro ně. Vím, že koně dokáží pohltit spoustu času, kdysi jsem studovala a skoro každý den byla na jízdárně :-)
ale stihla i rande, jít do kina a doma jsem taky neměla hotel. Možná stačí jen malinko - převzít několik povinností do svého časového harmonogramu, domluv se s mamkou, co jí pomůže a můžeš dělat, když máš čas. V krajním případě prostě 1 den u koní vynecháš (domluvíš se s majitelem stáje, že mu to vynahradíš zbylé dny) a v tom dni uděláš mamce velký úklid, velké praní nebo velký nákup - prostě to, co bude potřeba. Jednou budeš i ty matkou a pochopíš to z druhé strany. Možná nejde o to, kolik uděláš, ale že na své povinnosti v rodině úplně nekašleš - tedy aspoň trochu být doma , k ruce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem matka 3 studentů. Souhlasím, mám vyživovací povinnost, tedy děti dostávají kapesné, plus obě starší dcery mají brigády. Mladší syn pomáhá doma na farmě. Na druhé straně ač moc doma dcery nepobývají, tvrdě vyžaduji, aby doma něco pomohly. Nebudu jim dělat otroka a prát jim, vařit, uklízet. Takže moje rada je - domluv se s rodiči, kdy si uděláš čas na to, něco udělat i pro ně. Vím, že koně dokáží pohltit spoustu času, kdysi jsem studovala a skoro každý den byla na jízdárně :-)
ale stihla i rande, jít do kina a doma jsem taky neměla hotel. Možná stačí jen malinko - převzít několik povinností do svého časového harmonogramu, domluv se s mamkou, co jí pomůže a můžeš dělat, když máš čas. V krajním případě prostě 1 den u koní vynecháš (domluvíš se s majitelem stáje, že mu to vynahradíš zbylé dny) a v tom dni uděláš mamce velký úklid, velké praní nebo velký nákup - prostě to, co bude potřeba. Jednou budeš i ty matkou a pochopíš to z druhé strany. Možná nejde o to, kolik uděláš, ale že na své povinnosti v rodině úplně nekašleš - tedy aspoň trochu být doma , k ruce.

Všem vám děkuji za příspěvky..Hodně mi to pomohlo to sem napsat, jelikož svěřování naživo mi moc nejdea taky čtení vašich příspěvků mi pomohlo...holt vážně budu muset udělat s rodiči kompromis aspoň do konce střední, jelikož koně se vzdát nehodlám. Udělal toho pro mě moc a já mu to chci vracet po celý život tim že bude u mě.Zatiím to zvládám a budu se snažit dál.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nemůžete mi někdo poradit? Jsem ze své situaci celkem nešťastná...Vlastním koníka, ¨každý den jsem ve stáji jelikož si na něj vydělávám sama. Takže tam každý den ve stáji se všim pomáhám, starám se o zákazníky atd atd.. Ale problém přišel ze strany rodičů. Jim je totiž zatěžko mi dávat i peníze na cestu do školy nebo na jídlo. Ještě mi nebylo 18 a studuji. Pořád mi vyčítají že nejsem vůbec doma že jim s ničím nepomůžu--ale copak to jde?Nemůžu jim vysvětlit že ve stáji musím být každý den, jinak že bych toho koně nemohla mít. Jasný že řešení by bylo koně nechat a sedět jak blbec doma a poslouchat rodiče..ale to nehodlám udělat. Bojim se až mi bude 18 ,což je za pár, že mi přestanou dávat i peníze na školu a budu tím pádem muse tdo práce. Jenže to už newim jak to udělám s koníkem. Když argumentuji s tim že by spíš měly být rádi že se o všechno starám sama, nejsem žádnej hajzl co se válí doma..ale to oni ne..radši si najdou milion dalších věcí s čím na mě vyrukovat..A mě už tohle vážně nebaví poslouchat...Nebyl jste někdo v podobné situaci nebo nemůžete mi někdo poradit? Takhle se to už táhne pár pátků, ale stále se to vyhrocuje dál a dál..

ahoj u me to bylo to samy.vic se muzu rozepsat na emailu sem to psat nebudu-nejsem zvedava na chytry keci ostatnich co o tom vi prd.pokud chces o tom pokecat hod sem email. PS: je mi 23 a mam diky sama sobe 6koni a nelituju-nikdy jsem nemela podporu rodicu a vse jsem si vzdy hradila (a hradim doted) uplne sama.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všem vám děkuji za příspěvky..Hodně mi to pomohlo to sem napsat, jelikož svěřování naživo mi moc nejdea taky čtení vašich příspěvků mi pomohlo...holt vážně budu muset udělat s rodiči kompromis aspoň do konce střední, jelikož koně se vzdát nehodlám. Udělal toho pro mě moc a já mu to chci vracet po celý život tim že bude u mě.Zatiím to zvládám a budu se snažit dál.

on nekdy nepomuze doma ani ten kompromis.ja doma udelala prvni posledni.ale nasi si vzdy neco nasli-mam sestru ktera doma neudela nic je o 6let mladsi a nasi ji na vsecko davaji penize.ja jsem od nich nikdy nic nevidela.co si nekoupim a nevidelam si na to sama to nemam a ani jsem nemela od 15let.podotykam ze moji rodice nejsou zadni chudaci a i tak je jim jedno jestli se uzivim nebo ne.tak si nekdy pripadam jako popelka.kamaradi pri me stoji a z mych rodicu nechapou-ja si vsak na tento krutej zivot zvykla a mi kone mi jsou utechou a takovou moji rodinou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zní to drsně, ale snad se nemýlím, že rodiče mají do 26 let potomka povinnost umožnit mu studium. Od státu by měli v tu dobu dostávat přídavky a daňové úlevy. Samozřejmě nevybízím ke strašení právníky, dohoda je lepší, možnost brigády taky, pokud vyjde čas, který ti zřejmě chybí. I ta spoluúčast třeba spolehlivé kamarádky zní dobře.

ne kazda rodina dostava pridavky na dite....je to podle vydelku rodicu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, nemůžete mi někdo poradit? Jsem ze své situaci celkem nešťastná...Vlastním koníka, ¨každý den jsem ve stáji jelikož si na něj vydělávám sama. Takže tam každý den ve stáji se všim pomáhám, starám se o zákazníky atd atd.. Ale problém přišel ze strany rodičů. Jim je totiž zatěžko mi dávat i peníze na cestu do školy nebo na jídlo. Ještě mi nebylo 18 a studuji. Pořád mi vyčítají že nejsem vůbec doma že jim s ničím nepomůžu--ale copak to jde?Nemůžu jim vysvětlit že ve stáji musím být každý den, jinak že bych toho koně nemohla mít. Jasný že řešení by bylo koně nechat a sedět jak blbec doma a poslouchat rodiče..ale to nehodlám udělat. Bojim se až mi bude 18 ,což je za pár, že mi přestanou dávat i peníze na školu a budu tím pádem muse tdo práce. Jenže to už newim jak to udělám s koníkem. Když argumentuji s tim že by spíš měly být rádi že se o všechno starám sama, nejsem žádnej hajzl co se válí doma..ale to oni ne..radši si najdou milion dalších věcí s čím na mě vyrukovat..A mě už tohle vážně nebaví poslouchat...Nebyl jste někdo v podobné situaci nebo nemůžete mi někdo poradit? Takhle se to už táhne pár pátků, ale stále se to vyhrocuje dál a dál..

Začni fetovat a rodiče začnou brzy vzpomínat, jak to byly krásné doby, kdy jsi chodila ke koním, tedy pokud jim na tobě alespoň trochu záleží.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Začni fetovat a rodiče začnou brzy vzpomínat, jak to byly krásné doby, kdy jsi chodila ke koním, tedy pokud jim na tobě alespoň trochu záleží.

no fuj na to ja nemam povahu (na fetovani)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Začni fetovat a rodiče začnou brzy vzpomínat, jak to byly krásné doby, kdy jsi chodila ke koním, tedy pokud jim na tobě alespoň trochu záleží.

Pro 98...:no mám to doma stejný, mám sice starší sestry ale ty se vždykcy měly jak v pohádce,bezstarostně..ale já si přijdu že den ode dne živořim..můj email je: milolik@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro 98...:no mám to doma stejný, mám sice starší sestry ale ty se vždykcy měly jak v pohádce,bezstarostně..ale já si přijdu že den ode dne živořim..můj email je: milolik@seznam.cz

Co já bych dala za takovou dceru, která by bojovala o svého koně, starala se, studovala. Můj kluk na koni jezdí a celkem mu to i jde, ale bere to: Matka zase prudí, musím si jít kvůli ní zajezdit. Jinak považuji rodiče, kteří svým dětem nefinancují maximum vzdělání, na které je děcko schopno dosáhnout, za blby. Děcko se nás neprosí, že se chce narodit. Chceme (někdy ho nechceme) my. Takže kluka nerozmazluji, chodí na brigády od 13 let, od střední už pravidelně. Zocelilo ho to (pracuje v onkologické nemocnici v kuchyni) - poznal, co je to za nemoc, skamarádil se s partou o hodně starších lidí - kuchařek, kuchařů. A já, která v nemocnici pracuji taky, mám u výdeje jídla protekci A pokud bude kluk studovat (jsme sami dva, bez výživného - zahrála jsem si kdysi na Matku hrdinku), tak ho na studiích budu držet, seč mi to mé vetché síly dovolí Takže mládeži, studujte a zkuste to zvládnout a jednou buďte lepší ke svým dětem, než na co jste byli z domu zvyklí. Držím palce. maňa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro 98...:no mám to doma stejný, mám sice starší sestry ale ty se vždykcy měly jak v pohádce,bezstarostně..ale já si přijdu že den ode dne živořim..můj email je: milolik@seznam.cz

Jsem zadavatelka.